66/402/EHSSMĚRNICE RADY ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (66/402/EHS)

Publikováno: OJ 125, 11.7.1966, s. 2309-2319 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 14. června 1966 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 11. července 1966 Nabývá účinnosti: 15. června 1966
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 14. června 1966

o uvádění osiva obilovin na trh

(66/402/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 a 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Shromáždění [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,

vzhledem k tomu, že produkce obilovin zaujímá v zemědělství Evropského hospodářského společenství mimořádně významné místo;

vzhledem k tomu, že uspokojivé výsledky při pěstování obilovin do značné míry závisejí na použití vhodného osiva; že proto některé členské státy již po nějakou dobu omezují uvádění osiva obilovin na trh na vysoce jakostní osivo; že tyto členské státy využívají výsledků systematického šlechtění probíhajícího již po několik desetiletí, jímž byly získány dostatečně stálé a uniformní odrůdy obilovin, od nichž lze s ohledem na jejich vlastnosti očekávat značné výhody pro zamýšlené použití;

vzhledem k tomu, že vyšší výnosnosti při pěstování obilovin ve Společenství bude dosaženo tím, že členské státy budou při výběru odrůd povolených pro uvádění na trh uplatňovat jednotná a co nejpřísnější pravidla;

vzhledem k tomu, že omezení uvádění na trh na určité odrůdy je však důvodné jen tehdy, je-li současně zajištěno, že zemědělci mohou osivo těchto odrůd také skutečně získat;

vzhledem k tomu, že některé členské státy uplatňují k tomuto účelu systémy uznávání, jehož účelem je prostřednictvím úředních zkoušek zajišťovat odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu;

vzhledem k tomu, že takové systémy již existují na mezinárodní úrovni; že Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství doporučila minimální normy pro uznávání osiva kukuřice v evropských a středomořských zemích; že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dále vytvořila systém pro odrůdové uznávání osiva pícnin, které je určeno pro mezinárodní obchod;

vzhledem k tomu, že je žádoucí vytvořit na základě zkušeností s těmito systémy jednotný systém uznávání pro Společenství;

vzhledem k tomu, že tento systém by se měl vztahovat jak na obchod mezi členskými státy, tak na uvádění na domácí trhy;

vzhledem k tomu, že obecně by mělo být možné uvádět osivo obilovin na trh pouze tehdy, pokud bylo v souladu s pravidly pro uznávání úředně přezkoušeno a uznáno jako základní osivo nebo jako certifikované osivo; že volba termínů "základní osivo" a "certifikované osivo" vychází ze stávající mezinárodní terminologie;

vzhledem k tomu, že osivo obilovin, které není uváděno na trh, by mělo být pro malý hospodářský význam vyloučeno z oblasti působnosti pravidel Společenství; že právo členských států přijmout pro toto osivo zvláštní předpisy nesmí být dotčeno;

vzhledem k tomu, že by se pravidla Společenství neměla vztahovat na osivo, které je prokazatelně určeno k vývozu do třetích zemí;

vzhledem k tomu, že ke zlepšení genetické hodnoty i vnější jakosti osiva obilovin ve Společenství by měly být stanoveny některé podmínky týkající se technické čistoty, klíčivosti a zdravotního stavu;

vzhledem k tomu, že k zajištění pravosti osiva musí být stanovena pravidla Společenství pro balení, odběry vzorků, uzavírání a označovaní; že k tomuto účelu musí návěsky uvádět údaje nezbytné pro výkon úřední kontroly a pro informování zemědělců a musí odkazovat na uznání na úrovni Společenství;

vzhledem k tomu, že některé členské státy potřebují pro zvláštní výsevní účely směsi osiva obilovin několika druhů; že je třeba k této potřebě přihlédnout a povolit členským státům připouštět takové směsi za určitých podmínek;

vzhledem k tomu, že členské státy by měly přijmout vhodná kontrolní opatření, aby bylo při uvádění osiva na trh zajištěno dodržování požadavků na jakost a předpisů o zachování pravosti;

vzhledem k tomu, že uvádění na trh osiva, které tyto podmínky splňuje, by mělo podléhat pouze těm omezením, která stanoví pravidla Společenství, aniž je dotčen článek 36 Smlouvy, s výjimkou případů, kdy pravidla Společenství stanovují tolerance pro výskyt škodlivých organismů;

vzhledem k tomu, že v první etapě, až do vytvoření společného katalogu odrůd, by měla tato omezení zahrnovat zejména právo členských států omezit uvádění osiva na trh pouze na osivo odrůd, které mají krajinnou a užitnou hodnotu pro jejich území;

vzhledem k tomu, že je nezbytné uznat za určitých podmínek osivo, které bylo v jiných zemích získáno množením základního osiva uznaného v některém členském státě, za rovnocenné s osivem množeným v uvedeném členském státě;

vzhledem k tomu, že je na druhé straně žádoucí stanovit, že osivo obilovin sklizené ve třetích zemích může být uváděno na trh ve Společenství pouze tehdy, pokud poskytuje stejnou záruku jako osivo, které bylo úředně uznáno ve Společenství a které je v souladu s pravidly Společenství;

vzhledem k tomu, že v obdobích, kdy dochází k obtížím v zásobování uznaným osivem různých kategorií, je třeba přechodně připustit osivo vyhovující méně přísným požadavkům;

vzhledem k tomu, že za účelem harmonizace technických metod uznávání v jednotlivých členských státech a z toho důvodu, aby bylo v budoucnu možné porovnávat osiva uznaná ve Společenství a osiva pocházející ze třetích zemí, by měla být v členských státech zřízena zkušební pole Společenství pro každoroční následné kontroly certifikovaného osiva různých kategorií;

vzhledem k tomu, že by Komisi mělo být svěřeno přijímání některých prováděcích opatření; že pro snazší provádění zamýšlených opatření je třeba stanovit postup úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na osivo obilovin uváděné na trh ve Společenství.

Článek 2

1. A. "obilovinami"

rostliny těchto druhů:

Avena sativa L. | oves, |

Hordeum distichum L. | ječmen dvouřadý, |

Hordeum polystichum L. | ječmen šestiřadý, |

Oryza sativa L. | rýže, |

Secale cereale L. | žito, |

Triticum aestivum L. | pšenice obecná, |

Triticum durum L. | pšenice tvrdá, |

Triticum spelta L. | pšenice špalda, |

Zea mays L. | kukuřice; |

B. "odrůdami, hybridy a inbredními liniemi kukuřice":

a) "volně sprašovanou odrůdou" dostatečně uniformní a stálá odrůda;

b) "inbrední linií" dostatečně uniformní a stálá linie, která byla získána z několika po sobě následujících generací umělým samosprášením doprovázeným selekcí nebo rovnocennými opatřeními;

c) "jednoduchým hybridem" první generace pocházející z křížení mezi dvěma inbredními liniemi, definovaného pěstitelem;

d) "dvojitým hybridem" první generace pocházející z křížení mezi dvěma jednoduchými hybridy, definovaného pěstitelem;

e) "tříliniovým hybridem" první generace pocházející z křížení mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem, definovaným pěstitelem;

f) "hybridem top-cross" první generace pocházející z křížení mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a volně sprašovanou odrůdou, definovaného pěstitelem;

g) "meziodrůdovým hybridem" první generace pocházející z křížení mezi rostlinami vypěstovanými ze základního osiva dvou volně sprašovaných odrůd, definovaného pěstitelem;

C. "základním osivem" (oves, ječmen, rýže, pšenice, pšenice špalda, žito) osivo,

a) které bylo vypěstováno na odpovědnost pěstitele podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy;

b) které je určeno k produkci buď osiva kategorie "certifikované osivo", nebo kategorií "certifikované osivo první generace" nebo "certifikované osivo druhé generace";

c) které, s výhradou čl. 4 odst. 1 písm. a), vyhovuje požadavkům na základní osivo stanoveným v přílohách I a II a

d) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

D. "základním osivem" (kukuřice):

1. volně sprašovaných odrůd: osivo,

a) které bylo vypěstováno na odpovědnost pěstitele podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy;

b) které je určeno k produkci osiva této odrůdy kategorie "certifikované osivo", hybridů top-cross nebo meziodrůdových hybridů;

c) které, s výhradou článku 4, vyhovuje požadavkům na základní osivo stanoveným v přílohách I a II a

d) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

2. inbredních linií: osivo,

a) které, s výhradou článku 4, vyhovuje požadavkům na základní osivo stanoveným v přílohách I a II a

b) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

3. jednoduchých hybridů: osivo,

a) které je určeno k produkci dvojitých hybridů, tříliniových hybridů nebo hybridů "Top-cross";

b) které, s výhradou článku 4, vyhovuje požadavkům na základní osivo stanoveným v přílohách I a II a

c) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

E. "certifikovaným osivem" (žito, kukuřice) osivo,

a) které pochází bezprostředně ze základního osiva;

b) které je určeno pro jiné účely než k produkci osiva obilovin;

c) které, s výhradou čl. 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2, vyhovuje požadavkům stanoveným na certifikované osivo stanoveným v přílohách I a II a

d) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

F. "certifikovaným osivem první generace" (oves, ječmen, rýže, pšenice, pšenice špalda) osivo,

a) které pochází bezprostředně ze základního osiva určité odrůdy;

b) které je určeno buď k produkci osiva kategorie "certifikované osivo druhé generace", nebo k jiným účelům k produkci osiva obilovin;

c) které vyhovuje požadavkům na certifikované osivo první generace stanoveným v přílohách I a II a

d) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

G. "certifikovaným osivem druhé generace" (oves, ječmen, rýže, pšenice, pšenice špalda) osivo,

a) které pochází bezprostředně ze základního osiva nebo z certifikovaného osiva první generace určité odrůdy;

b) které je určeno k jiným účelům než k produkci osiva obilovin;

c) které vyhovuje požadavkům na certifikované osivo druhé generace stanoveným v přílohách I a II a

d) u kterého bylo úřední zkouškou ověřeno splnění výše uvedených požadavků;

H. "úředními opatřeními" opatření, která provádějí

a) státní orgány nebo

b) veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby jednající jménem státu nebo

c) v případě pomocných činností, které rovněž podléhají dohledu státu, přísežné fyzické osoby za podmínky, že osoby uvedené v písmenech b) a c) nemají osobní zájem na výsledku těchto opatření.

2. Členské státy mohou

a) zahrnout do kategorie "základní osivo" více generací a tuto kategorii dále rozdělit podle generací;

b) stanovit, že úřední zkoušky klíčivosti a technické čistoty se při uznávacím řízení neprovádějí u všech partií, pokud neexistují pochybnosti o dodržení příslušných požadavků stanovených v příloze II.

Článek 3

1. Členské státy stanoví, že na trh lze uvádět pouze osivo obilovin, které bylo úředně uznáno jako základní osivo, certifikované osivo, certifikované osivo první generace nebo certifikované osivo druhé generace a které vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze II.

2. Členské státy stanoví pro účely uznávání a uvádění na trh maximální vlhkosti pro základní osivo a certifikované osivo všech kategorií.

3. Členské státy zajistí, aby úřední zkoušky osiva probíhaly v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud tyto metody existují.

4. Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavců 1 a 2

a) pro šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu;

b) pro pokusy nebo pro vědecké účely;

c) pro účely šlechtění;

d) pro nezpracované osivo, které se uvádí na trh ke zpracování, pokud je zajištěna pravost tohoto osiva.

Článek 4

1. Členské státy však mohou odchylně od článku 3 povolit,

a) aby bylo úředně uznáno a uváděno na trh základní osivo obilovin, které nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II; za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil určitou klíčivost, kterou při uvádění na trh uvede na zvláštní návěsce, která musí obsahovat jeho jméno, adresu a číslo partie;

b) aby v zájmu rychlejšího zásobování osivem kukuřice bylo úředně uznáno a uváděno na trh až po prvního obchodního příjemce osivo kategorií "základní osivo" nebo "certifikované osivo", u kterého dosud nebyly ukončeny úřední zkoušky týkající se vyhovění požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II. Uznání se provede pouze po předložení předběžného protokolu o analýze osiva a za podmínky, že je uvedeno jméno a adresa prvního příjemce. Budou přijata veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil klíčivost vyplývající z předběžné analýzy. Tuto klíčivost uvede dodavatel při uvádění na trh na zvláštní návěsce, která musí obsahovat jeho jméno a adresu a číslo partie.

S výjimkou případů množení mimo Společenství uvedených v článku 15 se tato ustanovení nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí.

2. Členské státy mohou pro osivo kukuřice snížit minimální klíčivost stanovenou v příloze II až na 85 % čistého osiva.

Článek 5

Pokud jde o požadavky stanovené v přílohách I a II, mohou členské státy stanovit pro uznávání tuzemské produkce dodatečné nebo přísnější požadavky.

Článek 6

1. Každý členský stát sestaví seznam odrůd obilovin, které jsou na jeho území úředně přijaty pro uznávání osiva.

2. Odrůda se povolí teprve tehdy, pokud bylo úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dohledem, zejména pěstitelskými zkouškami, během dvou a u žita a volně sprašovaných odrůd kukuřice během tří po sobě následujících let ověřeno

a) u ovsa, ječmene, rýže, pšenice a pšenice špaldy, že odrůda je dostatečně uniformní a stálá. Seznam musí zachycovat podstatné morfologické nebo fyziologické znaky, podle kterých lze odrůdu identifikovat;

b) u žita a volně sprašovaných odrůd kukuřice, že tato odrůda je dostatečně uniformní a stálá; seznam musí zachycovat podstatné morfologické nebo fyziologické znaky, podle kterých lze mezi sebou rozlišit odrůdy rostlin pocházejících bezprostředně z osiva kategorie "certifikované osivo";

c) u hybridních odrůd kukuřice, že základní inbrední linie jsou dostatečně uniformní a stálé a že odrůda je výsledkem křížení definovaného pěstitelem. Seznam musí zachycovat podstatné morfologické nebo fyziologické znaky, podle kterých lze mezi sebou rozlišit odrůdy rostlin pocházejících bezprostředně z osiva kategorie "certifikované osivo". Je-li u genetických komponent hybridů, syntetických a podobných odrůd požadováno uznání základního osiva, musí být popsány podstatné morfologické nebo fyziologické znaky těchto komponent.

3. U hybridů a syntetických odrůd je třeba sdělit genetické komponenty orgánům příslušným povolovat odrůdy a uznávat osivo. Členské státy zajistí, aby výsledky zkoušek genetických komponent a jejich popis byly na žádost pěstitele považovány za důvěrné.

4. Povolené odrůdy se pravidelně úředně kontrolují. Není-li již některá z podmínek pro povolení pro uznávání osiva splněna, povolení odrůdy se zruší a odrůda se ze seznamu vymaže. Pokud se jeden nebo více nepodstatných znaků některé odrůdy žita nebo volně sprašované odrůdy kukuřice změní, změní se neprodleně popis v seznamu.

5. Znění seznamu a veškeré jeho změny se neprodleně oznámí Komisi, která je sdělí ostatním členským státům.

Článek 7

1. Členské státy stanoví, že v průběhu kontroly odrůd a inbredních linií kukuřice a při zkouškách osiva pro uznání musí být vzorky odebírány úředně pomocí vhodných metod.

2. Při zkouškách osiva pro uznání musí být vzorky odebírány z homogenních partií. Maximální hmotnost partie a minimální hmotnost vzorku jsou uvedeny v příloze III.

Článek 8

1. Členské státy stanoví, že základní osivo a certifikované osivo všech kategorií smí být uváděno na trh pouze v dostatečně homogenních dodávkách a v uzavřených baleních, která jsou opatřena uzávěrem a označena podle článků 9 a 10.

2. Členské státy mohou pro prodej malých množství konečnému spotřebiteli stanovit odchylky od odstavce 1 týkající se balení, uzávěru a označení.

Článek 9

1. Členské státy stanoví, že balení základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií musí být úředně uzavřena tak, aby byl uzávěr při otevření znehodnocen a nemohl být znovu použit.

2. Balení mohou být znovu uzavřena pouze úředně. V tomto případě se na návěsce podle čl. 10 odst. 1 uvede, že se jedná o opětovné uzavření, dále datum opětovného uzavření a orgán, který je provedl.

Článek 10

1. Členské státy stanoví, že balení základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií

a) musí být na vnější straně opatřena úřední návěskou podle přílohy IV v některém z úředních jazyků Společenství; návěska je připevněna úředním uzávěrem; barva návěsky je pro základní osivo bílá, pro certifikované osivo a pro certifikované osivo první generace modrá a pro certifikované osivo druhé generace červená; pro obchod mezi členskými státy musí být návěska opatřena datem úředního uzavření. Pokud v případech uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a odstavci 2 základní osivo nebo osivo kukuřice nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II, vyznačí se tato skutečnost na návěsce;

b) musí uvnitř obsahovat úřední doložku v barvě návěsky obsahující údaje stanovené pro návěsku v příloze IV. Tato doložka není požadována, pokud jsou údaje na balení vytištěny nesmazatelnou barvou.

2. Členské státy mohou

a) požadovat, aby na návěsce bylo ve všech případech uvedeno datum úředního uzavření;

b) pro malá balení stanovit odchylky od odstavce 1.

Článek 11

Není dotčeno právo členských států stanovit, že balení tuzemského nebo dováženého základního osiva nebo certifikovaného osiva všech kategorií musí být při uvádění na trh na jejich území opatřena návěskou dodavatele i v jiných případech, než které jsou stanoveny v článku 4.

Článek 12

Členské státy stanoví, že každé chemické ošetření základního osiva nebo certifikovaného osiva všech kategorií musí být uvedeno buď na úřední návěsce, nebo na návěsce dodavatele, a na balení nebo uvnitř balení.

Článek 13

1. Členské státy mohou povolit uvádění osiva obilovin na trh ve směsích osiva různých druhů, pokud jsou jednotlivé složky směsi před smícháním v souladu s pravidly pro uvádění na trh, která se na ně vztahují.

2. Použijí se články 8, 9 a 11 a rovněž článek 10 s tím rozdílem, že barva návěsky je v případě směsí zelená.

Článek 14

1. Členské státy zajistí, aby uvádění na trh základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií, které bylo úředně uznáno a jehož balení byla úředně označena a uzavřena v souladu s touto směrnicí, podléhalo pouze těm omezením na základě jeho vlastností, opatření o zkouškách, označování a uzavírání, která stanoví tato směrnice.

2. Členské státy mohou

a) omezit uvádění na trh certifikovaného osiva ovsa, ječmene, rýže, pšenice nebo pšenice špaldy na osivo první generace;

b) až do zavedení společného katalogu odrůd, k čemuž musí dojít nejpozději dne 1. ledna 1970, omezit uvádění osiva obilovin na trh na osivo odrůd, které jsou zapsány ve vnitrostátním seznamu vycházejícím z krajinné a užitné hodnoty pro jejich území; podmínky pro zápis do tohoto seznamu jsou pro odrůdy pocházející z ostatních členských států stejné jako pro domácí odrůdy.

Článek 15

Členské státy stanoví, že osivo obilovin, které pochází bezprostředně ze základního osiva nebo z certifikovaného osiva první generace uznaného v některém členském státě a které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo v některé třetí zemi, je rovnocenné certifikovanému osivu, případně certifikovanému osivu první nebo druhé generace, pokud toto osivo bylo sklizeno ve státě, který vyprodukoval základní osivo nebo certifikované osivo první generace, pokud bylo na jeho množitelském porostu podrobeno inspekci vyhovující požadavkům stanoveným v příloze I a pokud bylo úřední zkouškou ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo, případně na certifikované osivo první nebo druhé generace, stanovené v příloze II.

Článek 16

1. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí,

a) zda v případě uvedeném v článku 15 vyhovují inspekce prováděné v určité třetí zemi požadavkům stanoveným v příloze I;

b) zda osivo obilovin sklizené v určité třetí zemi, které poskytuje stejné záruky vlastností a opatření provedených k jeho zkoušení, zajištění jeho pravosti, jeho označování a jeho kontroly, je v tomto ohledu rovnocenné základnímu osivu nebo certifikovanému osivu, případně certifikovanému osivu první nebo druhé generace, které bylo sklizeno ve Společenství a které odpovídá této směrnici.

2. Členské státy mohou určení podle odstavce 1 provádět samy, dokud tak podle uvedeného odstavce neučiní Rada. Toto právo zaniká dnem 1. července 1969.

Článek 17

1. K překonání přechodných obtíží ve všeobecném zásobování základním osivem nebo certifikovaným osivem kterékoli kategorie, které se vyskytnou alespoň v jednom členském státě a které nelze odstranit v rámci Společenství, zmocní Komise postupem podle článku 21 jeden nebo více členských států, aby povolily na určité období stanovené Komisí uvádění na trh osiva kategorie vyhovující méně přísným požadavkům.

2. Pokud jde o kategorii osiva určité odrůdy nebo inbrední linie, má úřední návěska barvu stejnou jako ta, která je stanovena pro odpovídající kategorii, a v ostatních případech je tmavě žlutá. V každém případě musí být na návěsce uvedeno, že se jedná o osivo kategorie vyhovující méně přísným požadavkům.

Článek 18

Tato směrnice se nevztahuje na osivo obilovin, které je prokazatelně určeno k vývozu do třetích zemí.

Článek 19

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby osivo obilovin mohlo být v průběhu uvádění na trh alespoň namátkově úředně kontrolováno s ohledem na dodržování požadavků stanovených touto směrnicí.

Článek 20

1. Ve Společenství se založí srovnávací pole, na kterých se každý rok provede následná kontrola namátkově odebraných vzorků základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií. Tato pole podléhají kontrole prováděné výborem uvedeným v článku 21.

2. V první etapě slouží srovnávací zkoušky k harmonizaci technických metod uznávání, aby bylo dosaženo srovnatelnosti výsledků. Jakmile bude tohoto cíle dosaženo, bude o srovnávacích zkouškách každoročně podávána zpráva o činnosti, která se důvěrně sdělí členským státům a Komisi. Komise stanoví postupem podle článku 21 datum, ke kterému bude zpráva podána poprvé.

3. Komise vydá postupem podle článku 21 opatření nezbytná k provádění srovnávacích zkoušek. Do srovnávacích zkoušek lze zahrnout osivo obilovin sklizené ve třetích zemích.

Článek 21

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc Stálému výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví, zřízenému rozhodnutím Rady ze dne 14. června 1966 [2] (dále jen "výbor") jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

2. Hlasům členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. Zástupce Komise předloží návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k opatřením ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijme většinou dvanácti hlasů.

4. Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise nejvýše o jeden měsíc ode dne tohoto sdělení odložit použití opatření, o kterých rozhodla.

Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 22

S výhradou tolerancí pro výskyt škodlivých organismů stanovených v příloze II bodě 2 nejsou touto směrnicí dotčeny vnitrostátní právní předpisy odůvodněné ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

Článek 23

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 14 odst. 1 nejpozději 1. července 1968 a s ostatními ustanoveními této směrnice a jejích příloh nejpozději 1. července 1969. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 24

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. června 1966.

Za Radu

předseda

P. Werner

[1] Úř. věst. 109, 9.7.1964, s. 1760/64.

[2] Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2289/66.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Podmínky pro uznání množitelského porostu

1. Množitelský porost vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. Tento požadavek se přiměřeně použije na inbrední linie kukuřice.

2. Provede se alespoň tento počet úředních inspekcí:

A.u ovsa, ječmene, rýže, pšenice, pšenice špaldy, žita | 1 |

B.u kukuřice v době květu

a)u volně sprašovaných odrůd | 1 |

b)pro produkci certifikovaného osiva hybridních odrůd | 3 |

c)pro produkci základního osiva jednoduchých hybridů | 4 |

d)u inbredních linií | 4 |

3. Pěstební stav a vývojový stupeň množitelského porostu umožňují dostatečnou kontrolu odrůdové pravosti, odrůdové čistoty, zdravotního stavu a u kukuřice kontrolu pravosti a čistoty inbredních linií a sterilizace pro produkci osiva hybridních odrůd.

4. U žita a kukuřice činí nejmenší vzdálenosti od sousedních porostů jiných odrůd nebo inbredních linií téhož druhu a od porostů téže odrůdy druhu nebo inbrední linie, které nevyhovují požadavkům čistoty na produkci osiva téže kategorie, u

| Základní osivo | Certifikované osivo |

a)kukuřice | 200 m | 200 m |

b)žita | 300 m | 250 m |

Tyto vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud existuje dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

5. Výskyt chorob, které snižují užitnou hodnotu osiva, zejména Ustilagineae, je omezen na nejnižší míru.

6. Zvláštní požadavky na kukuřici:

A. Podíl rostlin s typickými odchylkami nepřekračuje tyto hodnoty:

a )u základního osiva | 0,1 %, |

b)pro produkci certifikovaného osiva hybridních odrůd | 0,2 %, |

c)pro produkci osiva volně sprašovaných odrůd | 0,5 %. |

B. Pokud jde o sterilizaci pro produkci osiva hybridních odrůd, nepřekračuje podíl mateřských prášících rostlin při každé úřední inspekci 1 % a v úhrnu provedených úředních inspekcí 2 %.

C. Pro produkci osiva hybridních odrůd kvetou všechny rodičovské rostliny v dostatečné míře současně.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Požadavky na osivo

1. Osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. Tato podmínka se použije přiměřeně na inbrední linie kukuřice.

2. Výskyt chorob, které snižují užitnou hodnotu osiva, je omezen na nejnižší míru. U certifikovaného osiva jsou v 500 g tolerovány dvě sklerocia Claviceps purpurea nebo jejich úlomky.

3. A. Osivo splňuje tyto normy:

| Technická čistota |

Druh | Kategorie | Odrůdová čistota nejméně | Klíčivost nejméně | Technická čistota nejméně | Nejvyšší povolený výskyt jiných druhů rostlin (počet semen v 500 g) |

Celkově | Jiné druhy obilovin | Ostatní druhy rostlin |

a)ovesječmenpšenicepšenice špalda | aa)základní osivo | 99,9 | 85 | 98 | 4 | 1 | 3, z toho 1 Raphanus raphanistrum nebo Agrostemma githago0 Avena fatua, Avena sterilis, Avena ludoviciana nebo Lolium temulentum |

bb)certifikované osivo první generace | 99,7 | 85 | 98 | 10 | 5 | 7, z toho 3 Raphanus raphanistrum nebo Agrostemma githago0 Avena fatua, Avena sterilis, Avena ludoviciana nebo Lolium temulentum |

cc)certifikované osivo druhé generace | 99 | 85 | 98 | 10 | 5 | 7, z toho 3 Raphanus raphanistrum nebo Agrostemma githago0 Avena fatua, Avena sterilis, Avena ludoviciana nebo Lolium temulentum |

b)rýže | aa)základní osivo | 99,9 | 80 | 98 | 4 | 1 červené zrno | 1 Panicum |

bb)certifikované osivo první generace | 99,7 | 80 | 98 | 10 | 2 červená zrna | 3 Panicum |

cc)certifikované osivo druhé generace | 99 | 80 | 98 | 10 | 3 červená zrna | 3 Panicum |

c)žito | aa)základní osivo | | 85 | 98 | 4 | 1 | 3, z toho 1 Raphanus raphanistrum nebo Agrostemma githago0 Avena fatua, Avena sterilis, Avena ludoviciana nebo Lolium temulentum |

bb)certifikované osivo | | 85 | 98 | 10 | 5 | 7, z toho 3 Raphanus raphanistrum nebo Agrostemma githago0 Avena fatua, Avena sterilis, Avena ludoviciana nebo Lolium temulentum |

d)kukuřice | aa)základní osivo | | 90 | 98 | 0 | | |

bb)certifikované osivo hybridních odrůd | | 90 | 98 | 0 | | |

cc)certifikované osivo volně sprašovaných odrůd | | 90 | 98 | 0 | | |

B. Dodržení podmínek minimální odrůdové čistoty se ověřuje zejména u množitelského porostu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Maximální hmotnost partie: | 20 t |

Minimální hmotnost vzorku: | 1000 g |

250 g u inbredních linií kukuřice |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU