22012D0152Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 152/2012 ze dne 26. července 2012 kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP

Publikováno: Úř. věst. L 309, 8.11.2012, s. 38-46 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 26. července 2012 Autor předpisu: Smíšený výbor EHP
Platnost od: 27. července 2012 Nabývá účinnosti: 27. července 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. 152/2012

ze dne 26. července 2012

kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, ve znění Protokolu o úpravě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha XX Dohody o EHP byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 150/2012 ze dne 13. července 2012 (1).

(2)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (2).

(3)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno nařízení Komise (EU) č. 550/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanoví některá omezení pro použití mezinárodních kreditů z projektů zahrnujících průmyslové plyny (3).

(4)

Do Dohody by mělo být začleněno nařízení Komise (EU) č. 1210/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 1031/2010 zejména s cílem stanovit objem povolenek na emise skleníkových plynů, které se mají dražit před rokem 2013 (4).

(5)

Do Dohody o EHP by měla být začleněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (5).

(6)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2010/2/EU ze dne 24. prosince 2009, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (6).

(7)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2010/345/EU ze dne 8. června 2010 o změně rozhodnutí 2007/589/ES, pokud jde o zahrnutí pokynů pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů ze zachytávání, přepravy a geologického ukládání oxidu uhličitého (7) (CO2).

(8)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (8).

(9)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (9).

(10)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2011/540/EU ze dne 18. srpna 2011 o změně rozhodnutí 2007/589/ES, pokud jde o zahrnutí pokynů pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů z nových činností a plynů (10).

(11)

Do Dohody o EHP by mělo být začleněno rozhodnutí Komise 2011/745/EU ze dne 11. listopadu 2011 o změně rozhodnutí 2010/2/EU a 2011/278/EU, pokud jde o odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (11).

(12)

Toto rozhodnutí Smíšeného výboru nijak neomezuje nezávislost smluvních stran při mezinárodních jednáních o změnách klimatu, zejména v kontextu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu nebo jakékoli jiné mezinárodní dohody o změně klimatu jiné než týkající se aspektů důležitých pro systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), které jsou začleněny do Dohody o EHP. Státy ESVO mají ovšem brát náležitě v úvahu závazky, které mají v rámci Dohody o EHP. Každý stát ESVO je odpovědný za provádění politik a opatření k plnění svých mezinárodních závazků v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, Kjótského protokolu a jakékoli jiné mezinárodní dohody související se změnou klimatu.

(13)

Účastí států ESVO v systému EU ETS není dotčena účast států ESVO v jakémkoli flexibilním nástroji pro zmírnění emisí.

(14)

Rozšíření systému EU ETS na zařízení ve státech ESVO má za důsledek zvýšení celkového množství povolenek v rámci EU ETS jako celku podle článků 9 a 9a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (12). Státy ESVO poskytnou v části A dodatku směrnice příslušné údaje, aby Komise mohla stanovit průměrné roční celkové množství povolenek pro celý EHP.

(15)

Komise informuje státy ESVO, pokud jde o jednání a uzavírání dohod s třetími zeměmi podle článku 11a směrnice 2003/87/ES a o důsledky, které by tyto dohody mohly mít na použití ověřených snížení emisí (CER).

(16)

Po uzavření dohody podle článků 11a nebo 25 směrnice 2003/87/ES nebudou státy ESVO a jejich provozovatelé diskriminováni oproti členským státům EU a jejich provozovatelům.

(17)

Komise informuje státy ESVO o provádění čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES a o důsledcích, které by toto provádění mohlo mít na množství povolenek v rámci EU ETS.

(18)

Státy ESVO plně podpoří skutečnost, že množství povolenek přidělených do dražby se v systému EU ETS zvyšuje s cílem dosáhnout toho, aby do roku 2027 bylo ukončeno přidělování bezplatných povolenek. Cílem států ESVO vždy bylo zvýšení procentního podílu povolenek, které jsou přidělovány za úplatu. Státy ESVO připomínají úpravu v písmeni e) stanovenou v čl. 1 bodě 2 rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 146/2007 (13), kterým se do Dohody o EHP začleňuje směrnice 2003/87/ES.

(19)

Státy ESVO využijí společné dražební platformy stanovené podle článku 26 nařízení (EU) č. 1031/2010 a jmenují subjekt sledující dražby vybraný podle článku 24 uvedeného nařízení pro sledování dražeb svých povolenek. Vzhledem k tomu, že se státy ESVO neúčastní společné akce, nemusí plnit žádné konkrétní úkoly v rámci postupů zadávání veřejných zakázek při jmenování společných dražebních platforem a subjektů sledujících dražby. Jakmile jsou tyto platformy a subjekty jmenovány, každý stát ESVO se bude snažit uzavřít s nimi smlouvu. Komise bude v rámci možností dbát na to, aby dražební platformy uzavřely obdobně smlouvu se státy ESVO, a to za stejných podmínek, jako jsou podmínky pro účastnící se členské státy EU ve smlouvách vyplývajících ze společných postupů zadávání veřejných zakázek, za předpokladu, že státy ESVO sloučí do dražby své povolenky s povolenkami účastnících se členských států EU. Pokud jde o subjekt sledující dražby, Komise bude v rámci možností dbát na to, aby tento subjekt uzavřel obdobně smlouvu se státy ESVO, a to za stejných podmínek, jako jsou podmínky platné buď pro účastnící se členské státy EU, nebo pro členské státy EU, které se neúčastní, podle toho, zda se státy ESVO rozhodnou sloučit do dražby své povolenky s povolenkami účastnících se členských států EU, nebo ne.

(20)

Rozpočtové otázky nejsou součástí Dohody o EHP. Finanční příspěvky od států ESVO členským státům EU se sjednávají prostřednictvím finančních mechanismů EHP. Uplatňování ustanovení směrnice 2003/87/ES týkající se těchto otázek a používání kritérií pro přidělení mezi některé členské státy EU určitých procentních podílů celkového množství povolenek, s nimiž se bude obchodovat formou dražby podle čl. 10 odst. 2 písm. b) a c) a podle příloh IIa a IIb směrnice 2003/87/ES, proto neovlivňuje působnost Dohody.

(21)

Kontrolní úřad ESVO úzce spolupracuje s Komisí, kdykoliv je vyzván k provedení úkolů, které se týkají států ESVO a za které, pokud jde o členské státy EU, odpovídá Komise podle směrnice 2003/87/ES, nařízení Komise (ES) č. 2216/2004 (14), rozhodnutí Komise 2007/589/ES (15) a rozhodnutí Komise 2006/780/ES (16). Mezi tyto úkoly patří mimo jiné posouzení vnitrostátních prováděcích opatření uvedených v článku 11 směrnice 2003/87/ES a veškeré uplatnění jednostranného zahrnutí dodatečných činností a plynů podle článku 24 uvedené směrnice,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha XX Dohody o EHP se mění takto:

1)

V bodu 21al (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES) se doplňuje tato odrážka:

„—

32009 L 0029: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63).“

2)

Úpravy uvedené v bodě 21al (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES) se nahrazují tímto:

„Pro účely Dohody se ustanovení směrnice upravují takto:

a)

aniž je dotčen budoucí vývoj určený Smíšeným výborem EHP, je třeba poznamenat, že do Dohody nejsou začleněny tyto akty Společenství:

i)

rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (17);

ii)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (18);

b)

v době začleňování směrnice neprobíhá na území Lichtenštejnska žádná činnost v oblasti letectví, jak ji definuje směrnice. Jakmile bude na území Lichtenštejnska relevantní činnost v oblasti letectví probíhat, tento stát bude plnit své povinnosti vyplývající ze směrnice;

c)

v čl. 3c odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

“Při začleňování rozhodnutí Komise do Dohody Smíšený výbor EHP rozhodne v souladu s postupy stanovenými Dohodou a na základě číselných údajů poskytnutých Kontrolním úřadem ESVO ve spolupráci s úřadem Eurocontrol o historických emisích z letectví pro celý EHP přičtením příslušných číselných údajů týkajících se letů v rámci území států ESVO a mezi nimi a letů mezi státy ESVO a třetími zeměmi k uvedenému rozhodnutí Komise.”;

d)

v čl. 3d odst. 4 se zrušuje druhý pododstavec;

e)

v čl. 3e odst. 2 a čl. 3f odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

“K témuž dni předloží státy ESVO obdržené žádosti Kontrolnímu úřadu ESVO, který je neprodleně předá Komisi.”;

f)

v čl. 3e odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

“Při začleňování rozhodnutí Komise do Dohody Smíšený výbor EHP rozhodne, v souladu s postupy stanovenými Dohodou a na základě číselných údajů poskytnutých Kontrolním úřadem ESVO ve spolupráci s úřadem Eurocontrol, pro celý EHP o celkovém počtu povolenek, o počtu povolenek, které mají být vydraženy, o počtu povolenek ve zvláštní rezervě a o počtu povolenek přidělených zdarma, a to přičtením příslušných číselných údajů týkajících se letů v rámci území států ESVO a mezi nimi a letů mezi státy ESVO a třetími zeměmi k uvedenému rozhodnutí Komise.

Komise rozhodne o referenční hodnotě pro celý EHP. Komise bude během rozhodovacího procesu úzce spolupracovat s Kontrolním úřadem ESVO. Státy ESVO provedou výpočet a zveřejnění podle čl. 3e odst. 4 následně po přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EHP, které začlení rozhodnutí přijaté Komisí do Dohody.”;

g)

v čl. 3f odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

“Komise rozhodne o referenční hodnotě pro celý EHP. Komise během rozhodovacího procesu úzce spolupracuje s Kontrolním úřadem ESVO. Státy ESVO provedou výpočet a zveřejnění podle čl. 3f odst. 7 následně po přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EHP, které začlení rozhodnutí přijaté Komisí do Dohody o EHP.”;

h)

v článku 9 se vkládají nové odstavce, které znějí:

“Zvýšení průměrného ročního celkového množství povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi v důsledku rozšíření systému na Lichtenštejnsko a Norsko podle odstavce 1 je v souladu s rozhodnutím Kontrolního úřadu ESVO o jejich národních alokačních plánech na období 2008–2012.

Zvýšení průměrného ročního celkového množství povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi v důsledku rozšíření systému na Island podle odstavce 1 bude odpovídat 23 934 tunám ekvivalentu CO2.

Pokud jde o státy ESVO, údaje, které mají být vzaty v úvahu pro výpočet množství povolenek pro celý EHP, které mají být vydány od roku 2013 podle tohoto článku, jsou stanoveny v části A dodatku.”;

i)

v čl. 9a odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

“Pokud jde o Norsko, průměrné roční množství povolenek vydaných pro zařízení uvedená v tomto odstavci činí 878 850.”;

j)

v čl. 9a odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

“Pokud jde o zařízení, která ve státech ESVO provádějí činnosti uvedené v příloze I a do systému Společenství budou začleněna až od roku 2013, průměrné roční emise za vykazované období, během kterého proběhnou úpravy, budou:

 

Island: 1 862 571 tun ekvivalentu CO2.

 

Lichtenštejnsko: 0 tun ekvivalentu CO2.

 

Norsko: 5 269 254 tun ekvivalentu CO2.“;

k)

za čl. 9a odst. 4 se vkládají nové odstavce, který znějí:

“5.   Pokud jde o státy ESVO, údaje, které mají být vzaty v úvahu pro úpravu množství povolenek pro celý EHP, které mají být vydány od roku 2013 podle tohoto článku, jsou stanoveny v části A dodatku.

6.   Komise vypočítá a upraví roční množství povolenek pro celý EHP, které mají být vydány od roku 2013 v souladu s článkem 9 a tímto článkem tak, aby zahrnovalo údaje týkající se států ESVO, jak jsou uvedeny v části A dodatku. Komise zveřejní upravená množství povolenek pro celý EHP na rok 2013 a další roky.”;

l)

v čl. 10 odst. 2 se doplňuje nový poodstavec, který zní:

“Pro účely písm. a), pokud jde o Lichtenštejnsko a Norsko, se jejich podíly vypočítají na základě těchto emisí:

 

Lichtenštejnsko: 20 943 tun ekvivalentu CO2.

 

Norsko: 18 635 669 tun ekvivalentu CO2.

Pokud jde o Island, podíl uvedený v písm. a) se vypočítá na základě 36 196 tun ekvivalentu CO2 upraveného o 899 645 tun ekvivalentu CO2, což představuje podíl ověřených emisí za rok 2005 ze zařízení provádějících činnosti uvedené v příloze I, které budou zahrnuty do systému Společenství až od roku 2013. Podíl Islandu bude tedy spočítán na základě 935 841 tun ekvivalentu CO2.“;

m)

pro státy ESVO se nepoužije čl. 10 odst. 3;

n)

v čl. 11a odst. 8 se za pátý pododstavec doplňuje nový pododstavec, který zní:

“Pokud jde o státy ESVO, údaje, které mají být vzaty v úvahu pro výpočet snížení v rámci celého EHP podle pátého pododstavce, jsou stanoveny v části B dodatku.”;

o)

v čl. 16 odst. 3 se druhá věta nahrazuje tímto:

“Státy EVSO stanoví sankce za překročení emisí, které odpovídají sankcím v členských státech EU.”;

p)

za čl. 16 odst. 12 se vkládá nový odstavec, který zní:

“13.   Státy ESVO předloží veškeré žádosti podle čl. 16 odst. 5 a 10 Kontrolnímu úřadu ESVO, který je neprodleně předá Komisi.”;

q)

v čl. 18a odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

“Přerozdělení provozovatelů letadel k jednotlivým státům ESVO proběhne v roce 2011 poté, co provozovatelé splní svoje povinnosti z roku 2010. Původní členský stát správy může souhlasit s odlišným časovým plánem pro přerozdělení provozovatelů letadel původně přidělených jinému členskému státu na základě kritérií uvedených v písmenu b) tohoto odstavce, pokud o to provozovatel výslovně požádá do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme seznam provozovatelů pro celý EHP uvedený v čl. 18a odst. 3 písm. b). V takovém případě dojde k přerozdělení nejpozději v roce 2020 s ohledem na obchodovací období začínající rokem 2021.”;

r)

v čl. 18a odst. 3 písm. b) se za slova „provozovatele letadel“ doplňují slova „v celém EHP“;

s)

v článku 18b se doplňuje následující pododstavec, který zní:

“Pro účely plnění svých úkolů vyplývajících ze směrnice mohou státy ESVO a Kontrolní úřad ESVO požádat o pomoc Eurocontrol nebo jinou příslušnou organizaci a mohou s uvedenými organizacemi v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody.”;

t)

v článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:

“4.   Vydávání, převádění a rušení povolenek týkající se států EVSO, jejich provozovatelů a provozovatelů letadel spravovaných těmito státy se evidují v nezávislém protokolu transakcí, který je uveden v odstavci 1.

Ústřední správce je způsobilý vykonávat úkoly uvedené v odstavcích 1 až 3, pokud se jedná o státy ESVO, jejich provozovatele nebo provozovatele letadel spravované těmito státy.”;

u)

v článku 25 se doplňuje nový odstavec, který zní:

“3.   Povolenky systému Společenství zahrnují povolenky vydané nebo obchodované státy ESVO nebo jejich provozovateli v rámci systému Společenství. Pokud Společenství uzavře dohodu podle tohoto článku, není mezi těmito povolenkami činěn žádný rozdíl.

Komise informuje státy ESVO již v rané fázi o sjednávání a uzavírání dohod či nezávazných opatřeních podle tohoto článku.”;

v)

státy ESVO, které se účastní systému EU pro obchodování s emisemi, poskytují informace podle příslušných požadavků uvedených v čl. 30 odst. 3 prvním pododstavci, zatímco požadavky na podávání zpráv uvedené v druhém pododstavci se na ně nevztahují;

w)

za přílohu V se doplňuje nový text, který zní:

“Dodatek

ČÁST A

Údaje týkající se států ESVO, které je třeba vzít v úvahu pro výpočet a úpravu množství povolenek pro celý EHP, které mají být vydány od roku 2013 podle článků 9 a 9a směrnice 2003/87/ES

1.   Údaje týkající se států ESVO podle článku 9

Pro stanovení těchto údajů byl použit lineární faktor 1,74 %.

Island

Tyto údaje vycházejí z průměrných ročních ověřených emisí za období od roku 2005 do roku 2010 z činností, na které se v zásadě vztahuje směrnice 2003/87/ES během období 2008 až 2012, což odpovídá 23 934 povolenká

Rok

Množství povolenek

2013

22 684

2014

22 268

2015

21 851

2016

21 435

2017

21 018

2018

20 602

2019

20 186

2020

19 769

Lichtenštejnsko

Tyto údaje vycházejí z průměrného ročního celkového množství povolenek vydaných Lichtenštejnskem na období od roku 2008 do roku 2012, což odpovídá 17 943 povolenkám, jak je uvedeno v lichtenštejnském národním alokačním plánu.

Rok

Množství povolenek

2013

17 006

2014

16 694

2015

16 382

2016

16 070

2017

15 758

2018

15 445

2019

15 133

2020

14 821

Norsko

Tyto údaje vycházejí z průměrného ročního celkového množství povolenek vydaných Norskem na období od roku 2008 do roku 2012, což odpovídá 14 255 268 povolenkám, jak je uvedeno v norském národním alokačním plánu.

Rok

Množství povolenek

2013

13 511 143

2014

13 263 101

2015

13 015 060

2016

12 767 018

2017

12 518 976

2018

12 270 935

2019

12 022 893

2020

11 774 851

2.   Údaje týkající se států ESVO podle článku 9a odst. 1

Pro stanovení těchto údajů byl použit lineární faktor 1,74 %.

Norsko

Rok

Množství povolenek

2013

832 974

2014

817 682

2015

802 390

2016

787 098

2017

771 806

2018

756 514

2019

741 222

2020

725 930

3.   Údaje týkající se států ESVO podle článku 9a odst. 2

Pro stanovení těchto údajů byl použit lineární faktor 1,74 %.

Island

Rok

Množství povolenek

2013

1 732 936

2014

1 700 527

2015

1 668 119

2016

1 635 710

2017

1 603 301

2018

1 570 892

2019

1 538 484

2020

1 506 075

Norsko

Rok

Množství povolenek

2013

4 994 199

2014

4 902 514

2015

4 810 829

2016

4 719 144

2017

4 627 459

2018

4 535 774

2019

4 444 089

2020

4 352 404

ČÁST B

Údaje týkající se států ESVO, které je třeba vzít v úvahu pro výpočet snížení v rámci celého EHP podle čl. 11a odst. 8 pátého pododstavce

 

Emise z činností v rámci stávajících odvětví za rok 2005 (v tunách ekvivalentu CO2)

Emise z činností v rámci odvětví nově zařazených od roku 2013 (v tunách ekvivalentu CO2)

Island

36 196

899 645

Lichtenštejnsko

18 121

0

Norsko

19 730 000

6 140 000”

3)

Za bod 21al (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES) se vkládají tyto nové body:

„21ala.

32010 R 1031: nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1), ve znění:

32011 R 1210: nařízení Komise (EU) č. 1210/2011 ze dne 23. listopadu 2011 (Úř. věst. L 308, 24.11.2011, s. 2).

Pro účely Dohody se uvedené nařízení upravuje takto:

a)

první věta v čl. 22 odst. 7 se nahrazuje tímto:

„Státy ESVO oznámí totožnost dražitele a jeho kontaktní údaje Kontrolnímu úřadu ESVO, který tyto informace předá Komisi.“;

b)

v čl. 24 odst. 2 se doplňují nové věty, které znějí:

„Státy ESVO uzavřou smlouvu se jmenovaným subjektem sledujícím dražby na základě společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy ke sledování veškerých dražebních postupů. V čl. 25 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 je třeba výraz „členské státy“ chápat tak, že zahrnuje i státy ESVO.“;

c)

v článku 26 odst. 1 a 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Státy ESVO uzavřou smlouvu s dražební platformou jmenovanou společně Komisí a zúčastněnými členskými státy EU pro dražby jejich podílů povolenek, které mají být vydraženy, v případě, že se rozhodnou sloučit do dražby své povolenky s povolenkami členských států EU účastnících se společného postupu.“;

d)

v čl. 27 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Aniž jsou dotčena pravidla stanovená ve smlouvě, která bude uzavřena mezi státy ESVO a dražební platformou, dražební platforma, která byla jmenována postupem společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy, které se účastní společného postupu, může poskytovat výše zmíněné služby rovněž pro státy ESVO.“;

e)

články 30 až 32 se nevztahují na státy ESVO, pokud uzavřely smlouvu s dražební platformou jmenovanou podle článku 26 v souladu s výše uvedenou úpravou c);

f)

v čl. 52 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Podíl nákladů subjektu sledujícího dražby připadající na dražební platformu jmenovanou podle čl. 26 odst. 1 nebo 2, se kterou mají státy ESVO smlouvu, se rozdělí mezi členské státy, které se účastní společného postupu, a státy ESVO v souladu s jejich podíly na celkovém objemu povolenek vydražených na dotčené dražební platformě, za předpokladu, že státy ESVO sloučí do dražby své povolenky s povolenkami členských států EU účastnících se společného postupu.

Podíl nákladů subjektu sledujícího dražby připadající na dražební platformu jmenovanou podle čl. 30 odst. 1 nebo 2, se kterou mají státy ESVO smlouvu, včetně nákladů na veškeré zprávy požadované na základě čl. 25 odst. 4, nese dotčený stát ESVO, stejně jako je tomu u členských států EU, které se neúčastní společného postupu.“.

21alb.

32010 D 0002: rozhodnutí Komise 2010/2/EU ze dne 24. prosince 2009, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 1, 5.1.2010, s. 10), ve znění:

32011 D 0745: rozhodnutí Komise 2011/745/EU ze dne 11. listopadu 2011 (Úř. věst. L 299, 17.11.2011, s. 9).

21alc.

32011 D 0278: rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1), ve znění:

32011 D 0745: rozhodnutí Komise 2011/745/EU ze dne 11. listopadu 2011 (Úř. věst. L 299, 17.11.2011, s. 9).

21ald.

32010 D 0670: rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).

21ale.

32011 R 0550: nařízení Komise (EU) č. 550/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanoví některá omezení pro použití mezinárodních kreditů z projektů zahrnujících průmyslové plyny (Úř. věst. L 149, 8.6.2011, s. 1“;

(4)

V bodě 21am (rozhodnutí Komise 2007/589/ES) se doplňují nové odrážky, které znějí:

„—

32010 D 0345: rozhodnutí Komise 2010/345/EU ze dne 8. června 2010 (Úř. věst. L 155, 22.6.2010, s. 34),

32011 D 0540: rozhodnutí Komise 2011/540/EU ze dne 18. srpna 2011 (Úř. věst. L 244, 21.9.2011, s. 1).“.

Článek 2

Znění nařízení (EU) č. 1031/2010, (EU) č. 550/2011 a (EU) č. 1210/2011, směrnice 2009/29/ES a rozhodnutí 2010/2/EU, 2010/345/EU, 2010/670/EU, 2011/278/EU, 2011/540/EU a 2011/745/EU v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 27. července 2012 nebo prvním dnem po učinění posledního oznámení Smíšenému výboru EHP podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP, podle toho, co nastane později (19).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 26. července 2012.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Atle LEIKVOLL


(1)  Viz strana 35 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 149, 8.6.2011, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 308, 24.11.2011, s. 2.

(5)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63.

(6)  Úř. věst. L 1, 5.1.2010, s. 10.

(7)  Úř. věst. L 155, 22.6.2010, s. 34.

(8)  Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39.

(9)  Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 244, 21.9.2011, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 299, 17.11.2011, s. 9.

(12)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(13)  Úř. věst. L 100, 10.4.2008, s. 92.

(14)  Úř. věst. L 386, 29.12.2004, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 229, 31.8.2007, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 316, 16.11.2006, s. 12.

(17)  Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.“

(19)  Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU