584/2004 Sb.Nález Ústavního soudu ze dne 20. října 2004 ve věci návrhu na zrušení slov "představitelům státní moci a některých orgánů1)" v § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry

584


NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

      Ústavní soud rozhodl dne 20. října 2004 v plénu ve věci návrhu Nejvyššího soudu České republiky na zrušení slov "představitelům státní moci a některých orgánů¹)" v § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, za účasti Nejvyššího soudu České republiky a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, takto:

             Návrh se zamítá.

Odůvodnění

I.

      Dne 1. 7. 2003 obdržel Ústavní soud návrh podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se Nejvyšší soud ČR, za který jedná předseda senátu 21 Cdo JUDr. Zdeněk Novotný, domáhá zrušení slov "představitelům státní moci a některých orgánů1)" v § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry. Návrh byl podán v souvislosti s řízením, které před Nejvyšším soudem ČR probíhá pod sp. zn. 21 Cdo 361/2003 v právní věci dovolání skupiny žalobců - členů Nejvyššího kontrolního úřadu - proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2001, čj. 17 Co 710/2001-83. Předmětem řízení, které bylo zahájeno pod sp. zn. 8 C 30/2001 u Obvodního soudu pro Prahu 7, je částka 55.200,- Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců. Tato částka představuje další plat za druhé pololetí roku 1999, na který měl žalobcům vzniknout nárok na základě § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Žalovaná částka jim nebyla jako další plat vyplacena s poukazem na zákon č. 308/1999 Sb. Žalobci proto požadovali vyplacení této částky u prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, byli však odkázáni na soudní cestu. Tu také nastoupili, když podali žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 7, který rozhodl tak, že jejich žalobu zamítl rozsudkem ze dne 15. 6. 2001, čj. 8 C 30/2001-48, ve znění usnesení ze dne 25. 6. 2001 čj. 8 C 30/2001-54. K odvolání žalobců Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 19. 12. 2001, čj. 17 Co 710/2001-83, tento rozsudek potvrdil s tou změnou, že žalované straně nepřiznal náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
. . .