(EU) 2024/795Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241

(1)

V posledních letech bylo pro Unii vodítkem pro její další směřování posilování konkurenceschopnosti a odolnosti evropského hospodářství prostřednictvím ekologické a digitální transformace. Ekologická a digitální transformace, zakotvená v Zelené dohodě pro Evropu a stanovená ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ a v politickém programu Digitální dekáda 2030, zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (4), podporuje růst a modernizaci hospodářství Unie, otevírá nové obchodní příležitosti a pomáhá Unii získat konkurenční výhodu na světových trzích. Zelená dohoda pro Evropu stanovuje plán, jak učinit hospodářství Unie klimaticky neutrální a udržitelné spravedlivým a inkluzivním způsobem a přitom řešit výzvy související s klimatem a životním prostředím. Politický program Digitální dekáda 2030 určuje jasný směr digitální transformace Unie a plnění digitálních cílů na úrovni Unie do roku 2030, zejména pokud jde o digitální dovednosti, digitální infrastrukturu a digitální transformaci podniků a veřejných služeb.

(2)

Průmysl Unie prokázal svou vnitřní odolnost, ale jeho konkurenceschopnost musí být zajištěna i v budoucnu. Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID, útočná válka Ruska proti Ukrajině, rostoucí úrokové sazby a prudký nárůst nákladů na energie a cen vstupů se tíživě odrážejí na konkurenceschopnosti průmyslu Unie a poukázaly na to, že je důležité, aby Unie zajistila svou otevřenou strategickou autonomii a snížila svou strategickou závislost na třetích zemích v různých odvětvích. Tyto tlaky na průmysl Unie jsou spojeny se silnou, ale ne vždy spravedlivou hospodářskou soutěží na roztříštěném světovém trhu. Unie již zahájila několik iniciativ na podporu svého průmyslu, například průmyslový plán Zelené dohody stanovený ve sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvaném „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“, nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin (dále jen „akt o kritických surovinách“), nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (dále jen „akt o průmyslu pro nulové čisté emise“), nový dočasný krizový a transformační rámec pro státní podporu stanovený ve sdělení Komise ze dne 17. března 2023 nazvaném „Dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“, Nástroj Evropské unie na podporu oživení zřízený nařízením Rady (EU) 2020/2094 (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (6). Zatímco tato řešení poskytují rychlou, cílenou a v některých případech dočasnou podporu, Unie potřebuje strukturálnější odpověď na investiční potřeby svého průmyslu, a to zajistit soudržnost, vytvořit pracovní místa a zachovat rovné podmínky na vnitřním trhu a zároveň zajistit jednodušší přístup k financování. Unie by měla pracovat na tom, aby zabránila přemísťování podniků, aby byla zařízení na výrobu kritických technologií přemístěna zpět ze třetích zemí a aby přilákala nová zařízení, aby se zabránilo její strategické závislosti.

(3)

Vnitřní trh je pro občany, podniky i celou Unii velkým hospodářským, sociálním a politickým přínosem. Ačkoli je tento přínos široce uznáván, je naprosto nezbytné pokračovat v hledání možností, jak dále využít jeho nevyužitý společenský potenciál. Vnitřní trh musí vzhledem k vyvíjející se geopolitické dynamice, technickému pokroku a ekologické a digitální transformaci zůstat přizpůsobivý a zároveň podporovat odolnost systému zdravotní péče ve vztahu ke stárnoucí populaci a přispívat ke zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity Unie.

(4)

Zavádění a rozšiřování digitálních technologií a deep tech inovací, čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje a biotechnologií v Unii bude mít zásadní význam pro omezení strategické závislosti Unie a využití příležitostí a splnění cílů ekologické a digitální transformace, čímž se zajistí svrchovanost a strategická autonomie Unie a podpoří konkurenceschopnost průmyslu Unie a jeho udržitelnost. Proto je třeba okamžitě přijmout opatření na podporu vývoje a výroby kritických technologií v Unii, u nichž vykazuje Unie primární strategickou závislost. Vývoj a výroba kritických technologií vychází z hodnotových řetězců propojených hospodářských aktérů, kteří představují společnosti nejrůznější velikosti, včetně malých a středních podniků, působící v různých odvětvích i přes hranice. Unie by proto měla rovněž chránit a posílit hodnotové řetězce těchto kritických technologií a souvisejících služeb, které jsou kritické a specifické pro vývoj a výrobu těchto kritických technologií, a snížit tak strategickou závislost Unie a tím zachovat integritu vnitřního trhu a měla by řešit nedostatek pracovních sil a dovedností v těchto odvětvích prostřednictvím celoživotního učení, vzdělávání, projektů odborné přípravy a učňovské přípravy a vytváření atraktivních a kvalitních pracovních míst dostupných pro všechny.

(5)

Aby mohly být technologie považovány za kritické, měly by mít povinnost buď přinášet inovativní prvek s výrazným potenciálem pro vnitřní trh, nebo přispívat ke snížení strategické závislosti Unie či této závislosti předcházet. Při posuzování ekonomického potenciálu kritických technologií pro vnitřní trh je třeba vzít v potaz, že opatření přijatá v jednom členském státě mohou mít vedlejší účinek i v jiných členských státech. Při posuzování toho, zda určitá technologie přispívá ke snížení strategické závislosti Unie či této závislosti předchází, je nutné přihlížet k analýzám prováděným na úrovni Unie, které hodnotí rizika s možným účinkem na celou Unii. Komise by měla vydat pokyny ohledně toho, na základě čeho by bylo možné považovat technologie ve třech odvětvích spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, za kritické, a jak splnit podmínky, na jejichž základě lze tyto technologie považovat za kritické, aby se podpořil společný výklad toho, které projekty, společnosti a odvětví mají být v rámci příslušných programů podporovány s ohledem na společné strategické cíle těchto programů a tohoto nařízení. V těchto pokynech by Komise měla vyjasnit pojem hodnotového řetězce a souvisejících služeb, které jsou kritické a specifické pro vývoj nebo výrobu konečných produktů. Těmito pokyny by neměly být dotčeny jiné pokyny týkající se konkrétních programů.

(6)

Je třeba podporovat kritické technologie v těchto odvětvích: digitální technologie a deep tech inovace, čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje a biotechnologie. Deep tech inovace by se měly chápat jako inovace, jež mají potenciál přinést transformační řešení vycházející ze špičkové vědy, technologie a inženýrství, včetně inovací kombinujících pokrok ve fyzikální, biologické a digitální oblasti. Digitální technologie by měly zahrnovat zejména technologie, které přispívají k plnění cílů politického programu Digitální dekáda 2030, jakož i projektů zahrnujících více zemí ve smyslu rozhodnutí (EU) 2022/2481. Čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje by měly zahrnovat zejména technologie s nulovými čistými emisemi ve smyslu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Biotechnologie by měly být chápány jako použití vědy a technologie u živých organismů a u jejich částí, produktů a modelů za účelem úpravy živých a neživých materiálů k získávání poznatků, zboží a služeb, včetně technologií uvedených ve statistické definici biotechnologií Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a v unijním seznamu kriticky důležitých léčivých přípravků, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 24. října 2023 nazvaném „Řešení nedostatku léčivých přípravků v EU“, a jejich složek. Projekty uznané za strategické podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, pokud tyto projekty splňují kritéria odolnosti a konkurenceschopnosti definovaná v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, a podle aktu o kritických surovinách by měly být automaticky považovány za projekty přispívající k cílům tohoto nařízení. Digitální technologie a deep tech inovace, čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje a biotechnologie, které jsou předmětem významného projektu společného evropského zájmu schváleného Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by měly být považovány za kritické, přičemž jednotlivé projekty v rámci takového významného projektu společného evropského zájmu by měly být způsobilé pro financování v souladu s pravidly příslušného programu, pokud zjištěná mezera ve financování a způsobilé náklady ještě nebyly zcela pokryty.

(7)

Dosáhnout posílení rozvoje a výrobní kapacity technologií v Unii nebude možné bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Očekává se však, že vzhledem k demografickým změnám dojde k dalšímu prohloubení nedostatku pracovních sil a dovedností, který se zvýšil ve všech odvětvích, včetně těch, která jsou považována za klíčová pro ekologickou a digitální transformaci, což ohrožuje vzestup technologií v příslušných odvětvích určených v tomto nařízení. Je proto nutné zvýšit účast většího počtu osob na trhu práce příslušných odvětví, zejména prostřednictvím investic do vzdělávání a celoživotního učení, prohloubení relevantních dovedností a tvorby kvalitních pracovních míst a učňovské přípravy pro mladé a znevýhodněné osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tato podpora doplní řadu dalších opatření zaměřených na uspokojení potřeb v oblasti dovedností vyplývajících z ekologické a digitální transformace, jež jsou uvedeny v Evropské agendě dovedností stanovené ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvaném „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“. Tato opatření hrají důležitou úlohu při podpoře motivace k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, ke zvyšování konkurenceschopnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, a ke tvorbě kvalitních pracovních míst s cílem plně využít potenciál ekologické a digitální transformace sociálně i jinak spravedlivým a inkluzivním způsobem.

(8)

Rozsah investic potřebných pro ekologickou a digitální transformaci vyžaduje plnou mobilizaci finančních prostředků dostupných v rámci stávajících programů Unie, včetně těch, které poskytují rozpočtovou záruku na financování a investiční operace, a využívání finančních nástrojů a provádění operací kombinování zdrojů. Tyto prostředky by měly být rozdělovány flexibilněji, aby se včas a cíleně podpořily kritické technologie ve strategických odvětvích. Měla by být proto zřízena Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) s cílem přispět k tomu, aby byla dána odpověď na investiční potřeby Unie tím, že pomůže lépe nasměrovat stávající finanční prostředky Unie na kritické investice, včetně investic do celounijních a přeshraničních projektů, jejichž cílem je podpora vývoje nebo výroby kritických technologií ve strategických odvětvích, a zároveň zachování rovných podmínek na vnitřním trhu, zachování soudržnosti a jejichž cílem je dosáhnout zeměpisně vyváženého rozdělení projektů financovaných v rámci platformy STEP v souladu s mandátem příslušných programů.

(9)

Při provádění programů a činnosti podle tohoto nařízení se Komisi a členským státům doporučuje, aby prosazovaly a podporovaly projekty na územích zaměřených na urychlení přechodu na klimaticky neutrální technologie (Net-Zero Acceleration Valleys), jak jsou vymezena v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, projekty na územích zahrnutých do plánu spravedlivé územní transformace uvedených v článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (7) a v méně rozvinutých regionech a regionech procházejících transformací, jakož i v rozvinutějších regionech v těch členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

(10)

Pomocí platformy STEP by měly být mobilizovány zdroje v rámci stávajících programů Unie, mimo jiné v rámci Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (8), programu Horizont Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (9), Evropského obranného fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu (EU) 2021/697 (10) a inovačního fondu zřízeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (11),Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (12), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13),

Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) zřízeného nařízením (EU) 2021/1056 (14), Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (15), programu EU pro zdraví („EU4Health“) zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (16) a programu Digitální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17). Ke zdrojům mobilizovaným těmito programy Unie by se měly připojit dodatečné finanční prostředky na projekty přispívající k plnění cílů platformy STEP ve výši 1,5 miliardy EUR v rámci Evropského obranného fondu.

(11)

Projektům, které přispívají k cílům platformy STEP, by měla být udělena pečeť suverenity, a to za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení a pro zadání stanovená ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu Horizont Evropa, Evropského obranného fondu, inovačního fondu, programu EU4Health nebo programu Digitální Evropa, bez ohledu na to, zda projekt v rámci jednoho z těchto nástrojů získal finanční prostředky. Tyto minimální požadavky na kvalitu jsou stanoveny s cílem identifikovat kvalitní projekty. Pečeť suverenity by se měla udělovat v souladu s konkrétními podmínkami způsobilosti stanovenými ve výzvách k podávání návrhů v rámci příslušných programů, které mohou zahrnovat případná zeměpisná omezení uvedená v příslušných legislativních aktech upravujících tyto programy. Při vypracovávání rozsahu působnosti výzev k předkládání návrhů, kterým by mohla být udělena pečeť suverenity, by Komise do nich měla v příslušných případech zahrnout požadavek, aby bylo v návrhu na příslušný projekt uvedeno, jak mají přispět k rozšíření a budování místních sítí průmyslových aktérů a k vytváření pracovních míst. Tyto výzvy k předkládání návrhů by měly být podle možnosti v příslušných případech neustále otevřené. Pečeť suverenity by měla být používána jako značka kvality, která pomůže projektům přilákat veřejné a soukromé investice tím, že potvrdí jejich přínos k cílům platformy STEP. Kromě toho by měla pečeť suverenity podporovat lepší přístup k financování Unie, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. Členským státům se navíc doporučuje, aby pečeť suverenity braly v úvahu při poskytování finanční podpory prostřednictvím svých vlastních programů.

(12)

Za tímto účelem by mělo být možné vycházet z posouzení provedených pro účely jiných programů Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (18), aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků Unie a podpořily investice do prioritních technologií. Za předpokladu, že členské státy dodržují ustanovení nařízení (EU) 2021/241, by měly zvážit, zda do revize svých plánů pro oživení a odolnost nezahrnout i projekty, jimž byla udělena pečeť suverenity, přičemž by tak mohly činit i při rozhodování o investičních projektech, které mají být financovány z jejich podílu v Modernizačním fondu zřízeném podle směrnice 2003/87/ES. Komise by měla pečeť suverenity zohlednit rovněž v rámci postupu stanoveného v článku 19 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, který je přílohou Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvy o fungování EU (dále jen „statut EIB“), a kontroly politiky podle nařízení (EU) 2021/523. Kromě toho by provádějící partneři měli být povinni přezkoumat projekty, kterým byla udělena pečeť suverenity, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti v souladu s uvedeným nařízením. Orgány odpovědné za programy v oblasti působnosti tohoto nařízení by měly zvážit podporu strategických projektů uznaných v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a s aktem o kritických surovinách, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a na něž by se mohla vztahovat pravidla o kumulativním financování.

(13)

Platforma STEP by měla být prováděna účinným, účelným, spravedlivým a transparentním způsobem. Komise by měla být za tímto účelem pověřena udělováním a propagací pečeti suverenity a správou nových veřejně přístupných internetových stránek (dále jen „Portál suverenity“) a úzce spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, které jsou důležité z hlediska plnění cílů platformy STEP. Komise by měla rovněž podporovat soudržnost, provázanost, synergii a doplňkovost programů Unie na podporu projektů přispívajících k cílům platformy STEP.

(14)

Komise by měla zřídit Portál suverenity, které by poskytoval informace o podpoře dostupné pro projekty, které přispívají k plnění cílů platformy STEP. Aby bylo možné reagovat na potřeby společností a předkladatelů projektů, kteří hledají finanční prostředky na projekty financované z fondů Unie v rámci platformy STEP, měl by Portál suverenity přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem zobrazovat možnosti financování investic v rámci platformy STEP, které jsou k dispozici v rozpočtu Unie. Měl by obsahovat informace o přímo řízených programech Unie, jako je Horizont Evropa, Evropský obranný fond, inovační fond, program EU4Health, program Digitální Evropa a o dalších unijních zdrojích financování, například o Programu InvestEU, Nástroji pro oživení a odolnost, EFRR, Fondu soudržnosti, ESF+ a FST. Portál suverenity by měl navíc pomoci zviditelnit investice v rámci platformy STEP u investorů tím, že bude obsahovat seznam projektů, kterým byla udělena pečeť suverenity. Portál suverenity by měl rovněž obsahovat seznam příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za kontaktní místa pro provádění platformy STEP na vnitrostátní úrovni. Komise by měla zajistit doplňkovost Portálu suverenity s podobnými platformami a zabránit nadměrné regulaci a administrativní zátěži.

(15)

Komise by měla monitorovat plnění cílů platformy STEP a pokrok dosažený při plnění politických cílů Unie. Toto monitorování by mělo probíhat cíleným způsobem, který by byl přiměřený činnosti prováděné v rámci platformy STEP, aby se zabránilo nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména v případě příjemců finančních prostředků. Aby byla zajištěna odpovědnost vůči občanům Unie, měla by Komise každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při plnění cílů platformy STEP v rámci příslušných programů, o celkových výdajích platformy STEP rozčleněných podle programů a o výkonnosti této platformy na základě ukazatelů výkonnosti stanovených v těchto programech. Měly by být poskytovány informace o kvalitativním a kvantitativním příspěvku platformy STEP k přeshraničním projektům a projektům v jednotlivých členských státech, pokud jsou k dispozici.

(16)

I když se platforma STEP opírá o přeprogramování a posílení stávajících programů na podporu strategických investic a snížení strategické závislosti Unie, je také důležitým prvkem pro testování proveditelnosti a přípravu možných nových intervencí, které mají podpořit nezávislost a konkurenceschopnost ve strategických odvětvích a upevnit průmyslovou politiku Unie. Platforma STEP by měla sloužit zejména jako základ pro zvažování možných podobných opatření, jako je Evropský fond suverenity.

(17)

Komise by měla provést předběžné hodnocení tohoto nařízení, v jehož rámci by měla posoudit význam opatření přijatých podle tohoto nařízení z hlediska omezení strategické závislosti Unie a posílení její autonomie. Měla by posoudit rovněž možnost proveditelnosti rozšíření Portálu suverenity, tak aby v něm byly sjednoceny veškeré stávající, veřejně dostupné internetové stránky a aby poskytoval informace o unijních programech v přímém, sdíleném a nepřímém řízení na jednotném portálu, jakož i proveditelnosti zřízení simulátoru, který by překladatelům projektů poskytoval informace o tom, pro které z unijních programů nebo fondů by mohl být jejich projekt způsobilý.

(18)

Inovační fond podporuje investice do inovativních nízkouhlíkových technologií, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Inovační fond bude proto sloužit jako nástroj na podporu vývoje nebo výroby kritických čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje v Unii. Při navrhování a realizaci výzev k podávání návrhů nebo soutěžním nabídkovém řízení v rámci inovačního fondu by měla Komise zohlednit projekty uznané za strategické v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, které se považují za projekty přispívající k plnění cílů platformy STEP.

(19)

Za účelem rozšíření možností podpory investic, jejichž cílem je urychlení průmyslového rozvoje a posílení hodnotových řetězců ve strategických odvětvích, by měla být rozšířena oblast působnosti podpory z EFRR stanovením nových specifických cílů v rámci tohoto fondu, aniž by byla dotčena pravidla způsobilosti výdajů a výdajů souvisejících s klimatem stanovená v nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (19). Ve strategických odvětvích by mělo být možné podporovat produktivní investice i do jiných podniků než jen malých a středních podniků, které by mohly významně přispět k rozvoji méně rozvinutých a přechodových regionů stejně jako do rozvinutějších regionů členských států s HDP na obyvatele pod průměrem EU-27, avšak zachovat přitom důraz na malé a střední podniky. Řídicím orgánům se doporučuje, aby podporovaly spolupráci mezi velkými podniky a místními malými a středními podniky, dodavatelskými řetězci, inovačními a technologickými ekosystémy. To by umožnilo posílit celkovou schopnost Unie upevnit její pozici v těchto odvětvích tím, že by se všem členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů. Zdroje plánované pro tyto nové specifické cíle by měly být omezeny maximálně na 20 % původního vnitrostátního přídělu z EFRR v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.

(20)

Aby byla v rámci politiky soudržnosti zachována vysoká úroveň ambicí spojených s ochranou klimatu a zároveň byla zajištěna flexibilita mezi Fondem soudržnosti a EFRR, mělo by být možné na jedné straně při výpočtu příspěvku z EFRR v oblasti klimatu zohlednit výši příspěvku z Fondu soudržnosti v oblasti klimatu přesahující 37 % jeho celkového přídělu a na straně druhé při výpočtu příspěvku z Fondu soudržnosti výši příspěvku EFRR v oblasti klimatu přesahující 30 % jeho celkového příspěvku.

(21)

Rozsah podpory z FST by měl být rozšířen i na investice velkých podniků do technologií, na něž se vztahuje toto nařízení a které by řešily nedostatek pracovních sil a dovedností nezbytných pro realizaci těchto investic, jež by přispívaly k plnění cíle platformy STEP, pokud jsou tyto investice slučitelné s očekávaným příspěvkem k přechodu ke klimatické neutralitě, jak je stanoveno v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s nařízením (EU) 2021/1056, přičemž by měl být zachován důraz na malé a střední podniky. Podpora poskytovaná na tyto investice by neměla vyžadovat revizi plánu spravedlivé územní transformace, pokud by tato revize byla spojena výhradně s analýzou nedostatků odůvodňující investici z hlediska tvorby pracovních míst. V souvislosti s podporou jiných než malých a středních podniků by měly být rovněž zváženy investice, které přispívají k vytváření možností pro učňovskou přípravu a pracovních míst nebo zajišťují vzdělávání či získávání nových dovedností.

(22)

ESF+, který je hlavním fondem Unie pro investice do lidí, poskytuje klíčový příspěvek na podporu rozvoje dovedností. Aby se usnadnilo využití ESF+ pro cíle platformy STEP, mělo by být možné využít jej k pokrytí investic zaměřených na dosažení kvalifikované a odolné pracovní síly připravené na budoucí svět práce.

(23)

S cílem pomoci urychlit investice a zajistit okamžitou likviditu pro investice podporující cíle platformy STEP v rámci EFRR, ESF+ a FST by měla být poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování ve formě jednorázové platby s ohledem na priority vyhrazené na investice podporující cíle platformy STEP. Dodatečné předběžné financování by se mělo vztahovat na celý příděl pro FST vzhledem k potřebě urychlit provádění tohoto fondu a k jeho silným vazbám na podporu členských států při dosahování cílů platformy STEP. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Kromě toho by měla být pro další motivaci k využívání těchto investic a pro zajištění jejich rychlejšího vynakládání k dispozici možnost zvýšené maximální míry spolufinancování ze strany Unie ve výši 100 % pro priority platformy STEP. Při realizaci cílů platformy STEP by se měly řídicí orgány vybízet k tomu, aby uplatňovaly určitá sociální kritéria a podporovaly pozitivní sociální výsledky, jako je vytváření míst v rámci učňovské přípravy a kvalitních pracovních míst pro mladé znevýhodněné osoby, zejména pro mladé osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, uplatňování sociálních kritérií při zadávání zakázek uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (20), 2014/24/EU (21) a 2014/25/EU (22), pokud projekt realizuje subjekt, na který se vztahují uvedené směrnice, a vyplácení příslušných mezd dohodnutých v rámci kolektivního vyjednávání.

(24)

Nařízení (EU) 2021/1060 by mělo být změněno tak, aby projekty, kterým byla udělena pečeť suverenity, mohly využívat lepšího přístupu k financování Unie, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. Za tímto účelem by mělo být možné, aby řídicí orgány poskytovaly podporu z EFRR nebo ESF+ přímo na operace, kterým byla udělena pečeť suverenity.

(25)

S cílem snížit administrativní zátěž a zajistit včasné zavedení platformy STEP by mělo být možné odchylně od platných pravidel vyloučit z přezkumu EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST v polovině období podle nařízení (EU) 2021/1060 priority, na které se vztahují investice přispívající k plnění cílů platformy STEP. V případě takovýchto změn programu by mělo být možné na něj s konečnou platností přidělit celou částku flexibility nebo její část na roky 2026 a 2027. Komise by měla změny programu týkající se výhradně zavedení priorit přispívajících k cílům platformy STEP, které byly předloženy do 31. srpna 2024, schválit do dvou měsíců od jejich předložení členským státem. Kromě toho by mělo být rovněž možné provést jakékoli odpovídající změny dohod o partnerství uvedených v nařízení (EU) 2021/1060 a nechat je urychleně schválit Komisí.

(26)

Regulační rámec pro provádění programů na období 2014–2020 byl v posledních letech upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a útočné války Ruska proti Ukrajině. Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů, především v době, kdy členské státy zaměří své zdroje na revizi operačních programů na období 2021–2027 souvisejících s cíli platformy STEP. S cílem zmírnit administrativní zátěž programových orgánů a zabránit případné ztrátě finančních prostředků při ukončení programu z čistě administrativních důvodů by měly být v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (23) a nařízení (EU) č. 223/2014 (24) prodlouženy lhůty pro administrativní ukončení programů na období 2014–2020. Konkrétně by měla být lhůta pro předložení konečné žádosti o platbu prodloužena o dvanáct měsíců. Dále by také měla být prodloužena lhůta pro předložení dokumentů o uzavření o dvanáct měsíců. V souvislosti s těmito změnami je vhodné vyjasnit, že by distribuce potravin a materiálu zakoupených do konce období způsobilosti (konec roku 2023) měla být nadále dovolena i po tomto datu.

V zájmu zajištění řádného plnění rozpočtu Unie a dodržování stropů plateb by platby, které mají být provedeny v roce 2025, měly být omezeny na 1 % finančních prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na období 2021-2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (25) na jeden program. Dlužné částky, které přesahují strop 1 % prostředků programu na jeden fond na rok 2025, by neměly být vyplaceny v roce 2025 ani v následujících letech, ale byly by použity pouze na zúčtování předběžného financování. Nevyužité částky přidělené na závazek by se měly zrušit v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 při ukončení programu. Aby se zajistilo, že podporu z fondů, na něž se vztahuje toto nařízení, budou moci plně využívat i nejvzdálenější regiony, je třeba vyjasnit, že pro účely flexibility stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013 by dodatečné zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony měly být považovány za součást přídělu z EFRR pro tu kategorii regionů, kam spadá dotyčný nejvzdálenější region. Navzdory rozdílným pravidlům způsobilosti, která se vztahují na dodatečný zvláštní příděl, by mělo být rovněž možné tuto flexibilitu uplatnit mezi dodatečným zvláštním přídělem a ostatními příděly z EFRR pro tutéž kategorii regionů v rámci jednoho programu.

(27)

Flexibilita stanovená pro programové období 2014–2020 pomohla členským státům reagovat na krizi a usilovat o oživení a pomohla jim čelit dodatečnému tlaku na veřejné rozpočty způsobenému útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Aby mohly členské státy čelit v souladu s možností stanovenou v nařízení (EU) č. 1303/2013 přetrvávajícímu rozpočtovému tlaku, měla by jim být pro poslední účetní období od 1. července 2023 do 30. června 2024 se zpětnou účinností poskytnuta možnost rozšířit v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích uplatňování 100% míry spolufinancování ze strany Unie i na programy soudržnosti, pokud o tom členský stát informuje Komisi před předložením konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní období.

(28)

Program InvestEU je stěžejní program Unie na podporu investic, zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, a to proto, že poskytuje financování na základě poptávky, včetně mechanismů kombinování zdrojů financování, a technické pomoci. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu v rámci stávajících oblastí politiky. S cílem zajistit plné čerpání dostupných finančních prostředků a za předpokladu, že prováděcí partneři nemají dostatečnou kapacitu k čerpání 25 % záruky EU, která je pro ně vyčleněna, by měla Komise mít možnost skupině EIB poskytnout více než 75 % záruky EU zavedené nařízením (EU) 2021/523. V této souvislosti by Komise měla podporovat jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB, a pomáhat jim, aby finanční prostředky, které mají k dispozici, vyčerpali v plné výši. Členské státy se vyzývají, aby v rámci Programu InvestEU přispívaly do složky členského státu, a podpořily tak finanční produkty v souladu s cíli platformy STEP v rámci stávajících oblastí politiky, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory. Členské státy by měly mít možnost zahrnout do svých plánů pro oživení a odolnost jako opatření peněžní příspěvek pro účely složky členského státu v rámci Programu InvestEU na podporu cílů platformy STEP v rámci stávajících oblastí politiky. Tento dodatečný příspěvek na podporu cílů platformy STEP by mohl dosáhnout až 6 % celkového finančního přídělu plánu pro oživení a odolnost do složky členského státu v rámci Programu InvestEU. Rovněž by měla být umožněna další flexibilita a uvedena vyjasnění, aby bylo možné lépe dosahovat cílů platformy STEP. U projektů přispívajících k cílům platformy STEP by se mělo vynaložit co největší úsilí o zajištění toho, aby byla na konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů a aby nedocházelo k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci.

(29)

Program Horizont Evropa je klíčovým programem Unie pro financování výzkumu a inovací a jeho Evropská rada pro inovace (ERI) poskytuje zejména podporu inovacím s průlomovým potenciálem a přelomovým charakterem a potenciálem růstu, které mohou být pro soukromé investory příliš riskantní. V rámci programu Horizont Evropa by měla být zajištěna další flexibilita, aby bylo možné z nástroje ERI Accelerator poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, zejména těm, které pracují na technologiích podporovaných platformou STEP, a to bez ohledu na to, zda již předtím obdržely z nástroje ERI Accelerator jiné druhy podpory. Využívání finančního nástroje, který je součástí nástroje ERI Accelerator, který poskytuje investice prostřednictvím vlastního kapitálu nebo v jiné vratné podobě (dále jen „fond ERI“) je v současné době až na výjimečné případy omezeno na maximální výši investice na úrovni 15 milionů EUR a nelze do něj zahrnout následná kola financování ani vyšší částky investic. Kdyby byla povolena podpora pouze ve formě kapitálu pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, vyřešilo by to stávající mezeru na trhu, zejména v případě investic v rozmezí 15 až 50 milionů EUR. Zkušenosti navíc ukázaly, že částky vyčleněné na pilotní projekt ERI v rámci programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (26) nejsou plně využity. Nařízení (EU) 2021/695 by mělo být rovněž změněno tak, aby zohledňovalo navýšení prostředků pro Evropský obranný fond.

(30)

ERI hraje klíčovou úlohu při poskytování počátečních finančních prostředků rychle rostoucím začínajícím podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací. Díky svým odborným znalostem má ERI ideální předpoklady k rozšiřování možností financování pro společnosti, které hledají prostředky pro navýšení kapitálu po počáteční fázi inovací. Vzhledem k zásadnímu významu fondu ERI pro úspěch platformy STEP by měla být vyjasněna legislativní ustanovení o fungování ERI.

(31)

Evropský obranný fond je hlavním programem pro zvyšování konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, který tak přispívá k otevřené strategické autonomii. Rozvoj obranných schopností je klíčový, neboť podporuje kapacitu a autonomii průmyslu Unie při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Dodatečné finanční krytí by proto mělo být poskytnuto na podporu projektů přispívajících k rozvoji obranných aplikací v oblasti působnosti tohoto nařízení.

32)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílit suverenitu a bezpečnost Unie, urychlit ekologickou a digitální transformaci, zvýšit její konkurenceschopnost a snížit její strategickou závislost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,