(EU) 2024/223Nařízení Rady (EU) 2024/223 ze dne 22. prosince 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2022/2577, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů

(1)

Nařízení Rady (EU) 2022/2577 (1) zavádí naléhavá a cílená opatření k urychlení tempa zavádění obnovitelných zdrojů energie. Zavádění energie z obnovitelných zdrojů v Unii může významně přispět ke zmírnění dopadů energetické krize, neboť posílí bezpečnost dodávek v Unii, sníží nestabilitu na trhu a ceny energie. Vzhledem k tomu, že zdlouhavé a složité povolovací postupy představovaly hlavní překážku rychlosti a většího rozsahu investic do obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury, bylo cílem nařízení (EU) 2022/2577 zavést neodkladná doplňující a cílená opatření za účelem okamžitého urychlení některých povolovacích postupů pro konkrétní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a typy projektů s nejvyšším potenciálem rychlého zavedení s cílem zmírnit dopady energetické krize. Nařízení (EU) 2022/2577 je použitelné do 30. června 2024.

(2)

Dne 20. listopadu 2023 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 (2), kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (3) a kterou se zavádějí změny legislativního rámce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a po něm, včetně ustanovení o zjednodušení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Některá opatření zavedená nařízením (EU) 2022/2577 byla prostřednictvím směrnice (EU) 2023/2413 zahrnuta rovněž do směrnice (EU) 2018/2001. Směrnice (EU) 2023/2413 však nezrcadlí některá výjimečnější opatření obsažená v nařízení (EU) 2022/2577, čímž vymezila jejich výjimečnou a dočasnou povahu. Namísto toho směrnice zavedla stabilní a dlouhodobý trvalý režim pro urychlení povolovacích postupů, který stanoví cílené kroky a postupy, jejichž zavedení si vyžádá delší čas. Členské státy mají povinnost provést směrnici (EU) 2023/2413 ve vnitrostátním právu do 21. května 2025, s výjimkou některých ustanovení upravujících povolovací postupy, která musí být provedena dříve, a to do 1. července 2024, tedy bezprostředně po dni, kdy přestane platit nařízení (EU) 2022/2577. Po provedení směrnice (EU) 2023/2413 ve vnitrostátním právu budou projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie využívat ustanovení zavedených touto směrnicí ke zjednodušení povolovacích postupů.

(3)

Podle nařízení (EU) 2022/2577 měla Komise do 31. prosince 2023 provést přezkum uvedeného nařízení s ohledem na vývoj bezpečnosti dodávek a cen energie a na potřebu dále urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů a měla Radě předložit zprávu o hlavních zjištěních tohoto přezkumu. Na základě tohoto přezkumu Komise navrhla prodloužení použitelnosti některých ustanovení nařízení (EU) 2022/2577.

(4)

Ve své zprávě ze dne 28. listopadu 2023 o přezkumu nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů Komise zjistila, že podmínky pro prodloužení platnosti nařízení (EU) 2022/2577 byly splněny a navrhla prodloužit vybraná opatření, která mají největší potenciál pro urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, jsou odlišná od opatření zahrnutých ve směrnici (EU) 2018/2001 a jeví se u nich, že významně urychlují povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a souvisejících projektů síťové infrastruktury nebo k tomu mají významný potenciál. Byla zohledněna skutečnost, že směrnice (EU) 2023/2413 zavádí do směrnice (EU) 2018/2001 některá ustanovení za účelem zjednodušení povolovacích postupů pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, včetně pravidel týkajících se stejných nebo podobných oblastí, na které se vztahuje nařízení (EU) 2022/2577. Bylo rovněž zohledněno, že pravidla pro povolování zavedená směrnicí (EU) 2023/2413, s výjimkou těch, která se týkají oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie podle článků 15c a 16a uvedené směrnice, musí být provedena do 1. července 2024, bezprostředně po dni skončení platnosti nařízení (EU) 2022/2577.

(5)

Od vstupu nařízení (EU) 2022/2577 v platnost se zlepšila úroveň připravenosti trhu s elektřinou a bezpečnost dodávek v Unii. Pokud jde o bezpečnost dodávek energie v Unii, vážná rizika nicméně přetrvávají. Celosvětová situace na trhu s plynem zůstává velmi napjatá. Ceny plynu jsou stále výrazně vyšší než před krizí, což má nevyhnutelné důsledky pro kupní sílu občanů Unie a konkurenceschopnost podniků. To je umocněno vysokou volatilitou trhu, která je mimo jiné důsledkem napjaté geopolitické situace. Nedávné případy výrazného kolísání cen v létě a na podzim 2023, kdy ceny během několika týdnů vzrostly o více než 50 %, a to z důvodu událostí, jako byla stávka v australských zařízeních na zkapalněný zemní plyn (LNG), krize na Blízkém východě nebo narušení plynovodu Balticconnector, ukazují, že trhy jsou stále křehké a zranitelné i relativně malými otřesy v oblasti poptávky a nabídky. Za těchto podmínek může obava z nedostatku, která je důsledkem i jen ojedinělé události, vyvolat v celé Unii negativní systémové reakce se závažnými dopady na ceny energií. Kromě toho v důsledku výrazného poklesu dovozu plynu z ruských plynovodů v uplynulém roce dostupnost dodávek plynu do Unie ve srovnání s obdobím před krizí značně poklesla. Při současné úrovni dovozu plynu z plynovodů se očekává, že bude do Unie dovezeno přibližně 20 miliard metrů krychlových ruského plynu, což je přibližně o 110 miliard metrů krychlových méně než v roce 2021. Proto nadále přetrvává vážné riziko, že bude v Unii plynu nedostatek.

(6)

Světové trhy s plynem jsou stále velmi napjaté a předpokládá se, že ještě určitou dobu budou. Jak uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své zprávě o střednědobém výhledu v oblasti zemního plynu 2023, celosvětové dodávky LNG v letech 2022 a 2023 vzrostly jen mírně (v prvním případě o 4 % a ve druhém o 3 %). Ve Světovém energetickém výhledu IEA předpokládá, že rovnováha na trhu zůstane v nejbližší budoucnosti nejistá, a to navzdory skutečnosti, že do roku 2025 mají být uvedeny do provozu nové kapacity pro výrobu LNG.

(7)

Tyto závažné obtíže jsou umocněny řadou dalších rizik, včetně oživení poptávky po LNG v Asii, což by mohlo snížit dostupnost plynu na světovém trhu s plynem, chladné zimy, která by mohla vést k nárůstu poptávky po plynu až o 30 miliard metrů krychlových, extrémních povětrnostních podmínek, které by mohly ovlivnit výrobu energie ve vodních elektrárnách a výrobu jaderné energie v důsledku nízké hladiny vody a vést k následnému zvýšení poptávky po výrobě elektřiny v plynových elektrárnách, dalších narušení kritických infrastruktur, jako byly například sabotážní akce proti plynovodům NordStream v září 2022 nebo narušení plynovodu Balticconnector v říjnu 2023, a zhoršení geopolitického prostředí zejména v zemích a regionech důležitých pro bezpečnost dodávek energie do Unie, jako je Ukrajina, Ázerbájdžán a Blízký východ.

(8)

Vzhledem k současné napjaté rovnováze mezi nabídkou a poptávkou může mít i mírné narušení dodávek energie rozsáhlé dopady na ceny plynu a elektřiny a způsobit vážné a trvalé škody konkurenceschopnosti evropského hospodářství a trvalé škody občanům Unie. Současná situace proto vystavuje celou Unii riziku nedostatku energie a vysokých cen energie.

(9)

Zrychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů hrálo zásadní roli ve strategii Unie pro řešení energetické krize a má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti dodávek a ochranu spotřebitelů před kolísáním cen, protože snižuje celkovou poptávku Unie po plynu. Ve zprávě Aktuální informace o trhu s energií z obnovitelných zdrojů, nazvané „Kolik peněz ušetří evropští spotřebitelé díky obnovitelným zdrojům energie?“, IEA odhaduje, že průměrné velkoobchodní ceny elektřiny by bez dodatečných instalovaných kapacit obnovitelných zdrojů energie byly v roce 2022 na všech evropských trzích o 8 % vyšší. V roce 2022 nahradila zvýšená výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie přibližně 107 TWh výroby elektřiny z fosilních zdrojů – což odpovídá přibližně 10 miliardám metrů kubických plynu, a což vedlo to k odhadovaným úsporám ve výši více než 10 miliard EUR.

(10)

Ačkoli nařízení (EU) 2022/2577 zatím platí jen po omezenou dobu, zpráva Komise ukázala, že pozitivním způsobem přispělo k urychlení tempa zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii, zejména zjednodušením procesů týkajících se konkrétních povolovacích postupů a zvýšením politického povědomí o důležitosti urychlení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie. Ačkoli většina účinků uvedeného nařízení bude patrná teprve v následujících měsících, první dostupné údaje o výrobě, zavádění a povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury za období po vstupu nařízení (EU) 2022/2577 v platnost naznačují urychlení, přinejmenším v některých členských státech. Podle Eurostatu byla v první polovině roku 2023 výroba energie z obnovitelných zdrojů v Unii rekordně vysoká a nahradila další objemy plynu. Zpráva Komise rovněž zdůrazňuje pozitivní vývoj, pokud jde o nárůst zavádění energie z obnovitelných zdrojů v měsících následujících po vstupu nařízení (EU) 2022/2577 v platnost. Podle prvních údajů z odvětví za tři čtvrtletí roku 2023 Unie nainstalovala více solárních fotovoltaických kapacit než za rok 2022. V několika členských státech se také výrazně zvýšila kapacita pro výrobu větrné energie. Dostupné údaje shromážděné ve zprávě Komise rovněž naznačují, že v několika členských státech došlo od vstupu nařízení (EU) 2022/2577 v platnost k dvoucifernému nárůstu počtu vydaných povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho se přinejmenším v jednom členském státě urychlené povolování týká i projektů týkajících se energetické soustavy, které jsou důležité pro větší rozšíření obnovitelných zdrojů energie, s celkovou délkou přesahující 2 000 km.

(11)

Vzhledem k tomu, že rizika pro dodávky energie a ceny přetrvávají, bude třeba rychleji zavádět projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ještě během určité doby po konci června 2024, aby bylo možné postupně ukončit zbývající dovoz ruského plynu. Není pochyb o tom, že vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů odolnost Unie ještě více posílí. Kromě toho platí, že čím rychleji se obnovitelné zdroje energie zavádějí, tím větší je pozitivní dopad na odolnost Unie, bezpečnost dodávek energie, ceny energie a nezávislost na ruských fosilních palivech.

(12)

Vzhledem k naléhavé a stále nestabilní situaci v oblasti energetiky, které Unie čelí, je nezbytné prodloužit použitelnost určitých ustanovení nařízení (EU) 2022/2577, konkrétně těch, která prokázala největší potenciál pro okamžité urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a která se liší od opatření obsažených ve směrnici (EU) 2018/2001, a zajistit tak, aby se prodloužením platnosti nařízení (EU) 2022/2577 nezdvojovala uvedená směrnice. Tato opatření navíc zahrnují vhodné záruky pro zajištění ochrany životního prostředí v podobě konkrétních podmínek pro jejich uplatňování. Opatření obsažená ve směrnici (EU) 2018/2001 se použijí souběžně s tímto nařízením a na omezenou dobu ji doplní o další, mimořádná opatření. Neprodloužením použitelnosti nařízení (EU) 2022/2577 by vzniklo riziko zpomalení tempa povolování a zavádění obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury, zejména v členských státech, které uvedené nařízení ve velké míře využívaly. Například podle Německa by se bez prodloužení použitelnosti nařízení (EU) 2022/2577, zejména ve vztahu k urychlení povolovacího postupu pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související síťové infrastruktury, která je nezbytná k integraci obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy, mohly zpozdit instalace přibližně 41 GW větrných elektráren na pevnině, který by mohla trvat přibližně o dva roky déle a v některých případech se zcela zastavit. Stejně tak by se podle odhadů o jeden až tři roky zpomalilo povolování řady velkých plánovaných projektů přenosových soustav o celkové délce tisíců kilometrů.

(13)

Jedním z dočasných opatření zavedených nařízením (EU) 2022/2577, které mělo pozitivní vliv a které má do budoucna značný potenciál pro urychlování, je zavedení vyvratitelné domněnky v čl. 3 odst. 1 pro účely konkrétních odchylek stanovených v příslušných právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí, že u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů existuje převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy existují jasné důkazy o tom, že tyto projekty mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. Směrnice (EU) 2018/2001 v článku 16f stanoví vyvratitelnou domněnku, že u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů existuje převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, přičemž znění čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577 je téměř totožné. Proto není nutné použitelnost čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577 prodlužovat, neboť uvedená vyvratitelná domněnka bude platit na základě článku 16f směrnice (EU) 2018/2001.

(14)

Čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2577 však požaduje, aby projekty, které jsou uznány za projekty převažujícího veřejného zájmu, byly upřednostněny kdykoli je v jednotlivých případech nutné poměřovat právní zájmy, pokud jsou přijata dodatečná kompenzační opatření k zajištění ochrany druhů. Obdobné ustanovení není ve směrnici (EU) 2018/2001 zahrnuto. První věta čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2577 má v současné naléhavé a stále nestabilní situaci v oblasti energetiky, které Unie čelí, potenciál projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů dále urychlit, protože vyžaduje, aby členské státy tyto projekty podporovaly tím, že je při postupu plánování a povolování v rámci členského státu upřednostní v případě, že je třeba poměřování s právními zájmy mimo oblast životního prostředí. Zpráva Komise poukázala na význam první věty čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2577, která uznává relativní důležitost zavádění energie z obnovitelných zdrojů v současné obtížné energetické situaci, a to nad rámec specifických cílů odchylek stanovených ve směrnicích uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577. Vzhledem k obzvláště závažné situaci v oblasti dodávek energie, které Unie v současné době čelí, je proto vhodné prodloužit použitelnost čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577, aby v souvislosti s vyvažováním právních zájmů prováděným povolovacími orgány nebo vnitrostátními soudy byla náležitě uznána zásadní úloha, kterou hrají zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v boji proti změně klimatu a znečištění, při snižování cen energie, snižování závislosti Unie na fosilních palivech a zajišťování bezpečnosti dodávek v Unii. Zároveň je vhodné zachovat environmentální záruky, aby v případě projektů, které jsou uznány za projekty převažujícího veřejného zájmu, byla přijata vhodná opatření na ochranu druhů podložená dostatečnými finančními zdroji.

(15)

Jak vyplývá ze zprávy Komise, při uplatňování další podmínky pro uplatňování zvláštních odchylek stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí, a to požadavku na neexistenci jiných alternativních řešení, existují obtíže. Tyto obtíže omezují praktickou využitelnost vyvratitelné domněnky, že projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k síti, související sítě samotné a skladovacích zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu, protože prokázání toho, že by se projekt nemohl uskutečnit jinde, představuje značnou překážku, pokud je třeba vzít v úvahu území celé země, a ještě větší, pokud je třeba vzít v úvahu i jiné technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V zájmu urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, jejich připojení k síti a budování síťové infrastruktury nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, což je klíčový cíl uznaný ve sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2023 nazvaném „Sítě, chybějící článek – akční plán EU pro sítě“, je proto vhodné pro účely tohoto nařízení upřesnit, jak lze dosáhnout podmínek pro uplatňování zvláštních odchylek stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí, pokud jde o rozsah příslušných alternativních podmínek, které je třeba vzít v úvahu. Zejména pro účely příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí ve vztahu k posuzování jednotlivých případů za účelem zjištění, zda existují uspokojivá alternativní řešení konkrétního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo projektu síťové infrastruktury nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, je třeba upřesnit, že do rozsahu posuzovaných alternativních řešení mohou být zahrnuta řešení, která zajistí dosažení stejných cílů jako daný projekt, ve stejném nebo podobném časovém rámci, a aniž by to vedlo k výrazně vyšším nákladům. Při porovnávání časového rámce a nákladů uspokojivých alternativních řešení by členské státy měly zohlednit potřebu urychleného a nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů a síťové infrastruktury nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy v souladu s prioritami stanovenými v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (4) a jejich aktualizací a očekávanou rychlost dosažení těchto priorit. Toto dočasné upřesnění je odůvodněné současnou situaci na trzích s energií s cílem usnadnit zavádění zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a související síťové infrastruktury, a tedy uznat jejich úlohu v boji proti změně klimatu a znečištění, snižování cen energie, snižování závislosti Unie na fosilních palivech a při zajištění bezpečnosti dodávek v Unii.

(16)

Při uplatňování příslušné odchylky stanovené ve směrnici Rady 92/43/EHS (5) čelí členské státy dalším obtížím, pokud jde o požadavek přijmout kompenzační opatření týkající se zařízení nebo instalace na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo související síťové infrastruktury, která je nezbytná pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Tyto obtíže mohou způsobit značné zpoždění. V zájmu urychlení daných projektů při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí je proto vhodné pro účely tohoto nařízení upřesnit, že kompenzační opatření mohou být prováděna souběžně s prováděním projektu za přísných podmínek. Tyto podmínky, konkrétně to, že před zavedením kompenzačních opatření nebudou nezvratně ovlivněny ekologické procesy nutné pro zachování struktury a funkcí lokality a že nedojde k ohrožení celkové soudržnosti sítě Natura 2000, zajišťují zachování ekologické vyváženosti lokality a zajištění vysoké úrovně ochrany lokalit sítě Natura 2000. Toto dočasné upřesnění je odůvodněné současnou situací na trzích s energií s cílem usnadnit zavádění zařízení a instalací na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a související síťové infrastruktury.

(17)

Další ustanovení s potenciálem významného urychlení tempa zavádění obnovitelných zdrojů energie lze nalézt v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577. Toto ustanovení stanoví maximální šestiměsíční lhůtu ve vztahu k modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál k rychlému zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, a tím umožňuje snížit spotřebu plynu. Umožňuje pokračovat ve využívání lokalit s významným potenciálem energie z obnovitelných zdrojů, což snižuje potřebu určovat pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nové lokality. Modernizace větrných elektráren za použití účinnějších turbín obvykle umožňuje zachovat nebo zvýšit stávající kapacitu, avšak s menším počtem větších a účinnějších turbín. Modernizaci napomáhá rovněž již existující připojení k soustavě, pravděpodobná vyšší míra přijetí ze strany veřejnosti a poznatky o dopadech na životní prostředí.

(18)

Komise ve svém přezkumu provedeném dle nařízení (EU) 2022/2577 zjistila, že existuje prostor pro další zjednodušení povolovacího postupu pro modernizaci projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména v těch členských státech, které mají v oblasti modernizace větší potenciál. Směrnice (EU) 2023/2413 zavádí v tomto ohledu do směrnice (EU) 2018/2001 několik ustanovení, včetně maximálních lhůt pro délku povolovacího řízení. Článek 16b směrnice (EU) 2018/2001 zavádí maximální lhůtu jednoho roku ve vztahu k modernizaci projektů obnovitelné energie nacházejících se mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, zatímco článek 16a uvedené směrnice obsahuje šestiměsíční lhůtu pro projekty nacházející se v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že prováděcí lhůta pro vymezení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie je 27 měsíců od vstupu směrnice (EU) 2018/2001 v platnost (což znamená, že tyto oblasti by měly být vymezeny do 20. února 2026), a i když tyto oblasti mohou být vymezeny dříve, je vhodné prodloužit použitelnost čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577. Toto prodloužení zahrnuje cílenou změnu týkající se oblasti působnosti čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2577, aby se jeho uplatňování omezilo na oblasti určené podle článku 6 nařízení (EU) 2022/2577. Prodloužení použitelnosti čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení spolu s uplatňováním jeho článku 6 má zajistit, aby se na modernizaci projektů obnovitelné energie umístěných v konkrétních oblastech dobrovolně určených členskými státy podle nařízení (EU) 2022/2577 okamžitě vztahovala ambiciózní lhůta pro povolování, zatímco na zbytek území by se vztahovaly maximální lhůty pro modernizaci projektů obsažené ve směrnici (EU) 2018/2001. To je navíc v souladu s rozlišením, které zavádí směrnice (EU) 2023/2413, a to mezi oblastmi pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a oblastmi, které takový status nemají.

(19)

Článek 6 nařízení (EU) 2022/2577 umožňuje členským státům za určitých podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí zavést výjimky z určitých povinností týkajících se posuzování vlivů na životní prostředí stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, pro projekty skladování energie a pro projekty elektroenergetických soustav, které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy. Uplatňování článku 6 nařízení (EU) 2022/2577 je pro členské státy nepovinné. Tento článek poskytuje účinný nástroj k urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a souvisejících infrastrukturních projektů tím, že zajišťuje pečlivou rovnováhu mezi potřebou zavádět obnovitelné zdroje energie mnohem rychleji a potřebou zajistit ochranu environmentálně citlivých oblastí. Jak je vysvětleno ve zprávě Komise, článek 6 nařízení (EU) 2022/2577 vedl k hmatatelným pozitivním výsledkům jak z hlediska počtu úspěšných projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a elektrizačních soustav, které jsou zaváděny, tak z hlediska potenciálu urychlení a zkrácení doby povolování v členských státech, které jej využily. Podle zjištění uvedených ve zprávě Komise založené na odhadech poskytnutých členskými státy a zúčastněnými stranami se toto urychlení může u projektů na moři pohybovat od několika měsíců až po tři roky.

(20)

Na základě důkazů shromážděných ve zprávě Komise se s ohledem na mimořádně napjatou situaci v oblasti dodávek na trzích s energií na jeví jako nezbytné prodloužit použitelnost článku 6 nařízení (EU) 2022/2577 za účelem zajištění okamžitého výrazného urychlení projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tento článek může a po omezenou dobu by měl existovat souběžně s ustanoveními obsaženými ve směrnici (EU) 2018/2001, která se týkají vymezení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a oblastí pro síťovou a skladovací infrastrukturu nezbytnou pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy a v žádném případě nebrání vymezení těchto oblastí.

(21)

Směrnice (EU) 2018/2001 ukládá členským státům povinnost vymezit pro jednu nebo více technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a to ve lhůtě 27 měsíců od vstupu směrnice (EU) 2023/2413 v platnost. I když členské státy mohou vymezovat oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie od okamžiku vstupu směrnice (EU) 2023/2413 v platnost, aniž by čekaly na termín jejího provedení ve vnitrostátním právu, vyžaduje toto vymezení čas, který bude zřejmě delší než doba potřebná k vymezení oblasti vyhrazených pro obnovitelné zdroje energie nebo rozvodné sítě uvedených v článku 6 nařízení (EU) 2022/2577. Je tomu tak proto, že uvedený článek nevyžaduje, aby v rámci plánu vymezujícího oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie byla pro tyto oblasti předem stanovena příslušná pravidla týkající se účinných zmírňujících opatření, která mají být přijata za účelem instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a pro skladování energie na stejném místě v těchto oblastech, a nezavádí zvláštní postupy, které je třeba v těchto oblastech dodržovat. V zájmu dalšího usnadnění realizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů během přechodného období by proto měla být použitelnost článku 6 nařízení (EU) 2022/2577 prodloužena, aby členské státy mohly zjednodušeným způsobem vymezit konkrétní oblasti, aniž by tím byla dotčena možnost souběžně vymezit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie podle směrnice (EU) 2018/2001 za účelem zajištění toho, aby tyto oblasti byly zavedeny ve lhůtě stanovené uvedené směrnici.

(22)

Směrnice (EU) 2018/2001 obsahuje ustanovení, které členským státům umožňuje za určitých podmínek vymezit oblasti pro síťovou a skladovací infrastrukturu nezbytnou pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Vzhledem k nepovinné povaze článku 6 nařízení (EU) 2022/2577 i článku 15e směrnice (EU) 2018/2001 neexistuje žádné právní riziko rozporu, neboť členské státy se mohou rozhodnout, které ustanovení během doby uplatňování uvedeného nařízení použijí, nebo dokonce že použijí obě, aby mohly souběžně určit různé oblasti soustavy podle různých podmínek stanovených v těchto právních aktech.

(23)

Ustanovení Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), pokud jde o přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a zejména povinnosti členských států ohledně účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně, zůstávají v platnosti.

(24)

Zásada energetické solidarity je obecnou zásadou práva Unie a vztahuje se na všechny členské státy. Při uplatňování zásady energetické solidarity umožňují navrhovaná opatření přeshraniční distribuci účinků rychlejšího zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Opatření se vztahují na zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v členských státech a zahrnují široký okruh projektů. Vzhledem ke stupni integrace trhů s energií v Unii by jakékoli posílení zavádění energie z obnovitelných zdrojů v jednom členském státě mělo být přínosné i pro další členské státy, pokud jde o bezpečnost dodávek a nižší ceny. Mělo by pomoci toku elektřiny z obnovitelných zdrojů přes hranice tam, kde je nejvíce zapotřebí, a zajistit, aby levně vyráběná elektřina z obnovitelných zdrojů byla vyvážena do členských států, kde je výroba elektřiny dražší. Kromě toho budou mít nově instalované kapacity pro energii z obnovitelných zdrojů v členských státech dopad na celkové snížení poptávky po plynu v celé Unii.

(25)

Ustanovení čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) umožňuje Radě, aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, na návrh Komise a v duchu solidarity mezi členskými státy rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky. Naléhavá a stále nestabilní situace v oblasti energetiky a naléhavá potřeba okamžitě urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie jako nástroje ke zmírnění rizik pro bezpečnost Unie v oblasti dodávek energie a kolísání cen energie, která stále existují, představuje situaci uvedenou v čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kromě toho je třeba vzít v úvahu blížící se konec funkčního období Evropského parlamentu, dobu potřebnou k přijetí právních předpisů v rámci řádného legislativního postupu, jakož i potřebu předvídatelnosti a právní jistoty členských států a investorů ohledně právního rámce. Prodloužení použitelnosti některých ustanovení nařízení (EU) 2022/2577 a doplnění nového ustanovení je v reakci na stávající situaci nezbytné, a proto je odůvodněné, aby právním základem tohoto nařízení byl čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(26)

Potřeba jednat je naléhavá, neboť použitelnost nařízení (EU) 2022/2577 skončí dnem 30. června 2024 a investoři a orgány musí mít co nejdříve jasno, pokud jde o právní rámec, který bude platit po tomto datu, aby mohli zajistit svá investiční rozhodnutí a odpovídajícím způsobem naplánovat své projekty. Proto je vhodné přijmout právní předpis prodlužující použitelnost uvedeného nařízení několik měsíců před tím, než tato použitelnost skončí. Kromě toho by toto nařízení mělo vzhledem k začlenění nového ustanovení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(27)

Použitelnost dotčených ustanovení by měla být dočasně prodloužena a spolu s novým ustanovením by měla zůstat v platnosti do 30. června 2025.

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej s ohledem na rozsah a dopady může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)

Nařízení (EU) 2022/2577 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

v článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení se vztahuje na všechny povolovací postupy, jež byly zahájeny v době použitelnosti tohoto nařízení, a nejsou jím dotčena vnitrostátní ustanovení, která stanoví kratší lhůty, než jsou lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1.“;

2)

v článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

3)

vkládá se nový článek, který zní:

4)

v článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

5)

článek 8 se nahrazuje tímto:

6)

v článku 10 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Článek 1, čl. 2 bod 1, čl. 3 odst. 2, článek 3a, čl. 5 odst. 1, článek 6 a článek 8 se však použijí do 30. června 2025.“