(EU) 2023/2845Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2845 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí, a mění nařízení (EU) č. 236/2012
| Publikováno: | Úř. věst. L 2845, 27.12.2023 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 13. prosince 2023 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 16. ledna 2024 | Nabývá účinnosti: | 1. května 2024 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
Úřední věstník |
CS Série L |
|
2023/2845 |
27.12.2023 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2845
ze dne 13. prosince 2023,
kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí, a mění nařízení (EU) č. 236/2012
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (4)standardizuje požadavky na vypořádání obchodů s finančními nástroji a pravidla organizace a chování centrálních depozitářů cenných papírů na podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání. Uvedené nařízení zavedlo kratší vypořádací lhůty, opatření k zajištění disciplíny při vypořádání, přísné organizační, etické a obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře, zvýšené obezřetnostní požadavky a požadavky týkající se dohledu nad centrálními depozitáři a jinými institucemi poskytujícími bankovní služby podporující vypořádání obchodů s cennými papíry a režim umožňující povoleným centrálním depozitářům poskytovat své služby v celé Unii. |
|
(2) |
Zjednodušení požadavků v určitých oblastech, jež nařízení (EU) č. 909/2014 upravuje, a přiměřenější přístup k těmto oblastem by byl v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vypracovaným Komisí, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, za účelem dosahování cílů politik Unie co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže. |
|
(3) |
Efektivní a odolné poobchodní infrastruktury jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a posilují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise. Z uvedeného důvodu je přezkum nařízení (EU) č. 909/2014 jedním z klíčových opatření akčního plánu Komise pro unii kapitálových trhů stanoveného ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 s názvem „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“. |
|
(4) |
V roce 2019 provedla Komise cílenou konzultaci o uplatňování nařízení (EU) č. 909/2014. Obdržela rovněž podněty od Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) a od Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z obdržené zpětné vazby vyplynulo, že zúčastněné strany podporují cíl nařízení (EU) č. 909/2014, tedy podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání obchodů s finančními nástroji, a že zásadní změna uvedeného nařízení není nutná. Zpráva, kterou Komise v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 předložila Evropskému parlamentu a Radě, byla zveřejněna dne 1. července 2021. Přestože ne všechna ustanovení uvedeného nařízení jsou již plně použitelná, zpráva poukázala na oblasti, ve kterých je nutné přijmout cílená opatření, jež by zajistila dosažení jeho cíle přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem. |
|
(5) |
Centrální depozitáři by měli mít možnost ve svých vnitřních pravidlech stanovit, které jiné události než úpadkové řízení představují selhání účastníka. Obvykle jsou tyto události spojeny s neprovedením převodu peněžních prostředků nebo cenných papírů v souladu s podmínkami a vnitřními pravidly systému vypořádání s cennými papíry (dále jen „vypořádací systém“). |
|
(6) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 zavedlo pravidla týkající se disciplíny při vypořádání, která mají předcházet selhání vypořádání obchodů s cennými papíry a tato selhání řešit, a tím zajistit bezpečnost vypořádání obchodů. Měla by být prozkoumána další opatření a nástroje ke zlepšení efektivnosti vypořádání v Unii, jako jsou utváření objemů obchodů nebo částečné vypořádání. Orgán ESMA by proto měl v úzké spolupráci se členy ESCB přezkoumat osvědčené postupy v Unii i na mezinárodní úrovni, s cílem určit všechna příslušná opatření, která by vypořádací systémy nebo účastníci trhu mohli zavést, a vypracovat aktualizované návrhy regulačních technických norem týkajících se opatření, která budou předcházet selhání vypořádání s cílem posílit efektivnost vypořádání. |
|
(7) |
Mezi pravidla zavedená nařízením (EU) č. 909/2014 patří zejména požadavky na podávání zpráv, režim peněžitých sankcí a povinné náhradní koupě. V současné době se uplatňují pouze požadavky na podávání zpráv a režim peněžitých sankcí. Zkušenosti získané při uplatňování režimu peněžitých sankcí, jakož i vypracování a specifikace rámce pro disciplínu při vypořádání, zejména prostřednictvím nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 (6),umožnily všem zúčastněným stranám lépe porozumět tomuto rámci a problémům, které jeho uplatňování způsobuje. Zejména by měl být vyjasněn rozsah peněžitých sankcí a postup povinné náhradní koupě stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014. Aby bylo možné odlišit požadavky týkající se peněžitých sankcí od požadavků týkajících se povinné náhradní koupě, měly by být tyto požadavky stanoveny v samostatných článcích. |
|
(8) |
Na selhání vypořádání, jehož důvod nelze přičítat účastníkům, a na operace, které nejsou považovány za obchodování, by se peněžité sankce ani povinné náhradní koupě neměly vztahovat, neboť uplatnění těchto opatření na tato selhání vypořádání a operace by nebylo proveditelné nebo by mohlo mít nepříznivé důsledky pro trh. V případě povinné náhradní koupě tomu tak pravděpodobně bude v případě některých obchodů na primárním trhu, obchodů zajišťujících financování, výkonu práv ve společnostech, reorganizací nebo vytváření a vykupování podílových jednotek fondů, operací přeskupování nebo jiných druhů obchodů, u nichž je postup náhradní koupě nepotřebný. Obdobně by se opatření k zajištění disciplíny při vypořádání neměla vztahovat na účastníky způsobující selhání vypořádání, proti nimž bylo zahájeno úpadkové řízení, nebo kteří jsou ústředními protistranami, s výjimkou obchodů uzavřených ústřední protistranou, u nichž tato ústřední protistrana nevstupuje mezi protistrany. |
|
(9) |
Peněžité sankce by měly být vypočítány za každý obchodní den po dobu trvání selhání vypořádání. Při definování parametrů pro výpočet peněžitých sankcí je třeba vzít v úvahu možnost existence prostředí se zápornou úrokovou sazbou. Odstranění jakýchkoli nežádoucích motivací k selhání, jež by mohly v prostředí s nízkou nebo zápornou úrokovou sazbou vzniknout, je nezbytné k zabránění nezamýšleným účinkům na účastníka, který selhání vypořádání nezpůsobil. Komise by měla pravidelně přezkoumávat parametry používané pro výpočet peněžitých sankcí a na základě tohoto přezkumu by měla zvážit případné změny metody používané pro výpočet těchto sankcí, například stanovení progresivních sazeb. |
|
(10) |
Povinné náhradní koupě by mohly mít negativní účinky, a to za normálních, i za krizových podmínek na trhu. Povinné náhradní koupě by proto měly být krajním opatřením, a měly by se uplatnit pouze pokud jsou současně splněny obě tyto podmínky: zaprvé, pokud uplatnění jiných opatření, jako jsou peněžité sankce nebo pozastavení účasti, ze strany centrálních depozitářů, ústředních protistran nebo obchodních systémů vůči účastníkům, kteří soustavně a systematicky způsobují selhání vypořádání, nevedlo k dlouhodobě udržitelnému snížení selhání vypořádání v Unii nebo k zachování snížené míry selhání vypořádání v Unii, a zadruhé, pokud míra selhání vypořádání má, nebo pravděpodobně bude mít, negativní dopad na finanční stabilitu Unie. |
|
(11) |
Při zvažování, zda zavést povinné náhradní koupě, by Komise měla kromě konzultace s Evropskou radou pro systémová rizika požádat orgán ESMA o analýzu nákladů a přínosů. Na základě této analýzy nákladů a přínosů by Komise měla mít možnost zavést povinné náhradní koupě prostřednictvím prováděcího aktu. Uvedený prováděcí akt by měl upřesnit, na které finanční nástroje nebo kategorie obchodů se mají povinné náhradní koupě vztahovat. |
|
(12) |
Uplatnění náhradních koupí na řetězec obchodů se stejným finančním nástrojem prováděných protistranami, které jsou účastníky centrálního depozitáře, by mohlo vést ke zbytečným duplicitním nákladům a ovlivnit likviditu daného finančního nástroje. Aby se takovým důsledkům předešlo, měli by mít účastníci těchto obchodů k dispozici mechanismus přenesení. Každý účastník, který je zapojen v řetězci obchodů, by měl mít možnost přenést povinnost náhradní koupě na dalšího účastníka. |
|
(13) |
Povinné náhradní koupě umožňují úhradu rozdílu mezi cenou finančního nástroje při náhradní koupi a jeho původní obchodní cenou, který má prodávající zaplatit kupujícímu, pouze tehdy, je-li tato referenční cena z náhradní koupě vyšší než původní obchodní cena. Tato asymetrie by mohla přinášet nepatřičnou výhodu kupujícímu v případě, kdy je referenční cena náhradní koupě nižší než původní obchodní cena. Znemožnila by také použití mechanismu přenesení, neboť zejména částky k úhradě se mohou v jednotlivých krocích řetězce obchodů lišit v závislosti na tom, kdy každý zprostředkovatel náhradní koupi provede. Proto by tato asymetrie měla být odstraněna s cílem zajistit, aby byly vůči obchodujícím stranám uplatněny takové hospodářské podmínky, které by byly uplatněny, kdyby se uskutečnila původní transakce. |
|
(14) |
Povinné postupy náhradní koupě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (7) se přestaly uplatňovat dne 1. února 2022 v důsledku vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 v platnost. Postupy povinné náhradní koupě podle nařízení (EU) č. 236/2012 se však uplatňovaly nezávisle na režimu podle nařízení (EU) č. 909/2014 a měly by se tedy uplatňovat i nadále. Ustanovení upravující povinné náhradní koupě v nařízení (EU) č. 236/2012 je proto vhodné obnovit. Na obchody, které budou spadat do oblasti působnosti uvedeného ustanovení, by se neměla vztahovat povinnost náhradní koupě podle nařízení (EU) č. 909/2014. |
|
(15) |
Obchody, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, mohou být nezajištěné, a proto každý člen obchodního systému nebo obchodující strana nesou riziko selhání protistrany. Přenesení tohoto rizika na jiné subjekty, jako jsou účastníci centrálního depozitáře, by tyto účastníky nutilo krýt svou expozici riziku selhání protistrany kolaterálem, což by mohlo vést k neúměrnému zvýšení nákladů na vypořádání obchodů s cennými papíry. Odpovědnost za úhradu cenového rozdílu, peněžité náhrady a nákladů náhradní koupě by tudíž měli nést podle konkrétní situace člen obchodního systému způsobující selhání vypořádání nebo obchodující strana způsobující selhání vypořádání. |
|
(16) |
V případech, kdy se uplatní povinné náhradní koupě, by mělo být možné, aby Komise jejich uplatňování v určitých výjimečných situacích dočasně pozastavila. Toto pozastavení by v případě nutnosti mělo být umožněno u konkrétních kategorií finančních nástrojů k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jejich řešení. Toto pozastavení by mělo být přiměřené uvedeným cílům. |
|
(17) |
Orgán ESMA by měl vypracovat aktualizované návrhy regulačních technických norem s cílem zohlednit změny nařízení (EU) č. 909/2014 zavedené tímto nařízením. To by Komisi umožnilo provést veškeré nezbytné opravy nebo změny k upřesnění požadavků stanovených v těchto stávajících regulačních technických normách. Orgán ESMA by měl rovněž vypracovat návrhy regulačních technických norem k upřesnění podrobností mechanismu přenesení, druhů obchodů, u nichž je postup náhradní koupě nepotřebný, a toho, jakým způsobem při provádění povinné náhradní koupě zohlednit specifika retailových investorů. |
|
(18) |
Pokud centrální depozitář cenných papírů nevykonává činnost související s vypořádáním před zahájením procesu povolování, měla by kritéria určující, které dotčené orgány by do tohoto povolovacího procesu měly být zapojeny, zohledňovat předpokládanou činnost související s vypořádáním, aby bylo zajištěno zohlednění názorů všech dotčených orgánů, které by se o činnost tohoto centrálního depozitáře mohly potenciálně zajímat. |
|
(19) |
Pokud o povolení žádá nový centrální depozitář, ale splnění určitých požadavků nelze posoudit, protože centrální depozitář ještě nezahájil činnost, měl by mít příslušný orgán možnost udělit povolení, pokud lze důvodně předpokládat, že tento centrální depozitář splní požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, jakmile skutečně zahájí svou činnost. Uvedené posouzení je obzvláště důležité, pokud jde o používání technologie distribuovaného registru a uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 (8). |
|
(20) |
Přestože nařízení (EU) č. 909/2014 požaduje, aby vnitrostátní orgány dohledu spolupracovaly s dotčenými orgány a zapojily je do své činnosti, vnitrostátní orgány dohledu nemusí tyto dotčené orgány informovat o tom, zda nebo jak byly jejich názory zohledněny ve výsledku povolovacího procesu nebo zda byly v průběhu pravidelného prověření a vyhodnocení zjištěny další problémy. Dotčené orgány by proto měly mít možnost vydávat odůvodněná stanoviska k povolení centrálních depozitářů a k procesu prověření a vyhodnocení. Příslušné orgány by měly tato stanoviska zohlednit nebo vysvětlit, proč se těmito stanovisky neřídily. Příslušné orgány by měly o výsledcích povolovacího procesu informovat dotčené orgány, jakož i další konzultované orgány. Příslušné orgány by měly o výsledcích procesu prověření a vyhodnocení informovat dotčené orgány, orgán ESMA a kolegium. |
|
(21) |
Ustanovení týkající se lhůt pro udělení povolení centrálnímu depozitáři zajišťovat základní služby externě u třetí strany nebo rozšířit své činnosti o určité další služby by měla být změněna tak, aby se odstranil nezamýšlený nesoulad mezi těmito lhůtami a lhůtami obecného povolovacího procesu. |
|
(22) |
Pravidelná prověření a vyhodnocení centrálních depozitářů příslušnými orgány jsou nezbytná k zajištění toho, aby centrální depozitáři měli neustále zavedena vhodná opatření, strategie, postupy a mechanismy pro hodnocení rizik, jimž centrální depozitáři jsou nebo mohou být vystaveni nebo jež by mohla představovat ohrožení hladkého fungování trhů s cennými papíry. Zkušenosti však ukázaly, že každoroční prověření a vyhodnocení představuje nepřiměřenou zátěž pro centrální depozitáře i pro příslušné orgány a má omezenou přidanou hodnotu. S výhradou minimální četnosti jednou za tři roky by příslušné orgány měly mít možnost stanovit pro každého centrálního depozitáře vhodnější četnost těchto prověření a vyhodnocení, aby se tato zátěž zmírnila a zabránilo se zdvojování informací v jednotlivých procesech. Kromě toho by měl příslušný orgán při posuzování vhodné četnosti a hloubky těchto prověření a vyhodnocení zvážit, co je přiměřené s ohledem na velikost, systémový význam, rizikový profil, povahu, rozsah a složitost centrálního depozitáře. Pravomoci příslušných orgánů v oblasti dohledu a cíl zajistit finanční stabilitu by však neměly být narušeny. Příslušné orgány by proto měly mít i nadále možnost provést jakákoliv dodatečná prověření a vyhodnocení. Centrální depozitáři poskytující bankovní doplňkové služby podléhají rovněž přezkumu a hodnocení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (9). |
|
(23) |
Centrální depozitář by měl být připraven čelit situacím, které by mu potenciálně mohly bránit v tom, aby pokračoval ve výkonu svých nejdůležitějších operací a služeb, a měl by být schopen posoudit účelnost všech možností ozdravení nebo řádné likvidace v těchto situacích. Nařízení (EU) č. 909/2014 zavedlo v tomto ohledu požadavky, které zejména stanoví, že příslušný orgán má vyžadovat, aby centrální depozitář předložil náležitý ozdravný plán, a má zajistit, aby byl pro každého centrálního depozitáře zaveden a udržován vhodný plán řešení krize. V současné době však neexistuje harmonizovaný režim řešení krize, na němž by mohl být plán řešení krize založen. Centrální depozitáři, kteří mají povolení nabízet bankovní doplňkové služby, spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (10). Pro centrální depozitáře, kteří nemají povolení takové služby poskytovat, však žádná zvláštní ustanovení neexistují, a nejsou proto považováni za úvěrové instituce podle směrnice 2014/59/EU s povinností mít vypracované ozdravné plány a plány řešení krize. Proto by měla být poskytnuta vyjasnění za účelem lepšího sladění požadavků platných pro centrální depozitáře s ohledem na to, že rámec Unie pro ozdravné postupy a řešení krize pro všechny centrální depozitáře neexistuje. Aby se předešlo zdvojování požadavků, pokud byl pro centrálního depozitáře vypracován ozdravný plán a plán řešení krize podle směrnice 2014/59/EU, neměl by mít tento centrální depozitář povinnost vypracovávat ozdravné plány nebo plány řádné likvidace podle nařízení (EU) č. 909/2014, pokud informace, které mají být v těchto plánech obsaženy, již byly poskytnuty. Tito centrální depozitáři by však měli svému příslušnému orgánu poskytnout ozdravné plány vypracované podle uvedené směrnice. |
|
(24) |
Postup stanovený v nařízení (EU) č. 909/2014 týkající se poskytování služeb registrace a centrální evidence ze strany centrálního depozitáře v souvislosti s finančními nástroji vydanými podle práva jiného členského státu, než je právo členského státu, v němž je centrální depozitář povolen, se ukázal být zatěžující a některé z jeho požadavků jsou nejasné. Uvedený proces je pro centrální depozitáře nepřiměřeně nákladný a zdlouhavý. Tento postup by se proto měl vyjasnit a zjednodušit za účelem lepšího odstranění překážek přeshraničního vypořádání, aby povolení centrální depozitáři mohli plně využívat volného pohybu služeb v Unii. Aniž jsou dotčena opatření, která musí centrální depozitáři přijmout s cílem umožnit svým uživatelům dodržovat vnitrostátní právo, mělo by být zřejmé, který právní rámec je relevantní pro posouzení, jež je centrální depozitář povinen provést podle nařízení (EU) č. 909/2014 v souvislosti s opatřeními, která hodlá přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat právo jiného členského státu, a že je toto posouzení omezeno pouze na akcie. Příslušnému orgánu hostitelského členského státu by měla být nabídnuta možnost vyjádřit se k posouzení týkajícímu se práva tohoto členského státu. Konečné rozhodnutí by mělo být ponecháno na příslušném orgánu domovského členského státu. |
|
(25) |
S cílem usnadnit spolupráci v oblasti dohledu nad centrálními depozitáři poskytujícími přeshraniční služby by měl mít příslušný orgán domovského členského státu možnost přizvat k účasti na kontrolách na místě v pobočkách pracovníky příslušných orgánů hostitelských členských států a orgánu ESMA. Tento příslušný orgán domovského členského státu by měl rovněž orgánu ESMA a kolegiu předávat zjištění z kontrol na místě a informace o nápravných opatřeních nebo sankcích, o nichž rozhodl. |
|
(26) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje spolupráci orgánů, které mají zájem na činnosti centrálních depozitářů, kteří nabízejí služby ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle právních předpisů více než jednoho členského státu. Opatření v oblasti dohledu však zůstávají roztříštěná a mohou vést k rozdílům v přidělování a povaze pravomocí dohledu v závislosti na dotčeném centrálním depozitáři. Tato roztříštěnost vytváří překážky pro přeshraniční poskytování služeb centrálních depozitářů v Unii, udržuje zbývající nedostatky na trhu Unie pro vypořádání a má negativní dopad na stabilitu finančních trhů Unie. Přestože nařízení (EU) č. 909/2014 umožňuje zřizovat kolegia, tato možnost je využívána zřídka. Za účelem zajištění účinné a efektivní koordinace dohledu ze strany příslušných orgánů by zřízení kolegií mělo být za určitých podmínek povinné. Kolegium orgánů dohledu by mělo být zřízeno pro centrální depozitáře, jejichž činnost je považována za zásadní pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů nejméně ve dvou hostitelských členských státech. Kolegium zřízené podle tohoto nařízení by nemělo bránit jiným formám spolupráce mezi příslušnými orgány ani je nahrazovat. Orgán ESMA by měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, na jejichž základě lze určit, zda mají činnosti zásadní význam. Členové kolegia by měli mít možnost požádat kolegium o přijetí nezávazného stanoviska k problémům zjištěným během procesu prověření a vyhodnocení centrálního depozitáře, během prověření a vyhodnocení poskytovatelů bankovních doplňkových služeb nebo ve vztahu k otázkám, které se týkají problémů rozšíření nebo externího zajištění činností a služeb poskytovaných centrálním depozitářem, nebo k případnému porušení požadavků nařízení (EU) č. 909/2014, které vyplývají z poskytování služeb v hostitelském členském státě. Nezávazná stanoviska by se měla přijímat prostou většinou hlasů. |
|
(27) |
Orgán ESMA a příslušné orgány mají v současné době omezené množství informací o službách, které centrální depozitáři ze třetích zemí nabízejí ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, a to z důvodu několika faktorů. Prvním je odložená použitelnost (bez konečného data) požadavků na uznání centrálních depozitářů ze třetích zemí, kteří v Unii poskytovali služby související s registrací a centrální evidencí již před datem použitelnosti nařízení (EU) č. 909/2014, stanovená v čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení. Druhým je skutečnost, že pokud centrální depozitář ze třetí země poskytuje pouze služby vypořádání, požadavkům na uznání nepodléhá. Třetím je pak skutečnost, že nařízení (EU) č. 909/2014 nevyžaduje, aby centrální depozitáři ze třetích zemí informovali orgány Unie o svých činnostech vedených ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu. Vzhledem k uvedenému nedostatku informací nejsou emitenti ani veřejné orgány na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni schopni v případě potřeby posoudit činnost těchto centrálních depozitářů v Unii. Centrální depozitáři ze třetích zemí by proto měli mít povinnost informovat orgány Unie o svých činnostech v souvislosti s finančními nástroji vydanými podle práva některého členského státu. |
|
(28) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby alespoň jedna třetina členů vedoucího orgánu centrálního depozitáře, nejméně však dva, byla nezávislá. Aby bylo zajištěno jednotnější uplatňování pojmu nezávislosti, měl by být tento pojem vyjasněn v souladu s definicí „nezávislých členů“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (11). |
|
(29) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 neobsahuje zvláštní požadavky použitelné v případě nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na kapitálu centrálních depozitářů. Takové požadavky, včetně požadavků na postupy, které je třeba dodržovat, by proto měly být zavedeny s cílem zajistit jednotné uplatňování požadavků týkajících se vlastnické struktury centrálního depozitáře, obdobně jako je tomu v případě ustanovení stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012 a směrnici 2013/36/EU. Orgán ESMA by měl vypracovat obecné pokyny k posuzování vhodnosti každé osoby, která bude řídit činnost centrálního depozitáře, jakož i k procesním pravidlům a hodnotícím kritériím pro obezřetnostní posuzování přímého nebo nepřímého nabývání a zvyšování účastí v centrálních depozitářích. |
|
(30) |
Za účelem zajištění právní jistoty, pokud jde o klíčová opatření, k nimž by měly výbory uživatelů poskytovat vedoucímu orgánu stanoviska, by mělo být dále vyjasněno, jaké prvky jsou zahrnuty do „úrovně služeb“. |
|
(31) |
Vzhledem ke klíčové úloze centrálních depozitářů, pokud jde o bezpečnost obchodů, by měli centrální depozitáři rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry nejen omezovat, ale měli by se je rovněž snažit minimalizovat. |
|
(32) |
Někteří centrální depozitáři usazení v Unii provozují vypořádací systémy, které uplatňují odložené netto vypořádání. Tito centrální depozitáři by měli přiměřeně měřit, sledovat a řídit rizika vyplývající z používání tohoto vypořádání. |
|
(33) |
Za určitých okolností může být cenný papír vydán podle práva obchodních společností nebo podobného práva dvou různých členských států. To platí zejména u dluhových cenných papírů, je-li emitent registrován v jednom členském státě a cenné papíry jsou vydány podle práva jiného členského státu. Je důležité vyjasnit, že v takových případech by se mělo i nadále uplatňovat právo obchodních společností nebo podobné právo obou členských států. Volba rozhodného práva se nemá řídit nařízením (EU) č. 909/2014, a proto by měla být ponechána na uvážení emitentů nebo by měla být jiným způsobem určena právními předpisy. |
|
(34) |
Aby bylo zajištěno, že emitenti, kteří si sjednají vedení svých cenných papírů u centrálního depozitáře usazeného v jiném členském státě, mohou dodržovat příslušná ustanovení práva obchodních společností nebo podobného práva daného členského státu, měly by členské státy pravidelně aktualizovat seznam takových klíčových příslušných ustanovení vnitrostátního práva a sdělit jej za účelem zveřejnění orgánu ESMA. |
|
(35) |
S cílem zabránit rizikům pro vypořádání souvisejícím s platební neschopností zúčtovatele by centrální depozitář měl, kdykoli je to vhodné a možné, provádět vypořádání peněžních plateb ve svém vypořádacím systému prostřednictvím účtů otevřených u centrální banky. Není-li tato možnost vhodná a možná, například v situaci, kdy centrální depozitář nesplňuje podmínky pro otevření účtu u jiné centrální banky, než je centrální banka v jeho domovském členském státě, měl by mít tento centrální depozitář možnost vypořádat peněžní platby ve všech svých vypořádacích systémech nebo jejich části v jiné měně, než je měna země, v níž je centrální depozitář usazen, prostřednictvím účtů otevřených u centrálních depozitářů nebo úvěrových institucí, které mají povolení poskytovat bankovní služby za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014. |
|
(36) |
Za účelem lepší podpory efektivnosti vypořádacího trhu, prohloubení kapitálových trhů a posílení přeshraničního vypořádání by centrální depozitář, který má povolení poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 a jehož příslušná rizika jsou již sledována, měl mít možnost nabízet centrálním depozitářům, kteří nemají povolení podle směrnice 2013/36/EU, služby související s vypořádáním peněžních plateb v jiné měně, než je měna země, v níž je centrální depozitář usilující o využívání těchto služeb usazen, bez ohledu na to, zda jsou součástí téže skupiny společností. Povolení k určení centrálních depozitářů nebo úvěrových institucí by mělo být použito pouze pro vypořádání peněžních plateb ve všech vypořádacích systémech nebo části vypořádacích systémů centrálního depozitáře, který usiluje o využívání bankovních doplňkových služeb. Nemělo by být používáno pro účely výkonu jiných činností. Centrální depozitář, který má v úmyslu provádět vypořádání peněžních plateb ve všech svých vypořádacích systémech nebo jejich části prostřednictvím vlastních účtů nebo který má v úmyslu poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby, by měl mít rovněž možnost získat povolení k této činnosti za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014. |
|
(37) |
Pod přiměřenou prahovou hodnotou by centrální depozitáři, kteří nemají povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, měli mít možnost provádět vypořádání peněžních plateb prostřednictvím účtů otevřených u centrálních depozitářů s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 a prostřednictvím účtů otevřených u jakékoli úvěrové instituce v jakékoli měně. Tato prahová hodnota by měla spočívat v maximální souhrnné částce pro vypořádání peněžních plateb. Kromě toho by prahová hodnota měla být nastavena tak, aby podporovala efektivnost vypořádání a umožňovala centrálním depozitářům dosáhnout takové úrovně peněžního vypořádání, po jejímž překročení se stává relevantním požadavek na bankovní povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo připojení k emisní centrální bance, a zároveň by měla zajišťovat finanční stabilitu a omezovat rizikové důsledky vyplývající z výjimek použitelných v rámci této prahové hodnoty. Kalibrace prahové hodnoty by měla zohlednit potřebu centrálního depozitáře vypořádávat platby v různých měnách, zejména ve vztahu k nejlikvidnějším měnám, a zároveň stanovit vhodný limit, který by se vztahoval na centrálního depozitáře jako celek. Kalibrace prahové hodnoty by měla rovněž zohlednit potřebu zabránit neúmyslnému odklonu od vypořádání v penězích centrální banky. |
|
(38) |
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (12) (dále jen „orgán EBA“), by měl být jako orgán se specializací na oblast bankovnictví a úvěrových rizik pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, v nichž stanoví vhodnou prahovou hodnotu a upřesní veškeré související vhodné požadavky na řízení rizik a obezřetnostní požadavky. Orgán EBA by měl rovněž úzce spolupracovat s členy ESCB a s orgánem ESMA. Komise by měla být zmocněna přijímat tyto regulační technické normy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Příslušné orgány, které pravidelně sledují prahovou hodnotu, by měly svá zjištění spolu s podkladovými údaji předávat orgánům ESMA a EBA a svá zjištění členům ESCB, zejména s cílem poskytnout podklady pro pravidelnou zprávu o bankovních doplňkových službách, kterou by měl vypracovat orgán EBA ve spolupráci s členy ESCB a orgánem ESMA. |
|
(39) |
Centrální depozitáři, včetně centrálních depozitářů s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby, a určené úvěrové instituce by ve svých rámcích řízení rizik a obezřetnostních rámcích měli krýt příslušná rizika. Nástroje ke krytí těchto rizik by měly zahrnovat udržování dostatečných způsobilých likvidních zdrojů ve všech příslušných měnách a zajištění toho, aby stresové scénáře byly dostatečně silné. Centrální depozitáři cenných papírů by rovněž měli zajistit řízení a krytí odpovídajících rizik likvidity na základě vysoce spolehlivých dohod o financování s důvěryhodnými institucemi; tyto dohody by měly být závazné nebo podobně spolehlivé. Centrální depozitáři, kteří poskytují bankovní doplňkové služby, by rovněž měli mít zvláštní pravidla a postupy pro řešení potenciálních úvěrových rizik, rizik likvidity a rizik koncentrace vyplývajících z poskytování těchto služeb. Orgán EBA by měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, kterými aktualizuje stávající regulační technické normy za účelem zohlednění uvedených změn obezřetnostních požadavků. Díky tomu by Komise mohla provést veškeré nezbytné změny s cílem vyjasnit požadavky stanovené v těchto regulačních technických normách, například požadavky na řízení možných deficitů likvidity. |
|
(40) |
Ukázalo se, že lhůta pouhého jednoho měsíce, kterou mají dotčené orgány a příslušné orgány na vydání odůvodněného stanoviska k povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, je příliš krátká na to, aby mohly tyto orgány provést důkladnou analýzu. Proto by v tomto nařízení měla být stanovena lhůta delší, dvouměsíční. |
|
(41) |
Aby měli centrální depozitáři usazení v Unii a centrální depozitáři ze třetích zemí dostatek času na podání žádosti o povolení a uznání jejich činností, bylo datum použitelnosti požadavků na povolování a uznávání podle nařízení (EU) č. 909/2014 původně odloženo až do přijetí rozhodnutí o povolení nebo uznání podle uvedeného nařízení. Od vstupu uvedeného nařízení v platnost již uplynula dostatečná doba. Uvedené požadavky by se proto měly začít uplatňovat za účelem zajištění jednak rovných podmínek mezi všemi centrálními depozitáři nabízejícími služby ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, a jednak toho, aby měly uvedené orgány na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni nezbytné informace k zajištění ochrany investorů a sledování finanční stability. |
|
(42) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 v současné době vyžaduje, aby orgán ESMA ve spolupráci s orgánem EBA, příslušnými vnitrostátními orgány a dotčenými orgány vypracovával výroční zprávy týkající se dvanácti témat a každoročně je předkládal Komisi. Vzhledem k povaze určitých témat, která nevyžadují každoroční aktualizaci, je tento požadavek nepřiměřený. Četnost a počet těchto zpráv by proto měly být přehodnoceny, aby se snížila zátěž orgánu ESMA a příslušných orgánů, při současném zajištění, že Komise bude mít k dispozici informace, které potřebuje k přezkumu provádění nařízení (EU) č. 909/2014. Vzhledem ke změnám režimu disciplíny při vypořádání podle nařízení (EU) č. 909/2014, zavedeným tímto nařízením, je však vhodné požadovat, aby orgán ESMA pro Komisi pravidelně vypracovával zprávy o některých dalších tématech, jako jsou opatření přijatá příslušnými orgány k řešení situací, kdy je efektivnost vypořádání centrálního depozitáře během šestiměsíčního období výrazně nižší než průměrná úroveň efektivnosti vypořádání zaznamenaná na trhu v Unii, a možnost uplatnění dalších regulačních nástrojů ke zlepšení efektivnosti vypořádání v Unii. Kromě toho by měl orgán ESMA ve spolupráci s členy ESCB rovněž předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možném zkrácení cyklu vypořádání, v níž poskytne informace o možném budoucím vývoji v této oblasti. Orgán EBA by měl vypracovat výroční zprávu, která se zaměří na zjištění příslušných orgánů vyplývající z jejich sledování prahové hodnoty pro vypořádání peněžních plateb. Na žádost Komise by měl orgán ESMA poskytnout analýzu nákladů a přínosů, která by měla sloužit jako základ pro prováděcí akt o povinné náhradní koupi. |
|
(43) |
Za účelem zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby Komise měla možnost při vypracovávání parametrů pro stanovení výše peněžitých sankcí zohlednit dobu trvání selhání vypořádání, míru selhání vypořádání podle kategorie finančních nástrojů a účinek, který mohou mít nízké nebo záporné úrokové sazby na motivaci protistran a na selhání vypořádání, a tyto parametry přezkoumala a dále aby upřesnila, které důvody selhání vypořádání nelze považovat za přičitatelné účastníkům a které operace se nepovažují za obchodování. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
|
(44) |
Komise by měla být zmocněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy vypracované orgány EBA a ESMA, pokud jde o: specifikace postupu povinné náhradní koupě týkající se podrobností mechanismu přenesení, druhy transakcí, u nichž je postup náhradní koupě nepotřebný, a způsob zohlednění specifik retailových investorů při provádění povinné náhradní koupě; informace, které mají oznamovat centrální depozitáři ze třetích zemí; podmínky pro to, aby byla činnost centrálního depozitáře považována za činnost zásadního významu; pravidla a postupy, které musí stanovit centrální depozitář poskytující bankovní doplňkové služby; podrobnosti měření, sledování, řízení a vykazování úvěrového rizika a rizika likvidity ze strany centrálních depozitářů v souvislosti s odloženým netto vypořádáním; prahovou hodnotu, pod kterou mohou centrální depozitáři k vypořádání peněžních plateb využít jakoukoli úvěrovou instituci, a aktualizované obezřetnostní požadavky na likviditu a pravidla a postupy týkající se úvěrového rizika, rizika likvidity a rizika koncentrace v případě centrálních depozitářů s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby. |
|
(45) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění změn zavedených tímto nařízením, zejména s ohledem na uplatňování a pozastavení požadavků na povinné náhradní koupě, pokud se použijí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14). Bude-li to v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech spojených s uplatněním a pozastavením náhradní koupě, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty. |
|
(46) |
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU představují právní akty Unie. Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování EU má být Evropská centrální banka (ECB) konzultována ohledně každého návrhu aktu Unie v oblastech spadajících do její působnosti. Je-li konzultace s ECB vyžadována podle Smluv, musí být ECB řádně konzultována ohledně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení. |
|
(47) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšit rozsah poskytování přeshraničního vypořádání ze strany centrálních depozitářů, snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů a zajistit, aby orgány měly dostatek informací ke sledování rizik, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(48) |
Uplatňování revidované oblasti působnosti pravidel o peněžitých sankcích, nových požadavků týkajících se zřizování kolegií orgánů dohledu, předkládání oznámení centrálními depozitáři ze třetích zemí o základních službách, které poskytují ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, nových pravidel pro odložené netto vypořádání, revidované prahové hodnoty, pod níž mohou úvěrové instituce nabízet vypořádání peněžních plateb v části vypořádacího systému centrálního depozitáře, a revidovaných obezřetnostních požadavků vztahujících se na úvěrové instituce nebo centrální depozitáře s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby podle článku 59 nařízení (EU) č. 909/2014 by mělo být buď odloženo, nebo by se na ně měla vztahovat vhodná přechodná ustanovení, aby se poskytl dostatek času na přijetí nezbytných aktů v přenesené pravomoci, které tyto požadavky blíže upřesňují. Vzhledem ke změnám zavedeným tímto nařízením, pokud jde o postup týkající se volného pohybu služeb v jiném členském státě, je rovněž vhodné vyjasnit pravidla, jimž by mělo podléhat poskytování služeb centrálními depozitáři v jiných členských státech, než je domovský členský stát, a zřízení pobočky v jiném členském státě. Vzhledem ke změnám zavedeným tímto nařízením, pokud jde o četnost a obsah zpráv předkládaných orgánem ESMA Komisi, a s cílem poskytnout orgánu ESMA dostatek času na přípravu těchto nových zpráv, by měla být odložena použitelnost ustanovení upravujících požadavky na obsah některých z těchto zpráv, a k 30. dubnu 2024 by mělo být požadováno předložení pouze těch zpráv, které jsou zpracovány podle stávajících pravidel. |
|
(49) |
Nařízení (EU) č. 909/2014 a (EU) č. 236/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 909/2014
Nařízení (EU) č. 909/2014 se mění takto:
|
1) |
V čl. 2 se odstavec 1 mění takto:
|
|
2) |
V čl. 6 odst. 5 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto: „5. Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci se členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění opatření určených k prevenci selhání vypořádání, aby se zvýšila efektivnost vypořádání, přičemž jde zejména o:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 17. července 2025.“ |
|
3) |
Článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek 7 Opatření k řešení selhání vypořádání 1. Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede systém pro sledování případů selhání vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1. Pravidelně předkládá zprávy příslušnému orgánu a dotčeným orgánům, pokud jde o počet a podrobnosti případů selhání vypořádání a další důležité informace, včetně opatření, která centrální depozitář a jeho účastníci zamýšlejí přijmout ke zvýšení efektivnosti vypořádání. Tyto zprávy zveřejňuje centrální depozitář jednou ročně v souhrnné a anonymní podobě. Příslušné orgány sdílejí veškeré důležité informace o případech selhání vypořádání s orgánem ESMA. 2. Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede postupy, jež usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, jež nejsou vypořádány v určený den vypořádání. Tyto postupy stanoví mechanismus sankcí, který slouží jako účinný prostředek k odrazení účastníků, kteří způsobí selhání vypořádání. Před zavedením postupů podle prvního pododstavce konzultuje centrální depozitář příslušné obchodní systémy a ústřední protistrany, ve vztahu k nimž služby vypořádání poskytuje. Mechanismus sankcí uvedený v prvním pododstavci zahrnuje peněžité sankce pro účastníky, kteří způsobí selhání vypořádání (dále jen „účastníci způsobující selhání vypořádání“). Peněžité sankce se vypočítávají za každý obchodní den, kdy obchod není vypořádán, od určeného dne vypořádání do dne vypořádání nebo do dvoustranného zrušení obchodu. Peněžité sankce nesmějí být nastaveny jako zdroj příjmů pro centrálního depozitáře. 3. Mechanismus sankcí uvedený v odstavci 2 se nepoužije na:
4. Ústřední protistrana může ve svých pravidlech stanovit mechanismus pro krytí ztrát, které by jí mohly vzniknout v důsledku použití odst. 2 třetího pododstavce. 5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem upřesnění parametrů pro stanovení odrazující a přiměřené výše peněžitých sankcí uvedených v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku, a to na základě všech těchto skutečností:
Při upřesňování parametrů uvedených v prvním pododstavci Komise zohlední míru selhání vypořádání podle jednotlivých kategorií finančních nástrojů a účinek, který by na motivaci protistran a na selhání vypořádání mohly mít nízké nebo záporné úrokové sazby. Parametry použité pro stanovení výše peněžitých sankcí zajistí vysokou úroveň disciplíny při vypořádání a hladké a řádné fungování dotčených finančních trhů. Komise pravidelně, nejméně však každé čtyři roky, přezkoumává parametry pro stanovení výše peněžitých sankcí, aby znovu posoudila jejich vhodnost a účinnost pro dosahování takové míry selhání vypořádání v Unii, která je považována za přijatelnou s ohledem na dopad na finanční stabilitu Unie. 6. Do 17. ledna 2026 orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam finančních nástrojů uvedených v čl. 5 odst. 1, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány v obchodním systému nebo jejichž clearing provádí ústřední protistrana. 7. Centrální depozitáři, ústřední protistrany a obchodní systémy zavedou postupy, které jim umožní po konzultaci s příslušnými orgány pozastavit účast účastníka, který soustavně a systematicky nedodává finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 k určenému dni vypořádání, a zveřejnit jeho totožnost poté, co daný účastník dostane příležitost k vyjádření svého stanoviska, a to za předpokladu, že příslušné orgány centrálního depozitáře, ústředních protistran a obchodních systémů a příslušné orgány daného účastníka byly řádně informovány. Kromě konzultací před případným pozastavením účasti oznámí centrální depozitáři, ústřední protistrany a obchodní systémy neprodleně příslušným orgánům pozastavení účasti účastníka. Příslušné orgány okamžitě informují dotčené orgány o pozastavení účasti účastníka. Zveřejněné informace o pozastavení účasti nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*2). Tento odstavec se nevztahuje na účastníky způsobující selhání vypořádání, kteří jsou ústředními protistranami, nebo na případy, kdy je proti účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání zahájeno úpadkové řízení. 8. Tento článek se nepoužije, pokud se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází v třetí zemi. Místo, kde se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází, se určí v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 236/2012. 9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním:
10. Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 17. ledna 2025. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 7a Postup povinné náhradní koupě 1. Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v čl. 7 odst. 2 a právo na dvoustranné zrušení obchodu, může Komise po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika a na základě analýzy nákladů a přínosů poskytnuté orgánem ESMA podle čl. 74 odst. 4 prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, u kterých finančních nástrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 nebo kategorií obchodů s těmito finančními nástroji se použije postup povinné náhradní koupě uvedený v odstavcích 4 až 10 tohoto článku, pokud se Komise domnívá, že takové povinné náhradní koupě představují nezbytný, vhodný a přiměřený prostředek k řešení míry selhání vypořádání v Unii. Komise může přijmout prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci, pouze pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
Pro účely přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci vezme Komise v úvahu všechny tyto skutečnosti:
Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2. Stanoví datum použitelnosti, které není dříve než jeden rok po jeho vstupu v platnost. 2. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam finančních nástrojů určených prováděcím aktem podle odstavce 1. 3. Komise před přijetím prováděcího aktu podle odstavce 1:
4. Aniž je dotčeno právo na dvoustranné zrušení obchodu, v případě, že Komise přijala prováděcí akt podle odstavce 1, a v případě, že účastník způsobující selhání vypořádání nedodal přijímajícímu účastníkovi finanční nástroje, na něž se tento prováděcí akt vztahuje, ve lhůtě pěti obchodních dnů po uplynutí určeného dne vypořádání (dále jen „prodloužená lhůta“), zahájí se postup povinné náhradní koupě. Odchylně od prvního pododstavce může být na základě druhu aktiva a likvidity dotčených finančních nástrojů prodloužená lhůta nastavena na nejvýše sedm obchodních dní, pokud by kratší prodloužená lhůta ovlivnila hladké a řádné fungování dotčených trhů. Odchylně od prvního a druhého pododstavce platí, že pokud se obchod týká finančního nástroje obchodovaného na trhu pro růst malých a středních podniků, činí prodloužená lhůta patnáct obchodních dní, ledaže se daný trh pro růst malých a středních podniků rozhodne uplatňovat kratší lhůtu. 5. Nástroje, na které se vztahuje postup povinné náhradní koupě, se v přiměřené lhůtě poskytnou pro vypořádání a dodají přijímajícímu účastníkovi. 6. Pokud dojde k selhání vypořádání v řetězci obchodů, které vede k selhání vypořádání následných obchodů v řetězci, má každý účastník právo přenést svou povinnost zahájit povinnou náhradní koupi na dalšího účastníka v řetězci. Má se za to, že prostřední přijímající účastník splnil povinnost provést povinnou náhradní koupi vůči účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání, pokud přenese svou povinnost v souladu s prvním pododstavcem. Prostřední přijímající účastník může rovněž přenést své povinnosti vůči koncovému přijímajícímu účastníkovi podle odstavců 8, 9 a 10 na účastníka způsobujícího selhání vypořádání. Příslušný centrální depozitář je informován o tom, jak byl obchod, u něhož došlo k selhání, vyřešen v celém řetězci obchodů. 7. Postup povinné náhradní koupě uvedený v odstavci 4 se nevztahuje na:
8. Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v čl. 7 odst. 2, je-li cena finančních nástrojů dohodnutá v okamžiku uzavření obchodu odlišná od ceny zaplacené za provedení náhradní koupě, zaplatí účastník, který má z tohoto cenového rozdílu prospěch, rozdíl druhému účastníkovi nejpozději druhý obchodní den po dodání finančních nástrojů v návaznosti na náhradní koupi. 9. Je-li náhradní koupě neúspěšná nebo není-li možná, přijímající účastník se může rozhodnout buď si nechat vyplatit peněžitou náhradu, nebo odložit provedení náhradní koupě na vhodnější pozdější dobu (dále jen „doba odkladu“). Nejsou-li příslušné finanční nástroje přijímajícímu účastníkovi dodány do uplynutí doby odkladu, vyplatí se přijímacímu účastníkovi peněžitá náhrada. Peněžitá náhrada se vyplatí nejpozději druhý obchodní den po uplynutí lhůty pro provedení povinné náhradní koupě podle odstavce 4, nebo pokud přijímací účastník zvolí možnost odložit provedení náhradní koupě, po uplynutí doby odkladu. 10. Účastník způsobující selhání vypořádání nahradí subjektu, který provádí náhradní koupi, veškeré částky zaplacené v souvislosti s procesem náhradní koupě zahájeným podle odst. 4 prvního pododstavce, včetně případných prováděcích poplatků vyplývajících z náhradní koupě. Tyto poplatky musejí být účastníkům jasně sděleny. 11. Odstavce 4 až 10 se použijí na všechny obchody s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, obchodovány v obchodním systému nebo jejichž clearing provádí ústřední protistrana, a to takto:
Centrální depozitář poskytne ústředním protistranám a obchodním systémům nezbytné informace o vypořádání, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto odstavce. Aniž jsou dotčena písmena a), b) a c) prvního pododstavce, mohou centrální depozitáři sledovat provádění náhradních koupí podle uvedených písmen, pokud jde o vícenásobné příkazy k vypořádání týkající se týchž finančních nástrojů a se stejnou lhůtou pro provedení, s cílem minimalizovat počet náhradních koupí, které se mají provést, a tím i dopad na ceny příslušných finančních nástrojů. 12. Tento článek se nepoužije, pokud se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází ve třetí zemi. Místo, kde se hlavní obchodní systém pro obchodování s akciemi nachází, se určí v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 236/2012. 13. Orgán ESMA může doporučit, aby Komise přiměřeným způsobem pozastavila mechanismus náhradní koupě uvedený v odstavcích 4 až 10 u konkrétních kategorií finančních nástrojů, pokud je to nutné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho řešení. Toto doporučení je doplněno řádně odůvodněným posouzením jeho nezbytnosti a nezveřejňuje se. Před vydáním doporučení podle prvního pododstavce orgán ESMA konzultuje členy ESCB a Evropské rady pro systémová rizika. Po obdržení doporučení a na základě zdůvodnění a důkazů, které předložil orgán ESMA, Komise bez zbytečného odkladu u konkrétních kategorií finančních nástrojů buď prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví mechanismus povinné náhradní koupě uvedený v odstavcích 4 až 10, nebo doporučené pozastavení zamítne. Pokud Komise doporučené pozastavení zamítne, své rozhodnutí orgánu ESMA písemně zdůvodní. Tato informace se nezveřejňuje. Prováděcí akt uvedený ve třetím pododstavci se přijme postupem uvedeným v čl. 68 odst. 3. Pozastavení mechanismu povinné náhradní koupě se oznámí orgánu ESMA a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise. Pozastavení mechanismu povinné náhradní koupě je platné po počáteční dobu nepřesahující šest měsíců ode dne použitelnosti tohoto pozastavení. Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení prodloužit o další období, z nichž žádné nepřesáhne tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s pátým pododstavcem. Prováděcí akt uvedený v sedmém pododstavci se přijme postupem uvedeným v čl. 68 odst. 3. V dostatečném předstihu před koncem pozastavení podle šestého pododstavce nebo prodloužení podle sedmého pododstavce vydá orgán ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají. 14. Pokud Komise přijala prováděcí akt v souladu s odstavcem 1, pravidelně toto rozhodnutí přezkoumává, nejméně každé čtyři roky, aby posoudila, zda jsou podmínky stanovené v uvedeném odstavci i nadále splněny. Pokud se Komise domnívá, že povinné náhradní koupě již nejsou odůvodněné nebo neřeší selhání vypořádání v Unii a již nejsou nezbytné, vhodné nebo přiměřené, přijme neprodleně prováděcí akty, kterými se mění nebo zrušuje prováděcí akt uvedený v odstavci 1. Prováděcí akt uvedený ve druhém pododstavci se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 68 odst. 2. Pokud se orgán ESMA domnívá, že povinné náhradní koupě již nejsou odůvodněné nebo neřeší selhání vypořádání v Unii a již nejsou nezbytné, vhodné nebo přiměřené, může Komisi doporučit, aby prováděcí akt uvedený v odstavci 1 změnila nebo zrušila. Obdobně se použijí ustanovení odst. 13 prvního až čtvrtého pododstavce. 15. Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k dalšímu upřesnění:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 17. ledna 2025. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“" |
|
4) |
V čl. 12 odst. 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
|
|
5) |
Článek 17 se mění takto:
|
|
6) |
V článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Povolení k externímu zajišťování určité základní služby u třetí strany podle odstavce 1 nebo k rozšíření činností podle odst. 1 písm. a), c) a d) se uděluje postupem stanoveným v článku 17. Povolení podle odst. 1 písm. b) se uděluje postupem stanoveným v čl. 17 odst. 1, 2, 3, 5 a 8a. Povolení podle odst. 1 písm. e) se uděluje postupem stanoveným v čl. 17 odst. 1, 2 a 3. Příslušný orgán informuje žádajícího centrálního depozitáře, zda bylo povolení uděleno nebo zamítnuto, do tří měsíců od předložení úplné žádosti.“ |
|
7) |
V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Centrální depozitář zavede, provádí a udržuje vhodné postupy zajišťující, že v případě odnětí povolení podle odstavce 1 bude provedeno včasné a řádné vypořádání a převod aktiv zákazníků a účastníků na jiného centrálního depozitáře. Mezi tyto postupy patří převod emisních účtů nebo podobných záznamů dokládajících emise cenných papírů a záznamů souvisejících s poskytováním základních služeb uvedených v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy.“ |
|
8) |
Článek 22 se mění takto:
|
|
9) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 22a Ozdravné plány a řádná likvidace 1. Centrální depozitář stanoví scénáře, které by mu potenciálně mohly bránit v tom, aby pokračoval ve výkonu svých nejdůležitějších operací a služeb, a posoudí účinnost celé řady možných ozdravných postupů nebo řádné likvidace. V těchto scénářích jsou zohledněna různá nezávislá a související rizika, jimž je centrální depozitář vystaven. Na základě této analýzy centrální depozitář vypracuje a předloží příslušnému orgánu vhodné ozdravné plány své činnosti nebo řádné likvidace. 2. Plány uvedené v odstavci 1 zohledňují velikost, systémový význam, povahu, rozsah a složitost činností dotčeného centrálního depozitáře a obsahují alespoň:
3. Centrální depozitář je schopen identifikovat a poskytovat spřízněným subjektům informace potřebné k včasnému provádění plánů během stresových scénářů. 4. Tyto plány schvaluje vedoucí orgán nebo jeho příslušný výbor. 5. Centrální depozitář pravidelně a nejméně jednou za dva roky, provádí přezkum a aktualizaci těchto plánů. Každá aktualizace plánů se zasílá příslušnému orgánu. 6. Pokud se příslušný orgán domnívá, že plány centrálního depozitáře nejsou dostatečné, může požadovat, aby centrální depozitář přijal dodatečná opatření nebo vypracoval alternativní opatření. 7. Pokud se na centrálního depozitáře vztahuje směrnice 2014/59/EU a byl vypracován ozdravný plán podle uvedené směrnice, poskytne centrální depozitář tento ozdravný plán příslušnému orgánu. Pokud je pro centrálního depozitáře zaveden a udržován plán řešení krize podle směrnice 2014/59/EU nebo podobný plán podle vnitrostátního práva, jehož cílem je zajistit pokračování základních služeb centrálního depozitáře, orgán příslušný k řešení krize, nebo pokud takový orgán neexistuje, příslušný orgán informuje orgán ESMA o tom, že takový plán existuje. Pokud ozdravný plán a plán řešení krize podle směrnice 2014/59/EU nebo jakýkoli podobný plán podle vnitrostátního práva obsahují všechny prvky uvedené v odstavci 2, není centrální depozitář povinen vypracovat plány podle odstavce 1.“; |
|
10) |
V článku 23 se odstavce 2 až 7 nahrazují tímto: „2. Na povoleného centrálního depozitáře nebo centrálního depozitáře, který požádal o povolení podle článku 17 a který hodlá poskytovat základní služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nebo zřídit pobočku v jiném členském státě, se vztahuje postup podle odstavců 3 až 9 tohoto článku. Centrální depozitář může tyto služby poskytovat teprve poté, co získá povolení podle článku 17, a nikoli dříve, než nastane datum použitelné v souladu s odstavcem 8 tohoto článku. 3. Centrální depozitář, který hodlá služby uvedené v odstavci 2 ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) poskytovat poprvé nebo hodlá změnit rozsah těchto poskytovaných služeb, sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu tyto informace:
4. Centrální depozitář, který hodlá poprvé zřídit pobočku v jiném členském státě nebo změnit rozsah základních služeb uvedených v oddíle A bodu 1 přílohy nebo základních služeb uvedených v oddíle A bodu 2 přílohy, a poskytovaných prostřednictvím pobočky, sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu tyto informace:
5. Příslušný orgán domovského členského státu bez zbytečného odkladu sdělí posouzení uvedené v odst. 3 písm. d) nebo v odst. 4 písm. c) příslušnému orgánu hostitelského členského státu. Příslušný orgán hostitelského členského státu může příslušnému orgánu domovského členského státu do jednoho měsíce od obdržení tohoto posouzení poskytnout nezávazné stanovisko k tomuto posouzení. 6. Do dvou měsíců od obdržení úplných informací uvedených v odst. 3 písm. a), b) a c) nebo v odst. 4 písm. a) a b) sdělí příslušný orgán domovského členského státu tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, ledaže by měl s ohledem na plánované poskytování služeb důvody pochybovat o přiměřenosti administrativní struktury nebo finanční situaci centrálního depozitáře, který hodlá poskytovat služby v hostitelském členském státě, nebo o přiměřenosti opatření, která hodlá centrální depozitář přijmout v souladu s odst. 3 písm. d) nebo odst. 4 písm. c). Pokud centrální depozitář již poskytuje služby v jiných hostitelských členských státech, mimo jiné prostřednictvím pobočky, příslušný orgán domovského členského státu v uvedené lhůtě rovněž informuje kolegium uvedené v článku 24a. Příslušný orgán hostitelského členského státu o každém sdělení obdrženém podle prvního pododstavce neprodleně informuje dotčené orgány tohoto členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu neprodleně informuje centrálního depozitáře o datu předání sdělení uvedeného v prvním pododstavci. 7. Pokud se příslušný orgán domovského členského státu v souladu s odstavcem 6 rozhodne nesdělit informace podle odstavce 3 nebo odstavce 4 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotčenému centrálnímu depozitáři do dvou měsíců ode dne, kdy dané informace obdržel, a o svém rozhodnutí informuje příslušný orgán hostitelského členského státu a kolegium uvedené v článku 24a. 8. Centrální depozitář může začít poskytovat služby nebo zřídit pobočku podle odstavce 2 nejdříve 15 kalendářních dnů po dni předání sdělení uvedeného v odst. 6 prvním pododstavci příslušným orgánem domovského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu. 9. V případě změny informací uvedených v dokumentech předložených podle odstavce 3 nebo odstavce 4 uvědomí centrální depozitář o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně neprodleně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu a kolegium uvedené v článku 24a. 10. Orgán ESMA může vydat obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž upřesní rozsah posouzení, které je centrální depozitář povinen poskytnout podle odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. c) tohoto článku.“ |
|
11) |
Článek 24 se mění takto:
|
|
12) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 24a Kolegium orgánů dohledu 1. Příslušný orgán domovského členského státu zřídí kolegium orgánů dohledu, které bude plnit úkoly uvedené v odstavci 8 ve vztahu k centrálnímu depozitáři, jehož činnosti jsou považovány za činnosti zásadního významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů alespoň ve dvou hostitelských členských státech. 2. Kolegium je zřízeno do jednoho měsíce ode dne, kdy:
3. Kolegium řídí a předsedá mu příslušný orgán domovského členského státu. 4. Kolegium se skládá z:
5. Pokud činnosti centrálního depozitáře, pro něhož je kolegium zřízeno, nemají zásadní význam v členském státě, v němž je usazen dceřiný podnik patřící do stejné skupiny společností jako centrální depozitář nebo jeho mateřský podnik, nebo pokud je centrální depozitář, pro něhož je kolegium zřízeno, oprávněn poskytovat služby v jiném členském státě v souladu s čl. 23 odst. 2, příslušný orgán a dotčené orgány tohoto členského státu se mohou na požádání kolegia účastnit. 6. Předseda oznámí složení kolegia orgánu ESMA do jednoho měsíce od zřízení kolegia a každou změnu jeho složení do jednoho měsíce od provedení této změny. Orgán ESMA a příslušný orgán domovského členského státu na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu zveřejní seznam členů uvedeného kolegia a tento seznam průběžně aktualizují. 7. Příslušný orgán, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu. 8. Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:
9. Předseda svolává zasedání kolegia nejméně jednou ročně nebo na žádost člena kolegia. K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiu podle odstavce 8 mohou členové kolegia zařazovat na pořad jednání zasedání další body. Předseda může k jednáním kolegia o konkrétních tématech přizvat v jednotlivých případech další účastníky. Členové kolegia, jiní než jeho předseda, se mohou rozhodnut, že se jednání kolegia nezúčastní. 10. Na žádost kteréhokoli ze svých členů přijme kolegium v souladu s odstavcem 11 nezávazná stanoviska, pokud jde o:
11. Kolegium přijímá nezávazná stanoviska prostou většinou hlasů. Členové uvedení v odst. 4 písm. b), c) a d) mají hlasovací práva. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Členové s hlasovacím právem, kteří zastávají více než jednu funkci, včetně funkce příslušného orgánu a dotčeného orgánu, mají jeden hlas za každou funkci, v níž působí. Orgány EBA a ESMA nemají hlasovací práva. 12. Činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy. Tato dohoda určí praktické mechanismy pro činnost kolegia, včetně způsobů komunikace mezi členy kolegia, a může určit úkoly, které jim mají být svěřeny. 13. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, podle nichž by bylo možné činnosti centrálního depozitáře v hostitelském členském státě považovat za činnost zásadního významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 17. ledna 2025. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“; |
|
13) |
Článek 25 se mění takto:
|
|
14) |
Článek 26 se mění takto:
|
|
15) |
Článek 27 se mění takto:
|
|
16) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 27a Informování příslušných orgánů 1. Centrální depozitář oznámí svému příslušnému orgánu veškeré změny ve svém vedení a poskytne mu všechny informace nezbytné k posouzení jeho souladu s požadavky podle čl. 27 odst. 1 až 5. V případech, kdy by mohlo jednání člena vedoucího orgánu poškodit řádné a obezřetné řízení centrálního depozitáře, přijme příslušný orgán vhodná opatření, jež mohou zahrnovat vyloučení uvedeného člena z vedoucího orgánu. 2. Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v centrálním depozitáři nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo tyto hodnoty překročil anebo s důsledkem, že by se centrální depozitář stal jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu daného centrálního depozitáře a uvedou výši své zamýšlené účasti a důležité informace, jak je uvedeno v čl. 27b odst. 4. Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v centrálním depozitáři (dále jen „navrhovaný prodávající“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by centrální depozitář přestal být dceřiným podnikem dotčené osoby. 3. Příslušný orgán bezodkladně a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 a od obdržení informací uvedených v odstavci 4 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo navrhovanému prodávajícímu. Příslušný orgán ve lhůtě 60 pracovních dnů ode dne písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které k němu mají být přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 27b odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 27b odst. 1 (dále jen „posouzení“). Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo navrhovaného prodávajícího při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení. 4. Příslušný orgán může během lhůty pro posouzení, avšak nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba. Lhůta pro posouzení se staví na dobu ode dne zaslání žádosti příslušného orgánu o informace do obdržení odpovědi na ni od navrhovaného nabyvatele. Toto pozastavení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavění lhůty pro posouzení. 5. Příslušný orgán může prodloužit pozastavení uvedené v odst. 4 druhém pododstavci až na 30 pracovních dnů, pokud se navrhovaný nabyvatel nachází nebo je regulován mimo Unii nebo je fyzickou či právnickou osobou, které nepodléhají dohledu podle tohoto nařízení nebo podle nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (*4), 2009/138/ES (*5) nebo 2011/61/EU (*6) nebo směrnice 2013/36/EU nebo 2014/65/EU. 6. Pokud se příslušný orgán po ukončení posuzování rozhodne vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí odůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zpřístupnit veřejnosti. Příslušný orgán však může toto zveřejnění provést i v případě, že o to navrhovaný nabyvatel nepožádá, pokud tak stanoví vnitrostátní právo. 7. Pokud příslušný orgán nevyjádří nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se za schválené. 8. Příslušný orgán může stanovit maximální lhůtu na dokončení navrhovaného nabytí a tuto lhůtu může v případě potřeby prodloužit. 9. Členské státy pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo kapitálu příslušnému orgánu a pro jejich schvalování tímto orgánem nestanoví požadavky přísnější, než jsou stanoveny v tomto nařízení. Článek 27b Posouzení 1. Příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 27a odst. 2 a informací uvedených v čl. 27a odst. 4 hodnotí s ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na centrálního depozitáře a za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře, v němž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:
Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v centrálním depozitáři, v němž je navrhováno nabytí. Při posuzování schopnosti centrálního depozitáře dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se centrální depozitář stane, strukturu umožňující účinný dohled, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a rozdělení působnosti mezi příslušnými orgány. 2. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné. 3. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše účasti, které má být dosaženo, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu. 4. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež mají být poskytnuty příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 27a odst. 2. Požadované informace jsou přiměřené a odpovídají povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam. 5. Bez ohledu na čl. 27a odst. 2 až 5, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejném centrálním depozitáři, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem. 6. Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou pro posouzení podstatné nebo relevantní. Na požádání si vzájemně sdělují veškeré relevantní informace a z vlastního podnětu veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení centrálnímu depozitáři, v němž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem. 7. Orgán ESMA vydá v úzké spolupráci s orgánem EBA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 k posuzování vhodnosti každé osoby, která bude řídit činnost centrálního depozitáře, jakož i k procesním pravidlům a hodnotícím kritériím pro obezřetnostní posuzování přímého nebo nepřímého nabývání a zvyšování účastí v centrálních depozitářích. Článek 27c Výjimka pro centrální depozitáře poskytující bankovní doplňkové služby Články 27a a 27b se nevztahují na centrálního depozitáře, který byl povolen podle čl. 54 odst. 3 a podléhá směrnici 2013/36/EU. (*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32)." (*5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1)." (*6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).“;" |
|
17) |
V článku 28 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Výbory uživatelů poskytují vedoucímu orgánu stanoviska k zásadním opatřením, která mají dopad na členy, včetně kritérií pro přijímání emitentů nebo účastníků do jednotlivých vypořádacích systémů a úrovně služeb. Úroveň služeb zahrnuje výběr clearingového a vypořádacího systému, provozní struktury centrálního depozitáře, rozsahu vypořádaných nebo zaznamenaných produktů, využití technologií pro činnost centrálního depozitáře a příslušných postupů.“ |
|
18) |
V článku 29 se vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Centrální depozitář vyžaduje, aby emitenti získali a předali centrálnímu depozitáři platný identifikační kód právnické osoby.“ |
|
19) |
Článek 36 se nahrazuje tímto: „Článek 36 Obecná ustanovení Centrální depozitář musí mít pro každý vypořádací systém, který provozuje, zavedena vhodná pravidla a postupy, včetně spolehlivých účetních postupů a kontrolních mechanismů, aby byla zajištěna celistvost emisí cenných papírů a bylo možné minimalizovat a řídit rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry.“; |
|
20) |
V článku 40 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pokud vypořádání přes účty u centrální banky podle odstavce 1 není vhodné a možné, může centrální depozitář nabídnout vypořádání peněžních plateb ve všech svých vypořádacích systémech nebo jejich části prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce, prostřednictvím centrálního depozitáře, který má povolení poskytovat služby uvedené v oddíle C přílohy, bez ohledu na to, zda se jedná o stejnou skupinu podniků v konečném důsledku kontrolovanou týmž mateřským podnikem, či nikoli, nebo prostřednictvím vlastních účtů. Pokud centrální depozitář nabídne vypořádání takových peněžních plateb prostřednictvím účtů u úvěrové instituce, prostřednictvím vlastních účtů nebo účtů jiného centrálního depozitáře, učiní tak v souladu s ustanoveními hlavy IV.“ |
|
21) |
V článku 47 se zrušuje odstavec 2. |
|
22) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 47a Odložené netto vypořádání 1. Centrální depozitáři, kteří uplatňují odložené netto vypořádání, stanoví pravidla a postupy použitelné na tento mechanismus a na vypořádání čistých pohledávek a závazků účastníků. 2. Centrální depozitáři, kteří uplatňují odložené netto vypořádání, měří, sledují a řídí úvěrové riziko a riziko likvidity vyplývající z tohoto mechanismu a podávají o těchto rizicích zprávy příslušným orgánům. 3. Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem EBA a členy ESCB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní podrobnosti měření, sledování a řízení úvěrového rizika a rizika likvidity i podávání zpráv o těchto rizicích centrálními depozitáři v souvislosti s odloženým netto vypořádáním. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 17. ledna 2025. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“; |
|
23) |
V čl. 49 odst. 1 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto: „Aniž je dotčeno právo emitenta uvedené v prvním pododstavci, nadále se použije právo obchodních společností nebo podobné právo daného členského státu, podle něhož jsou cenné papíry vydány. Právem obchodních společností nebo podobným právem daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydány, se rozumí:
Členské státy sestaví přehled příslušných klíčových ustanovení svého práva obchodních společností nebo podobného práva podle druhého pododstavce. Příslušné orgány sdělí uvedený přehled orgánu ESMA do 17. ledna 2025. Orgán ESMA tento přehled zveřejní do 17. února 2025. Členské státy tento přehled pravidelně a nejméně každé dva roky aktualizují. Aktualizovaný přehled sdělují v těchto pravidelných intervalech orgánu ESMA. Orgán ESMA tento aktualizovaný přehled zveřejní. “; |
|
24) |
V článku 52 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Předloží-li centrální depozitář žádost o přístup k jinému centrálnímu depozitáři podle článků 50 a 51, vyřídí hostitelský centrální depozitář žádost neprodleně a žádajícímu centrálnímu depozitáři odpoví ve lhůtě tří měsíců. Pokud hostitelský centrální depozitář s žádostí souhlasí, provede se propojení centrálních depozitářů v přiměřené lhůtě, která není delší než dvanáct měsíců.“ |
|
25) |
Článek 54 se mění takto:
|
|
26) |
Článek 55 se mění takto:
|
|
27) |
Článek 59 se mění takto:
|
|
28) |
Článek 60 se mění takto:
|
|
29) |
Článek 67 se mění takto:
|
|
30) |
V článku 68 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.“ |
|
31) |
Článek 69 se mění takto:
|
|
32) |
Článek 72 se zrušuje. |
|
33) |
Článek 74 se mění takto:
|
|
34) |
Článek 75 se nahrazuje tímto: „Článek 75 Přezkum Do 17. ledna 2029 provede Komise přezkum tohoto nařízení a vypracuje o něm obecnou zprávu. Komise posoudí zejména:
Zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.“. |
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 236/2012
V nařízení (EU) č. 236/2012 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 15
Postupy náhradní koupě
Ústřední protistrana v členském státě, která poskytuje zúčtovací služby pro akcie, zajistí, aby byly zavedeny postupy, které splňují všechny tyto požadavky:
|
a) |
jestliže fyzická nebo právnická osoba, které prodávají akcie, jsou schopny tyto akcie dodat pro vypořádání do čtyř obchodních dnů po dni, kdy se vypořádání má uskutečnit, jsou automaticky aktivovány postupy pro náhradní koupi akcií, aby bylo zajištěno jejich dodání pro vypořádání; |
|
b) |
jestliže není možné provést náhradní koupi akcií pro účely vypořádání, je kupujícímu zaplacena částka vycházející z hodnoty akcií, které měly být dodány ke dni dodání, a částka pokrývající ztráty, jež kupujícímu v důsledku selhání vypořádání vznikly; |
|
c) |
všechny částky placené podle písmen a) a b) uhradí fyzická nebo právnická osoba, které selhaly při vypořádání.“ |
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Následující body článku 1 se však použijí od 17. ledna 2026:
|
a) |
bod 3 ve vztahu k čl. 7 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 909/2014; |
|
b) |
bod 13 písm. a); |
|
c) |
bod 22 ve vztahu k čl. 47a odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 909/2014; |
|
d) |
bod 25 písm. e); |
|
e) |
bod 27 písm. a). |
Kromě toho, čl. 1 bod 33, písm. a) a b) se použije od 1. května 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. prosince 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
P. NAVARRO RÍOS
(1) Úř. věst. C 367, 26.9.2022, s. 3.
(2) Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 87.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. listopadu 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 2023.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 ze dne 25. května 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání (Úř. věst. L 230, 13.9.2018, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU (Úř. věst. L 151, 2.6.2022, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2845/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)