(EU) 2023/2486Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi

Publikováno: Úř. věst. L 2486, 21.11.2023 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 27. června 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. prosince 2023 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2023/2486

21.11.2023

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2486

ze dne 27. června 2023,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (1), a zejména na čl. 8 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2) nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně.

(2)

Ustanovení čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 vyžadují, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a dále aby pro každý příslušný environmentální cíl uvedený v článku 9 daného nařízení stanovila technická screeningová kritéria pro určení toho, zda daná hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více z těchto environmentálních cílů.

(3)

Sdělení Komise ze dne 6. července 2021„Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“ (3) oznámilo stanovení technických screeningových kritérií pro environmentální cíle, které se týkají udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů. Tato technická screeningová kritéria by měla být přijata jako doplněk k technickým screeningovým kritériím stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (4).

(4)

Technická screeningová kritéria pro environmentální cíle zahrnující udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů by měla, stejně jako technická screeningová kritéria stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud možno vycházet z klasifikace hospodářských činností stanovené v systému klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5). Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace příslušných hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti zahrnovat také orientační odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí hospodářské činnosti uvedené v jejím popisu.

(5)

Technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které významně přispívají k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění a k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla zajistit, aby dotčená hospodářská činnost měla pozitivní dopad na jeden z těchto cílů. Technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající k jednomu z daných cílů. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, že hospodářská činnost nemá významné negativní dopady na životní prostředí, včetně dopadů souvisejících s klimatem. Technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná.

(6)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá k jednomu z environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852 a významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud tyto normy, postupy a metodiky pro určitou oblast politiky neexistují, měla by technická screeningová kritéria vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.

(7)

Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 by měla technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavky článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, jako relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či jako přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět k environmentálním cílům.

(8)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, by měla odrážet potřebu dosáhnout dobrého stavu všech vodních útvarů a dobrého stavu prostředí mořských vod a zabránit zhoršení stavu vodních útvarů, které dobrý stav již mají, nebo mořských vod, které v dobrém stavu prostředí již jsou. Je proto vhodné zaměřit se nejprve na ty hospodářské činnosti a odvětví, které mají největší potenciál těchto cílů dosáhnout.

(9)

Rámec Unie pro ochranu vod (6) zajišťuje integrovaný přístup k vodnímu hospodářství, který respektuje integritu celých ekosystémů. Cílem technických screeningových kritérií by proto mělo být řešení nepříznivých účinků vypouštění městských a průmyslových odpadních vod, ochrana lidského zdraví před nepříznivým dopadem jakékoli kontaminace vody určené k lidské spotřebě, zlepšení hospodaření s vodou a efektivnosti využívání vody, zajištění udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů, přispění k dobrému stavu prostředí mořských vod a k celkovému dosažení a udržení dobrého stavu nebo dobrého potenciálu vodních útvarů, včetně útvarů povrchových a podzemních vod. Technická screeningová kritéria pro čištění městských odpadních vod jako činnost, která významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům, by měla být přezkoumána a v případě potřeby revidována s přihlédnutím k příslušným právním předpisům Unie, včetně směrnice Rady 91/271/EHS (7).

(10)

Pokud jde o řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která přinášejí environmentální, sociální a ekonomické výhody a pomáhají budovat odolnost, měla by se technická screeningová kritéria zaměřit na prevenci a ochranu před povodněmi nebo suchem a zároveň na zvýšení přirozeného zadržování vody, biologické rozmanitosti a kvality vody.

(11)

Přechod na oběhové hospodářství je prostředkem k dosažení environmentální udržitelnosti, který přináší významné výhody pro udržitelné hospodaření s vodou, ochranu a zachování biologické rozmanitosti, prevenci a omezování znečištění a zmírnění změny klimatu. Oběhové hospodářství odráží potřebu, aby hospodářské činnosti podporovaly efektivní využívání zdrojů prostřednictvím jejich vhodného opětovného využívání a recyklace. Technická screeningová kritéria pro určení, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přechodu na oběhové hospodářství, by proto měla zajistit, aby hospodářský subjekt ve fázi návrhu a výroby zohlednil dlouhodobé zachování hodnoty a snížení množství odpadu z výrobku v průběhu jeho životního cyklu. Ve fázi používání by se měla provádět údržba výrobku, aby se prodloužila jeho životnost a zároveň se snížilo množství odpadu. Výrobek by měl být po použití rozebrán nebo ošetřen tak, aby mohl být zrecyklován nebo znovu použit pro výrobu jiného výrobku. Tento přístup může omezit závislost hospodářství Unie na materiálech dovážených ze třetích zemí, což je důležité zejména v případě kritických surovin. Je proto vhodné zaměřit se nejprve na ty hospodářské činnosti a odvětví, které mají největší potenciál těchto cílů dosáhnout.

(12)

Při posuzování oběhovosti výrobku jsou fáze návrhu a výroby klíčové pro zajištění trvanlivosti a možného opětovného použití výrobku a pro jeho recyklovatelnost. Tyto fáze jsou rovněž nezbytné pro snižování obsahu nebezpečných látek a nahrazování látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech a výrobcích v průběhu jejich životního cyklu. Technická screeningová kritéria pro výrobní činnosti, které významně přispívají k přechodu na oběhové hospodářství, by proto měla stanovit požadavky na konstrukci výrobků z hlediska jejich životnosti, opravitelnosti a opětovného použití, jakož i požadavky na použití materiálů, látek a postupů, které umožňují kvalitní recyklaci výrobku. Používání nebezpečných látek by mělo být minimalizováno. Pokud je to možné, měla by kritéria vyžadovat také použití recyklovaných materiálů při výrobě samotného výrobku.

(13)

V návaznosti na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (8), sdělení ze dne 11. března 2020 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (9), ze dne 16. ledna 2018 o evropské strategii pro plasty (10) a ze dne 30. listopadu 2022 o politickém rámci EU pro plasty z biologického materiálu a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty (11) by měla být doplněna, přezkoumána a v případě potřeby revidována technická screeningová kritéria pro výrobu plastových obalů, a to s ohledem na příslušné právní předpisy Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (12) a jejích budoucích revizí.

(14)

Vzhledem k neexistenci právně dohodnutých kritérií udržitelnosti týkajících se úlohy biomasy v plastových obalech se technická screeningová kritéria pro výrobu plastových obalů s významným příspěvkem k přechodu na oběhové hospodářství zaměřují na využívání vstupních surovin z biologického odpadu. S ohledem na budoucí vývoj technologií a politik, včetně přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (13), jakož i na možný přínos k jiným environmentálním cílům, může být nutné tato kritéria přezkoumat.

(15)

Správné nakládání s odpady je základem oběhového hospodářství a pomáhá předcházet negativním dopadům odpadů na životní prostředí a zdraví. Právní předpisy Unie týkající se odpadů (14) zlepšují nakládání s odpady stanovením „hierarchie způsobů nakládání s odpady“, podle níž se upřednostňuje předcházení vzniku odpadů a příprava k opětovnému využití a recyklaci, následuje jiné využití včetně energetického využití a teprve jako poslední možnost je odstranění, například spalování bez energetického využití nebo skládkování. Technická screeningová kritéria pro určení, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přechodu na oběhové hospodářství, by se proto měla zaměřit na předcházení vzniku odpadů nebo jejich snižování, zvyšování přípravy k opětovnému použití a recyklaci odpadů, předcházení downcyklaci a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že materiály vhodné pro opětovné zavedení do oběhového hospodářství, jako jsou kovy a anorganické soli, lze recyklovat z produktů spalování, zejména z popílku ze spalování odpadu, který není nebezpečný, mělo by se zvážit stanovení technických screeningových kritérií pro tuto recyklační činnost.

(16)

Při stavbách a demolicích vzniká 37 % odpadu v Unii (15). Zajištění toho, aby materiály používané při výstavbě a údržbě budov a dalších objektů stavebního inženýrství pocházely převážně z opětovně použitých nebo recyklovaných (druhotných) surovin a aby byly následně po demolici stavby připraveny k opětovnému použití nebo recyklaci, mohou proto hrát důležitou roli při přechodu na oběhové hospodářství. Z tohoto důvodu by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro výstavbu nových budov, renovaci stávajících budov, demolici nebo bourání budov a jiných staveb, údržbu silnic a dálnic a pro použití betonu v inženýrských stavbách. Oběhovost materiálů a staveb je nutné zohledňovat od fáze návrhu až po fázi demontáže. Technická screeningová kritéria by se tudíž měla řídit zásadami pro návrhy a realizace staveb zohledňující oběhovost i zásadami pro oběhové využití materiálů použitých k realizaci dané stavby.

(17)

Celá škála nových udržitelných služeb, obchodních modelů založených na přístupu „produkt jako služba“ a digitálních řešení přináší lepší kvalitu života, inovativní pracovní místa a lepší znalosti a dovednosti. V souladu se sdělením „Nový akční plán pro oběhové hospodářství Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ poskytuje oběhové hospodářství vysoce kvalitní, funkční a bezpečné výrobky, které jsou efektivní a cenově dostupné, déle vydrží a jsou navrženy způsobem, jenž umožňuje jejich opětovné použití, opravu a vysoce kvalitní recyklaci. Proto by měla být pro činnosti, které přispívají k prodloužení životnosti výrobků, stanovena technická screeningová kritéria pro určení, za jakých podmínek se inovativní udržitelné služby kvalifikují jako významně přispívající k přechodu na oběhové hospodářství.

(18)

Digitální řešení, včetně využití digitálních pasů výrobků, mohou v reálném čase poskytovat údaje o poloze, stavu a dostupnosti položky a zvýšit sledovatelnost materiálů, a tím zvýšit zachování hodnoty při každém rozhodnutí týkajícím se návrhu, výroby a spotřebitelů. To následně umožňuje hospodářským subjektům přejít na oběhové obchodní modely, včetně obchodního modelu „produkt jako služba“, což v konečném důsledku oddělí hospodářské činnosti od využívání přírodních zdrojů a zlepší dopady hospodářské činnosti na životní prostředí. Z tohoto důvodu by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro nová digitální řešení, která mohou zlepšit transparentnost a efektivnost sledování životního prostředí a prosazování předpisů, včetně rozhodování v rámci integrovaného řízení vodních zdrojů.

(19)

Technická screeningová kritéria pro určení, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k prevenci a omezování znečištění, by měla odrážet potřebu odstranit znečištění ovzduší, vody, půdy, živých organismů a potravinových zdrojů. Znečištění může způsobovat nemoci, a v důsledku toho může vést k předčasným úmrtím. Nejhorší dopady znečištění na lidské zdraví se obvykle projevují u nejzranitelnějších skupin (16). Znečištění rovněž ohrožuje biologickou rozmanitost a přispívá k hromadnému vymírání druhů. Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 12. května 2021, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – akční plán EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy (17), ekonomické přínosy boje proti znečištění jsou značné a přínosy pro společnost daleko převyšují požadované náklady.

(20)

V návaznosti na ambiciózní sdělení Komise ze dne 14. října 2020„Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ (18), které má pomoci předcházet znečištění a kontrolovat ho, je obzvláště důležité postupně vyřadit nejškodlivější látky z výrobků pro spotřebitelské nebo profesionální použití, s výjimkou případů, kdy je jejich použití prokazatelně nezbytné pro společnost, a nahradit nebo co nejvíce minimalizovat výrobu a používání látek vzbuzujících obavy.

(21)

Znečištění způsobené některými složkami léčivých přípravků může představovat rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 11. března 2019„Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí“ (19). Technická screeningová kritéria pro výrobu farmakologicky účinných látek nebo léčivých látek a farmaceutických výrobků by se proto měla zaměřit na podporu výroby a používání složek, které jsou přirozeně se vyskytujícími látkami nebo jsou klasifikovány jako snadno biologicky odbouratelné.

(22)

Prevence a snižování emisí znečišťujících látek ve fázi ukončení životnosti výrobků a odstraňování stávajícího znečištění mají významný potenciál chránit životní prostředí před znečištěním a zlepšit stav životního prostředí. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro sběr, přepravu a zpracování nebezpečných odpadů, které představují větší riziko pro životní prostředí a lidské zdraví než odpady, které nejsou nebezpečné, jakož i pro sanaci nevyhovujících skládek a opuštěných nebo nelegálních skládek odpadů a kontaminovaných míst a oblastí.

(23)

Technická screeningová kritéria pro určení, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako činnost významně přispívající k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla odrážet potřebu chránit, zachovávat nebo obnovovat biologickou rozmanitost za účelem dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo ochrany ekosystémů, které v dobrém stavu již jsou. Úbytek biologické rozmanitosti a zhroucení ekosystémů jsou jednou z největších hrozeb, kterým bude lidstvo v příštím desetiletí čelit (20).

(24)

Zachování biologické rozmanitosti má přímý ekonomický přínos pro mnoho hospodářských odvětví. Cílem technických screeningových kritérií by proto mělo být zachování nebo zlepšení stavu a trendů suchozemských, sladkovodních a mořských stanovišť, ekosystémů a populací souvisejících druhů živočichů a rostlin.

(25)

Hodnota biologické rozmanitosti a souvisejících služeb, které jsou poskytovány zdravými ekosystémy, je důležitá pro cestovní ruch, protože významně přispívá k atraktivitě a kvalitě destinací, a tím i k jejich konkurenceschopnosti. Pro ubytovací činnosti v cestovním ruchu by proto měla být stanovena technická screeningová kritéria, jejichž cílem by mělo být zajistit, aby tyto činnosti dodržovaly patřičné zásady a minimální požadavky na ochranu a udržování biologické rozmanitosti a ekosystémů a přispívaly k jejich zachování.

(26)

Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti, které významně přispívají k jednomu z environmentálních cílů, významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů, by mělo být zajištění toho, aby přínos v rámci jednoho environmentálního cíle nebyl realizován na úkor ostatních environmentálních cílů. Kritéria „významně nepoškozovat“ proto hrají zásadní roli při zajišťování environmentální integrity klasifikace environmentálně udržitelných činností. Kritéria „významně nepoškozovat“ pro daný environmentální cíl by měla být stanovena pro ty činnosti, u nichž existuje riziko, že tento cíl významně poškodí. Tato kritéria by měla zohledňovat příslušné požadavky stávajících právních předpisů Unie a vycházet z nich.

(27)

Technická screeningová kritéria pro zajištění, aby činnosti, které významně přispívají k jednomu z environmentálních cílů, významnou měrou nepoškozovaly zmírňování změny klimatu, by měla zajistit, aby hospodářské činnosti, které mají potenciál významně přispívat k jiným environmentálním cílům než ke zmírňování změny klimatu, nevedly k významným emisím skleníkových plynů.

(28)

Změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že hospodářské činnosti, které významně přispívají k jednomu z environmentálních cílů, významně nepoškodí přizpůsobování se změně klimatu, by se proto měla vztahovat na všechny tyto hospodářské činnosti. Tato kritéria by měla zajistit, že budou určena stávající i budoucí rizika, která jsou podstatná pro danou hospodářskou činnost, a že budou prováděna řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, aby se minimalizovaly možné ztráty nebo dopady na kontinuitu podnikání nebo se jim zamezilo.

(29)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů mohou bránit. Cílem těchto kritérií by mělo být zamezit tomu, aby hospodářské činnosti poškozovaly dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod, tím, že tato kritéria budou vyžadovat, aby se určila a řešila rizika zhoršování stavu životního prostředí způsobem, který bude v souladu s plánem řízení využívání a ochrany vody nebo se strategiemi členských států pro mořské prostředí.

(30)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ přechod na oběhové hospodářství, by měla být přizpůsobena konkrétním hospodářským činnostem, aby se zajistilo, že tyto činnosti nepovedou k nehospodárnosti ve využívání zdrojů nebo k ustrnutí na lineárních výrobních modelech a že se bude předcházet vzniku odpadu, snižovat objem odpadu a v případech, kdy je vznik odpadů nevyhnutelný, se s ním bude nakládat v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Kritéria by měla rovněž zajistit, že hospodářské činnosti nebudou ohrožovat cíl přechodu na oběhové hospodářství.

(31)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ prevenci a omezování znečištění, by měla odrážet specifika daného odvětví a reagovat na příslušné zdroje a druhy znečištění ovzduší, vody nebo půdy a v relevantních případech odkazovat na závěry o nejlepších dostupných technikách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (21).

(32)

Kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které mohou představovat riziko pro stav stanovišť, druhů nebo ekosystémů, a v relevantních případech by měla vyžadovat vypracování posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiných příslušných posouzení a realizaci jejich závěrů. Tato kritéria by měla zajistit, že i když nebude existovat požadavek na provedení posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiného příslušného posouzení, činnosti nepovedou k vyrušování, odchytu nebo usmrcení zákonem chráněných druhů nebo k poškozování zákonem chráněných stanovišť.

(33)

Změna klimatu pravděpodobně postihne všechna hospodářská odvětví, a proto bude nutné, aby se nepříznivému dopadu stávajícího a v budoucnu očekávaného klimatu přizpůsobila všechna odvětví. Z tohoto důvodu musí být v budoucnu stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu pro všechna odvětví a hospodářské činnosti, na které se vztahují technická screeningová kritéria pro významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů stanovená v tomto nařízení.

(34)

Zahrnutím nových hospodářských činností přispívajících k environmentálním cílům podle čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 se rozšíří rozsah zveřejňování informací stanovený v článku 8 uvedeného nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (22), které bylo přijato na základě čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2020/852, by proto mělo být změněno tak, aby odráželo tuto rozšířenou oblast působnosti. V zájmu řešení některých technických a právních nesrovnalostí zjištěných od doby uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 by měly být rovněž provedeny cílené změny uvedeného nařízení.

(35)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(36)

Čtyři environmentální cíle uvedené v čl. 9 písm. c) až f) nařízení (EU) 2020/852 a v článcích 12, 13, 14 a 15 uvedeného nařízení jsou úzce propojeny, pokud jde o prostředky, jimiž se cíle dosahuje, a přínosy, které může mít dosažení jednoho z cílů pro ostatní cíle. Ustanovení určující, zda hospodářská činnost významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, jsou tedy úzce propojena a úzce souvisejí s potřebou rozšířit povinnosti zveřejňování informací stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Aby se zajistila soudržnost těchto ustanovení, která by měla vstoupit v platnost současně, aby se zúčastněným stranám umožnil komplexní pohled na právní rámec a usnadnilo uplatňování nařízení (EU) 2020/852, je nezbytné zahrnout tato ustanovení do jediného nařízení.

(37)

Aby se zajistilo, že se uplatňování nařízení (EU) 2020/852 bude vyvíjet v souladu s vědeckým, technologickým, tržním a politickým vývojem, mělo by být toto nařízení pravidelně přezkoumáváno a případně měněno, pokud jde o činnosti, které jsou považovány za významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění, k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a o odpovídající technická screeningová kritéria.

(38)

Toto nařízení je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (23) a zajišťuje pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, jak je uvedeno v článku 5 uvedeného nařízení. Komise posoudila soulad technických screeningových kritérií, která mají zajistit, aby hospodářské činnosti, které významně přispívají k jednomu z environmentálních cílů, významně nepoškodily zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, s cíli nařízení (EU) 2021/1119, jak požaduje čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení.

(39)

Je nutné poskytnout nefinančním a finančním podnikům dostatek času na posouzení, zda jejich hospodářské činnosti splňují technická screeningová kritéria stanovená v tomto nařízení, a na vykazování na základě tohoto posouzení v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Datum použitelnosti tohoto nařízení by proto mělo být odloženo, zatímco změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 by měly zajistit, aby nefinanční a finanční podniky měly dostatek času na splnění požadavků na vykazování, které pro ně platí podle uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technická screeningová kritéria související s udržitelným využíváním a ochranou vodních a mořských zdrojů

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Technická screeningová kritéria související s přechodem na oběhové hospodářství

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přechodu na oběhové hospodářství, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Technická screeningová kritéria související s prevencí a omezováním znečištění

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k prevenci a omezování znečištění, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze III tohoto nařízení.

Článek 4

Technická screeningová kritéria související s ochranou a obnovou biologické rozmanitosti a ekosystémů

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 5

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 se mění takto:

1)

V článku 8 se zrušuje odstavec 5.

2)

V článku 10 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6.   Od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 zveřejňují nefinanční podniky pouze podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii a nezpůsobilých pro taxonomii podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 a oddílů 3.18 až 3.21, oddílů 6.18 až 6.20 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a oddílů 5.13, 7.8, 8.4, 9.3, 14.1 a 14.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 na svém celkovém obratu, kapitálu a provozních výdajích a kvalitativní informace podle oddílu 1.2 přílohy I, které jsou pro toto zveřejnění relevantní.

Klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků zahrnují hospodářské činnosti stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 a oddílech 3.18 až 3.21, oddílech 6.18 až 6.20 přílohy I nařízení (EU) v přenesené pravomoci 2021/2139 a oddílech 5.13, 7.8, 8.4, 9.3, 14.1 a 14.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ode dne 1. ledna 2025.

7.   Od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025 zveřejňují finanční podniky pouze:

a)

podíl svých expozic vůči hospodářským činnostem nezpůsobilým a způsobilým pro taxonomii na svých zahrnutých aktivech podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 a oddílů 3.18 až 3.21, oddílů 6.18 až 6.20 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a oddílů 5.13, 7.8, 8.4, 9.3, 14.1 a 14.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139;

b)

kvalitativní informace podle přílohy XI týkající se hospodářských činností uvedených v písmenu a).

Klíčové ukazatele výkonnosti finančních podniků zahrnují hospodářské činnosti stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 a oddílech 3.18 až 3.21, oddílech 6.18 až 6.20 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a oddílech 5.13, 7.8, 8.4, 9.3, 14.1 a 14.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ode dne 1. ledna 2026.“

3)

Přílohy I, II, III, IV, V, VII, IX a X se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

4)

Příloha VI se nahrazuje zněním uvedeným v příloze VI tohoto nařízení.

5)

Příloha VIII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM(2021) 390 final).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(6)  Zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19), směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37) a směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(8)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(9)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství (COM(2018) 28) final).

(11)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Politický rámec EU pro plasty z biologického materiálu a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty (COM(2022) 682) final).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(14)  Viz zejména článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(15)  Databáze Eurostat Statistics Explained, prezentující údaje shromážděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1).

(16)  Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 22/2018, Unequal exposure and unequal impacts: social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe (Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě).

(17)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final).

(18)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, „K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020) 667 final).

(19)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (COM(2019) 128 final).

(20)  Světové ekonomické fórum (2020), Zpráva o globálních rizicích z roku 2020.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(22)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů a jejich ochraně, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Zpracovatelský průmysl 11

1.1.

Výroba, instalace a související služby pro technologie kontroly úniků umožňující snížení a prevenci úniků v systémech zásobování vodou 11

2.

Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 12

2.1.

Zásobování vodou 12

2.2.

Čištění městských odpadních vod 15

2.3.

Systémy udržitelné městské kanalizace 16

3.

Řízení rizik souvisejících s katastrofami 18

3.1.

Přírodě blízká řešení pro prevenci rizika povodní a sucha a ochranu před ním 18

4.

Informace a komunikace 21

4.1.

Poskytování řešení založených na datech IT/OT pro snížení úniků 21

1.    Výroba

1.1.   Výroba, instalace a související služby pro technologie kontroly úniků umožňující snížení a prevenci úniků v systémech zásobování vodou

Popis činnosti

Hospodářská činnost vyrábí, instaluje nebo poskytuje související služby pro technologie kontroly úniků, které umožňují snížení a prevenci úniků v systémech zásobování vodou.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 12 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.

Činnost vyrábí, instaluje nebo poskytuje údržbu, opravy nebo odborné služby pro technologie kontroly úniků v nových nebo stávajících systémech zásobování vodou, které jsou určeny pro regulaci tlaku v okrskových měřicích pásmech (DMA) systému zásobování vodou na minimum. Technologie kontroly úniků zahrnují především ventily k řízení tlaku, snímače tlaku, průtokoměry a komunikační zařízení a speciální stavby včetně šachet pro údržbu ventilů k řízení tlaku.

2.

V souladu se směrnicí 2000/60/ES (1) a v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným podle uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary jsou po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami určena a řešena rizika, která by mohla vést ke zhoršení stavu životního prostředí v souvislosti se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (2) a pokud toto posuzování zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, nevyžaduje se žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, využívají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.    Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

2.1.   Zásobování vodou

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování, provoz a obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody určené pro lidskou spotřebu na základě odběru vody z přírodních zdrojů z povrchových nebo podzemních vod.

Hospodářská činnost zahrnuje odběr z vodních zdrojů, nezbytnou úpravu vody tak, aby její kvalita odpovídala platným právním předpisům, a distribuci obyvatelstvu a provozovatelům potravinářských podniků v potrubních systémech.

Hospodářská činnost nezahrnuje zavlažování a odběr z vodních zdrojů pro odsolování mořské nebo brakické vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.

V případě provozování stávajícího systému zásobování vodou, který poskytuje spotřebitelům dostatečně kvalitní a zdravotně nezávadnou vodu a přispívá k efektivnímu využívání vodních zdrojů, splňuje činnost tato kritéria:

a)

systém zásobování vodou je v souladu se směrnicí (EU) 2020/2184, prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2022/679 (3) a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými podle této směrnice;

b)

míra úniků v systému se vypočítá buď pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) (4), přičemž prahová hodnota nepřesahuje 2,0 nebo se vypočítá jinou vhodnou metodou a prahová hodnota je stanovena v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2020/2184. Tento výpočet se použije v celém rozsahu upřesněné části vodovodní (rozvodné) sítě, tj. na úrovni zásobované oblasti, okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA);

c)

systémy zásobování vodou zahrnují měření na úrovni spotřebitelů, kdy je voda dodávána do smluvního odběrného místa vlastního rozvodu pitné vody spotřebitelů.

2.

V případě výstavby a provozu nového vodovodního systému nebo rozšíření stávajícího vodovodního systému, který zásobuje vodou nové oblasti nebo zlepšuje zásobování oblastí, které již byly vodou zásobovány, splňuje činnost tato kritéria:

a)

systém zásobování vodou je v souladu se směrnicí (EU) 2020/2184, včetně požadavků stanovených v čl. 13 odst. 8 uvedené směrnice, v prováděcím rozhodnutí (EU) 2022/679 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých podle této směrnice;

b)

míra úniků v novém nebo rozšířeném systému se vypočítá buď pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI), přičemž prahová hodnota nepřesahuje 1,5 nebo se vypočítá jinou vhodnou metodou a prahová hodnota je stanovena v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2020/2184. Tento výpočet se použije v celém rozsahu dotčené a upřesněné části vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. na úrovni zásobované oblasti, okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA);

c)

systém zásobování vodou zahrnuje měření na úrovni spotřebitelů, kdy je voda dodávána do smluvního odběrného místa vlastního rozvodu pitné vody spotřebitelů.

3.

Pokud jde o obnovu stávajících vodovodních systémů, splňuje činnost tato kritéria:

a)

činnost nejméně o 20 % snižuje rozdíl buď mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) a hodnotou ILI 1,5, nebo mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou jinou vhodnou metodou a prahovou hodnotou stanovenou v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2020/2184. Stávající míra úniků zprůměrovaná za tři roky se vypočítá v celém rozsahu dotčené a upřesněné části vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. pro obnovovanou vodovodní (rozvodnou) síť na úrovni okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA);

b)

dodavatel vody vydá plán s cíli a časovým rozvrhem pro zavedení měření na úrovni spotřebitelů, který schválí příslušné orgány.

4.

Systém zásobování vodou získal potřebná povolení k odběru vody. Tyto odběry jsou v souladu se směrnicí 2000/60/ES zahrnuty do registru odběrů vody. Bylo provedeno posouzení skutečného potenciálu odběru, aby se zajistilo, že dlouhodobá průměrná roční míra odběru nepovede k přílišnému odčerpávání dostupného zdroje podzemních vod nebo že útvaru povrchových vod, z něhož se voda čerpá, tento odběr nezabrání v dosažení dobrého ekologického stavu a ekologického potenciálu a že odběry nezhorší stav ani potenciál těchto vodních útvarů.

Provozování vodovodního systému nevede ke zhoršení stavu dotčených vodních útvarů ani nebrání dosažení dobrého stavu a dobrého ekologického potenciálu vodního útvaru v souladu se směrnicí 2000/60/ES (5).

Informace týkající se odběrů, registru odběrů, stavu vodních útvarů a tlaků a dopadů na ně jsou obsaženy v plánu povodí nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenném plánu hospodaření s vodou a ochrany vod.

Činnost nezahrnuje výstavbu nových rozvodů vody ani rozšíření stávajících rozvodů vody, pokud mohou mít dopad na jeden nebo více vodních útvarů, které nejsou z důvodů souvisejících s množstvím v dobrém stavu nebo nemají dobrý potenciál.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2,2.   Čištění městských odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování, modernizace, provoz a obnova infrastruktury městských odpadních vod včetně čistíren odpadních vod, kanalizačních sítí, staveb pro zachycování srážkových vod, přípojek na infrastrukturu odpadních vod, decentralizovaných čistíren odpadních vod, včetně individuálních a jiných příslušných systémů, a struktur pro vypouštění odpadních vod. Tato činnost může zahrnovat inovativní a pokročilé postupy čištění, včetně odstraňování mikropolutantů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.

Systém čištění odpadních vod nevede ke zhoršení dobrého stavu a dobrého ekologického potenciálu kteréhokoli z dotčených vodních útvarů a významně přispívá k dosažení dobrého stavu a potenciálu dotčených vodních útvarů v souladu se směrnicí 2000/60/ES (6).

Informace týkající se stavu vodních útvarů, činností, které mohou mít na tento stav vliv, a opatření přijatých k zamezení nebo minimalizaci těchto vlivů jsou obsaženy v plánu povodí nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenném plánu hospodaření s vodou a ochrany vod. Systém čištění odpadních vod splňuje požadavky na vypouštění stanovené příslušnými místními orgány. Systém čištění odpadních vod rovněž v příslušných případech přispívá k dosažení nebo udržení dobrého stavu prostředí mořských vod v souladu se směrnicí 2008/56/ES.

2.

Systém čištění odpadních vod má sběrný systém a zajišťuje sekundární čištění. Systém čištění odpadních vod splňuje příslušné objemové požadavky na vypouštění z čistíren městských odpadních vod stanovené ve směrnici 91/271/EHS, zejména v článcích 3 až 8 a v článku 13 a v příloze I uvedené směrnice.

3.

Pokud má čistírna odpadních vod kapacitu vyjádřenou populačním ekvivalentem 100 000 PE (7) nebo vyšší nebo denní přítok pětidenní biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) vyšší než 6 000  kg, provádí úpravu kalu, např. anaerobní digesci, nebo používá ke stabilizaci kalu technologii se stejnou nebo nižší čistou energetickou náročností (s ohledem na výrobu i spotřebu energie).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Bylo provedeno posouzení přímých emisí skleníkových plynů z centralizovaného systému odpadních vod, včetně odvádění (kanalizační síť) a čištění. Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům (8).

V případě anaerobní digesce kalů z čistíren je v zařízení stanoven plán monitorování úniků metanu.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena opatření k zabránění škodlivému přelití srážkových vod ze systému pro shromažďování odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodě blízká řešení, oddělený systém pro shromažďování srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS (9) nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalu na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2,3.   Systémy udržitelné městské kanalizace

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování, provoz a obnova zařízení městské kanalizace, která zmírňují znečištění a povodňová rizika způsobená vypouštěním městského odtoku a zlepšují kvalitu a množství městských vod využitím přírodních procesů, jako je vsakování a zadržování.

Tato činnost zahrnuje systémy udržitelné městské kanalizace podporující vsakování, odpařování a další úpravy srážkové povrchové vody (včetně sudů na vodu, uspořádání a správy lokalit, propustných dlažeb, filtračních drenáží, struh, filtračních pásů, rybníků, mokřadů, vsakovacích jímek, vsakovacích příkopů a nádrží, zelených střech, bioretenčních ploch a zařízení pro předčištění srážkové vody, včetně pískových filtrů nebo zařízení pro odsiltování (10)) a další inovativní systémy.

Činnost nezahrnuje přírodě blízká řešení pro prevenci rizika povodní a sucha a ochranu před ním mimo městské prostředí (viz oddíl 3.1 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00, E37.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

Činnost vede k zadržování dešťové vody v určité oblasti nebo ke zlepšení kvality vody tím, že jsou splněna tato kritéria:

a)

výstavba a provoz systému udržitelné městské kanalizace jsou začleněny do systému městské kanalizace a čištění odpadních vod, což se prokazuje prostřednictvím plánu řízení povodňových rizik nebo jiných příslušných nástrojů územního plánování. Činnost významně přispívá k dosažení dobrého stavu a dobrého ekologického potenciálu útvarů povrchových a podzemních vod nebo brání zhoršení vodních útvarů, které již mají dobrý stav a dobrý potenciál, a je prováděna za účelem zajištění souladu se směrnicí 2000/60/ES (11) a směrnicí 2008/56/ES;

b)

jsou poskytovány informace o procentuálním podílu konkrétní plochy, např. obytné nebo komerční, kde dešťová voda není přímo odváděna, ale je zadržována v areálu;

c)

návrh udržitelného systému městské kanalizace dosahuje alespoň jednoho z těchto účinků:

i)

vyčíslené procento dešťové vody ve sběrné oblasti systému kanalizace je zadržováno a odváděno do přijímacích vodních útvarů s postupným zpožděním;

ii)

z městského odtoku se před vypuštěním do přijímacích vodních útvarů odstraní vyčíslené procento znečišťujících látek, včetně oleje, těžkých kovů, nebezpečných chemických látek a mikroplastů;

iii)

špičkový odtok s dobou návratnosti v souladu s požadavky plánů řízení povodňových rizik nebo jiných zavedených místních předpisů se sníží o vyčíslené procento.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

V závislosti na původu přijímané vody a různém zatížení znečišťujícími látkami, jako je dešťová voda, dešťová voda stékající ze střech, dešťová voda stékající ze silnic nebo srážková povrchová voda, čistí systémy udržitelné městské kanalizace tyto vody před vypouštěním nebo vsáknutím do jiných složek životního prostředí.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo jejich šíření je řízeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (12).

3.    Řízení rizik souvisejících s katastrofami

3.1.   Přírodě blízká řešení pro prevenci rizika povodní a sucha a ochranu před ním

Popis činnosti

Plánování, výstavba, rozšiřování a provozování rozsáhlých přírodě blízkých opatření pro zvládání povodní nebo sucha a opatření k obnově pobřežních, přechodných nebo vnitrozemských vodních ekosystémů, která přispívají k prevenci povodní nebo sucha a k ochraně před nimi a ke zvýšení přirozené retence vody, biologické rozmanitosti a kvality vody.

Tato rozsáhlá přírodě blízká opatření pro zvládání povodní nebo sucha se uplatňují v příměstských, venkovských a pobřežních oblastech a jsou koordinována na úrovni povodí a na regionální nebo místní úrovni, např. obecní.

Hospodářská činnost zahrnuje:

a)

opatření ve vztahu k řece nebo jezeru:

i)

rozvoj břehových nebo lužních porostů nebo obnova záplavových území, včetně opětovného propojení řeky nebo jezera se záplavovým územím nebo zlepšení mimokorytového/bočního propojení s cílem obnovit retenční schopnost záplavového území a funkci jeho ekosystému;

ii)

obnova meandrů vytvořením nového meandrujícího toku nebo opětovným spojením odříznutých meandrů nebo opětovným propojením jezera nebo skupiny jezer s řekou;

iii)

obnovení podélného a příčného propojení řeky (včetně mrtvých ramen) odstraněním zastaralých překážek, včetně přehrad a jezů nebo malých překážek přes řeku nebo podél ní;

iv)

nahrazení umělé ochrany břehů řeky nebo jezera přírodě blízkými řešeními pro stabilizaci břehů nebo dna jako opatření pro obnovu řeky nebo jezera;

v)

opatření zaměřená na zlepšení diverzifikace hloubky a šířky řeky nebo jezera s cílem zvýšit rozmanitost stanovišť;

b)

mokřadová opatření, mezi která patří:

i)

zřízení příkopů pro opětovné zavodnění, odstranění odvodňovacích systémů, nahrazení systémy, které regulují odtok, nebo obnova hrází s cílem umožnit zaplavení;

ii)

vybudování mokřadů pro zadržování a čištění vody, a to jak na pevnině, tak podél vodních ploch bez vegetace, ve venkovském i městském prostředí;

iii)

retenční nádrže a retenční rybníky;

c)

pobřežní opatření, mezi která patří:

i)

zachování nebo obnova pobřežních mokřadů, včetně mangrovů nebo mořských luk, které fungují jako přírodní bariéra;

ii)

opatření spočívající v morfologických změnách a odstranění bariér s cílem minimalizovat potřebu umělého obohacování pláží a zlepšení podmínek pobřežních ekosystémů, odůvodněné na základě studie rovnováhy sedimentů;

iii)

zpevnění a obnova dun, včetně výsadby dunové vegetace;

iv)

zachování nebo obnova pobřežních útesů;

v)

obohacování písku v pobřežní oblasti.

d)

opatření pro správu celého povodí, mezi která patří:

i)

opatření v oblasti hospodaření s půdou, včetně zalesňování sběrných oblastí nádrží, ochranných pásem studní nebo pramenů nebo horních toků povodí obecně;

ii)

obnovení přirozeného vsakování pro doplňování podzemních vod usnadněním nebo zvýšením retenční kapacity půdy a vsakování;

iii)

řízené doplňování zvodnělé vrstvy (13).

Tato činnost nezahrnuje malá, přírodě blízká řešení pro snížení povodní a sucha, včetně zelených a modrých řešení uplatňovaných v městském prostředí, jako jsou zelené střechy, strouhy, propustné povrchy a vsakovací nádrže pro účely hospodaření s městskou srážkovou vodou nebo systémy udržitelné městské kanalizace (viz oddíl 2.3 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE F42.91 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.

Tato činnost je kvantifikovatelným a časově ohraničeným opatřením k dosažení cílů pro snížení povodňového rizika v souladu s plánem řízení povodňových rizik koordinovaným na úrovni povodí a vypracovaným podle směrnice 2007/60/ES Evropského parlamentu a Rady (14). V souvislosti se snižováním rizika sucha je činnost kvantifikovatelným a časově ohraničeným opatřením k dosažení cílů směrnice 2000/60/ES v souladu s plánem povodí nebo plánem pro zvládání sucha, který je součástí plánu povodí.

V případě činností ve třetích zemích je činnost označena jako opatření ke snížení rizika povodní nebo sucha buď v plánu hospodaření s vodou a ochrany vod na úrovni povodí, nebo v integrovaném plánu řízení pobřežní zóny podél pobřeží. Tyto plány sledují cíle pro řízení rizik povodní a sucha, aby se v příslušných případech snížily nepříznivé důsledky pro lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

2.

V souladu se směrnicí 2000/60/ES a v souladu s plánem řízení povodí vypracovaným podle uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary jsou po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami určena a řešena rizika, která by mohla vést ke zhoršení stavu životního prostředí v souvislosti se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852.

Jsou určena a řešena rizika, která by mohla vést ke zhoršení stavu životního prostředí v souvislosti s ochranou mořského prostředí s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí nebo jej udržet ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES.

3.

Činnost zahrnuje opatření na obnovu nebo ochranu přírody, která vykazují konkrétní vedlejší přínosy pro ekosystémy a která přispívají k dosažení dobrého stavu nebo potenciálu vod v souladu se směrnicí 2000/60/ES, dobrého stavu prostředí v souladu se směrnicí 2008/56/ES a cílů obnovy a ochrany přírody uvedených ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (15). Činnost obsahuje jasné a závazné cíle obnovy nebo ochrany přírody v jasně definovaném časovém rámci a popisuje opatření k dosažení těchto cílů. Místní zainteresované strany jsou od počátku zapojeny do fáze plánování a projektování. Činnost vychází ze zásad nastíněných v globálním standardu IUCN pro řešení blízká přírodě.

U činností ve třetích zemích se při stanovení cílů ochrany a obnovy přírody a při popisu opatření k dosažení těchto cílů zohledňují vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti.

4.

Je zaveden monitorovací program, který vyhodnocuje účinnost systému řešení blízkých přírodě, pokud jde o zlepšení stavu dotčeného vodního útvaru, dosažení cílů ochrany a obnovy a přizpůsobení se měnícím se klimatickým podmínkám. Program je pravidelně přezkoumáván na základě plánů řízení povodí (včetně plánů pro zvládání sucha) a plánů řízení rizika záplav.

V případě činností ve třetích zemích se program přezkoumává nejméně jednou za programové období a v každém případě jednou za deset let. Program se řídí platnými právními a regulačními předpisy a je v souladu s nimi, přičemž je jasné, kde leží právní odpovědnost a závazky. Program aktivně zapojuje místní komunity a další dotčené subjekty.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Činnost nezahrnuje degradaci půdy a mořského prostředí s velkou zásobou uhlíku (16).

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž odpad nahrazuje jiné materiály, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a Protokolem EU o nakládání se stavebním a demoličním odpadem (17). Provozovatelé provádějí demolice selektivně, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a aby bylo usnadněno opětovné použití a vysoce kvalitní recyklace.

5)

Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno na minimum a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (18) jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, vyjma případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob. Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)

v EU, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS (19);

b)

v EU, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (20). Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

v EU: je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo jejich šíření je řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014;

d)

mimo EU: jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť, druhů a regulace invazních nepůvodních druhů.

4.    Informace a komunikace

4.1.   Poskytování řešení založených na datech IT/OT pro snížení úniků

Popis činnosti

Činnost vyrábí, vyvíjí, instaluje, zavádí, poskytuje údržbu, opravy nebo odborné služby, včetně technických konzultací souvisejících s projektováním nebo monitorováním, pro řešení založená na datech informačních (IT) nebo provozních technologií (OT) (21), která jsou určena pro správu, řízení, snižování a zmírňování úniků v systémech zásobování vodou.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36, F42.99 a J62 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 12 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.

Hospodářská činnost vyrábí, vyvíjí, instaluje, zavádí, poskytuje údržbu, opravy nebo odborné služby, včetně technických konzultací souvisejících s projektováním nebo monitorováním, pro jedno nebo více z následujících řešení založených na datech IT/OT, která jsou určena pro kontrolu, správu, snižování a zmírňování úniků v nových nebo stávajících systémech zásobování vodou:

a)

monitorovací systémy včetně ucelených sad/nástrojů IT/OT nebo doplňků/rozšíření těchto nástrojů, které umožňují identifikaci, sledování a dohledávání úniků vody;

b)

IT/OT řešení nebo doplňky/rozšíření těchto nástrojů, které umožňují kontrolu, správu a zmírňování úniků vody;

c)

IT/OT řešení nebo doplňky/rozšíření těchto nástrojů, které zajišťují interoperabilitu systémů v okrskových měřicích pásmech při instalaci nových monitorovacích systémů nebo IT/OT řešení.

2.

V souladu se směrnicí 2000/60/ES (22) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary jsou po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami určena a řešena rizika, která by mohla vést ke zhoršení stavu životního prostředí v souvislosti se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutím do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

V souladu s přílohou VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (23) se provádí příprava na opětovné použití, využití nebo recyklaci nebo náležité zpracování, včetně odstranění všech tekutin a selektivního třídění.

5)

Prevence a omezování znečištění

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (24) pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (25) kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty v uvedené příloze.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se


(1)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo vodních útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani není dosažení takového stavu nebo potenciálu zabráněno.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/679 ze dne 19. ledna 2022, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanoví seznam sledovaných ukazatelů týkající se látek nebo sloučenin, které u vody určené k lidské spotřebě vzbuzují obavy (Úř. věst. L 124, 27.4.2022, s. 41).

(4)  Index úniků z infrastruktury (ILI) se vypočítá jako aktuální skutečné roční ztráty (CARL)/nevyhnutelné skutečné roční ztráty (UARL). Aktuální skutečné roční ztráty (CARL) představují množství vody, které skutečně unikne z distribuční sítě (tj. není dodáno koncovým uživatelům). Nevyhnutelné skutečné roční ztráty zohledňují skutečnost, že ve vodovodní síti bude vždy docházet k určitým únikům. Hodnota nevyhnutelných skutečných ročních ztrát se vypočte na základě faktorů, jako je délka sítě, počet vodovodních přípojek a provozní tlak v síti.

(5)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani nebude zabráněno dosažení dobrého stavu nebo potenciálu.

(6)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani nebude zabráněno dosažení dobrého stavu/potenciálu.

(7)  Populačním ekvivalentem (PE) se rozumí organické biologicky rozložitelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku (BSK5) 60 g kyslíku na den.

(8)  Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod, znění ze dne 27.6.2023: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/pdf/5_Volume5/19R_V5_6_Ch06_Wastewater.pdf

(9)  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(10)  Viz dokument v Knihovně publikací Společného výzkumného střediska – Best Environmental Management Practice for the Public Administration Sector (Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy) (europa.eu).

(11)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani nebude zabráněno dosažení dobrého stavu/potenciálu.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(13)  Řízené doplňování zvodnělé vrstvy je „proces záměrného doplňování zvodnělé vrstvy vodou z různých zdrojů za účelem jejího následného využití nebo za účelem environmentálních přínosů“.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

(15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).

(16)  Půdou s velkou zásobou uhlíku se rozumí mokřady včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné plochy ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(17)  Protokol EU o nakládání se stavebním a demoličním odpadem, září 2016: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/.

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(19)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(21)   „Řešení založená na datech IT nebo OT“ zahrnují připojitelné výrobky, snímače, analytický a jiný software a informační a komunikační technologie (IKT) pro přenos, ukládání a zobrazování dat a správu systému.

(22)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani nebude zabráněno dosažení dobrého stavu/potenciálu.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).


Dodatek A

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ u přizpůsobování se změně klimatu

I.   Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická klimatická rizika ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými klimatickými riziky uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických klimatických rizik pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické klimatické riziko snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení (4) nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5).

II.   Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (6)

 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Srážky nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 


(1)  Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)  Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)  Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)  Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb. (znění ze dne 27.6.2023: https://commission.europa.eu/research-and-innovation_cs?pg=nbs).

(5)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)  Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.


Dodatek C

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (1), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b)

rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 (2);

c)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů (3);

d)

látek uvedených v příloze II směrnice 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e)

látek uvedených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1907/2006 (4), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

f)

látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a jsou identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení po dobu nejméně 18 měsíců, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (5).

Činnost kromě toho nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu nebo uvádění na trh jiných látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1272/2008 pro jednu ze tříd nebezpečnosti nebo kategorií nebezpečnosti uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (6).


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(5)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmeni f), jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.

(6)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu nebo uvádění na trh látek uvedených v tomto odstavci, jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.


Dodatek D

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (1) v souladu se směrnicí 2011/92/EU (2).

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení (3) a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření (4).


(1)  Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(2)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(3)  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7) a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

(4)  Tato opatření jsou určena s cílem zajistit, aby projekt, plán nebo činnost neměly významný vliv na cíle ochrany chráněné oblasti.


PŘÍLOHA II

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přechodu na oběhové hospodářství, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Zpracovatelský průmysl 28

1.1.

Výroba plastových obalů 28

1.2.

Výroba elektrických a elektronických zařízení 32

2.

Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 39

2.1.

Zpětné získávání fosforu z odpadních vod 39

2.2.

Výroba alternativních vodních zdrojů pro jiné účely než lidskou spotřebu 40

2.3.

Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a nebezpečného odpadu 42

2.4.

Zpracování nebezpečného odpadu 44

2.5.

Využití bioodpadu anaerobní digescí nebo kompostováním 46

2.6.

Odstraňování znečištění a demontáž výrobků s ukončenou životností 47

2.7.

Třídění a materiálové využití odpadního materiálu neklasifikovaného jako nebezpečný 49

3.

Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí 51

3.1.

Výstavba nových budov 51

3.2.

Renovace stávajících budov 55

3.3.

Demolice budov a jiných staveb 59

3.4.

Údržba silnic a dálnic 61

3.5.

Použití betonu ve stavebnictví 63

4.

Informace a komunikace 67

4.1.

Poskytování řešení založených na datech IT/OT 67

5.

Služby 71

5.1.

Opravy, renovace a repasování 71

5.2.

Prodej náhradních dílů 73

5.3.

Příprava k opětovnému použití výrobků a součástí výrobků s ukončenou životností 74

5.4.

Prodej použitého zboží 76

5.5.

Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využití a výsledek 79

5.6.

Tržiště pro obchodování s použitým zbožím k opětovnému použití 81

1.    Výroba

1.1.   Výroba plastových obalů

Popis činnosti

Výroba plastových obalů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C22.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

využití oběhových vstupních surovin: do roku 2028 tvoří recyklovaný spotřebitelský materiál u obalů neurčených pro styk s citlivými produkty nejméně 35 % hmotnosti obalového produktu a u obalů určených pro styk s citlivými produkty nejméně 10 % (1). Od roku 2028 tvoří recyklovaný spotřebitelský materiál u obalů neurčených pro styk s citlivými produkty nejméně 65 % hmotnosti obalového produktu a u obalů určených pro styk s citlivými produkty nejméně 50 %.

b)

návrh pro opětovné použití: obalový produkt byl navržen tak, aby ho bylo možné opětovně použít v systému opětovného použití (2), a splňuje požadavky na využití oběhových surovin, jak je stanoveno v bodě 1 písm. a) s cílem pro recyklované vstupní suroviny stanoveným jako 35 % a 10 % od roku 2028 a 65 % a 50 % od roku 2032. Systém pro opětovné použití je vytvořen tak, aby byla zajištěna možnost opětovného použití v uzavřeném nebo otevřeném systému, který:

i)

poskytuje definovanou strukturu řízení a vede záznamy o počtu plnění, opětovných použití, odmítnutí, míře sběru, množství opakovaně použitelných obalů uvedených na trh a prodejních nebo rovnocenných jednotkách;

ii)

stanoví pravidla týkající se škály produktů a formátů obalů, jakož i sběru opakovaně použitelných obalů, včetně pobídek pro spotřebitele;

iii)

zajišťuje otevřený a rovný přístup a podmínky pro všechny hospodářské subjekty, které se chtějí stát jeho součástí, včetně přiměřeného rozdělení nákladů a přínosů pro všechny účastníky systému (3);

c)

využití vstupních surovin z bioodpadu: nejméně 65 % hmotnosti obalového produktu tvoří vstupní suroviny z udržitelného bioodpadu (4). Zemědělský bioodpad používaný pro výrobu plastových obalů splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní bioodpad používaný pro výrobu plastových obalů splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.

Obalový produkt je v praxi a ve velkém měřítku recyklovatelný. Recyklovatelnost obalu v praxi a velkém měřítku se prokazuje splnění všech níže uvedených kritérií (5):

2.1

Obalová jednotka (6) je navržena tak, aby byla recyklovatelná, aby ji bylo možné po skončení životnosti třídit a recyklovat a aby výsledný recyklovaný materiál byl takové kvality, že jej bude možné znovu použít pro obalové účely. V obalu se nepoužívají barvy, přísady nebo designové prvky, které znečišťují recyklační tok, jakmile se obal stane odpadem, a podstatně snižují kvalitu výsledných recyklátů. V nejlepším případě je celá obalová jednotka vyrobena ze stejného materiálu (jednomateriálové řešení) nebo jsou materiály obsažené v obalu přinejmenším slučitelné se stávajícími recyklačními toky a třídicími procesy. Pokud se stávajícími recyklačními toky a procesy nejsou slučitelné všechny součásti obalu, musí obal umožňovat oddělení nerecyklovatelných součástí, a to buď ručně spotřebiteli, nebo v rámci stávajících třídicích a recyklačních procesů.

2.2

Obal je navíc vyhodnocen jako recyklovatelný ve velkém měřítku, pokud splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

sběr, třídění a recyklace se v praxi osvědčily a fungují ve velkém měřítku: plastový obalový materiál obalové jednotky dosahuje minimální míry recyklace (7) stanovené jako cíl pro plastové obalové odpady ve směrnici 94/62/ES, a to buď ve vnitrostátní jurisdikci, kde je obal uveden na trh, bez ohledu na velikost jurisdikce, nebo v členských státech, které dohromady představují alespoň 100 milionů obyvatel;

b)

sběr, třídění a recyklace postupují v praxi k tomu, aby se osvědčily a fungovaly ve velkém měřítku: Postupy třídění a recyklace jsou k dispozici na úrovni technologické připravenosti 9 definované v normě ISO 16290:2013 (8).

3.

Při výrobě obalového materiálu se do vstupní suroviny nepřidávají tyto látky s nebezpečnými vlastnostmi:

a)

látky splňující kritéria stanovená v článku 57 a určené v souladu s čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;

b)

látky, které splňují kritéria pro klasifikaci jako karcinogenní kategorie 1 nebo 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (9);

c)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako mutagenní kategorie 1 nebo 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

d)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

e)

látky, které splňují kritéria pro klasifikaci jako endokrinní disruptory pro lidské zdraví kategorie 1 nebo endokrinní disruptory pro životní prostředí kategorie 1 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

f)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako perzistentní, bioakumulativní a toxické v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

g)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

h)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako perzistentní, mobilní a toxické v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

i)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako vysoce perzistentní a vysoce mobilní v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

j)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako respirační senzibilizátor kategorie 1 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, vyjma enzymů;

k)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako senzibilizátor kůže kategorie 1 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

l)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako látky s chronickým nebezpečím pro vodní prostředí kategorie 1, 2, 3 nebo 4 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

m)

látky, které splňují kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné pro ozonovou vrstvu v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

n)

látky splňující kritéria pro klasifikaci jako látky s toxicitou pro specifické cílové orgány – kategorie opakované expozice 1 nebo 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008;

o)

látky, které splňují kritéria pro klasifikaci jako látky s toxicitou pro specifické cílové orgány – kategorie 1 nebo 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008.

4.

Kompostovatelné plastové materiály se v obalech používají pouze u velmi lehkých plastových nákupních tašek; sáčků pro čaj, kávu nebo jiné nápoje; polštářků pro čaj, kávu nebo jiné nápoje a u nálepek na ovoce a zeleninu.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

U plastů vyrobených z chemicky recyklovaných vstupních surovin jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobeného plastu, s vyloučením případných vypočtených kreditů z výroby paliv, nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentního plastu v primární formě vyrobeného z fosilních surovin. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise (EU) 2021/2279 (10) nebo případně podle normy ISO 14067:2018 (11) nebo ISO 14064–1:2018 (12). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu plastů vyrobených z udržitelných vstupních surovin z bioodpadu jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentních plastů v primárních formách vyrobených z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU (13), případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

U výrobků vyráběných z plastových materiálů v primárních formách jsou emise z výroby těchto plastových materiálů nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (14) v případě emisí do vody, kde se uplatňují příslušné prahové hodnoty emisí;

b)

v závěrech o BAT pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v odvětví chemického průmyslu (15) pro emise do ovzduší z nových zařízení (nebo pro stávající zařízení do čtyř let od zveřejnění závěrů o BAT), pokud se na ně vztahují příslušné podmínky;

c)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu polymerů (16) pro výrobní procesy za podmínek, na které se nevztahují výše uvedené závěry o BAT;

d)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – pevné látky a ostatní (17);

e)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (18);

f)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek (19);

g)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC) (20).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

1.2.   Výroba elektrických a elektronických zařízení

Popis činnosti

Výroba elektrických a elektronických zařízení pro průmyslové, profesionální a spotřebitelské použití.

Tato činnost zahrnuje výrobu dobíjecích a nedobíjecích přenosných baterií (21). Činnost nezahrnuje výrobu jiných kategorií baterií.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C26 a C27 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Pokud se v rámci hospodářské činnosti vyrábí elektrická a elektronická zařízení, která splňují všechna kritéria ekoznačky EU platná pro danou kategorii výrobků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 66/2010 (22), provozovatel činnosti předloží důkaz o splnění všech uvedených požadavků v souladu s kritérii ověřování stanovenými v kritériích pro ekoznačku EU.

2.

Pokud neexistují konkrétní kritéria pro udělení ekoznačky EU výrobku nebo je provozovatel činnosti nepoužil, splňuje hospodářská činnost, při níž se vyrábějí elektrická a elektronická zařízení, všechna tato kritéria:

2.1

Design pro dlouhou životnost

2.1.1

Pokud produkt obsahuje software, který vyžaduje aktualizace, všechny verze softwarových součástí, softwarové podpory a softwaru/firmwaru, včetně aktualizací, jsou uživatelům k dispozici po celou dobu životnosti položky podle definice ve směrnici 2009/125/ES a v prováděcích aktech přijatých na základě této směrnice. Pokud není dostupnost aktualizací softwaru právně upravena, je dostupnost nejméně osm let. Funkčnost a životnost výrobku se nesnižuje v důsledku aktualizací softwaru nebo jejich absence.

2.1.2

U výrobků obsahujících přenosné baterie, je zajištěno, že koncový uživatel může kdykoli během doby životnosti výrobku tyto baterie snadno vyjmout a vyměnit, aniž by k demontáži musel použít specializované nástroje (ledaže jsou s výrobkem dodány zdarma), vlastní nástroje, tepelnou energii nebo rozpouštědla, s výjimkou následujících případů, kdy jsou baterie navrženy tak, aby je mohli vyjmout a vyměnit pouze nezávislí odborníci:

a)

spotřebiče, které jsou speciálně navrženy pro použití především v prostředí, kde mohou být za běžných okolností postříkány vodou, kde teče voda nebo kde dochází k ponoření do vody, a které jsou navrženy tak, aby je bylo možné umýt nebo vypláchnout a kdy je to nutné k zajištění bezpečnosti uživatele a spotřebiče;

b)

odborné zobrazovací a radioterapeutické zdravotnické prostředky definované v čl. 2 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (23) a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro definované v čl. 2 bodě 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 (24).

c)

pokud je z důvodu zajištění bezpečnosti uživatele a zařízení nebo u výrobků, jejichž hlavní funkcí je shromažďovat a poskytovat údaje, z důvodů integrity údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektřiny a stálé spojení mezi výrobkem a příslušnou přenosnou baterií.

2.1.3

Software se nepoužívá k negativnímu ovlivnění oběhovosti produktu, včetně výměny přenosné baterie, a správná výměna baterie nemá vliv na fungování výrobku.

2.2

Design pro opravy a záruky

2.2.1

Pokud je v souladu s právem Unie zaveden systém bodového hodnocení oprav specifický pro výrobek, provozovatel činnosti zajistí, aby výrobky měly nejvyšší třídu opravitelnosti (25).

2.2.2

Provozovatel činnosti poskytuje odborným opravnám (26) přístup k informacím po celou dobu životnosti výrobku. Tyto informace obsahují v příslušných případech tyto údaje:

a)

jednoznačnou identifikaci spotřebiče,

b)

schéma pro rozložení nebo zobrazení výrobku v rozloženém stavu;

c)

seznam nezbytného opravárenského a zkušebního vybavení;

d)

technické údaje o součástech a diagnostické informace, jako jsou minimální a maximální teoretické hodnoty měření;

e)

schémata vodičů a zapojení;

f)

diagnostické kódy závad a chyb, včetně specifických kódů výrobce;

g)

datové záznamy o nahlášených případech poruch uložené o výrobku;

h)

technický manuál s pokyny pro opravu výrobku, včetně jednoduchých schémat elektronických desek, v němž jsou označeny jednotlivé kroky;

i)

pokyny pro software a firmware, včetně softwaru pro obnovení nastavení;

j)

informace o tom, jak získat přístup k datovým záznamům o nahlášených případech poruch uloženým v zařízení, a to podle potřeby a s výjimkou informací o totožnosti, jako jsou údaje o chování a poloze uživatele.

2.2.3

Klíčové náhradní díly (27), ať už nové, nebo použité, jako jsou motory, baterie, desky plošných spojů a všechny díly nebo součásti nezbytné pro správné fungování výrobku, jsou odborným opravnám a konečným uživatelům k dispozici po uvedení poslední jednotky modelu na trh po dobu jednoho dalšího roku ve srovnání s požadavky na dostupnost náhradních dílů podle směrnice 2009/125/ES a prováděcích aktů přijatých na základě této směrnice. Pokud není dostupnost náhradních dílů pro příslušné výrobky právně upravena, jsou klíčové náhradní díly dostupné nejméně osm let po uvedení poslední jednotky modelu na trh.

2.2.4

Pokud oprava výrobku nepředstavuje žádné významné riziko pro zdraví a bezpečnost, provozovatel činnosti poskytne jasné pokyny k demontáži a opravě, a to i prostřednictvím tištěné kopie, v digitální podobě nebo jako video, a zveřejňuje je po celou dobu životnosti výrobku, aby umožnili nedestruktivní demontáž výrobků za účelem výměny klíčových součástí nebo dílů pro modernizaci nebo opravu. Pokud jsou s opravou spojené závažné bezpečnostní problémy, provozovatel činnosti zajistí přístup k nezávislým certifikovaným odborným opravnám. Na internetových stránkách provozovatele je uveden postup, jak se mohou profesionální opravny zaregistrovat pro přístup k relevantním informacím nebo informace sdílet na veřejně přístupných bezplatných internetových stránkách.

2.2.5

Na elektrická a elektronická zařízení určená pro spotřebitelské použití poskytuje provozovatel činnosti bez dodatečných nákladů obchodní záruku minimálně tří let a v souladu s požadavky v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/771/EU (28).

2.3

Design pro opětovné použití a repasování

2.3.1

V případě, že výrobky mohou ukládat data a data se šifrují, je nutná softwarová funkce, která obnoví tovární nastavení zařízení a standardně vymaže šifrovací klíč.

2.3.2

Pokud výrobek může přenášet uložená data, lze uložená data snadno a plně přenést na jiný výrobek způsobem, který zajišťuje ochranu soukromí a důvěrnosti dat.

2.4

Design pro demontáž

2.4.1

Informace o nakládání s výrobkem na konci jeho životnosti jsou veřejně dostupné po celou dobu životnosti výrobku, včetně všech informací požadovaných směrnicí 2012/19/EU. U každého typu nového výrobku poprvé uvedeného na trh Unie provozovatel činnosti bezplatně sdílí příslušné informace se zařízeními, v nichž se provádí příprava k opětovnému použití, a zařízeními pro zpracování a recyklaci, prostřednictvím informační platformy pro recyklátory (29) nebo prostřednictvím jiného příslušného kanálu v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2012/19/EU. Informace pro demontáž obsahují posloupnost kroků demontáže, nástroje či technologie nutné pro přístup k požadovaným součástem.

2.4.2

V případě elektrických a elektronických zařízení obsahujících desky s plošnými spoji, jednotky pevného disku, elektrické motory, permanentní magnety, baterie, fluorescenční prášek nebo jakékoli jiné složky, které právní předpisy Unie vymezují jako materiály s vysokým potenciálem pro získání kritických surovin, obsahují informace o nakládání s produktem na konci jeho životnosti uvedené v bodě 2.4.1 informace o kritických surovinách (30), které jsou běžně obsaženy v daných složkách, informace o umístění těchto složek a o krocích nutných pro jejich samostatné odstranění.

2.4.3

Činnost poskytuje informace o sledování látek, které byly označeny za látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC), a látek, které splňují kritéria pro látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC), a to tak, že dodržuje alespoň jeden ze dvou níže uvedených rámců pro zveřejňování informací:

a)

informace o látkách ve výrobku jsou k dispozici veřejně, v databázi SCIP (31) pro výrobky, které obsahují > 0,1 % (hmotnostních) identifikované látky vzbuzující mimořádné obavy, nebo ve zvláštním veřejně přístupném nástroji poskytnutém společností;

b)

informace o látkách ve výrobcích jsou veřejně dostupné podle normy IEC62474 (32) (pro elektrická a elektronická zařízení) a budoucí normy IEC82474-1 (33) (projekt s dvojím logem).

2.5

Design pro recyklovatelnost

Hospodářská činnost se zabývá výrobou výrobků s prokazatelně vynikající recyklovatelností. Posuzování recyklovatelnosti se opírá o normu EN 45555:2019 (34) nebo o jakoukoli normu EN pro konkrétní výrobek, která se opírá o normu EN 45555:2019. Hospodářská činnost splňuje tyto požadavky:

a)

používají se jednoduché polymery nebo recyklovatelné polymerní směsi;

b)

plastové skříně neobsahují lisovaný nebo přilepený kov;

c)

materiály, které nelze recyklovat společně, jsou snadno dostupné a lze je oddělit;

d)

zlepšování recyklovatelnosti nepoškozuje trvanlivost samotného systému;

e)

části výrobku obsahující látky, směsi a součásti, které mají být odstraněny během odstraňování znečištění, jsou snadno identifikovatelné například prostřednictvím označení pro třídění poskytnutého výrobcem, a jsou na výrobku viditelné;

f)

desky s plošnými spoji, jednotky pevného disku, elektrické motory, permanentní magnety, baterie, fluorescenční prášek nebo jakékoli jiné složky, které právní předpisy Unie vymezují jako materiály s vysokým potenciálem pro získání kritických surovin, jsou na výrobku snadno přístupné a lze je snadno vyjmout;

g)

části, které snižují recyklovatelnost podle referenčního scénáře pro zpracování výrobků na konci životnosti, jako jsou plasty s použitím určitých plnidel nebo určitých zpomalovačů hoření, jsou snadno přístupné a lze je snadno vyjmout;

h)

případné spojovací, upevňovací nebo těsnicí techniky nebrání bezpečnému a snadno dosažitelnému odstranění součástí uvedených ve směrnici 2012/19/EU nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 o bateriích a odpadních bateriích (35),

2.6

Proaktivní náhrada nebezpečných látek

2.6.1

Hospodářská činnost se zabývá výrobou výrobků, které prokazují proaktivní nahrazení nebezpečných látek.

2.6.2

Výrobek neobsahuje látky vzbuzující mimořádné obavy uvedené v příloze XIV nařízení 1907/2006/ES.

2.6.3

Výjimky z omezení nebezpečných látek jsou omezeny na tyto případy:

a)

olovo v pájkách s vysokým bodem tání, na které se vztahuje výjimka uvedená v bodě 7 písm. a) přílohy III směrnice 2011/65/EU;

b)

olovo, obsažené ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických dílů, na které se vztahuje výjimka uvedená v bodě 7 písm. c) přílohy III směrnice 2011/65/EU.

2.6.4

Nebezpečné látky uvedené v tabulce níže se do uvedených podsestav a dílů nedostávají ani se v nich netvoří v koncentraci nejméně ve výši stanoveného limitu.

Skupina látek

Rozsah omezení

Koncentrační limity (v případě potřeby)

i)

Stabilizátory polymerů, barviva a kontaminující látky

Následující organické sloučeniny cínu ve stabilizátorech se nevyskytují ve vnějších kabelech:

 

dibutylcín-oxid

 

dibutylcín-diacetát

 

dibutylcín-dilaurát

 

dibutylcín-maleát

 

dioktylcín-oxid

 

dioktylcín-dilaurát

 

Vnější kryty neobsahují tato barviva: azobarviva, z nichž se mohou štěpením uvolňovat karcinogenní arylaminy uvedené v dodatku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006, nebo sloučeniny barviv zařazené na seznam ohlašovaných látek podle normy IEC 62474.

Nepoužije se

ii)

Stabilizátory polymerů, barviva a kontaminující látky

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) nejsou přítomny v koncentracích rovných jednotlivým koncentračním limitům či jejich součtu nebo v koncentracích vyšších, a to v žádných vnějších plastových nebo umělých pryžových površích:

Ověřuje se přítomnost a koncentrace následujících PAU:

PAU omezené nařízením (ES) č. 1907/2006:

 

benzo[a]pyren benzo[e]pyren

 

benzo[a]anthracen

 

chrysen,

 

benzo[b]fluoranthen

 

benzo[j]fluoranthen

 

benzo[k]fluoranthen

 

dibenzo[a,h]anthracen

 

Další PAU podléhající omezení:

 

acenaften

 

acenaftylen

 

antracen

 

benzo[g,h,i]perylen,

 

fluoranthen

 

fluoren

 

indeno[1,2,3-cd]pyren,

 

naftalen

 

fenanthren

 

pyren

Jednotlivé koncentrační limity pro PAU podléhající omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 činí 1 mg/kg.

Celkový součtový koncentrační limit pro 18 uvedených PAU je nejvýše 10 mg/kg.

iii)

Biocidní přípravky

Biocidní přípravky určené k zajištění antibakteriální funkce

Odchylka pro materiály prodávané v nemocnicích a pro použití ve zdravotnictví

Nepoužije se

v)

Činidla na zušlechťování skla

Při výrobě skla do LCD displejů a svrchního skla obrazovek se nepoužívá arsen a jeho sloučeniny.

0,0050 % hmotnostních

vi)

Plasty na bázi chlóru

Plastové díly o hmotnosti > 25 g neobsahují chlorované polymery.

Poznámka: Pro tento dílčí požadavek se plastový kryt kabelu nepovažuje za „plastový díl“.

Nepoužije se

2.6.5

Výrobky neobsahují halogeny nad rámec limitů, které lze zjistit v souladu s měřením stanoveným ve stávajících normách pro všechny jejich součásti: kabely (EN IEC 60754-3), plastové díly (EN50642), elektronické součásti (EN IEC 61249-2-21 nebo JS709C), spotřební materiál (EN IEC 61249-2-21 a IPC J-STD-004B).

2.6.6

Výrobky neobsahují plynný fluor.

2.6.7

Tetrabrombisfenol A (TBBPA) se smí používat pouze jako reaktivní součást desek s plošnými spoji.

2.7

Informace pro zákazníky

2.7.1

Provozovatel činnosti poskytuje zákazníkům informace o možnostech používání výrobku s ohledem na environmentální přínosy, zejména o prodloužení životnosti výrobků spojené s různými režimy výrobku.

2.7.2

Provozovatel činnosti poskytuje zákazníkům informace o možnostech zpětného odkupu výrobku, jeho zpětného prodeje a zpětného převzetí, informace o odděleném sběru a sběrných místech pro odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ), jakož i informace o možnostech opětovného použití. V případě přenosných baterií jsou uvedeny informace o tříděném sběru a sběrných místech pro odpadní baterie.

2.7.3

V případě elektrických a elektronických zařízení provozovatel činnosti označuje výrobek patřičně symbolem označujícím tříděný sběr odpadových elektrických a elektronických zařízení v souladu s přílohou IX směrnice 2012/19/EU. Provozovatel činnosti poskytuje spotřebiteli příslušné informace o nákladech na sběr, zpracování a odstranění výrobku způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s čl. 14 odst. 1 uvedené směrnice.

2.8

Odpovědnost výrobce:

2.8.1

Provozovatel činnosti při uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh členských států zřizuje v souladu se směrnicí 2012/19/EU ve všech členských státech, v nichž je výrobek uváděn na trh, individuální systém rozšířené odpovědnosti výrobce nebo se účastní kolektivních systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. Finanční příspěvky do kolektivních systémů jsou založeny na ekologické modulaci a pokrývají náklady na tříděný sběr a zpracování OEEZ.

2.8.2

V případě přenosných baterií zřídí výrobce ve všech členských státech, v nichž je výrobek uváděn na trh, systémy zpětného odběru a sběru odpadních přenosných baterií, které zahrnují sběrná místa.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud vyrobený výrobek obsahuje chladiva, splňuje potenciál GWP stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (36). V rámci této činnosti se nevyrábějí výrobky obsahující hexafluorid sírový (SF6).

Vyrobený výrobek případně nedosahuje nižšího hodnocení než třetí výrazně zastoupená třída (37) energetické účinnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (38) a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě uvedeného nařízení .

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V případě výroby přenosných baterií jsou baterie v souladu s platnými pravidly udržitelnosti pro uvádění baterií na trh v Unii, včetně omezení používání nebezpečných látek v bateriích, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES (39).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.    Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

2.1.   Zpětné získávání fosforu z odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a obnova zařízení na zpětné získávání fosforu z čistíren městských odpadních vod (ČOV) (vodná fáze a kaly) a z materiálů (např. popelovin) po termické oxidaci (tj. spalování) čistírenských kalů.

Hospodářská činnost zahrnuje pouze zařízení a procesy, které umožňují zpětné získávání fosforu, nikoli předchozí kroky, jako je čištění odpadních vod nebo spalovny.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00, E38.32 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

V případě procesu integrovaného v čistírně odpadních vod, který typicky zahrnuje soli fosforu, jako je struvit – fosforečnan hořečnato-amonný (NH4MgPO4•6H2O), se procesem zpětného získávání fosforu získá nejméně 15 % vstupního zatížení fosforem. Pro výpočet této prahové hodnoty se započítává pouze získaný materiál, například struvit.

2.

V případě následného využití po termické oxidaci čistírenských kalů s chemickým zpětným získáváním fosforu nebo po termické oxidaci čistírenských kalů s termochemickým zpětným získáváním fosforu proces obnoví nejméně 80 % vstupní dávky fosforu z příslušného vstupního materiálu, jako je popel z čistírenských kalů.

3.

Fosfor extrahovaný ze systému se používá buď jako složka hnojivého výrobku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (40) nebo s vnitrostátními právními předpisy o hnojivech, pokud jsou přísnější, nebo v jiné oblasti použití, kde zpětně získaný fosfor plní stanovené funkce v souladu s příslušnými předpisy.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Sledují se klíčové výkonnostní parametry, včetně hmotnostní bilance oxidu fosforečného (P2O5) a klíčových environmentálních parametrů ve vztahu k identitě a množství vyprodukovaných emisí a odpadů.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.2.   Výroba alternativních vodních zdrojů pro jiné účely než lidskou spotřebu

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování, provoz a obnova zařízení na výrobu recyklované odpadní vody (41), zařízení na zachycování dešťové a srážkové vody a zařízení na sběr a čištění šedé vody (42).

Tyto alternativní vodní zdroje slouží jako náhrada vody z odběru nebo ze systému zásobování pitnou vodou a mohou být využívány k doplňování vodonosných vrstev, zavlažování, opětovnému průmyslovému využití, rekreaci a jakémukoli jinému komunálnímu využití.

Hospodářská činnost zahrnuje pouze zařízení a procesy, které umožňují opětovné využití vody, jako jsou zařízení pro doplňování vodonosných vrstev nebo zásobníky povrchové vody, a nezahrnuje předchozí kroky, jako jsou primární a sekundární kroky v čistírně odpadních vod nebo následné kroky, které jsou nezbytné pro konečné opětovné využití těchto alternativních vodních zdrojů, jako jsou zavlažovací systémy.

Hospodářská činnost nezahrnuje odsolování (viz bod 5.13 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139).

Tato hospodářská činnost nezahrnuje dodávky vody pro účely lidské spotřeby (viz oddíl 2.1 přílohy I).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Pokud jde o výrobu recyklované odpadní vody, splňuje činnost tato kritéria:

a)

recyklovaná odpadní voda je vhodná k opětovnému použití. Pro použití v zemědělství splňuje recyklovaná odpadní voda požadavky EU, například požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 a ve vnitrostátních právních předpisech (43). Pro jiná použití než pro zemědělské zavlažování je konečná kvalita recyklované odpadní vody vhodná pro daný účel a odpovídá stávajícím vnitrostátním právním předpisům a normám;

b)

projekt opětovného využití vody byl schválen příslušným orgánem v rámci integrovaného hospodaření s vodou, přičemž byla po konzultaci s vodohospodářskými orgány přednostně zohledněna proveditelná opatření pro řízení poptávky po vodě a efektivitu. To lze prokázat jeho zahrnutím do vodohospodářského plánu nebo plánu pro zvládání sucha. V případě opětovného použití v zemědělství jsou v plánech řízení rizik, které vyžaduje nařízení (EU) 2020/741, plně zohledněna posouzení environmentálních rizik, včetně rizik souvisejících s kvantitativním stavem vodních útvarů.

2.

V případě zařízení na zachycování dešťové a srážkové vody splňuje činnost tato kritéria:

a)

zdroj (dešťová nebo srážková voda) je oddělen u zdroje a nezahrnuje odpadní vodu;

b)

voda je vhodná k použití po řádné úpravě v závislosti na míře kontaminace a následném použití;

c)

zařízení je zahrnuto do nástroje územního plánování nebo povolování, jako je hlavní plán nebo plán obce.

3.

V případě zařízení pro sběr a čištění šedé vody splňuje činnost tato kritéria:

a)

zdroj (šedá voda) je oddělen u zdroje;

b)

voda je vhodná k opětovnému použití po řádné úpravě v závislosti na míře kontaminace a následném použití;

c)

výkonnost je doložena certifikací budovy nebo je k dispozici v technické projektové dokumentaci.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pro výrobu recyklované odpadní vody bylo provedeno posouzení přímých emisí skleníkových plynů z opětovného použití vody (44). Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Pro použití předepsaná v nařízení (EU) 2020/741 je činnost v souladu s tímto nařízením nebo s platnými vnitrostátními právními předpisy, pokud jsou přísnější. Doplňování vodonosných vrstev a vsakování vod z povrchového odtoku jsou v souladu se směrnicí 2006/118/ES nebo s platnými vnitrostátními právními předpisy, pokud jsou přísnější.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.3.   Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a nebezpečného odpadu

Popis činnosti

Tříděný sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a nebezpečného odpadu (45), zaměřený na přípravu k opětovnému použití (46) nebo recyklaci (47), včetně výstavby, provozu a modernizace zařízení zapojených do sběru a svozu těchto odpadů, jako jsou sběrné dvory a překladiště odpadů, jako prostředek opětovného využití materiálu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.11, E38.12 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Veškerý tříděně sbíraný a svážený odpad, který je oddělen u zdroje, je určený k přípravě k opětovnému použití nebo recyklaci.

2.

Odpad tříděný u zdroje skládající se z i) papíru a lepenky, ii) textilu (48), iii) bioodpadu, iv) dřeva, v) skla, vi) odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) nebo vii) jakéhokoli druhu nebezpečného odpadu se sbírá odděleně (tj. v jednotlivých složkách) a nesměšuje se s jinými toky odpadů.

V případě jiných než výše uvedených složek odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které jsou odděleny u zdroje, se sběr ve směsných složkách provádí pouze v případě, že splňuje jednu z podmínek stanovených v čl. 10 odst. 3 písm. a), b) nebo c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (49).

Různé druhy nebezpečných odpadů mohou být umístěny společně v bedně či skříni na nebezpečný odpad nebo podobném řešení za podmínky, že jednotlivé druhy odpadů jsou řádně zabaleny tak, aby byly v bedně nebo skříni odděleny, a že nebezpečný odpad je po sesbírání z domácností roztříděn podle druhů odpadů.

3.

V případě toků komunálního odpadu splňuje činnost jedno z těchto kritérií:

a)

v rámci činnosti se provádí sběr tuhého komunálního odpadu především prostřednictvím systémů sběru dům od domu nebo sběrných míst pod dohledem, aby byla zajištěna vysoká úroveň odděleného sběru a nízká míra kontaminace;

b)

v rámci činnosti se provádí tříděný sběr odpadu ve veřejně organizovaných systémech nakládání s odpady, kde je původcům odpadů účtován poplatek na základě systému plateb za množství odpadu přinejmenším za tok zbytkového odpadu, nebo existují jiné typy ekonomických nástrojů, které motivují k třídění odpadu u zdroje (50);

c)

v rámci činnosti se provádí tříděný sběr odpadu mimo veřejně organizované systémy nakládání s odpady, který využívá systém záloh a náhrad nebo jiné druhy ekonomických nástrojů přímo motivujících k třídění odpadu u zdroje.

4.

V rámci této činnosti se průběžně monitoruje a vyhodnocuje množství a kvalita sesbíraného odpadu na základě předem stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), aby byla splněna všechna tato kritéria:

a)

plnění ohlašovacích povinností vůči příslušným zúčastněným stranám, jako jsou orgány veřejné správy, systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR);

b)

pravidelné sdělování příslušných informací původcům odpadů a veřejnosti obecně ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou orgány veřejné správy, systémy EPR;

c)

určování potřeb a přijímání nápravných opatření v případech, kdy se klíčové ukazatele výkonnosti odchylují od platných cílů nebo referenčních hodnot, a to ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou orgány veřejné správy, systémy EPR a partneři hodnotového řetězce.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

1.

Při této činnosti se používají vozidla pro svoz odpadu, která splňují alespoň normy Euro V (51).

2.

Nebezpečný odpad je sbírán odděleně od odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, aby se zabránilo křížové kontaminaci. Jsou přijata vhodná opatření, která zajistí, aby se při tříděném sběru a svozu nebezpečný odpad nesměšoval s jinými kategoriemi nebezpečného odpadu ani s jinými odpady, látkami nebo materiály. Směšování zahrnuje ředění nebezpečných látek.

3.

Správný sběr a manipulace zabraňují úniku nebezpečných odpadů během sběru, svozu, skladování a předání do zpracovatelského zařízení, které je oprávněno zpracovávat nebezpečný odpad.

4.

Nebezpečný odpad je při sběru, svozu a dočasném uložení balen a označován v souladu s platnými mezinárodními a unijními normami.

5.

Provozovatel, který sbírá nebezpečné odpady, dodržuje povinnosti týkající se vedení záznamů, včetně záznamů o množství, povaze, původu, místě určení, četnosti sběru, způsobu svozu a způsobu zpracování, které jsou stanoveny v platných unijních a vnitrostátních právních předpisech.

6.

Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ):

a)

hlavní kategorie elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti (EEZ) uvedené v příloze III směrnice 2012/19/EU se sbírají odděleně;

b)

sběr a svoz zachovávají celistvost OEEZ a zabraňují úniku nebezpečných látek, jako jsou látky poškozující ozonovou vrstvu, fluorované skleníkové plyny nebo rtuť obsažená v zářivkách.

7.

Provozovatel sběru a logistiky zavede systém správy pro řízení environmentálních, zdravotních a bezpečnostních rizik.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

2.4.   Zpracování nebezpečného odpadu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace a provoz specializovaných zařízení pro zpracování nebezpečného odpadu jako prostředku pro činnosti materiálového využití.

Tato hospodářská činnost zahrnuje činnosti materiálového využití odpadů in-situex-situ, které jsou klasifikovány jako nebezpečný odpad v souladu s Evropským seznamem odpadů stanoveným rozhodnutím Komise 2000/532/ES (52) a v souladu s přílohou III směrnice 2008/98/ES. Patří sem tyto toky:

a)

zpětné získávání či regenerace rozpouštědel;

b)

regenerace kyselin a zásad;

c)

recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

d)

využití složek používaných pro snižování znečištění;

e)

využití složek katalyzátorů;

f)

rafinace mazacích olejů a jiných průmyslových odpadních olejů (s výjimkou použití jako paliva nebo spalování).

V souladu s článkem 5 směrnice 2008/98/ES nezahrnuje hospodářská činnost opětovné použití látek, které se nekvalifikují jako odpad, jako jsou vedlejší produkty nebo zbytky z výrobních činností.

Hospodářská činnost nezahrnuje využití materiálů z baterií, odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ), vozidel s ukončenou životností, anorganických materiálů ze spalovacích procesů, jako je popel, struska nebo prach. Hospodářská činnost nezahrnuje zpracování a využití jaderného odpadu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.22, E38.32 nebo F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Činnosti spočívají v materiálovém využití druhotných surovin (včetně chemických látek a kritických surovin) z nebezpečného odpadu odděleného u zdroje.

2.

Zpětně získané materiály nahrazují primární suroviny, včetně kritických surovin, nebo chemické látky ve výrobních procesech (53).

3.

Zpětně získané materiály splňují platné průmyslové specifikace, harmonizované normy nebo kritéria pro stav, kdy odpad přestává být odpadem, jakož i příslušné platné unijní a vnitrostátní právní předpisy.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Činnost na základě životního cyklu nezvyšuje emise skleníkových plynů ve srovnání s výrobou založenou na rovnocenných primárních surovinách.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU nebo případně podle normy ISO 14067:2018 (54) nebo ISO 14064-1:2018 (55). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pro ochranu vodních a mořských zdrojů se používají příslušné techniky, stanovené v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (56).

5)

Prevence a omezování znečištění

Všechny látky a zpětně získané směsi jsou v souladu s platnými příslušnými právními předpisy, jako je nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (EU) 2019/1021, nařízení (ES) č. 1272/2008 a směrnice 2008/98/ES.

Při této činnosti se používají příslušné techniky pro prevenci a omezování znečištění, jak je uvedeno v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (57). Činnost splňuje příslušné související emisní limity (BAT-AEL).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.5.   Využití bioodpadu anaerobní digescí nebo kompostováním

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu anaerobní digescí nebo kompostováním s výslednou produkcí a využitím bioplynu, digestátu, kompostu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Biologický odpad, který se používá pro anaerobní digesci nebo kompostování, je oddělen u zdroje a sbírá se odděleně. Pokud je bioodpad sbírán v biologicky rozložitelných pytlích, mají tyto pytle příslušnou certifikační normu pro kompostovatelnost EN 13432:2000 (58).

2.

V těchto zařízeních na anaerobní digesci tvoří bioodpad z odděleného sběru nejméně 70 % vstupní suroviny, měřeno z hlediska hmotnosti v ročním průměru. Společná digesce se může týkat až 30 % vstupních surovin patřících mezi pokročilé bioenergetické vstupní suroviny podle přílohy IX směrnice (EU) 2018/2001, které nesmí zahrnovat kontaminované suroviny pocházející z biomasové složky ze směsného komunálního a průmyslového odpadu. Vstupní surovina nezahrnuje vstupní suroviny vyloučené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, a to pro kategorii složkových materiálů (CMC) 3 (kompost) v souladu s písmenem c) této kategorie a pro kategorii složkových materiálů (CMC) 5 (digestát jiný než digestát z čerstvých plodin) v souladu s písmenem c) této kategorie.

3.

V rámci této činnosti vzniká jeden z těchto výsledků:

a)

kompost nebo digestát splňující požadavky nařízení (EU) 2019/1009, zejména požadavky přílohy II o kategoriích složkových materiálů (CMC), konkrétně CMC 3 (kompost) a CMC 5 (digestát jiný než digestát z čerstvých plodin), nebo vnitrostátní předpisy o hnojivech nebo pomocných půdních látkách se stejnými nebo přísnějšími požadavky ve srovnání s požadavky nařízení 2019/1009;

b)

chemické látky vzniklé přeměnou organického odpadu na karboxyláty, karboxylové kyseliny nebo polymery fermentací se smíšenými kulturami.

4.

Zabezpečení kvality výrobního procesu se provádí pomocí modulu D1 stanoveného v nařízení (EU) 2019/1009.

5.

Kompost a digestát splňující požadavky nařízení (EU) 2019/1009 nebo rovnocenných vnitrostátních předpisů se neskládkují.

Digestát se po anaerobní fermentaci přednostně kompostuje, aby se maximalizoval přínos pro půdu, do které se následně aplikuje, a aby se minimalizovaly některé potenciální agroenvironmentální problémy, jako je uvolňování amoniaku a dusičnanů.

6.

Tam, kde se provádí anaerobní digesce, používá se vyrobený bioplyn přímo k výrobě elektřiny nebo tepla nebo se upravuje na biometan, který se používá jako palivo přímo vstřikované do plynárenské sítě a dále používané pro energetické účely jako náhrada zemního plynu nebo jako průmyslová vstupní surovina pro výrobu jiných chemických látek nebo se přeměňuje na vodík, který se používá jako palivo.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků metanu v zařízení.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

V případě zařízení s anaerobní digescí zpracovávajících více než 100 tun denně a kompostáren zpracovávajících více než 75 tun denně je činnost v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadů (59) nebo s rovnocennými či přísnějšími vnitrostátními předpisy, aby se snížily emise do ovzduší a zlepšila celková environmentální výkonnost, jakož i výběr vstupního odpadu a monitorování nebo kontrola klíčových parametrů odpadu a procesu.

Emise do ovzduší a vody jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní, resp. aerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (60).

V případě anaerobní digesce se odběrateli nebo subjektu pověřenému odběrem digestátu sděluje obsah dusíku v digestátu používaném jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, a to buď v souladu s nařízením (EU) 2019/1009, nebo s úrovní tolerance ± 25 %..

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.6.   Odstraňování znečištění a demontáž výrobků s ukončenou životností

Popis činnosti

Výstavba, provoz a modernizace zařízení, v nichž se za účelem materiálového využití nebo přípravy k opětovnému použití součástí demontují složité výrobky s ukončenou životností, movité věci a jejich součásti a odstraňují se z nich znečišťující látky.

Hospodářská činnost zahrnuje demontáž výrobků s ukončenou životností a movitých věcí a jejich součástí jakéhokoli typu, jako jsou automobily, lodě a elektrická a elektronická zařízení, za účelem materiálového využití.

Hospodářská činnost nezahrnuje nakládání s bateriemi pocházejícími z tříděného sběru nebo odstraněnými při demontáži a odstraňování znečištění a demolici budov a jiných staveb (viz oddíl 3.3 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.31, E38.32 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Při této hospodářské činnosti se v zařízeních, která jsou na nejmodernější úrovni, demontuje tříděně sbíraný odpad ze složitých výrobků s ukončenou životností, jako jsou automobily, elektrická a elektronická zařízení (EEZ) nebo lodě, a odstraňují se z něj znečišťující látky s cílem:

a)

získat díly a součásti, které jsou vhodné k opětovnému použití;

b)

oddělit složky odpadu neklasifikované jako nebezpečné a klasifikované jako nebezpečné, vhodné pro materiálové využití, včetně využití kritických surovin;

c)

odstranit nebezpečné látky, směsi a součásti tak, aby byly obsaženy v identifikovatelném (61) toku nebo aby byly identifikovatelnou součástí toku v rámci procesu zpracování, a odeslat je do zařízení, která mají povolení k jejich řádnému zpracování, včetně odstranění nebezpečného odpadu;

d)

přiložit dokumentaci o materiálech, které jsou odesílány k dalšímu zpracování nebo opětovnému použití.

2.

Hospodářská činnost, při níž se demontují odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) a odstraňují se z nich znečišťující látky, splňuje požadavky stanovené v článku 8 směrnice 2012/19/EU a v přílohách VII a VIII uvedené směrnice. Hospodářská činnost, při níž se demontují vozidla s ukončenou životností a odstraňují se z nich znečišťující látky, splňuje požadavky stanovené v článcích 6 a 7 směrnice 2000/53/ES a v příloze I uvedené směrnice.

3.

V případě demontáže vraků lodí a odstraňování znečišťujících látek je zařízení, které tuto činnost provádí, zařazeno na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/2323 (62). V případě výstavby nového zařízení nebo modernizace stávajícího zařízení, které dosud není zařazeno na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí, splňuje zařízení všechny požadavky stanovené v článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 (63) a požádalo o zařazení na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí.

4.

V případě demontáže odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a vozidel s ukončenou životností a odstraňování znečišťujících látek z těchto zařízení a vozidel pochází odpad ze sběrných míst, která splňují příslušné požadavky stanovené v unijních (64) a vnitrostátních právních předpisech.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

1.

Zařízení je vybaveno pro bezpečné a k životnímu prostředí šetrné nakládání s nebezpečnými látkami, směsmi a součástmi odstraněnými během činností odstraňování znečištění a pro jejich bezpečné a k životnímu prostředí šetrné skladování.

2.

V případě vozidel s ukončenou životností splňuje zařízení požadavky na místa pro skladování, zpracování, odstraňování znečištění a zpracování znečišťujících látek stanovené v příloze I směrnice 2000/53/ES.

3.

V případě odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) splňuje zařízení požadavky na náležité zpracování stanovené v článku 8 směrnice 2012/19/EU, zejména požadavky na selektivní zpracování materiálů a konstrukčních částí OEEZ stanovené v příloze VII směrnice 2012/19/EU a na skladování a zpracování stanovené v příloze VIII směrnice 2012/19/EU.

Zařízení splňuje normativní požadavky relevantní pro jeho činnosti v oblasti odstraňování znečištění stanovené v normách EN 50625-1:2014 (65), EN 50625-2-1:2014 (66), EN 50625-2-2:2015 (67), EN 50625-2-3:2017 (68) a EN 50625-2-4:2017 (69).

Provádění těchto opatření lze rovněž prokázat splněním regulačních požadavků, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným ve výše uvedených normách EN.

V případě zpracování OEEZ obsahujících těkavé fluorované uhlovodíky (VFC) a těkavé uhlovodíky (VHC) a OEEZ obsahujících rtuť jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) uvedeném v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (70).

4.

V případě recyklace lodí, zařízení, které recyklaci provádí, splňuje požadavky stanovené v článku 13 nařízení (EU) č. 1257/2013 a je zařazeno na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí vytvořený podle uvedeného nařízení. Zařízení splňuje požadavky stanovené v článku 7 uvedeného nařízení, pokud jde o přípravu plánu recyklace specifického pro loď před jakoukoli recyklací lodi.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.7.   Třídění a opětovné využití odpadního materiálu neklasifikovaného jako nebezpečný

Popis činnosti

Výstavba, modernizace a provoz zařízení na třídění nebo využití toků odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný jako vysoce kvalitní druhotné suroviny pomocí procesu mechanické transformace.

Hospodářská činnost nezahrnuje třídění a využití spalitelných složek ze směsného zbytkového odpadu k výrobě paliva z odpadu, například v zařízeních na mechanickou a biologickou úpravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.32 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.   Původ výchozí suroviny

Vstupní suroviny odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný pocházejí z jednoho nebo více těchto zdrojů:

a)

tříděně sbíraný a svážený odpad, včetně smíšených složek (71);

b)

složky odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný pocházející z demontáže výrobků s ukončenou životností a odstraňování v nich přítomných znečišťujících látek;

c)

stavební a demoliční odpad ze selektivních demolic nebo jinak tříděný u zdroje;

d)

složky odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný pocházející z třídění směsného odpadu určeného k recyklaci, pokud zařízení splňuje definovaná kritéria kvality výkonu a odpad pochází z oblastí, které splňují povinnosti pro tříděný sběr stanovené ve směrnici 2008/98/ES.

2.   Opětovné využití materiálů

Činnost dosahuje nebo překračuje stávající míry materiálového využití pro konkrétní zařízení stanovené příslušnými orgány v platných plánech, povoleních nebo smlouvách pro nakládání s odpady nebo v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Zařízení uplatňuje interně definované klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) pro sledování výkonnosti nebo dosahování příslušné míry využití.

V případě materiálů, pro něž existuje povinnost tříděného sběru, se při činnosti přeměňuje nejméně 50 % hmotnosti zpracovaného tříděně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny, které jsou vhodné pro náhradu primárních surovin ve výrobních procesech.

3.   Řádné nakládání s odpady

Zařízení na využití odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný zavedlo nejlepší dostupné techniky (BAT) na základě BAT 2 pro zlepšení celkové environmentální výkonnosti zařízení uvedené v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (72), včetně:

a)

postupu charakterizace odpadu a striktního postupu přijímání odpadu, pokud jde o kvalitu přijímaného odpadu;

b)

systému sledování a přehledu odpadu sledujícího umístění a množství odpadu v zařízení;

c)

systému řízení kvality výstupů, který zajišťuje, že výstupy zpracování odpadu jsou v souladu s platnými požadavky na kvalitu nebo normami, například s využitím stávajících norem EN nebo ISO;

d)

příslušných opatření nebo postupů pro třídění odpadů, které zajišťují, že odpad je po třídění uchováván odděleně v závislosti na svých vlastnostech, aby bylo umožněno jeho snadnější a environmentálně bezpečnější skladování a zpracování;

e)

příslušných opatření k zajištění slučitelnosti odpadů před jejich smíšením nebo kombinací;

f)

zařízení má nainstalovanou technologii a procesy pro třídění a využití materiálu, aby byly splněny příslušné technické specifikace, normy kvality nebo kritéria pro stav, kdy odpad přestává být odpadem. Při této činnosti se používají nejmodernější technologie vhodné pro zpracovávané složky odpadu, včetně optické separace pomocí spektroskopie blízkou infračervenou spektroskopii nebo RTG systémy, separace podle hustoty, magnetické separace nebo separace podle velikosti.

4.   Kvalita druhotných surovin

Činnost přeměňuje odpad nebo umožňuje přeměnu odpadu na druhotné suroviny, včetně kritických surovin, které jsou vhodné k nahrazení primárních surovin ve výrobních procesech.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

V případě činností, které spadají do oblasti působnosti závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadů (73), činnost provádí příslušné techniky pro prevenci a omezování znečištění a splňuje příslušné související emisní limity (BAT-AEL).

Zařízení na recyklaci plastů mají nainstalována filtraci, která je před vypuštěním odpadní vody schopna odstranit alespoň 75 % mikroplastů > 5 μm.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.    Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí

3.1.   Výstavba nových budov

Popis činnosti

Developerská činnost týkající se bytových a nebytových budov, která spočívá ve spojování finančních, technických a fyzických prostředků pro účely prodeje stavebních projektů po dodání nebo v pozdější datum, jakož i výstavba kompletních bytových nebo nebytových budov, a to na vlastní účet za účelem prodeje nebo na základě honoráře nebo smlouvy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.1, F41.2 a F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

S veškerým vzniklým stavebním a demoličním odpadem se nakládá v souladu s právními předpisy Unie o odpadech a s úplným kontrolním seznamem Protokolu EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, zejména prostřednictvím nastavení třídicích systémů a auditů před demolicí (74). Příprava k opětovnému použití (75) nebo recyklace (76) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, který vznikl na staveništi, činí nejméně 90 % (hmotnostních v kilogramech), bez odpadu využitého k zasypávání (77). To nezahrnuje přirozeně se vyskytující materiál uvedený v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES. Provozovatel činnosti prokazuje splnění 90 % prahové hodnoty tím, že podává hlášení o ukazateli Level(s) 2.2 (78) s použitím formátu hlášení úrovně 2 pro různé toky odpadů.

2.

Byl vypočten potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy, která je výsledkem výstavby, pro každou fázi životního cyklu a je na požádání sdělen investorům a klientům (79).

3.

Stavební návrhy a techniky podporují oběhový charakter prostřednictvím začlenění koncepcí návrhu pro přizpůsobivost a dekonstrukci, jak je uvedeno v ukazatelích Level(s) 2.3 a 2.4. Splnění tohoto požadavku se prokazuje vykazováním ukazatelů Level(s) 2.3 (80) a 2.4 (81) na úrovni 2.

4.

Použití primárních surovin při stavbě budovy se minimalizuje použitím druhotných surovin (82). Provozovatel činnosti zajišťuje, aby tři nejtěžší kategorie materiálů použité při stavbě budovy, měřené jako hmotnost v kilogramech, splňovaly tato maximální celková množství použitých primárních surovin:

a)

u kombinovaného celku betonu (83), přírodního nebo aglomerovaného kamene maximálně 70 % materiálu pochází z primárních surovin;

b)

u kombinovaného celku cihel, dlaždic a keramiky pochází maximálně 70 % materiálu z primárních surovin;

c)

u biologických materiálů (84) pochází maximálně 80 % celkového materiálu z primárních surovin;

d)

u kombinovaného celku skla a minerální izolace pochází maximálně 70 % celkového materiálu z primárních surovin;

e)

u plastů, které nejsou vyrobeny z biologických surovin, pochází maximálně 50 % celkového materiálu z primárních surovin;

f)

u kovů pochází maximálně 30 % celkového materiálu z primárních surovin;

g)

u sádry pochází maximálně 65 % materiálu z primárních surovin.

Prahové hodnoty se vypočítají odečtením druhotných surovin od celkového množství každé kategorie materiálu použitého v díle, měřeného jako hmotnost v kilogramech. Pokud nejsou k dispozici informace o obsahu recyklovaného materiálu ve stavebním výrobku, počítá se, že výrobek obsahuje 100 % primárních surovin. Aby se respektovala hierarchie způsobů nakládání s odpady, a tedy upřednostnilo opětovné použití před recyklací, započítávají se stavební výrobky opětovně použité na místě, včetně těch, které obsahují materiály, které nejsou odpadem, jako výrobky s nulovým obsahem primární suroviny. Splnění tohoto kritéria se prokazuje podáváním zpráv v souladu s ukazatelem Level(s) 2.1 (85).

5.

Provozovatel činnosti používá elektronické nástroje k popisu charakteristik budovy, jak byla postavena, včetně použitých materiálů a součástí, za účelem budoucí údržby, využití a opětovného použití, například pomocí normy EN ISO 22057:2022 k poskytnutí environmentálních prohlášení o výrobcích (86). Informace jsou uloženy v digitálním formátu a na požádání se poskytují investorům a zákazníkům. Kromě toho provozovatel zajišťuje dlouhodobé uchování těchto informací po skončení životnosti budovy pomocí systémů správy informací poskytovaných vnitrostátními nástroji, jako je katastr nemovitostí nebo veřejný rejstřík.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

Potřeba primární energie (PED) (87) definující energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, kterou u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanoví vnitrostátní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (88). Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139:

a)

umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)

sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)

WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)

pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

Aby se zabránilo negativním vlivům staveniště, splňuje činnost kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli (89), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 (90) a ISO 16000-3:2011 (91) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 materiálu nebo prvku (92).

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400 (93).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Nová budova není postavena na:

a)

orné půdě a zemědělské půdě se střední až vysokou úrovní úrodnosti a podzemní biologické rozmanitosti podle průzkumu EU LUCAS (94);

b)

zelené louce s uznávanou vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdě, která slouží jako stanoviště ohrožených druhů (flóry a fauny) uvedených na Evropském červeném seznamu (95) nebo na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (96);

c)

půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo používané v národní inventuře skleníkových plynů, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO (97).

3.2.   Renovace stávajících budov

Popis činnosti

Stavební práce a inženýrské stavby nebo jejich příprava.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41 a F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

S veškerým vzniklým stavebním a demoličním odpadem se nakládá v souladu s právními předpisy Unie o odpadech a s úplným kontrolním seznamem Protokolu EU o nakládání se stavebním a demoličním odpadem, zejména prostřednictvím nastavení třídicích systémů a auditů před demolicí (98). Příprava k opětovnému použití (99) nebo recyklace (100) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, který vznikl na staveništi, činí nejméně 70 % (hmotnostních v kilogramech), bez odpadu využitého k zasypávání (101). To nezahrnuje přirozeně se vyskytující materiál uvedený v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES. Provozovatel činnosti prokazuje splnění 70 % prahové hodnoty tím, že podává hlášení o ukazateli Level(s) 2.2 (102) s použitím formátu hlášení úrovně 2 pro různé toky odpadů.

2.

Byl vypočten potenciál globálního oteplování během životního cyklu renovačních prací budovy pro každou fázi životního cyklu od okamžiku renovace a je na požádání sdělen investorům a klientům (103).

3.

Stavební návrhy a techniky podporují oběhový charakter prostřednictvím začlenění koncepcí návrhu pro přizpůsobivost a dekonstrukci, jak je uvedeno v ukazatelích Level(s) 2.3 a 2.4. Provozovatel činnosti prokazuje splnění tohoto požadavku vykazováním ukazatelů Level(s) 2.3 (104) a 2.4 (105) na úrovni 2.

4.

Minimálně 50 % původní budovy je zachováno. Tato hodnota se vypočítá na základě hrubé externí podlahové plochy zachované z původní budovy s použitím příslušné vnitrostátní nebo regionální metodiky měření, případně s použitím definice „podlahové plochy“ uvedené v Mezinárodních normách vyměřování nemovitostí (IPMS 1) (106).

5.

Použití primárních surovin při renovaci budovy se minimalizuje použitím druhotných surovin (107). Provozovatel činnosti zajišťuje, aby tři nejtěžší kategorie materiálů, které byly nově přidány do budovy při její renovaci, měřené jako hmotnost v kilogramech, splňovaly tyto prahové hodnoty týkající se maximálního množství použitých primárních surovin:

a)

u kombinovaného celku betonu (108), přírodního nebo aglomerovaného kamene maximálně 85 % materiálu pochází z primárních surovin

b)

u kombinovaného celku cihel, dlaždic a keramiky pochází maximálně 85 % materiálu z primárních surovin;

c)

u biologických materiálů (109) pochází maximálně 90 % celkového materiálu z primárních surovin;

d)

u kombinovaného celku skla a minerální izolace pochází maximálně 85 % materiálu z primárních surovin;

e)

u plastů, které nejsou vyrobeny z biologických surovin, pochází maximálně 75 % materiálu z primárních surovin;

f)

u kovů pochází maximálně 65 % materiálu z primárních surovin;

g)

u sádry pochází maximálně 83 % materiálu z primárních surovin.

Prahové hodnoty se vypočítají odečtením druhotných surovin od celkového množství každé kategorie materiálu použitého v díle, měřeného jako hmotnost v kilogramech. Pokud nejsou k dispozici informace o obsahu recyklovaného materiálu ve stavebním výrobku, počítá se, že výrobek obsahuje 100 % primárních surovin. Aby se respektovala hierarchie způsobů nakládání s odpady, a tedy upřednostnilo opětovné použití před recyklací, započítávají se stavební výrobky opětovně použité na místě, včetně těch, které obsahují materiály, které nejsou odpadem, jako výrobky s nulovým obsahem primární suroviny. Splnění tohoto kritéria se prokazuje podáváním zpráv v souladu s ukazatelem Level(s) 2.1 (110).

6.

Provozovatel činnosti používá elektronické nástroje k popisu charakteristik budovy, jak byla postavena, včetně použitých materiálů a součástí, za účelem budoucí údržby, využití a opětovného použití, například pomocí normy EN ISO22057:2022 k poskytnutí environmentálních prohlášení o výrobcích (111). Informace jsou uloženy v digitálním formátu a na požádání se poskytují investorům a zákazníkům. Kromě toho provozovatel činnosti zajišťuje dlouhodobé uchování těchto informací po skončení životnosti budovy pomocí systémů správy informací poskytovaných vnitrostátními nástroji, jako je katastr nemovitostí nebo veřejný rejstřík.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li v rámci renovace instalována tato zařízení k využívání vody, kromě renovací v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139:

a)

umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)

sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)

WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)

pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli (112), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy EN 16516 a ISO 16000-3:2011 (113) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 materiálu nebo prvku.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

3.3.   Demolice budov a jiných staveb

Popis činnosti

Demolice budov, silnic a letištních drah, železnic, mostů, tunelů, čistíren odpadních vod, úpraven vody, potrubí, studní a vrtů, elektráren, chemických závodů, přehrad a nádrží, dolů a lomů, staveb na moři, příbřežních staveb, přístavů, vodních cest nebo tvorby a rekultivace půdy (114).

U projektů spojených s činnostmi „Výstavba nových budov“ nebo „Renovace stávajících budov“ (viz oddíly 3.1 a 3.2 této přílohy), kde jsou demoliční práce a stavební nebo renovační práce zadávány v rámci téže zakázky, uplatňují se technická screeningová kritéria pro stavební nebo renovační činností.

Hospodářská činnost nezahrnuje demolice budov a jiných staveb prováděné v rámci činnosti „Sanace kontaminovaných lokalit a oblastí“ (viz oddíl 2.4 přílohy III).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE F43.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Před zahájením demoličních prací jsou s klientem projednány a odsouhlaseny alespoň tyto aspekty z kontrolního seznamu koncepce návrhu úrovně 1 ukazatele Level(s) 2.2 (115):

a)

definice klíčových ukazatelů výkonnosti a cílové úrovně ambicí;

b)

identifikace omezení specifických pro projekt, která mohou ohrozit cílovou úroveň ambicí (např. čas, pracovní síla a prostor), a způsob, jak tato omezení minimalizovat;

c)

podrobnosti o postupu auditu před demolicí;

d)

rámcový plán nakládání s odpady, který upřednostňuje selektivní dekonstrukci, dekontaminaci a oddělení toků odpadů u zdroje. V případě, že tato opatření nejsou upřednostněna, je uvedeno vysvětlení, proč selektivní dekonstrukce, dekontaminace nebo oddělení toků odpadů u zdroje není v projektu technologicky proveditelná. Náklady nebo finanční ohledy nejsou přijatelným důvodem, proč se vyhnout splnění tohoto požadavku.

2.

Provozovatel činnosti provádí předdemoliční audit v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (116).

3.

S veškerým demoličním odpadem vzniklým při demolici se nakládá v souladu s právními předpisy Unie o odpadech a s úplným kontrolním seznamem Protokolu EU o stavebním a demoličním odpadu (117).

4.

Příprava k opětovnému použití (118) nebo recyklace (119) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, který vznikl na staveništi, činí nejméně 90 % (hmotnostních v kilogramech), bez odpadu využitého k zasypávání (120). To nezahrnuje přirozeně se vyskytující materiál uvedený v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES. Provozovatel činnosti prokazuje splnění 90 % prahové hodnoty tím, že podává hlášení o ukazateli Level(s) 2.2 (121) s použitím formátu hlášení úrovně 3 pro různé toky odpadů. Případně se odděleně sbírá a připravuje k opětovnému použití nebo recyklaci nejméně 95 % minerální (122) složky a 70 % neminerální složky demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Vlastník nebo zhotovitel budovy zajistí, aby při renovaci, rekonstrukci nebo demolici, která znamená odstranění pěnových panelů nebo laminovaných desek instalovaných v dutinách nebo zastavěných konstrukcích, které obsahují pěny s fluorovanými skleníkovými plyny, nasycené a nenasycené fluorované uhlovodíky a látky poškozující ozonovou vrstvu, definované v nařízení (EU) č. 517/2014 a v nařízení (EU) č. 1005/2009, se v co největší míře zamezí emisím tím, že se s pěnami nebo plyny v nich obsaženými bude nakládat způsobem, který zajistí opětovné použití nebo zničení pěnových desek nebo plynů v nich obsažených. Využití plynů obsažených v pěnách provádějí náležitě vyškolení pracovníci.

Pokud není využití těchto pěn technicky proveditelné, vypracuje provozovatel dokumentaci, která prokáže, že využití v konkrétním případě není proveditelné. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a je na požádání zpřístupněna.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při demoličních pracích.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.4.   Údržba silnic a dálnic

Popis činnosti

Údržba ulic, silnic a dálnic, ostatních komunikací pro motorová vozidla a pěší, povrchové práce na ulicích, silnicích, dálnicích, mostech, v tunelech, na letištních vzletových a přistávacích drahách, pojezdových drahách a odbavovacích plochách, definované jako veškeré činnosti prováděné za účelem udržení a obnovení provozuschopnosti (123) a úrovně služeb na komunikacích (124). U mostů a tunelů zahrnuje hospodářská činnost pouze údržbu silnice, která vede po mostě nebo tunelem. Nezahrnuje údržbu samotného mostu nebo tunelu.

Hospodářská činnost zahrnuje rutinní údržbu, kterou lze pravidelně plánovat. Součástí hospodářské činnosti je také preventivní údržba a obnova, které jsou definovány jako práce prováděné za účelem zachování nebo obnovení provozuschopnosti a prodloužení životnosti (125) stávající silnice. Údržba se věnuje především správě vozovky a týká se pouze těchto hlavních prvků silnice: ložná vrstva, povrchová vrstva a betonové desky. Silnice v rámci této hospodářské činnosti jsou zhotoveny z asfaltu, betonu nebo kombinací obou.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE F42.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

V případě demolice nebo odstranění hlavních silničních prvků (ložné vrstvy, povrchové vrstvy nebo betonových desek) se 100 % (hmotnostních v kilogramech) odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný vzniklého na místě připraví k opětovnému použití (126) nebo recyklaci (127) kromě zasypávání (128). To nezahrnuje přirozeně se vyskytující materiál uvedený v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES.

2.

Pokud po demolici nebo odstranění následuje nová instalace hlavních silničních prvků (ložné vrstvy, povrchové vrstvy nebo betonových desek), a to i na silnicích, které jsou vybudovány dočasně pro provedení údržby, představují alespoň 50 % (hmotnostních v kilogramech) použitých strukturálních silničních prvků opětovně použité nebo recyklované materiály nebo průmyslové vedlejší produkty, které nejsou klasifikované jako nebezpečné.

3.

Opětovně použité nebo recyklované materiály nejsou přepravovány na vzdálenosti větší než 2,5násobek vzdálenosti mezi staveništěm a nejbližším výrobním závodem pro rovnocenné primární suroviny, aby se zamezilo tomu, že použití opětovně použitých nebo recyklovaných materiálů povede k vyšším emisím CO2 než použití primárních surovin.

4.

Životnost nově položené ložné vrstvy nesmí být kratší než 20 let (129).

5.

Použití primárních surovin pro vybavení silnic se minimalizuje používáním sekundárních surovin (130). Provozovatel činnosti zajišťuje, aby u kovů, např. u systémů ocelových zábran, pocházelo z primárních surovin maximálně 30 % materiálu. Prahová hodnota se vypočítá odečtením druhotných surovin od celkového množství každé kategorie materiálu použitého v díle, měřeného jako hmotnost v kilogramech. Pokud nejsou k dispozici informace o obsahu recyklovaného materiálu ve stavebním výrobku, počítá se, že výrobek obsahuje 100 % primárních surovin. Aby se respektovala hierarchie způsobů nakládání s odpady, a tedy upřednostnilo opětovné použití před recyklací, započítávají se stavební výrobky opětovně použité na místě, včetně těch, které obsahují materiály, které nejsou odpadem, jako výrobky s nulovým obsahem primární suroviny.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Předkládá se plán zmírnění dopravních zácp, který bude realizován během údržbářských prací.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích. Při výběru typů povrchů vozovek se upřednostňují povrchy vozovek s nízkou hlučností v souladu s komplexním kritériem B7 „minimální požadavky na konstrukci vozovek s nízkou hlučností“ Kritérií EU pro zadávání zelených veřejných zakázek v oblasti projektování, výstavby a údržby silnic (131), s tím, že povrchy s nízkou hlučností se považují za prioritu pro všechny silnice, na něž se vztahuje směrnice 2002/49/ES.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.5.   Použití betonu ve stavebnictví

Popis činnosti

Použití betonu pro novou výstavbu, rekonstrukci nebo údržbu (132) objektů stavebního inženýrství, s výjimkou betonových povrchů vozovky na těchto prvcích: ulice, dálnice, rychlostní komunikace, ostatní komunikace pro motorová vozidla a pěší, mosty, tunely a letištní vzletové a přistávací dráhy, pojížděcí dráhy a letištní plochy, které jsou zahrnuty do hospodářské činnosti „Údržba silnic a dálnic“ (viz oddíl 3.4 této přílohy).

Hospodářská činnost spadající do této kategorie by mohla být spojena s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.12, F42.13, F42.2 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

S veškerým vzniklým stavebním a demoličním odpadem se nakládá v souladu s právními předpisy Unie o odpadech a s úplným kontrolním seznamem Protokolu EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, zejména prostřednictvím nastavení třídicích systémů (133). Příprava k opětovnému použití (134) nebo recyklace (135) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, který vznikl na staveništi, činí nejméně 90 % (hmotnostních v kilogramech), bez odpadu využitého k zasypávání (136). To nezahrnuje přirozeně se vyskytující materiál uvedený v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES. Provozovatel činnosti prokazuje splnění 90 % prahové hodnoty tím, že podává hlášení o ukazateli Level(s) 2.2 s použitím formátu hlášení úrovně 2 pro různé toky odpadů.

2.

Stavební návrhy a techniky podporují oběhový charakter prostřednictvím začlenění koncepcí návrhu pro přizpůsobivost a dekonstrukci, jak je uvedeno v ukazatelích Level(s) 2.3 a 2.4. Splnění tohoto požadavku se prokazuje vykazováním ukazatelů Level(s) 2.3 (137) a 2.4 (138) na úrovni 2.

3.

Použití primárních surovin se minimalizuje používáním sekundárních surovin (139). U betonu pochází maximálně 70 % materiálu z primárních surovin. Toto kritérium se vztahuje na beton vylitý in situ, prefabrikované výrobky a všechny základní materiály včetně jakékoli výztuže. Prahová hodnota se vypočítá odečtením druhotných surovin od celkového množství použitého materiálu, měřeného jako hmotnost v kilogramech. Pokud nejsou k dispozici informace o obsahu recyklovaného materiálu ve stavebním výrobku, počítá se, že výrobek obsahuje 100 % primárních surovin. Aby se respektovala hierarchie způsobů nakládání s odpady, a tedy upřednostnilo opětovné použití před recyklací, započítávají se stavební výrobky opětovně použité na místě, včetně těch, které obsahují materiály, které nejsou odpadem, jako výrobky s nulovým obsahem primární suroviny.

4.

Sekundární suroviny nejsou přepravovány na vzdálenosti větší než 2,5násobek vzdálenosti mezi staveništěm a nejbližším výrobním závodem pro rovnocenné primární suroviny, aby se zamezilo tomu, že použití opětovně použitých nebo recyklovaných materiálů povede k vyšším emisím CO2 než použití primárních surovin.

5.

Provozovatel činnosti používá elektronické nástroje k popisu charakteristik budovy, jak byla postavena, včetně použitých materiálů a součástí, za účelem budoucí údržby, využití a opětovného použití, například pomocí normy EN ISO 22057:2022 k poskytnutí environmentálních prohlášení o výrobcích (140). Informace jsou uloženy v digitálním formátu a na požádání se poskytují investorům a zákazníkům. Kromě toho provozovatel zajišťuje dlouhodobé uchování těchto informací po skončení životnosti budovy pomocí systémů správy informací poskytovaných vnitrostátními nástroji, jako je katastr nemovitostí nebo veřejný rejstřík.

6.

Mosty, tunely, příkopy a stavidla jsou pravidelně kontrolovány kontrolorem schváleným na vnitrostátní úrovni a údaje se používají k předvídání potřeb údržby.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Vybudované aktivum není určeno k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv,

U cementu použitého při této činnosti jsou emise skleníkových plynů (141) z výrobních procesů:

a)

u šedého cementového slínku nižší než 0,816 (142) t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;

b)

u cementu nebo alternativního hydraulického pojiva z šedého slínku nižší než 0,530 (143) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo jiného pojiva.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Z prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli (144), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 (145) a ISO 16000-3:2011 (146) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 materiálu nebo prvku (147).

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace a fauny, jsou hluk a vibrace z výstavby, využívání a údržby infrastruktury zmírněny akustickým plánováním pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných vhodných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (148).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)

v EU, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS;

b)

v EU, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

mimo Unii jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť a druhů.

4.    Informace a komunikace

4.1.   Poskytování řešení založených na datech IT/OT

Popis činnosti

Činnost vyrábí, vyvíjí, instaluje, zavádí, poskytuje údržbu, opravy nebo odborné služby, včetně technických konzultací souvisejících s projektováním nebo monitorováním:

a)

softwaru (149) a systémů informačních technologií (IT) nebo provozních technologií (OT) (150), včetně řešení založených na umělé inteligenci, například pro automatizované strojové učení, vytvořených pro účely dálkového monitorování a prediktivní údržby, včetně systémů pro

i)

dálkový sběr, zpracování, přenos a ukládání dat ze zařízení, výrobků nebo infrastruktury během jejich používání nebo provozu;

ii)

analýzu dat a generování poznatků o provozní výkonnosti a stavu zařízení, výrobku nebo infrastruktury;

iii)

poskytování údržby na dálku a doporučení ohledně opatření potřebných k zamezení provozních poruch a udržení zařízení, výrobku nebo infrastruktury v optimálním provozním stavu a prodloužení jejich životnosti a snížení využívání zdrojů a plýtvání jimi;

b)

sledovací a dohledávací software a systémy IT nebo OT vytvořené za účelem zajištění identifikace, sledování a dohledávání materiálů, výrobků a aktiv v jejich příslušných hodnotových řetězcích (včetně digitálních pasů materiálů a výrobků) s převažujícím cílem podpořit oběhovost materiálových toků a výrobků nebo jiné cíle stanovené v nařízení (EU) 2020/852;

c)

software pro hodnocení životního cyklu, který podporuje hodnocení životního cyklu a související podávání zpráv o výrobcích, zařízeních nebo infrastrukturách;

d)

konstrukční a inženýrský software podporující ekodesign výrobků, zařízení a infrastruktury, včetně nakládání s odpady a účinného využívání zdrojů;

e)

software pro správu dodavatelů, který podporuje zelené zadávání veřejných zakázek na materiály, výrobky a služby s nízkým dopadem na životní prostředí, avšak s výjimkou provozování tržišť podporujících obchodování s takovým zbožím;

f)

software pro řízení výkonnosti životního cyklu, který podporuje sledování a vyhodnocování oběhového výkonu výrobků, zařízení nebo infrastruktury během jejich životního cyklu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C26, C27, J58.29, J61, J62 a J63.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 13 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Činnost vyrábí, vyvíjí, instaluje, zavádí, poskytuje údržbu, opravy nebo odborné služby, včetně technických konzultací souvisejících s projektováním nebo monitorováním, pro jedno nebo více z následujících řešení založených na datech IT/OT, která poskytují níže uvedené schopnosti: Tato řešení založená na datech IT/OT zahrnují senzory (např. pro energii, teplotu, vibrace, video, zvuk, viskozitu), zařízení pro sběr a komunikaci údajů, úložiště dat (edge nebo cloud) a software. Pokud jsou tyto schopnosti součástí širší nabídky softwaru nebo IT/OT, kvalifikují se pouze specifické softwarové doplňky, které tyto schopnosti zavádějí.

2.

U systémů dálkového elektronického sledování a prediktivní údržby mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až d):

a)

upozornění uživatele na abnormální hodnoty snímačů a vyhodnocení stavu výrobku, zařízení nebo infrastruktury, zjištění běžného opotřebení nebo problémů týkajících se elektřiny a vyvození závěrů o přesné povaze abnormálních provozních podmínek pomocí pokročilých analytických metod;

b)

předpovídání očekávané zbývající životnosti výrobku, zařízení nebo infrastruktury a doporučování opatření k prodloužení zbývající životnosti;

c)

předvídání nadcházejícího selhání výrobku, zařízení nebo infrastruktury a doporučování opatření, jak takovému selhání předejít;

d)

poskytování doporučení ohledně nejhodnotnějšího dalšího cyklu použití, jako je opětovné použití, využití součástí prostřednictvím sběru dílů pro repasování nebo recyklace, s přihlédnutím ke kombinaci faktorů týkajících se stavu výrobku.

Systémy IT/OT zaměřené na i) monitorování výměny spotřebního materiálu (151), jako je barva do tiskáren, ii) dálkové monitorování a dálkovou údržbu elektráren, které jsou náročnější na emise skleníkových plynů než 100 gCO2e/kWh, nebo iii) monitorování a dálkovou správu jakéhokoli typu motoru na fosilní paliva se nekvalifikují.

3.

U systémů dálkového elektronického sledování a prediktivní údržby a systémů IT/OT mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až d):

a)

zajištění identifikace, sledování a dohledávání materiálů, výrobků a aktiv v hodnotových řetězcích s cílem zpřístupnit strukturované údaje (jako je obsah materiálu, látky, environmentální informace) potřebné pro posouzení životního cyklu nebo prohlášení o materiálu podle příslušných norem, jako je doporučení (EU) 2021/2279, norma IISO 14067:2018 (152) nebo norma ISO 14040:2006 (153), a sdílení těchto údajů s partnery v hodnotovém řetězci, spotřebiteli a dalšími hospodářskými subjekty v souladu s příslušnými normami týkajícími se modelování dat, interoperability, ochrany soukromí a bezpečnosti údajů;

b)

poskytování a sdílení dokumentů a údajů přímo podporujících opravy a údržbu výrobků a zařízení, jako jsou návody na opravy, zkušební zařízení, schémata zapojení a připojení, diagnostické kódy závad a chyb, návody na demontáž;

c)

podpora reverzní logistiky, včetně zpětného odběru výrobků za účelem repasování, renovace nebo recyklace, řízením kroků a transakcí v procesu zpětného odběru, jako je zadávání objednávek na vyzvednutí, sledování údajů o prodejních transakcích, rozklad výrobku na materiály, které mají být znovu vloženy do oběhových materiálových toků, a optimalizace rozhodnutí s cílem zabránit downcyklaci a maximalizovat využití zdrojů. Digitální pasy výrobků, které splňují minimální požadavky práva Unie, se nepovažují za taxonomicky sladěné;

d)

podpora optimalizace a intenzifikace využívání výrobků prostřednictvím oběhových obchodních modelů, např. poskytování výrobků jako služby nebo vzájemné sdílení.

4.

U softwaru pro hodnocení životního cyklu mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až c):

a)

podpora hodnocení životního cyklu výrobků, zařízení nebo infrastruktury pomocí softwarem zavedených metod a algoritmů podle příslušných norem, jako je doporučení (EU) 2021/2279, norma ISO 14067:2018 (154) nebo ISO 14040:2006 (155);

b)

poskytování údajů potřebných pro analýzu životního cyklu, jako jsou standardní hodnoty emisí uhlíku a další dopady na životní prostředí pro často používané výrobky a materiály nebo výrobní kroky;

c)

poskytování doporučení pro zlepšení designu výrobku, zařízení nebo infrastruktury tak, aby se minimalizovala jejich materiálová a uhlíková stopa.

5.

U softwaru pro design a inženýrství mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až e):

a)

podpora uživatelů při formulování, dokumentování a řízení oběhovosti konkrétního výrobku a dalších environmentálních cílů a požadavků ohledně designu, jako je například design umožňující repasovatelnost, design umožňující provozuschopnost, minimální dopad na životní prostředí při používání nebo provozu výrobku, minimální množství odpadu při výrobě nebo konstrukci a výroba přizpůsobená tak, aby se zrušila nadměrná specifikace a snížily materiálové vstupy;

b)

podpora uživatelů při zkoumání návrhů výrobků za účelem jejich posouzení a optimalizace s ohledem na stanovené oběhové nebo jiné environmentální cíle nebo nalezení nejlepšího kompromisu mezi protichůdnými cíli designu, jako je robustnost oproti použití materiálu, ekologičtější materiál oproti nákladům nebo harmonogramu instalace nebo nákladům na navazující systémy opětovného použití a recyklace;

c)

ověření návrhu při analýze a simulaci s ohledem na stanovenou oběhovost a další environmentální cíle a požadavky ohledně návrhu;

d)

podpora procesu počítačem podporovaného navrhování výrobků, včetně mechanického, elektrického, elektronického návrhu nebo návrhu receptury, pomocí údajů a informací o dopadu rozhodnutí o návrhu a konstrukci na oběhovost a environmentální výkonnost;

e)

podpora výběru materiálů a součástí s nízkým dopadem na životní prostředí prostřednictvím poskytování údajů o materiálech a součástech dostupných na trhu a jejich ceně.

6.

U softwaru pro řízení dodavatelů mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až e):

a)

poskytování informací uživateli ohledně dodavatelů a dodávek oběhových výrobků, okamžitých výrobků, součástí a materiálů, které jsou určeny pro systémy s uzavřeným cyklem, opětovné použití, repasování nebo nové využití. Poskytnuté informace přesahují rámec minimálních požadavků na informace stanovených ve stávajících právních předpisech Unie (156);

b)

podpora řízení a sledování plnění norem a certifikací dodavateli v souvislosti s poskytováním těchto materiálů, výrobků a součástí;

c)

podpora výměny údajů potřebných k ověření environmentální výkonnosti dodávaných materiálů, výrobků a součástí s dodavateli;

d)

podpora obchodování a navazování kontaktů mezi dodavateli a odběrateli oběhových, ekologicky navržených nebo jinak ekologicky šetrných výrobků, materiálů a součástí;

e)

podpora reverzní logistiky.

7.

U softwaru pro řízení výkonnosti během životního cyklu mají plný rozsah alespoň dvě ze schopností uvedených v písmenech a) až e):

a)

podpora monitorování a hodnocení výkonnosti oběhovosti (157) výrobku, zařízení nebo infrastruktury v průběhu jejich životního cyklu v čase;

b)

porovnání výkonnosti oběhovosti s původními cíli návrhu oběhovosti, analýza odchylek a jejich hlavních příčin;

c)

podpora plánování a dokumentace opatření potřebných k prodloužení životnosti výrobku, zařízení nebo infrastruktury, jako je údržba, modernizace nebo jiné služby;

d)

podpora hodnocení dopadu těchto opatření na výkonnost oběhovosti;

e)

poskytování údajů, které uživatel potřebuje k rozhodování o budoucím použití výrobku, zařízení nebo infrastruktury, jako je modernizace, změna použití, odstavení a recyklace.

8.

Všechna řešení založená na datech IT/OT by měla splňovat tato kritéria:

a)

jsou přijaty techniky, které podporují opětovné použití a využití druhotných surovin a opětovně použitých součástí, a jsou navržena řešení pro vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž, přizpůsobivost a modernizovatelnost;

b)

jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutím do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi;

c)

v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU se provádí příprava na opětovné použití, využití nebo recyklaci nebo náležité zpracování, včetně odstranění všech tekutin a selektivního třídění.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Zařízení použité k fungování softwaru splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 2011/65/EU, s výjimkou případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty uvedené v této příloze.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.    Služby

5.1.   Opravy, renovace a repasování

Popis činnosti

Opravy (158), renovace (159) a repasování (160) zboží, které bylo již dříve použito k zamýšlenému účelu zákazníkem (fyzickou nebo právnickou osobou).

Hospodářská činnost nezahrnuje výměnu spotřebního materiálu (161), jako je barva do tiskáren, tonerové kazety, maziva pro pohyblivé části nebo baterie.

Hospodářská činnost se týká výrobků, které jsou vyráběny při hospodářských činnostech zařazených pod kódy NACE C13 Výroba textilií, C14 Výroba oděvů, C15 Výroba usní a souvisejících výrobků, C16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; C22 Výroba pryžových a plastových výrobků, C23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, C23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, C25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, C25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků, C25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků, C25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků, C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů, C28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, C28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, C28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, C28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky, C28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže, C31 Výroba nábytku a C32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádné vyhrazené kódy NACE uvedené ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Hospodářská činnost spočívá v prodloužení životnosti výrobků opravou, renovací nebo repasováním výrobků, které již byly zákazníkem (fyzickou nebo právnickou osobou) použity k zamýšlenému účelu.

2.

Hospodářská činnost splňuje tato kritéria:

a)

na vyměněné díly, renovované výrobky nebo repasované výrobky se vztahuje kupní smlouva, pokud je to relevantní a v souladu s ustanoveními týkajícími se shody výrobku, odpovědnosti prodávajícího (162) (včetně možnosti kratší odpovědnosti nebo promlčecí lhůty pro použité výrobky), důkazního břemene, prostředků nápravy v případě nesouladu, způsobů uplatnění těchto prostředků nápravy, opravy nebo výměny zboží a obchodních záruk;

b)

při hospodářské činnosti se provádí plán nakládání s odpady, který zajišťuje, že materiály výrobku, zejména kritické suroviny, a součásti, které nebyly opětovně použity v tomtéž výrobku, jsou znovu použity jinde, nebo pokud opětovné použití není možné (z důvodu poškození, degradace nebo nebezpečných látek), jsou recyklovány, nebo pouze v případě, že opětovné použití a recyklace nejsou proveditelné, jsou odstraněny v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy. Plán nakládání s odpady je v případě repasování přístupný veřejnosti.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Náhradní díly instalované prostřednictvím oprav, renovací nebo repasování splňují všechna příslušná pravidla Unie o omezení používání nebezpečných látek, ať už obecné povahy nebo se zvláštním významem pro danou kategorii výrobků, jako je nařízení (ES) č. 1907/2006, směrnice 2011/65/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102 (163).

V případě oprav nebo renovací se tyto požadavky nevztahují na původní součásti, které byly ve výrobku zachovány.

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.2.   Prodej náhradních dílů

Popis činnosti

Prodej náhradních dílů (164).

Hospodářská činnost nezahrnuje výměnu spotřebního materiálu, jako je barva do tiskáren, tonerové kazety, maziva pro pohyblivé části nebo baterie, a údržbu.

Hospodářská činnost se týká náhradních dílů, které se používají ve výrobcích vyráběných při hospodářských činnostech zařazenými pod kódy NACE C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů a C31 Výroba nábytku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy G46 a G47 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Hospodářská činnost spočívá v prodeji náhradních dílů nad rámec zákonných povinností.

2.

Hospodářská činnost splňuje tato kritéria:

a)

na každý prodaný náhradní díl se vztahuje kupní smlouva, pokud je to relevantní a v souladu s ustanoveními týkajícími se shody výrobku, odpovědnosti prodávajícího (165) (včetně možnosti kratší odpovědnosti nebo promlčecí lhůty pro použité výrobky), důkazního břemene, prostředků nápravy v případě nesouladu, způsobů uplatnění těchto prostředků nápravy, opravy nebo výměny zboží a obchodních záruk;

b)

každý prodaný náhradní díl pro výrobek nahrazuje nebo má v budoucnu nahradit stávající část za účelem obnovení nebo zlepšení funkčnosti výrobku, zejména v případě, že je stávající část poškozena.

3.

Pokud hospodářská činnost zahrnuje dodání zabalených výrobků zákazníkům (fyzickým nebo právnickým osobám), včetně případů, kdy je činnost provozována jako elektronický obchod (166), splňuje primární a sekundární balení výrobku jedno z těchto kritérií:

a)

obal je z nejméně 65 % vyroben z recyklovaného materiálu. Pokud je obal vyroben z papíru nebo lepenky, jsou zbývající primární suroviny certifikovány Radou pro lesnictví (FSC), Programem na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC International) nebo rovnocennými uznávanými systémy. Povlaky s plasty nebo kovy se nepoužívají. Plastové obaly se vyrábějí pouze z jednoho materiálu bez povlaku, nepoužívají se polymery obsahující halogeny. K obalu je přiloženo prohlášení o souladu, ve kterém je uvedeno materiálové složení obalu a podíl recyklovaných a primárních surovin;

b)

obal byl navržen tak, aby byl opakovaně použitelný v rámci systému opětovného použití (167). Systém pro opětovné použití je vytvořen tak, aby byla zajištěna možnost opětovného použití v uzavřeném nebo otevřeném systému.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

V rámci této činnosti se vypracuje strategie pro zohlednění a snížení emisí skleníkových plynů vznikajících při přepravě v rámci hodnotového řetězce, včetně zaslání a vrácení zboží, v rozsahu, v jakém je lze vysledovat.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Prodané náhradní díly splňují všechna příslušná pravidla EU o omezení používání nebezpečných látek, ať už obecné povahy nebo se zvláštním významem pro danou kategorii výrobků, jako je nařízení (ES) č. 1907/2006, směrnice 2011/65/EU a směrnice (EU) 2017/2102.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.3.   Příprava k opětovnému použití výrobků a součástí výrobků s ukončenou životností

Popis činnosti

Příprava k opětovnému použití výrobků a součástí na konci životnosti (168).

Hospodářská činnost nezahrnuje opravy, které se provádějí ve fázi používání výrobku.

Hospodářská činnost se týká výrobků a jejich součástí, které jsou vyráběny při hospodářských činnostech zařazených pod kódy NACE C13 Výroba textilií, C14 Výroba oděvů, C15 Výroba usní a souvisejících výrobků, C16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; C18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, C22 Výroba pryžových a plastových výrobků, C23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, C23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, C25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, C25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků, C25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků, C25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků, C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů, C28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, C28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, C28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, C28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky, C28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže, C29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, C30.1 Stavba lodí a člunů, C30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, C30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, C30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j. n., C31 Výroba nábytku a C32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Tato činnost připravuje na opětovné výrobků nebo součástí výrobků, které se staly odpady, tak, aby mohly být opětovně použity bez dalšího předzpracování.

2.

Vstupní suroviny odpadů pro tuto činnost pocházejí z odděleně sesbíraných a svážených odpadů ve složkách vytříděných u zdroje nebo ve směsných složkách (169).

3.

Činnost zavedla přejímací, bezpečnostní a kontrolní postupy, které splňují tato kritéria:

a)

je zaveden postup pro kontrolu vhodnosti pro přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci a toho, že činnost provádí veřejně dostupný plán nakládání s odpady, který zajišťuje, že vyřazené výrobky s ukončenou životností, které nejsou vhodné pro přípravu na opětovné použití (z důvodu poškození, degradace nebo nebezpečných látek), jsou odeslány k recyklaci, nebo pouze v případě, že opětovné použití a recyklace nejsou proveditelné, jsou odstraněny;

b)

postup, který může být založen na vizuální nebo manuální vnější kontrole podle předem stanovených kritérií, je vhodný pro kategorii vyřazených výrobků s ukončenou životností, které jsou připraveny na opětovné použití;

c)

je poskytováno řádné školení a je zajištěno, že pracovníci vykonávající činnost pro opětovné použití jsou kvalifikovaní pro činnosti spojené s přípravou předmětných vyřazených výrobků s ukončenou životností na opětovné použití.

4.

Při této činnosti se používají nástroje a zařízení vhodné pro přípravu vyřazených výrobků s ukončenou životností k opětovnému použití.

5.

Činnost má systém pro vykazování míry využití a případně cílů pro přípravu na opětovné použití nebo recyklaci stanovených unijními nebo vnitrostátními právními předpisy.

6.

Činnost splňuje tato kritéria:

a)

výstupem činnosti jsou výrobky nebo součásti výrobků, které jsou vhodné k opětovnému použití bez dalšího zpracování;

b)

na prodané zboží se vztahuje kupní smlouva, pokud je to relevantní a v souladu s ustanoveními týkajícími se shody výrobku, odpovědnosti prodávajícího (170) (včetně možnosti kratší odpovědnosti nebo promlčecí lhůty pro použité výrobky), důkazního břemene, prostředků nápravy v případě nesouladu, způsobů uplatnění těchto prostředků nápravy, opravy nebo výměny zboží a obchodních záruk.

7.

V případě přípravy k opětovnému použití odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) je hospodářská činnost povolena k nakládání s odpady a zavádí systém environmentálního řízení podle normy ISO 14001:2015 (171), systém EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (172) nebo rovnocenný systém a systém řízení kvality podle normy ISO 9001:2015 (173).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V rámci této činnosti se provádějí bezpečnostní postupy potřebné k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků vykonávajících přípravu na opětovné použití.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.4.   Prodej použitého zboží

Popis činnosti

Prodej použitého zboží, které bylo již dříve použito k zamýšlenému účelu zákazníkem (fyzickou nebo právnickou osobou), případně po opravě, renovaci nebo repasování.

Hospodářská činnost se týká výrobků vyráběných při hospodářských činnostech zařazených pod kódy NACE C13 Výroba textilií, C14 Výroba oděvů, C15 Výroba usní a souvisejících výrobků, C16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; C18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, C22 Výroba pryžových a plastových výrobků, C23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, C23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, C25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, C25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků, C25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků, C25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků, C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů, C28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, C28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, C28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, C28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky, C28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže, C29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, C31 Výroba nábytku a C32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy G46 a G47 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Hospodářská činnost spočívá v prodeji použitého výrobku, který byl použit k zamýšlenému účelu zákazníkem (fyzickou nebo právnickou osobou), případně po jeho předchozím vyčištění, opravě, renovaci nebo repasování.

2.

Na prodaný výrobek se vztahuje kupní smlouva, pokud je to relevantní a v souladu s ustanoveními týkajícími se shody výrobku, odpovědnosti prodávajícího (174) (včetně možnosti kratší odpovědnosti nebo promlčecí lhůty pro použité výrobky), důkazního břemene, prostředků nápravy v případě nesouladu, způsobů uplatnění těchto prostředků nápravy, opravy nebo výměny zboží a obchodních záruk.

3.

Pokud byl výrobek před dalším prodejem opraven, renovován nebo repasován, provádí činnost plán nakládání s odpady, který zajišťuje, že materiály a součásti výrobku, které nebyly opětovně použity v tomtéž výrobku, jsou opětovně použity jinde, nebo pokud opětovné použití není možné (například z důvodu poškození, degradace nebo nebezpečných látek), jsou recyklovány, nebo pouze v případě, že opětovné použití a recyklace nejsou proveditelné, jsou odstraněny. Plán nakládání s odpady je v případě repasování přístupný veřejnosti.

4.

Pokud hospodářská činnost zahrnuje dodání zabalených výrobků zákazníkům (fyzickým nebo právnickým osobám), včetně případů, kdy je činnost provozována jako elektronický obchod (175), splňuje primární a sekundární balení výrobku jedno z těchto kritérií:

a)

obal je z nejméně 65 % vyroben z recyklovaného materiálu. Pokud je obal vyroben z papíru nebo lepenky, jsou zbývající primární suroviny certifikovány Radou pro lesnictví (FSC), Programem na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC International) nebo rovnocennými uznávanými systémy. Povlaky s plasty nebo kovy se nepoužívají. Plastové obaly se vyrábějí pouze z jednoho materiálu bez povlaku, nepoužívají se polymery obsahující halogeny. K obalu je přiloženo prohlášení o souladu, ve kterém je uvedeno materiálové složení obalu a podíl recyklovaných a primárních surovin;

b)

obal byl navržen tak, aby byl opakovaně použitelný v rámci systému opětovného použití (176). Systém pro opětovné použití je vytvořen tak, aby byla zajištěna možnost opětovného použití v uzavřeném nebo otevřeném systému.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

V rámci této činnosti se vypracuje strategie pro zohlednění a snížení emisí skleníkových plynů vznikajících při přepravě v rámci hodnotového řetězce, včetně zaslání a vrácení zboží, v rozsahu, v jakém je lze vysledovat.

Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, platí pro něj při prodeji na sekundárním trhu po roce 2025 a před rokem 2030 tato kritéria:

a)

vozidla kategorie M1 a N1 klasifikovaná jako lehká vozidla splňují požadavky na specifické emisní limity CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (177) nižší než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

b)

vozidla kategorie L (178) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (179);

c)

vozidla kategorií N2 a N3 a vozidla kategorie N1 klasifikovaná jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;

d)

vozidla kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení.

Pokud je výrobek, který je původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, prodán na sekundárním trhu po roce 2030, jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nulové.

Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C26 nebo C27, je výrobek v souladu se směrnicí 2009/125/ES a prováděcími předpisy přijatými podle této směrnice.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, splňuje požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 nebo požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z lehkých nákladních vozidel Euro 6 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 nebo jejich nástupci. U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky, kromě protektorovaných pneumatik, požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) v nejvyšších dvou zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL), pokud se na ně tyto požadavky vztahují. Pneumatiky splňují požadavky nástupců nařízení (ES) č. 715/2007 a nařízení (ES) č. 595/2009.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.5.   Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využití a výsledek

Popis činnosti

Poskytování přístupu zákazníkům (fyzickým nebo právnickým osobám) k výrobkům prostřednictvím modelů služeb, které jsou buď službami orientovanými na použití, kde je výrobek stále ústředním výrobkem, ale jeho vlastnictví zůstává poskytovateli a výrobek je pronajímán, sdílen, půjčován nebo sdružován, nebo orientovanými na výsledek, kdy je platba předem definována a je dodán dohodnutý výsledek (tj. platba za jednotku služby).

Hospodářská činnost zahrnuje výrobky, které jsou vyráběny při hospodářských činnostech zařazených pod kódy NACE C13 Výroba textilií, C14 Výroba oděvů, C15 Výroba usní a souvisejících výrobků, C16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; C22 Výroba pryžových a plastových výrobků, C23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, C23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, C25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, C25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků, C25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků, C25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků, C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů, C28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, C28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, C28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, C28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky, C28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže, C31 Výroba nábytku a C32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy G46, G47 a N.77 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Tato činnost umožňuje zákazníkovi (fyzické nebo právnické osobě) přístup k výrobku a jeho používání, přičemž je zajištěno, že vlastnictví zůstává společnosti, která tuto službu poskytuje, například výrobci, specialistovi nebo maloobchodníkovi. Smluvní podmínky zajišťují splnění všech těchto dílčích kritérií:

a)

poskytovatel služby je povinen po skončení smluvní dohody převzít použitý výrobek zpět;

b)

zákazník je povinen po skončení smluvní dohody použitý výrobek vrátit;

c)

poskytovatel služby zůstává vlastníkem výrobku;

d)

zákazník platí za přístup k výrobku a jeho používání nebo za výsledek přístupu k tomuto výrobku a jeho používání.

2.

Tato činnost vede k prodloužení životnosti nebo zvýšení intenzity používání výrobku v praxi.

3.

Pokud hospodářská činnost zahrnuje dodání zabalených výrobků zákazníkům (fyzickým nebo právnickým osobám), včetně případů, kdy je činnost provozována jako elektronický obchod (180), splňuje primární a sekundární balení výrobku jedno z těchto kritérií:

a)

obal je z nejméně 65 % vyroben z recyklovaného materiálu. Pokud je obal vyroben z papíru nebo lepenky, jsou zbývající primární suroviny certifikovány Radou pro lesnictví (FSC), Programem na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC International) nebo rovnocennými uznávanými systémy. Povlaky s plasty nebo kovy se nepoužívají. Plastové obaly se vyrábějí pouze z jednoho materiálu bez povlaku, nepoužívají se polymery obsahující halogeny. K obalu je přiloženo prohlášení o souladu, ve kterém je uvedeno materiálové složení obalu a podíl recyklovaných a primárních surovin;

b)

obal byl navržen tak, aby byl opakovaně použitelný v rámci systému opětovného použití (181). Systém pro opětovné použití je vytvořen tak, aby byla zajištěna možnost opětovného použití v uzavřeném nebo otevřeném systému.

4.

V případě oděvů, kde hospodářská činnost zahrnuje praní a chemické čištění použitých oděvů, je tato činnost v souladu s ekoznačkou ISO typu 1 nebo rovnocennou značkou.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

V rámci této činnosti se vypracovává strategie pro zohlednění a snížení emisí skleníkových plynů vznikajících při poskytování služeb proti směru hodnotového řetězce a po jeho směru včetně:

a)

meziproduktů a surovin;

b)

přepravy v rámci hodnotového řetězce, včetně zasílání a vrácení zboží;

c)

údržby a provozu, včetně praní a čištění;

d)

ukončení životnosti, včetně nakládání s odpady.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.6.   Tržiště pro obchodování s použitým zbožím k opětovnému použití

Popis činnosti

Vývoj a provozování tržišť (182) a inzerce (183) pro obchodování (prodej nebo výměnu) s použitými výrobky, materiály nebo součástmi k opětovnému použití, přičemž tržiště a inzerce fungují jako prostředník, který spojuje kupující hledající službu nebo výrobek s prodávajícími nebo poskytovateli těchto výrobků nebo služeb.

Hospodářská činnost zahrnuje tržiště a inzerce podporující prodej v kontextu B2B, B2C a mezi zákazníky (C2C). Tato činnost zahrnuje služby, jako je propojení kupujícího a prodávajícího, platba nebo doručovací služba.

Hospodářská činnost nezahrnuje velkoobchodní ani maloobchodní prodej použitého zboží.

Hospodářská činnost se týká výrobků, které jsou vyráběny při hospodářských činnostech zařazených pod kódy NACE C10 Výroba potravinářských výrobků, C11 Výroba nápojů, C13 Výroba textilií, C14 Výroba oděvů, C15 Výroba usní a souvisejících výrobků, C16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; C17 Výroba papíru a výrobků z papíru, C18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, C22 Výroba pryžových a plastových výrobků, C23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, C23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, C24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství, C25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, C25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků, C25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků, C25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků, C26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, C27 Výroba elektrických zařízení, C28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, C28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, C28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů, C28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, C28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, C28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, C28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky, C28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže, C31 Výroba nábytku a C32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy J58.29, J61, J62 a J63.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 13 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství

1.

Hospodářská činnost spočívá ve vývoji a provozování tržišť nebo inzerce na podporu prodeje nebo opětovného použití použitých výrobků, součástí nebo materiálů.

Činnost umožňuje obchod (prodej nebo výměnu) za účelem opětovného použití použitého zboží uvedeného v popisu činnosti, které již bylo dříve použito k zamýšlenému účelu spotřebitelem nebo organizací, a to s opravou nebo bez opravy.

2.

Kde se používají servery a výrobky pro ukládání údajů:

a)

použité zařízení splňuje požadavky na servery a výrobky pro ukládání dat stanovené v souladu se směrnicí 2009/125/ES;

b)

použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice 2011/65/EU kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují hodnoty v uvedené příloze;

c)

je zaveden plán nakládání s odpady, který upřednostňuje opětovné použití a recyklaci po skončení životnosti elektrických a elektronických zařízení, například smluvní dohody s partnery zajišťujícími recyklaci;

d)

na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním včetně odstranění všech kapalin a selektivním zpracováním v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud jsou používána a provozována datová střediska, činnosti prokázala maximální úsilí o zavedení relevantních postupů uvedených jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ (184), a umožnila zavést všechny očekávané postupy, které podle nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích získaly nejvyšší známku 5.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se


(1)   „Obalem určeným pro styk s citlivými produkty“ se rozumí obal, který je určen k použití při jakémkoli balení v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(2)  Výrazy „opětovně použitelný“ a „systém opětovného použití“ jsou definovány a prováděny v souladu s požadavky na systémy opětovného použití, které jsou stanoveny v právních předpisech Unie o obalech a odpadech z obalů, včetně všech norem týkajících se počtu rotací v systému opětovného použití.

(3)  Komise tyto podmínky přezkoumá, jakmile bude zrevidována směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne. 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(4)  Vstupními surovinami z udržitelného bioodpadu se rozumí průmyslový bioodpad a komunální bioodpad, vzhledem k neexistenci právně dohodnutých kritérií udržitelnosti mezi ně není zahrnuta primární biomasa.

(5)  Komise tyto podmínky přezkoumá, jakmile bude zrevidována směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne. 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(6)   „Obalovou jednotkou“ se rozumí jednotka jako celek zahrnující jakékoli začleněné nebo samostatné součásti, jež společně plní funkci obalu, jako je pojmutí, ochrana, dodávka, skladování, přeprava a prezentace výrobků a manipulace s výrobky, a zahrnuje samostatné jednotky skupinových či přepravních obalů, pokud se vyhazují do odpadu ještě před prodejem.

(7)   „Mírou recyklace“ se rozumí podíl vyprodukovaného odpadu, který je recyklován.

(8)  ISO 16290:2013, Kosmické systémy – Definice úrovní technologické připravenosti (TRL) a jejich kritéria hodnocení, (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:16290:ed-1:v1:en).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(10)  Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).

(11)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – uhlíková stopa produktů – požadavky a směrnice pro kvantifikaci (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(12)  Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(13)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(14)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (Úř. věst. L 152, 9.6.2016, s. 23).

(15)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (Úř. věst. L 318, 12.12.2022, s. 157).

(16)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu polymerů (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/pol_bref_0807.pdf)

(17)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – pevné látky a ostatní, (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(18)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(19)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/ofc_bref_0806.pdf).

(20)  V referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC) (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/production-speciality-inorganic-chemicals).

(21)  Přenosnou baterií se rozumí baterie, která je hermeticky uzavřena, váží nejvíce 5 kg a není navržena pro průmyslové účely. Přenosnou baterií není ani baterie elektrického vozidla, ani automobilová baterie.

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).

(25)   „Třídou opravitelnosti“ se rozumí třída vyjadřující schopnost zboží být opraveno na základě metody stanovené v souladu s právem Unie (článku 16 nařízení (EU) 2017/1369).

(26)   „Odbornou opravnou“ se rozumí provozovatel nebo podnik, který poskytuje služby v oblasti oprav a odborné údržby výrobků, které spadají pod tuto činnost.

(27)  Klíčovými náhradními díly se rozumí díly, které se používají pro opravu nebo obnovu vadného výrobku. U výrobků, na které se vztahují požadavky na dostupnost náhradních dílů podle směrnice 2009/125/ES a prováděcích aktů přijatých na základě uvedené směrnice, se za klíčové náhradní díly považují díly uvedené v příloze nejnovějšího prováděcího aktu pro každou skupinu výrobků.

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).

(29)  I4R Platform (znění ze dne 27.6.2023: https://i4r-platform.eu/about/).

(30)  Kritické suroviny jsou definovány jako prvky uvedené na seznamu kritických surovin EU (sestaveném na základě sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů) – Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti (COM(2020) 474 final) nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

(31)  znění ze dne 16. června 2023; https://echa.europa.eu/scip-database.

(32)  IEC 62474 – Materiálová deklarace pro elektrotechnický průmysl a jeho produkty.

(33)  IEC 82474 – Materiálová deklarace – Část 1: Obecné požadavky

(34)  EN 45555:2019 Obecné metody posuzování recyklovatelnosti a využitelnosti výrobků spojených se spotřebou energie.

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(37)  Požadavek se zaměřuje na tři nejvyšší zastoupené třídy energetické účinnosti, v nichž jsou alespoň některé výrobky uvedeny na trh. Pro pochopení toho, které třídy jsou nejvýše zastoupenými třídami, v nichž jsou alespoň některé výrobky uvedeny na trh, je přehled dostupných výrobků na trhu (podle oficiálních údajů) uveden s odkazem na Evropskou databázi výrobků s energetickým označením).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).

(41)   „Recyklovanou odpadní vodou“ se rozumí městská odpadní voda, která byla vyčištěna v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS a která pochází z dalšího čištění v zařízení pro recyklaci vod.

(42)   „Šedou vodou“ se rozumí neupravená odpadní voda, která nebyla znečištěna vypouštěním z toalet. Šedá voda zahrnuje odpadní vodu z van, sprch, koupelnových umyvadel, praček a prádelen.

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

(44)  Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod (verze ze dne 27.6.2023: https://www.ipccnggip.iges.or.jp/public/2019rf/pdf/5_Volume5/19R_V5_6_Ch06_Wastewater.pdf).

(45)   „Nebezpečným odpadem“ se rozumí odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3). Zahrnuje takové odpadové toky, jako jsou nebezpečné složky odpadů produkované domácnostmi, odpadní oleje, baterie, odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ), z nichž nebyly odstraněny znečišťující látky, vozidla s ukončenou životností, z nichž nebyly odstraněny znečišťující látky, určitý zdravotnický odpad atd. Komplexní klasifikaci nebezpečného odpadu lze nalézt v evropském seznamu odpadů (vytvořeném rozhodnutím 2000/532/ES).

(46)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování.

(47)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(48)  Patří sem textil, oděvy, obuv a doplňky, jako jsou opasky nebo klobouky.

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(50)  Viz Evropská komise „Pokyny pro tříděný sběr komunálního odpadu“, oddíl 3.1 (Ekonomické pobídky), k dispozici na adrese: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/bb444830-94bf-11ea-aac4-01aa75ed71a1.

(51)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(52)  Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).

(53)  Výrobní procesy se vztahují k jakémukoli druhu hospodářské činnosti, při níž vzniká materiál, výrobek nebo aktivum; zpětně získané materiály se vztahují k výstupu z procesu zpětného získávání.

(54)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – uhlíková stopa produktů – požadavky a směrnice pro kvantifikaci (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/obp/ui#iso:std:iso:14067:ed-1:v1:en).

(55)  ISO 14064-1:2018(en), Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:14064:-1:en).

(56)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1147 ze dne 10. srpna 2018, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro zpracování odpadu (Úř. věst. L 208, 17.8.2018, s. 38).

(57)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(58)  EN 13432:2000 Obaly – Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci – Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu.

(59)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(60)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(61)  Látka, směs nebo konstrukční část je identifikovatelná, pokud ji lze kontrolovat s cílem ověřit, zda je zpracování bezpečné pro životní prostředí.

(62)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2016/2323 o vytvoření evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí (Úř. věst. L 345, 20.12.2016, s. 119).

(63)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).

(64)  Na úrovni Unie jsou platné požadavky pro OEEZ stanoveny směrnicí 2012/19/EU a pro vozidla s ukončenou životností směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(65)  EN 50625-1:2014 Požadavky na sběr, logistiku a zpracování OEEZ – Část 1: Obecné požadavky na zpracování.

(66)  EN 50625-2-1:2014 Požadavky na sběr, logistiku a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení – Část 2-1: Požadavky na zpracování světelných zdrojů.

(67)  EN 50625-2-2:2015 Požadavky na sběr, logistiku a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení – Část 2-2: Požadavky na zpracování OEEZ, obsahujících obrazovky (CRT) a ploché displeje.

(68)  EN 50625-2-3:2017 Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ – Část 2-3: Požadavky na zpracování zařízení pro teplotní výměnu a ostatní OEEZ obsahující VFC a/nebo VHC.

(69)  EN 50625-2-4:2017 Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ – Část 2-4: Požadavky na zpracování fotovoltaických panelů.

(70)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(71)  V souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) a s vnitrostátními právními předpisy a plány nakládání s odpady.

(72)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(73)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(74)  Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, příloha F, (znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/).

(75)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování. Patří sem například příprava k opětovnému použití některých částí budov, jako jsou střešní prvky, okna, dveře, cihly, kameny nebo betonové prvky. Předpokladem přípravy k opětovnému použití stavebních prvků je obvykle selektivní dekonstrukce budov nebo jiných konstrukcí.

(76)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž jsou odpadové materiály znovu zpracovány na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(77)   „Zasypáváním“ se rozumí jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat daným účelům a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení uvedených účelů.

(78)  Viz ukazatel Level(s) 2.2: Stavební a demoliční odpad a materiály, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.2_v1.1_40pp.pdf. Pro podávání zpráv se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro stavební a demoliční odpad a materiály: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) množství a typů stavebního a demoličního odpadu a jejich konečná místa určení (verze 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents.

(79)  Potenciál globálního oteplování je uveden jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený v kg ekvivalentu CO2 na metr čtvereční (užitné vnitřní podlahové plochy) jako roční průměr z 50letého referenčního období. Výběr údajů, vymezení scénářů a výpočty se provádějí v souladu s normou EN 15978 (BS EN 15978:2011). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. V souladu s formátem vykazování ukazatele Level(s) 1.2 se ukazatel uvádí jako GWP fosilních paliv, GWP biogenních paliv, GWP využití půdy a změny využití půdy a také jako jejich součet (GWP celkem). Pokud existuje vnitrostátní výpočetní nástroj nebo pokud je tento nástroj nutný pro sdělování informací nebo pro získávání stavebních povolení, lze k poskytnutí požadovaných údajů použít příslušný nástroj. Lze použít i jiné výpočetní nástroje, pokud splňují minimální kritéria stanovená společným rámcem EU Level(s), viz ukazatel Level(s) 1.2. Potenciál globálního oteplování (GWP) během životního cyklu, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_1.2_v1.1_37pp.pdf.

(80)  Viz ukazatel Level(s) 2.3: Design umožňující přizpůsobivost a renovaci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.3_v1.1_23pp.pdf.

(81)  Viz ukazatel Level(s) 2.4: Design umožňující dekonstrukci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.4_v1.1_18pp.pdf.

(82)  Pro účely aktu v přenesené pravomoci se „druhotnými surovinami“ rozumí materiály, které byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány v souladu s článkem 3 rámcové směrnice o odpadech a přestaly být odpadem podle článku 6 uvedené směrnice.

(83)  To se týká betonu jako materiálu, včetně jeho složek (například kameniva). Veškerá ocelová výztuha se nezapočítává, protože se jedná o jiný materiál, který se započítává jako kov.

(84)  Biologické materiály se vyrábějí za použití biologických zdrojů (zvířata, rostliny, mikroorganismy a odvozená biomasa, včetně organického odpadu), jak jsou definovány v dokumentu COM(2018) 673. Patří mezi ně konvenční biologické materiály tradičně vyrobené z biomasy (např. dřevo, korek, přírodní kaučuk, papír, textilie, dřevěné stavební materiály) a nově vyvinuté materiály, jako jsou biologické chemické látky nebo bioplasty.

(85)  Viz ukazatel Level(s) 2.1: Výkaz výměr, materiály a životnost, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.1_v1.1_34pp.pdf. Pro podávání zpráv se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro výkaz výměr, materiály a životnost: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) nákupů množství materiálu a nákladů (verze 1.2), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents.

(86)  Norma ISO 22057:2022, Udržitelnost ve výstavbě – Datové šablony pro použití environmentálních prohlášení o produktu (EPD) pro stavební produkty v informačním modelu budovy (BIM) (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/72463.html).

(87)  Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.

(88)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(89)  Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísní.

(90)  CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

(91)  ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků.

(92)  Prahové hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

(93)  ISO 18400 série Kvalita půdy – Odběr vzorků.

(94)  JRC ESDCA, LUCAS: rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu (verze ze dne 27.6.2023: https://esdac.jrc.ec.europa.eu/projects/lucas).

(95)  IUCN, Evropský červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze ze dne 27.6.2023: https://www.iucn.org/regions/europe/our-work/biodiversity-conservation/european-red-list-threatened-species).

(96)  IUCN, Červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze ze dne 27.6.2023: https://www.iucnredlist.org).

(97)  Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto prahových hodnot in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Termíny a definice. (Verze ze dne 27.6.2023: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(98)  Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, příloha F, (znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/).

(99)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování. Patří sem například příprava k opětovnému použití některých částí budov, jako jsou střešní prvky, okna, dveře, cihly, kameny nebo betonové prvky. Předpokladem přípravy k opětovnému použití stavebních prvků je obvykle selektivní dekonstrukce budov nebo jiných konstrukcí.

(100)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(101)   „Zasypáváním“ se rozumí jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat daným účelům a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení uvedených účelů.

(102)  Viz ukazatel Level(s) 2.2: Stavební a demoliční odpad a materiály, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.2_v1.1_40pp.pdf. Pro podávání zpráv se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro stavební a demoliční odpad a materiály: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) množství a typů stavebního a demoličního odpadu a jejich konečná místa určení (verze 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents.

(103)  Potenciál globálního oteplování je uveden jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený v kg ekvivalentu CO2 na metr čtvereční (užitné vnitřní podlahové plochy) jako roční průměr z 50letého referenčního období. Výběr údajů, vymezení scénářů a výpočty se provádějí v souladu s normou EN 15978 (BS EN 15978:2011. Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Pokud existuje vnitrostátní výpočetní nástroj nebo pokud je tento nástroj nutný pro sdělování informací nebo pro získávání stavebních povolení, lze k poskytnutí požadovaných údajů použít příslušný nástroj. Lze použít i jiné výpočetní nástroje, pokud splňují minimální kritéria stanovená společným rámcem EU Level(s), viz ukazatel Level(s) 1.2. Potenciál globálního oteplování (GWP) během životního cyklu, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_1.2_v1.1_37pp.pdf.

(104)  Viz ukazatel Level(s) 2.3: Design umožňující přizpůsobivost a renovaci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.3_v1.1_23pp.pdf.

(105)  Viz ukazatel Level(s) 2.4: Design umožňující dekonstrukci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.4_v1.1_18pp.pdf.

(106)  Mezinárodní normy vyměřování nemovitostí: všechny budovy. Vydala Koalice pro mezinárodní normy vyměřování nemovitostí (IPMSC), https://ipmsc.org/.

(107)  Pro účely aktu v přenesené pravomoci se „druhotnými surovinami“ rozumí materiály, které byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány v souladu s článkem 3 rámcové směrnice o odpadech a přestaly být odpadem podle článku 6 uvedené směrnice.

(108)  To se týká betonu jako materiálu, včetně jeho složek (například kameniva). Veškerá ocelová výztuha se nezapočítává, protože se jedná o jiný materiál, který se započítává jako kov.

(109)  Biologické materiály se vyrábějí za použití biologických zdrojů (zvířata, rostliny, mikroorganismy a odvozená biomasa, včetně organického odpadu), jak jsou definovány v dokumentu COM(2018) 673. Patří mezi ně konvenční biologické materiály tradičně vyrobené z biomasy (např. dřevo, korek, přírodní kaučuk, papír, textilie, dřevěné stavební materiály) a nově vyvinuté materiály, jako jsou biologické chemické látky nebo bioplasty.

(110)  Viz ukazatel Level(s) 2.1: Výkaz výměr, materiály a životnost, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.1_v1.1_34pp.pdf. Pro podávání zpráv se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro výkaz výměr, materiály a životnost: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) nákupů množství materiálu a nákladů (verze 1.2), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents.

(111)  Norma ISO 22057:2022,Udržitelnost ve výstavbě – Datové šablony pro použití environmentálních prohlášení o produktu (EPD) pro stavební produkty v informačním modelu budovy (BIM) (verze z dubna 2022), https://www.iso.org/standard/72463.html.

(112)  Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny (včetně použitých lepidel a tmelů), vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy (jako je ošetření proti vlhkosti a plísni).

(113)  ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/51812.html).

(114)  Viz činnosti uvedené v Mezinárodní normě řízení nákladů v ICMS: Globální důslednost při uvádění nákladů životního cyklu staveb a emisí uhlíku, 3. vydání, tabulka 1: Projekty ICMS s příslušnými kódy, https://icmscblog.files.wordpress.com/2021/11/icms_3rd_edition_final.pdf.

(115)  Viz ukazatel Level(s) 2.2: Stavební a demoliční odpad a materiály, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.2_v1.1_40pp.pdf.

(116)  Pokyny pro audity odpadu před demolicí a renovací budov. Nakládání se stavebním a demoličním odpadem v EU, květen 2018: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/31521/attachments/1/translations/en/renditions/native. K vykazování odhadů demoličního odpadu úrovně 2 se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro stavební a demoliční odpad a materiály: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) množství a typů stavebního a demoličního odpadu a jejich konečná místa určení (verze 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents.

(117)  Pokyny pro audity odpadu před demolicí a renovací budov. Nakládání se stavebním a demoličním odpadem v EU, květen 2018: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/31521/attachments/1/translations/en/renditions/native. K vykazování odhadů stavebního a demoličního odpadu úrovně 3 se používá tabulka v programu Excel, která je k dispozici na internetových stránkách Komise: Šablona v programu Excel pro stavební a demoliční odpad a materiály: pro odhad (úroveň 2) a evidenci (úroveň 3) množství a typů stavebního a demoličního odpadu a jejich konečná místa určení (verze 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents. Za tímto účelem se každý druh demoličního odpadu označí příslušným šestimístným kódem z Evropského seznamu odpadů stanoveného rozhodnutím 2000/532/ES. Při uvádění druhu úpravy odpadu v tabulce v programu Excel (tj. příprava k opětovnému použití, k recyklaci, materiálovému využití, energetickému využití nebo odstranění) se uvede důkaz, že hospodářské subjekty, které odpad přijímají, mají technické možnosti tuto úpravu provést. Takovým důkazem může být odkaz na internetovou stránku společnosti, kde je to zdokumentováno, nebo podepsané prohlášení zástupce společnosti. Pokud se zpracování provádí na místě demolice, například opětovné použití nebo recyklace na místě, může být přijatelným důkazem podepsané prohlášení zástupce společnosti.

(118)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování. Patří sem například příprava k opětovnému použití některých částí budov, jako jsou střešní prvky, okna, dveře, cihly, kameny nebo betonové prvky. Předpokladem přípravy k opětovnému použití stavebních prvků je obvykle selektivní dekonstrukce budov nebo jiných konstrukcí.

(119)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(120)   „Zasypáváním“ se rozumí jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat daným účelům a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení uvedených účelů.

(121)  Viz ukazatel Level(s) 2.2: Stavební a demoliční odpad a materiály, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.2_v1.1_40pp.pdf.

(122)  Kategorizace minerálního stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, viz příloha III nařízení Komise č. 849/2010, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32010R0849&from=CS.

(123)   „Provozuschopnost“ se vztahuje k podmínkám, za kterých je vybudovaný majetek stále považován za bezpečný k užívání.

(124)   „Úrovní služeb“ se rozumí kvalitativní nebo kvantitativní měřítko pro posouzení schopnosti infrastruktury vyhovět dopravním požadavkům, které jsou na ni kladeny.

(125)   „Životností“ se rozumí doba používání v provozu, tj. od data výstavby do data rekonstrukce nebo demolice.

(126)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování. Patří sem například příprava k opětovnému použití některých částí budov, jako jsou střešní prvky, okna, dveře, cihly, kameny nebo betonové prvky. Předpokladem přípravy k opětovnému použití stavebních prvků je obvykle selektivní dekonstrukce budov nebo jiných konstrukcí.

(127)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(128)   „Zasypáváním“ se rozumí jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat daným účelům a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení uvedených účelů.

(129)  Pracovní dokument útvarů Komise. Kritéria EU pro zadávání zelených veřejných zakázek v oblasti projektování, výstavby a údržby silnic (SWD(2016) 203), 2016, s. 17, sloupec „komplexní kritéria“, znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/toolkit/roads/EN.pdf).

(130)  Pro účely aktu v přenesené pravomoci se „druhotnými surovinami“ rozumí materiály, které byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány v souladu s článkem 3 rámcové směrnice o odpadech a přestaly být odpadem podle článku 6 uvedené směrnice.

(131)  Pracovní dokument útvarů Komise. Kritéria EU pro zadávání zelených veřejných zakázek v oblasti projektování, výstavby a údržby silnic (SWD(2016) 203), 2016, s. 15, sloupec „komplexní kritéria“, znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/toolkit/roads/EN.pdf).

(132)   „Údržba objektů stavebního inženýrství“ je definována jako všechny činnosti prováděné za účelem udržení a obnovení provozuschopnosti a úrovně služeb silnic.

(133)  Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, příloha F, (znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/).

(134)   „Přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování. Patří sem například příprava k opětovnému použití některých částí budov, jako jsou střešní prvky, okna, dveře, cihly, kameny nebo betonové prvky. Předpokladem přípravy k opětovnému použití stavebních prvků je obvykle selektivní dekonstrukce budov nebo jiných konstrukcí.

(135)   „Recyklací“ se rozumí jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

(136)   „Zasypáváním“ se rozumí jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat daným účelům a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení uvedených účelů.

(137)  Viz ukazatel Level(s) 2.3: Design umožňující přizpůsobivost a renovaci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau//sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.3_v1.1_23pp.pdf.

(138)  Viz ukazatel Level(s) 2.4: Design umožňující dekonstrukci, uživatelská příručka: úvodní instruktáž, pokyny a návod (verze publikace 1.1), https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/2021-01/UM3_Indicator_2.4_v1.1_18pp.pdf.

(139)  Pro účely aktu v přenesené pravomoci se „druhotnými surovinami“ rozumí materiály, které byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány v souladu s článkem 3 rámcové směrnice o odpadech a přestaly být odpadem podle článku 6 uvedené směrnice.

(140)  Norma ISO 22057:2022,Udržitelnost ve výstavbě – Datové šablony pro použití environmentálních prohlášení o produktu (EPD) pro stavební produkty v informačním modelu budovy (BIM) (verze z dubna 2022), https://www.iso.org/standard/72463.html.

(141)  Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(142)  Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(143)  Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t), stanovené na základě údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, vynásobené poměrem slínku a cementu (0,65) stanoveného na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(144)  Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísní.

(145)  CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

(146)  ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků.

(147)  Prahové hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

(148)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(149)   „Software“ zahrnuje lokální i cloudový software.

(150)   „Systémy IT nebo OT“ zahrnují připojitelné výrobky, snímače, analytický a jiný software a informační a komunikační technologie (IKT) pro přenos, ukládání a zobrazování dat a správu systému.

(151)   „Spotřebním materiálem“ se rozumí zboží krátkodobé spotřeby, které je určeno k použití, spotřebě nebo nahrazení. Může být nezbytné pro fungování spotřebního výrobku nebo může být použito při výrobě, aniž by bylo součástí konečného výrobku.

(152)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – uhlíková stopa produktů – požadavky a směrnice pro kvantifikaci (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(153)  Norma ISO 14040:2006, Environmentální řízení – Hodnocení životního cyklu – Zásady a rámec (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/37456.html).

(154)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – uhlíková stopa produktů – požadavky a směrnice pro kvantifikaci (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(155)  Norma ISO 14040:2006, Environmentální řízení – Hodnocení životního cyklu – Zásady a rámec (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/37456.html).

(156)  Minimální informace zahrnují označování energetickými štítky podle rámce Unie pro energetické štítky, informace spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1272/2008, informace o látkách vzbuzujících mimořádné obavy v předmětech jako takových nebo ve složitých předmětech (výrobcích) stanovené podle směrnice 2008/98/ES nebo informace o bezpečnosti či záruce.

(157)   „Výkonnost oběhovosti“ se má posuzovat na základě: i) trvanlivosti, spolehlivosti, opětovné použitelnosti, modernizovatelnosti, opravitelnosti, snadné údržby a renovace; ii) přítomnosti látek, které brání oběhovosti výrobků a materiálů; iii) využití energie nebo energetické účinnosti výrobků; iv) využívání zdrojů nebo efektivnosti zdrojů výrobků; v) obsahu recyklovaných materiálů ve výrobcích; vi) snadné demontáže, repasování a recyklace výrobků a materiálů; vii) dopadu životního cyklu výrobků na životní prostředí, včetně jejich uhlíkové a environmentální stopy; viii) předcházení vzniku odpadů, včetně obalových odpadů, a jejich snižování.

(158)   „Opravou“ se rozumí proces vrácení vadného výrobku do stavu, kdy může sloužit svému zamýšlenému účelu, a to buď jako služba, nebo za účelem následného dalšího prodeje opraveného výrobku.

(159)   „Renovací“ se rozumí testování a v případě potřeby oprava, čištění nebo úprava použitého výrobku za účelem zvýšení nebo obnovení jeho výkonnosti či funkčnosti nebo za účelem splnění platných technických norem nebo regulačních požadavků, aby byl výrobek plně funkční a mohl být používán přinejmenším k účelu, k němuž byl původně zamýšlen, a aby byla zachována jeho shoda s platnými technickými normami nebo regulačními požadavky původně uvažovanými ve fázi návrhu.

(160)   „Repasováním“ se rozumí standardizovaný průmyslový proces, který probíhá v průmyslovém nebo továrním prostředí a při němž jsou výrobky obnoveny do původního nového stavu a výkonu nebo lepšího stavu a jsou obvykle uváděny na trh s obchodní zárukou.

(161)  Zboží, součásti nebo materiály, které se musí pravidelně vyměňovat, protože se opotřebovávají nebo spotřebovávají.

(162)  Nesoulad výrobku a doba odpovědnosti prodejce jsou stanoveny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice (EU) 2019/771.

(163)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 305, 21.11.2017, s. 8).

(164)   „Náhradním dílem“ se rozumí samostatná část výrobku, která může nahradit část výrobku se stejnou nebo podobnou funkcí. Výrobek nemůže bez této části výrobku fungovat k zamýšlenému účelu. V souladu se směrnicí 2011/65/EU se nahrazením některé části náhradním dílem funkčnost výrobku obnoví nebo zlepší. Náhradní díly mohou být použité díly.

(165)  Nesoulad výrobku a doba odpovědnosti prodejce jsou stanoveny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice (EU) 2019/771.

(166)   „Elektronický obchod“ lze obecně definovat jako prodej nebo nákup zboží či služeb, ať už mezi podniky, domácnostmi, jednotlivci nebo soukromými organizacemi, prostřednictvím elektronických transakcí prováděných přes internet nebo jiné počítačem zprostředkované (on-line komunikační) sítě, viz glosář na internetových stránkách Eurostat Statistics Explained, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Category:Glossary.

(167)  Výrazy „opětovně použitelný“ a „systém opětovného použití“ jsou definovány a prováděny v souladu s požadavky na systémy opětovného použití, které jsou stanoveny v právních předpisech Unie o obalech a odpadech z obalů, včetně všech norem týkajících se počtu rotací v systému opětovného použití.

(168)  Příprava k opětovnému použití je operace nebo soubor operací, při nichž jsou výrobky nebo součásti výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování. Jedná se o nejvyšší způsob nakládání s odpady v hierarchii nakládání s odpady (po předcházení vzniku odpadů).

(169)  V Unii je tato činnost v souladu s čl. 10 bodem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) nebo s odvětvovými unijními právními předpisy týkajícími se odpadu a s vnitrostátními právními předpisy a plány nakládání s odpady.

(170)  Nesoulad výrobku a doba odpovědnosti prodejce jsou stanoveny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice (EU) 2019/771.

(171)  ISO 14001:2015 Systémy environmentálního řízení – požadavky s pokyny pro použití, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/60857.html).

(172)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(173)  ISO 9001:2015, Systémy managementu kvality – Požadavky (znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/62085.html).

(174)  Nesoulad výrobku a doba odpovědnosti prodejce jsou stanoveny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice (EU) 2019/771.

(175)   „Elektronický obchod“ lze obecně definovat jako prodej nebo nákup zboží či služeb, ať už mezi podniky, domácnostmi, jednotlivci nebo soukromými organizacemi, prostřednictvím elektronických transakcí prováděných přes internet nebo jiné počítačem zprostředkované (on-line komunikační) sítě, viz glosář na internetových stránkách Eurostat Statistics Explained, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Category:Glossary.

(176)  Výrazy „opětovně použitelný“ a „systém opětovného použití“ jsou definovány a prováděny v souladu s požadavky na systémy opětovného použití, které jsou stanoveny v právních předpisech Unie o obalech a odpadech z obalů, včetně všech norem týkajících se počtu rotací v systému opětovného použití.

(177)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(178)  Podle definice v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

(179)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

(180)   „Elektronický obchod“ lze obecně definovat jako prodej nebo nákup zboží či služeb, ať už mezi podniky, domácnostmi, jednotlivci nebo soukromými organizacemi, prostřednictvím elektronických transakcí prováděných přes internet nebo jiné počítačem zprostředkované (on-line komunikační) sítě, viz glosář na internetových stránkách Eurostat Statistics Explained, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Category:Glossary.

(181)  Výrazy „opětovně použitelný“ a „systém opětovného použití“ jsou definovány a prováděny v souladu s požadavky na systémy opětovného použití, které jsou stanoveny v právních předpisech Unie o obalech a odpadech z obalů, včetně všech norem týkajících se počtu rotací v systému opětovného použití.

(182)   „Tržišti“ se rozumí platformy, které propojují kupující a prodávající a usnadňují transakce prostřednictvím technologického vybavení nebo služeb, jako je platební brána nebo logistické služby.

(183)   „Inzercí“ se rozumí platformy, které spojují kupující a prodávající.

(184)  Vydáno 1. července 2019 Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (znění ze dne 27.6.2023: https://www.cenelec.eu/dyn/www/f?p=104:110:508227404055501::::FSP_ORG_ID,FSP_PROJECT,FSP_LANG_ID:1258297,65095,25).


Dodatek A

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ u přizpůsobování se změně klimatu

I.   Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu; a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení (4) nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5).

II.   Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (6)

 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Srážky nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 


(1)  Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)  Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)  Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)  Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27.6.2023: https://commission.europa.eu/research-and-innovation_cs?pg=nbs).

(5)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)  Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.


Dodatek B

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES (1) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již jsou v dobrém stavu ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES (2), s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.


(1)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

(2)  Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I dané směrnice.


Dodatek C

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (EU) 2019/1021, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b)

rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2017/852;

c)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů;

d)

látek uvedených v příloze II směrnice 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e)

látek uvedených v příloze XVII nařízení (ES) 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

f)

látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a jsou identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení po dobu nejméně 18 měsíců, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (1).

Činnost kromě toho nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu nebo uvádění na trh jiných látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1272/2008 pro jednu ze tříd nebezpečnosti nebo kategorií nebezpečnosti uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (2).


(1)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmeni f), jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.

(2)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu nebo uvádění na trh látek uvedených v tomto odstavci, jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.


Dodatek D

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (1) v souladu se směrnicí 2011/92/EU (2).

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení (3) a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření (4).


(1)  Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(2)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(3)  V souladu se směrnicemi 2009/147/ES a 92/43/EHS. V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

(4)  Tato opatření jsou určena s cílem zajistit, aby projekt, plán nebo činnost neměly významný vliv na cíle ochrany chráněné oblasti.


PŘÍLOHA III

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k prevenci a omezování znečištění, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Zpracovatelský průmysl 89

1.1.

Výroba farmakologicky účinných látek nebo účinných látek 89

1.2.

Výroba léčivých přípravků 94

2.

Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 99

2.1.

Sběr a svoz nebezpečného odpadu 99

2.2.

Zpracování nebezpečného odpadu 101

2.3.

Sanace skládek nevyhovujících předpisům a opuštěných nebo nelegálních skládek odpadů 104

2.4.

Sanace kontaminovaných lokalit a oblastí 108

1.    Výroba

1.1.   Výroba farmakologicky účinných látek nebo účinných látek

Popis činnosti

Výroba farmakologicky účinných látek nebo účinných látek

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C21.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Činnost je v souladu se všemi níže uvedenými požadavky týkajícími se náhrady výrobků.

1.1

Farmakologicky účinná látka splňuje jeden z těchto požadavků:

a)

farmakologicky účinnou látkou je přirozeně se vyskytující látka, jako jsou vitamíny, elektrolyty, aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, nukleotidy, sacharidy a lipidy a v souladu s pokyny Evropské agentury pro léčivé přípravky k hodnocení environmentálních rizik humánních léčivých přípravků (pokyny agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik) (1), se obecně považuje za rozložitelnou v životním prostředí (2);

b)

pokud farmakologicky účinná látka nesplňuje požadavky uvedené v písmenu a), splňují farmakologicky účinná látka, její klíčové lidské metabolity a její klíčové produkty přeměny v životním prostředí jednu z těchto podmínek:

i)

jsou klasifikovány jako snadno biologicky rozložitelné na základě alespoň jedné ze zkušebních metod z pokynů OECD ke zkoušení chemických látek, zkouška 301 (A–F), snadná biologická rozložitelnost (3), v souladu s vyhovující hodnotou pro snadnou biologickou rozložitelnost, která je definována v uvedených pokynech;

ii)

na základě specifické zkoušky č. 308 lze usuzovat na mineralizaci: Aerobní a anaerobní přeměna ve vodních sedimentech (OECD 308) (4) pokynů OECD k testování chemických látek (5) v porovnání s kritérii perzistence definovanými v pokynech agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik.

1.2

Farmakologicky účinná látka se považuje za vhodnou náhradu jiné farmakologicky účinné látky ve stejné terapeutické oblasti nebo třídě látek, která je dostupná na trhu nebo na něm byla dostupná alespoň pět let a která nesplňuje požadavky popsané v bodě 1.1.

Splnění tohoto požadavku se prokazuje prostřednictvím veřejně dostupné analýzy ověřené nezávislou třetí stranou.

1.3

Výrobní proces farmakologicky účinné látky nezahrnuje použití látek, ať už samotných nebo ve směsích, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, s výjimkou případů, kdy provozovatel vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (6).

2.

Činnost splňuje tyto požadavky týkající se emisí znečišťujících látek:

2.1

Pokud se na činnost vztahují prahy pro hodnoty emisí, jsou tyto hodnoty nižší než střední hodnota rozsahů hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) (7) stanovených:

a)

v závěrech o BAT pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu pro emise do ovzduší z nových zařízení (nebo pro stávající zařízení do čtyř let od zveřejnění závěrů o BAT), pokud se na ně vztahují příslušné podmínky (8);

b)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek (OFC) (9) pro výrobní činnost za podmínek, na které se nevztahují výše uvedené závěry o BAT;

c)

v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (10);

d)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba pevných látek a ostatní výroba (11);

e)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba amoniaku, kyselin a hnojiv (12);

f)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC) (13); pro výrobní činnost za podmínek, na které se nevztahují výše uvedené závěry o BAT.

Zařízení v rozsazích hodnot BAT-AEL, které se pohybují na úrovni středního cíle, nevyvolávají žádný významný mezisložkový dopad. Zařízení, kterým byla udělena výjimka v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU, se pro dobu platnosti výjimky nepovažují za zařízení splňující technická screeningová kritéria.

2.2

Pokud je k dispozici metodika nepřetržitého měření určité znečišťující látky, používá provozovatel systémy pro nepřetržité monitorování emisí (CEMS), systémy pro nepřetržité monitorování kvality odpadních vod (CEQMS) a další opatření zajišťující pravidelné ověřování toho, že nedochází ke zhoršování životního prostředí.

2.3

Je-li to technicky možné, používá provozovatel třídění odpadních rozpouštědel pro využití rozpouštědel z koncentrovaných odpadních toků.

Rozpouštědla uvedená v tabulce 1 pokynu ICH Q3C (R8) Evropské agentury pro léčivé přípravky o nečistotách: pokyn pro zbytková rozpouštědla (14) se nepoužívají.

Maximální ztráta rozpouštědel z celkového množství vstupů nepřesáhne 3 %. Celková účinnost využití těkavých organických sloučenin (VOC) je nejméně 99 %.

Provozovatel ověřuje, že nedochází k fugitivním emisím VOC nad rámec níže uvedených kritérií pro prahové hodnoty v miliontinách objemových (ppmv), a to prováděním kampaní na zjišťování a odstraňování netěsností (LDAR) nejméně jednou za tři roky. Doporučují se investice do používání zařízení s vysokou integritou za předpokladu, že jsou instalována ve stávajících zařízeních v případech uvedených v bodě 23 písm. b) závěrů o BAT pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu, přičemž prahová hodnota tlaku se snižuje na 200 barů. Minimální harmonogram ověřování může být zkrácen v případech, kdy je kvantifikace celkových emisí VOC ze zařízení pravidelně kvalifikována pomocí korelace indikátorů nebo pomocí technik založených na optické absorpci, jako je např. diferenciální absorpce LIDAR (DIAL) nebo měření toku při solární okultaci (SOF) nebo jiné měření s rovnocennou výkonností.

Rozptýlené emise látek nebo směsí klasifikovaných jako CMR1 A nebo 1B ze zařízení, u kterého dochází k úniku, nepřekračují koncentraci 100 ppmv (15).

Kampaně LDAR mají prvky popsané v BAT19 závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu, mezi něž patří detekce úniků, oprava a údržba míst, kde dochází úniku, do 30 dnů od zjištění úniku, práh úniku je nižší nebo roven 5 000 ppmv pro látky nebo směsi jiné než klasifikované jako CMR 1 A nebo 1B, tyto prvky jsou přitom přezkoumávány a aktualizovány za účelem neustálého zlepšování zařízení. Ztráty rozpouštědel a účinnost využití VOC se monitorují na základě plánu hospodaření s rozpouštědly s využitím hmotnostní bilance pro účely kontroly dodržování požadavků v souladu s kapitolou V směrnice 2010/75/EU.

2.4

Odpadní vody a další odpad (včetně pevných, kapalných nebo plynných vedlejších produktů z výroby) jsou likvidovány bezpečným, včasným a hygienickým způsobem. Kontejnery nebo trubky na odpadní materiál jsou jasně označeny. Analytické údaje dokládající přeměnu těchto látek a jejich zbytků na materiály, které nejsou klasifikovány jako nebezpečný odpad, jsou v zařízení k dispozici a jsou aktualizovány.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

Pro prahovou hodnotu chladiva platí, že potenciál globálního oteplování nepřekročí 150 při chlazení látky.

Pokud jsou farmakologicky účinné látky nebo účinné látky vyráběny z látek uvedených v oddílech 3.10 až 3.16 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, nepřekračují emise skleníkových plynů limity stanovené v příslušných kritériích podle zásady „významně nepoškozovat“ pro zmírňování změny klimatu.

Náhrada nevede k nárůstu emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (16) nebo ISO 14064-1:2018 (17). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.   Čištění odpadních vod

Provádění procesů čištění odpadních vod výrobním závodem nebo jeho jménem nevede ke zhoršení stavu vodních útvarů a mořských zdrojů.

Pokud se na činnosti vztahují požadavky směrnic 91/271/EHS, 2008/105/ES, 2006/118/ES, 2010/75/EU, 2000/60/ES, (EU) 2020/2184, 76/160/EHS, 2008/56/ES a 2011/92/EU, činnosti těmto požadavkům vyhovují.

V rámci činnosti se uplatňují osvědčené postupy uvedené v dokumentu Společného výzkumného střediska Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy (18).

Pokud je čištění odpadních vod prováděno čistírnou městských odpadních vod jménem výrobního závodu, je zajištěno, že:

a)

zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými výrobním závodem nemá negativní vliv na proces čištění v čistírně městských odpadních vod;

b)

zatížení a vlastnosti znečišťujících látek nepředstavují žádné riziko pro zdraví zaměstnanců pracujících v čistírnách odpadních vod ani jejich zdraví nepoškozují;

c)

čistírna městských odpadních vod je navržena a vybavena tak, aby dokázala snížit množství vypouštěných znečišťujících látek;

d)

celkové zatížení dotčených znečišťujících látek vypouštěných do vodního útvaru se nezvýší ve srovnání se situací, kdy by emise z dotčeného zařízení zůstaly v souladu s prahovými hodnotami emisí stanovenými pro přímé vypouštění;

e)

není ovlivněna využitelnost kalů z čistíren odpadních vod pro (re)cyklování živin.

Pro zařízení, u nichž byly do environmentálního povolení zahrnuty dodatečné limity znečišťujících látek nebo přísnější podmínky ve srovnání s požadavky výše uvedených právních předpisů, platí tyto přísnější podmínky.

2.   Ochrana půdy a podzemní vody

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění emisím do půdy a je prováděn pravidelný dohled s cílem zamezit únikům látek, rozlití kapalin, mimořádným událostem nebo haváriím, k nimž by mohlo dojít během používání zařízení a skladování.

3.   Spotřeba vody

Provozovatelé posuzují vodní stopu chemických výrobních procesů v souladu s normou ISO 14046:2014 (19) a zajišťují, aby nepřispívaly k nedostatku vody. Na základě tohoto posouzení provozovatelé předloží prohlášení, že nepřispívají k nedostatku vody, které je ověřeno nezávislou třetí stranou.

4.   Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informování o složkách výrobků v dodavatelském řetězci.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

1.2.   Výroba léčivých přípravků

Popis činnosti

Výroba léčivých přípravků

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C21.2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Činnost je v souladu s jedním z následujících souborů požadavků uvedených v bodě 1.1 nebo 1.2, které se týkají náhrady výrobků. V každém případě je činnost v souladu s požadavky uvedenými v bodě 1.3.

1.1

Léčivý přípravek splňuje následující požadavky uvedené v bodech 1.1.1 a 1.1.2:

1.1.1

Léčivý přípravek splňuje jeden z těchto požadavků:

a)

složkami, z nichž se léčivý přípravek skládá, jsou přirozeně se vyskytující látky, jako jsou vitamíny, elektrolyty, aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, nukleotidy, sacharidy a lipidy, a v souladu s pokyny Evropské agentury pro léčivé přípravky k hodnocení environmentálních rizik humánních léčivých přípravků (pokyny agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik) (20) se obecně považují za rozložitelné v životním prostředí (21);

b)

pokud složky, které tvoří léčivý přípravek, nesplňují požadavky uvedené v písmenu a), splňují tyto složky, jejich klíčové lidské metabolity a jejich klíčové produkty přeměny v životním prostředí jednu z těchto podmínek:

i)

jsou klasifikovány jako snadno biologicky rozložitelné na základě alespoň jedné ze zkušebních metod z pokynů OECD ke zkoušení chemických látek, zkouška 301 (A–F), snadná biologická rozložitelnost (22), v souladu s vyhovující hodnotou pro snadnou biologickou rozložitelnost, jak je definována v uvedených pokynech;

ii)

na základě specifické zkoušky č. 308 lze usuzovat na mineralizaci: Aerobní a anaerobní přeměna ve vodních sedimentech (OECD 308) (23) pokynů OECD k testování chemických látek (24) v porovnání s kritérii perzistence definovanými v pokynech agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik.

1.1.2

Léčivý přípravek je vhodnou náhradou jiného léčivého přípravku ve stejné terapeutické oblasti nebo třídě látek, který je dostupný na trhu nebo na něm byl dostupný alespoň pět let a který nesplňuje požadavky popsané v bodě 1.1.1.

Splnění tohoto požadavku se prokazuje prostřednictvím veřejně dostupné analýzy ověřené nezávislou třetí stranou.

1.2

Výrobce prokáže, že ve stejné terapeutické oblasti nebo třídě látek neexistují žádné složky pro výrobu alternativního léčivého přípravku, který by byl považován za vhodnou náhradu, a které splňují požadavky v bodě 1.1.1. Činnost splňuje všechny požadavky uvedené v bodech 1.2.1 až 1.2.6.

1.2.1

Výrobce provede analýzu, že neexistuje žádná vhodná náhrada vyráběného léčivého přípravku, zveřejní hlavní výsledky této analýzy a prokáže, že zahájil iniciativy k vývoji této alternativy.

1.2.2

V souladu s pokyny agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik je poměr PEC/PNEC pro léčivý přípravek získaný při hodnocení environmentálních rizik nižší než 1.

1.2.3

Balicí a distribuční systémy umožňují upravit prodané množství na požadované množství podle léčby s ohledem na platné vnitrostátní právní předpisy.

1.2.4

Aby se omezilo přílišné dávkování farmakologicky účinných látek, jsou o dávce a způsobu dávkování poskytovány veřejně přístupné informace, jako jsou příbalové letáky nebo webové stránky.

1.2.5

Balicí a distribuční systémy umožňují použití nejúčinnějšího dostupného dávkovacího systému podle současného stavu techniky a s ohledem na způsob podávání, například zdravotnickými pracovníky nebo v domácnosti. Výrobce zveřejňuje hlavní výsledky této analýzy.

1.2.6

Výrobce přispívá ke zmírnění dopadu nesprávné likvidace nepoužitých léčivých přípravků na životní prostředí, a to i tím, že následným uživatelům poskytuje příslušné informace o vhodné likvidaci nepoužitých léčivých přípravků.

1.3

Výrobní proces nezahrnuje použití látek, ať už samotných nebo ve směsích, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, s výjimkou případů, kdy provozovatel vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek (25).

2.

Činnost splňuje tyto požadavky týkající se emisí znečišťujících látek:

2.1

Pokud se na činnost vztahují prahy pro hodnoty emisí, jsou tyto hodnoty nižší než střední hodnota rozsahů hodnot BAT-AEL (26) stanovených:

a)

v závěrech o BAT pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (27) pro emise do ovzduší z nových zařízení (nebo pro stávající zařízení do čtyř let od zveřejnění závěrů o BAT), pokud se na ně vztahují příslušné podmínky;

b)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek (28); pro výrobní činnost za podmínek, na které se nevztahují výše uvedené závěry o BAT;

c)

v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (29);

d)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba pevných látek a ostatní výroba (30);

e)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba amoniaku, kyselin a hnojiv (31);

f)

v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC) pro výrobní činnost za podmínek, na které se nevztahují výše uvedené závěry o BAT (32).

Zařízení v rozsazích hodnot BAT-AEL, které se pohybují na úrovni středního cíle, nevyvolávají žádný významný mezisložkový dopad.

Zařízení, kterým byla udělena výjimka v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU, se po dobu platnosti výjimky nepovažují za zařízení splňující technická screeningová kritéria.

2.2

Pokud je k dispozici metodika nepřetržitého měření určité znečišťující látky, používá provozovatel systémy pro nepřetržité monitorování emisí (CEMS), systémy pro nepřetržité monitorování kvality odpadních vod (CEQMS) a další opatření zajišťující pravidelné ověřování toho, že nedochází ke zhoršování životního prostředí.

2.3

Je-li to technicky možné, používá provozovatel třídění odpadních rozpouštědel pro využití rozpouštědel z koncentrovaných odpadních toků.

Rozpouštědla uvedená v tabulce 1 pokynu ICH Q3C (R8) Evropské agentury pro léčivé přípravky o nečistotách, jak je uvedeno v pokynu pro zbytková rozpouštědla (33), se v léčivých přípravcích nepoužívají.

Maximální ztráta rozpouštědel z celkového množství vstupů nepřesáhne 3 %. Celková účinnost využití těkavých organických sloučenin (VOC) je nejméně 99 %.

Provozovatel ověřuje, že nedochází k fugitivním emisím VOC nad rámec níže uvedených kritérií pro prahové hodnoty v miliontinách objemových (ppmv), a to prováděním kampaní na zjišťování a odstraňování netěsností (LDAR) nejméně jednou za tři roky. Doporučují se investice do používání zařízení s vysokou integritou za předpokladu, že jsou instalována ve stávajících zařízeních v případech uvedených v bodě 23 písm. b) závěrů o BAT pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu, přičemž prahová hodnota tlaku se snižuje na 200 barů. Minimální harmonogram ověřování může být zkrácen v případech, kdy je kvantifikace celkových emisí VOC ze zařízení pravidelně kvalifikována pomocí korelace indikátorů (TC) nebo pomocí technik založených na optické absorpci, jako je např. diferenciální absorpční detekce a měření délky světla (DIAL) nebo solární okultace (SOX) nebo jiné měření s rovnocennou výkonností

Rozptýlené emise látek nebo směsí klasifikovaných jako CMR1 A nebo 1B ze zařízení, u kterého dochází k úniku, nepřekračují koncentraci 100 ppmv (34).

Kampaně LDAR mají prvky popsané v BAT19 závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu, mezi něž patří detekce úniků, oprava a údržba míst, kde dochází úniku, do 30 dnů od zjištění úniku, práh úniku je nižší nebo roven 5 000 ppmv pro látky nebo směsi jiné než klasifikované jako CMR 1 A nebo 1B, tyto prvky jsou přitom přezkoumávány a aktualizovány za účelem neustálého zlepšování zařízení. Ztráty rozpouštědel a účinnost využití VOC se monitorují na základě plánu hospodaření s rozpouštědly s využitím hmotnostní bilance pro účely kontroly dodržování požadavků v souladu s kapitolou V směrnice 2010/75/EU.

2.4

Odpadní vody a další odpad (včetně pevných, kapalných nebo plynných vedlejších produktů z výroby) jsou likvidovány bezpečným, včasným a hygienickým způsobem. Kontejnery nebo trubky na odpadní materiál jsou jasně označeny. Analytické údaje dokládající přeměnu těchto látek a jejich zbytků na materiály, které nejsou klasifikovány jako nebezpečný odpad, jsou v zařízení k dispozici a jsou aktualizovány.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

Pro prahovou hodnotu chladiva platí, že potenciál globálního oteplování nepřekročí 150 při chlazení látky.

Pokud jsou léčivé přípravky vyráběny z látek uvedených v oddílech 3.10 až 3.16 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, nepřekračují emise skleníkových plynů limity stanovené v příslušných technických screeningových kritériích zásady „významně nepoškozovat“ pro zmírňování změny klimatu.

Náhrada nevede k nárůstu emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (35) nebo ISO 14064-1:2018 (36). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.   Čištění odpadních vod

Provádění procesů čištění odpadních vod výrobním závodem nebo jeho jménem nevede ke zhoršení stavu vodních útvarů a mořských zdrojů.

Pokud se na činnosti vztahují požadavky směrnic 91/271/EHS, 2008/105/ES, 2006/118/ES, 2010/75/EU, 2000/60/ES, (EU) 2020/2184, 76/160/EHS, 2008/56/ES a 2011/92/EU, činnosti těmto požadavkům vyhovují.

V rámci této činnosti se uplatňují osvědčené postupy uvedené v dokumentu Společného výzkumného střediska Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy (37).

Pokud je čištění odpadních vod prováděno čistírnou městských odpadních vod jménem výrobního závodu, je zajištěno, že:

a)

zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými výrobním závodem nemá negativní vliv na proces čištění v čistírně městských odpadních vod;

b)

zatížení a vlastnosti znečišťujících látek nepředstavují žádné riziko pro zdraví zaměstnanců pracujících v čistírnách odpadních vod a ani jejich zdraví nepoškozují;

c)

čistírna městských odpadních vod je navržena a vybavena tak, aby dokázala snížit množství vypouštěných znečišťujících látek;

d)

celkové zatížení dotčených znečišťujících látek vypouštěných do vodního útvaru se nezvýší ve srovnání se situací, kdy by emise z dotčeného zařízení zůstaly v souladu s prahovými hodnotami emisí stanovenými pro přímé vypouštění;

e)

není ovlivněna využitelnost kalů z čistíren odpadních vod pro (re)cyklování živin.

Pro zařízení, u nichž byly do environmentálního povolení zahrnuty dodatečné limity znečišťujících látek nebo přísnější podmínky ve srovnání s požadavky výše uvedených právních předpisů, platí tyto přísnější podmínky.

2.   Ochrana půdy a podzemní vody

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění emisím do půdy a je prováděn pravidelný dohled s cílem zamezit únikům látek, rozlití kapalin, mimořádným událostem nebo haváriím, k nimž by mohlo dojít během používání zařízení a skladování.

3.   Spotřeba vody

Provozovatelé posuzují vodní stopu chemických výrobních procesů v souladu s normou ISO 14046:2014 (38) a zajišťují, aby nepřispívaly k nedostatku vody. Na základě tohoto posouzení provozovatelé předloží prohlášení, že nepřispívají k nedostatku vody, které je ověřeno nezávislou třetí stranou.

4.   Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design pro vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informování o složkách výrobků v dodavatelském řetězci.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.    Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

2.1.   Sběr a svoz nebezpečného odpadu

Popis činnosti

Tříděný sběr a svoz nebezpečného odpadu (39) před zpracováním, materiálovým využitím nebo odstraněním, včetně výstavby, provozu a modernizace zařízení zapojených do sběru a svozu tohoto odpadu, například překladiště nebezpečného odpadu, jakožto prostředek přiměřeného zpracování.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.12 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Nebezpečný odpad je tříděn u zdroje a sbírán odděleně od odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, aby se zabránilo křížové kontaminaci. Jsou přijata vhodná opatření, která zajistí, aby se při tříděném sběru a svozu nebezpečný odpad nesměšoval ani neředil s jinými kategoriemi nebezpečného odpadu ani s jinými odpady, látkami nebo materiály.

2.

Správný sběr a manipulace zabraňují úniku nebezpečných odpadů během sběru, svozu, skladování a předání do zpracovatelského zařízení, které je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněno zpracovávat nebezpečný odpad.

3.

Pokud má určitý odpad, který je klasifikovaný jako nebezpečný, také svozový status nebezpečného zboží podle Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (40), je svoz v souladu s příslušnými požadavky stanovenými dohodou ADR.

4.

Při této činnosti se používají vozidla pro svoz odpadu, která splňují alespoň normy Euro V (41).

5.

Během sběru a svozu je nebezpečný odpad balen a označován v souladu s platnými mezinárodními a unijními normami.

6.

Provozovatel, který provádí sběr nebezpečného odpadu, dodržuje povinnosti týkající se vedení záznamů, včetně záznamů o množství, povaze, původu, místě určení, četnosti sběru, způsobu svozu a způsobu zpracování, které stanoví platné unijní a vnitrostátní právní předpisy.

7.

Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ):

a)

hlavní kategorie OEEZ uvedené v příloze III směrnice 2012/19/EU se sbírají odděleně;

b)

sběr a svoz zachovávají celistvost OEEZ a zabraňují úniku nebezpečných látek, jako jsou látky poškozující ozonovou vrstvu, fluorované skleníkové plyny nebo rtuť obsažená v zářivkách;

c)

provozovatel sběru a logistiky zavede systém správy pro řízení environmentálních, zdravotních a bezpečnostních rizik.

Splnění normativních požadavků na sběr a logistiku stanovených v normách CLC/EN 50625-1:2014 (42) a CLC/TS 50625-4:2017 (43) nebo v normativních požadavcích, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v normách CLC/EN 50625-1 a CLC/TS 50625-4, je důkazem splnění požadavku, že sběr a svoz zachovávají celistvost OEEZ a baterií a zabraňují úniku nebezpečných látek.

8.

Při skladování odpadu činnost splňuje požadavky stanovené v závěrech o nejlepších dostupných technikách BAT 4 pro zpracování odpadu (44).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

V zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nedochází ke smísení tříděného odpadu s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi.

Recyklovatelný odpad (45) se neodstraňuje, nespaluje ani není využíván ke spoluspalování.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.2.   Zpracování nebezpečného odpadu

Popis činnosti

Výstavba, nové využití, modernizace a provoz specializovaných zařízení pro zpracování nebezpečného odpadu, včetně spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu (46) (operace D10), biologické úpravy nebezpečného odpadu (operace D8) a fyzikálně-chemické úpravy (operace D9) (47).

Činnost nezahrnuje:

a)

způsoby odstraňování (podle přílohy I směrnice 2008/98/ES) nebezpečného odpadu, jako je skládkování nebo trvalé uložení;

b)

spalování recyklovatelného nebezpečného odpadu a spalování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný;

c)

zpracování a likvidace toxických živých nebo mrtvých zvířat a jiného kontaminovaného odpadu;

d)

zpracování a ukládání radioaktivního jaderného odpadu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódem E38.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Pokud jde o procesy zpracování odpadu, splňuje činnost tato kritéria:

1.1

Podle druhu činnosti je činnost v souladu s požadavky stanovenými buď v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (48), nebo v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro spalování odpadu (49).

Zařízení, kterým byla udělena výjimka v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU, se nepovažují za splňující technická screeningová kritéria.

1.2

Během postupů před přijetím odpadu se shromažďují alespoň tyto informace:

a)

očekávané datum vstupu do zařízení na zpracování odpadu;

b)

kontaktní údaje původce odpadu, odvětví, z něhož odpad pochází, a povahu procesu, při němž odpad vzniká, včetně variability tohoto procesu;

c)

odhadované množství, které má být dodáno provozovateli v jedné dodávce a za rok;

d)

popis odpadu, včetně složení, nebezpečných vlastností odpadu, kódu odpadu a vhodného způsobu zpracování.

1.3

Postupy pro přijetí odpadu zahrnují tyto prvky:

a)

zařízení pro přijímání odpadu, jehož součástí je laboratoř, která na místě analyzuje vzorky, a zdokumentované standardní provozní postupy pro analýzu, možností je také zadání provádění analýz akreditovaným laboratořím prostřednictvím externí subdodavatelské smlouvy;

b)

zdokumentované postupy odběru vzorků v souladu s příslušnými normami, např. EN 14899:2005 (50);

c)

zdokumentovaná analýza příslušných fyzikálně-chemických parametrů pro zpracování;

d)

vyhrazený karanténní prostor pro skladování odpadu a písemné postupy pro nakládání s nepřijatým odpadem.

Pracovníci, kteří se zabývají postupy před přijetím a při přijetí, jsou díky své odbornosti nebo zkušenostem schopni řešit všechny nezbytné otázky týkající se zpracování odpadů v zařízení na zpracování odpadů. Postupy jsou určeny k předběžnému přijetí a převzetí odpadů v zařízení na zpracování odpadů pouze v případě, že je k dispozici vhodný způsob zpracování a je určen způsob odstranění nebo využití výstupu zpracování.

V případě „mísení nebo směšování“ (podle oddílu 5.1 písm. c) přílohy I směrnice 2010/75/EU) provozovatel nepoužívá ředění ke snížení koncentrace jedné nebo více nebezpečných látek přítomných v odpadu s cílem, aby byla zrušena klasifikace výsledné směsi odpadu a stala se „odpadem neklasifikovaným jako nebezpečný“, a aby tak mohla být následně zpracována v zařízeních, která nejsou určena ke zpracování nebezpečného odpadu. Ředění se nepoužívá jako „náhrada“ za odpovídající zpracování odpadu.

2.

V případě fyzikálně-chemické úpravy pevných nebo pastovitých odpadů je každá úprava za účelem zpracování odpadů před jejich konečným odstraněním, například na skládkách nebezpečného odpadu, navržena tak, aby splňovala tyto požadavky:

a)

omezit maximální koncentraci celkového organického uhlíku (TOC) v každém jednotlivém vstupním odpadu ukládaném na skládku na 6 %;

b)

omezit obsah rozpuštěného organického uhlíku (DOC) ve výstupním odpadu na 1 000  mg/kg v sušině po zkoušce vyluhovatelnosti s L/S = 10 l/kg na základě normy EU EN 12457-2:2002 (51).

3.

V případě fyzikálně-chemické úpravy odpadů s výhřevností se přijímají opatření, která zabraňují ředění a rozptylu nebezpečných látek a vysokému zatížení uvolňovanému do ovzduší v důsledku nevhodné konečné úpravy odpadů s výhřevností. Jakékoli zařízení pro úpravu před konečnou tepelnou úpravou (spalováním nebo spoluspalováním) musí být navrženo tak, aby byl omezen obsah nebezpečných látek (a splněna další související kritéria) pro každý jednotlivý vstupní odpad zpracovávaný v zařízení pro fyzikálně-chemickou úpravu, aby byly dodrženy úrovně přijatelnosti na vstupu do zařízení pro konečnou tepelnou úpravu.

4.

V případě zpracování vodného kapalného odpadu se biologická upravitelnost odpadní vody vzniklé zpracováním vodného kapalného odpadu v biologické čistírně odpadních vod posuzuje na základě tohoto kritéria:

Eliminace rozpuštěného organického uhlíku DOC > 70 % za 7 dní (> 80 % při použití upraveného inokula) v souladu s normou EN ISO 9888 (52) (Zahn Wellens) nebo jinými obecně uznávanými rovnocennými odvětvovými normami a metodikami používanými k hodnocení bioeliminace a souvisejících výkonů.

5.

V případě zpracování odpadu, který obsahuje perzistentní organické znečišťující látky (POP), jsou všechny odpady obsahující perzistentní organické znečišťující látky uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021 kontrolovány a sledovány jako nebezpečný odpad v souladu s článkem 17 směrnice 2008/98/ES. Uplatňují se zvláštní požadavky čl. 7 odst. 4 a článků 17, 18 a 19 směrnice 2008/98/ES. V případě přeshraničního pohybu platí požadavky kapitoly I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (53).

Systém sledování zavedený v zařízeních na základě výše uvedených osvědčených postupů umožňuje monitorovat:

a)

účinné oddělení každé části výrobku nebo odpadu, jako je odpadní zařízení, která obsahuje perzistentní organickou znečišťující látku nebo je jí kontaminovaná nad úrovněmi definovanými v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021;

b)

účinné zničení nebo nevratnou přeměnu odpadu obsahujícího perzistentní organickou znečišťující látku v souladu s čl. 7 odst. 2 až 4 a přílohou V nařízení (EU) 2019/1021.

6.

V případě zpracování odpadu, který obsahuje rtuť (54), mají všechna zařízení, v nichž mohou být zpracovávány odpady sestávající ze rtuti nebo sloučenin rtuti, obsahující rtuť nebo sloučeniny rtuti nebo kontaminované rtutí nebo sloučeninami rtuti (podle definice v článku 11 Minamatské úmluvy), systém vysledovatelnosti stanovený v článku 14 nařízení (EU) 2017/852 nebo podobný systém vysledovatelnosti. Na základě tohoto systému sledování zařízení, která zpracovávají odpad obsahující rtuť, monitorují skutečný bezpečný osud rtuti a jejích sloučenin na příslušném konečném místě určení.

7.

V případě zpracování zdravotnického odpadu (jiné než spalování) se v zařízení uplatňují osvědčené postupy uvedené v příručce WHO o bezpečném nakládání s odpady ze zdravotnických činností (55).

Zařízení pro jiné zpracování zdravotnického odpadu než spalování má specifický postup přijímání, sleduje a může prokázat, že tyto druhy zdravotnického odpadu nejsou přijímány ke zpracování:

a)

cytotoxický odpad;

b)

farmaceutický odpad;

c)

chemický odpad;

d)

radioaktivní odpad.

Použité technologie jsou certifikovány nezávislým certifikačním orgánem.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pro ochranu vodních a mořských zdrojů se používají příslušné techniky, stanovené v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (56).

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

2.3.   Sanace skládek nevyhovujících předpisům a opuštěných nebo nelegálních skládek odpadů

Popis činnosti

Sanace skládek, které nevyhovují předpisům (57), nebo opuštěných nebo nelegálních skládek (58), které byly uzavřeny a nepřijímají další odpad kromě případného inertního nebo biostabilizovaného odpadu určeného k zakrytí skládky (v rozsahu povoleném v environmentálním povolení pro sanační projekt);

Činnost může zahrnovat kterékoli z následujících sanačních strategií a dílčích činností, které se běžně provádějí jako součást projektů zaměřených na odstranění, kontrolu, zadržení nebo snížení emisí (59) znečišťujících látek z nevyhovujících, opuštěných nebo nelegálních skládek:

a)

sanace prostřednictvím environmentální izolace nevyhovujících nebo nelegálních skládek v současné lokalitě, včetně:

i)

fyzické izolace, koncentrace, strukturální stabilizace a ochrany nevyhovující nebo nelegální skládky, včetně použití hydraulických bariér, utěsnění, odvodnění a krycích vrstev;

ii)

instalace, provozu a údržby odvodňovacích systémů a systémů tříděného sběru a čištění výluhů a odtokových vod před jejich vypouštěním;

iii)

instalace, provozu a údržby systémů pro sběr, snižování a regulaci skládkového plynu, včetně vrtů, potrubí a systémů spalování;

iv)

použití vrchní vrstvy půdy a porostu vegetací pro účely renaturace;

b)

sanace prostřednictvím výkopu a odstranění nevyhovujících nebo nelegálních skládek s následným zpracováním, využitím nebo odstraněním vytěženého odpadu, včetně:

i)

selektivního vytěžení odpadu uloženého na místě, nakládky a přepravy do stávajících povolených zařízení na zpracování, využití nebo odstranění odpadu, přičemž se odděleně nakládá s odpadem neklasifikovaným jako nebezpečný a s nebezpečným odpadem;

ii)

třídění a využití materiálů a paliv z vytěžených odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, včetně instalace, provozu a údržby specializovaných zařízení a vybavení po dobu trvání sanačního projektu;

c)

sanace prostřednictvím dekontaminace půdy, povrchových a podzemních vod v místě znečištění, včetně:

i)

selektivního výkopu, nakládky, svozu, dočasného uložení, zasypávání zeminy s odděleným nakládáním s nekontaminovanou a kontaminovanou půdou;

ii)

nakládání s kontaminovanou půdou nebo vodou, buď na místě, nebo mimo něj, za použití především fyzikálních, chemických nebo biologických metod, včetně instalace, provozu a údržby specializovaných zařízení po dobu trvání sanačního projektu;

iii)

použití hydraulických bariér, aktivních a pasivních bariér, které mají omezit/zabránit migraci znečišťujících látek.

Tato činnost zahrnuje také všechny následující dílčí činnosti, které jsou nezbytné pro přípravu, plánování, monitorování a následné kroky v souvislosti s výše uvedenými sanačními opatřeními:

a)

přípravné průzkumy, včetně sběru údajů a průzkumných činností (zejména geologických nebo hydrologických), studií technické proveditelnosti a dopadů na životní prostředí, které jsou nezbytné pro vymezení sanačního projektu;

b)

příprava lokality, včetně zemních a vyrovnávacích prací, výstavby nebo zpevnění obvodových zdí nebo plotů, hlavních přístupových a vnitřních komunikací, demolice budov nebo jiných staveb na skládce;

c)

monitorování a kontrola sanačních opatření, včetně:

i)

odběru vzorků půdy, vody, sedimentů, bioty nebo jiných materiálů;

ii)

laboratorní analýzy vzorků za účelem zjištění povahy a koncentrace znečišťujících látek;

iii)

instalace, provozu a údržby monitorovacích zařízení a vybavení, jako jsou pozorovací vrty v obvodu skládky i mimo něj;

d)

provádění dalších environmentálních opatření a opatření prevence a kontroly znečištění, aby byly splněny podmínky uložené v environmentálním povolení pro sanační projekt, včetně opatření na zajištění bezpečnosti provozu na místě a zdraví pracovníků, jako je protipožární ochrana, ochrana před povodněmi, nakládání s nebezpečnými odpady.

Činnost nezahrnuje:

a)

trvalé uzavření a obnovu stávajících nebo nových skládek, které jsou v souladu se směrnicí Rady 1999/31/ES (60), nebo následnou péči o takové skládky, nebo v případě činností ve třetích zemí trvalé uzavření, obnovu nebo následnou péči v souvislosti se skládkami, které jsou v souladu s rovnocennými vnitrostátními předpisy nebo jsou jinak v souladu s uznávanými mezinárodními odvětvovými normami (61);

b)

transformaci skládkového plynu pro využití jako nosiče energie nebo průmyslové vstupní suroviny;

c)

přestavbu sanované lokality na jiné hospodářské využití, například rekreační, obytné nebo komerční plochy, instalace fotovoltaických panelů;

d)

kompenzační opatření za znečištění způsobené skládkou, jako je vybudování a provoz alternativních systémů zásobování vodou pro zasažené obyvatele žijící v okolí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E39, E38.2, E38.32 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Činnost splňuje všechny tyto podmínky:

a)

sanační činnost neprovádí provozovatel (62), který způsobil znečištění, ani původce odpadu ani osoba jednající jménem takového provozovatele nebo původce, s cílem dosáhnout souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (63) nebo v případě činností ve třetích zemí s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které na sanaci znečištění životního prostředí způsobeného hospodářskými činnostmi uplatňují zásadu znečišťovatel platí;

b)

dochází k odstraňování, kontrole, zadržování nebo snižování množství příslušných kontaminujících látek prostřednictvím fyzikálních, chemických, biologických nebo jiných metod, aby se zajistilo, že skládka a kontaminovaná oblast (půda, vodní útvar nebo jiné), s přihlédnutím k jejímu využití v době poškození nebo ke schválenému budoucímu využití oblasti, již nepředstavují významné riziko negativního dopadu na lidské zdraví a životní prostředí podle vnitrostátních regulačních norem, nebo, pokud takové normy neexistují, na základě interního hodnocení rizik, v němž se zohlední vlastnosti a rozsah zasažené oblasti (půda, vodní útvar nebo jiné), typ, vlastnosti (perzistence, mobilita a toxicita) a koncentrace látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů, možné cesty migrace a pravděpodobnost rozptylu (64).

2.

Tato činnost je připravena a prováděna v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a zahrnuje všechny tyto prvky:

a)

nevyhovující nebo nelegální skládka, která má být sanována, byla uzavřena a nepřijímá další odpad kromě případného inertního nebo biostabilizovaného odpadu určeného k zakrytí skládky (v rozsahu povoleném v environmentálním povolení pro sanační projekt);

b)

přípravná šetření včetně průzkumů specifických pro dané místo a sběru fyzikálních, chemických nebo mikrobiologických údajů se provádějí v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a nejlepšími dostupnými technikami, s cílem určit:

i)

umístění, vlastnosti a rozsah skládky a znečištěné oblasti;

ii)

základní geologické a hydrologické podmínky;

iii)

pravděpodobné množství, složení a zdroje skládkového odpadu;

iv)

znečištění půdy a vody, které z ní pochází, jakož i rizika pro lidské zdraví a životní prostředí;

c)

výsledky těchto sanačních průzkumů jsou vstupem pro studii proveditelnosti, která definuje cíle, úkoly a rozsah sanace a hodnotí alternativní nápravná opatření;

d)

nápravná opatření jsou analyzována podle požadavků stanovených v příloze II směrnice 2004/35/ES a v přílohách I a III směrnice 1999/31/ES nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech nebo obecně přijímaných mezinárodních normách (65) a jsou popsána ve studii proveditelnosti projektu sanace skládky, která přesvědčivě dokazuje, že zvolené nápravné opatření je nejlepším řešení k dosažení vymezených sanačních cílů;

e)

projekt sanace skládky, včetně doprovodného plánu monitorování a kontroly, je schválen příslušným orgánem a konzultován s místními zúčastněnými stranami v souladu s vnitrostátními právními požadavky;

f)

všechny materiály a všechna paliva zpětně získaná ze skládkového odpadu splňují příslušné normy kvality nebo specifikace uživatelů pro zamýšlené operace využití a nepředstavují riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví;

g)

jakýkoli nebezpečný odpad vytěžený nebo jinak vzniklý při sanační činnosti podléhá příslušnému sběru, svozu, zpracování, využití nebo odstranění oprávněným provozovatelem v souladu s vnitrostátními právními požadavky;

h)

nepoužívají se metody sanace půdy a podzemní vody založené výhradně na snižování koncentrací znečišťujících látek ředěním nebo přidáním vody;

i)

je prováděn plán kontroly a monitorování, včetně opatření ke kontrole dopadů sanačních činností a k ověření dosažení sanačních cílů a úkolů, a to po dobu nejméně deseti let v případě výkopu a odstranění skládky a po dobu nejméně třiceti let v případě environmentální izolace skládky, pokud není ve vnitrostátních právních předpisech nebo příslušným regulačním orgánem pro konkrétní sanační projekt stanovena jiná doba dostatečná k zajištění dlouhodobé kontroly rizik.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Jestliže skládka obsahuje významné množství biologicky rozložitelného odpadu, je zaveden systém zachycování skládkového plynu a snižování emisí a plán monitorování úniku skládkového plynu v souladu s provozními a technickými požadavky, které jsou stanoveny ve směrnici 1999/31/ES. nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech nebo obecně přijímaných mezinárodních odvětvových normách (66).

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Nápravná opatření chrání vodní a mořské zdroje a uplatňují nejlepší odvětvové postupy a technologie (67) s cílem:

a)

snížení tvorby výluhů ze skládky a zamezení odtoku nebo vsakování výluhů do okolní půdy a případnému ohrožení podzemních a povrchových vod;

b)

odděleného shromažďování a vhodného čištění odtokových vod a výluhů před jejich vypouštěním;

c)

sledování a analýzy míry tvorby výluhu a koncentrace a složení výluhu v období následné péče prostřednictvím vhodných kontrolních a monitorovacích systémů a procesů;

d)

odděleného shromažďování a vhodného zpracovávání znečištěné půdy v okolí skládky, aby se zabránilo únikům ze skládky do vodních útvarů silně nasáklou půdou.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Pokud sanační projekt předpokládá výkop a odstranění stávající skládky, nakládá se s vytěženým odpadem v souladu se zásadou hierarchie nakládání s odpady, přičemž se upřednostňuje recyklace před jinými druhy materiálového využití, před spalováním a odstraňováním, pokud je to technicky proveditelné a nezvyšuje to rizika pro životní prostředí nebo lidské zdraví.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

V příslušných případech je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014.

2.4.   Sanace kontaminovaných lokalit a oblastí

Popis činnosti

Činnost zahrnuje:

a)

dekontaminaci nebo sanaci půdy a podzemní vody ve znečištěné oblasti, a to buď na místě, nebo mimo něj, pomocí fyzikálních, chemických nebo biologických metod;

b)

dekontaminaci nebo sanaci kontaminovaných průmyslových závodů nebo lokalit;

c)

dekontaminaci nebo sanaci povrchových vod a jejich břehů po havarijním znečištění, například sběrem znečišťujících látek nebo fyzikálními, chemickými nebo biologickými metodami;

d)

čištění úniků ropy a jiných typů znečišťujících látek:

i)

v povrchových vodách včetně řek, jezer, pobřežních vod nebo přechodných vod;

ii)

v podzemních vodách podle definice ve směrnici 2000/60/ES;

iii)

v mořských vodách podle definice ve směrnici 2008/56/ES;

iv)

v sedimentech (pro všechny typy povrchových vod);

v)

ve vodních ekosystémech;

vi)

ve stavebnictví,

vii)

v půdě;

viii)

v suchozemských ekosystémech;

e)

materiální odstraňování nebezpečných látek, směsí nebo výrobků, jako je azbest nebo olovnaté barvy;

f)

další specializované činnosti v oblasti kontroly znečištění;

g)

odstraňování následků přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo zemětřesení;

h)

sanaci nevyužívaných těžebních lokalit nebo odkazů nesouvisejících s výnosy z těžby;

i)

zadržovací operace, hydraulické bariéry, aktivní a pasivní bariéry, které mají omezit migraci znečišťujících látek nebo jí zabránit.

Tato činnost zahrnuje také všechny činnosti, které jsou nutné k přípravě, plánování, monitorování a následným opatřením při samotné dekontaminaci nebo sanaci, jako jsou:

a)

přípravné průzkumy, včetně sběru údajů a průzkumných činností (zejména geologických nebo hydrologických), studií technické proveditelnosti a dopadů na životní prostředí, které jsou nezbytné pro vymezení sanačního projektu;

b)

monitorování a kontrola sanačních opatření, včetně:

i)

odběru vzorků půdy, vody, sedimentů, bioty nebo jiných materiálů;

ii)

laboratorní analýzy vzorků za účelem zjištění povahy a koncentrace znečišťujících látek;

iii)

instalace, provozu a údržby monitorovacích zařízení a vybavení, jako jsou pozorovací vrty v obvodu sanované lokality i mimo ni;

c)

demolice kontaminovaných budov nebo jiných staveb, demontáž velkých strojních zařízení a vybavení (tj. odstavení) a odstranění povrchového těsnění a betonáže;

d)

přemísťování zeminy nebo bagrování, včetně výkopových prací, skládkování, vyrovnávání terénu, výstavby nebo zpevňování obvodových zdí nebo plotů, hlavních přístupových a vnitřních komunikací a všech dalších činností nezbytných pro provedení dekontaminace;

e)

provádění dalších environmentálních opatření a opatření prevence a kontroly znečištění, aby byly splněny podmínky uložené v environmentálním povolení pro sanační projekt, včetně opatření na zajištění bezpečnosti provozu na místě a zdraví pracovníků (jako je protipožární ochrana, ochrana před povodněmi, nakládání s nebezpečnými odpady), ochrana pracovníků, kontrola přístupu na místo, nakládání s invazními druhy před dekontaminací nebo sanací nebo během nich, posilovací operace prováděné před dekontaminací nebo během ní.

Tato hospodářská činnost nezahrnuje:

a)

ochranu proti škodlivým organismům v zemědělství;

b)

čištění vody pro účely zásobování vodou;

c)

dekontaminaci nebo sanaci jaderných elektráren a lokalit;

d)

zpracování a likvidaci nebezpečných nebo jiných odpadů, které nesouvisejí s problémem kontaminace lokality;

e)

morfologickou sanaci;

f)

sanaci skládek nevyhovujících předpisům a opuštěných nebo nelegálních skládek odpadů nesouvisejících se sanovanou lokalitou (viz oddíl 2.3 této přílohy);

g)

záchranné služby (viz bod 14.1 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139);

h)

venkovní zametání a kropení ulic.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy 39, 33.20, 43.11, 43.12, 71.12, 71.20, 74.90, 81.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.

Sanační činnosti neprovádí provozovatel (68), který způsobil znečištění, ani osoba jednající jménem takového provozovatele s cílem splnit požadavky směrnice 2004/35/ES nebo v případě činností ve třetích zemích ustanovení o odpovědnosti za životní prostředí na základě zásady znečišťovatel platí podle vnitrostátních právních předpisů.

2.

Dochází k odstraňování, kontrole, zadržování nebo snižování množství příslušných kontaminujících látek prostřednictvím mechanických, chemických, biologických nebo jiných metod, aby se zajistilo, že kontaminovaná oblast (půda, vodní útvar nebo jiné), s přihlédnutím k jejímu využití v době poškození nebo ke schválenému budoucímu využití oblasti, již nepředstavují významné riziko negativního dopadu na lidské zdraví a životní prostředí (69) podle:

a)

vnitrostátních regulačních norem;

b)

pokud takové normy neexistují, na základě interního hodnocení rizik, v němž se zohlední vlastnosti a rozsah zasažené oblasti (půda, vodní útvar nebo jiné), typ, vlastnosti (perzistence, mobilita a toxicita) a koncentrace látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů, možné cesty migrace a pravděpodobnost rozptylu (70).

3.

Sanační činnost je prováděna v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a zahrnuje všechny tyto prvky:

a)

došlo k zastavení původní provozní činnosti nebo defektního zařízení a pomocného vybavení, které vedly ke kontaminaci, nebo bylo nalezeno řešení, díky němuž již tato činnost, zařízení nebo vybavení nejsou potenciálním zdrojem další kontaminace (s výjimkou dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států nebo jiných neidentifikovatelných rozptýlených zdrojů znečištění);

b)

přípravná šetření včetně průzkumů specifických pro danou lokalitu a sběru fyzikálních, chemických nebo mikrobiologických údajů se provádějí v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a nejlepšími dostupnými technikami, aby byly zjištěny následující prvky, které se používají k definování environmentálních cílů pro sanaci a vyhodnocení nápravných opatření:

i)

umístění, vlastnosti a rozsah kontaminované lokality;

ii)

základní geologické a hydrologické podmínky;

iii)

pravděpodobné množství, složení a zdroje kontaminace;

iv)

znečištění půdy a vody, které z ní pochází, jakož i rizika pro lidské zdraví a životní prostředí;

c)

nápravná opatření jsou analyzována v souladu s přílohou II směrnice 2004/35/ES (71) a nejvhodnější nápravná opatření jsou vymezena v konkrétním plánu nápravných opatření, který zahrnuje požadavky na monitorování a plán monitorování;

d)

jakýkoli nebezpečný odpad nebo odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, nebo kontaminovaná zemina, které byly vytěženy nebo jinak vznikly při sanační činnosti, příslušným způsobem sbírá, sváží, zpracovává, využívá nebo odstraňuje oprávněný provozovatel v souladu s vnitrostátními právními požadavky, přičemž se věnuje náležitá péče tomu, aby se předešlo smíchání vytěžené kontaminované zeminy a nekontaminované zeminy;

e)

sanační metody nezahrnují snižování koncentrací znečišťujících látek ředěním nebo přidáním vody, ledaže jsou v plánu sanace uvedeny plné důvody, a to jiné než nákladové;

f)

činnosti kontroly, monitorování nebo údržby se provádějí ve fázi následné péče po dobu nejméně deseti let, pokud není ve vnitrostátních právních předpisech nebo v plánu sanace a monitorování stanovena jiná doba, která je dostatečná pro zajištění dlouhodobé kontroly rizik (viz bod 4).

4.

Konkrétní plán sanace a monitorování schvaluje příslušný orgán v souladu s vnitrostátními právními požadavky po konzultaci s místními zúčastněnými stranami.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (72).

Do plánu nápravných opatření jsou zahrnuta opatření na snížení emisí skleníkových plynů okruhu 1 a okruhu 2 (73).

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního, demoličního nebo jiného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého v sanované lokalitě je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž odpad nahradí jiné materiály, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a Protokolem EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady (74), ledaže je v plánu nápravných opatření poskytnuto jasné odůvodnění založené na technických nebo environmentálních a nikoli nákladových důvodech.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Je třeba zajistit následující:

a)

v Unii, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS;

b)

v Unii, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

Je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014.


(1)  Pokyny Evropské agentury pro léčivé přípravky pro hodnocení environmentálních rizik humánních léčivých přípravků, znění ze dne 27.6.2023, https://www.ema.europa.eu/en/environmental-risk-assessment-medicinal-products-human-use-scientific-guideline.

(2)  Klíčové metabolity jsou lidské metabolity, které se pravděpodobně vyloučí do životního prostředí. Tyto metabolity jsou identifikovány v (ne)klinických studiích metabolismu léčivých přípravků, které jsou k dispozici v žádostech o registraci. Takové metabolity mají být identifikovány podle dokumentu EMA/CPMP/ICH/286/1995, strana 8. Klíčové produkty přeměny (TP) těchto klíčových lidských metabolitů mateřské sloučeniny (farmakologicky účinné látky) jsou ty, které přesahují 10 % rozpuštěného organického uhlíku (DOC) nebo celkového organického uhlíku (TOC) mateřské sloučeniny.

(3)  OECD Guidelines for the Testing of Chemicals, Test 301 (A-F), Ready Biodegradability (Pokyny OECD ke zkoušení chemických látek, zkouška 301 (A–F), snadná biologická rozložitelnost), znění ze dne 27.6.2023: https://www.oecd.org/chemicalsafety/risk-assessment/1948209.pdf. Zkouška OECD 301 (A–F) se používá k identifikaci látek, u nichž se má za to, že se rychle a s konečnou platností biologicky rozloží, tj. mineralizují v aerobních podmínkách prostředí).

(4)  Výsledkem studií vyššího stupně (OECD 308) jsou tzv. poločasy, které udávají dobu, po níž je dosaženo 50 % biologického rozkladu farmakologicky účinné látky. Uplatňují se poločasy přijatelné pro prokázání dostatečně rychlého biologického rozkladu, tj. neperzistence, podle nařízení (ES) č. 1907/2006, přílohy XIII, na kterou odkazuje i pokyn agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik.

(5)  OECD Guidelines for the Testing of Chemicals, Test No. 308: Aerobic and Anaerobic Transformation in Aquatic Sediment Systems (Pokyny OECD ke zkoušení chemických látek, test č. 308: Aerobní a anaerobní přeměna v systémech vodních sedimentů), znění ze dne 27.6.2023: https://www.oecd-ilibrary.org/environment/test-no-308-aerobic-and-anaerobic-transformation-in-aquatic-sediment-systems_9789264070523-en.

(6)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenech f) a g), jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.

(7)  Požadavky v tomto bodě se týkají znečišťujících látek uvedených v klíčových environmentálních otázkách v jednotlivých referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách (BREF) nebo v nejlepších dostupných technikách (BAT-AEL) příslušných závěrů o BAT v prováděcích rozhodnutích Komise. Tam, kde BAT-AEL rozlišují mezi „stávajícími“ a „novými zařízeními“, provozovatelé prokazují soulad s BAT-AEL u nových zařízení. Pokud není stanoven rozsah hodnot BAT-AEL, ale jedna hodnota, jsou úrovně emisí nižší než tato hodnota. Je-li rozsah hodnot BAT-AEL vyjádřen takto: „<x-y jednotka“ (tj. dolní hranice rozsahu hodnot BAT-AEL je vyjádřena jako „nižší než“), střední hodnota se vypočítá pomocí x a y. Průměrná období jsou stejná jako ve výše uvedených dokumentech BREF týkajících se BAT-AEL.

(8)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (Úř. věst. L 318, 12.12.2022, s. 157).

(9)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek, který je k dispozici na adrese https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/ofc_bref_0806.pdf.

(10)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (Úř. věst. L 152, 9.6.2016, s. 23).

(11)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba pevných látek a ostatní výroba, (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(12)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba amoniaku, kyselin a hnojiv (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(13)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC), (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/production-speciality-inorganic-chemicals).

(14)  Pokyn ICH Q3C (R8) Evropské agentury pro léčivé přípravky o nečistotách: pokyn pro zbytková rozpouštědla. Krok 5, 2022, znění ze dne 27.6.2023: https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/international-conference-harmonisation-technical-requirements-registration-pharmaceuticals-human-use_en-33.pdf.

(15)  Pokud se uplatní výjimka podle kritéria 1.3.

(16)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/71206.html.

(17)  Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/66453.html.

(18)  Společné výzkumné středisko, Best Environmental Management Practice for the Public Administration Sector (Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy), 2019, znění ze dne 27.6.2023: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/6063f857-7789-11e9-9f05-01aa75ed71a1/language-en.

(19)  ISO 14046:2014 Environmentální management – Vodní stopa – Zásady, požadavky a pokyny, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/43263.html.

(20)  Pokyny Evropské agentury pro léčivé přípravky pro hodnocení environmentálních rizik humánních léčivých přípravků, znění ze dne 27.6.2023, https://www.ema.europa.eu/en/environmental-risk-assessment-medicinal-products-human-use-scientific-guideline.

(21)  Klíčové metabolity jsou lidské metabolity, které se pravděpodobně vyloučí do životního prostředí. Tyto metabolity jsou identifikovány v (ne)klinických studiích metabolismu léčivých přípravků, které jsou k dispozici v žádostech o registraci. Takové metabolity mají být identifikovány podle dokumentu EMA/CPMP/ICH/286/1995, strana 8. Klíčové produkty přeměny (TP) těchto klíčových lidských metabolitů mateřské sloučeniny (farmakologicky účinné látky) jsou ty, které přesahují 10 % rozpuštěného organického uhlíku (DOC) nebo celkového organického uhlíku (TOC) mateřské sloučeniny

(22)  OECD Guidelines for the Testing of Chemicals, Test 301 (A-F), Ready Biodegradability (Pokyny OECD ke zkoušení chemických látek, zkouška 301 (A–F), snadná biologická rozložitelnost), znění ze dne 27.6.2023: https://www.oecd.org/chemicalsafety/risk-assessment/1948209.pdf. Zkouška OECD 301 (A–F) se používá k identifikaci látek, u nichž se předpokládá, že se rychle a s konečnou platností biologicky rozloží, tj. mineralizují v aerobních podmínkách prostředí).

(23)  Výsledkem studií vyššího stupně (OECD 308) jsou tzv. poločasy, které udávají dobu, po níž je dosaženo 50 % biologického rozkladu účinné složky léčivého přípravku. Uplatňují se poločasy přijatelné pro prokázání dostatečně rychlého biologického rozkladu, tj. neperzistence, podle nařízení (ES) č. 1907/2006, přílohy XIII, na kterou odkazuje i pokyn agentury EMA k hodnocení environmentálních rizik.

(24)  OECD Guidelines for the Testing of Chemicals, Test No. 308: Aerobic and Anaerobic Transformation in Aquatic Sediment Systems (Pokyny OECD ke zkoušení chemických látek, test č. 308: Aerobní a anaerobní přeměna v systémech vodních sedimentů), znění ze dne 27.6.2023: https://www.oecd-ilibrary.org/environment/test-no-308-aerobic-and-anaerobic-transformation-in-aquatic-sediment-systems_9789264070523-en.

(25)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenech f) a g), jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.

(26)  Požadavky v tomto bodě se týkají znečišťujících látek uvedených v klíčových environmentálních otázkách v jednotlivých referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách (BREF) nebo v nejlepších dostupných technikách (BAT-AEL) příslušných závěrů o BAT v prováděcích rozhodnutích Komise. Tam, kde BAT-AEL rozlišují mezi „stávajícími“ a „novými zařízeními“, provozovatelé prokazují soulad s BAT-AEL u nových zařízení. Pokud není stanoven rozsah hodnot BAT-AEL, ale jedna hodnota, jsou úrovně emisí nižší než tato hodnota. Je-li rozsah hodnot BAT-AEL vyjádřen takto: „<x-y jednotka“ (tj. dolní hranice rozsahu hodnot BAT-AEL je vyjádřena jako „nižší než“), střední hodnota se vypočítá pomocí x a y. Průměrná období jsou stejná jako ve výše uvedených dokumentech BREF týkajících se BAT-AEL.

(27)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/2427.

(28)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu organických čistých chemických látek(znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/ofc_bref_0806.pdf.)

(29)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

(30)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba pevných látek a ostatní výroba, (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(31)  Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – výroba amoniaku, kyselin a hnojiv (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(32)  V referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu speciálních anorganických chemických látek (SIC) (znění ze dne 27.6.2023: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/production-speciality-inorganic-chemicals).

(33)  Pokyn ICH Q3C (R8) Evropské agentury pro léčivé přípravky o nečistotách: pokyn pro zbytková rozpouštědla. Krok 5, 2022 (znění ze dne 27.6.2023: https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/international-conference-harmonisation-technical-requirements-registration-pharmaceuticals-human-use_en-33.pdf).

(34)  Pokud se uplatní výjimka podle kritéria 1.3.

(35)  Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/71206.html.

(36)  Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/66453.html.

(37)  Společné výzkumné středisko, Best Environmental Management Practice for the Public Administration Sector (Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy), 2019, znění ze dne 27.6.2023: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/6063f857-7789-11e9-9f05-01aa75ed71a1/language-en.

(38)  ISO 14046:2014 Environmentální management – Vodní stopa – Zásady, požadavky a pokyny, znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/43263.html.

(39)  Nebezpečným odpadem se rozumí odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES. Zahrnuje takové odpadové toky, jako jsou nebezpečné složky odpadů produkované domácnostmi, odpadní oleje, baterie, odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ), z nichž nebyly odstraněny znečišťující látky, vozidla s ukončenou životností, z nichž nebyly odstraněny znečišťující látky, určitý zdravotnický odpad atd. Komplexní klasifikaci nebezpečného odpadu lze nalézt v evropském seznamu odpadů (vytvořeném rozhodnutím Komise 2000/532/ES).

(40)  Znění ze dne 27.6.2023: https://unece.org/transport/standards/transport/dangerous-goods/adr-2023-agreement-concerning-international-carriage.

(41)  V souladu s nařízením (EU) 2018/858.

(42)  CLC/EN 50625-1: 2014 Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ – Část 1: Obecné požadavky na zpracování.

(43)  Požadavky na sběr, logistiku a zpracování OEEZ – Část 4: Specifikace ke sběru a logistice OEEZ.

(44)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(45)   „Recyklovatelným odpadem“ se rozumí odpad, který lze recyklovat v souladu s čl. 3 odst. 17 směrnice 2008/98/ES.

(46)   „Nerecyklovatelným odpadem“ se rozumí odpad, který nelze recyklovat v souladu s čl. 3 odst. 17 směrnice 2008/98/ES.

(47)  Podle přílohy I směrnice 2008/98/ES.

(48)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(49)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2010 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro spalování odpadu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 55).

(50)  EN 14899:2005 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití.

(51)  EN 12457-2:2002 Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů – Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním).

(52)  EN ISO 9888:1999 Jakost vod – Hodnocení aerobní biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí – Statická zkouška (Zahn-Wellensova metoda), znění ze dne 27.6.2023: https://www.iso.org/standard/28121.html.

(53)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(54)  Odpadem obsahujícím rtuť se rozumí odpad sestávající ze rtuti nebo jejích sloučenin, obsahující rtuť nebo její sloučeniny nebo kontaminovaný rtutí nebo jejími sloučeninami.

(55)  WHO, Safe management of waste from health-care activities (Bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických činností), 2. vydání, 2014, znění ze dne 27.6.2023: https://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0012/268779/Safe-management-of-wastes-from-health-care-activities-Eng.pdf.

(56)  Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

(57)  Pojem „skládka“ je definován ve směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1) jako „místo pro odstraňování odpadů pomocí jejich povrchového nebo podpovrchového ukládání“, včetně odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a nebezpečného odpadu.

Skládkou „nevyhovující předpisům“ se rozumí skládka, která nesplňuje provozní a technické požadavky definované v příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisech.

(58)   „Skládkou odpadů“ se rozumí místo, které slouží k odstraňování odpadů a které není vybaveno systémy pro snižování znečištění.

(59)   „Emisemi“ se rozumí uvolňování látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů do prostředí v důsledku lidských činností (jak je stanoveno v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(60)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(61)  Na mezinárodní úrovni například Pokyny pro provoz skládek zveřejněné Mezinárodním sdružením pro tuhý odpad (ISWA)

(62)  Ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2004/35/ES.

(63)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(64)  Viz směrnice 2004/35/ES, příloha II bod 2. V případě sanačních činností mimo EU, pokud nejsou podle vnitrostátních právních předpisů povinné stejné nebo přísnější normy, se odkazuje na Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami.

(65)  Viz směrnice 2004/35/ES, příloha II bod 1.3.1. V případě sanačních činností mimo EU se odkazuje na Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami a na normy a pokyny pro nakládání se skládkami vydané Mezinárodním sdružením pro tuhý odpad, včetně Mezinárodních pokynů pro hodnocení skládek (2011), Plánu pro uzavírání skládek odpadů (2016) a Pokynů pro provoz skládek (2014, 2019).

(66)  V případě sanačních činností mimo EU se odkazuje na Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami a na normy a pokyny pro nakládání se skládkami vydané Mezinárodním sdružením pro tuhý odpad, včetně Mezinárodních pokynů pro hodnocení skládek (2011), Plánu pro uzavírání skládek odpadů (2016) a Pokynů pro provoz skládek (2014, 2019).

(67)  V případě sanačních činností mimo EU se odkazuje na Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami a na normy a pokyny pro nakládání se skládkami vydané Mezinárodním sdružením pro tuhý odpad, včetně Mezinárodních pokynů pro hodnocení skládek (2011), Plánu pro uzavírání skládek odpadů (2016) a Pokynů pro provoz skládek (2014, 2019).

(68)  Ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2004/35/ES.

(69)  Viz směrnice 2004/35/ES, příloha II bod 2.

(70)  Viz směrnice 2004/35/ES, příloha II bod 2. Pokud nejsou podle vnitrostátních právních předpisů povinné přísnější normy, použijí se pro činnosti ve třetích zemích Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami (UNEP/MC/COP.3/8/Rev.1) – Guidance_Contaminated_Sites_EN.pdf (mercuryconvention.org).

(71)  Viz směrnice 2004/35/ES, příloha II bod 1.3.1.

V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami (například Pokyny UNEP pro nakládání s kontaminovanými lokalitami (UNEP/MC/COP.3/8/Rev.1) – Guidance_Contaminated_Sites_EN.pdf (mercuryconvention.org)), které vyžadují sanaci na základě alternativního, transparentně popsaného postupu a přístupu k hodnocení s cílem definovat vhodnou strategii, která zahrnuje primární sanační opatření (včetně požadavků na monitorování), doplňková a kompenzační nápravná opatření ve zvláštním plánu sanace.

(72)   „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti, travní porosty, mangrovy a mořské louky ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(73)   „Emisemi skleníkových plynů okruhu 1“ se rozumí přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů vlastněných nebo ovládaných provozovatelem. „Emisemi skleníkových plynů okruhu 2“ se rozumí nepřímé emise skleníkových plynů z výroby elektřiny spotřebované provozovatelem.

(74)  Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, září 2016: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/.


Dodatek A

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ u přizpůsobování se změně klimatu

I.   Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická klimatická rizika ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými klimatickými riziky uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických klimatických rizik pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické klimatické riziko snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu; a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení (4) nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5).

II.   Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (6)

 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Srážky nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 


(1)  Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)  Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)  Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)  Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27.6.2023: https://commission.europa.eu/research-and-innovation_cs?pg=nbs).

(5)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)  Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.


Dodatek B

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES (1) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již jsou v dobrém stavu ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES (2), s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.


(1)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k zabránění dosažení dobrého stavu/ekologického potenciálu, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

(2)  Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I dané směrnice.


Dodatek D

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (1) v souladu se směrnicí 2011/92/EU (2).

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení (3) a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření (4).


(1)  Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(2)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(3)  V souladu se směrnicemi 2009/147/ES a 92/43/EHS. V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

(4)  Tato opatření jsou určena s cílem zajistit, aby projekt, plán nebo činnost neměly významný vliv na cíle ochrany chráněné oblasti.


PŘÍLOHA IV

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí 116

1.1.

Ochrana, včetně obnovy, stanovišť, ekosystémů a druhů 116

2.

Ubytovací činnosti 120

2.1.

Hotely, rekreační střediska, kempy a podobná ubytovací zařízení 120

1.    Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí

1.1.   Ochrana, včetně obnovy, stanovišť (1) , ekosystémů (2) a druhů

Popis činnosti

Zahájení, vývoj a realizace činností na ochranu přírody, včetně činností obnovy, zaměřených na zachování nebo zlepšení stavu a trendů suchozemských, sladkovodních a mořských stanovišť, ekosystémů a populací souvisejících živočišných a rostlinných druhů, a to na vlastní účet nebo na základě honoráře či smlouvy.

Hospodářská činnost zahrnuje:

a)

činnosti ochrany in situ, definované Úmluvou o biologické rozmanitosti (3) jako ochrana ekosystémů a přírodních stanovišť a udržování a obnova životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí;

b)

činnosti obnovy definované jako činnosti, které aktivně nebo pasivně podporují obnovu i) ekosystému směrem k dobrému stavu nebo do dobrého stavu (4), ii) obnovy typu stanoviště na nejvyšší dosažitelnou úroveň stavu a k dosažení příznivého referenčního areálu nebo přírodního rozsahu, iii) obnovy stanoviště druhu (5) do dostatečné kvality a kvantity nebo iv) obnovy populací druhů na uspokojivou úroveň.

Hospodářská činnost nezahrnuje ochranu prvků biologické rozmanitosti ex-situ, včetně botanických zahrad, zoologických zahrad, akvárií nebo semenných bank.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE, ale zčásti jsou zařazeny pod kód NACE R91.04 uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Činnosti se týkají třídy 6 statistické klasifikace činností v oblasti ochrany životního prostředí (CEPA) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 (6).

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.   Obecné podmínky

1.1

Činnost přispívá alespoň k jednomu z těchto cílů:

a)

zachování dobrého stavu ekosystémů, druhů, stanovišť nebo stanovišť druhů;

b)

znovuvytvoření nebo obnovení ekosystémů, stanovišť nebo stanovišť druhů směrem k dobrému stavu nebo do dobrého stavu, a sice též zvětšením jejich areálu nebo rozšíření.

1.2

Činnost může vykonávat jakýkoli typ provozovatele bez ohledu na hlavní oblast činnosti.

2.   Úvodní popis oblasti, na kterou se vztahuje činnost v oblasti ochrany

2.1

Činnost probíhá v oblasti s podrobným popisem jejích výchozích ekologických podmínek, který obsahuje tyto prvky:

a)

mapování současných stanovišť a jejich stavu;

b)

případný status ochrany oblasti;

c)

charakteristika situace hlavních druhů, které se v oblasti vyskytují (včetně seznamu druhů, přibližné velikosti populace, přibližné velikosti stanoviště druhu a jeho kvality, období, po které druh oblast využívá), z hlediska významu pro ochranu;

d)

význam území pro dosažení dobrého stavu druhů, stanovišť nebo stanovišť druhů na regionální, případně vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni;

e)

v příslušných případech potenciál pro zlepšení stavu druhů, stanovišť nebo stanovišť druhů, které se v dané oblasti vyskytují, nebo pro znovuvytvoření stanovišť nebo stanovišť druhů v dané oblasti nebo pro posílení propojení mezi stanovišti.

3.   Plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj

3.1

Na oblast se vztahuje plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj, například plán obnovy (7), který je pravidelně aktualizován, v každém případě nejméně jednou za deset let, a obsahuje tyto informace:

a)

popis očekávaného přínosu oblasti k cílům ochrany přírody stanoveným příslušným orgánem ochrany přírody nebo životního prostředí s ohledem na regionální, vnitrostátní, unijní a mezinárodní právní a politické souvislosti;

b)

seznam druhů, stanovišť a stanovišť druhů, pro které budou opatření na ochranu přínosná (dále jen „cílová stanoviště a druhy“);

c)

doba trvání plánu a jasný popis cílů ochrany pro každé cílové stanoviště a druh a odpovídajících ochranných opatření, která řeší zjištěné tlaky a hrozby, včetně očekávaného termínu dosažení cílů ochrany. V případě, že termíny přesahují dobu trvání plánu hospodaření, je vymezen očekávaný postup (milníky) k dosažení cíle;

d)

popis hrozeb a tlaků, které by mohly bránit dosažení cílů ochrany, včetně předpokládaných přeměn stanovišť v důsledku změny klimatu;

e)

opatření k zajištění splnění všech kritérií podle zásady „významně nepoškozovat“ pro tuto činnost;

f)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

g)

v příslušných případech popis posílených ekosystémových služeb, jako je ukládání uhlíku, čištění vody, ochrana před povodněmi, prevence eroze, opylování, rekreační příležitosti a širší socioekonomické přínosy;

h)

systém monitorování s konkrétními a relevantními ukazateli, který umožní měřit pokrok při dosahování cílů ochrany přírody a v případě potřeby určit nápravná opatření;

i)

osoby a organizace, které se zapojují do správy nebo obnovy oblasti, a případně nezbytné spolupráce nebo partnerství, které je třeba zavést k dosažení cílů ochrany přírody;

j)

opatření přijatá k zajištění transparentnosti cílů ochrany, opatření na ochranu a monitorování a jeho výsledků;

k)

finanční prostředky nezbytné k provádění opatření v oblasti ochrany, k monitorování oblasti a jejímu auditu.

3.2

Pokud plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj neobsahují všechny prvky uvedené v bodě 3.1, poskytne informace provozovatel činnosti.

4.   Audit

4.1

Počáteční popis chráněné oblasti a plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj uvedený v bodech 2 a 3 ověřuje na začátku činnosti v oblasti ochrany nezávislý externí ověřovatel.

4.2

Na konci platnosti plánu hospodaření nebo rovnocenného nástroje a nejméně jednou za deset let se ověřuje dosažení cílů stanovených na začátku platnosti tohoto plánu a dodržování kritérií zásady „významně nepoškozovat“.

Ověření zahrnuje aktualizovaný podrobný popis ekologických podmínek oblasti podle bodu 2, hodnocení účinnosti opatření v oblasti ochrany a dosažení cílů ochrany, hodnocení aktualizované verze plánu hospodaření nebo rovnocenného nástroje a doporučení pro příští plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj.

4.3

Ověření podle bodů 4.1 a 4.2 se provádí jedním z těchto způsobů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací využití půdy, certifikací v oblasti biologické rozmanitosti, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě činnosti ani na jejím výkonu.

Po ověření vydá ověřovatel zprávu o auditu.

5.   Záruka trvalosti

5.1

V souladu s vnitrostátním právem se na oblast, v níž je daná činnost prováděna, vztahuje jedno z těchto opatření:

a)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast podle systému kategorií chráněných oblastí IUCN (8), jako lokalita Natura 2000 podle směrnice 92/43/EHS nebo jako oblast, na kterou se vztahuje další účinné opatření zaměřené na ochranu jednotlivých území (OECM) (9) podle vnitrostátních právních předpisů nebo podle mezinárodní úmluvy, kterou země podepsala, a je účinně spravována tak, aby se předcházelo zhoršování stavu a byla umožněna obnova druhů a stanovišť nebo stanovišť druhů;

b)

oblast je určena k obnově nebo ochraně v zákonném plánu využití půdy, sladkých vod nebo moře schváleném příslušnými orgány;

c)

oblast je předmětem veřejného nebo soukromého smluvního ujednání, které může zajistit dosažení a udržení cílů ochrany.

5.2

Provozovatel oblasti, v níž probíhá činnost v oblasti ochrany, se zavazuje, že do konce platnosti předchozího plánu bude vypracován nový plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj v souladu s cíli v oblasti ochrany.

6.   Další minimální požadavky

6.1

Z této činnosti je vyloučeno vyrovnávání dopadů jiné hospodářské činnosti (10). Jako významný přínos lze u této činnosti započítat pouze čistý nárůst biologické rozmanitosti plynoucí z ochrany/obnovy (11).

6.2

Je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (12) ani degradaci mořského prostředí s velkou zásobou uhlíku.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Je minimalizováno používání pesticidů a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Činnost minimalizuje používání hnojiv, včetně statkových hnojiv, aby se zajistilo, že nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů ochrany a obnovy dané oblasti, a je v souladu s kodexy správné zemědělské praxe a akčními plány pro dusičnany v oblastech ohrožených dusičnany stanovenými v souladu se směrnicí Rady 91/676/EHS (13). Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (14), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (15).

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

2.    Ubytovací činnosti

2.1.   Hotely, rekreační střediska, kempy a podobná ubytovací zařízení

Popis činnosti

Poskytování krátkodobého ubytování v oblasti cestovního ruchu (16) s doprovodnými službami nebo bez nich, včetně úklidu, služeb v oblasti stravování a pohostinství, parkování, praní prádla, bazénů a tělocvičen, rekreačních zařízení, jakož i konferenčních a kongresových zařízení.

Patří sem tyto druhy ubytování:

a)

hotely a motely všeho druhu;

b)

rekreační obydlí;

c)

byty, bungalovy, chaty a chalupy k pronajmutí;

d)

turistické ubytovny a horské boudy;

e)

kempy a tábořiště;

f)

prostor a zařízení pro rekreační vozidla;

g)

rekreační tábory a rybářské a lovecké tábory;

h)

ochranné přístřešky nebo prostá bivakovací zařízení pro umístění stanů nebo spacích pytlů.

Tato kategorie nezahrnuje:

a)

poskytování domů a zařízených nebo nezařízených bytů či apartmánů k trvalejšímu užívání, obvykle na měsíčním nebo ročním základě;

b)

výletní lodě.

Vyrovnání dopadů ochranou nebo obnovou definované ve fázi formálního povolení činnosti cestovního ruchu se nepovažuje za přínos k opatřením v oblasti ochrany nebo obnovy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy I55.10, I55.20 a I55.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.   Přínos k činnostem v oblasti ochrany nebo obnovy

1.1

Činnost přispívá k opatřením v oblasti ochrany nebo obnovy, která splňují technická screeningová kritéria stanovená pro činnost „Ochrana, včetně obnovy, stanovišť, ekosystémů a druhů“ v oddíle 1.1 této přílohy, v jasně určených oblastech, v rámci stejné turistické destinace, v níž se nachází ubytovací zařízení, nebo v její blízkosti (17). Může se jednat o jakýkoli typ oblasti s vysokou hodnotou z hlediska ochrany přírody, na kterou se vztahuje plán hospodaření nebo rovnocenný nástroj, jako je plán obnovy (dále jen „chráněná oblast“).

1.2

Činnosti přispívající k opatřením v oblasti ochrany nebo obnovy podle bodu 1.1 jsou vymezeny ve zvláštní smluvní dohodě nebo rovnocenném nástroji mezi provozovatelem činnosti a organizací pověřenou ochranou nebo obnovou dané oblasti. Smlouva se uzavírá minimálně na pět let a je pravidelně revidována, v každém případě nejméně jednou za pět let. Definuje jasné časově omezené cíle pro přínos k oblasti ochrany nebo obnovy. Přínos k opatřením v oblasti ochrany nebo obnovy podle bodu 1.1 může být finanční nebo věcný a může mít jednu z těchto forem:

a)

nabídka nebo organizace návštěv chráněné oblasti, kde se platí vstupné nebo poplatky za povolení nebo uživatelské poplatky;

b)

provozování koncesí a nájemních smluv na služby přímo související s chráněnou oblastí (vydaných organizací pověřenou správou dané oblasti);

c)

provozování turistických ubytovacích zařízení, která se nacházejí v chráněné oblasti, avšak nepodléhají koncesi (po dohodě s organizací pověřenou správou dané oblasti);

d)

nabídka nebo řízení dobrovolníků pro činnosti přímo související s ochranou (v souladu s cíli ochrany v chráněné oblasti);

e)

nabídka nebo řízení vzdělávacích příležitostí přímo souvisejících s ochranou a vhodným chováním (v souladu s cíli ochrany v chráněné oblasti);

f)

nákup jakýchkoli výrobků, včetně potravin, nápojů, řemeslných výrobků, určených k dalšímu prodeji nebo k přímému použití, které pocházejí z udržitelných postupů v chráněné oblasti, po dohodě s organizací pověřenou správou dané oblasti;

g)

nákup zboží z chráněné oblasti za účelem jeho dalšího prodeje (nebo jiná obchodní ujednání, která zaručují, že příjmy z prodeje zboží připadnou chráněné oblasti);

h)

platba za autorská práva, včetně obrázků nebo názvů, přímo organizaci pověřené správou dané chráněné oblasti;

i)

výběr dobrovolných příspěvků od turistů, které se pravidelně převádějí na zvláštní fond nebo účet zřízený organizací pověřenou správou dané chráněné oblasti.

1.3

Procentuální (%) příspěvek stanovený ve smluvním ujednání odpovídá nejméně:

a)

1 % ročního obratu jednotlivého turistického ubytovacího zařízení, pokud smluvní dohoda zahrnuje pouze jedno zařízení;

b)

0,7 % ročního obratu jednotlivého turistického ubytovacího zařízení, pokud je smluvní dohoda nebo její ekvivalent kolektivní a zahrnuje skupinu dvou až deseti zařízení;

c)

0,5 % ročního obratu jednotlivého turistického ubytovacího zařízení, pokud je smluvní dohoda nebo její ekvivalent kolektivní a zahrnuje skupinu více než deseti zařízení.

Povinné finanční příspěvky, které se z činnosti odvádějí v rámci vnitrostátního nebo místního regulačního rámce, včetně ekologických daní nebo sazeb, se nepovažují za příspěvek k činnosti v oblasti ochrany nebo obnovy.

2.   Akční plán pro přispění k ochraně přírody

2.1

Pro činnost byl vypracován a provádí se akční plán specifický pro poskytovanou službu nebo nabídku v oblasti cestovního ruchu, který definuje, jak může být činnost prováděna způsobem, který je v souladu s plánem hospodaření nebo rovnocenným nástrojem platným pro chráněnou oblast, pro niž má být činnost prospěšná, a přispívá k provádění tohoto plánu nebo nástroje. Plán zahrnuje všechna následující opatření, která jsou relevantní pro cíle ochrany nebo obnovy dané oblasti:

a)

jasný soubor cílů a činností zaměřených na zamezení přímým negativním dopadům na biologickou rozmanitost nebo na jejich minimalizaci, včetně analýzy intenzity cestovního ruchu nebo limitu přijatelné změny (18) v oblasti, který vypracovala organizace pověřená ochranou nebo obnovou oblasti nebo provozovatel činnosti ve spolupráci s takovou organizací (19), včetně těchto prvků (20):

i)

v případě návštěv přírodních lokalit: zamezení přímému poškozování ekosystémů nebo stanovišť řízením toků a pohybu turistů;

ii)

v případě interakce s volně žijícími a planě rostoucími druhy:

zamezení přímému poškozování a rušení škodlivými činnostmi, jako je krmení zvířat, ničení nebo poškozování vajíček a hnízd, ničení nebo vytrhávání rostlin nebo korálů;

zamezení nepřímému poškozování a rušení druhů v důsledku pohybu turistů v dané lokalitě, např. zamezení odhazování odpadků, vzniku hluku, plastovému, chemickému nebo světelnému znečištění;

prevence a zamezení zavlékání invazních nepůvodních druhů (21);

iii)

v případě sběru volně žijících a planě rostoucích druhů a obchodování s nimi (22): chráněné volně žijící a planě rostoucí druhy se nesbírají, nekonzumují, neprodávají;

b)

případně popis dohod o partnerství se subjekty pro řízení ochrany, místními nevládními organizacemi nebo komunitami, které přispívají k ochraně nebo obnově oblasti, k níž hodlá přispět;

c)

plán informování a zvyšování povědomí o biologické rozmanitosti spojený s konkrétními dopady činností v oblasti cestovního ruchu (23);

d)

jasný rámec pro průběžné monitorování a měření účinnosti přínosu, včetně adaptivního přístupu umožňujícího v případě potřeby určit nápravná opatření.

3.   Udržitelný dodavatelský řetězec a systém environmentálního řízení

3.1

Zařízení má spravedlivý podíl výrobků v souladu s osvědčenými tržními postupy (např. potraviny a nápoje, dřevo včetně nábytku, papíru, lepenky a plastových výrobků certifikovaných podle environmentálních norem) (24). Zařízení se zavazuje k neustálému zlepšování podílu výrobků certifikovaných nezávislou třetí stranou.

3.2

V případě ubytovacích zařízení s více než padesáti zaměstnanci splňuje činnost jedno z těchto kritérií:

a)

zařízení má systém environmentálního řízení, který vyžaduje certifikaci třetí stranou, jako je systém EU pro environmentální řízení podniků a audit (25) (EMAS), norma ISO 14001:2015 (26) nebo rovnocenný systém, který je v souladu s osvědčenými postupy environmentálního řízení a referenčními výkony, jako je referenční dokument EMAS pro odvětví cestovního ruchu (27) nebo rovnocenná vnitrostátní nebo mezinárodní norma;

b)

zařízení byla udělena ekoznačka EU pro turistické ubytování nebo rovnocenná ekoznačka EN ISO 14024:2018 (28) typu I nebo rovnocenná dobrovolná značka splňující rovnocenné požadavky (29).

4.   Minimální požadavky

4.1

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (30) v souladu se směrnicí 2011/92/EU (31). V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

Činnost nemá významný nepříznivý vliv na chráněná území (lokality světového dědictví UNESCO, klíčové oblasti biologické rozmanitosti, jakož i jiná chráněná území než lokality Natura 2000) a chráněné druhy, a to na základě posouzení jejího vlivu, které zohledňuje nejlepší dostupné poznatky (32). Činnost nezpůsobuje újmu obnově nebo udržení příznivého stavu z hlediska ochrany u populací druhů a typů stanovišť chráněných podle vnitrostátních právních předpisů.

V souvislosti s lokalitami Natura 2000, nemá činnost v Unii významný vliv na tyto lokality z hlediska cílů jejich ochrany na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS.

V Unii v žádné oblasti nezpůsobuje činnost újmu obnově nebo udržení příznivého stavu z hlediska ochrany u populací druhů chráněných podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES. Činnost rovněž nezpůsobuje újmu obnově nebo udržení příznivého stavu z hlediska ochrany u typů stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS.

4.2

Je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014.

4.3

Činnosti v oblasti rekreačního lovu a rybolovu jsou povoleny pouze v případě, že jsou výslovně zahrnuty do plánu ochrany nebo hospodaření chráněné oblasti, zavedeného řídícím subjektem, a jsou prováděny v souladu s použitelnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

5.   Audit

Na začátku činnosti a následně alespoň jednou za pět let je soulad s technickými screeningovými kritérii kontrolován příslušnými vnitrostátními orgány nebo je na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele dané činnosti kontrolován nezávislým externím ověřovatelem, jako je například zvláštní systém certifikace nebo akreditace.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů zejména s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakýmkoli jiným auditem.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy C. Alternativně budova patří mezi nejlepších 30 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

U budov postavených po 31. prosinci 2020 nepřekračuje potřeba primární energie (PED) (33), která určuje energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, prahovou hodnotu stanovenou pro požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2010/31/EU. Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (34) ani degradaci mořského prostředí s velkou zásobou uhlíku.

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Ubytovací zařízení:

a)

nepoužívá ani nenabízí svým hostům žádné z položek uvedených v části B přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (35);

b)

třídí u zdroje papír, kovy, plasty, sklo a bioodpad, pokud v dané oblasti existuje tříděný sběr těchto materiálů (36);

c)

má plán v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu s konkrétním časově ohraničeným kvantitativním cílem snížit množství potravinového odpadu (37).

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Tato činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (38).

Je minimalizováno hlukové znečištění, znečištění plasty a světelné a chemické znečištění.


(1)   „Stanovištěm“ se v souladu s čl. 1 písm. b) směrnice 92/43/EHS rozumí přírodní nebo přírodě blízká suchozemská nebo vodní oblast vymezená zeměpisnými, abiotickými a biotickými znaky.

(2)   „Ekosystémem“ se rozumí dynamický komplex společenstev rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, působící ve vzájemných vazbách jako funkční jednotka, a zahrnuje typy stanovišť, stanoviště druhů a populace druhů.

(3)  Článek 2 „Používání pojmů“ Úmluvy o biologické rozmanitosti, (znění ze dne 27.6.2023: https://www.cbd.int/convention/articles/?a=cbd-02.)

(4)   „Dobrým stavem“ se rozumí stav, v němž klíčové vlastnosti ekosystému, zejména jeho fyzikální, chemický, strukturální a funkční stav a vlastnosti jeho pevninského a mořského prostředí odrážejí vysokou úroveň ekologické celistvosti, stability a odolnosti nezbytné k zajištění dlouhodobého zachování daného ekosystému, aniž jsou dotčeny konkrétnější definice „dobrého stavu“ podle jiných právních rámců.

(5)   „Stanovištěm druhu“ se rozumí prostředí definované specifickými abiotickými a biotickými faktory, ve kterém druh žije v kterékoli fázi svého biologického cyklu.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1).

(7)  Plán obnovy může být součástí plánu hospodaření. Pokud se na oblast vztahuje plán hospodaření, není vyžadován žádný další plán obnovy.

(8)  Viz https://www.iucn.org/theme/protected-areas/about/protected-area-categories, (znění ze dne 27.6.2023).

(9)  Definice opatření OECM a pokyny pro jeho uplatňování jsou uvedeny v rozhodnutí 14/8 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (znění ze dne 27.6.2023: https://www.cbd.int/doc/decisions/cop-14/cop-14-dec-08-en.pdf).

(10)  Kompenzací biologické rozmanitosti se rozumí měřitelné výsledky ochrany vyplývající z opatření navržených ke kompenzaci zbytkových nevyhnutelných nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost, které z činnosti nebo projektu plynou po přijetí vhodných preventivních a zmírňujících opatření. Cílem kompenzací biologické rozmanitosti je zachovat stejné hodnoty biologické rozmanitosti (tedy stanoviště, druhy nebo ekosystémy), které jsou činností nebo projektem negativně ovlivněny.

(11)  Lze zahrnout dodatečné výsledky ochrany/obnovy nad rámec kompenzačního opatření.

(12)   „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(13)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(14)  Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(15)  Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (znění z roku 2019) (znění ze dne 27.6.2023: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

(16)   „Cestovním ruchem“ se rozumí činnost návštěvníků, kteří cestují na určité místo mimo své obvyklé prostředí na dobu kratší jednoho roku za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního, volnočasového nebo jiného osobního účelu, je-li tento účel jiný než získání zaměstnání u subjektu se sídlem v navštíveném místě, viz glosář Eurostat Statistics Explained (znění ze dne 27.6.2023: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Glossary:Tourism).

(17)   „Turistická destinace“ je v tomto kontextu definována jako navštívená zeměpisná oblast tvořená souborem zdrojů a atrakcí, kterou propaguje organizace pro cestovní ruch v dané destinaci nebo místní, oblastní či státní organizace pro cestovní ruch.

(18)   „Intenzita cestovního ruchu“ je definována jako maximální počet osob, které mohou destinaci navštívit ve stejnou dobu, aniž by došlo ke zničení fyzického, ekonomického a sociokulturního prostředí a k nepřijatelnému snížení úrovně spokojenosti návštěvníků. (UNEP/MAP/PAP, 1997).

(19)  Intenzitu cestovního ruchu lze rovněž vymezit v rámci posuzování vlivů na životní prostředí nebo v rámci screeningu uvedeného v bodě 4.1.

(20)  V souladu s oborovými kritérii Rady pro globální trvale udržitelný cestovní ruch (GSTC) pro hotely (znění ze dne 27.6.2023: https://www.gstcouncil.org/gstc-criteria/gstc-industry-criteria-for-hotels/).

(21)  Zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů se předchází nebo se jejich šíření řídí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35). Mimo EU se odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a na Doplňkové dobrovolné pokyny CBD k zamezení neúmyslného zavlékání invazních nepůvodních druhů v souvislosti s obchodem s živými organismy (znění ze dne 27.6.2023) (CBD Supplementary Voluntary Guidance for Avoiding Unintentional Introductions of Invasive Alien Species Associated with Trade in Live Organisms) uvedené v části 14/11. Invazní nepůvodní druhy (cbd.int).

(22)  V souladu s nařízením Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1) a nařízením Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy (Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1), kterými se provádí Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Unii. Pro činnost ve třetích zemích v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

(23)  V souladu s ekoznačkou EU pro turistické ubytovací služby, kritérium 26a: Zařízení poskytující turistické ubytování musí hostům nabízet informace a naučné materiály o místní biologické rozmanitosti, krajině a opatřeních na ochranu přírody.

(24)  Jako je ekoznačka EU pro turistické ubytování v souladu s rozhodnutím Komise (EU) 2017/175 ze dne 25. ledna 2017 o stanovení kritérií pro ekoznačku EU pro turistické ubytování (oznámeno pod číslem C(2017) 299) (Úř. věst. L 28, 2.2.2017, s. 9), ekologická certifikace EU pro potraviny a nápoje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1), štítek FSC pro dřevo a výrobky z papíru (znění ze dne 27.6.2023: https://fsc.org/en) nebo certifikace Rainforest Alliance pro určité komodity (znění ze dne 27.6.2023: https://www.rainforest-alliance.org/for-business/2020-certification-program/).

(25)  V souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009.

(26)  ISO 14001:2015 Systémy environmentálního řízení – požadavky s pokyny pro použití.

(27)  Rozhodnutí Komise (EU) 2016/611 ze dne 15. dubna 2016 o referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví cestovního ruchu podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (oznámeno pod číslem C(2016) 2137) (Úř. věst. L 104, 20.4.2016, s. 27).

(28)  ISO 14024:2018 Environmentální značky a prohlášení – Environmentální značení typu I – Zásady a postupy.

(29)  Požadavky zahrnují zejména: osvojení přístupu na základě několika kritérií; kritéria jsou vypracována na základě nezávislého vědeckého procesu, jsou veřejně dostupná a přesahují rámec požadavků právních předpisů; značka je založena na nestranném kontrolním postupu prostřednictvím ověření třetí stranou.

(30)  Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(31)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(32)  V případě činností prováděných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

(33)  Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.

(34)   „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

(36)  Zařízení musí třídit u zdroje pouze materiály, pro které existuje tříděný sběr.

(37)   „Potravinový odpad“ podle definice v čl. 3 bodu 4a směrnice 2008/98/ES.

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).


Dodatek A

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ u přizpůsobování se změně klimatu

I.   Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická klimatická rizika ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými klimatickými riziky uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických klimatických rizik pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické klimatické riziko snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň desetiletých až třicetiletých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu; a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení (4) nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5).

II.   Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (6)

 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Srážky nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 


(1)  Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)  Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)  Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)  Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb. (znění ze dne 27.6.2023: https://commission.europa.eu/research-and-innovation_cs?pg=nbs).

(5)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)  Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.


Dodatek B

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES (1) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již jsou v dobrém stavu ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES (2), s přihlédnutím k rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.


(1)  V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k zabránění dosažení dobrého stavu/ekologického potenciálu, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

(2)  Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I dané směrnice.


Dodatek C

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (EU) 2019/1021, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b)

rtuti a sloučenin rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2017/852;

c)

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů;

d)

látek uvedených v příloze II směrnice 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e)

látek uvedených v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

f)

látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které po dobu nejméně 18 měsíců splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek (1).

Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 pro jednu ze tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek (2).


(1)  Komise přezkoumá výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmeni f), jakmile zveřejní horizontální zásady pro nezbytné použití chemických látek.

(2)  Výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh látek uvedených v tomto pododstavci Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.


PŘÍLOHA V

Změny příloh I, II, III, IV, V, VII, IX a X nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178

(1)   

Příloha I se mění takto:

a)

v oddíle 1.1.2.2 se pátý odstavec nahrazuje tímto:

„Čitatel zahrnuje tu část kapitálových výdajů uvedenou v prvním odstavci tohoto bodu, která významně přispívá k některému z environmentálních cílů. V čitateli se uvede rozdělení části kapitálových výdajů vyčleněných na to, aby významným způsobem přispěly ke každému z environmentálních cílů.“;

b)

v oddíle 1.1.3.2 se čtvrtý odstavec nahrazuje tímto:

„Čitatel zahrnuje tu část provozních výdajů uvedenou v prvním odstavci tohoto bodu, která významně přispívá k některému z environmentálních cílů. V čitateli se uvede rozdělení části provozních výdajů vyčleněných na to, aby významným způsobem přispěly ke každému z environmentálních cílů.“;

c)

v oddíle 1.2.1 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„U obratu a kapitálových výdajů uvádějí nefinanční podniky odkazy na související řádkové položky ve finančních výkazech.“;

d)

v oddíle 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

nefinanční podniky určí hospodářské činnosti nezpůsobilé pro taxonomii a zveřejní podíl těchto hospodářských činností na úrovni podniku nebo skupiny ve jmenovateli klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat, kapitálové výdaje podniků a provozní výdaje;“;

(2)   

příloha II se nahrazuje touto přílohou:

„PŘÍLOHA II

ŠABLONY PRO KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI (KPI) NEFINANČNÍCH PODNIKŮ

Šablona: Podíl obratu z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií – zveřejnění za rok N

Rozpočtový rok N

Rok

Kritéria významného přínosu

Kritéria podle zásady „významně nepoškozovat“ (h)  (8)

 

 

 

 

Hospodářské činnosti (1)

Kód  (1) (2)

Obrat (3)

Podíl obratu, rok N (4)

Zmírňování změny klimatu (5)

Přizpůsobování se změně klimatu (6)

Voda (7)

Znečištění (8)

Oběhové hospodářství (9)

Biologická rozmanitost (10)

Zmírňování změny klimatu (11)

Přizpůsobování se změně klimatu (12)

Voda (13)

Znečištění (14)

Oběhové hospodářství (15)

Biologická rozmanitost (16)

Minimální záruky (17)

Podíl činností v souladu s taxonomií (A.1.) nebo způsobilých pro taxonomii (A.2.) na obratu, rok N-1 (18)

Kategorie podpůrná činnost (19)

Kategorie přechodná činnost (20)

Text

 

Měna

%

A, N, N/EL  (2)  (3)

A, N, N/EL  (2)  (3)

A, N, N/EL  (2)  (3)

A, N, N/EL  (2)  (3)

A, N, N/EL  (2)  (3)

A, N, N/EL  (2)  (3)

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

%

E

T

A.

ČINNOSTI ZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

A.1

Environmentálně udržitelné činnosti (v souladu s taxonomií)

Činnost 1

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Činnost 1 (4)

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Činnost 2

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

Obrat environmentálně udržitelných činností (v souladu s taxonomií) (A.1)

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Z toho podpůrné

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Z toho přechodné

 

%

%

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

A.2

Činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií)  (7)

 

EL; N/EL  (6)

EL; N/EL  (6)

EL; N/EL  (6)

EL; N/EL  (6)

EL; N/EL  (6)

EL; N/EL  (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Činnost 1 (5)

 

 

%

EL

EL

 

 

EL

 

 

 

 

 

 

 

 

%

 

 

Obrat činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií) (A.2)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

%

 

A.

Obrat činností způsobilých pro taxonomii (A.1+A.2)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.

ČINNOSTI NEZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrat činností nezpůsobilých pro taxonomii

 

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

100 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Šablona: Podíl kapitálových výdajů z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií – zveřejnění za rok N

Rozpočtový rok N

Rok

Kritéria významného přínosu

Kritéria podle zásady „významně nepoškozovat“ (h)  (16)

 

 

 

 

Hospodářské činnosti (1)

Kód  (9) (2)

Kapitálové výdaje (3)

Podíl kapitálových výdajů, rok N (4)

Zmírňování změny klimatu (5)

Přizpůsobování se změně klimatu (6)

Voda (7)

Znečištění (8)

Oběhové hospodářství (9)

Biologická rozmanitost (10)

Zmírňování změny klimatu (11)

Přizpůsobování se změně klimatu (12)

Voda (13)

Znečištění (14)

Oběhové hospodářství (15)

Biologická rozmanitost (16)

Minimální záruky (17)

Podíl činností, které jsou v souladu s taxonomií (A.1.) nebo způsobilé pro taxonomii (A.2.), na kapitálových výdajích, rok N-1 (18)

Kategorie podpůrná činnost (19)

Kategorie přechodná činnost (20)

Text

 

Měna

%

A, N, N/EL  (10)  (11)

A, N, N/EL  (10)  (11)

A, N, N/EL  (10)  (11)

A, N, N/EL  (10)  (11)

A, N, N/EL  (10)  (11)

A, N, N/EL  (10)  (11)

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

%

E

T

A.

ČINNOSTI ZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

A.1

Environmentálně udržitelné činnosti (v souladu s taxonomií)

Činnost 1

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Činnost 1 (12)

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Činnost 2

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

Kapitálové výdaje environmentálně udržitelných činností (v souladu s taxonomií) (A.1)

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Z toho podpůrné

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Z toho přechodné

 

%

%

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

A.2

Činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií)  (15)

 

EL; N/EL  (14)

EL; N/EL  (14)

EL; N/EL  (14)

EL; N/EL  (14)

EL; N/EL  (14)

EL; N/EL  (14)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Činnost 1 (13)

 

 

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

%

 

 

Kapitálové výdaje činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií) (A.2)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

%

 

A.

Kapitálové výdaje činností způsobilých pro taxonomii (A.1+A2.)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.

ČINNOSTI NEZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapitálové výdaje činností nezpůsobilých pro taxonomii

 

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

100 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Šablona: Podíl provozních výdajů z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií – zveřejnění za rok N

Rozpočtový rok N

Rok

Kritéria významného přínosu

Kritéria podle zásady „významně nepoškozovat“  (22)

 

 

 

 

Hospodářské činnosti (1)

Kód  (17) (2)

Provozní výdaje (3)

Podíl provozních výdajů, rok N (4)

Zmírňování změny klimatu (5)

Přizpůsobování se změně klimatu (6)

Voda (7)

Znečištění (8)

Oběhové hospodářství (9)

Biologická rozmanitost (10)

Zmírňování změny klimatu (11)

Přizpůsobování se změně klimatu (12)

Voda (13)

Znečištění (14)

Oběhové hospodářství (15)

Biologická rozmanitost (16)

Minimální záruky (17)

Podíl činností, které jsou v souladu s taxonomií (A.1.) nebo způsobilé pro taxonomii (A.2.), na provozních výdajích, rok N-1 (18)

Kategorie podpůrná činnost (19)

Kategorie přechodná činnost (20)

Text

 

Měna

%

A, N, N/EL  (18)  (19)

A, N, N/EL  (18)  (19)

A, N, N/EL  (18)  (19)

A, N, N/EL  (18)  (19)

A, N, N/EL  (18)  (19)

A, N, N/EL  (18)  (19)

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

%

E

T

A.

ČINNOSTI ZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

A.1

Environmentálně udržitelné činnosti (v souladu s taxonomií)

Činnost 1

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Činnost 1 (*1)

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Činnost 2

 

 

%

 

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

Provozní výdaje environmentálně udržitelných činností (v souladu s taxonomií) (A.1)

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

 

 

Z toho podpůrné

 

%

%

%

%

%

%

%

A

A

A

A

A

A

A

%

E

 

Z toho přechodné

 

%

%

 

 

 

 

 

A

A

A

A

A

A

A

%

 

T

A.2

Činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií)  (22)

 

EL; N/EL  (21)

EL; N/EL  (21)

EL; N/EL  (21)

EL; N/EL  (21)

EL; N/EL  (21)

EL; N/EL  (21)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Činnost 1 (20)

 

 

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

%

 

 

Provozní výdaje činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií) (A.2)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

%

 

A.

Provozní výdaje činností způsobilých pro taxonomii (A.1+A.2)

 

%

%

%

%

%

%

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.

ČINNOSTI NEZPŮSOBILÉ PRO TAXONOMII

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Provozní výdaje činností nezpůsobilých pro taxonomii

 

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

100 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

“;

(3)   

v příloze III oddíle 1.1 se doplňuje nový čtvrtý odstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto oddílu se investice do nemovitostí zahrnují do čitatele v rozsahu a v poměru, v jakém financují hospodářské činnosti, které jsou v souladu s taxonomií.“;

(4)   

příloha IV se mění takto:

a)

v oddíle „Rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti podle environmentálních cílů“ se slova „Přechodné činnosti: A % (obrat; kapitálové výdaje)“ v řádcích (2) až (6) zrušují;

b)

osmý řádek se nahrazuje tímto:

„Podíl expozic vůči jiným protistranám a aktivům na celkových aktivech zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti:

X %

Hodnota expozic vůči jiným protistranám a aktivům:

[peněžní částka]“

c)

třináctý řádek se nahrazuje tímto:

„Podíl expozic v souladu s taxonomií vůči jiným protistranám a aktivům na celkových aktivech zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti:

Na základě obratu: %

Na základě kapitálových výdajů: %

Hodnota expozic vůči jiným protistranám a aktivům v souladu s taxonomií:

Na základě obratu: [peněžní částka]

Na základě kapitálových výdajů: [peněžní částka]“

(5)   

příloha V se mění takto:

a)

v oddíle 1.1.2. se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Z čitatele ukazatele zelených aktiv jsou vyloučena tato aktiva:

a)

finanční aktiva určená k obchodování;

b)

mezibankovní půjčky na vyžádání;

c)

expozice vůči podnikům, které nejsou povinny zveřejňovat nefinanční informace podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU;

d)

deriváty;

e)

hotovost a aktiva související s hotovostí;

f)

ostatní kategorie aktiv (např. goodwill, zboží atd.).“;

b)

v oddíle 1.2.1 se pátý odstavec nahrazuje tímto:

„Kromě ukazatele zelených aktiv zveřejní úvěrové instituce procentní podíl svých celkových aktiv, která jsou v souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 tohoto nařízení a bodem 1.1.2 této přílohy vyloučena z čitatele ukazatele zelených aktiv.“;

c)

tabulka v prvním odstavci oddílu 1.2.1.1 se nahrazuje tímto:

Environmentální cíle

První krok

Druhý krok

Ukazatel zelených aktiv (GAR)

Zmírňování změny klimatu

(CCM)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu, v porovnání s celkovými úvěry nefinančním podnikům/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu.

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Z toho: přechodné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu taxonomií, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu, v porovnání s celkovými úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Z toho: přechodné činnosti:

Stav a tok

 

 

 

Přizpůsobení se změně klimatu

(CCA)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde o cíl přizpůsobování se změně klimatu, v porovnání s celkovými úvěry v porovnání s úvěry nefinančním podnikům/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl přizpůsobování se změně klimatu, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl přizpůsobování se změně klimatu

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu taxonomií, pokud jde o cíl přizpůsobování se změně klimatu, v porovnání s celkovými úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Stav a tok

 

 

 

Vodní a mořské zdroje

(WTR)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde o udržitelné využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, v porovnání s celkovými úvěry nefinančním podnikům/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl udržitelného vyžívání a ochrany vodních a mořských zdrojů

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, v porovnání s celkovými úvěry a jinými pohledávkami vůči nefinančním podnikům/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Stav a tok

 

 

 

Oběhové hospodářství

(CE)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde o cíl přechodu na oběhové hospodářství, v porovnání s celkovými úvěry nefinančním podnikům/dluhovými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl přechodu na oběhové hospodářství, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl přechodu na oběhové hospodářství

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl přechodu na oběhové hospodářství, v porovnání s celkovými úvěry a pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Stav a tok

 

 

 

Znečištění

(PPC)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde o cíl prevence a omezování znečištění, v porovnání s celkovými úvěry nefinančním podnikům/dluhovými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl prevence a omezování znečištění, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl prevence a omezování znečištění

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu taxonomií, pokud jde o cíl prevence a omezování znečištění, v porovnání s celkovými úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Stav a tok

 

 

 

Biologická rozmanitost a ekosystémy

(BIO)

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, pokud jde cíl ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů v porovnání s celkovými úvěry nefinančním podnikům/dluhovými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o cíl ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, v porovnání s úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji financujícími hospodářské činnosti v odvětvích zahrnutých do taxonomie, pokud jde o cíl ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Podíl úvěrů a jiných pohledávek/dluhových cenných papírů/kapitálových nástrojů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, pokud jde o udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, v porovnání s celkovými úvěry a jinými pohledávkami/dluhovými cennými papíry/kapitálovými nástroji nefinančních podniků a všemi ostatními zahrnutými rozvahovými aktivy

Z toho: využití výnosů

Z toho: podpůrné činnosti:

Stav a tok“

d)

v oddíle 1.2.1.1 se nadpis bodu i) nahrazuje tímto:

„i)

Ukazatel zelených aktiv pro činnosti úvěrování pro nefinanční podniky (úvěry a jiné pohledávky – GAR L&A)“;

e)

v oddíle 1.2.1.1 bodě i) se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Částka pro účely položky (1)(c) se vypočítá pomocí vzorce 1(c) = (1)(c)(1) + (1)(c)(2), kde:

 

(1)(c)(1) představuje úvěry a jiné pohledávky, kde je známo použití výnosů, včetně specializovaného úvěrování ve smyslu čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

 

(1)(c)(2) představuje úvěry a jiné pohledávky, kde použití výnosů (všeobecné úvěry) není známo.“;

f)

v oddíle 1.2.1.1 bodě i) se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely položky (1)(c)(1) úvěrové instituce zohlední hrubou účetní hodnotu expozic, u nichž je známo použití výnosů, včetně specializovaných úvěrových expozic, vůči nefinančním podnikům v rozsahu a míře, v nichž financují hospodářskou činnost v souladu s taxonomií. Posouzení skutečnosti, zda byl požadavek splněn, se opírá o informace poskytnuté protistranou o projektu nebo činnostech, na něž budou výnosy použity. Úvěrové instituce poskytnou informace o druhu hospodářské činnosti, která je financována. Dvojí započítání není povoleno. Pokud se stejná specializovaná úvěrová expozice týká dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce ji přidělí tomu nejrelevantnějšímu.“;

g)

v oddíle 1.2.1.1 se šestý odstavec bodu i) nahrazuje tímto:

Ukazatel zelených aktiv pro úvěry a jiné pohledávky (pro každý environmentální cíl) = (1)(c)/(1)(a). Úvěrové instituce zveřejní ukazatel zelených aktiv na základě klíčových ukazatelů výkonnosti pro kapitálové výdaje a pro obrat a případně samostatně tu část klíčového ukazatele výkonnosti, která odkazuje na podpůrné a přechodné činnosti.“;

h)

v oddíle 1.2.1.1 bodě ii) se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely položky (2)(c)(1) zohlední úvěrové instituce toto:

 

V položce (2)(c)(1)(a) celkovou hrubou účetní hodnotu expozic vůči environmentálně udržitelným dluhopisům emitovaným v souladu s unijními právními předpisy. Současné emise dluhopisů kvalifikované jako zelené dluhopisy emitentů, jejichž použití výnosů musí být investováno do hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, se posuzují v závislosti na úrovni souladu hospodářských činností s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852, nebo financovaných projektů na základě konkrétních informací poskytnutých emitentem pro danou emisi. Úvěrové instituce zajistí transparentnost ohledně druhu hospodářské činnosti, která je financována. Dvojí započítání není povoleno. Pokud se stejný zelený dluhopis může týkat dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce jej přidělí tomu nejrelevantnějšímu.

 

V položce (2)(c)(1)(b) hrubou účetní hodnotu dluhových cenných papírů investovaných do expozic, u nichž je známo použití výnosů, včetně specializovaných úvěrových expozic v rozsahu, ve kterém jsou financované činnosti v souladu s taxonomií. Posouzení se opírá o konkrétní informace, které emitent poskytl pro tuto emisi. Dvojí započítání není povoleno. Pokud se stejná specializovaná úvěrová expozice může týkat dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce ji přidělí tomu nejrelevantnějšímu. Úvěrové instituce zajistí transparentnost ohledně druhu hospodářské činnosti, která je financována.“;

i)

v oddíle 1.2.1.2. se druhý, třetí a čtvrtý odstavec nahrazují tímto:

„Tento ukazatel zelených aktiv obsahuje zveřejněné informace pro všechny environmentální cíle s rozdělením pro podpůrné činnosti. U zmírňování změny klimatu ukazatel zelených aktiv obsahuje též zveřejněné informace o přechodných činnostech. Úvěrové instituce rovněž zveřejní informace o stavu a toku.

U expozic, u nichž je známo použití výnosů, zohlední úvěrové instituce pro čitatel ukazatele zelených aktiv pro finanční podniky hrubou účetní hodnotu úvěrů a jiných pohledávek a dluhových cenných papírů příslušných účetních portfolií vůči finančním podnikům v rozsahu a poměru, v jakém tyto expozice financují ekonomické činnosti v souladu s taxonomii. Posouzení skutečnosti, zda byl požadavek splněn, se opírá o informace poskytnuté protistranou. Dvojí započítání není povoleno. Pokud se stejná expozice týká dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce ji přidělí tomu nejrelevantnějšímu.

U expozic, u nichž není známo použití výnosů, se čitatel ukazatele zelených aktiv pro finanční podniky vypočítá na základě klíčových ukazatelů výkonnosti protistran vypočítaných podle tohoto nařízení. Výše úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových investic příslušných účetních portfolií vůči finančním podnikům, které se mají zohlednit v čitateli ukazatele, je součtem jejich hrubé účetní hodnoty, váženým na základě podílu hospodářských činností v souladu s taxonomií s rozdělením na všechny environmentální cíle a podpůrné činnosti pro každou protistranu. U cíle zmírňování změny klimatu rozdělení obsahuje též zveřejněné informace o přechodných činnostech.

Je-li protistranou jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu (1) nařízení (EU) č. 575/2013 a pouze pro tento účel mnohostranná rozvojová banka podle čl. 117 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 117 odst. 2 uvedeného rozhodnutí, jako klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů se použije hrubá účetní hodnota dluhových cenných papírů, úvěrů a jiných pohledávek a kapitálových nástrojů příslušných účetních portfolií vážená „celkovým ukazatelem zelených aktiv protistrany“, tj. hrubá účetní hodnota vynásobená „celkovým ukazatelem zelených aktiv“ protistrany.“;

j)

v oddíle 1.2.1.3 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Ukazatel zelených aktiv pro retailové expozice vůči úvěrům na obytné nemovitosti nebo na renovaci domů se vypočítá jako podíl úvěrů poskytnutých domácnostem a zajištěných obytnou nemovitostí nebo poskytnutých na renovaci domu, které jsou v souladu s taxonomií podle příslušných technických screeningových kritérií pro budovy, zejména renovace a pořízení a vlastnictví v souladu s oddíly 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I, resp. přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo oddíly 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486, v porovnání s celkovými úvěry poskytnutými domácnostem a zajištěnými obytnou nemovitostí nebo poskytnutými na renovaci domů. Tento ukazatel zelených aktiv zahrnuje zveřejnění informací o přechodných činnostech a informací o stavu a toku.“;

k)

v oddíle 1.2.1.3 bodě i) se první a druhý odstavec nahrazují tímto:

„Zveřejněné klíčové ukazatele výkonnosti úvěrových institucí se týkají portfolia retailových úvěrů, zejména portfolia hypotečních úvěrů. Tento klíčový ukazatel výkonnosti se zveřejní se zohledněním splnění technických screeningových kritérií pro budovy v souladu s oddíly 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I nebo přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo oddíly 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486.

Úvěrové instituce zveřejní klíčový ukazatel výkonnosti pro své portfolio úvěrů na obytné nemovitosti jako podíl úvěrů poskytnutých domácnostem a zajištěných obytnými nemovitostmi, které přispívají k příslušným environmentálním cílům, jak je stanoveno zejména v oddílech 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I nebo přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo v oddílech 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486, v porovnání s celkovými úvěry poskytnutými domácnostem a zajištěnými obytnými nemovitostmi.“;

l)

v oddíle 1.2.1.3 bodě i) se pátý odstavec nahrazuje tímto:

„V čitateli ukazatele zohlední úvěrové instituce také ty úvěry, které byly poskytnuty na renovaci budovy nebo domu v souladu s příslušnými technickými screeningovými kritérii pro budovy, zejména v souladu s oddíly 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5 a 7.6 přílohy I nebo přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo oddíly 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486.“;

m)

v oddíle 1.2.1.4 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Pokud mají úvěrové instituce obchodní model založený do značné míry na financování veřejného bydlení, zveřejní klíčový ukazatel výkonnosti týkající se podílu expozic vůči orgánům veřejné správy financujícím činnosti v souladu s příslušnými technickými screeningovými kritérii, zejména v souladu s oddíly 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I nebo přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo oddíly 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486. Tento ukazatel zelených aktiv úvěrová instituce odhadne a zveřejní jako podíl úvěrových expozic nebo expozic dluhových cenných papírů vůči obcím financujícím veřejné bydlení v souladu s příslušnými technickými screeningovými kritérii, zejména v souladu s oddíly 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I nebo přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nebo oddíly 3.1 a 3.2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486. Úvěrová instituce zahrne zveřejnění informací o stavu a toku.“;

n)

v oddíle 1.2.1.4 se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Pro financování ostatních činností a aktiv, které nejsou veřejným bydlením, u nichž je známo použití výnosů, úvěrové instituce zohlední hrubou účetní hodnotu expozic z použití výnosů, včetně specializovaných úvěrových expozic pro orgány veřejné moci v rozsahu a míře, v nichž úvěr financuje hospodářskou činnost v souladu s taxonomií. Posouzení skutečnosti, zda byl požadavek splněn, se opírá o informace poskytnuté orgánem veřejné moci o projektu nebo činnostech, na které budou výnosy použity. Úvěrové instituce poskytnou informace o druhu hospodářské činnosti, která je financována. Dvojí započítání není povoleno. Pokud se stejná specializovaná úvěrová expozice týká dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce ji přidělí tomu nejrelevantnějšímu.“;

o)

Bod 1.2.1.6 se nahrazuje tímto:

1.2.1.6   Celkový ukazatel zelených aktiv

Úvěrové instituce zveřejní informace o celkovém ukazateli zelených aktiv. Tento údaj odráží kumulativní hodnotu klíčových ukazatelů výkonnosti založených na expozicích tak, že se do jmenovatele zahrnou celková rozvahová aktiva bez expozic podle čl. 7 odst. 1 a že se do celkového čitatele započítají čitatele environmentálně udržitelných expozic klíčových ukazatelů výkonnosti založených na expozicích:

a)

celkový ukazatel zelených aktiv finančních činností namířených na finanční podniky u všech environmentálních cílů;

b)

celkový ukazatel zelených aktiv finančních činností zaměřených na finanční podniky u všech environmentálních cílů;

c)

ukazatel zelených aktiv pro expozice obytných nemovitostí, včetně úvěrů na renovace domů, u cílů zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a oběhového hospodářství;

d)

ukazatel zelených aktiv pro retailové úvěry na automobily u cíle zmírňování změny klimatu;

e)

ukazatel zelených aktiv pro použití výnosů z financování místních orgánů, pro všechny environmentální cíle;

f)

ukazatel zelených aktiv pro zabavená zajištění komerčními a obytnými nemovitostmi určená k prodeji pro všechny cíle změny klimatu.

Společně s celkovým ukazatelem zelených aktiv zveřejní úvěrové instituce procentní podíl aktiv, která jsou v souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 a oddílem 1.1.2 této přílohy vyloučena z čitatele ukazatele zelených aktiv.“;

p)

v oddíle 1.2.2.1 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Zelený ukazatel pro finanční záruky podniků je definován jako podíl finančních záruk na podporu úvěrů a jiných pohledávek a dluhových cenných papírů financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií v porovnání se všemi finančními zárukami na podporu úvěrů a jiných pohledávek a dluhových cenných papírů pro podniky. Jsou zde zahrnuty zveřejněné informace o stavu a toku pro všechny environmentální cíle. V případě zmírňování změny klimatu se zahrnou i zveřejněné informace o tom, které činnosti jsou podpůrné a které přechodné. V případě jiných environmentálních cílů se zahrnou zveřejněné informace o tom, které činnosti jsou podpůrné.“;

q)

v oddíle 1.2.2.2 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Zelený ukazatel pro spravovaná aktiva představuje podíl spravovaných aktiv (kapitálových a dluhových nástrojů a nemovitostí) od podniků financujících hospodářské činnosti v souladu s taxonomií v porovnání s celkovými spravovanými aktivy (kapitálové a dluhové nástroje a ostatní aktiva). Jsou zde zahrnuty zveřejněné informace o stavu a toku pro všechny environmentální cíle. V případě zmírňování změny klimatu se zahrnou i zveřejněné informace o tom, které činnosti jsou podpůrné a které přechodné. V případě jiných environmentálních cílů se zahrnou zveřejněné informace o tom, které činnosti jsou podpůrné.“;

r)

v oddíle 1.2.3 druhém a třetím odstavci se slova „prováděcího nařízení (EU) 680/2014“ nahrazují slovy „prováděcího nařízení (EU) 2021/451“;

s)

v příloze V se slova „kapitálové investice“ nahrazují slovy „kapitálové nástroje“;

(6)   

v příloze VII oddíle 2.4 se za pátý odstavec vkládá nový odstavec, který zní:

„Odchylně od druhého a třetího pododstavce tohoto bodu 2.4 se investice do nemovitostí zahrnují do čitatele v rozsahu a poměru, v jakém financují hospodářské činnosti v souladu s taxonomií.“;

(7)   

v příloze IX bodě 1 se šestý odstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od prvního a pátého odstavce tohoto bodu 1 se dluhové cenné papíry pro účely financování konkrétních určených činností nebo projektů nebo environmentálně udržitelných dluhopisů emitovaných podnikem, do něhož se investuje, zahrnují do čitatele až do hodnoty hospodářských činností v souladu s taxonomií, které výnosy z těchto dluhopisů a dluhových cenných papírů financují, a to na základě informací poskytnutých podnikem, do něhož se investuje.“;

(8)   

v příloze IX se na konci bodu 1 doplňuje tento odstavec:

„Odchylně od prvního a pátého odstavce tohoto bodu 1 se investice do nemovitostí zahrnují do čitatele v rozsahu a poměru, v jakém financují hospodářské činnosti v souladu s taxonomií.“;

(9)   

v příloze IX se první odstavec oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Pojišťovny a zajišťovny jiné než životní pojišťovny počítají klíčový ukazatel výkonnosti související s upisovacími činnostmi a uvádějí výnos z neživotního pojištění „částky hrubého předepsaného pojistného“ nebo případně výnos ze zajištění odpovídající pojišťovacím nebo zajišťovacím činnostem v souladu s taxonomií podle bodů 10.1 a 10.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci o klimatu. Klíčový ukazatel výkonnosti je vyjádřen v procentech v poměru k jedné z těchto hodnot:

a)

celková částka hrubého předepsaného pojistného neživotního pojištění;

b)

celková částka hrubého předepsaného zajistného neživotního zajištění;

c)

celkové výnosy z pojistných smluv neživotního pojištění;

d)

celkové výnosy ze zajistných smluv neživotního zajištění.“

(10)   

v příloze X se první šablona nahrazuje touto šablonou:

„PŘÍLOHA X

ŠABLONY PRO KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI POJIŠŤOVEN A ZAJIŠŤOVEN

Šablona: Klíčový ukazatel výkonnosti (KPI) upisování pro neživotní pojišťovny a zajišťovny

 

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

Zásada „významně nepoškozovat“

 

Hospodářské činnosti (1)

Absolutní pojistné, rok t (2)

Podíl pojistného, rok t (3)

Podíl pojistného, rok t–1 (4)

Zmírňování změny klimatu (5)

Vodní a mořské zdroje (6)

Oběhové hospodářství (7)

Znečištění (8)

Biologická rozmanitost a ekosystémy (9)

Minimální záruky (10)

 

Měna

%

%

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A/N

A.1

Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které jsou v souladu s taxonomií (environmentálně udržitelné)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A.1.1

Z toho zajištěné

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A.1.2

Z toho pocházející ze zajišťovací činnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A.1.2.1

Z toho zajištěné (retrocese)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A.2

Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.

Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které nejsou způsobilé pro taxonomii

 

 

 

 

 

Celkem (A.1 + A.2 + B)

 

100 %

100 %

 

 

 

 

 

 

„Pojistné“ ve sloupcích (2) a (3) se vykazuje jako částka předepsaného hrubého pojistného nebo případně jako obrat týkající se neživotního pojištění nebo zajišťovací činnosti.

Informace ve sloupci (4) se vykazuje mezi informacemi zveřejněnými v roce 2024 a v následujících letech.

Neživotní pojištění a zajištění lze sladit s nařízením (EU) 2020/852 pouze jako činnost, která umožňuje přizpůsobení se změně klimatu.

“;

(11)   

v příloze X ve druhé šabloně v oddíle „Rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti podle environmentálních cílů“ se slova „Přechodné činnosti: A % (obrat; kapitálové výdaje)“ v řádcích (2) až (6) zrušují;

(12)   

v příloze X ve druhé šabloně se osmý řádek nahrazuje tímto:

„Podíl expozic vůči jiným protistranám a aktivům na celkových aktivech zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti:

X %

Hodnota expozic vůči jiným protistranám a aktivům:

[peněžní částka]“

(13)   

v příloze X ve druhé šabloně se patnáctý řádek nahrazuje tímto:

„Podíl expozic vůči jiným protistranám a aktivům v souladu s taxonomií na celkových aktivech zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti:

Na základě obratu: %

Na základě kapitálových výdajů: %

Hodnota expozic vůči jiným protistranám a aktivům v souladu s taxonomií na celkových aktivech zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti:

Na základě obratu: [peněžní částka]

Na základě kapitálových výdajů: [peněžní částka]“.


(1)  Kód se skládá ze zkratky příslušného cíle, k němuž je hospodářská činnost způsobilá významně přispívat, a z čísla oddílu činnosti v příslušné příloze pro daný cíl, tj.:

Zmírňování změny klimatu: CCM

Přizpůsobování se změně klimatu: CCA

Vodní a mořské zdroje: WTR

Oběhové hospodářství: CE

Prevence a omezování znečištění: PPC

Biologická rozmanitost a ekosystémy: BIO

Například činnost „Zalesňování“ by měla kód: CCM 1.1

Pokud jsou činnosti způsobilé významně přispívat k více než jednomu cíli, měly by být uvedeny kódy pro všechny cíle.

Například pokud provozovatel vykáže, že činnost „Výstavba nových budov“ významně přispívá k cíli zmírňování změny klimatu i k cíli oběhové hospodářství, bude kód: CCM 7.1./CE 3.1.

Tytéž kódy by měly být použity v oddílech A.1 a A.2 této šablony.

(2)  A – ano, činnost je způsobilá pro taxonomii a je v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

 

N – ne, činnost je způsobilá pro taxonomii, není však v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

 

N/EL – nezpůsobilé, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

(3)  Pokud hospodářská činnost významně přispívá k několika environmentálním cílům, nefinanční podniky tučně vyznačí nejrelevantnější environmentální cíl pro účel výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků, přičemž zamezí dvojímu započítání. Pokud není známo použití výnosů z financování, finanční podniky ve svých příslušných klíčových ukazatelích výkonnosti vypočítají financování hospodářských činností, které přispívají k několika environmentálním cílům, v rámci nejrelevantnějšího environmentálního cíle, který nefinanční podniky v této šabloně vyznačily tučně. Environmentální cíl může být tučně vyznačen v jednom řádku pouze jednou, aby se v klíčových ukazatelích výkonnosti finančních podniků zabránilo dvojímu započítání hospodářských činností. Neplatí to pro výpočet souladu hospodářských činností s taxonomií pro finanční produkty definované v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) 2019/2088. Nefinanční podniky rovněž vykazují rozsah způsobilosti a souladu na environmentální cíl, což znamená, že u činností, které významně přispívají k více cílům, vykazují soulad s každým z environmentálních cílů, a to na základě této šablony:

Image 1

(4)  Tatáž činnost může být v souladu pouze s jedním nebo několika environmentálními cíli, pro něž je způsobilá.

(5)  Tatáž činnost může být způsobilá, nikoli však v souladu s příslušnými environmentálními cíli.

(6)  EL – Činnost způsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

N/EL – Činnost nezpůsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

(7)  Činnosti se v oddíle A.2 této šablony vykazují pouze v případě, že nejsou v souladu s některým environmentálním cílem, pro který jsou způsobilé. Činnosti, které jsou v souladu alespoň s jedním environmentálním cílem, se vykazují v oddíle A.1 této šablony.

(8)  Aby mohla být činnost vykázána v oddíle A.1, musí být splněna všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ a minimální záruky. U činností uvedených na seznamu v části A2 mohou nefinanční podniky dobrovolně vyplnit sloupce (5) až (17). Nefinanční podniky mohou v oddíle A.2 uvést kritéria významného příspěvku a zásady „významně nepoškozovat“, která splňují nebo nesplňují, pomocí: a) pro významný příspěvek – kódů A/N a N/EL místo EL a N/EL a b) pro zásadu „významně nepoškozovat“ – kódy A/N.

(9)  Kód se skládá ze zkratky příslušného cíle, k němuž je hospodářská činnost způsobilá významně přispívat, a z čísla oddílu činnosti v příslušné příloze pro daný cíl, tj.:

Zmírňování změny klimatu: CCM

Přizpůsobování se změně klimatu: CCA

Vodní a mořské zdroje: WTR

Oběhové hospodářství: CE

Prevence a omezování znečištění: PPC

Biologická rozmanitost a ekosystémy: BIO

Například činnost „Zalesňování“ by měla kód: CCM 1.1

Pokud jsou činnosti způsobilé významně přispívat k více než jednomu cíli, měly by být uvedeny kódy pro všechny cíle.

Například pokud provozovatel vykáže, že činnost „Výstavba nových budov“ významně přispívá k cíli zmírňování změny klimatu i k cíli oběhové hospodářství, bude kód: CCM 7.1./CE 3.1.

Tytéž kódy by měly být použity v oddílech A.1 a A.2 této šablony.

(10)  A – ano, činnost způsobilá pro taxonomii a v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N – ne, činnost způsobilá pro taxonomii, nikoli však v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N/EL – nezpůsobilé, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

(11)  Pokud hospodářská činnost významně přispívá k několika environmentálním cílům, nefinanční podniky tučně vyznačí nejrelevantnější environmentální cíl pro účel výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků, přičemž zamezí dvojímu započítání. Pokud není známo použití výnosů z financování, finanční podniky ve svých příslušných klíčových ukazatelích výkonnosti vypočítají financování hospodářských činností, které přispívají k několika environmentálním cílům, v rámci nejrelevantnějšího environmentálního cíle, který nefinanční podniky v této šabloně vyznačily tučně. Environmentální cíl může být tučně vyznačen v jednom řádku pouze jednou, aby se v klíčových ukazatelích výkonnosti finančních podniků zabránilo dvojímu započítání hospodářských činností. Neplatí to pro výpočet souladu hospodářských činností s taxonomií pro finanční produkty definované v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) 2019/2088. Nefinanční podniky rovněž vykazují rozsah způsobilosti a souladu na environmentální cíl, což znamená, že u činností, které významně přispívají k více cílům, vykazují soulad s každým z environmentálních cílů, a to na základě této šablony:

Image 2

(12)  Tatáž činnost může být v souladu pouze s jedním nebo několika environmentálními cíli, pro něž je způsobilá.

(13)  Tatáž činnost může být způsobilá, nikoli však v souladu s příslušnými environmentálními cíli.

(14)  EL – Činnost způsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

N/EL – Činnost nezpůsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

(15)  Činnosti se v oddíle A.2 této šablony vykazují pouze v případě, že nejsou v souladu s některým environmentálním cílem, pro který jsou způsobilé. Činnosti, které jsou v souladu alespoň s jedním environmentálním cílem, se vykazují v oddíle A.1 této šablony.

(16)  Aby mohla být činnost vykázána v oddíle A.1, musí být splněna všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ a minimální záruky. U činností uvedených na seznamu v části A2 mohou nefinanční podniky dobrovolně vyplnit sloupce (5) až (17). Nefinanční podniky mohou v oddíle A.2 uvést kritéria významného příspěvku a zásady „významně nepoškozovat“, která splňují nebo nesplňují, pomocí: a) pro významný příspěvek – kódů A/N a N/EL místo EL a N/EL a b) pro zásadu „významně nepoškozovat“ – kódy A/N.

(17)  Kód se skládá ze zkratky příslušného cíle, k němuž je hospodářská činnost způsobilá významně přispívat, a z čísla oddílu činnosti v příslušné příloze pro daný cíl, tj.:

Zmírňování změny klimatu: CCM

Přizpůsobování se změně klimatu: CCA

Vodní a mořské zdroje: WTR

Oběhové hospodářství: CE

Prevence a omezování znečištění: PPC

Biologická rozmanitost a ekosystémy: BIO

Například činnost „Zalesňování“ by měla kód: CCM 1.1

Pokud jsou činnosti způsobilé významně přispívat k více než jednomu cíli, měly by být uvedeny kódy pro všechny cíle.

Například pokud provozovatel vykáže, že činnost „Výstavba nových budov“ významně přispívá k cíli zmírňování změny klimatu i k cíli oběhové hospodářství, bude kód: CCM 7.1./CE 3.1.

Tytéž kódy by měly být použity v oddílech A.1 a A2 této šablony.

(18)  A – ano, činnost způsobilá pro taxonomii a v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N – ne, činnost způsobilá pro taxonomii, nikoli však v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N/EL – nezpůsobilá, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

(19)  Pokud hospodářská činnost významně přispívá k několika environmentálním cílům, nefinanční podniky tučně vyznačí nejrelevantnější environmentální cíl pro účel výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků, přičemž zamezí dvojímu započítání. Pokud není známo použití výnosů z financování, finanční podniky ve svých příslušných klíčových ukazatelích výkonnosti vypočítají financování hospodářských činností, které přispívají k několika environmentálním cílům, v rámci nejrelevantnějšího environmentálního cíle, který nefinanční podniky v této šabloně vyznačily tučně. Environmentální cíl může být tučně vyznačen v jednom řádku pouze jednou, aby se v klíčových ukazatelích výkonnosti finančních podniků zabránilo dvojímu započítání hospodářských činností. Neplatí to pro výpočet souladu hospodářských činností s taxonomií pro finanční produkty definované v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) 2019/2088. Nefinanční podniky rovněž vykazují rozsah způsobilosti a souladu na environmentální cíl, což znamená, že u činností, které významně přispívají k více cílům, vykazují soulad s každým z environmentálních cílů, a to na základě této šablony:

Image 3

(*1)  Tatáž činnost může být v souladu pouze s jedním nebo několika environmentálními cíli, pro něž je způsobilá.

(20)  Tatáž činnost může být způsobilá, nikoli však v souladu s příslušnými environmentálními cíli.

(21)  f) EL – Činnost způsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

N/EL – Činnost nezpůsobilá pro taxonomii pro příslušný cíl

(22)  Činnosti se v oddíle A.2 této šablony vykazují pouze v případě, že nejsou v souladu s některým environmentálním cílem, pro který jsou způsobilé. Činnosti, které jsou v souladu alespoň s jedním environmentálním cílem, se vykazují v oddíle A.1 této šablony.

(23)  Aby mohla být činnost vykázána v oddíle A.1, musí být splněna všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ a minimální záruky. U činností uvedených na seznamu v části A2 mohou nefinanční podniky dobrovolně vyplnit sloupce (5) až (17). Nefinanční podniky mohou v oddíle A.2 uvést kritéria významného příspěvku a zásady „významně nepoškozovat“, která splňují nebo nesplňují, pomocí: a) pro významný příspěvek – kódů A/N a N/EL místo EL a N/EL a b) pro zásadu „významně nepoškozovat“ – kódů A/N.


PŘÍLOHA VI

„PŘÍLOHA VI

Šablona pro klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) úvěrových institucí

Číslo šablony

Název

0

Shrnutí KPI

1

Aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)

2

Ukazatel zelených aktiv (GAR) – informace o odvětví

3

KPI „Stav“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)

4

KPI „Tok“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)

5

KPI „Podrozvahové expozice“

6

KPI u příjmu z poplatků a provizí ze služeb jiných než úvěrování a správa aktiv

7

KPI „Obchodní portfolio“

0.   Shrnutí klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), které mají zveřejňovat úvěrové instituce podle článku 8 nařízení o taxonomii

 

Celková environmentálně udržitelná aktiva

KPI  (*4)

KPI  (*5)

% pokrytí (z celkových aktiv)  (*3)

% aktiv vyloučených z čitatele GAR (čl. 7 odst. 2 a 3 a oddíl 1.1.2 přílohy V)

% aktiv vyloučených ze jmenovatele GAR (čl. 7 odst. 1 a oddíl 1.2.4. přílohy V)

Hlavní KPI

Ukazatel zelených aktiv (GAR) Stav

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové environmentálně udržitelné činnosti

KPI

KPI

% pokrytí (z celkových aktiv)

% aktiv vyloučených z čitatele GAR (čl. 7 odst. 2 a 3 a oddíl 1.1.2 přílohy V)

% aktiv vyloučených ze jmenovatele GAR (čl. 7 odst. 1 a oddíl 1.2.4. přílohy V)

Další KPI

GAR (Tok)

 

 

 

 

 

 

 

Obchodní portfolio  (*1)

 

 

 

 

 

 

 

Finanční záruky

 

 

 

 

 

 

 

Spravovaná aktiva

 

 

 

 

 

 

 

Příjem z poplatků a provizí  (*2)

 

 

 

 

 

 

Poznámka 1:

Ve všech šablonách pro podávání zpráv by se neměly vykazovat buňky stínované černou barvou.

Poznámka 2:

Poplatky a provize (list 6) a Obchodní portfolio (list 7) se použijí pouze od roku 2026. Zahrnutí malých a středních podniků do těchto klíčových ukazatelů výkonnosti se použije pouze v případě kladného výsledku posouzení dopadů.

1.   Aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)

Image 4

Image 5

2.   Ukazatel zelených aktiv (GAR) – informace o odvětví

Image 6

3.   KPI „Stav“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)

1.

V této šabloně instituce zveřejňují klíčové ukazatele výkonnosti ukazatele zelených aktiv u stavu úvěrů vypočítané na základě údajů zveřejněných v šabloně 1, u zahrnutých aktiv, a pomocí vzorců navržených v této šabloně.

2.

Informace o ukazateli zelených aktiv (ukazatel zelených aktiv „způsobilých“ činností) jsou doplněny informacemi o podílu celkových aktiv zahrnutých do ukazatele zelených aktiv.

3.

Úvěrové instituce mohou navíc k informacím uvedeným v této šabloně vykazovat podíl aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii, která jsou environmentálně udržitelná (v souladu s taxonomií). Tyto informace by obohatily informace o klíčovém ukazateli výkonnosti týkajícím se environmentálně udržitelných aktiv v porovnání s celkovými zahrnutými aktivy.

4.

Úvěrové instituce tuto šablonu duplikují pro zpřístupnění informací týkajícího se příjmů a kapitálových výdajů.

Image 7

Image 8

4.   KPI „Tok“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)

Image 9

5.   KPI „Podrozvahové expozice“

Image 10

6.   Klíčový ukazatel výkonnosti (KPI) u příjmů z poplatků a provizí ze služeb jiných než úvěrování a správa aktiv

Image 11

Image 12

7.   KPI „Obchodní portfolio“

Image 13

Image 14

"

(*1)  U úvěrových institucí, které nesplňují podmínky čl. 94 odst. 1 nebo čl. 325a odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích.

(*2)  Příjem z poplatků a provizí ze služeb jiných než úvěrování a správa aktiv.

Instituce zveřejňují prognostické informace pro tyto klíčové ukazatele výkonnosti, včetně informací o cílech, společně s příslušnými vysvětleními používané metodiky.

(*3)  % aktiv zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti z celkových aktiv bank

(*4)  Na základě klíčového ukazatele výkonnosti „Obrat“ protistrany.

(*5)  Na základě klíčového ukazatele výkonnosti „Kapitálové výdaje“ protistrany, kromě úvěrových činností tam, kde se používá klíčový ukazatel výkonnosti „Obrat“ z obecného úvěrování.


PŘÍLOHA VII

„PŘÍLOHA VIII

Šablona pro klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) investičních podniků (IF)

Číslo šablony

Název

0

Shrnutí KPI, které mají zveřejňovat investiční podniky (IF) podle článku 8 nařízení o taxonomii

1

KPI IF – služby obchodování na vlastní účet

2

KPI IF – jiné služby

0.   Shrnutí KPI, které mají zveřejňovat investiční podniky (IF) podle článku 8 nařízení o taxonomii

 

Celková environmentálně udržitelná aktiva

KPI  (*3)

KPI  (*4)

% pokrytí (z celkových aktiv)  (*2)

Hlavní KPI (pro obchodování na vlastní účet)

Ukazatel zelených aktiv

 

 

 

 

 

Celkové výnosy z environmentálně udržitelných služeb a činností

KPI

KPI

% pokrytí (z celkových výnosů)

Hlavní KPI (pro služby a činnosti jiné než obchodování na vlastní účet)

KPI týkající se výnosů  (*1)

 

 

 

 

1.   KPI IF – služby obchodování na vlastní účet

Image 15

2.   KPI IF – jiné služby

Image 16

"

(*1)  poplatky, provize a jiná peněžní plnění

(*2)  % aktiv zahrnutých do KPI z celkových aktiv

(*3)  na základě KPI pro obrat protistrany

(*4)  na základě KPI pro kapitálové výdaje protistrany


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2486/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU