(EU) 2023/2485Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů

Publikováno: Úř. věst. L 2485, 21.11.2023 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 27. června 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. prosince 2023 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2023/2485

21.11.2023

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2485

ze dne 27. června 2023,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2) nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (3) stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Technická screeningová kritéria se vztahují na hospodářské činnosti z devíti hospodářských odvětví z důvodu jejich významného podílu na celkových emisích skleníkových plynů a jejich prokázaného potenciálu předcházet vzniku emisí skleníkových plynů, snížit tyto emise nebo je odstranit. Kromě toho mají tyto hospodářské činnosti prokazatelný potenciál umožnit předcházení, snížení a odstranění těchto emisí v jiných hospodářských odvětvích a činnostech nebo zajistit dlouhodobé ukládání těchto emisí v jiných odvětvích a činnostech.

(3)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se nevztahuje na všechny hospodářské činnosti, které mohou významně přispívat ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. V zájmu dalšího usnadnění environmentálně udržitelných investic je nezbytné stanovit dodatečná technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, které mohou významně přispívat ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se této změně, aniž by došlo k významnému poškození ostatních environmentálních cílů, na které se však v současné době nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nevztahuje. Další hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, zahrnují převážně odvětví dopravy a jeho hodnotový řetězec. Další hospodářské činnosti, které významně přispívají k přizpůsobování se změně klimatu, zahrnují převážně činnosti umožňující přizpůsobení se nevyhnutelným účinkům změny klimatu, mj. odsolování a služby pro předcházení katastrofám a mimořádným událostem souvisejícím s klimatem a pro reakci na ně.

(4)

Technická screeningová kritéria pro tyto další hospodářské činnosti by se měla pokud možno řídit klasifikací ekonomických činností stanovenou v klasifikačním systému ekonomických činností NACE Revize 2, zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (4). Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti obsahovat také odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí hospodářské činnosti uvedenou v jejím popisu.

(5)

Technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, aby příslušná hospodářská činnost měla pozitivní dopad na zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu nebo snižovala negativní dopady na toto zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně. Tato technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se této změně. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, aby hospodářská činnost neměla významný negativní dopad na životní prostředí, včetně dopadů souvisejících s klimatem. Tato technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná.

(6)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, jak je stanoveno v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, a významně nepoškozuje žádný z ostatních environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie a z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud nejsou uvedené normy, postupy a metodiky pro určitou oblast politiky k dispozici, měla by technická screeningová kritéria vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.

(7)

Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 mají technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení, nebo přechodnou činností ve smyslu čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavek článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Technická screeningová kritéria pro podpůrné činnosti by měla dále zajistit, aby tyto činnosti, které přímo podporují jiné činnosti s cílem zlepšit jejich environmentální výkonnost, měly významný pozitivní dopad na životní prostředí a nevedly k zakonzervování aktiv škodlivých pro životní prostředí. Aby bylo zajištěno, že přechodné činnosti nadále důvěryhodným způsobem směřují k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, měla by být technická screeningová kritéria pro přechodné činnosti jednou za tři roky přezkoumána, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852, s náležitým zohledněním změn v právu Unie.

(8)

Výroba elektrických zařízení hraje důležitou úlohu, neboť může významně přispívat ke zmírňování změny klimatu, a to zejména tím, že podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie v elektrických sítích Unie a vyvíjí dobíjecí zařízení pro vozidla s nulovými emisemi a inteligentní nástroje využívání energie pro domácnosti. V zájmu dalšího uvolnění potenciálu elektrifikace v Unii a dalšího urychlení investic do výroby elektrických zařízení je nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro výrobu elektrických zařízení.

(9)

Výroba nízkouhlíkových vozidel, zařízení pro osobní mobilitu a železničních kolejových vozidel a infrastruktury závisí na součástech, které hrají klíčovou roli při snižování emisí skleníkových plynů nebo které mají – v případě železnice – zásadní význam pro environmentální výkonnost, provoz a fungování po celou dobu životnosti vlaků a železniční infrastruktury, jež jsou v souladu s taxonomií, ale často je vyrábějí podniky, které tato vozidla nebo jiné dopravní prostředky nemontují. Za účelem zajištění toho, aby byla úloha těchto podniků a jimi vyráběných součástí při zmírňování změny klimatu náležitě uznána, by měla být výroba součástí, které jsou zásadní pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti nízkouhlíkového vozidla nebo jiného dopravního prostředku, zahrnuta do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 jako samostatná hospodářská činnost. Měla by být zahrnuta technická screeningová kritéria pro součásti, které jsou rozhodující pro environmentální výkonnost. U vozidel se to týká zejména regulátorů, transformátorů, elektromotorů, nabíjecích portů a nabíječek, měničů stejnosměrného proudu, výkonových invertorů, alternátorů, řídicích jednotek, rekuperačních brzdových systémů, brzd s technologiemi snižování odporu, systémů regulace teploty, přenosových soustav, systémů pro skladování a plnění vodíku, elektroniky nezbytné k provozu hnacích ústrojí, poháněcích soustav, systémů zavěšení, které jsou „nejlepší ve své třídě“ a vedou ke zlepšení energetické účinnosti, veškerých pomocných zařízení, jsou-li pro nízkouhlíková vozidla nezbytná a jsou-li podstatně energeticky účinnější než jejich alternativy, aktivních aerodynamických prvků nízkouhlíkových vozidel snižujících odpor vzduchu a přípojných vozidel, která obsahují technologie pro úsporu energie, jako je kombinace rekuperačního brzdění nebo aerodynamických vylepšení. V případě železnic se to týká zejména železničních prvků stanovených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (5).

(10)

20 % spotřeby energie vozidla představují pneumatiky, a proto má výroba pneumatik možnost snížit emise skleníkových plynů, na které se prostřednictvím inovací zaměřuje celé odvětví dopravy. Pneumatiky mohou také přispět k intenzivnějšímu oběhovému hospodářství. Vzhledem k tomu, že výroba pneumatik není zahrnuta do rozsahu činnosti týkající se výroby součástí, které jsou zásadní pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti nízkouhlíkových vozidel, bude nezbytné dále posoudit výrobu pneumatik a stanovit pro tuto činnost specifická technická screeningová kritéria, přičemž se náležitě zohlední právní požadavky vyplývající z nejnovějších návrhů právních předpisů Unie a osvědčené postupy, zejména pokud jde o uvolňování mikroplastů, znečišťování ovzduší, hluk, přímé emise skleníkových plynů a konec životnosti. V mezidobí zůstává výroba pneumatik nadále způsobilou činností podle oddílu 3.6 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 o jiných nízkouhlíkových technologických zařízeních. Zejména u silničních vozidel kategorií M a N by pneumatiky měly splňovat požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 (6), což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL). Kromě toho by pneumatiky měly splňovat požadavky na oděr pneumatik podle návrhu normy Euro 7.

(11)

Komise ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2020„Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (7) poukázala na to, že pro dopravní systém jsou všechny druhy dopravy nepostradatelné a že zásadní roli při podpoře soudržnosti, dopravního propojení a přístupu na vnitřní trh pro všechny regiony hraje letectví. Letectví má významný potenciál snížit své emise skleníkových plynů, přispět k dekarbonizaci dopravy, a tak může významně přispět ke zmírňování změny klimatu. Je proto nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro výrobu letadel, leasing, osobní a nákladní leteckou dopravu a pozemní odbavování v letecké dopravě. Bezemisní obchodní letecká doprava s nulovými přímými emisemi CO2 nebo výhradně na udržitelná letecká paliva zatím není technologicky dostupná. Dokud nebude taková obchodní letecká doprava s nulovými emisemi technologicky dostupná, měla by být letecká doprava považována za přechodnou činnost, přičemž technická screeningová kritéria by měla být založena na nejlepších dostupných technologiích pro palivovou účinnost draku a motoru letadla a na potenciálu k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu letadla postupným zaváděním udržitelných leteckých paliv. Aby se usnadnilo financování efektivnějších letadel, která jsou nejlepší ve své třídě a šetrná k životnímu prostředí, a současně zabránilo účinkům zakonzervování aktiv s vyšší uhlíkovou náročností a nebránilo se rozvoji obchodní letecké dopravy s nulovými emisemi, měl by se náhradový poměr, který zachycuje poměr letadel trvale vyřazených z provozu a letadel dodaných na celosvětové úrovni, vztahovat pouze na příjmy z činností, které splňují technická screeningová kritéria. Komise může s podporou Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (8) tento náhradový poměr zveřejnit, aby podpořila hospodářské subjekty při zveřejňování informací. V souladu s přechodnou povahou činností a s cílem zohlednit vývoj na trhu technologií letadel by měla být technická screeningová kritéria pro výrobu letadel použitelná do roku 2032 a k tomuto datu by měla být tato technická screeningová kritéria přezkoumána, aby se zajistil soulad s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 v souladu s technologickým vývojem. Kromě toho by se měla každé tři roky přezkoumávat míra používání nebo směšování udržitelných leteckých paliv uvedených v technických screeningových kritériích, aby bylo možné zohlednit nově vznikající technologie udržitelných leteckých paliv a současnou a očekávanou budoucí dostupnost udržitelných leteckých paliv na trhu. V oblasti přizpůsobování se změně klimatu lze však některé činnosti související s řízením rizik v případě katastrof podporovat pouze pomocí speciálně navržených a vybavených letadel. Mohlo by proto být nezbytné v následném kroku stanovit samostatná technická screeningová kritéria pro výrobu těchto letadel.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanoví technická screeningová kritéria pro klíčové činností související s vodní dopravou. Technická screeningová kritéria pro plavidla vnitrozemské plavby platná po roce 2025 odrážejí postupné snižování emisí do roku 2050 na základě posouzení intenzity emisí skleníkových plynů z energie používané plavidly vnitrozemské plavby, a to na základě emisí „od vrtu po brázdu“. V zájmu zajištění použitelnosti platných technických screeningových kritérií pro námořní nákladní a osobní dopravu a sladění těchto technických screeningových kritérií s nedávno přijatými mezinárodními a unijními referenčními hodnotami by měla být technická screeningová kritéria aktualizována. Tyto referenční hodnoty zahrnují index energeticky účinného designu Mezinárodní námořní organizace (9) fáze 3, který se použije od 1. ledna 2025, index energetické účinnosti existujících lodí (10), který vstoupil v platnost 1. ledna 2023, a limity intenzity emisí skleníkových plynů pro energii spotřebovanou na palubě stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 (11) o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě, kterým se mění směrnice 2009/16/ES, které se použijí od 1. ledna 2025. Pro zajištění rovných podmínek se železniční dopravou by měla být technická screeningová kritéria pro infrastrukturu vnitrozemské vodní dopravy revidována a měla by zahrnovat modernizaci infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy, neboť tato infrastruktura je zásadní pro zajištění plavby plavidel s nulovými emisemi na vodních cestách. Pro zajištění rovných podmínek s infrastrukturami železniční, silniční a vodní dopravy by měla být technická screeningová kritéria pro nízkouhlíkovou letištní infrastrukturu revidována tak, aby zahrnovala překládku mezi jednotlivými druhy dopravy.

(13)

Sdělení Komise ze dne 24. února 2021, kterým se stanoví strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (12), poukazuje na to, že se zvyšuje četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů, což bylo v posledních dvou desetiletích příčinou prudkého nárůstu počtu katastrof a škod, které jsou jimi způsobeny.

(14)

Záchranné služby zachraňují životy, chrání majetek a životní prostředí, pomáhají komunitám postiženým katastrofami a podílejí se na obnově při mimořádných událostech. V důsledku zvýšené četnosti přírodních katastrof způsobených změnou klimatu jsou záchranné služby ještě důležitější. Záchranným službám však může chybět vybavení na to, aby zvládly rozsah, povahu a četnost mimořádných událostí ve změněných klimatických podmínkách. Činnosti záchranných služeb proto musí zahrnovat adaptační řešení, aby se mohly přizpůsobit dopadům změny klimatu a aby po přizpůsobení mohly poskytovat adaptační řešení pro zlepšení celkové odolnosti dané oblasti a společnosti. V zájmu dalšího urychlení investic do uvedených záchranných služeb, které zvyšují celkovou odolnost, je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro takové hospodářské činnosti.

(15)

Předpokládá se, že globální oteplování povede v Evropě k vyšší intenzitě srážek a delším obdobím sucha (13). Přívalové deště způsobují v celé Unii pravidelně záplavy. Za účelem podpory dalších investic do adaptačních řešení proti povodním je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro předcházení riziku povodní a ochranu komunit před jejich následky.

(16)

Důsledky změny klimatu, včetně zvýšené evapotranspirace a častějších období sucha, mohou prohloubit nedostatek vody, což může ohrozit zásobování vodou, a to zase může vést k nadměrnému využívání zdrojů podzemní a povrchové vody a ke zvýšené hospodářské soutěži o tyto zdroje. V souladu se zmírňujícími opatřeními podle hierarchie hospodaření s vodou by měla opatřením na odsolování vody předcházet úvaha o proveditelných opatřeních pro racionální využívání vody a následně o proveditelných opatřeních pro opětovné využívání vody. Zároveň je nutné podporovat investice do odsolování mořské nebo brakické vody, které mohou snížit nadměrné využívání stávajících vodních zdrojů a mohou také poskytnout stabilizační rezervu pro případ nedostatku zásob pitné vody. Je proto nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro odsolování mořské nebo brakické vody.

(17)

Poradenství a software umožňující řízení klimatických rizik mají potenciál poskytovat adaptační řešení, která podporují podniky při vytváření prognóz, projekcí, řízení a monitorování současných nebo očekávaných budoucích klimatických rizik. Je proto nezbytné stanovit pro tyto činnosti technická screeningová kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytuje adaptační řešení v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852.

(18)

Dodatek C k přílohám I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 („dodatek C“) stanoví obecná technická screeningová kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění, která se vztahují na různé činnosti. Uvedený dodatek stanoví kritéria pro použití a přítomnost chemických látek. Doposud stanovil výjimky v určitých případech, kdy se ukázalo, že použití těchto chemických látek je pro společnost zásadní. Tato výjimka vyvolává u podniků a účastníků finančního trhu určité obavy, pokud jde o právní jistotu a ověření, které souvisejí s absencí jasné definice pojmu „zásadní použití“. Proto by měly být do doby, než budou vydány další pokyny objasňující, jak by subjekty měly posuzovat a dokládat, že dodržují horizontální zásady Komise týkající se zásadního použití chemických látek, v uvedeném dodatku provedeny cílené změny a pojem „použití, které je pro společnost zásadní“ by měl být nahrazen kritérii, která poskytují větší právní jistotu a jejichž dodržování lze snadněji ověřit. Do doby, než budou vydány další pokyny, by tedy pojem „použití, které je pro společnost zásadní“, měl být nahrazen požadavkem, aby na trhu nebyly k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a aby se tyto látky používaly za kontrolovaných podmínek.

(19)

V zájmu dalšího zlepšení použitelnosti dodatku C by měly být provedeny další cílené změny písmene f) uvedeného dodatku s cílem stanovit minimální koncentrační limit pro látky vzbuzující mimořádné obavy v přípravku a referenční datum pro posouzení souladu s požadavkem specifikovaným v uvedeném písmenu. Kromě toho by mělo být v dodatku C zrušeno písmeno g) a nahrazeno novým pododstavcem, který stanoví minimální koncentrační limit a oblast působnosti požadavku uvedeného v daném pododstavci.

(20)

Vzhledem k tomu, že změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna odvětví hospodářství, bude nutné, aby se všechna odvětví hospodářství nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu přizpůsobila. Proto mají být v budoucnu stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu pro všechna odvětví a hospodářské činnosti, na které se vztahují technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovená v tomto nařízení.

(21)

Za účelem řešení některých technických a právních nesrovnalostí zjištěných od doby zahájení uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 by měly být v uvedeném nařízení zavedeny cílené změny.

(22)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23)

Toto nařízení je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (14) a zajišťuje pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, jak je uvedeno v článku 5 uvedeného nařízení.

(24)

Aby se uplatňování tohoto nařízení sladilo s podáváním zpráv podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (15), mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2024, s výjimkou změny písmene g) dodatku C. Aby měly podniky dostatek času dosáhnout souladu s uvedenou změnou, měla by se uplatňovat ode dne 1. ledna 2025,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:

1)

příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)

příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2024.

Nicméně bod 28 přílohy I a bod 26 přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění) (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 1).

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

(9)  Index energeticky účinného designu IMO (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/fr/ourwork/environment/pages/technical-and-operational-measures.aspx).

(10)  Index energetické účinnosti existujících lodí IMO (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).

(12)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).

(13)  IPCC, Zvládání rizika extrémních klimatických projevů a katastrof pro přizpůsobování se klimatickým změnám. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).


PŘÍLOHA I

Změny přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139

Příloha I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:

1)

oddíl 3.3 pododdíl „Technická screeningová kritéria“ se mění takto:

a)

pododdíl „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se mění takto:

i)

v písmenu l) se doplňuje bod v), který zní:

„v)

od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů*1, dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022*2, a:

a)

jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;

b)

v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu.“;

ii)

v písmenu m) se doplňuje bod iv), který zní:

„iv)

od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů*3, dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022*4, a:

a)

jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;

b)

v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

*1

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

*2

Požadavky na EEDI specifikované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

*3

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

*4

Požadavky na EEDI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.“;

2)

doplňují se nové oddíly 3.18., 3.19., 3.20. a 3.21., které znějí:

„3.18   Výroba součástí pro automobily a zařízení osobní mobility

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace mobilních součástí pro zařízení osobní mobility s nulovými emisemi a automobilových a mobilních systémů, součástí, samostatných technických celků, dílů a náhradních dílů definovaných v čl. 3 bodech 18 až 21 a v bodě 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858*1, typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech a autobusech kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3, a v čl. 3 bodech 15 až 18 a v bodě 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013*2, typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech kategorie L, které splňují kritéria stanovená v tomto oddíle a jsou nezbytné pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti vozidla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny.

Pokud se použijí oddíly 3.2 a 3.4 této přílohy, jsou hospodářské činnosti spadající do této kategorie z tohoto oddílu vyloučeny.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22.2, C26.1, C26.2, 26.3, 26.4, C28.14, C28.15, C29.2, C29.3 a C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení, novém využití nebo modernizaci součástí, které jsou nezbytné pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti následujících vozidel:

a)

zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, kde jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

b)

vozidla kategorií M2 a M3*3, kde jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

c)

vozidel kategorie M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla*4, jejichž specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631*5 jsou nulové;

d)

vozidel kategorie L*6 s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení (EU) č. 168/2013;

e)

vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242*7.

2.

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení, novém využití nebo modernizaci mobilních součástí pro zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech součásti a díly neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.19.   Výroba prvků železničních kolejových vozidel

Popis činnosti

Výroba, instalace, technické poradenství, dovybavení, modernizace, opravy, údržba a nové využití výrobků, zařízení, systémů a softwaru souvisejících s železničními prvky uvedenými v bodě 2.7 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

Tyto prvky a služby jsou nezbytné pro environmentální výkonnost, provoz a fungování železničních kolejových vozidel, která jsou v souladu s oddílem 3.3 této přílohy, po celou dobu jejich životnosti.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C30.2, C27.1, C27.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, instalaci, dovybavení, opravách, údržbě, modernizaci nebo novém využití výrobků, zařízení, systémů nebo softwaru souvisejících s následujícími železničními prvky uvedenými v bodě 2.7 přílohy II směrnice (EU) 2016/797 nebo v poskytování souvisejícího technického poradenství:

Tyto prvky a služby jsou nezbytné pro environmentální výkonnost, provoz a fungování jedné nebo více níže uvedených technologií po celou dobu jejich životnosti:

a)

vlaky, osobní a nákladní vozy, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jež jsou v souladu s oddílem 3.3 přílohy I tohoto nařízení;

b)

vlaky, osobní a nákladní vozy, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode), jež jsou v souladu s oddílem 3.3 přílohy I tohoto nařízení.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.20.   Výroba, instalace a servis elektrických zařízení vysokého, středního a nízkého napětí pro přenos a distribuci elektřiny, která představují významný přínos ke zmírňování změny klimatu nebo k němu významně přispívají

Popis činnosti

Tato hospodářská činnost spočívá ve vývoji, výrobě, instalaci, údržbě nebo servisu elektrických výrobků, zařízení nebo systémů nebo softwaru zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v elektrických přenosových a distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti, integrace zdrojů obnovitelné energie nebo účinné přeměny energie.

Hospodářská činnost zahrnuje systémy pro integraci zdrojů obnovitelné energie do elektrizační soustavy, propojení nebo zvýšení automatizace, flexibility a stability soustavy, řízení odezvy na straně poptávky, rozvoj nízkouhlíkové dopravy nebo vytápění nebo zavádění inteligentních měřicích technologií pro podstatné zlepšení energetické účinnosti.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie nezahrnuje zařízení na výrobu tepla a elektrické energie a elektrické spotřebiče.

Pokud hospodářská činnost spadá do tohoto oddílu a oddílu 4.9 této přílohy, použije se oddíl 4.9 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C26.51, C27.1, C27.3, C27.9, C33.13, C33.14 a C33.2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Činnost spočívá ve výrobě, instalaci, údržbě jednoho nebo více z následujících zařízení nebo poskytování údržby, oprav a technických poradenských služeb, které jsou nezbytné pro fungování jednoho nebo více z následujících zařízení po celou dobu jejich životnosti:

a)

dobíjecí stanice pro elektrická vozidla a podpůrná elektrická infrastruktura pro elektrifikaci dopravy, která je instalována především s cílem umožnit dobíjení elektrických vozidel.

Tento bod se nevztahuje na žádnou z činností uvedených v oddíle 7.4;

b)

přenosová a distribuční proudová elektroinstalační zařízení a neproudová elektroinstalační zařízení pro zapojení elektrických obvodů a transformátory, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) na velké výkonové transformátory stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) 548/2014*8, a středně výkonové transformátory s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahující 36 kV, které splňují požadavky na úroveň AA0 pro ztráty bez zatížení stanovené v normě EN 50708, za předpokladu, že tato zařízení a transformátory přispívají ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v systému nebo zlepšují energetickou účinnost;

c)

nízkonapěťové elektrické výrobky, zařízení a systémy, které zvyšují regulovatelnost elektrické soustavy a přispívají ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů nebo zlepšují energetickou účinnost; jedná se o:

i)

nízkonapěťové vypínače, spínací zařízení, rozvaděče, rozvodné desky nebo řídicí centra, které jsou připojitelné, automatizované nebo vybavené zařízením pro měření výkonu nebo spotřeby a které splňují požadavky normy IEC TR 63196 Rozváděče nízkého napětí a řídicí zařízení a jejich sestavy – Energetická účinnost;

ii)

elektronické systémy pro byty a budovy (HBES) uvedené v řadě norem EN IEC 63044, které se týkají výrobků a systémů potřebných k měření, řízení a snižování spotřeby energie;

iii)

technologie, které umožňují zvýšit energetickou účinnost instalací nízkého napětí, uznané podle normy HD 60364-8-1: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 8-1: Energetická účinnost a normy HD 60364-8-82: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 8-82: Funkční aspekty – Elektrické instalace nízkého napětí samospotřebitelů, včetně a měřičů energie a spotřeby, externích zákaznických displejů, systémů kompenzace výkonu, fázové kompenzace a filtrace a účinných systémů poháněných elektromotory;

d)

spínací a řídicí zařízení vysokého a středního napětí, která zvyšují regulovatelnost elektrické soustavy, jsou integrovaná, aby zvyšovala podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo zvyšovala energetickou účinnost.

Zařízení uvedená v tomto písmenu d) jsou v souladu s normou EN 62271-1 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 1: Společná ustanovení pro spínací a řídicí zařízení střídavého proudu a s normou EN 62271-200 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 200: Kovově kryté rozváděče na střídavý proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně nebo s normou EN 62271-203 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 203: Plynem izolované kovově kryté rozváděče pro jmenovitá napětí nad 52 kV;

e)

zařízení, systémy a služby, které zvyšují flexibilitu elektrické soustavy a podporují stabilitu sítě a umožňují reakci na poptávku a přesouvání zátěže, které zahrnují:

i)

řešení pro přenos informací uživatelům pro účely dálkové reakce na dodávku nebo spotřebu, včetně zákaznických datových uzlů;

ii)

automatizovaná řídicí centra pro řízení zátěžového provozu a jejich základní součásti (rozvaděče, stykače, relé, jističe, automatická přepínací zařízení).

Základní součásti jsou instalovány jako součást řídicích center;

iii)

pokročilý software a analytika pro maximalizaci účinnosti a automatizaci elektrických sítí nebo integraci decentralizovaných zdrojů energie na úrovni elektrické sítě nebo odvětví (pokud nejsou zahrnuty v oddíle 8.2), které zahrnují:

a)

pokročilé velíny, automatizace elektrických rozvoden, možnosti regulace napětí;

b)

provozní software umožňující provozovatelům simulovat provoz sítí za účelem zajištění stability sítě, řízení distribuovaných zdrojů energie nebo zlepšení výkonu sítě.

Software podporuje dynamické vlastnosti sítě potřebné pro přechod na obnovitelné zdroje energie. Je schopen zpracovávat data z měření sítě téměř v reálném čase a sledovat, jak přenos, distribuce a spotřeba energie skutečně probíhají, a tyto informace využívat ke zlepšení simulačních studií a provozních činností, včetně předcházení odstávkám, blackoutům a ztrátám;

iv)

software podporující navrhování a plánování nových sítí nebo jejich modernizaci, pokud není zahrnut v oddíle 8.2.

Software podporuje dynamické vlastnosti sítě nezbytné pro přechod na obnovitelné zdroje energie, včetně nestálé výroby elektrické energie na úrovni distribuce („samospotřebitelé“), změny směru toku elektrické energie a použití síťových akumulačních jednotek;

v)

meteorologické snímače pro předpovídání výroby energie z obnovitelných zdrojů;

vi)

samostatné nebo vestavěné připojitelné regulátory a relé, které umožňují efektivní využití elektrické energie zdrojů a zatížení;

vii)

zařízení pro odlehčení sítě a přesouvání zátěže a zařízení pro řízení zátěžového provozu a pro přepínání zdrojů, pokud je zařízení v souladu s normou EN IEC 62962:2019 Zvláštní požadavky na zařízení pro odlehčení sítě;

f)

komunikační systémy, softwarová a řídicí zařízení, výrobky, systémy a služby pro energetickou účinnost nebo integraci obnovitelné energie, pokud nejsou zahrnuty v oddíle 8.2:

i)

zařízení umožňující výměnu elektřiny konkrétně z obnovitelných zdrojů mezi uživateli;

ii)

technologie nebo služby výměny baterií, které podporují elektrifikaci dopravy;

iii)

systémy řízení mikrosítí;

iv)

systémy řízení energie nebo spotřeby, systémy regulace energie nebo spotřeby a systémy SCADA pro řízení spotřeby;

v)

stykače, spouštěče motorů a řídicí jednotky motorů, které jsou připojitelné nebo automatizované a umožňují dálkové nebo automatizované řízení spotřeby elektrické energie a optimalizaci změn zatížení;

vi)

pohony s proměnnými otáčkami a jiná odpovídající řešení, s výjimkou softstartérů, které umožňují energetickou účinnost v aplikacích s elektrickými motory, pokud zařízení splňuje požadavky normy EN 61800-9-1: Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 9-1: Ekodesign pro systémy výkonových pohonů, spouštěče motorů, výkonovou elektroniku a jejich použití s pohony – Obecné požadavky na vytváření norem pro energetickou účinnost pro zařízení s elektrickým pohonem používající rozšířený produktový přístup (EPA) a poloanalytický model (SAM) a normy EN 61800-9-2: Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 9-2: Ekodesign pro systémy výkonových pohonů, spouštěče motorů, výkonovou elektroniku a jejich použití s pohony – Ukazatele energetické účinnosti pro systémy výkonových pohonů a spouštěče motorů;

vii)

nízkonapěťové elektromotory s třídou energetické účinnosti (podle EN 60034-30-1: Točivé elektrické stroje – Část 30-1: Třídy účinnosti střídavých motorů provozovaných ze sítě (IE kód)), která překračuje požadavky stanovené nařízením Komise 2019/1781*9, konkrétně:

a)

jednofázové motory se jmenovitým výkonem 0,12 kW nebo vyšším a třídou účinnosti IE3 nebo vyšší;

b)

motory se zajištěným provedením Ex eb se jmenovitým výkonem od 0,12 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly a třídou účinnosti IE3 nebo vyšší;

c)

třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,75 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly, které nejsou motory se zajištěným provedením Ex eb a mají i) třídu účinnosti IE5 u motorů se dvěma, čtyřmi nebo šesti póly a jmenovitým výkonem od 75 kW do 200 kW, ii) třídu účinnosti IE 4 nebo vyšší u všech ostatních motorů;

d)

třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,12 kW do 0,75 kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly, které nejsou motory se zajištěným provedením Ex eb a mají třídu účinnosti IE3 nebo vyšší;

e)

třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,75 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly klasifikované podle EN IEC TS 60034-30-2 se třídou účinnosti IE5;

viii)

motory středního a vysokého napětí se jmenovitým výkonem vyšším než 1 000  kW a třídou energetické účinnosti IE 4 nebo vyšší podle návrhu normy IEC 60034-30-3.

2.

Následující prvky tato kritéria nesplňují:

a)

infrastruktura určená k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení mezi rozvodnou nebo sítí a elektrárnou, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu. Tato výjimka se vztahuje pouze na zařízení, která se přímo používají k připojení nebo posílení připojení k elektrárně, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu;

b)

výrobky, zařízení, systémy a software, které jsou instalovány v infrastruktuře určené k těžbě, přepravě, distribuci, skladování, výrobě nebo přeměně fosilních paliv.

3.

Spínací zařízení s izolačním nebo vypínacím médiem, která používají plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 10 nebo jejichž fungování na těchto plynech závisí, kritériím nevyhovují.

Pro všechny výkonové rozsahy platí, že spínací zařízení obsahující SF6 kritériím nevyhovují.

4.

Všechny výrobky, zařízení a systémy splňují povinné požadavky na energetickou a materiálovou účinnost uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES*10. Výrobci se odkazují na nejnovější platné požadavky na výkon v Unii.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.21.   Výroba letadel

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace letadel a letadlových částí a zařízení*11.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména C30.3 a C33.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, renovaci, dovybavení, navrhování, novém využití nebo modernizaci jednoho z těchto letadel:

a)

letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)

do 31. prosince 2027 letadla, která nejsou vyrobena pro soukromou nebo obchodně zaměřenou leteckou dopravu, splňující níže uvedená rozpětí omezená náhradovým poměrem, aby se zajistilo, že dodávka nezvýší celosvětový počet letadlových parků:

i)

s maximální vzletovou hmotností větší než 5,7 t a menší nebo rovnou 60 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 11 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)*12;

ii)

s maximální vzletovou hmotností větší než 60 t a menší nebo rovnou 150 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 2 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy ICAO;

iii)

s maximální vzletovou hmotností větší než 150 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 1,5 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy ICAO.

Část souladu způsobilých letadel s nařízením o taxonomii musí být omezena náhradovým poměrem. Náhradový poměr se vypočítá na základě poměru letadel trvale vyřazených z provozu a letadel dodaných na celosvětové úrovni v průměru za předchozích 10 let, které jsou doloženy ověřenými údaji dostupnými od nezávislých poskytovatelů údajů.

Pokud není k dispozici certifikát o metrických hodnotách emisí CO2 potvrzující požadované rozpětí limitu pro nový typ letadel podle normy ICAO, vydá výrobce letadla prohlášení, že letadlo splňuje požadovanou úroveň výkonnosti a rozpětí zlepšení s podmínkou, že letadlo bude certifikováno do 11. prosince 2026;

c)

od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2032 letadla, která splňují technická screeningová kritéria stanovená v písmenu b) tohoto pododdílu a která jsou certifikována pro provoz na 100 % směs udržitelných leteckých paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo uvedené v písmenech b) a c) tohoto oddílu splňuje následující normy:

a)

změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB;

b)

změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

*1

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

*2

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

*3

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/858.

*4

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2018/858.

*5

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

*6

Podle článku 4 nařízení (EU) č. 168/2013.

*7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).

*8

Nařízení Komise (EU) č. 548/2014 ze dne 21. května 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o malé, střední a velké výkonové transformátory (Úř. věst. L 152, 22.5.2014, s. 1).

*9

Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 74).

*10

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

*11

Činnost zahrnuje výrobu letadlových částí a zařízení a poskytování souvisejících služeb, jakož i služeb údržby, oprav a generálních oprav, pokud je lze spojit se způsobilými typy letadel a pokud zlepšují nebo udržují úroveň účinnosti letadla.

*12

Svazek 3 (emise CO2) normy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) na ochranu životního prostředí uvedené v příloze 16 Chicagské úmluvy, první vydání.“;

3)

v oddíle 4.4 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012*1.

*1

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).“;

4)

v oddíle 4.9 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ se bod 2 písm. c) nahrazuje tímto:

„c)

instalace přenosových a distribučních transformátorů, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) č. 548/2014 a v případě středně výkonových transformátorů s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahující 36 kV, které splňují požadavky na úroveň AA0 pro ztráty bez zatížení stanovené v normě EN 50588-1*1.

*1

CEI EN 50588-1, Střední výkonové transformátory 50 Hz, s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahujícím 36 kV.“;

5)

v oddíle 4.26 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:

„3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)

maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)

maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES a směrnice Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.“;

6)

v oddíle 4.27 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:

„3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)

maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)

maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu se směrnicí 2000/60/ES, pokud jde o vodních útvary užívané pro odběr pitné vody, a směrnicí Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.“;

7)

v oddíle 4.28 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:

„3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)

maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)

maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES, pokud jde o vodních útvary užívané pro odběr pitné vody, a směrnicí Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.“;

8)

v oddíle 6.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

V příslušných případech vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.“;

9)

v oddíle 6.5 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí lehkých užitkových vozidel Euro 6*1 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

Vozidla splňují mezní hodnoty emisí pro čistá lehká užitková vozidla stanovené v tabulce 2 přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES*2.

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014*3.

*1

Nařízení Komise (EU) 2018/1832 ze dne 5. listopadu 2018, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) 2017/1151 za účelem zlepšení zkoušek a postupů schválení typu z hlediska emisí pro lehká osobní vozidla a užitková vozidla, včetně zkoušek a postupů týkajících se shodnosti v provozu a emisí v reálném provozu, a za účelem zavedení zařízení pro monitorování spotřeby paliva a elektrické energie (Úř. věst. L 301, 27.11.2018, s. 1).

*2

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

*3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131).“;

10)

v oddíle 6.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL). Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI*1 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

*1

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).“;

11)

oddíl 6.7 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období*1 tyto limity:

a)

76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;

b)

61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;

c)

45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;

d)

30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;

e)

15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045 do 31. prosince 2049;

f)

0 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2050.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 4 nahrazuje tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

*1

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.“;

12)

oddíl 6.8 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ bodě 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi nebo ve flotile společnosti během vykazovaného období*1 tyto limity:

a)

76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;

b)

61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;

c)

45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;

d)

30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;

e)

15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045 do 31. prosince 2049;

f)

0 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2050.“

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4 a 5 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

*1

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.“;

13)

oddíl 6.9 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Dovybavení splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)

snižuje spotřebu paliva vnitrozemského osobního plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno na jednotku energie na celou cestu (celou okružní plavbu), jak prokazuje srovnávací výpočet pro reprezentativní plavební oblasti (včetně reprezentativních profilů zatížení a dokování), v nichž má být plavidlo provozováno, nebo výsledky modelových testů či simulací;

b)

snižuje spotřebu paliva vnitrozemského nákladního plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno na jednotku energie na tunokilometr, jak prokazuje srovnávací výpočet pro reprezentativní plavební oblasti (včetně reprezentativních profilů zatížení), v nichž má být plavidlo provozováno, nebo výsledky modelových testů či simulací.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4 a 5 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).“;

14)

oddíl 6.10 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ bodě 1 se doplňují nová písmena e) a f), která znějí:

„e)

není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů*1, dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022*2, a

a)

jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;

b)

v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu;

f)

není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium písmene a), od 1. ledna 2026 platí, že kromě dosažené hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 10 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023*3, nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období*4 tyto limity:

a)

76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;

b)

61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;

c)

45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;

d)

30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;

e)

15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4 a 5 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013*5. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323*6.

Činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883*7, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)

Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802*8 a s přílohou VI pravidlem 14*9 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025)*10.

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13*11 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx *12.

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

*1

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

*2

Požadavky na EEDI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

*3

Požadavky na EEXI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 76. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích podle nařízení o taxonomii pro EEXI se musí přičíst k faktoru procentního snížení EEXI. (Dosažená hodnota indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která je od 1. ledna 2023 povinná pro všechny lodě v námořní nákladní/osobní dopravě, aby bylo možné měřit jejich energetickou účinnost a zahájit sběr údajů pro vykazování jejich ročního provozního ukazatele uhlíkové náročnosti (CII) a hodnocení CII. (Verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).

*4

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

*5

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).

*6

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2323 ze dne 19. prosince 2016 o vytvoření evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí (Úř. věst. L 345, 20.12.2016, s. 119).

*7

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

*8

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).

*9

(Verze ze dne 27. 6. 2023: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Sulphur-oxides- (SOx)-%E2 %80 %93-Regulation-14.aspx).

*10

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti regulace emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti regulace emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

*11

(Verze ze dne 27. 6. 2023: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Nitrogenoxides-(NOx)-–-Regulation-13.aspx).

*12

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.“;

15)

oddíl 6.11 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se doplňují nová písmena d) a e), která znějí:

„d)

není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů*1, dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022*2, a

a)

jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;

b)

v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu;

e)

není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 platí, že kromě dosažené hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 10 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023*3, nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období*4 tyto limity:

a)

76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;

b)

61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;

c)

45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;

d)

30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;

e)

15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4 a 5 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)

Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,50 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,10 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025)*5.

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx *6.

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

*1

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

*2

Požadavky na EEDI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

*3

Požadavky na EEXI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 76. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích podle nařízení o taxonomii pro EEXI se musí přičíst k faktoru procentního snížení EEXI. (Dosažená hodnota indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která je od 1. ledna 2023 povinná pro všechny lodě v námořní nákladní/osobní dopravě, aby bylo možné měřit jejich energetickou účinnost a zahájit sběr údajů pro vykazování jejich ročního provozního ukazatele uhlíkové náročnosti (CII) a hodnocení CII. (Verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).

*4

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

*5

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti regulace emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti regulace emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

*6

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.“;

16)

oddíl 6.12 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)

dovybavení snižuje spotřebu paliva plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno v gramech paliva na tunu hrubé nosnosti na námořní míli u nákladních plavidel nebo na hrubou tonáž na námořní míli u osobních plavidel, jak prokazuje výpočetní dynamika kapalin, zkoušky nádrže nebo podobné technické výpočty;

b)

umožňuje plavidlům dosáhnout hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI) alespoň o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023, a pokud mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů*1 a mají možnost se v kotvišti připojit do sítě a jsou vybavena technologií dobíjení ze sítě.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4 a 5 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,50 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,10 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025)*2.

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx *3.

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

*1

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

*2

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti regulace emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti regulace emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

*3

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.“;

17)

v oddíle 6.13 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

18)

oddíl 6.14 se mění takto:

a)

v pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výroba, instalace, technické poradenství, dovybavení, modernizace, opravy, údržba, nové využití výrobků, zařízení, systémů a softwaru souvisejících s některým z následujících prvků:

a)

montovaný kolejový svrškový upevňovací materiál;

b)

železniční prvky uvedené v bodech 2.2 až 2.6 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25.99, C27.9, C30.20, F42.12, F42.13, M71.12, M71.20, F43.21 a H52.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ bodě 1 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)

digitální nástroje umožňují zvýšení účinnosti, kapacity nebo úsporu energie.“;

c)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 4, 5 a 6 nahrazují tímto:

„4)

Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem*1. Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

V případě výroby prvků se při činnosti hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace, jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES*2.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

V případě výroby prvků činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)

v Unii, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS*3;

b)

v Unii, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES*4. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

mimo Unii jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť a druhů.

*1

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, září 2016: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/.

*2

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

*3

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

*4

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).“;

19)

v oddíle 6.15 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

20)

oddíl 6.16 se mění takto:

a)

pododdíl „Popis činnosti“ se nahrazuje tímto:

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba infrastruktury, která je nezbytná pro provoz plavidel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz přístavu, jakož i infrastruktury určené k překládce a přechodu na jiný druh dopravy, a servisních zařízení, bezpečnostních systémů a systémů řízení dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují bagrování vodních cest.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ bodě 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e)

modernizace stávající infrastruktury, která je nezbytná pro přechod na jiný druh dopravy a je vhodná pro použití plavidly s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 a která byla podrobena prověření z hlediska klimatického dopadu v souladu se sdělením Komise – Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (2021/C 373/01).“;

c)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se body 3, 4, 5 a 6 nahrazují tímto:

„3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje požadavky stanovené v článku 4 směrnice 2000/60/ES.

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, má být provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným. Posuzují se zejména kumulované dopady nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že projekt je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipován tak, aby splňoval jeden z těchto požadavků:

a)

projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)

existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)

naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)

skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkými řešeními, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)

opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů;

b)

opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;

c)

opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu/potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Vedle zmírňujících opatření se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Uvedeného výsledku se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening*1 v souladu se směrnicí 2011/92/EU*2. V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

Činnost nemá významný vliv na chráněné oblasti (místa světového dědictví UNESCO, klíčové oblasti biologické rozmanitosti, jakož i jiné chráněné oblasti než oblasti Natura 2000) a chráněné druhy, a to na základě posouzení jejího vlivu, které zohledňuje nejlepší dostupné poznatky*3.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)

v Unii, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS;

b)

v Unii, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

v Unii je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014*4;

d)

mimo Unii jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť, druhů a regulace invazních nepůvodních druhů

*1

Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda záměry uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

*2

V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

*3

V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

*4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).“;

21)

oddíl 6.17 se mění takto:

a)

v pododdíle „Popis činnosti“ se první pododstavec nahrazuje tímto:

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury, která je nutná pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz letiště a pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi, jakož i infrastruktury určené k překládce pomocí železniční a vodní dopravy.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)

infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu pomocí železniční a vodní dopravy: infrastruktura terminálu a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží.“;

22)

doplňují se oddíly 6.18, 6.19 a 6.20, které znějí:

„6.18   Leasing letadel

Popis činnosti

Pronájem a leasing letadel a letadlových částí a zařízení*1.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména s kódem N77.35 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v pronájmu nebo leasingu jednoho z následujících výrobků:

a)

letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)

letadla dodaná před 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c);

c)

letadla dodaná po 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c), a se závazkem, že další letadlo v letadlovém parku, které neodpovídá kritériím, je buď:

i)

trvale vyřazeno z provozu do 6 měsíců od dodání způsobilého letadla, v takovém případě se náhradový poměr neuplatňuje, nebo

ii)

trvale vyřazeno z letadlového parku do šesti měsíců od dodání způsobilého letadla, přičemž část souladu způsobilého letadla s nařízením o taxonomii je omezena náhradovým poměrem, jak je uvedeno v oddíle 3.21;

čímž letadlo trvale vyřazené z provozu nebo z letadlového parku:

i)

není v souladu s rozpětími stanovenými v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b);

ii)

má alespoň 80 % maximální vzletové hmotnosti způsobilého letadla;

iii)

zůstalo v letadlovém parku po dobu nejméně 12 měsíců před vyřazením;

iv)

má doklad o letové způsobilosti z doby kratší než 6 měsíců před dodáním způsobilého letadla.

Pronajímatel zajistí, aby letadla uvedená v písmenu b) nebo c) byla poháněna udržitelnými leteckými palivy v souladu s kritérii uvedenými v písmeni d) a ve druhém pododstavci oddílu 6.19 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo uvedené v pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) až c) splňuje následující normy:

a)

jiné letadlo než nákladní: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB; nákladní letadlo: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy;

b)

změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

6.19.   Osobní a nákladní letecká doprava

Popis činnosti

Nákup, financování a provoz letadel včetně přepravy osob a zboží.

Hospodářská činnost nezahrnuje leasing letadel uvedený v oddíle 6.18.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H51.1 a H51.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost se provádí s využitím jedné z následujících možností:

a)

letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)

do 31. prosince 2029 letadla pořízená před 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c);

c)

do 31. prosince 2029 letadla pořízená po 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c), a se závazkem, že další letadlo v letadlovém parku, které neodpovídá kritériím, je buď:

i)

trvale vyřazeno z provozu do 6 měsíců od dodání způsobilého letadla, v takovém případě se náhradový poměr neuplatňuje; nebo

ii)

trvale vyřazeno z letadlového parku do šesti měsíců od dodání způsobilého letadla, přičemž část souladu způsobilého letadla s nařízením o taxonomii je omezena náhradovým poměrem, jak je uvedeno v oddíle 3.21.;

čímž letadlo trvale vyřazené z provozu nebo z letadlového parku:

i)

není v souladu s rozpětími stanovenými v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b);

ii)

má alespoň 80 % maximální vzletové hmotnosti způsobilého letadla;

iii)

zůstalo v letadlovém parku po dobu nejméně 12 měsíců před vyřazením;

iv)

má doklad o letové způsobilosti z doby kratší než 6 měsíců před dodáním způsobilého letadla;

d)

od 1. ledna 2030 letadla, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v písmenech b) nebo c) výše a jsou provozována s minimálním podílem udržitelných leteckých paliv, který bude v roce 2030 odpovídat 15 % a poté se každoročně zvýší o 2 procentní body;

e)

letadla provozovaná s minimálním podílem udržitelných leteckých paliv, který v roce 2022 odpovídal 5 % udržitelných leteckých paliv, přičemž podíl udržitelných leteckých paliv by se měl následně zvyšovat o 2 procentní body ročně.

Požadavek na použití udržitelných leteckých paliv uvedený v písmenech d) a e) se vypočítá s ohledem na celkové množství leteckého paliva použitého způsobilým letadlem a udržitelného leteckého paliva použitého na úrovni letadlového parku. Způsobilost vypočítají provozovatelé jako poměr množství (vyjádřeného v tunách) udržitelného leteckého paliva nakoupeného na úrovni letadlového parku k celkovému množství leteckého paliva použitého způsobilými letadly vynásobenému 100. Udržitelná letecká paliva jsou definována v nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo, které splňuje technická screeningová kritéria podle písmen b) až e), je v souladu s následujícími normami:

a)

jiné letadlo než nákladní: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB; nákladní letadlo: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy;

b)

změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

6.20.   Pozemní odbavování v letecké dopravě

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace, nákup, financování, pronájem, leasing a provozování zařízení a servisních činností souvisejících s leteckou dopravou (pozemní odbavování), včetně činností pozemních služeb na letištích a manipulace s nákladem, včetně nakládky a vykládky zboží z letadla.

Hospodářská činnost zahrnuje:

a)

vozidla pro signalizační navigaci letadel a další služby na odbavovací ploše;

b)

zařízení pro nástup cestujících, včetně kyvadlové dopravy cestujících, mobilních schůdků;

c)

zařízení pro manipulaci se zavazadly a nákladem, včetně pásových nakladačů, zavazadlových traktorů, letištních vysokozdvižných vozíků, nakladačů na dolní palubu, nakladačů na hlavní palubu;

d)

zařízení pro stravování včetně chladicích vozíků, s výjimkou zařízení s chladicími jednotkami poháněnými spalovacím motorem;

e)

zařízení pro údržbu včetně údržbářských stojanů a plošin;

f)

tahače letadel;

g)

odmrazovací zařízení pro odmrazování letadel a motorů;

h)

sněhové pluhy a další zařízení na odklízení sněhu a odstraňování námrazy z povrchu;

i)

neautonomní pojíždění.

Hospodářská činnost nezahrnuje vozidla pro přepravu cestujících a posádky a pro doplňování paliva do letadel používaná na letišti, na něž se vztahují oddíly 3.3, 6.3 a 6.6 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s H52.23, H52.24, H52.29 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Přímé (výfukové) emise CO2 vozidel pozemní obsluhy jsou nulové.

Pohon všech zařízení a vybavení pro pozemní obsluhu zajišťuje motor s nulovými emisemi.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o činnosti odmrazování, jsou zavedena opatření k zajištění nezbytných kontrol vypouštění na úrovni letiště, aby se snížil environmentální dopad na vodní toky, mimo jiné používáním ekologicky udržitelnějších chemických látek, regenerací glykolu a úpravou povrchových vod.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

*1

Tato činnost zahrnuje leasing částí a zařízení v rozsahu, v jakém je lze spojit se způsobilým typem letadla a který zlepšuje nebo zachovává úroveň účinnosti letadla.“;

23)

v oddíle 7.1 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli*1, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516*2 a ISO 16000-3:2011*3 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře*4.

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400*5.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

*1

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísni.

*2

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

*3

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze ze dne 4. 6. 2021: https://www.iso.org/standard/51812.html).

*4

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

*5

ISO 18400 série Kvalita půdy – Odběr vzorků.“;

24)

v oddíle 7.2 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při renovaci budovy, které mohou přijít do styku s uživateli*1, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 a ISO 16000-3:2011*2 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře*3.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

*1

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny (včetně použitých lepidel a tmelů), vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy (jako je ošetření proti vlhkosti a plísni).

*2

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze ze dne 4. 6. 2021: https://www.iso.org/standard/51812.html).

*3

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.“;

25)

v dodatku B se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES*1, *2, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848*3, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

*1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

*2

Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I této směrnice.

*3

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43)“;

26)

v dodatku C se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které po dobu nejméně 18 měsíců splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1;

*1

Výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenu f) Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek. “;

27)

v dodatku C se zrušuje písmeno g);

28)

v dodatku C se za písmeno f) doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu či výstupu nebo uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 u jedné z tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1.

*1

Výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu či výstupu nebo uvádění na trh látek uvedených v v tomto pododstavci Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.“

PŘÍLOHA II

Změny přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139

Příloha II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:

1)

v oddíle 3.13 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 6 nahrazuje tímto:

„6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.“;

2)

v oddíle 4.14 pododdíle „Popis činnosti“ se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

3)

v oddíle 4.14 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 1 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Přeměnou, novým využitím nebo modernizací se nezvyšuje kapacita přepravy a distribuce plynu.

Přeměna, nové využití nebo modernizace neprodlužuje životnost sítí nad rámec předpokládané životnosti před přeměnou, novým využitím nebo modernizací, pokud není síť určena pro vodík nebo jiné nízkouhlíkové plyny.“;

4)

v oddíle 5.6 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

5)

doplňuje se nový oddíl 5.13, který zní:

„5.13.   Odsolování

Popis činnosti

Výstavba, provoz, modernizace, rozšíření a obnova odsolovacích zařízení na výrobu vody určené k distribuci do systémů zásobování pitnou vodou.

Hospodářská činnost zahrnuje odběr mořské nebo brakické vody, předúpravu (například úpravu za účelem odstranění znečišťujících látek, vodního kamene nebo zanesení membrán), úpravu (například reverzní osmózou s využitím membránové technologie), následnou úpravu (dezinfekci a ošetření) a skladování upravené vody. Hospodářská činnost zahrnuje také likvidaci solanky (odpadní vody) prostřednictvím hlubokomořského potrubí nebo odtoků zajišťujících ředění nebo prostřednictvím jiných technik vypouštění solanky u zařízení umístěných více ve vnitrozemí (např. při odsolování brakické vody).

Hospodářskou činnost lze vykonávat na vodách s různou mírou salinity, pokud tyto vody nelze považovat za sladkou vodu podle definice v příloze II směrnice 2000/60/ES.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.

V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.

Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů*1, které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu*2, vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích*3 nebo placenými modely.

4.

Zavedená adaptační řešení:

a)

nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)

upřednostňují přírodě blízká řešení*4 nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu*5;

c)

jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)

jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)

pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.

Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)

zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)

přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

 

Emise skleníkových plynů z odsolovacích zařízení nepřesahují 1 080  g ekvivalentu CO2/m3 vyrobené sladké vody (včetně úprav, čerpání a likvidace solanky a související spotřeby energie).

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES*6 a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Projekt byl schválen příslušným orgánem v rámci integrovaného vodního hospodářství, přičemž hlavní prioritou bylo zvážení všech ostatních reálných možnosti zásobování vodou, řízení poptávky po vodě a opatření na zvýšení účinnosti, a to po konzultaci s vodohospodářskými orgány.

Posouzení vlivů na životní prostředí nebo screening se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zahrnuje posouzení vlivu na sladkou i mořskou vodu v souladu se směrnicemi 2000/60/ES a 2008/56/ES.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2020/852 a v souladu se směrnicí 2008/56/ES, která vyžaduje zejména přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory stanovené v příloze I uvedené směrnice, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

Činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU*7.

Za účelem omezení tepelných anomálií spojených s vypouštěním odpadního tepla reguluje provozovatel odsolovacích zařízení:

a)

maximální teplotu přijímajícího mořského vodního útvaru po smíchání;

b)

maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím mořským vodním útvarem.

Regulace teploty se provádí v souladu s prahovými hodnotami stanovenými v právních předpisech Unie a ve vnitrostátních právních předpisech.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)

Prevence a omezování znečištění

Likvidace solanky je založena na studii vlivu na životní prostředí, která zahrnuje posouzení dopadů likvidace solanky v moři na danou lokalitu a zohledňuje následující prvky:

a)

popis místních základních podmínek, jako je kvalita mořské vody, topografie, hydrodynamické charakteristiky a mořské ekosystémy, a jejich porozumění na základě terénních měření a průzkumů;

b)

analýza dopadů vypouštění solanky založená na modelování rozptylu vypouštěné solanky a laboratorních testech toxicity, která je zaměřena na stanovení podmínek bezpečného vypouštění s ohledem na koncentraci soli, celkovou alkalitu, teplotu a toxické kovy.

Míra podrobnosti, kterou posouzení vyžaduje, je přiměřená velikosti, procesu a míře výtěžnosti odsolovacího zařízení, jakož i jeho umístění.

Studie vlivu na životní prostředí prokazuje, že dopad vypouštění solanky nezhoršuje celistvost ekosystému.

Na základě studie vlivu na životní prostředí jsou v rámci činnosti přijata kritéria bezpečného vypouštění solanky, včetně stanovení cílů minimálního ředění solanky pro konkrétní lokalitu, založená na vhodné charakteristice místních vodních podmínek, ekosystémů, druhů a stanovišť za účelem zmírnění možných nepříznivých účinků vypouštění solanky.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening*8 v souladu s příslušnou vnitrostátní legislativou týkající se posuzování vlivů na životní prostředí*9. V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou prováděna požadovaná opatření pro zmírnění, obnovu nebo kompenzaci na ochranu životního prostředí.

Činnost nemá významný vliv na chráněné oblasti (místa světového dědictví UNESCO, klíčové oblasti biologické rozmanitosti, jakož i jiné chráněné oblasti než oblasti Natura 2000) a chráněné druhy, a to na základě posouzení jejího vlivu, které zohledňuje nejlepší dostupné poznatky*10.

*1

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

*2

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

*3

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

*4

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

*5

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

*6

V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že: 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

*7

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

*8

Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda záměry uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

*9

V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

*10

V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.“;

6)

v oddíle 6.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

V příslušných případech vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.“;

7)

název oddílu 6.5 se nahrazuje tímto:

„6.5.

Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly“;

8)

oddíl 6.5 se mění takto:

a)

v pododdíle „Popis činnosti“ se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování vozidel kategorie M1*1, N1*2, v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 715/2007, nebo L (dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky)*3.“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí lehkých užitkových vozidel Euro 6*4 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

Vozidla splňují mezní hodnoty emisí pro čistá lehká vozidla stanovené v tabulce 2 přílohy směrnice 2009/33/ES.

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

*1

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

*2

Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

*3

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858.

*4

Nařízení Komise (EU) 2018/1832.“;

9)

v oddíle 6.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI*1 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

*1

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).“;

10)

oddíl 6.12 se mění takto:

a)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ se název „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ nahrazuje názvem „Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu“;

b)

v pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.“;

11)

v oddíle 6.13 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

12)

v oddíle 6.15 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být zařazeny pod několik kódů NACE, zejména pod kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

13)

v oddíle 6.16 pododdíle „Popis činnosti“ se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“;

14)

v oddíle 7.1 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli*1, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516*2 a ISO 16000-3:2011*3 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře*4.

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400*5.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

*1

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísni.

*2

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

*3

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků.

*4

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

*5

ISO 18400 série Kvalita půdy – Odběr vzorků.“;

15)

v oddíle 7.2 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:

„5)

Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při renovaci budovy, které mohou přijít do styku s uživateli*1, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516*2 a ISO 16000-3:2011*3 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře*4.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

*1

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny (včetně použitých lepidel a tmelů), vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy (jako je ošetření proti vlhkosti a plísni).

*2

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

*3

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/51812.html).

*4

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.“;

16)

v oddíle 7.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.“;

17)

v oddíle 7.4 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.“;

18)

v oddíle 7.5 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.“;

19)

v oddíle 7.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:

„1)

Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.“;

20)

doplňuje se nový oddíl 8.4, který zní:

„8.4.   Software umožňující řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu

Popis činnosti

Vývoj softwaru nebo činnosti programování zaměřené na zajišťování softwaru pro:

a)

vytváření prognóz, projekcí a monitorování klimatických rizik;

b)

systémy včasného varování před klimatickými riziky;

c)

řízení klimatických rizik.

Hospodářská činnost nezahrnuje vývoj softwaru a programování v souvislosti s inženýrskými činnostmi a souvisejícím technickým poradenstvím zaměřeným na přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a v souvislosti s poradenstvím v oblasti řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.3 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J62.01 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.

Činnost odstraňuje informační, technologické nebo kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu.

2.

Činnost využívá metodiku a údaje, které:

a)

vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu*1, vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích*2 nebo placenými modely;

b)

jsou v souladu s normami a pokyny pro přizpůsobování se změně klimatu, řízení rizik a snižování rizika katastrof, včetně například normy EN ISO 14090*3, která se týká porozumění dopadům a nejistotám v souvislosti se změnou klimatu a jejich využití při rozhodování, jakož i normy EN ISO 14091*4 o zranitelnosti, dopadech a posuzování rizik v souvislosti se změnou klimatu, Technických pokynů ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu*5 a sendajského rámce pro snižování rizika katastrof*6.

3.

Vyvinutý software:

a)

je zaměřen na to, aby umožňoval řízení fyzických klimatických rizik souvisejících s nebezpečími uvedenými v dodatku A této přílohy;

b)

nemá nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

c)

v nejvyšší možné míře upřednostňuje přírodě blízká řešení*7;

d)

je v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu;

e)

je monitorován a měřen na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

NEPOUŽIJE SE

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)

Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)

Prevence a omezování znečištění

NEPOUŽIJE SE

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

*1

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

*2

Například služby programu Copernicus a služba včasného varování Galileo spravované Evropskou komisí.

*3

Norma ISO 14090:2019, Adaptace na změnu klimatu – Zásady, požadavky a směrnice (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68507.html).

*4

ISO 14091:2021, Adaptace na změnu klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68508.html).

*5

Technical Guidance on Comprehensive Risk Assessment and Planning in the Context of Climate Change (Technické pokyny ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu), https://www.undrr.org/publication/technical-guidance-comprehensive-risk-assessment-and-planning-context-climate-change.

*6

Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, https://www.undrr.org/publication/sendai-framework-disaster-risk-reduction-2015-2030.

*7

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/). “;

21)

doplňuje se nový oddíl 9.3, který zní:

„9.3.   Poradenství v souvislosti s řízením fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu

Popis činnosti

Poskytování poradenských činností, které podnikům nebo organizacím umožňují řídit fyzická klimatická rizika, nebo uzavírání smluv na tyto činnosti.

Hospodářská činnost je prováděna se zaměřením alespoň na jeden z těchto cílů:

a)

poskytování nebo podpora provádění hodnocení dopadů, zranitelnosti nebo rizik v souvislosti se změnou klimatu;

b)

vývoj, zavádění, monitorování nebo hodnocení strategií, plánů nebo opatření pro řízení fyzických klimatických rizik.

Hospodářská činnost nezahrnuje technické poradenství související s inženýrskými činnostmi zaměřenými na přizpůsobování se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a poradenství v souvislosti s vývojem nebo programováním softwaru umožňujícího řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 8.4 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M74.90 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.

Činnost odstraňuje informační, technologické nebo kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu.

2.

Činnost využívá metodiku a údaje, které:

a)

vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu*1, vědeckými recenzovanými publikacemi, modely založenými na otevřených zdrojích*2 nebo placenými modely;

b)

jsou v souladu s normami a pokyny pro přizpůsobování se změně klimatu, řízení rizik a snižování rizika katastrof, včetně například normy EN ISO 14090:2019*3, která se týká porozumění dopadům a nejistotám v souvislosti se změnou klimatu a jejich využití při rozhodování, jakož i normy ISO 14091:2021*4 o zranitelnosti, dopadech a posuzování rizik v souvislosti se změnou klimatu, Technických pokynů ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu*5 a sendajského rámce pro snižování rizika katastrof*6.

3.

Vypracované strategie, plány a opatření pro řízení klimatických rizik:

a)

nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)

upřednostňují přírodě blízká řešení*7 nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu*8;

c)

jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu;

d)

jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

Činnost se neprovádí na zařízeních určených k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)

Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)

Prevence a omezování znečištění

NEPOUŽIJE SE

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

*1

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

*2

Například služby programu Copernicus a služba včasného varování Galileo spravované Evropskou komisí.

*3

Norma ISO 14090:2019, Adaptace na změnu klimatu – Zásady, požadavky a směrnice (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68507.html).

*4

ISO 14091:2021, Adaptace na změnu klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68508.html).

*5

Technical Guidance on Comprehensive Risk Assessment and Planning in the Context of Climate Change (Technické pokyny ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu), https://www.undrr.org/publication/technical-guidance-comprehensive-risk-assessment-and-planning-context-climate-change.

*6

Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, https://www.undrr.org/publication/sendai-framework-disaster-risk-reduction-2015-2030.

*7

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

*8

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).“;

22)

doplňuje se nový název pro oddíl 14, který zní:

„14.

ŘÍZENÍ RIZIK V PŘÍPADĚ KATASTROF“;

23)

doplňují se nové oddíly 14.1 a 14.2, které znějí:

„14.1.   Záchranné služby

Popis činnosti

1.

Činnosti záchranných služeb včetně:

a)

koordinace reakce na katastrofy pro zřízení a provoz zařízení a týmů pro posouzení, koordinaci nebo připravenost, např. stálých středisek pro koordinaci reakce na mimořádné události nebo operačních koordinačních středisek na místě mimořádné události. Činnost v rámci reakce na mimořádné události zahrnuje velení, hodnocení nebo analýzu, plánování, spojení nebo koordinaci, komunikaci a informování médií;

b)

záchranných zdravotních služeb, tj. první pomoci a lékařské péče o pacienty v terénu, v dočasných polních nemocnicích, včetně vojenských nemocnic nebo ve zdravotnických zařízeních, které léčí hospitalizované i ambulantní pacienty, kteří jsou postiženi mimořádnou událostí, se zohledněním uznávaných mezinárodních pokynů pro používání polních nemocnic*1. To zahrnuje:

i)

příjem, screening a třídění pacientů (triáž) na místě katastrofy nebo ve zdravotnickém zařízení;

ii)

poskytování první pomoci;

iii)

stabilizaci a přesměrování vážných urgentních případů (traumatických i netraumatických) v příslušných případech, přípravu pacienta na přesun do zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření;

iv)

pokročilou resuscitaci;

v)

anesteziologické, zobrazovací, sterilizační, laboratorní a transfuzní služby v souvislosti s mimořádnými situacemi ohrožujícími zdraví;

vi)

provádění zákroků „damage control surgery“, všeobecných pohotovostních chirurgických zákroků;

vii)

definitivní péči u méně závažných urgentních případů (traumatických i netraumatických);

viii)

zdravotní evakuaci obětí katastrof, včetně evakuace pozemní, vodní a leteckou dopravou;

c)

odstraňování následků katastrof, tj. ad hoc činností po katastrofě na místě, jako je zřizování a řízení evakuačních středisek v koordinaci se stávajícími strukturami, místními orgány a mezinárodními organizacemi až do předání místním orgánům nebo humanitárním organizacím a zajištění dodávky základních potřeb (jako jsou léky, potraviny, voda, teplé oblečení, přikrývky pro osoby postižené katastrofou), a to během katastrofy a bezprostředně po ní. To zahrnuje:

i)

předběžné určení a zajištění připravenosti provizorních středisek pro pomoc při katastrofách, jako jsou komunitní evakuační střediska, místa pro výdej vody, potravin a první pomoci a podobně;

ii)

školení personálu pro pomoc při katastrofách v místě předání;

d)

pátracích a záchranných operací, jako je vyhledávání, lokalizace a záchrana obětí, které jsou v nouzi nebo v bezprostředním ohrožení, jsou uvězněny v záplavové situaci, nacházejí se pod troskami, ztratily se, uvízly nebo jsou izolovány bez možností nebo prostředků evakuace, jsou pohřešovány a nezvěstné, a to na souši i ve vodě. Činnosti jsou prováděny v souladu s mezinárodními pokyny*2. To zahrnuje:

i)

pátraní na zemi, ve vodě i ve vzduchu, včetně využití pátracích psů nebo vyhledávací techniky;

ii)

záchranu, včetně vyzvednutí a přesunu;

iii)

poskytnutí pomoci nutné pro záchranu života a zajištění pokrytí základních potřeb;

iv)

vniknutí, průlom a prořezávání;

v)

záchranu s využitím lan;

vi)

stavbu vzpěr;

e)

likvidace nebezpečných látek, jako je detekce a izolace nebezpečných látek, omezená na případy, kdy je prováděna v průběhu nebo bezprostředně po havárii v souvislosti s nebezpečným materiálem za účelem okamžitého snížení rizika, mimo jiné: dekontaminace půdy a podzemní vody v místě znečištění, a to buď in situ, nebo ex situ, pomocí mechanických, chemických nebo biologických metod; dekontaminace průmyslových závodů nebo areálů, včetně jaderných elektráren a areálů; dekontaminace a čištění povrchové vody po havarijním znečištění, např. zachycením znečišťujících látek nebo použitím chemických látek; odstraňování ropných skvrn a jiného znečištění na souši, v povrchových vodách, v oceánech a mořích, včetně pobřežních oblastí; odstraňování azbestu, olovnatých nátěrů a dalších toxických látek. To zahrnuje:

i)

rozpoznání chemického nebezpečí a detekci radiologického nebezpečí kombinací použití ručního, mobilního a laboratorního zařízení;

ii)

shromažďování biologických, chemických a radiologických vzorků, manipulaci s nimi a jejich přípravu pro další analýzu na jiném místě;

iii)

použití vhodného vědeckého modelu pro prognózu rizika;

iv)

okamžité snížení rizika, včetně tlumení rizika, neutralizaci rizika a ošetření nebo dekontaminaci osob, zvířat a zařízení na místě, což může zahrnovat okamžitá nápravná opatření v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES*3;

f)

likvidace požáru a protipožární ochrany, např. správy a provozu řádných a pomocných hasičských sborů v oblasti požární prevence a hašení požárů a hašení požárů na souši, ve vodě a letecké hašení požárů;

g)

reakce v rámci technické ochrany a pomoci při nebezpečí v souvislosti s klimatem, pokud je prováděna během mimořádné události a bezprostředně po ní. To zahrnuje:

i)

velkokapacitní odčerpávání, např. k zajištění odčerpávání v zaplavených oblastech a k zajištění pomoci při likvidaci požáru odčerpáváním vody;

ii)

čištění, ukládání a dodávku vody prostřednictvím mobilních jednotek na čištění a ukládání vody;

iii)

přepravu personálu a vybavení pro reakci na mimořádné události;

iv)

zřízení, údržbu a provoz systémů tísňové komunikace pro zajištění komunikace během mimořádných událostí a po nich;

v)

zřízení, údržbu a provoz systémů na výrobu elektřiny pro zajištění komunikace během mimořádných událostí a po nich;

vi)

protipovodňové bariéry pro zpevnění stávajících konstrukcí a výstavbu nových bariér za účelem zabránění dalšímu zaplavování řek, povodí a vodních cest při stoupající hladině vody.

2.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují také činnosti v oblasti připravenosti*4 přímo související se záchrannými službami, jako např.:

a)

vypracování a aktualizaci příslušných plánů pro zajištění připravenosti činností při reakci na mimořádné události;

b)

školení a budování kapacit pracovníků a odborníků, případně i dobrovolníků a služebních zvířat;

c)

uvádění do provozu školicích zařízení, která slouží k výcviku reakce na klimatická rizika;

d)

pořízení, skladování, modernizaci a údržbu materiálních prostředků, včetně součástí modulů*5, v rámci pomoci v oblasti civilní ochrany*6 nutných ke zmírnění okamžitých následků katastrofy;

e)

pořízení, instalaci, opravy, provoz, údržbu a dálkové monitorování systémů požární signalizace a včasného varování;

f)

vzdělávací a osvětové činnosti týkající se rizik katastrof vykonávané poskytovateli záchranných služeb v komunitě nebo zaměřené na vybrané zúčastněné strany nebo cílové skupiny.

3.

Hospodářské činnosti uvedené v bodech 1 a 2 jsou zahrnuty v případě, že mohou řešit katastrofy nebo jejich dopady související s klimatickými riziky.

4.

Činnosti a aktiva, jejichž primárním cílem není poskytování civilních záchranných služeb, mohou být zahrnuty pouze v případě, že poskytují podporu civilní reakci na mimořádné události v případě katastrof, na které lze nahlížet jako na katastrofy související s klimatem.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují činnosti prováděné v rámci činnosti „Infrastruktura pro prevenci povodňových rizik a ochranu před nimi“ (viz oddíl 14.2 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují činnosti vykonávané provozovatelem odpovědným za škody na životním prostředí podle směrnice 2004/35/ES.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy A2.40, B9.10, E39.00, H52.23, N80.20, Q84, O84.25, Q86.10, Q86.90 a Q88.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.

V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.

Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a

její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů*7, které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu*8, vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích*9 nebo placenými modely.

4.

Zavedená adaptační řešení:

a)

nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)

upřednostňují přírodě blízká řešení*10 nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu*11;

c)

jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)

jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)

pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.

Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)

zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)

přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

1.

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)

jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro zmírňování změny klimatu na klima, včetně dopadů, které způsobují:

i)

emise skleníkových plynů okruhu 1*12;

ii)

emise skleníkových plynů okruhu 2*13;

iii)

emise skleníkových plynů okruhu 3*14;

b)

jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na klima při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;

c)

je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)

je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)

vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)

je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)

je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

d)

pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014*15.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)

jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro ochranu vodních a mořských zdrojů na životní prostředí, včetně dopadů na vodní a mořské zdroje v oblastech zahrnutých do registrů chráněných oblastí stanovených v článku 6 směrnice 2000/60/ES nebo jiných rovnocenných vnitrostátních nebo mezinárodních klasifikací či definic, včetně negativních dopadů škodlivých látek (např. per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS)) v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření, na vodní zdroje;

b)

jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, přičemž do havarijního plánu jsou začleněny zásady cíleného použití (v čase a oblasti zásahu) a poskytování na vhodných úrovních (s upřednostněním fyzikálních nebo jiných nechemických metod, pokud je to možné);

c)

je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)

je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)

vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)

je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)

je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

1.

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)

jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro přechod na oběhové hospodářství na životní prostředí, včetně dopadů na produkci odpadu*16, nakládání s odpady a jejich zpracování, včetně negativních dopadů značného nebo častého používání jednorázových nerecyklovatelných výrobků a nevhodného nakládání s odpadem (nebezpečným i s odpadem neklasifikovaným jako nebezpečný) a skladování a likvidace chemických látek*17 a zdravotnického odpadu*18;

b)

jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES*19, včetně opatření k minimalizaci ničení nepoužitého skladového zboží a osvědčených odvětvových postupů při odstraňování dočasné infrastruktury, jak je stanoveno v protokolu EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem*20;

c)

je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)

je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)

vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)

je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)

je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

5)

Prevence a omezování znečištění

1.

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)

jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro prevenci a omezování znečištění na životní prostředí, včetně dopadů způsobených emisemi znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU*21, včetně negativních dopadů škodlivých látek v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření na úroveň znečištění životního prostředí a negativních dopadů používání halonů na poškozování ozonové vrstvy;

b)

jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;

c)

je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)

je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)

vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou transparentně veřejně dostupné;

b)

je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)

je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že by mohlo potenciálně dojít ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

d)

pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009*22.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)

jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů na životní prostředí, včetně dopadů na:

i)

oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti, jako jsou oblasti sítě Natura 2000*23, v souladu s článkem 3 směrnice Rady 92/43/EHS, článkem 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES nebo jinými rovnocennými vnitrostátními nebo mezinárodními klasifikacemi/definicemi*24;

ii)

zábory půdy a uplatňování „hierarchie záboru půdy“ popsané ve strategii EU pro půdu do roku 2030, včetně záborů vzniklých v důsledku zřízení a střednědobého až dlouhodobého provozování táborů pro pomoc při katastrofách;

b)

jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, včetně plánovaných opatření k minimalizaci rizik pro oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti, například začleněním prostorových informací o oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti a zásad péče do havarijního plánu;

c)

je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)

je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)

vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)

je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)

je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že by mohlo potenciálně dojít ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

14.2.   Infrastruktura pro prevenci povodňových rizik a ochranu před nimi

Popis činnosti

Činnost se týká strukturálních*25 a nestrukturálních*26 opatření zaměřených na prevenci a ochranu osob, ekosystémů, kulturního dědictví a infrastruktury před povodněmi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES*27.

1.

Prováděná strukturální opatření zahrnují:

a)

hráze, nábřeží řek;

b)

mořské obranné hráze, bariéry proti zaplavení, přístavní hráze, regulační hráze a vlnolamy;

c)

vyrovnávací nádrže na toku i mimo tok pro zadržování a regulaci povodní v přirozených i umělých kanalizačních systémech;

d)

opatření na ochranu před povodněmi zvýšením retenční kapacity povodí, např. zavedení distribuovaných vyrovnávacích nádrží nebo struktur přepadů kanalizačních systémů;

e)

vodní díla k regulaci průtoku vody, např. čerpací stanice, jezová pole, stavidla;

f)

konstrukce pro regulaci sedimentů.

2.

Prováděná nestrukturální opatření zahrnují:

a)

kampaně na zvýšení povědomí o povodních;

b)

modelování a předpovídání povodní, mapování povodňových nebezpečí a rizik;

c)

územní plánování v oblastech ohrožených povodněmi zaměřené na snížení povodňových rizik, například uplatňováním omezení na využití půdy a prosazováním ochranných kritérií prostřednictvím stavebních předpisů;

d)

systémy včasného varování před povodněmi.

Tato činnost zahrnuje projektování, výstavbu, rozšíření, obnovu, modernizaci a provoz strukturálních nebo nestrukturálních opatření.

Činnosti spadající do této kategorie nezahrnují plánování, výstavbu, rozšíření a fungování rozsáhlých opatření na zvládání povodní nebo sucha blízkých přírodě a opatření na obnovu mokřadů, na něž se vztahuje činnost „Přírodě blízká řešení pro prevenci povodňových rizik a sucha a ochranu před nimi“ (viz oddíl 3.1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci XXXX/XXX). Činnost rovněž nezahrnuje infrastrukturu pro vodní dopravu, jako jsou vodní cesty, přístavy a přístaviště (viz oddíl 6.16 této přílohy), reakce na mimořádné události v případě povodní (viz oddíl 14.1 této přílohy), poradenství v oblasti řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.3) a software umožňující řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 8.4).

Činnosti spadající do této kategorie nezahrnují výstavbu, úpravu nebo odstranění vodních nádrží na toku, které slouží k zadržování vody primárně pro účely využití vodní energie nebo zavlažování.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE F42.91 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.

V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.

Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)

screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)

pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a

její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů*28, které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu*29, vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích*30 nebo placenými modely.

4.

Zavedená adaptační řešení:

a)

nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)

upřednostňují přírodě blízká řešení*31 nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu*32;

c)

jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)

jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)

pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.

Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)

zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)

přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)

Zmírňování změny klimatu

NEPOUŽIJE SE

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2020/852 a v souladu se směrnicí 2008/56/ES, která vyžaduje zejména přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory stanovené v příloze I uvedené směrnice, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES*33, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 uvedené směrnice.

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posouzení zohledňuje zejména kumulované dopady projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí. Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že projekt je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipován tak, aby splňoval jeden z těchto požadavků:

a)

projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)

existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)

naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu/přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)

skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkými řešeními, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)

opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů;

b)

opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;

c)

opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu/potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem*34. Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

5)

Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění škodlivému přelití srážkových vod z kombinovaného stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat systémy udržitelné městské kanalizace, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)

v EU, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS;

b)

v EU, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)

v EU je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo jejich šíření je řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014;

d)

mimo EU jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť, druhů a regulace invazních nepůvodních druhů.

*1

Například pokyny Světové zdravotnické organizace pro zdravotnická zařízení odolná vůči změně klimatu a environmentálně udržitelná, 2020, k dispozici na adrese: https://www.who.int/publications/i/item/9789240012226, a Světová zdravotnická organizace; 2020. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO) Světová zdravotnická organizace, Smart Hospitals Toolkit (Sada nástrojů pro chytré nemocnice), Panamerická zdravotnická organizace, 2017, k dispozici na adrese: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/climate-change/smart-hospital-toolkit-paho.pdf.

*2

Například pokyny Mezinárodní poradní skupiny pro pátrací a záchranné akce (INSARAG) 2020, „Svazek II: Připravenost a reakce“ a „Svazek III: Operativní pokyny pro terén“, Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), k dispozici na adrese: www.insarag.org.

*3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

*4

„Připraveností“ se rozumí stav pohotovosti a způsobilosti lidských a materiálních prostředků, struktur, komunit a organizací dosažený v důsledku předem přijatého opatření a umožňující jim zajistit účinnou a rychlou odezvu na katastrofy.

*5

Modul pro účely této přílohy vychází z definice podle čl. 4 odst. 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, kterým se zřizuje mechanismus civilní ochrany Společenství, a rozumí se jím „soběstačné a nezávislé uspořádání předem vymezených kapacit […], které vychází z úkolů a potřeb, nebo mobilní operační tým […], představující soubor lidských a materiálních prostředků, který může být popsán z hlediska schopnosti zásahu nebo úlohy či úloh, které je schopen splnit;“. Materiální prostředky zahrnují dopravu potřebnou k podpoře zásahu v případě mimořádné události, je-li to relevantní. Příklady požadovaných materiálních prostředků pro různé typy modulů reakce záchranných služeb jsou uvedeny v prováděcích rozhodnutích 2014/762 a 2019/570 (mechanismus civilní ochrany Společenství), například materiální prostředky související s leteckým nebo pozemním hašením požárů, jako jsou vrtulníky, letadla a vozidla, záchranné čluny a letecké prostředky pro záchrannou evakuaci.

*6

„Pomocí v oblasti civilní ochrany“ se rozumí týmy, odborníci nebo moduly určené k civilní ochraně s jejich vybavením a dále materiál nebo zásoby pro pomoc nutnou ke zmírnění okamžitých následků katastrofy. Ustanovení čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (oznámeno pod číslem C(2014) 7489) (2014/762/EU).

*7

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

*8

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

*9

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

*10

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/research-area/environment/nature-based-solutions_en).

*11

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

* 12

„emisemi skleníkových plynů okruhu 1“ se rozumí přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vlastní nebo ovládá provozovatel, včetně emisí skleníkových plynů z pozemní, vodní a letecké nouzové přepravy.

*13

„emisemi skleníkových plynů okruhu 2“ se rozumí nepřímé emise skleníkových plynů z výroby elektřiny spotřebované provozovatelem.

*14

„emisemi skleníkových plynů okruhu 3“ se rozumí všechny nepřímé emise skleníkových plynů, které nejsou zahrnuty do okruhu 2. Pokyny k výpočtu uhlíkové stopy humanitárních organizací viz Climate Charter, Humanitarian Carbon Calculator, 2023, https://www.climate-charter.org/humanitarian-carbon-calculator/.

*15

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

*16

Jak je definováno v rozhodnutí Komise 2000/532/ES, seznam odpadů.

*17

Například látek v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření.

*18

Viz Mezinárodní výbor Červeného kříže, Nakládání se zdravotnickým odpadem, 2011, k dispozici na adrese: https://www.icrc.org/en/doc/assets/files/publications/icrc-002-4032.pdf.

*19

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

*20

Protokol a pokyny EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, k dispozici na adrese: https://single-market-economy.ec.europa.eu/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en.

*21

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

*22

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

*23

Uvedeno v aplikaci Natura 2000 Viewer, viz Evropská agentura pro životní prostředí, Natura 2000 Network Viewer, https://natura2000.eea.europa.eu/.

*24

Včetně dopadů vzniklých v důsledku zřizování a provozu táborů pro pomoc při katastrofách, dopadů na oblasti s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti v důsledku neúmyslného zavlečení/úniku nebezpečných materiálů nebo v důsledku selhání ochrany při likvidaci nebezpečných látek.

*25

zahrnujících stavební inženýrství.

*26

nezahrnujících stavební inženýrství.

*27

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

*28

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

*29

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

*30

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

*31

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/research-area/environment/nature-based-solutions_en).

*32

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

*33

V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

*34

EU Protokol a pokyny EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (europa.eu) https://single-market-economy.ec.europa.eu/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en.“;

24)

v dodatku B se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES*1, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

*1

Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I uvedené směrnice.“;

25)

v dodatku C se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které po dobu nejméně 18 měsíců splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1;

*1

Výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenu f) Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.“;

26)

v dodatku C se zrušuje písmeno g);

27)

v dodatku C se za písmeno f) doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 u jedné z tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1.

*1

Výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh látek uvedených v v tomto pododstavci Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.“

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2485/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU