(EU) 2023/2477Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2477 ze dne 30. srpna 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, pokud jde o klasifikaci vnitrozemských vodních cest Unie a minimální technické požadavky na plavidla

„PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST UNIE ROZDĚLENÝCH ZEMĚPISNĚ DO ZÓN 1, 2 A 3

KAPITOLA 1

Zóna 1

Německo

Emže	od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53° 30′ s. š. a 6° 45′ v. d., tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže (1)

Francie

Gironda od příčné hranice moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac k čáře spojující Pointe de Grave s východním výběžkem zátoky Conche de Pontaillac.

Loira od příčné hranice moře vymezené čárou spojující výběžek Mindin s výběžkem Penoët k čáře spojující světlo mola Pointe du Pointeau s majákem Villès-Martin v Saint-Nazaire.

Seina od příčné hranice moře (vymezené čárou začínající na pravém břehu od mysu Hode a končící na levém břehu v bodě, kde se projektovaná hráz napojuje na pobřeží po proudu od Berville-sur-Mer) k hranici tvořené čárou s orientací 245° od majáku Sainte Adresse až k průsečíku s greenwichským poledníkem. Od tohoto průsečíku se hranice rozšiřuje o čáru vedoucí severojižním směrem k průsečíku s čárou vedoucí východozápadně od světla na útesu Falaise des Fonds západně od Honfleur.

Delta Rhôny:

Záliv Fos: od hranice zóny 3 na sever a východ k přerušované čáře začínající od světla hráze kanálu St-Louis, přes severní kardinální bóji They de la Gracieuse a západní kardinální bóji Lavéra a končící na mysu Pointe de Bonnieu.

Jižní část Étang de Berre mezi Martigues (výběžek Brise Lames) a přístavem La Pointe (konec severní hráze).

Polsko

Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující NordPerd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

Švédsko

jezero Vänern, ohraničené na jihu rovnoběžkou procházející majákem Bastugrund,

jezero Vättern

Brofjorden – Donsö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od nejjižnějšího bodu Grötö přes nejzápadnější bod Gåsö; nejsevernější bod Härmanö; Härmanö huvud (hlava Härmanö); Vedholmen; Danholmen; centrum Mollön; světlo Räbbehuvud; dolní světlo v Sankt Olov; nejjihovýchodnější bod Flatholmenu; světlo Åstol; světlo Marstrand; světlo Sälö; dolní světlo v Kågholmenu; světlo Tynneskär; světlo Buskärs Knöte; a horní světlo v Rivö po světlo v Rivö.

Severní Öregrundsgrepen

Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející přes maják Engelska grundet a na jihu rovnoběžkou procházející přes horní navigační maják v Öregrundu.

Söderarm – Sandhamn

Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od navigačního světla v Tyvö přes světlo v Söderarm; horní navigační světlo v pilotním přístavu Söderarm; a světlo Prästkobben po světlo Korsö.

Jungfrufjärden

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 a linií vedoucí od nejzápadnějšího bodu Nämdö přes nejzápadnější bod Mörtö-Bunsö po maják Ornöhuvud.

Mysingen – Landsort

Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od světla v Utö přes nejjižnější bod Nåttarö; světlo Måsknuv; a světlo Viksten po světlo Landsort.

Landsort – Arkö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od světla Landsort přes nejjižnější bod Enskär a světlo v Norra Kränkan k Marö Kupa.

Zátoka Valdemarsviken a souostroví Gryt

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 a linií vedoucí od majáku Gubbö kupa přes světlo v Häradsskär a světlo v Hägerökarten k nejjižnějšímu bodu Kvädö.

Severní úžina Kalmar – Västervik

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Hallmare Skackel po světlo Aleskär; světlo Idö; světlo Idö Stångskär; světlo Strupö Ljungskär, poloha N 57 20,0 E016 48,0; a západní kardinální bóje Enerumsgrund k nejsevernějšímu bodu Ölandu a dále severozápadním pobřežím Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56° 15,00′.

Jižní úžina Kalmar

Oblast mezi pevninou a Ölandem, ohraničená na severu linií od Dunö (na pevnině) k Bejershamnu na Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56° 15,00′

Zóna 2

Česko

přehradní nádrž Lipno

Německo

Emže	od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje bývalou čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu (2)
Leda	od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí do Emže
Jade	směrem k pevnině od čáry spojující bývalé světlo v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu
Vezera	od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Cappelu, včetně vedlejších ramen Vezery známých jako Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg
Hunte	od čáry umístěné 140 m po proudu od mostu Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí do Vezery
Lesum	od soutoku Hamme a Wümme (km 0,00) k ústí do Vezery
Labe	od dolní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják Kugelbake v Döse se západním okrajem hráze Friedrichskoog (Dieksand), včetně: — Mühlenberger Loch, — Ruthenstrom (od km 3,75 po ústí do Labe), — Nebenelben: — Hahnöfer Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 635,00 do km 644,00) — Lühesander Süderelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 646,50 km do km 650,50) — Bütztflether Süderelbe (od km 0,69 po ústí do Labe) — Haseldorfer Binnenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 653,00 do km 658,00) — Pagensander Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 659,00 do km 664,00) — Schwarztonnensander Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 661,00 do km 664,00) — Wischhafener Süderelbe (od km 8,03 po ústí do Labe) — Glückstädter Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 672,00 do km 676,00)
Este	od dolní vody zdymadla Buxtehude (km 0,25) k ústí do Labe
Lühe	od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu (km 0,00) k ústí do Labe
Schwinge	od severního okraje zdymadla Salztor ve Stade k ústí do Labe
Pinnau	od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k ústí do Labe
Krückau	od jihozápadního okraje silničního mostu Wedenkamp v Elmshornu k ústí do Labe
Stör	od přílivoměru Rensing k ústí do Labe
Freiburský přístavní kanál	od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí do Labe
Oste	od místa 210 m proti proudu od osy dopravního mostu přes přehradu Oste (km 69,36) k ústí do Labe
Meldorfský záliv	směrem k pevnině od čáry spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu
Eider	proti proudu od ústí průplavu Gieselau (km 22,64) k čáře vedoucí od středu pevnosti (Tränke) po věž kostela ve Vollerwieku
Průplav Gieselau	od ústí do řeky Eider po ústí do Severomořsko-baltského průplavu
Flensburský záliv	směrem k pevnině od čáry spojující maják Kegnäs a Birknack a severně až k německo-dánské hranici ve Flensburském zálivu
Schlei	směrem k pevnině od čáry mezi čely mola ve Schleimünde
Eckernfördský záliv	směrem k pevnině od čáry spojující Bocknis-Eck se severovýchodním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu
Kielské zálivy	směrem k pevnině od čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö
Severomořsko-baltský průplav včetně Audorfer See a Schirnauer See	od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Borgstedter See a Enge, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer
Trave	od severozápadního okraje železničního mostu v Lübecku, včetně Pötenitzer Wiek a Dassower See, až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější čelo přístavní hráze Travemünde
Wismarbucht, včetně Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar	směrem k moři vymezeno čárou spojující Hohen Wieschendorf Huk se světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel s jižním výběžkem poloostrova Wustrow
Warnow a Unterwarnow včetně Breitlingu a vedlejších ramen (bez vedlejších ramen západně od Badewieseninsel)	od jižního okraje železničního mostu Rostock – Stralsund k čáře spojující severní čelo západního mola se severním čelem východního mola v Rostocku-Warnemünde
Vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Bock, Hiddensee a Rügen (včetně oblasti přístavu Stralsund)	směrem k moři vymezeny — mezi poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: rovnoběžkou 54° 26′ 42′′ severní šířky, — mezi ostrovy Bock a Hiddensee: čárou spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee, — mezi ostrovy Hiddensee a Rügen (Bug): čárou spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken
Greifswalder Bodden a oblast přístavu Greifswald, včetně Rycku	od východního okraje Steinbeckského mostu v Greifswaldu k čáře spojující východní výběžek Thiessower Haken (Südperd) s východním výběžkem ostrova Ruden a severním výběžkem ostrova Usedom (54° 10′ 37′ s. š., 13° 47′ 51′ v. d.)
vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Štětínský záliv)	směrem na východ až po německo-polskou hranici ve Štětínském zálivu
Uecker	od jihozápadního okraje silničního mostu v Ueckermünde po čáru spojující čela přístavních hrází směřující k moři

Francie

řeka Gironda od km 48,50 k cípu ostrova Île de Patiras po proudu, k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac,

řeka Loira od Cordemais (km 25) k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Mindin s Pointe de Penhoët,

řeka Seina od začátku Tarcanvillského průplavu k příčné hranici moře vymezené čárou vedoucí od Cape Hode na pravém břehu po místo na levém břehu, kde plánovaný průplav protíná pobřeží pod Berville-sur-Mer,

řeka Vilaine od přehrady Arzal k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe du Scal s Pointe du Moustoir,

Ženevské jezero.

Maďarsko

Blatenské jezero

Nizozemsko

Dollard

Emže

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee

Nieuwe Waterweg a Scheur

průplav Caland západně od přístavu Benelux

Hollands Diep

Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně

Hellegat

Volkerak

Krammer

Grevelingenmeer a Brouwershavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee

Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeeuws Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Polsko

Štětínský záliv

Kamieńský záliv

Viselský záliv

Pucký záliv

Włocławská přehradní nádrž

jezero Śniardwy

jezero Niegocin

jezero Mamry

Švédsko

Lysekil – Orust – Tjörn

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Släggö v Lysekil k Skaftölandet na úrovni 170°; linie vedoucí od světla v Islandsberg k Lavösundu; linie od světla v Lyr na úrovni 300 stupňů k pevnině východně od Mollösundu; linie vedoucí od nejjižnějšího bodu Lyr k Björholmenu; a v severní části Hakefjorden linií tvořenou rovnoběžkou N 58 01,00.

Jižní souostroví Göteborg

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 3 a linií vedoucí od západní části přístavu Arendal přes Knippelholmen; světlo Rivö, horní světlo Rivö; maják Känsö torn; světlo Kårholmen; a navigační světlo Rättarens do Askims nabbe.

Öregrund – Norrtälje

Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející horním navigačním světlem Öregrundu a ohraničená k moři linií mezi Äspskäret a světlem Råstensudde; linie přes Singsundet; mosty přes Fygdströmmen; linie od Dejeudden přes světlo Arholma ke světlu Tyvö.

Norrtälje – Nämdö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií od světla Tyvö přes světlo Idskärskobben; nejzápadnější bod Svartlöga; světlo Stenkobbsgrund, maják Korså; a nejzápadnější bod Nämdö k nejjižnějšímu bodu Björnö.

Dalarö – Torö

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od majáku Ornöhuvud přes Klacknäset; Näset v Ornö; nejsevernější bod Utö; světlo Utö; světlo Älvsnabben; Norra Stegholmen; Yttre Gården; Valsudden na ostrově Järflotta; a Långsudden na ostrově Järflotta k nejvýchodnějšímu bodu Torö.

Torö – Oxelösund

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 3 a linií od kostela Tyvö přes světlo Fifång; světlo Kockehällan; Lacka torn; nejvýchodnější bod Kittelö; světlo v Trutbådanu, světlo v Betenu; a maják Femörehuvud k Svartuddenu severně od horního světla Kungshamn.

Bråviken, Slätbaken a souostroví Östergötland

Oblast vymezená pevninou (v západním Bråvikenu od mostu Hamnbron v Norrköpingu; na západě Slätbaken od zdymadla Mem) a linií vedoucí od světla Gullängsberget přes maják Arkö; Marö kupa; maják Kupa klint; nejzápadnější bod Birkskär; a maják Gubbö Kupa do Dalaudde jižně od Orrenu.

Střední úžina Kalmar

Oblast vymezená na západě pevninou, na východě Ölandem, na severu rovnoběžkou N 56° 51,00′ a na jihu linií od Dunö (na pevnině) k Bejershamnu na Ölandu.

KAPITOLA 2

Zóna 3

Belgie

námořní Šelda (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)

Bulharsko

Dunaj: od říčního km 845,650 do říčního km 374,100

Česko

přehradní nádrže: Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III

těžební jezera štěrkopísku: Ostrožná Nová Ves a Tovačov

Německo

Dunaj	od Kelheimu (km 2 414,72 ) k německo-rakouským hranicím u Jochensteinu
Rýn včetně Lampertheimer Altrhein (od km 4,75 až k Rýnu), Altrhein Stockstadt-Erfelden (od km 9,80 až k Rýnu)	od německo-švýcarských hranic v Basileji k německo-nizozemským hranicím v Millingenu
Labe (Norderelbe) včetně Süderelbe a Köhlbrand	od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk
Müritz

Francie

Adour od Bec du Gave k moři,

Aulne od zdymadla u Châteaulin k příčné hranici moře vymezené Passage de Rosnoën,

Blavet od Pontivy k Pont du Bonhomme,

průplav Calais,

Charente od mostu u Tonnay-Charente k příčné hranici moře vymezené čarou procházející středem světla po proudu na levém břehu a středem Fort de la Pointe,

Dordogne od soutoku s Lidoire k Bec d’Ambès,

Garonna od mostu u Castet en Dorthe k Bec d’Ambès,

Gironda od Bec d’Ambès k příčné čáře na km 48,50 procházející cípem ostrova Île de Patiras po proudu,

Hérault od přístavu Bessan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,

Isle od soutoku s řekou Dronne k soutoku s řekou Dordogne,

Loira od soutoku s řekou Maine ke Cordemais (km 25),

Marna od mostu u Bonneuil (km 169 až 900) a zdymadla v Saint-Maur k soutoku se Seinou,

Rýn

Nive od přehrady Haïtze u Ustaritzu k soutoku s Adour,

Oise od zdymadla Janville po soutok se Seinou,

Orb od přístavu Sérignan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,

Rhôna od hranice se Švýcarskem k moři, vyjma Petit Rhône,

Saôna od mostu Pont de Bourgogne u Chalon-sur-Saône k soutoku s Rhônou,

Seina od zdymadla Nogent-sur-Seine k začátku průplavu Tancarville,

Sèvre Niortaise od zdymadla u Marans na příčné hranici moře naproti strážnici k ústí,

Somme od okraje mostu Pont de la Portelette po proudu u Abbeville k viaduktu Noyelles a k železnici v Saint-Valéry-sur-Somme,

Vilaine od Redonu (km 89,345) k přehradě Arzal

jezero Amance

jezero Annecy

jezero Biscarosse

jezero Bourget

jezero Carcans

jezero Cazaux

jezero Der-Chantecoq

jezero Guerlédan

jezero Hourtin

jezero Lacanau

jezero Orient

jezero Pareloup

jezero Parentis

jezero Sanguinet

jezero Serre-Ponçon

jezero Temple

Chorvatsko

Dunaj: od říčního km 1 295 + 500 do říčního km 1 433 + 100

řeka Dráva: od říčního km 0 do říčního km 198 + 600

řeka Sáva: od říčního km 210 + 800 do říčního km 594 + 000

řeka Kupa: od říčního km 0 do říčního km 5 + 900

řeka Una: od říčního km 0 do říčního km 15

Maďarsko

Dunaj: od říčního km 1 812 do říčního km 1 433

Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0

Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0

Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0

řeka Tisza: od říčního km 685 do říčního km 160

řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70

řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0

řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0

řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0

kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0

jezero Velence

jezero Fertő

Nizozemsko

Rýn

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel

Rakousko

Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici

Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling

Traun: od ústí ke km 1,80

Enže: od ústí ke km 2,70

March: ke km 6,00

Polsko

řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia

řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly

řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia

jezero Dąbie k hranici vnitřní mořské vody

kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu

kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek

kanál Bydgoski

kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně

kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński

kanál Jagielloński od styku s řekou Elbląg k řece Nogat

kanál Łączański

kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło

kanál Żerański

řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřní mořské vody

řeka Narew od ústí řeky Biebrzy k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński

řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu

řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od styku s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta

řeka Lužická Nisa od Gubinu k ústí Odry

řeka Odra od města Ratiboř k linii s řekou Východní Odra, která se stáčí k řece Regalice od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve městě Vratislav

řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od Odry) – k hranici vnitřní mořské vody, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou

řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřní mořské vody

řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew

řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu

řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry

soustava Velkých mazurských jezer zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně) ve Węgorzewu, spolu s jezery: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), spolu s jezery: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka

řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski

Rumunsko

Dunaj: Od srbsko-rumunské hranice (km 1 075) k Černému moři přes kanál Sulina.

Dunajsko-černomořský průplav (o délce 64,410 km): od napojení na řeku Dunaj na km 299,300 Dunaje u obce Cernavodă (km 64,410 průplavu) po přístav Konstanca Jih-Agigea (km „0“ kanálu).

průplav Poarta Albă-Midia Năvodari (délka 34,600 km): od napojení na dunajsko-černomořský průplav na km 29,410 v Poarta Albă (km 27,500 průplavu) po přístav Midia (km „0“ průplavu)

Slovensko

Dunaj: od říčního km 1 880,26 do říčního km 1 708,20

Dunajský průplav: od říčního km 1 851,75 do říčního km 1 811,00

řeka Váh: od říčního km 0,00 do říčního km 70,00

řeka Morava: od říčního km 0,00 do říčního km 6,00

řeka Bodrog: od říčního km 49,68 do říčního km 64,85

přehradní nádrže: řeka Váh: od říčního km 0,00 do říčního km 70,00 řeka Morava: od říčního km 0,00 do říčního km 6,00

Švédsko

jezero Mälaren

Saltsjön, přístavy Stockholm a Värmdölandet

Oblast od vývodů jezera Mälaren ve Stockholmu, v Norrströmu, Slussenu a Hammarbyslussenu, která je ohraničena pevninou a mostem Lidingöbron a linií vedoucí přes světlo Elfviksgrund na úrovni 135-315 stupňů; linie mezi Mellangårdsholmen a Högklevsudde v Baggensfjärden; Örsundet mezi Ingarö a Fågelbrolandet; linie vedoucí od Rönnäsudd přes světlo Tegelhällan a světlo Runö světlo k Talatta na Djurö; linie přes Vindöström mezi Vindö a Värmdölandet; a kromě toho ostrovy v této oblasti

Kanál Södertälje a přístavy Södertälje

kanál Södertälje a přístavy Södertälje, ohraničené na severu zdymadlem Södertälje a na jihu rovnoběžkou 59° 09′ 00″ s. š

Trollhätte Canal, Göta älv a Nordre älv

Oblast od rovnoběžky přes maják Bastugrund v jižní části jezera Vänern po Älvsborgský most a řeku Nordre älv až k rovnoběžce E 11° 45′ 00″

Kanál Göta

Na východě od zdymadla Mem k mostu Motala, včetně jezera Asplången, jezera Roxen a jezera Boren; na západě od rovnoběžky procházející světlem Rödesund Norra Yttre v Karlsborgu až po plavební komoru Sjötorp, včetně jezerního systému, kterým kanál prochází

„PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1, 2, 3 A 4

Platnými technickými požadavky na plavidla jsou požadavky stanovené v normě ES-TRIN 2023/1.