(EU) 2023/2122Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2122 ze dne 17. října 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, pokud jde o aktualizaci monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

Publikováno:	Úř. věst. L 2122, 18.10.2023	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	17. října 2023	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	7. listopadu 2023	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2024
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 18. října 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2122

ze dne ►C1 17. října 2023 ◄ ,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, pokud jde o aktualizaci monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 18.10.2023, s. 1)

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L , 19.10.2023, s. 1 ((EU) 2023/21222023/2122)

▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2122

ze dne ►C1 17. října 2023 ◄ ,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, pokud jde o aktualizaci monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) 2018/2066 se mění takto:

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Toto nařízení se vztahuje na monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů specifikovaných v souvislosti s činnostmi uvedenými v přílohách I a III směrnice 2003/87/ES, s údaji o činnosti ze stacionárních zařízení, s činnostmi v oblasti letectví a s množstvími propuštěného paliva z činností uvedených v příloze III uvedené směrnice.

Vztahuje se na emise, údaje o činnosti a množství propuštěného paliva vzniklé od 1. ledna 2021.“

Článek 3 se mění takto:

bod 3 se zrušuje;

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7)

„výpočtovými faktory“ výhřevnost, emisní faktor, předběžný emisní faktor, oxidační faktor, konverzní faktor, obsah uhlíku, podíl biomasy nebo jednotkový konverzní faktor;“

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8)

„úrovní přesnosti“ stanovený požadavek používaný pro zjišťování údajů o činnosti, výpočtových faktorů, ročních emisí a ročních průměrných hodinových emisí, množství propuštěného paliva a pro relevantní podíl“;

bod 9 se nahrazuje tímto:

„9)

„inherentním rizikem“ náchylnost parametru v ročním výkazu emisí k nepřesnostem, které by mohly být závažné, samostatně nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi, před zohledněním účinku všech příslušných kontrolních činností;“

bod 10 se nahrazuje tímto:

„10)

„kontrolním rizikem“ náchylnost parametru v ročním výkazu emisí k nepřesnostem, které by mohly být závažné, samostatně nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi, a kterým kontrolní systém včas nezamezí nebo je nezjistí a neopraví;“

bod 12 se nahrazuje tímto:

„12)

„vykazovaným obdobím“ kalendářní rok, během kterého musí být emise monitorovány a vykázány;“

bod 13 se nahrazuje tímto:

„13)

„emisním faktorem“ průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku nebo palivového toku za předpokladu úplné oxidace v případě spalování a kompletní konverze u všech ostatních chemických reakcí;“

bod 20 se nahrazuje tímto:

„20)

výrazem „konzervativní“ skutečnost, že je definován soubor předpokladů sloužící k zajištění, že nedojde k podhodnocování ročních emisí;“

vkládá se nový bod 21ca, který zní:

„21ca)

„komunálním odpadem“ komunální odpad ve smyslu čl. 3 písm. 2b) směrnice 2008/98/ES;“

vkládá se nový bod 23a), který zní:

„23a)

„způsobilým leteckým palivem“ druhy paliv způsobilé pro podporu podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES;“

vkládá se nový bod 34a), který zní:

„34a)

„směsným leteckým palivem“ palivo obsahující způsobilé letecké palivo i fosilní palivo;“

vkládá se nový bod 38a), který zní:

„38a)

„způsobilým podílem“ poměr způsobilého leteckého paliva přimíseného do fosilního paliva;“

bod 48 se zrušuje;

bod 59 se nahrazuje tímto:

„59)

„zástupnými údaji“ roční hodnoty, které jsou prokázané empiricky nebo odvozené z uznávaných pramenů a které provozovatel nebo regulovaný subjekt ve smyslu článku 3 směrnice 2003/87/ES používá místo údajů o činnosti, množství propuštěného paliva nebo výpočtových faktorů pro zajištění úplného vykazování, pokud v platné metodice monitorování není možné generovat všechny požadované údaje o činnosti, množství propuštěného paliva nebo výpočtové faktory;“

doplňují se nové body, které znějí:

„64)

„palivovým tokem“ palivo podle definice v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES, propuštěné ke spotřebě prostřednictvím konkrétních fyzických prostředků, jako je například potrubí, nákladní automobily, železnice, lodě nebo čerpací stanice, a které v důsledku spotřeby kategoriemi spotřebitelů v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, způsobuje emise příslušných skleníkových plynů;

65)

„vnitrostátním palivovým tokem“ agregace palivových toků všech regulovaných subjektů na území daného členského státu podle druhu paliva;

66)

„relevantním podílem“ faktor mezi nulou a jedničkou, který se používá k určení podílu palivového toku používaného ke spalování paliva v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES;

67)

„množstvím propuštěného paliva“ údaje o množství paliva definovaného v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES, které je propuštěno ke spotřebě a vyjádřeno jako energie v terajoulech, hmotnost v tunách nebo objem v normálních metrech krychlových či ve vhodných případech jako ekvivalentní hodnota v litrech, před použitím relevantního podílu;

68)

„jednotkovým konverzním faktorem“ faktor převádějící jednotku, v níž jsou vyjádřena množství propuštěného paliva, na množství vyjádřená jako energie v terajoulech, hmotnost v tunách nebo objem v normálních metrech krychlových či ve vhodných případech ekvivalentní hodnota v litrech, který zahrnuje všechny relevantní faktory, jako je podle potřeby hustota, výhřevnost nebo (u plynů) přepočet spalného tepla na výhřevnost;

69)

„konečným spotřebitelem“ pro účely tohoto nařízení jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je konečným uživatelem paliva ve smyslu čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES a jejíž roční spotřeba paliva nepřesahuje 1 tunu CO2;

70)

„propuštěním ke spotřebě“ pro účely tohoto nařízení okamžik, kdy vzniká daňová povinnost ke spotřební dani z pohonných hmot ve smyslu čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES v souladu s čl. 6 odst. 2 a 3 směrnice Rady (EU) 2020/262 ( *1 ) nebo, v příslušných případech v souladu s čl. 21 odst. 5 směrnice Rady 2003/96/ES ( *2 ), ledaže by členský stát využil flexibilitu stanovenou v čl. 3 písm. ae) bodě iv) směrnice 2003/87/ES; v takovém případě se jím rozumí okamžik, který členský stát označil jako okamžik vzniku povinností podle kapitoly IVa uvedené směrnice.“

V čl. 15 odst. 4 se zrušuje písmeno b).

Článek 18 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Pokud provozovatel nebo provozovatel letadel tvrdí, že použití určité metodiky monitorování by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, posoudí příslušný orgán, zda jsou náklady nepřiměřené, s ohledem na odůvodnění provozovatele.

Příslušný orgán považuje náklady za neúměrně vysoké v případě, že jejich odhadovaná výše přesáhne přínos. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny 80 EUR za povolenku, přičemž náklady zahrnují odpovídající dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti vybavení.“

;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Náklady na opatření týkající se zlepšení metodiky monitorování zařízení nejsou považovány za nepřiměřené až do souhrnné výše 4 000 EUR za vykazované období. Pro zařízení s nízkými emisemi činí tato prahová hodnota 1 000 EUR za vykazované období.“

Článek 39 se mění takto:

vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.

Pokud provozovatel používá hmotnostní bilanci v souladu s článkem 25 a pokud se jako vstupní materiál nebo palivo používá biomasa splňující kritéria čl. 38 odst. 5 a výstupní materiály obsahují uhlík, poskytne provozovatel příslušnému orgánu údaje o podílu biomasy v obsahu uhlíku ve výstupních tocích. Provozovatel tak poskytne důkazy o tom, že celkové emise zařízení nejsou použitou metodikou monitorování systematicky podhodnocovány a že celková hmotnost uhlíku odpovídající podílům biomasy v uhlíku obsaženém v celkových výstupních materiálech nepřesahuje celkovou hmotnost podílů biomasy v uhlíku obsaženém ve vstupních materiálech a palivech.

Pro účely tohoto odstavce se použijí odstavce 3 a 4 tohoto článku, pokud jde o podíl bioplynu v zemním plynu použitém jako vstup.“

;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 30 provozovatel nesmí, pokud tak nečiní pro účely čl. 43 odst. 4, využívat analýzy nebo metody odhadu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku k určení podílu biomasy ze zemního plynu získaného z plynárenské soustavy, do níž je přidán bioplyn.

Provozovatel může stanovit, že určité množství zemního plynu z plynárenské soustavy je bioplyn, a to použitím metodiky stanovené v odstavci 4.“

V čl. 43 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud metoda navržená provozovatelem zahrnuje kontinuální odběr vzorků z proudu spalin a zařízení spotřebovává zemní plyn ze soustavy, provozovatel od celkových naměřených emisí CO2 odečte CO2 z bioplynu obsaženého v zemním plynu. Podíl biomasy v zemním plynu se stanoví v souladu s články 32 až 35.“

Článek 48 se mění takto:

v odst. 2 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Ke stanovení podílu biomasy na vlastním CO2 podle článku 39 provozovatel převádějícího zařízení zajistí, aby zvolená metodika monitorování systematicky nepodhodnocovala celkové emise převádějícího zařízení.“;

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3.

Provozovatelé mohou u převádějícího i přijímacího zařízení stanovit množství vlastního CO2 přemístěného ze zařízení. V tomto případě musí být množství přemístěného a přijatého vlastního CO2 a příslušného podílu biomasy totožná.“

V kapitole IV se název nahrazuje tímto: „MONITOROVÁNÍ EMISÍ Z OBLASTI LETECTVÍ“;

V článku 51 se zrušuje odstavec 2.

10)

V článku 52 se zrušuje odstavec 2.

11)

Článek 53 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely vykazování podle článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ( *3 ) provozovatel letadel stanoví a vykáže jako informativní položku emise CO2 vyplývající z vynásobení roční spotřeby každého paliva předběžným emisním faktorem.

v odstavci 6 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Provozovatelé letadel použijí jako předběžný emisní faktor standardní emisní faktory stanovené v tabulce 1 přílohy III.“

12)

Článek 54 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

U směsných paliv může provozovatel letadel buď předpokládat absenci biopaliva a použít standardní hodnotu fosilní části 100 %, nebo určit podíl biopaliva v souladu s odstavcem 2 či 3. Provozovatel letadel může rovněž vykazovat čistá biopaliva se 100 % podílem biomasy.“

;

v odstavci 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Kromě toho provozovatel letadla příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že biopalivo je přiřazeno k letu, který následuje bezprostředně po doplnění paliva pro tento let.

Pokud se mezi těmito lety uskuteční několik následujících letů bez doplnění paliva, rozdělí provozovatel letadel množství biopaliva a přidělí je na tyto lety úměrně emisím z těchto letů vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Pokud zakoupené dávky biopaliva nejsou fyzicky doplňovány do konkrétního letadla, nesmí provozovatel letadla využít analýzy ke stanovení podílu biomasy použitých paliv.

Pokud biopalivo nelze na letišti fyzicky přiřadit konkrétnímu letu, přiřadí provozovatel letadel biopaliva ke svým letům, pro které musí být vyřazeny povolenky v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, úměrně k emisím z těchto letů odlétajících z tohoto letiště vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.

Provozovatel letadla může podíl biomasy stanovit na základě záznamů o nákupu biopaliva s ekvivalentním obsahem energie za předpokladu, že provozovatel letadla příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že toto biopalivo bylo dodáno do palivového systému letiště odletu ve vykazovaném období nebo 3 měsíce před začátkem nebo 3 měsíce po skončení tohoto vykazovaného období.“

;

vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.

Pro účely odstavců 2 a 3 tohoto článku provozovatel letadel příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že:

celkové množství uplatňovaného biopaliva nepřesahuje celkové množství paliva použitého daným provozovatelem letadel pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pocházející z letiště, na které je biopalivo dodáváno;

množství biopaliva pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, nepřesahuje celkové množství zakoupeného biopaliva, od něhož se odečte celkové množství biopaliva prodaného třetím stranám;

podíl biomasy v biopalivu přiřazeném k letům agregovaným na dvojici letišť nepřekračuje maximální limit směšování paliv pro dané biopalivo certifikovaný podle uznávané mezinárodní normy;

nedochází ke dvojímu započítávání stejného množství biopaliva, zejména pokud dřívější výkaz ani nikdo jiný, či jiný systém neuvádí, že zakoupené biopalivo bylo použito.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) až c) se veškeré palivo zbývající v nádržích po letu a před doplněním považuje za 100 % fosilní palivo.

Za účelem prokázání souladu s požadavky uvedenými v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce může provozovatel letadel využít údaje zaznamenané v databázi Unie, jež byla zřízena v souladu s čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.“

;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Emisní faktor u biopaliva je nula.

Pro účely tohoto odstavce se na spalování biopaliva ze strany provozovatelů letadel použije čl. 38 odst. 5.

Emisní faktor každého směsného paliva se vypočítá a vykazuje jako předběžný emisní faktor vynásobený fosilní částí paliva.“

13)

Vkládá se nový článek 54a, který zní:

„Článek 54a

Zvláštní ustanovení pro způsobilá letecká paliva

Pro účely šestého pododstavce čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES provozovatel obchodních letadel zřídí, zdokumentuje, zavede a udržuje písemný postup pro monitorování veškerých množství způsobilého leteckého paliva použitého pro podzvukové lety a ve svém ročním výkazu emisí vykáže množství uplatňovaných způsobilých leteckých paliv jako samostatnou položku.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku provozovatel letadel zajistí, aby veškeré způsobilé množství uplatňovaného leteckého paliva bylo certifikováno v souladu s článkem 30 směrnice (EU) 2018/2001. Provozovatel letadel může využít údaje zaznamenané v databázi Unie, jež byla zřízena v souladu s čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.

U směsných leteckých paliv může provozovatel letadel buď předpokládat absenci způsobilého leteckého paliva a použít standardní hodnotu fosilní části 100 %, nebo určit způsobilý podíl v souladu s odstavcem 4 či 5. Provozovatel letadel může rovněž vykazovat čisté způsobilé letecké palivo se 100 % způsobilého podílu.

Pokud jsou způsobilá letecká paliva fyzicky smísena s fosilními palivy a dodávána do letadla ve fyzicky identifikovatelných dávkách, může provozovatel letadel založit odhad způsobilého obsahu na hmotnostní bilanci zakoupených fosilních paliv a způsobilých leteckých paliv.

Kromě toho provozovatel letadel příslušnému úřadu uspokojivě prokáže, že způsobilé letecké palivo je přiřazeno k letu bezprostředně po doplnění paliva pro daný let.

Pokud se mezi těmito lety uskuteční několik následujících letů bez doplnění paliva, rozdělí provozovatel letadel množství způsobilého leteckého paliva a přidělí je těmto letům poměrně k emisím z těchto letů vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.

Pokud způsobilé letecké palivo nelze na letišti fyzicky přiřadit konkrétnímu letu, přiřadí provozovatel letadel způsobilá letecká paliva ke svým letům, pro které musí být vyřazeny povolenky v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, úměrně k emisím z těchto letů odlétajících z tohoto letiště vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.

Provozovatel letadla může způsobilý podíl stanovit na základě záznamů o nákupu způsobilého leteckého paliva s ekvivalentním obsahem energie za předpokladu, že příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že způsobilé letecké palivo bylo dodáno do palivového systému letiště odletu ve vykazovaném období nebo 3 měsíce před začátkem nebo 3 měsíce po skončení tohoto vykazovaného období.

Pro účely odstavců 4 a 5 tohoto článku provozovatel letadel příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že:

celkové množství uplatňovaného způsobilého leteckého paliva nepřesahuje celkové využití paliva uvedeným provozovatelem letadel pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pocházející z letiště, na které je způsobilé letecké palivo dodáváno;

množství způsobilého leteckého paliva pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, nepřesahuje celkové množství zakoupeného způsobilého leteckého paliva, od něhož se odečte celkové množství způsobilého leteckého paliva prodaného třetím stranám;

způsobilý podíl způsobilého leteckého paliva přiřazeného k letům agregovaným na dvojici letišť nepřekračuje maximální limit směšování paliv pro dané způsobilé letecké palivo certifikovaný podle uznávané mezinárodní normy, pokud se na něj takové omezení vztahuje;

nedochází ke dvojímu započítávání stejného množství způsobilého leteckého paliva, zejména pokud dřívější výkaz ani nikdo jiný, či jiný systém neuvádí, že zakoupené biopalivo bylo použito.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) až c) se veškeré palivo zbývající v nádržích po letu a před doplněním považuje za 100 % fosilní palivo.

Pro účely prokázání souladu s požadavky uvedenými v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce a v příslušných případech může provozovatel letadel použít údaje zaznamenané v databázi Unie zřízené v souladu s čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.

Pokud je emisní faktor způsobilého leteckého paliva roven nule, emisní faktor každého směsného leteckého paliva se vypočítá a vykazuje jako předběžný emisní faktor vynásobený fosilní částí paliva.“

14)

V čl. 55 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.

Odchylně od článku 53 mohou malí producenti emisí odhadnout spotřebu paliva na základě vzdálenosti dvojice letišť pomocí nástrojů zavedených agenturou Eurocontrol nebo jinou příslušnou organizací, jež jsou schopné zpracovávat veškeré příslušné informace o letovém provozu a zabránit podhodnocování emisí.“

15)

Článek 57 se zrušuje.

16)

Článek 58 se mění takto:

v odstavci 1 se zrušuje druhý pododstavec;

v odstavci 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c)

každý krok v toku dat od primárních dat po roční emise, který odráží pořadí a vzájemné vztahy mezi činnostmi týkajícími se toku dat, včetně použitých příslušných vzorců a kroků agregace údajů;

příslušné kroky zpracování, které souvisejí s jednotlivými činnostmi týkajícími se toku dat, včetně vzorců a dat použitých pro stanovení emisí;“.

17)

Článek 59 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Provozovatel nebo provozovatel letadel vytvoří, zdokumentuje, provádí a udržuje účinný kontrolní systém, aby bylo zajištěno, že roční výkaz emisí vyplývající z činností týkajících se toku dat neobsahuje nesprávné údaje a je v souladu s plánem monitorování a tímto nařízením.“

;

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.

Provozovatel nebo provozovatel letadel monitoruje účinnost kontrolního systému, zejména prostřednictvím vnitřních přezkumů a zohledňováním zjištění ověřovatele učiněných během ověřování ročních výkazů emisí prováděného podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.“

18)

V čl. 64 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

případně provedení příslušných nápravných opatření, včetně opravy příslušných údajů ve výkazu emisí.“

19)

Článek 67 se mění takto:

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zdokumentované a archivované údaje získané monitorováním musí umožňovat ověření ročních výkazů emisí v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067. Údaje vykázané provozovatelem nebo provozovatelem letadel, které jsou uvedeny v elektronickém systému vykazování a správy údajů vytvořeném příslušným orgánem, si provozovatel nebo provozovatel letadel může ponechat, pokud k nim má přístup.“;

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Provozovatel nebo provozovatel letadel tyto dokumenty na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu a ověřovateli výkazu emisí v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.“

20)

Článek 68 se mění takto:

odstavec 2 se zrušuje.

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Roční výkazy emisí musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze X.“

;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.

Členské státy předloží Komisi do 30. dubna každého roku ověřený roční výkaz emisí z každého zařízení na spalování komunálního odpadu uvedeného v příloze I směrnice 2003/87/ES.

Pokud příslušný orgán provede opravu ověřených emisí po 30. dubnu každého roku, členské státy tuto opravu bez zbytečné prodlevy oznámí Komisi.“

21)

V čl. 69 odst. 1 se písmena a) až c) mění takto:

„a)

pro zařízení kategorie A do 30. června každých 5 let;

pro zařízení kategorie B do 30. června každé 3 roky;

pro zařízení kategorie C do 30. června každé 2 roky.“

22)

Článek 72 se mění takto:

v odstavci 1 se zrušuje druhý pododstavec;

odstavec 3 se zrušuje.

23)

V čl. 74 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.

Členské státy mohou vyžadovat, aby provozovatel a provozovatel letadel používali pro předložení plánů monitorování, změn plánu monitorování, ročních výkazů emisí, ověřovacích zpráv a zpráv o zlepšení elektronické šablony nebo specifické formáty souborů.“

24)

Vkládají se nové kapitoly VIIa a VIIb, které zní:

„KAPITOLA VIIa

MONITOROVÁNÍ EMISÍ REGULOVANÝCH SUBJEKTŮ

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 75a

Obecné zásady

Na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, se použijí články 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 tohoto nařízení. Za tímto účelem:

se jakýkoli odkaz na provozovatele a provozovatele letadel považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

se nepoužije žádný odkaz na emise z procesů;

se jakýkoli odkaz na zdrojové toky považuje za odkaz na palivové toky;

se nepoužije žádný odkaz na zdroj emisí;

se jakýkoli odkaz na činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES považuje za odkaz na činnost uvedenou v příloze III uvedené směrnice;

se jakýkoli odkaz na článek 24 směrnice 2003/87/ES považuje za odkaz na článek 30j uvedené směrnice;

se jakýkoli odkaz na údaje o činnosti považuje za odkaz na množství propuštěného paliva;

se jakýkoli odkaz na výpočtové faktory považuje za odkaz na výpočtové faktory a relevantní podíl.

Článek 75b

Plány monitorování

Použije se článek 11, čl. 12 odst. 2, články 13 a 14, čl. 15 odst. 1 a 2 a článek 16. Za tímto účelem:

se jakýkoli odkaz na provozovatele nebo provozovatele letadel považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

se jakýkoli odkaz na činnost v oblasti letectví považuje za odkaz na činnost regulovaného subjektu.

Nejpozději čtyři měsíce před tím, než regulovaný subjekt zahájí činnost, na kterou se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, předloží příslušnému orgánu ke schválení plán monitorování, pokud příslušný orgán nestanoví pro toto předložení jinou lhůtu.

Plán monitorování sestává z podrobné, úplné a transparentní dokumentace metodiky monitorování konkrétního regulovaného subjektu a obsahuje přinejmenším náležitosti, které jsou uvedeny v příloze I.

Společně s plánem monitorování předloží regulovaný subjekt výsledky posouzení rizika prokazující, že navrhované kontrolní činnosti a jejich postupy odpovídají zjištěným inherentním a kontrolním rizikům.

Významné změny plánu monitorování regulovaného subjektu v souladu s článkem 15 zahrnují:

změny kategorie regulovaného subjektu, které vyžadují změnu metodiky monitorování nebo vedou ke změně příslušné úrovně závažnosti podle článku 23 prováděcího nařízení (EU) 2018/2067;

změny ohledně toho, zda je regulovaný subjekt považován za „regulovaný subjekt s nízkými emisemi“, a to bez ohledu na článek 75n;

změnu použité úrovně přesnosti;

zavedení nových palivových toků;

změnu kategorizace palivových toků – mezi významnými nebo minimálními palivovými toky, pokud taková změna vyžaduje změnu metodiky monitorování;

změnu standardní hodnoty pro výpočtový faktor, má-li být tato hodnota uvedena v plánu monitorování;

změnu standardní hodnoty pro relevantní podíl;

zavedení nových metod nebo změny stávajících metod týkajících se odebírání vzorků, analýzy nebo kalibrace, pokud to má přímý vliv na přesnost údajů o emisích.

Článek 75c

Technická proveditelnost

Pokud regulovaný subjekt tvrdí, že použití určité metodiky monitorování není technicky proveditelné, posoudí příslušný orgán technickou proveditelnost s ohledem na odůvodnění regulovaného subjektu. Odůvodnění je založeno na skutečnosti, zda má regulovaný subjekt technické zdroje schopné plnit požadavky navrhovaného systému nebo požadavek, který lze pro účely tohoto nařízení provést v požadované době. Tyto technické zdroje zahrnují dostupnost požadovaných technik a technologií.

Pro účely monitorování a vykazování historických emisí za rok 2024 v souladu s čl. 30f odst. 4 směrnice 2003/87/ES mohou členské státy osvobodit regulované subjekty od povinnosti odůvodnit, že určitá metodika monitorování není technicky proveditelná.

Článek 75d

Neúměrně vysoké náklady

Pokud regulovaný subjekt tvrdí, že použití určité metodiky monitorování by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, posoudí příslušný orgán, zda jsou náklady neúměrně vysoké, s ohledem na odůvodnění regulovaného subjektu.

Příslušný orgán považuje náklady za neúměrně vysoké v případě, že jejich odhadovaná výše přesáhne přínos. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny 60 EUR za povolenku. Náklady zahrnují odpovídající dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti vybavení.

Bez ohledu na odstavec 1 regulovaný subjekt zohlední náklady na použití určité metodiky monitorování, které vznikly spotřebitelům propuštěných palivových toků včetně konečných spotřebitelů. Pro účely tohoto pododstavce může regulovaný subjekt uplatnit konzervativní odhady nákladů.

Pro účely monitorování a vykazování historických emisí za rok 2024 v souladu s čl. 30f odst. 4 směrnice 2003/87/ES mohou členské státy osvobodit regulované subjekty od povinnosti odůvodnit, že by určitá metodika monitorování byla spojena s neúměrně vysokými náklady.

Při posuzování nepřiměřené povahy nákladů s ohledem na volbu úrovní přesnosti množství propuštěného paliva regulovaného subjektu použije příslušný orgán jako faktor zlepšení uvedený v odstavci 1 rozdíl mezi aktuálně dosahovanou nejistotou a prahovou hodnotou nejistoty dané úrovně přesnosti, která by byla dosažena zlepšením vynásobeným průměrnými ročními emisemi způsobenými daným palivovým tokem za poslední 3 roky.

Pokud takové údaje o průměrných ročních emisích způsobených daným palivovým tokem za poslední tři roky neexistují, poskytne regulovaný subjekt konzervativní odhad průměrných ročních emisí s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy. Pro měřicí přístroje podléhající vnitrostátní zákonné metrologické kontrole může být aktuálně dosažená nejistota nahrazena maximální dovolenou chybou v provozu povolenou příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Pro účely tohoto odstavce se použije čl. 38 odst. 5, za předpokladu, že regulovaný subjekt má k dispozici příslušné informace o kritériích udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy použitých pro spalování.

Při posuzování nepřiměřené povahy nákladů s ohledem na volbu úrovní přesnosti pro stanovení relevantního podílu regulovaného subjektu a s ohledem na opatření, která umožňují zvýšení kvality údajů o vykazovaných emisích, avšak bez přímého vlivu na přesnost údajů o množství propuštěného paliva, použije příslušný orgán faktor zlepšení ve výši 1 % průměrných ročních emisí z příslušných palivových toků za tři poslední vykazovaná období. Opatření, která umožňují zvýšení kvality vykazování emisí, ale bez přímého dopadu na přesnost údajů o množství propuštěného paliva, mohou zahrnovat:

přechod ze standardních hodnot k analýzám pro stanovení výpočtových faktorů;

zvýšení počtu analýz na palivový tok;

pokud určitý úkol měření nespadá pod vnitrostátní zákonnou metrologickou kontrolu, nahrazení měřicích přístrojů přístroji splňujícími příslušné požadavky zákonné metrologické kontroly daného členského státu v podobných oblastech použití nebo měřicími přístroji splňujícími vnitrostátní předpisy přijaté podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ( *4 ) nebo směrnice 2014/32/EU;

zkrácení intervalů kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

zlepšení činností týkajících se toku dat a kontrolních činností, které podstatně snižují inherentní nebo kontrolní rizika;

přechod regulovaných subjektů na přesnější identifikaci relevantního podílu.

Náklady na opatření týkající se zlepšení metodiky monitorování regulovaného subjektu nejsou považovány za nepřiměřené až do souhrnné výše 4 000 EUR za vykazované období. Pro regulované subjekty s nízkými emisemi činí tato prahová hodnota 1 000 EUR za vykazované období.

Článek 75e

Kategorizace regulovaných subjektů a palivových toků

Za účelem monitorování emisí a stanovení minimálních požadavků na úrovně přesnosti souvisejících výpočtových faktorů určí každý regulovaný subjekt svou kategorii podle odstavce 2 a případně kategorii jednotlivých palivových toků podle odstavce 3.

Regulovaný subjekt se zařadí do jedné z následujících kategorií:

subjekt kategorie A, pokud je v letech 2027 až 2030 průměrné množství ověřených ročních emisí nejvýše 50 000 tun CO2(e) za 2 roky, které bezprostředně předcházejí vykazovanému období, s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy;

subjekt kategorie B, pokud je v letech 2027 až 2030 průměrné množství ověřených ročních emisí vyšší než 50 000 tun CO2(e) za 2 roky, které bezprostředně předcházejí vykazovanému období, s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy.

Od roku 2031 se subjekty kategorie A a B uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) určí na základě průměrného množství ověřených ročních emisí za obchodovací období, které bezprostředně předchází aktuálnímu obchodovacímu období.

Odchylně od čl. 14 odst. 2 může příslušný orgán povolit regulovanému subjektu, aby plán monitorování neupravoval, pokud prahová hodnota pro klasifikaci regulovaného subjektu podle ověřených emisí uvedená v prvním pododstavci byla překročena, avšak regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokázal, že v předchozích pěti vykazovaných obdobích daná prahová hodnota dosud nebyla překročena a že v následujících vykazovaných obdobích nebude znovu překročena.

Regulovaný subjekt zařadí každý palivový tok do jedné z následujících kategorií:

minimální palivové toky, kdy palivové toky vybrané regulovaným subjektem dohromady představují méně než 1 000 tun fosilního CO2 za rok;

významné palivové toky, což jsou palivové toky, které nespadají do kategorie uvedené v písmenu a).

Odchylně od čl. 14 odst. 2 může příslušný orgán povolit regulovanému subjektu, aby plán monitorování neupravoval, pokud prahová hodnota pro klasifikaci palivového toku podle ověřených emisí jako minimálního palivového toku uvedená v prvním pododstavci byla překročena, avšak regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokázal, že v posledních pěti vykazovaných obdobích daná prahová hodnota dosud nebyla překročena a že v následujících vykazovaných obdobích nebude znovu překročena.

Pokud průměrné množství ověřených ročních emisí použité pro určení kategorie regulovaného subjektu podle odstavce 2 není k dispozici nebo již není pro účely odstavce 2 směrodatné, použije regulovaný subjekt ke stanovení kategorie regulovaného subjektu konzervativní odhad průměrných ročních emisí, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy.

Pro účely tohoto článku se použije čl. 38 odst. 5.

Článek 75f

Metodika monitorování

Každý regulovaný subjekt stanoví roční emise CO2 z činností uvedených v příloze III směrnice 2003/87/ES vynásobením množství propuštěného paliva pro každý palivový tok odpovídajícím jednotkovým konverzním faktorem, odpovídajícím relevantním podílem a odpovídajícím emisním faktorem.

Emisní faktor se vyjádří v tunách CO2 na terajoule (t CO2/TJ) v souladu s použitím jednotkového konverzního faktoru.

Příslušný orgán může povolit používání emisních faktorů pro paliva vyjádřených jako tCO2/t nebo tCO2/Nm3. V takovém případě stanoví regulovaný subjekt emise vynásobením množství propuštěného paliva vyjádřeného v tunách nebo normálních metrech krychlových odpovídajícím relevantním podílem a odpovídajícím emisním faktorem.

Článek 75g

Dočasné změny metodiky monitorování

Není-li použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem z technických důvodů dočasně proveditelné, použije daný regulovaný subjekt nejvyšší dosažitelnou úroveň přesnosti, případně, s výjimkou relevantního podílu, konzervativní přístup bez použití úrovně přesnosti, jestliže úroveň přesnosti není možné použít, a to dokud nebudou obnoveny podmínky pro použití úrovně přesnosti schválené v plánu monitorování.

Regulovaný subjekt přijme veškerá nezbytná opatření, aby umožnil okamžitý návrat k používání plánu monitorování schváleného příslušným orgánem.

Dočasnou změnu metodiky monitorování podle odstavce 1 oznámí příslušný regulovaný subjekt neprodleně příslušnému orgánu, přičemž uvede:

důvody odchýlení od plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

podrobné údaje o dočasné metodice monitorování, kterou používá ke stanovení emisí, dokud nebudou obnoveny podmínky pro použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

opatření, která přijme k obnovení podmínek pro použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

předpokládaný okamžik, kdy bude možné znovu použít plán monitorování schválený příslušným orgánem.

ODDÍL 2

Metodika založená na výpočtu

Pododdíl 1

Obecné informace

Článek 75h

Použitelné úrovně přesnosti pro množství propuštěného paliva a výpočtové faktory

Při určování příslušných úrovní přesnosti významných palivových toků použije každý regulovaný subjekt ke stanovení množství propuštěného paliva a jednotlivých výpočtových faktorů následující úrovně přesnosti:

minimálně úrovně přesnosti uvedené v příloze V, jedná-li se o subjekt kategorie A nebo v případě, že je vyžadován výpočtový faktor pro palivový tok, který je standardním komerčním palivem;

nejvyšší úroveň přesnosti vymezenou v příloze IIa v ostatních případech, jiných než případ uvedený pod písmenem a).

Pro množství propuštěného paliva a výpočtové faktory významných palivových toků však může regulovaný subjekt použít úroveň přesnosti až o dva stupně nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, přičemž minimální úroveň přesnosti je 1, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce, nebo v příslušných případech další nejvyšší úroveň, není technicky proveditelná nebo je spojena s neúměrně vysokými náklady.

Pro minimální palivové toky může regulovaný subjekt určit množství propuštěného paliva a jednotlivé výpočtové faktory pomocí konzervativních odhadů, nikoli pomocí úrovní přesnosti, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

Pro palivové toky uvedené v prvním pododstavci může regulovaný subjekt určit množství propuštěného paliva na základě faktur nebo záznamů o nákupu, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

Pokud příslušný orgán povolil použití emisních faktorů vyjádřených jako t CO2/t nebo t CO2/Nm3 pro paliva, může být jednotkový konverzní faktor monitorován pomocí konzervativního odhadu, nikoli pomocí úrovní přesnosti, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

Článek 75i

Použitelné úrovně přesnosti pro relevantní podíl

Při určování příslušných úrovní přesnosti pro palivové toky pro stanovení relevantního podílu použije každý regulovaný subjekt nejvyšší úroveň přesnosti stanovenou v příloze IIa.

Regulovaný subjekt ale může použít úroveň přesnosti o jeden stupeň nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce není technicky proveditelná, je spojena s neúměrně vysokými náklady nebo že nejsou k dispozici metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 písm. a) až d).

Pokud nelze druhý pododstavec použít, může regulovaný subjekt uplatnit úroveň přesnosti o dva stupně nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, přičemž minimální úroveň přesnosti je 1, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce není technicky proveditelná, je spojena s neúměrně vysokými náklady nebo že metody stanovené v nižších úrovních vedou na základě zjednodušeného posouzení nejistoty k přesnějšímu určení toho, zda se palivo používá ke spalování v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES.

Pokud regulovaný subjekt používá pro určitý palivový tok více než jednu metodu uvedenou v čl. 75 l odst. 2, 3 a 4, musí prokázat, že podmínky tohoto odstavce jsou splněny pouze s ohledem na podíl propuštěného množství paliva, pro který je požadována metoda nižší úrovně přesnosti.

U minimálních palivových toků se od regulovaného subjektu nevyžaduje, aby prokazoval, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

Pododdíl 2

Množství propuštěného paliva

Článek 75j

Stanovení množství propuštěného paliva

Regulovaný subjekt stanoví množství propuštěného paliva v palivovém toku některým z následujících způsobů:

pokud dotčené regulované subjekty a palivové toky odpovídají subjektům s vykazovacími povinnostmi a energetickým produktům podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice Rady 2003/96/ES a (EU) 2020/262, na základě metod měření používaných pro účely těchto aktů, pokud jsou tyto metody založeny na vnitrostátní metrologické kontrole;

na základě agregace měření množství v místě, kde jsou palivové toky propouštěny ke spotřebě;

na základě průběžného měření v místě, kde jsou palivové toky propouštěny ke spotřebě.

Příslušné orgány však mohou požadovat, aby regulované subjekty v příslušných případech používaly pouze metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. a).

Pokud není technicky možné stanovit množství propuštěného paliva za celý kalendářní rok nebo pokud by to bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může regulovaný subjekt na základě schválení příslušného orgánu zvolit další nejvhodnější den pro oddělení jednoho monitorovaného roku od roku následujícího a provést odpovídající sladění s požadovaným kalendářním rokem. Odchylky, které se vztahují na jeden nebo více palivových toků, musí být řádně zaznamenány v plánu monitorování, být základem hodnoty reprezentativní pro daný kalendářní rok a důsledně zváženy vzhledem k následujícímu roku. Komise může poskytnout příslušná doporučení.

Při určování množství propuštěného paliva v souladu s odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku se použijí články 28 a 29, s výjimkou čl. 28 odst. 2 druhého pododstavce, druhé věty a třetího pododstavce. Pro tento účel se jakýkoli odkaz na provozovatele nebo zařízení považuje za odkaz na regulovaný subjekt.

Regulovaný subjekt může posouzení nejistoty zjednodušit tím, že předpokládá, že počet maximálních dovolených chyb stanovený pro měřicí přístroj v provozu lze považovat za nejistotu po celé vykazované období, jak to vyžaduje vymezení úrovní přesnosti v příloze IIa.

Odchylně od článku 75h může regulovaný subjekt v případě použití metody uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku stanovit množství propuštěného paliva bez použití úrovní přesnosti. Příslušné orgány podají Komisi do 30. června 2026 zprávu o praktickém uplatňování a míře nejistoty metody uvedené ve zmíněném písmenu.

Pododdíl 3

Výpočtové faktory

Článek 75k

Stanovení výpočtových faktorů

Použijí se ustanovení článku 30, čl. 31 odst. 1, 2 a 3 a článků 32, 33, 34 a 35. Za tímto účelem:

se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

se jakýkoli odkaz na údaje o činnosti považuje za odkaz na množství propuštěného paliva;

se jakýkoli odkaz na paliva nebo materiály považuje za odkaz na paliva ve smyslu čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES;

jakýkoli odkaz na přílohu II se považuje za odkaz na přílohu IIa.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby regulovaný subjekt stanovil jednotkový konverzní faktor a emisní faktor paliv podle definice v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES za použití stejných úrovní přesnosti, jaké jsou požadovány pro standardní komerční paliva, pokud na vnitrostátní nebo regionální úrovni vykazuje 95 % interval spolehlivosti jeden z následujících parametrů:

výhřevnost nižší než 2 %;

emisní faktor nižší než 2 %, pokud jsou množství propuštěného paliva vyjádřena jako obsah energie.

Před uplatněním této odchylky předloží příslušný orgán Komisi ke schválení přehled metody a zdrojů údajů použitých pro stanovení toho, zda byla v posledních 3 letech splněna jedna z těchto podmínek, a pro zajištění toho, aby použité hodnoty byly v souladu s průměrnými hodnotami používanými provozovateli na odpovídající vnitrostátní nebo regionální úrovni. Příslušný orgán může tyto důkazy shromáždit nebo si je vyžádat. Nejméně jednou za 3 roky použité hodnoty přezkoumá a vyrozumí Komisi o případných významných změnách s přihlédnutím k průměru hodnot používaných provozovateli na odpovídající celostátní nebo regionální úrovni.

Komise může pravidelně přezkoumávat význam tohoto ustanovení a podmínek stanovených v tomto odstavci s ohledem na vývoj na trhu s palivy a na evropské normalizační procesy.

Článek 75l

Určení relevantního podílu

Pokud se množství propuštěného paliva v palivovém toku používá pouze pro spalování v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, stanoví se relevantní podíl na hodnotu 1.

Pokud se množství propuštěného paliva v palivovém toku používá pouze pro spalování v odvětvích, na něž se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES, s výjimkou zařízení vyloučených podle článku 27a uvedené směrnice, stanoví se relevantní podíl na hodnotu nula za předpokladu, že regulovaný subjekt prokáže, že bylo zabráněno dvojímu započtení podle čl. 30f odst. 5 směrnice 2003/87/ES.

Regulovaný subjekt určí relevantní podíl pro každý palivový tok buď uplatněním metod uvedených v odstavci 2, nebo standardní hodnoty podle odstavce 3, v závislosti na použitelné úrovni přesnosti.

Regulovaný subjekt určí relevantní podíl na základě jedné nebo více následujících metod v souladu s požadavky použitelné úrovně přesnosti uvedenými v příloze IIa tohoto nařízení:

metody založené na fyzickém rozlišení průtoků paliva včetně metod založených na rozlišení zeměpisné oblasti nebo na použití samostatných měřicích přístrojů;

metody založené na chemických vlastnostech paliv, které umožňují regulovaným subjektům prokázat, že příslušné palivo lze z právních, technických nebo ekonomických důvodů používat ke spalování pouze v určitých odvětvích;

použití daňového značení v souladu se směrnicí Rady 95/60/ES ( *5 );

použití ověřeného ročního výkazu emisí podle čl. 68 odst. 1;

řetězec sledovatelných smluvních ujednání a faktur („spotřebitelský řetězec“), který představuje celý dodavatelský řetězec od regulovaného subjektu ke spotřebitelům včetně konečných spotřebitelů;

používání vnitrostátních značkovacích látek nebo barev (barviv) pro paliva na základě vnitrostátních právních předpisů;

nepřímé metody umožňující přesné rozlišení konečného použití paliv v době jejich propuštění ke spotřebě, jako jsou například profily spotřeby specifické pro dané odvětví, typické rozsahy kapacity úrovní spotřeby paliv u spotřebitelů a úrovně tlaku, jako jsou například úrovně tlaku plynných paliv, za předpokladu, že použití této metody je schváleno příslušným orgánem. Komise může poskytnout doporučení k použitelným nepřímým metodám.

Pokud není použití metod uvedených v odstavci 2 s ohledem na požadované úrovně přesnosti technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může regulovaný subjekt použít standardní hodnotu 1.

Odchylně od odstavce 3 může regulovaný subjekt použít standardní hodnotu nižší než 1, pokud:

pro účely vykazování emisí ve vykazovaných letech 2024 až 2026 regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že použití standardních hodnot nižších než 1 vede k přesnějšímu stanovení emisí, nebo

pro účely vykazování emisí ve vykazovaných letech od 1. ledna 2027 regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že použití standardních hodnot nižších než 1 vede k přesnějšímu stanovení emisí a že je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

palivový tok je minimálním palivovým tokem;

ii)

standardní hodnota pro palivový tok není nižší než 0,95 pro použití paliva v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, případně není vyšší než 0,05 pro použití paliva v odvětvích, na něž se uvedená příloha nevztahuje.

Pokud regulovaný subjekt použije pro palivový tok více než jednu metodu uvedenou v odstavcích 2, 3 a 4, určí relevantní podíl jako vážený průměr různých relevantních podílů vyplývajících z použití jednotlivých metod. Regulovaný subjekt předloží u každé použité metody informace o druhu metody, souvisejícím relevantním podílu, množství propuštěného paliva a kódu společného formátu vykazování pro systémy národní inventury skleníkových plynů schváleného příslušnými subjekty Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (kód společného formátu vykazování (CRF)) v takové míře podrobnosti, která je k dispozici.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a článku 75i může členský stát požadovat, aby regulované subjekty používaly konkrétní metodu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nebo standardní hodnotu pro určitý druh paliva nebo v určitém regionu na jeho území. Používání standardních hodnot na vnitrostátní úrovni podléhá schválení Komisí.

Při schvalování standardní hodnoty v souladu s prvním pododstavcem zváží Komise vhodnou úroveň harmonizace metodik mezi členskými státy, rovnováhu mezi přesností, správní účinností a dopady přenesení nákladů na spotřebitele, jakož i možné riziko vyhýbání se povinnostem podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES.

Žádná standardní hodnota pro vnitrostátní palivový tok použitá podle tohoto odstavce nesmí být nižší než 0,95 pro použití paliva v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, ani vyšší než 0,05 pro použití paliva v odvětvích, na něž se uvedená příloha nevztahuje.

Regulovaný subjekt uvede použité metody nebo standardní hodnoty v plánu monitorování.

Pododdíl 4

Zpracování biomasy

Článek 75 m

Propouštění palivových toků z biomasy

Použijí se článek 38 a článek 39 s výjimkou odstavců 2 a 2a. Za tímto účelem:

se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

se jakýkoli odkaz na údaje o činnosti považuje za odkaz na množství propuštěného paliva;

se jakýkoli odkaz na zdrojové toky považuje za odkaz na palivové toky;

se jakýkoli odkaz na přílohu II považuje za odkaz na přílohu IIa;

se jakýkoli odkaz na odst. 39 odst. 2 považuje za odkaz na odstavec 3 tohoto článku.

Pokud se použije čl. 38 odst. 5, zohlední se odchylky od prahových hodnot podle čl. 29 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice (EU) 2018/2001 za předpokladu, že to regulovaný subjekt může příslušnému orgánu předložením relevantních důkazů uspokojivě prokázat. Komise může poskytnout doporučení ohledně toho, jak tyto odchylky od prahových hodnot dále uplatňovat.

Pokud musí regulovaný subjekt na základě požadované úrovně přesnosti za účelem stanovení podílu biomasy provést analýzy, učiní tak na základě příslušné normy a analytických metod v ní obsažených, a to za předpokladu, že je použití této normy a analytických metod schváleno příslušným orgánem.

Pokud musí regulovaný subjekt na základě požadované úrovně přesnosti za účelem stanovení podílu biomasy provést analýzy, avšak uplatnění prvního pododstavce není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, navrhne příslušnému orgánu ke schválení alternativní metodu odhadu ke stanovení podílu biomasy.

ODDÍL 3

Jiná ustanovení

Článek 75n

Regulované subjekty s nízkými emisemi

Příslušný orgán může regulovaný subjekt považovat za regulovaný subjekt s nízkými emisemi, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

v letech 2027 až 2030 bude průměrné množství ověřených ročních emisí za 2 roky předcházející vykazovanému období, s vyloučením emisí CO2 pocházejícího z biomasy, nižší než 1 000 tun CO2 za rok;

od roku 2031 budou průměrné roční emise tohoto regulovaného subjektu uvedené v ověřených výkazech emisí za obchodovací období, které bezprostředně předcházelo aktuálnímu obchodovacímu období, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy, nižší než 1 000 tun CO2 za rok;

pokud průměrné množství ročních emisí uvedené v písmenu a) není k dispozici nebo již není pro účely písmene a) směrodatné, ale roční emise tohoto regulovaného subjektu v následujících 5 letech budou, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy, na základě konzervativní metody odhadu nižší než 1 000 tun CO2(e) ročně.

Pro účely tohoto odstavce se použije čl. 38 odst. 5.

Regulovaný subjekt s nízkými emisemi nemusí předkládat podklady uvedené v čl. 12 odst. 1 třetím pododstavci.

Odchylně od článku 75j může regulovaný subjekt s nízkými emisemi stanovit množství propuštěného paliva pomocí dostupných a zdokumentovaných záznamů o nákupech a odhadovaných změn zásob.

Odchylně od článku 75h může regulovaný subjekt s nízkými emisemi pro účely stanovení množství propuštěného paliva a výpočtových faktorů pro všechny palivové toky použít jako minimum úroveň přesnosti 1, pokud nemůže dosáhnout vyšší přesnosti bez dalšího úsilí.

Za účelem stanovení výpočtových faktorů na základě analýz podle článku 32 může regulovaný subjekt s nízkými emisemi použít libovolnou laboratoř, která je technicky způsobilá a může generovat technicky platné výsledky pomocí příslušných analytických postupů, a poskytne důkaz ohledně opatření k zabezpečení kvality podle čl. 34 odst. 3.

Pokud regulovaný subjekt s nízkými emisemi, který podléhá zjednodušenému monitorování, přesáhne v libovolném kalendářním roce prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému orgánu.

Regulovaný subjekt neprodleně předloží příslušnému orgánu ke schválení významné změny plánu monitorování ve smyslu čl. 15 odst. 3. písm. b).

Příslušný orgán však povolí regulovanému subjektu nadále provádět zjednodušené monitorování za předpokladu, že regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že prahová hodnota uvedená v odstavci 2 v posledních pěti vykazovaných obdobích dosud nebyla překročena a že nebude znovu překročena ani od následujícího vykazovaného období dále.

Článek 75o

Správa a kontrola údajů

Použijí se ustanovení kapitoly V. V tomto ohledu se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulovaný subjekt.

Článek 75p

Roční výkazy emisí

Od roku 2026 předkládá regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 30. dubna každého roku výkaz emisí, který se týká ročních emisí za vykazované období a který je ověřen v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.

V roce 2025 předloží regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 30. dubna zprávu o emisích zahrnující roční emise v roce 2024. Příslušné orgány zajistí, aby informace uvedené v této zprávě byly v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Příslušné orgány však mohou požadovat, aby regulované subjekty předkládaly roční výkazy emisí uvedené v tomto odstavci před 30. dubnem, pokud je zpráva předložena nejdříve jeden měsíc po lhůtě stanovené v čl. 68 odst. 1.

Roční výkazy emisí uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze X.

Článek 75q

Zprávy o zlepšení metodiky monitorování

Každý regulovaný subjekt pravidelně kontroluje, zda lze použitou metodiku monitorování zlepšit.

Regulované subjekty předloží příslušnému orgánu ke schválení zprávu obsahující informace uvedené v odstavci 2 nebo 3, podle toho, co je vhodné, a to v následujících termínech:

pro subjekt kategorie A do 31. července každých 5 let;

pro subjekt kategorie B do 31. července každé 3 roky;

pro jakýkoli regulovaný subjekt, který používá standardní relevantní podíl uvedený v čl. 75 l odst. 3 a 4, do 31. července 2026.

Příslušný orgán však může stanovit alternativní datum pro předložení zprávy, nejpozději však do 30. září stejného roku, a může společně s plánem monitorování nebo zprávou o zlepšení schválit prodloužení termínu platného podle druhého pododstavce, pokud regulovaný subjekt příslušnému orgánu zároveň s předložením plánu monitorování podle článku 75b nebo s oznámením aktualizací podle uvedeného článku či s předložením zprávy o zlepšení podle tohoto článku uspokojivě prokáže, že důvody, pro které jsou opatření za účelem zlepšení technicky neproveditelná nebo spojená s nepřiměřeně vysokými náklady, budou trvat po delší časové období. Prodloužení termínu zohlední počet let, za něž regulovaný subjekt předloží důkazy. Celková doba mezi zprávami o zlepšení nepřesáhne u regulovaného subjektu kategorie B 4 roky, a u regulovaného subjektu kategorie A 5 let.

Pokud regulovaný subjekt nepoužije pro významné palivové toky alespoň úrovně přesnosti požadované podle prvního pododstavce čl. 75h odst. 1 a podle čl. 75i odst. 1, odůvodní, proč není použití požadovaných úrovní přesnosti technicky proveditelné nebo proč by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady.

Pokud se však objeví důkaz, že opatření nezbytná k dosažení těchto úrovní přesnosti jsou již technicky proveditelná a nejsou již spojena s neúměrně vysokými náklady, oznámí regulovaný subjekt příslušnému orgánu odpovídající změny plánu monitorování v souladu s článkem 75b a předloží návrhy na provedení souvisejících opatření a jejich časový harmonogram.

Pokud regulovaný subjekt použije standardní relvantní podíl uvedený v čl. 751 odst. 3 a 4, poskytne tento subjekt zdůvodnění, proč je použití jakékoli jiné metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 pro jeden nebo více významných nebo minimálních palivových toků technicky neproveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady.

Pokud se však objeví důkaz, že použití jakékoli jiné metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 je pro tyto palivové toky již technicky proveditelné a není již spojeno s neúměrně vysokými náklady, oznámí regulovaný subjekt příslušnému orgánu odpovídající změny plánu monitorování v souladu s článkem 75b a předloží návrhy na provedení souvisejících opatření a jejich časový harmonogram.

Pokud ověřovací zpráva vypracovaná v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 uvádí nevyřízené neshody nebo doporučení ke zlepšení podle článků 27, 29 a 30 uvedeného prováděcího nařízení, předloží regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 31. července roku, v němž ověřovatel tuto ověřovací zprávu vydá, ke schválení zprávu. V této zprávě se uvede, jakým způsobem a kdy regulovaný subjekt napravil nebo hodlá napravit neshody zjištěné ověřovatelem a zavést doporučená zlepšení.

Příslušný orgán může stanovit alternativní datum pro předložení zprávy uvedené v tomto odstavci, nejpozději však do 30. září téhož roku. Tato zpráva může být v příslušných případech spojena se zprávou uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud by doporučená zlepšení nevedla ke zlepšení metodiky monitorování, poskytne regulovaný subjekt zdůvodnění, proč tomu tak je. Pokud by byla doporučená zlepšení spojena s neúměrně vysokými náklady, poskytne regulovaný subjekt důkaz o nepřiměřené povaze těchto nákladů.

Odstavec 4 tohoto článku se nepoužije, pokud regulovaný subjekt již před datem stanoveným v odstavci 4 tohoto článku veškeré neshody vyřešil a zohlednil všechna doporučení ke zlepšení a předložil příslušnému orgánu ke schválení odpovídající úpravy plánu monitorování v souladu s článkem 75b tohoto nařízení.

Článek 75r

Stanovení emisí příslušným orgánem

Příslušný orgán provede konzervativní odhad emisí regulovaného subjektu s přihlédnutím k důsledkům přenesení nákladů na spotřebitele ve všech následujících situacích:

regulovaný subjekt nepředložil ověřený roční výkaz emisí ve lhůtě vyžadované podle článku 75p;

ověřený roční výkaz emisí uvedený v článku 75p není v souladu s tímto nařízením;

roční výkaz emisí regulovaného subjektu nebyl ověřen v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.

Pokud ověřovatel v ověřovací zprávě podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 uvedl nezávažné nepřesnosti, které regulovaný subjekt neopravil před vydáním ověřovací zprávy, posoudí příslušný orgán tyto nepřesnosti a případně provede konzervativní odhad emisí regulovaného subjektu s přihlédnutím k důsledkům přenesení nákladů na spotřebitele. Příslušný orgán oznámí regulovanému subjektu, zda je nutné provést v ročním výkazu emisí opravy, a jaké. Regulovaný subjekt zpřístupní tyto informace ověřovateli.

Členské státy zajistí účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány odpovědnými za schvalování plánů monitorování a příslušnými orgány odpovědnými za přijímání ročních výkazů emisí.

Článek 75s

Přístup k informacím a zaokrouhlování údajů

Použije se článek 71 a čl. 72 odst. 1 a 2. V tomto ohledu se jakýkoli odkaz na provozovatele nebo provozovatele letadel považuje za odkaz na regulované subjekty.

Článek 75 t

Zajištění souladu s dalším vykazováním

Pro účely vykazování emisí z činností uvedených v příloze III směrnice 2003/87/ES:

se odvětví, v nichž jsou propouštěna ke spotřebě a spalována paliva vymezená v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES, označují pomocí kódů CRF;

se paliva vymezená v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES označují pomocí kódů KN v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2003/96/ES a případně směrnice 2009/30/ES;

aby byl zajištěn soulad s vykazováním pro daňové účely podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí směrnice 2003/96/ES a (EU) 2020/262, použije regulovaný subjekt při vykazování svých kontaktních údajů v plánu monitorování a výkazu emisí případně registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu podle nařízení (EU) č. 952/2013 ( *6 ), číslo pro účely spotřebních daní podle nařízení (EU) č. 389/2012 ( *7 ) nebo vnitrostátní registrační a identifikační číslo pro účely spotřební daně vydané příslušným orgánem podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice 2003/96/ES.

Článek 75u

Požadavky na informační technologie

Použijí se ustanovení kapitoly VII. V tomto ohledu se jakýkoli odkaz na provozovatele a provozovatele letadla považuje za odkaz na regulovaný subjekt.

KAPITOLA VIIb

HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE MONITOROVÁNÍ EMISÍ Z REGULOVANÝCH SUBJEKTŮ

Článek 75v

Zamezení dvojímu započtení prostřednictvím monitorování a vykazování

Členské státy usnadní účinné výměny informací, které regulovaným subjektům umožní určit konečné použití paliva propuštěného ke spotřebě.

Každý provozovatel předloží společně se svým ověřeným výkazem emisí v souladu s čl. 68 odst. 1 informace v souladu s přílohou Xa. Členské státy mohou požadovat, aby provozovatelé zpřístupnili dotčenému regulovanému subjektu příslušné informace uvedené v příloze Xa dříve než 31. března vykazovaného roku.

Každý regulovaný subjekt předloží společně se svým ověřeným výkazem emisí podle čl. 75p odst. 1 informace o spotřebitelích paliv, která propustil ke spotřebě, jak je uvedeno v příloze Xb.

Každý regulovaný subjekt, který propouští palivo ke spalování v odvětvích, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, stanoví své emise ve zprávě uvedené v čl. 75p odst. 1 tohoto nařízení s použitím informací ze zpráv provozovatele předložených v souladu s přílohou Xa tohoto nařízení a odečtením příslušných množství paliv uvedených v těchto zprávách. Množství paliv nabytých, ale nespotřebovaných v témže roce lze odečíst pouze v případě, že ověřený výkaz emisí provozovatele za rok následující po vykazovaném roce potvrzuje, že byla použita pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES. V opačném případě se rozdíl odrazí v ověřených výkazech emisí regulovaného subjektu za daný rok.

Pokud se množství použitých paliv odečítá v roce následujícím po vykazovaném roce, stanoví se odpočet ve formě absolutního snížení emisí, které se získá vynásobením množství paliv použitých provozovatelem odpovídajícím emisním faktorem v plánu monitorování regulovaného subjektu.

Pokud regulovaný subjekt nemůže prokázat, že paliva propuštěná ke spotřebě jsou používána ke spalování v odvětvích, na která se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, odstavce 4 a 5 se nepoužijí.

Členské státy mohou požadovat, aby ustanovení tohoto článku, která se týkají provozovatelů, uplatňovali rovněž provozovatelé letadel.

Článek 75w

Předcházení podvodům a povinnost spolupracovat

V zájmu zajištění přesného monitorování a vykazování emisí, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, zavedou členské státy opatření proti podvodům a stanoví sankce ukládané v případě podvodů, které budou přiměřené svému účelu a budou mít dostatečně odrazující účinek.

Kromě povinností stanovených podle článku 10 příslušné orgány určené podle článku 18 směrnice 2003/87/ES pro účely tohoto nařízení spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými orgány pověřenými dohledem podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice 2003/96/ES a případně (EU) 2020/262, a to i za účelem odhalování porušení předpisů a ukládání sankcí uvedených v odstavci 1 nebo jiných nápravných opatření v souladu s článkem 16 směrnice 2003/87/ES.

25)

Příloha I se mění takto:

Oddíl 1 se mění takto:

v bodě 1 písm. f) se odkaz na harmonizovanou normu „ISO 14001:2004“ nahrazuje odkazem na harmonizovanou normu „ISO 14001:2015“;

ii)

v bodě 7 písm. d) se odkaz na „nařízením (EU) č. 1193/2011“ nahrazuje odkazem na

„nařízením (EU) 2019/1122 ( *8 )

iii)

doplňuje se nový bod 10, který zní:

„10) v příslušných případech do 31. prosince 2026 popis postupu používaného k předkládání informací podle čl. 75v odst. 2.“

Oddíl 2 se mění takto:

název se nahrazuje tímto:

„MINIMÁLNÍ OBSAH PLÁNŮ MONITOROVÁNÍ PRO LETECTVÍ“;

ii)

v bodě 1 písm. i) se odkaz na harmonizovanou normu „ISO 14001:2004“ nahrazuje odkazem na harmonizovanou normu „ISO 14001:2015“;

iii)

v bodě 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„l)

v příslušných případech popis postupu používaného k posouzení toho, zda biopalivo splňuje požadavky čl. 38 odst. 5;

v příslušných případech popis postupu používaného ke stanovení množství biopaliva a zajištění toho, aby nedocházelo ke dvojímu započítávání v souladu s článkem 54;

v příslušných případech popis postupu používaného k posouzení toho, zda způsobilé letecké palivo splňuje požadavky čl. 54a odst. 2;

v příslušných případech popis postupu používaného ke stanovení množství způsobilého leteckého paliva a k zajištění toho, aby nedocházelo ke dvojímu započítávání podle článku 54a.“;

iv)

v bodě 2 se zrušují písmena f) a g).

Oddíl 3 se zrušuje.

Doplňuje se nový oddíl, který zní:

„4. MINIMÁLNÍ OBSAH PLÁNŮ MONITOROVÁNÍ PRO REGULOVANÉ SUBJEKTY

Plán monitorování pro regulované subjekty obsahuje alespoň tyto informace:

obecné informace o regulovaném subjektu:

identifikaci regulovaného subjektu, kontaktní údaje včetně adresy a v příslušných případech registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu podle nařízení (EU) č. 952/2013, číslo pro účely spotřební daně podle nařízení (EU) č. 389/2012 nebo vnitrostátní registrační a identifikační číslo pro účely spotřebních daní vydané příslušným orgánem podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2003/96/ES, používané pro vykazování pro daňové účely podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí směrnice 2003/96/ES a (EU) 2020/262;

popis regulovaného subjektu obsahující seznam palivových toků, jež mají být monitorovány, prostředky, jejichž prostřednictvím jsou palivové toky propouštěny ke spotřebě, a konečné (konečná) použití palivového toku propuštěného ke spotřebě včetně kódu CRF na dostupné úrovni agregace, a splňující následující kritéria:

popis musí dostatečně prokazovat, že nedochází k výskytu žádných nedostatků v údajích ani k dvojímu započítávání emisí;

ii)

jednoduchý nákres informací uvedených v písm. b) prvním pododstavci popisující regulovaný subjekt, palivové toky, prostředky, kterými jsou paliva stanovená v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES propouštěna ke spotřebě, měřicí zařízení a všechny další části regulovaného subjektu, na které se vztahuje metodika monitorování, včetně činností týkajících se toku dat a kontrolních činností;

iii)

pokud dotčené regulované subjekty a palivové toky odpovídají subjektům s vykazovacími povinnostmi a palivům podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice 2003/96/ES nebo 2009/30/ES, jednoduchý nákres metod měření používaných pro účely těchto aktů;

iv)

v příslušných případech popis všech odchylek od začátku a konce sledovaného roku v souladu s čl. 75j odst. 2;

popis postupu řízení přidělování odpovědnosti za účelem monitorování a vykazování v rámci regulovaného subjektu a pro řízení odborné způsobilosti odpovědných zaměstnanců;

popis postupu pravidelného hodnocení adekvátnosti plánu monitorování, který zahrnuje alespoň následující:

kontrolu seznamu palivových toků, která zajistí, že bude seznam úplný a že všechny příslušné změny povahy a funkce regulovaného subjektu budou zahrnuty do plánu monitorování;

ii)

posouzení souladu s prahovými hodnotami nejistoty pro množství propuštěného paliva a v příslušných případech s dalšími parametry u použitých úrovní přesnosti pro každý palivový tok;

iii)

posouzení potenciálních opatření pro zlepšení používané metodiky monitorování, zejména metody pro stanovení relevantního podílu;

popis písemných postupů činností souvisejících s tokem údajů podle článku 58, v příslušných případech včetně nákresu pro objasnění;

popis písemných postupů pro kontrolní činnosti stanovené podle článku 59;

případně informace o příslušném propojení mezi činností regulovaného subjektu uvedenou v příloze III směrnice 2003/87/ES a vykazováním pro daňové účely podle vykazování dle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice 2003/96/ES a (EU) 2020/262;

číslo verze plánu monitorování a datum, od kterého se daná verze používá;

kategorii regulovaného subjektu;

podrobný popis metodik založených na výpočtu obsahující následující informace:

pro každý palivový tok, který má být monitorován, podrobný popis použité metodiky založené na výpočtu, včetně seznamu použitých vstupních údajů a výpočetních vzorců, metod pro stanovení relevantního podílu, seznamu úrovní přesnosti použitých pro množství propuštěného paliva, všech příslušných výpočtových faktorů, relevantního podílu a na známé úrovni agregace i kódů CRF konečného (konečných) použití palivového toku propuštěného ke spotřebě;

kategorizaci palivových toků na významné a minimální palivové toky, pokud chce regulovaný subjekt využít zjednodušení pro významné a minimální palivové toky;

popis použitých měřicích systémů a jejich měřicího rozsahu, nejistoty a umístění měřicích přístrojů, jež mají být použity pro jednotlivé palivové toky, které mají být monitorovány;

v příslušných případech u každého palivového toku standardní hodnoty použité pro výpočtové faktory označující zdroj daného faktoru nebo příslušný zdroj, z něhož bude pravidelně získáván standardní faktor;

v příslušných případech seznam analytických metod, které mají být použity pro stanovení všech příslušných výpočtových faktorů pro každý palivový tok, a popis písemných postupů pro tyto analýzy;

v příslušných případech popis postupu vysvětlujícího plán odběru vzorků paliv určených k analýze a postupu určeného k revizi adekvátnosti tohoto plánu;

v příslušných případech seznam laboratoří zapojených do provádění příslušných analytických postupů a popis postupu použitého k prokázání splnění rovnocenných požadavků v souladu s čl. 34 odst. 2 a 3, není-li laboratoř akreditována podle čl. 34 odst. 1;

v příslušných případech popis postupu používaného k posouzení toho, zda palivové toky z biomasy splňují požadavky čl. 38 odst. 5 a případně čl. 75 m odst. 2;

v příslušných případech popis postupu používaného ke stanovení množství bioplynu na základě záznamů o nákupu v souladu s čl. 39 odst. 4;

v příslušných případech popis postupu použitého pro předkládání informací podle čl. 75v odst. 3 a přijímání informací podle čl. 75v odst. 2.“

26)

V příloze II oddílu I se tabulka 1 mění takto:

třetí řádek (týkající se „pevných paliv“) se nahrazuje tímto:

„Pevná paliva kromě odpadu

Množství paliva (t)

± 7,5 %

± 5 %

± 2,5 %

± 1,5 %“;

ii)

za třetí řádek (týkající se „pevných paliv“) se vkládá nový řádek, který zní:

„Odpad

Množství paliva (t)

± 7,5 %

± 5 %

± 2,5 %

± 1,5 %“.

27)

Vkládá se nová příloha IIa, která zní:

„PŘÍLOHA IIa

Vymezení úrovní přesnosti pro metodiky založené na výpočtu týkající se regulovaných subjektů

1. VYMEZENÍ ÚROVNÍ PŘESNOSTI PRO MNOŽSTVÍ PROPUŠTĚNÉHO PALIVA

Pro úrovně přesnosti týkající se požadavků na množství propuštěného paliva v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 29 odst. 2 prvním pododstavcem se použijí prahové hodnoty nejistoty uvedené v tabulce 1. Prahové hodnoty nejistoty se vykládají jako maximální přípustná míra nejistoty pro stanovení palivových toků během vykazovaného období.

Tabulka 1

Úrovně přesnosti pro množství propuštěného paliva (maximální přípustná nejistota pro každou úroveň přesnosti)

Typ palivového toku

Parametr, pro který je nejistota použita

Úroveň přesnosti 1

Úroveň přesnosti 2

Úroveň přesnosti 3

Úroveň přesnosti 4

Spalování paliv

Standardní komerční paliva	Množství paliva [t] nebo [Nm3] nebo [TJ]	±7,5 %	±5 %	±2,5 %	±1,5 %
Ostatní plynná a kapalná paliva	Množství paliva [t] nebo [Nm3] nebo [TJ]	±7,5 %	±5 %	±2,5 %	±1,5 %
Pevná paliva	Množství paliva [t] nebo [TJ]	±7,5 %	±5 %	±2,5 %	±1,5 %

2. VYMEZENÍ ÚROVNÍ PŘESNOSTI PRO VÝPOČTOVÉ FAKTORY A PRO RELEVANTNÍ PODÍL

Regulované subjekty monitorují emise CO2 ze všech typů paliv propuštěných ke spotřebě v odvětvích uvedených v příloze III směrnice 2003/87/ES nebo v systému Unie podle článku 30j uvedené směrnice pomocí úrovní přesnosti vymezených v tomto oddíle.

2.1. Úrovně přesnosti pro emisní faktory

Při stanovení podílu biomasy pro směsné palivo se vymezené úrovně přesnosti vztahují k předběžnému emisnímu faktoru. U fosilních paliv se úrovně přesnosti vztahují k emisnímu faktoru.

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

standardní faktory uvedené v oddíle 1 přílohy VI;

jiné konstantní hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. e), pokud není v oddíle 1 přílohy VI uvedena žádná použitelná hodnota.

Úroveň přesnosti 2a: Regulovaný subjekt použije pro příslušné palivo emisní faktory specifické pro danou zemi v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b) a c).

Úroveň přesnosti 2b: Regulovaný subjekt odvodí emisní faktory pro palivo na základě výhřevnosti daných typů uhlí v kombinaci s empirickou korelací stanovenou alespoň jednou za rok v souladu s články 32 až 35 a 75 m.

Regulovaný subjekt zajistí, aby tento vztah závislosti splňoval požadavky správné technické praxe a aby se používal jen pro ty zástupné hodnoty, pro něž byl zaveden.

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

stanovení emisního faktoru v souladu s příslušnými ustanoveními článků 32 až 35;

empirickou korelaci stanovenou pro úroveň přesnosti 2b, pokud regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že nejistota empirické korelace nepřesahuje 1/3 hodnoty nejistoty, již regulovaný subjekt musí dodržovat s ohledem na stanovení množství propuštěného paliva pro příslušné palivo.

2.2. Úrovně přesnosti pro jednotkový konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

standardní faktory uvedené v oddíle 1 přílohy VI;

jiné konstantní hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. e), pokud není v oddíle 1 přílohy VI uvedena žádná použitelná hodnota.

Úroveň přesnosti 2a: Regulovaný subjekt použije pro příslušné palivo emisní faktory specifické pro danou zemi v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b) nebo c).

Úroveň přesnosti 2b: U komerčních paliv se použije jednotkový konverzní faktor odvozený ze záznamů o nákupech příslušného paliva, pokud byl odvozen na základě uznávaných vnitrostátních nebo mezinárodních norem.

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt stanoví jednotkový konverzní faktor v souladu s články 32 až 35.

2.3. Úrovně přesnosti pro podíl biomasy

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije příslušnou hodnotu zveřejněnou příslušným orgánem nebo Komisí nebo hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1.

Úroveň přesnosti 2: Regulovaný subjekt použije metodu odhadu schválenou v souladu s čl. 75 m odst. 3 druhým pododstavcem.

Úroveň přesnosti 3a: Regulovaný subjekt použije analýzy v souladu s čl. 75 m odst. 3 prvním pododstavcem a v souladu s články 32 až 35.

Pokud regulovaný subjekt v souladu s čl. 39 odst. 1 předpokládá 100 % podíl fosilního uhlíku, nestanoví se pro podíl biomasy žádná úroveň přesnosti.

Úroveň přesnosti 3b: U paliv pocházejících z výrobního procesu s definovanými a vyhledatelnými vstupními toky může regulovaný subjekt založit odhad na hmotnostní bilanci fosilního uhlíku a uhlíku pocházejícího z biomasy vstupujícího do procesu a vystupujícího z procesu, jako je například systém hmotnostní bilance v souladu s čl. 30 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.

2.4. Úrovně přesnosti pro relevantní podíl

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije standardní hodnotu v souladu s čl. 75 l odst. 3 nebo 4.

Úroveň přesnosti 2: Regulovaný subjekt použije metody v souladu s čl. 75 l písm. odst. 2 e) až g).

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt použije metody v souladu s čl. 75 l odst. 2 písm. a) až d).“;

28)

Příloha III se mění takto:

název se nahrazuje tímto:

„ Metodiky monitorování v oblasti letectví (článek 53) “;

v oddíle 2 se tabulka 1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 1

Faktory CO2 pro fosilní letecké palivo (předběžné emisní faktory)

Palivo	Emisní faktor (t CO2/t paliva)
Letecký benzín (AvGas)	3,10
Tryskový benzín (Jet B)	3,10
Letecký petrolej (Jet A1 nebo Jet A)	3,16 “.

29)

Příloha IV se mění takto:

oddíl 10 se mění takto:

bod A se nahrazuje tímto:

„A. Oblast působnosti

Provozovatel uvede alespoň tyto potenciální zdroje emisí CO2: kalcinace vápence, dolomitu nebo magnezitu v surovinách, neuhličitanového uhlíku v surovinách, konvenční fosilní palivo pecí, alternativní fosilní palivo pecí a suroviny, biomasové palivo pecí (odpadní biomasy) a jiná paliva.

Pokud jsou pálené vápno a CO2 pocházející z vápence použity pro procesy čištění tak, aby bylo znovu vázáno přibližně stejné množství CO2, nemusí být v plánu monitorování pro dané zařízení samostatně zahrnut rozklad uhličitanů ani proces čištění.“;

ii)

bod B se nahrazuje tímto:

„B. Zvláštní pravidla monitorování

Emise ze spalování jsou monitorovány v souladu s oddílem 1 této přílohy. Emise z procesů z uhličitanů v surovinách jsou monitorovány v souladu s oddílem 4 přílohy II. Vždy je třeba zohlednit uhličitany vápníku a hořčíku. Kdykoli je to důležité pro výpočet emisí, je nutné zohlednit i jiné uhličitany a neuhličitanový uhlík v surovinách.

Pro metodiku založenou na vstupu se upraví hodnoty obsahu uhličitanů podle příslušného obsahu vody a hlušiny v daném materiálu. V případě výroby hořčíku se berou v úvahu ve vhodných případech i jiné nerosty obsahující hořčík než uhličitany.

Je třeba se vyhnout dvojímu započtení nebo vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Při použití metody B se prach z vápenné pece v relevantních případech považuje za samostatný zdrojový tok.“;

v oddíle 11 se bod B nahrazuje tímto:

„B. Zvláštní pravidla monitorování

Emise ze spalování, včetně mokrého čištění spalin, jsou monitorovány v souladu s oddílem 1 této přílohy. Emise z procesů z neuhličitanových surovin včetně koksu, grafitu a uhelného prachu jsou monitorovány v souladu s oddílem 4 přílohy II. Mezi uhličitany, které je třeba zohlednit, patří alespoň CaCO3, MgCO3, Na2CO3, NaHCO3, BaCO3, Li2CO3, K2CO3 a SrCO3. Použije se pouze metoda A.

Odchylně od oddílu 4 přílohy II se pro emisní faktor surovin obsahujících uhličitany použije toto vymezení úrovní přesnosti:

Úroveň přesnosti 1: použijí se stechiometrické poměry uvedené v oddíle 2 přílohy VI. Čistota příslušných vstupních materiálů se stanoví podle osvědčených postupů v odvětví.

Úroveň přesnosti 2: množství příslušných uhličitanů v každém příslušném vstupním materiálu se stanoví v souladu s články 32 až 35.

Odchylně od oddílu 4 přílohy II pro konverzní faktor se pro všechny emise z procesů ze surovin obsahujících uhličitany a neuhličitany použije pouze úroveň přesnosti 1.“

30)

Příloha V se mění takto:

název se nahrazuje tímto:

„ Minimální požadavky na úroveň přesnosti pro metodiky založené na výpočtu týkající se zařízení kategorie A uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. a) a subjektů kategorie A uvedených v čl. 75e odst. 2 písm. a) a výpočtové faktory pro standardní komerční paliva u zařízení kategorie B a C uvedená v čl. 19 odst. 2 písm. b) a c) a subjekty kategorie B uvedené v čl. 75e odst. 2 písmeno b) “;

tabulka 1 se mění takto:

třetí řádek (týkající se „pevných paliv“) se nahrazuje tímto:

„Pevná paliva kromě odpadu

2a/2b

N.P.

N.P.“;

ii)

za třetí řádek (týkající se „pevných paliv“) se vkládá nový řádek, který zní:

„Odpad

2a/2b

N.P.

N.P.“.

31)

V příloze V se vkládá nová tabulka 2, která zní:

„Tabulka 2

Minimální úrovně přesnosti, které mají být použity pro metodiky založené na výpočtu v případě subjektů kategorie A a v případě výpočtových faktorů pro standardní komerční paliva pro regulované subjekty v souladu s čl. 75e odst. 2 písm. a)

Typ palivového toku	Množství propuštěného paliva	Jednotkový konverzní faktor	Emisní faktor (*1)
Standardní komerční paliva	2	2a/2b	2a/2b
Ostatní plynná a kapalná paliva	2	2a/2b	2a/2b
Pevná paliva	1	2a/2b	2a/2b
(1) () Úrovně přesnosti pro emisní faktor se vztahují k předběžnému emisnímu faktoru. Pro směsné materiály se podíl biomasy stanoví samostatně. Úroveň přesnosti 1 je minimální úrovní přesnosti, která se použije pro podíl biomasy v případě subjektů kategorie A a v případě standardních komerčních paliv pro všechny regulované subjekty v souladu s čl. 75e odst. 2 písm. a)“.

32)

V příloze VI oddíle 1 tabulce 1 se za 47. řádek (týkající se „odpadních pneumatik“) vkládá nový řádek, který zní:

„Komunální odpad (podíl nebiomasy)

91,7

N.P.

pokyny IPCC 2006“.

33)

Příloha IX se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IX

Minimální údaje a informace, které mají být uchovány v souladu s čl. 67 odst. 1

Provozovatelé, provozovatelé letadel a regulované subjekty uchovávají přinejmenším následující informace:

1. SPOLEČNÉ NÁLEŽITOSTI PRO ZAŘÍZENÍ, PROVOZOVATELE LETADEL A REGULOVANÉ SUBJEKTY

plán monitorování schválený příslušným orgánem;

dokumenty odůvodňující výběr metodiky monitorování a dokumenty odůvodňující dočasné nebo trvalejší změny metodik monitorování a v příslušných případech úrovně přesnosti schválené příslušným orgánem;

všechny příslušné aktualizace plánů monitorování oznámené příslušnému orgánu v souladu s článkem 15 a odpovědi příslušného orgánu;

všechny písemné postupy zmíněné v plánu monitorování, včetně případného plánu odběru vzorků, postupy pro činnosti související s tokem údajů a postupy pro kontrolní činnosti;

seznam všech použitých verzí plánu monitorování a všech souvisejících postupů;

dokumentace odpovědnosti v souvislosti s monitorováním a vykazováním;

v příslušných případech posouzení rizika provedené provozovatelem, provozovatelem letadel nebo regulovaným subjektem;

zprávy o zlepšení v souladu s článkem 69;

ověřený roční výkaz emisí;

10)

ověřovací zpráva;

11)

jakékoli další informace považované za nezbytné pro ověření ročního výkazu emisí.

2. SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO ZAŘÍZENÍ STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a veškeré jeho aktualizace;

v příslušných případech všechna posouzení nejistoty;

v případě použití metodiky založené na výpočtu používané v zařízeních:

údaje o činnosti použité pro jakýkoli výpočet emisí za každý zdrojový tok, rozčleněné podle procesu a druhu paliva nebo materiálu;

v příslušných případech seznam všech standardních hodnot použitých jako výpočtové faktory;

úplný soubor výsledků odběru vzorků a analýz pro stanovení výpočtových faktorů;

dokumentace všech oprav neúčinných postupů a nápravných opatření přijatých v souladu s článkem 64;

všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

pro metodiky založené na měření v zařízeních tyto další náležitosti:

dokumentace odůvodňující volbu metodiky založené na měření;

údaje použité pro analýzu nejistot v souvislosti s emisemi z každého zdroje emisí, rozčleněné podle procesu;

údaje použité pro potvrzovací výpočty a výsledky výpočtů;

podrobný technický popis systému kontinuálního měření, včetně dokladů o schválení příslušným orgánem;

hrubé a souhrnné údaje ze systému kontinuálního měření emisí, včetně dokumentace změn v průběhu času a zápisů o provedených testech, poruchách, kalibracích, servisu a údržbě;

dokumentace veškerých změn systému kontinuálního měření;

všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

v příslušných případech model založený na hmotnostní nebo energetické bilanci použitý pro stanovení náhradních údajů v souladu s čl. 45 odst. 4 a výchozí předpoklady;

při použití nouzové metodiky podle článku 22 všechny údaje nezbytné pro stanovení emisí ze zdrojů a zdrojových toků, pro něž je tato metodika použita, a zástupné údaje pro údaje o činnosti, výpočtové faktory a jiné parametry, které by byly vykázány podle metodiky založené na úrovni přesnosti;

pro výrobu primárního hliníku tyto další náležitosti:

dokumentace výsledků z měřicích kampaní pro stanovení emisních faktorů CF4 a C2F6 specifických pro dané zařízení;

dokumentace výsledků stanovení účinnosti zachycování fugitivních emisí;

všechny příslušné údaje o výrobě primárního hliníku, frekvence a době trvání anodových efektů nebo údaje o přepětí;

pro zachycování, přepravu a geologické ukládání CO2 v příslušných případech tyto další náležitosti:

dokumentace množství CO2 injektovaného do úložného komplexu zařízeními, která provádějí geologické ukládání CO2;

reprezentativně agregované údaje o teplotě a tlaku z přepravní sítě;

kopie povolení k ukládání, včetně schváleného plánu monitorování podle článku 9 směrnice 2009/31/ES;

zprávy předložené v souladu s článkem 14 směrnice 2009/31/ES;

zprávy o výsledcích kontrol prováděných v souladu s článkem 15 směrnice 2009/31/ES;

dokumentace o nápravných opatřeních přijatých v souladu s článkem 16 směrnice 2009/31/ES.

3. SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO ČINNOSTI V OBLASTI LETECTVÍ

seznam vlastních, pronajatých a pronajímaných letadel a potřebné důkazy o úplnosti tohoto seznamu; pro každé letadlo datum, kdy bylo přidáno nebo odebráno z leteckého parku provozovatele letadel;

seznam letů zahrnutých v každém vykazovaném období včetně kódu ICAO obou letišť pro každý let a potřebné důkazy o úplnosti tohoto seznamu;

příslušné údaje použité pro stanovení spotřeby paliva a emisí;

v příslušných případech dokumentace týkající se metodiky pro nedostatky v údajích, počet letů, u nichž se vyskytly nedostatky v údajích, údaje použité k odstranění nedostatků v údajích, pokud se vyskytly a pokud počet letů, u nichž došlo k nedostatkům v údajích, překročil 5 %, důvody těchto nedostatků a dokumentace přijatých nápravných opatření.

4. SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO REGULOVANÉ SUBJEKTY

seznam palivových toků v každém vykazovaném období a nezbytné důkazy o úplnosti tohoto seznamu, včetně kategorizace palivových toků;

způsoby, jakými jsou paliva vymezená v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES propouštěna ke spotřebě, a pokud jsou k dispozici, i typy mezispotřebitelů, pokud by to nezpůsobilo nepřiměřenou administrativní zátěž;

typ konečného použití včetně příslušného kódu CRF konečných odvětví, v nichž se spotřebovává palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES, na dostupné úrovni agregace;

příslušné údaje použité pro stanovení množství propuštěného paliva pro každý palivový tok;

v příslušných případech seznam použitých standardních hodnot a výpočtových faktorů;

relevantní podíl pro každý palivový tok včetně identifikace každého odvětví konečné spotřeby a všech relevantních podkladových údajů pro tuto identifikaci;

použitelné úrovně přesnosti včetně odůvodnění odchylek od požadovaných úrovní přesnosti;

úplný soubor výsledků odběru vzorků a analýz pro stanovení výpočtových faktorů;

dokumentace všech oprav neúčinných postupů a nápravných opatření přijatých v souladu s článkem 64;

10)

všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

11)

seznam zařízení, do nichž je palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES propouštěno ke spotřebě, včetně názvů, adresy a čísla povolení a množství propuštěného paliva dodaného do těchto zařízení za vykazovaná období.“

34)

Příloha X se mění takto:

oddíl 1 se mění takto:

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1)

identifikační údaje zařízení, jak jsou stanoveny v příloze IV směrnice 2003/87/ES, a číslo povolení, které mu bylo přiděleno, s výjimkou zařízení na spalování komunálního odpadu;“;

ii)

v bodě 6 se doplňuje nové písmeno h), které zní:

„h)

pokud je zdrojový tok druhem odpadu, příslušné kódy odpadů podle rozhodnutí Komise 2014/955/EU ( *9 ).

iii)

v bodě 9 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

v příslušných případech zástupné údaje pro obsah energie z fosilních paliv a materiálů a z paliv a materiálů z biomasy.“;

oddíl 2 se mění takto:

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8) hmotnost paliva (v tunách) podle druhu paliva na dvojici států, včetně informací o všech následujících údajích:

zda biopaliva splňují požadavky čl. 38 odst. 5;

zda je palivo způsobilým leteckým palivem;

u způsobilých leteckých paliv druh paliva vymezený v čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES;“

ii)

bod 9 se nahrazuje tímto:

„9) celkové množství emisí CO2 v tunách CO2 s použitím předběžného emisního faktoru, jakož i emisního faktoru, rozčleněné podle členského státu odletu a příletu, včetně CO2 z biopaliv, která nesplňují požadavky čl. 38 odst. 5;“

iii)

v bodě 12 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

množství biopaliv použité v průběhu vykazovaného roku (v tunách) podle druhu paliva a to, zda biopaliva splňují požadavky čl. 38 odst. 5;“

iv)

doplňuje se nový bod 12a, který zní:

„12a) celkové množství způsobilých leteckých paliv použité v průběhu vykazovaného roku (v tunách) podle druhu paliva podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES“;

bod 13 se nahrazuje tímto:

„13) jako přílohu ročního výkazu emisí uvede provozovatel letadel údaje o ročních emisích a ročních počtech letů za dvojice letišť. V příslušných případech se uvede množství způsobilého leteckého paliva (v tunách) za dvojice letišť. Na žádost provozovatele je příslušný orgán povinen nakládat s těmito informacemi jako s důvěrnými.“;

oddíl 3 se zrušuje;

doplňuje se oddíl 4, který zní:

„4. ROČNÍ VÝKAZY EMISÍ REGULOVANÝCH SUBJEKTŮ

Roční výkaz emisí regulovaného subjektu musí obsahovat alespoň následující informace:

identifikační údaje regulovaného subjektu, jak jsou stanoveny v příloze IV směrnice 2003/87/ES, a číslo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, které mu bylo přiděleno;

název a adresu ověřovatele výkazu;

vykazovaný rok;

odkaz na poslední schválený plán monitorování a číslo verze tohoto plánu a datum, od kterého se používá, a rovněž odkaz na jakékoli jiné plány monitorování relevantní pro daný vykazovaný rok a číslo jejich verze;

relevantní změny v provozu regulovaného subjektu a změny a dočasné odchylky v plánu monitorování schváleném příslušným orgánem, k nimž došlo během vykazovaného období; včetně dočasných nebo trvalých změn úrovní přesnosti, důvodů pro tyto změny, počátečního data změn a počátečního a koncového data dočasných změn;

informace za všechny palivové toky zahrnující alespoň:

celkové emise vyjádřené jako t CO2, včetně CO2 z palivových toků z biomasy, které nesplňují požadavky čl. 38 odst. 5;

použité úrovně přesnosti;

množství propuštěného paliva (vyjádřené v tunách, Nm3 nebo TJ) a jednotkový konverzní faktor vyjádřený v příslušných jednotkách, v relevantních případech uváděný samostatně;

emisní faktory vyjádřené v souladu s požadavky uvedenými v článku 75f; podíl biomasy vyjádřený jako bezrozměrné zlomky;

hodnoty stanovené podle čl. 75h odst. 3 pro jednotkový konverzní faktor příslušného palivového toku, pokud se emisní faktory pro paliva vztahují k hmotnosti nebo objemu, a nikoli k energii;

prostředky, kterými se palivo propouští ke spotřebě;

konečné (konečná) použití palivového toku propuštěného ke spotřebě včetně kódu CRF v dostupné míře podrobnosti;

relevantní podíl vyjádřený jako bezrozměrný zlomek s přesností na tři desetinná místa. Pokud je pro určení relevantního podílu u palivového toku použita více než jedna metoda, uvedou se informace o typu metody, souvisejícím relevantním podílu, množství propuštěného paliva a kódu CRF v dostupné míře podrobnosti;

pokud se relevantní podíl podle čl. 75 l odst. 1 rovná nule:

seznam všech subjektů, na které se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES, označených názvem, adresou a v příslušných případech číslem povolení, které jim bylo přiděleno;

ii)

množství propuštěného paliva dodaného jednotlivým subjektům, na které se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES, za příslušné vykazované období, vyjádřené v t, Nm3 nebo TJ, jakož i odpovídající emise.

informace, které mají být vykazovány jako informativní položky, obsahující alespoň:

v relevantních případech zástupné údaje pro výhřevnost palivových toků z biomasy;

emise, množství a obsah energie biopaliv a biokapalin propuštěných ke spotřebě vyjádřené v t a TJ a informace o tom, zda tato biopaliva a biokapaliny splňují požadavky čl. 38 odst. 5;

pokud dojde k nedostatkům v údajích a k jejich odstranění prostřednictvím náhradních údajů v souladu s čl. 66 odst. 1:

palivový tok, kterého se týkají jednotlivé nedostatky v údajích;

důvody jednotlivých nedostatků v údajích;

počáteční a koncové datum a čas jednotlivých nedostatků v údajích;

emise vypočítané na základě náhradních údajů;

podrobný popis metody odhadu pro náhradní údaje, včetně důkazu o tom, že použitá metodika nevede k podhodnocování emisí během příslušného období, pokud nebyla tato metoda dosud zahrnuta do plánu monitorování;

jakékoli další změny regulovaného subjektu během vykazovaného období s ohledem na emise skleníkových plynů daného regulovaného subjektu během vykazovaného roku.“

35)

Doplňují se nové přílohy, které znějí:

„PŘÍLOHA Xa

ZPRÁVY O DODAVATELÍCH PALIVA A SPOTŘEBĚ PALIVA STACIONÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ A V RELEVANTNÍCH PŘÍPADECH O PROVOZOVATELÍCH LETADEL A PŘEPRAVNÍCH SPOLEČNOSTECH

Provozovatel předloží společně s informacemi obsaženými v ročním výkazu emisí podle přílohy X tohoto nařízení zprávu s následujícími informacemi pro každé nakoupené palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES:

název a adresu dodavatele paliva, který je registrován jako regulovaný subjekt, a číslo povolení, které mu bylo přiděleno. V případech, kdy dodavatel paliva není regulovaným subjektem, předloží provozovatelé seznam všech dodavatelů paliv od přímých dodavatelů paliva až po regulovaný subjekt, včetně jejich názvu, adresy a čísla povolení, které jim bylo přiděleno, pokud jej budou mít k dispozici;

druhy a množství paliv získaných od jednotlivých dodavatelů uvedených v písmenu a) během příslušného vykazovaného období;

množství paliv použitých pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES od každého dodavatele paliv během příslušného vykazovaného období.

PŘÍLOHA Xb

ZPRÁVY REGULOVANÝCH SUBJEKTŮ O PROPUŠTĚNÝCH PALIVECH

Regulovaný subjekt předloží společně s informacemi obsaženými v ročním výkazu emisí podle přílohy X tohoto nařízení zprávu s následujícími informacemi pro každé nakoupené palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES:

název a adresa provozovatele, v relevantních případech provozovatele letadel a přepravní společnosti, jimž je palivo propouštěno, a číslo povolení, které jim bylo přiděleno. V ostatních případech, kdy je palivo určeno ke konečnému použití v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES, předloží regulovaný subjekt seznam všech spotřebitelů paliv od přímých kupujících až po provozovatele včetně jejich názvu, adresy a čísla povolení, které jim bylo přiděleno, pokud bude mít tento seznam k dispozici a pokud by to nezpůsobilo nepřiměřenou administrativní zátěž;

druhy a množství paliv prodaných jednotlivým kupujícím uvedeným v písmenu a) během příslušného vykazovaného období.

množství paliva použitého pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES pro každého kupujícího uvedeného v písmenu a) během příslušného vykazovaného období.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2024.

Ustanovení čl. 1 bodu 24, bodu 25 písm. a) podbodu iii), bodu 25 písm. d), bodu 27, bodu 30 písm. a), bodů 31 a 33, bodu 34 písm. d) a bodu 35 se však použijí ode dne 1. července 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

( *1 ) Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4).

( *2 ) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51)

( *3 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření (Úř. věst. L 250, 30.9.2019, s. 10).“;

( *4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).

( *5 ) Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje (Úř. věst. L 291, 6.12.1995, s. 46).

( *6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

( *7 ) Nařízení (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004 (Úř. věst. L 121, 8.5.2012, s. 1).“.

( *8 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie (Úř. věst. L 177, 2.7.2019, s. 3).“;

( *9 ) Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 44).“;

Zavřít

(EU) 2023/2122Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2122 ze dne 17. října 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, pokud jde o aktualizaci monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání