(EU) 2023/1315Nařízení Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a nařízení (EU) 2022/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy (Text s významem pro EHP)

„a)

režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2 (s výjimkou článků 19c a 19d), 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost, jakož i podporu poskytovanou ve formě finančních produktů podle oddílu 16 kapitoly III, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 200 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. V případě podpory podle oddílu 16 kapitoly III tohoto nařízení se při posuzování toho, zda průměrný roční rozpočet státní podpory daného členského státu týkající se finančního produktu překračuje 200 milionů EUR, zohlední pouze příspěvky členského státu do složky členského státu v rámci záruky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (*1), které jsou určeny pro konkrétní finanční produkt. Komise může na základě posouzení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dnů od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období. Pokud Komise v souvislosti s těmito režimy již prodloužila použitelnost tohoto nařízení nad rámec původních šesti měsíců, mohou členské státy rozhodnout o prodloužení platnosti uvedených režimů do konce období použitelnosti tohoto nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát předložil hodnotící zprávu v souladu s plánem hodnocení, jejž schválila Komise;

„a)

podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (*2) s výjimkou:

b)

podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje, podpory na projekty Evropské územní spolupráce, podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c a podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d;

„a)

V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) vede k negativní kumulativní částce, která překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*5) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

b)

V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího vlastního kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“, považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.

„20)

„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:

upravená výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dotčené oblasti, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je část způsobilých nákladů ve výši 55 milionů EUR; B je část způsobilých nákladů v rozmezí 55 milionů EUR a 110 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 110 milionů EUR;“;

„27)

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené v mapě regionální podpory, která byla schválena podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy a která je platná v době poskytnutí podpory;“;

„32)

„čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotčené provozovně oproti průměrnému stavu za určité období poté, co byla od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla. Počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;“;

„34)

„finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondů fondů, soukromých investičních fondů, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;“;

„39a)

„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

39b)

„písemným“ se rozumí jakákoli forma písemného dokumentu, a to včetně elektronických dokumentů, pokud jsou uznávány za rovnocenné podle platných správních postupů a právních předpisů dotčeného členského státu;“;

„42)

„regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku, včetně kategorií, jako jsou osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, avšak s výjimkou odpisových nákladů a finančních nákladů v souvislosti s investicí, která využila investiční podporu;

43)

„odvětvím oceli“ se rozumí výroba jednoho nebo několika následujících produktů:

„43a)

„hnědým uhlím“ se rozumí uhlí nízké kvality kategorie C nebo ortolignit a uhlí nízké kvality kategorie B nebo metalignit, jak jsou definovány v mezinárodním systému kodifikace uhlí zavedeném Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů;“;

„45)

„odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo služby nákladní dopravy pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2) zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (*6):

„47a)

„dokončením investice“ se rozumí okamžik, kdy vnitrostátní orgány považují investici za dokončenou, nebo pokud takový okamžik neexistuje, tři roky po zahájení prací;“;

„49)

„počáteční investicí“ se rozumí jedna z následujících investic:

50)

„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnost ve stejné třídě (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (NACE Rev. 2);

51)

„počáteční investicí, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti“, se rozumí:

„72)

„nezávislým soukromým investorem“ se rozumí investor, který je soukromý a nezávislý, jak je vymezeno v tomto bodě. „Soukromými“ investory se rozumí investoři, kteří bez ohledu na svou vlastnickou strukturu sledují čistě obchodní zájmy, využívají vlastní zdroje a nesou plné riziko své investice, přičemž mezi ně patří zejména: úvěrové instituce investující na vlastní riziko a z vlastních zdrojů, soukromé nadace a nadační fondy, rodinné firmy a business angels, korporátní investoři, pojišťovny, penzijní fondy, akademické instituce, jakož i fyzické osoby vykonávají či nevykonávající hospodářskou činnost. Pro účely této definice nebudou za soukromé investory považovány Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, ani právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni udělil mandát k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (národní podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). „Nezávislým“ investorem se rozumí investor, který není podílníkem způsobilého podniku, do nějž investuje. V rámci následných investic je investor nadále „nezávislý“, pokud byl považován za nezávislého investora v předchozím kole investic. Při založení nové společnosti se má za to, že soukromí investoři, včetně zakladatelů této nové společnosti, jsou na této společnosti nezávislí;

73)

„fyzickou osobou“ se pro účely článků 21a a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;“;

„79)

„pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a která byla pověřena členským státem nebo subjektem členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). Pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (*7) nebo v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. b) bodem iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (*8) nebo čl. 59 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (*9), podle toho, co je použitelné;

„80)

„inovativním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje jednu z těchto podmínek:

„81)

„alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný obchodní systém podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*15), kde nejméně 50 % finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé a střední podniky;

„85)

„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové technologie).

Průmyslový výzkum zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovanými rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;

86)

„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové nebo edgeové technologie). Může se jednat například i o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.

Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zdokonalení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.

Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zdokonalení;“;

„90a)

formulace „aplikace pro jiné než obranné účely“ pro účely článku 25e označuje aplikace v jiných produktech, než jsou produkty pro obranné účely uvedené v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (*16).

„92)

„inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, výzkumné infrastruktury, testovací a experimentální infrastruktury, centra pro digitální inovace, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž cílem je stimulovat inovační činnost a nové způsoby spolupráce, například prostřednictvím digitálních prostředků, sdílením a/nebo podporou sdílení zařízení a výměny znalostí a odborných poznatků a účinným podílením se na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru. Centra pro digitální inovace, včetně evropských center pro digitální inovace financovaných v rámci centrálně řízeného programu Digitální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (*17), jsou subjekty, jež mají stimulovat široké využívání digitálních technologií, jako je umělá inteligence, cloud computing, edge computing a vysoce výkonná výpočetní technika a kybernetická bezpečnost, v průmyslu (zejména ze strany malých a středních podniků), a organizace veřejného sektoru. Centra pro digitální inovace mohou být sama o sobě považována za inovační klastr pro účely tohoto nařízení.

„94)

„poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc nebo vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany nebo využívání nehmotného majetku nebo používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, jakož i konzultace, pomoc nebo odborná příprava týkající se zavádění nebo používání inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

95)

„podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází, cloudových služeb a služeb ukládání dat, knihoven, průzkumu trhu, laboratoří, označování kvality, testování, provádění experimentů a certifikace nebo jiných souvisejících služeb, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry za účelem vývoje efektivnějších nebo technologicky vyspělejších výrobků, postupů nebo služeb, včetně zavádění inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

96)

„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií. Z této definice jsou vyloučeny změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

97)

„inovacemi postupů“ se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně podstatných změn technik, zařízení nebo programového vybavení) na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií nebo řešení. Z této definice jsou vyloučeny menší změny nebo zdokonalení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;“;

„98a)

„testovací a experimentální infrastrukturou“ se rozumí zařízení, vybavení, kapacity a zdroje, jako jsou zkušební stolice, pilotní linky, demonstrační zařízení, testovací zařízení nebo živé laboratoře, a související podpůrné služby, které jsou využívány převážně podniky, zejména malými a středními podniky, jež žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb a testování a modernizace technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Přístup k veřejně financovaným testovacím a experimentálním infrastrukturám je otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek. Testovací a experimentální infrastruktury jsou někdy také označovány jako technologické infrastruktury (*18);

„101)

„ochranou životního prostředí“ se rozumí opatření nebo činnost určená ke snížení nebo zamezení znečištění, nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo jiného poškození fyzického prostředí (včetně ovzduší, vody a půdy), ekosystémů nebo přírodních zdrojů lidskou činností, a to i za účelem zmírnění změny klimatu, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození, k ochraně a obnově biologické rozmanitosti nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie a jiných technik snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, jakož i k přechodu na modely oběhového hospodářství, jejichž cílem je snížit používání primárních surovin a zvýšit efektivitu. Patří sem i opatření, která posilují adaptační schopnost a minimalizují zranitelnost vůči dopadům klimatu;

102)

„normou Unie“ se rozumí:

„102a)

„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu;

102b)

„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení vodík;

102c)

„vodíkem z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vodík vyrobený z energie z obnovitelných zdrojů v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (*20);

„102d)

„elektřinou z obnovitelných zdrojů“ se rozumí elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

102e)

„inteligentním dobíjením“ se rozumí dobíjení, při němž se intenzita elektřiny dodávané do baterie upravuje v reálném čase na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;

102f)

„čistým vozidlem“ se rozumí:

102g)

„vozidlem s nulovými emisemi“ se rozumí:

102h)

„vozidlem“ se rozumí:

102i)

„mobilním zařízením pro pozemní odbavení“ se rozumí mobilní zařízení používané při servisních činnostech souvisejících s leteckou nebo námořní dopravou;

102j)

„mobilním terminálovým zařízením“ se rozumí mobilní zařízení používané pro nakládku, vykládku a překládku zboží a intermodálních nakládacích jednotek a pro přesun nákladu v prostoru terminálu;

„103)

„energetickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*25);

„103a)

„primární energií“ se rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;“;

„103d)

„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov nebo ucelených částí budov přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;“

„103e)

„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců, spočítaných v souladu s články 3 až 6 přílohy I, jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR; několik subjektů se považuje za jeden podnik, je-li splněna některá z podmínek uvedených v čl. 3 odst. 3 přílohy I. Pro účely použití čl. 56e odst. 10 a článku 56f se malým podnikem se střední tržní kapitalizací rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců;“;

„103f)

„úsporami energie“ se rozumějí úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;“;

„105

„fondem energetické účinnosti“ se rozumí zvláštní investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;“;

„108)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (KVET)“ neboli „kogenerací“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;“;

„108a)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny využívající jako vstup pro výrobu tepla a elektřiny 100 % energie z obnovitelných zdrojů;

108b)

„tepelným čerpadlem“ se rozumí stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí;“;

„109)

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie; patří sem i elektřina z obnovitelných zdrojů používaná k doplnění akumulačních systémů připojených za měřidlem (buď společně, nebo jako doplněk k zařízení vyrábějícímu energii z obnovitelných zdrojů), nikoli však elektřina vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;“;

„109a)

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ se rozumí společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;“;

„114)

„inovativní technologií“ se rozumí technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedávno validovaná a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizaci nebo modernizaci stávající technologie;“;

„114a)

„demonstračním projektem“ se rozumí demonstrační projekt ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (*26);

114b)

„rozdílovou smlouvou“ se rozumí nástroj podpory, který dává příjemci nárok na platbu rovnající se rozdílu mezi pevnou realizační cenou (cenami) a referenční cenou – například tržní cenou – za jednotku výstupu;

„115)

„zajišťováním výkonové rovnováhy“ se v případě elektřiny rozumí zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2019/943;

116)

„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2019/943;

„116a)

„subjektem zúčtování“ se rozumí subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/943;“;

„117)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;“;

„117a)

„biopalivy“ se rozumějí biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;

117b)

„bioplynem“ se rozumí bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;

117c)

„biokapalinami“ se rozumějí biokapaliny ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;

117d)

„palivy z biomasy“ se rozumějí paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;“;

„118)

„mezerou ve financování“ se rozumí čisté dodatečné náklady představující rozdíl mezi hospodářskými příjmy a náklady (včetně investičních a provozních) podporovaného projektu a příjmy a náklady alternativního projektu, který by příjemce podpory pravděpodobně realizoval, pokud by podpora nebyla poskytnuta. Pro stanovení mezery ve financování musí členský stát vyčíslit v případě faktického scénáře a věrohodného hypotetického srovnávacího scénáře všechny hlavní náklady a příjmy a odhadované vážené průměrné náklady kapitálu („WACC’“) příjemců s cílem diskontovat budoucí peněžní toky i čistou současnou hodnotu faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti projektu. Typické čisté dodatečné náklady lze odhadnout jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou v případě faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti referenčního projektu.

119)

„ekologickou daní nebo parafiskálním poplatkem“ se rozumí daň či poplatek, které se uplatňují na specifický daňový základ, produkty nebo služby s jasně negativním dopadem na životní prostředí, nebo daň či poplatek, které mají docílit toho, aby cena činností, zboží nebo služeb zahrnovala i náklady na životní prostředí, nebo toho, aby se výrobci a spotřebitelé přeorientovali na činnosti, které více respektují životní prostředí;“;

„121a)

„sanací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jako je například odstraňování nebo detoxikace kontaminantů nebo přebytku živin z půdy a vody, jejichž cílem je odstranit zdroje degradace;

121b)

„rehabilitací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jejichž cílem je obnovit určitou úroveň fungování ekosystému v degradovaných lokalitách, přičemž cílem je spíše obnovení a průběžné poskytování ekosystémových služeb než biologická rozmanitost a integrita vymezeného přirozeného nebo polopřirozeného referenčního ekosystému;

121c)

„ekosystémem“ se rozumí ekosystém ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*27);

121d)

„biologickou rozmanitostí“ se rozumí biologická rozmanitost ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2020/852;

„123a)

„znečišťující látkou“ se rozumí znečišťující látka ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2020/852;

123b)

„znečištěním“ se rozumí znečištění ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2010/75/EU;

123c)

„řešením založeným na přírodě“ se rozumí opatření na ochranu, zachování, obnovu, udržitelné využívání a řízení přírodních nebo modifikovaných suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů, která účinně a přizpůsobivě řeší sociální, hospodářské a environmentální výzvy a zároveň představují přínosy v oblasti dobrých životních podmínek pro člověka, ekosystémových služeb, odolnosti a biologické rozmanitosti;

123d)

„obnovou“ se rozumí proces napomáhání zotavení ekosystému jako prostředku zachování biologické rozmanitosti a zvýšení odolnosti ekosystému, zejména vůči změně klimatu. Obnova ekosystémů zahrnuje opatření přijatá za účelem zlepšení stavu ekosystému a znovuvytvoření nebo opětovné založení ekosystému tam, kde došlo ke ztrátě tohoto stavu, a opatření přijatá za účelem zlepšení odolnosti ekosystému a jeho přizpůsobení se změně klimatu;“;

„124)

„energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí účinné dálkové vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;“;

„124a)

„dálkovým vytápěním“ a „dálkovým chlazením“ se rozumí ústřední vytápění nebo ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2010/31/EU;

124b)

„soustavami dálkového vytápění a chlazení“ se rozumějí zařízení pro výrobu vytápění a/nebo chlazení, ukládání tepla a distribuční síť, včetně primární – přenosové – sítě a sekundární sítě potrubí pro dodávky vytápění nebo chlazení spotřebitelům. Odkaz na dálkové vytápění se vykládá jako odkaz na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle toho, zda sítě dodávají vytápění nebo chlazení společně, nebo odděleně;“;

„126)

„opětovným použitím“ se rozumí opětovné použití ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (*28);

127)

„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí příprava k opětovnému použití ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2008/98/ES;

128)

„recyklací“ se rozumí recyklace ve smyslu čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES;

„128a)

„účinným využíváním zdrojů“ se rozumí snižování množství vstupů potřebných k výrobě jednotky výstupu nebo nahrazování primárních vstupů vstupy sekundárními;

128b)

„odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

128c)

„odpadním teplem“ se rozumí odpadní teplo ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2018/2001;

128d)

„zpracováním“ se rozumí zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES, jakož i zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek;

128e)

„využitím“ se rozumí využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES, jakož i využití jiných produktů, materiálů nebo látek;

128f)

„odstraněním“ se rozumí odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;

128g)

„jinými produkty, materiály nebo látkami“ se rozumějí produkty, materiály a látky jiné než odpady, včetně vedlejších produktů uvedených v článku 5 směrnice 2008/98/ES, zbytky ze zemědělství a lesnictví, odpadní voda, dešťová voda a povrchový odtok vody, minerály, živiny, zbytkové plyny z výrobních postupů a nadbytečné produkty, součásti a materiály;

128h)

„nadbytečnými produkty, součástmi a materiály“ se rozumějí produkty, součásti nebo materiály, které jejich držitel již nepotřebuje nebo pro něž již nemá využití, ale které jsou vhodné k opětovnému použití;

128i)

„tříděným sběrem“ se rozumí tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2008/98/ES;”;

„130)

„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:

Aktiva uvedená v písmenech a) až g), která jsou vybudována pro jednoho předem určeného uživatele nebo pro malou skupinu předem určených uživatelů a přizpůsobená jejich potřebám („vyhrazená infrastruktura“), se nepovažují za energetickou infrastrukturu.

„130a)

„provozovatelem distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

130b)

„provozovatelem přenosové soustavy“ se rozumí provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

130c)

„ukládáním elektřiny“ se rozumí odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektrickou energii;

130d)

„ukládáním tepla“ se rozumí odložení spotřeby tepelné energie na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické nebo tepelné energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a v příslušném případě následná přeměna nebo zpětná přeměna takové energie na tepelnou energii pro konečné použití (například vytápění nebo chlazení);“

„131)

„právní předpisy o vnitřním trhu s energií“ znamenají směrnici (EU) 2019/944, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (*32), nařízení (EU) 2019/943 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (*33);

„131a)

„zachycováním a ukládáním uhlíku“ neboli „CCS“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, jeho přepravu do úložiště a jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;

131b)

„zachycováním a využitím uhlíku“ neboli „CCU“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, a jeho přepravu na místo spotřeby nebo využití CO2 za účelem plného využití tohoto CO2;“;

„137)

„širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí širokopásmová síť bez jakékoli aktivní složky a zahrnující fyzickou infrastrukturu, včetně kabelovodů, sloupů, stožárů, věží, nenasvícených optických vláken, rozvodných skříní a kabelů (včetně kabelů z nenasvícených optických vláken a měděných kabelů);“;

„137a)

„sítí páteřního propojení“ se rozumí část širokopásmové sítě, která spojuje přístupovou síť s páteřní sítí a která neposkytuje přímý přístup koncovým uživatelům. Jedná se o část sítě, kde je agregován provoz koncových uživatelů;

137b)

„páteřní sítí“ se rozumí hlavní síť, která propojuje sítě páteřního propojení z různých oblastí nebo regionů;

137c)

„přístupovou sítí“ se rozumí úsek širokopásmové sítě, který propojuje síť páteřního propojení s prostory či zařízeními koncových uživatelů;“

„139)

„velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Velkoobchodní přístup zahrnuje na základě současného technologického rozvoje alespoň následující přístupové produkty: i) pro sítě FTTx: přístup k širokopásmové infrastruktuře, zpřístupnění a přístup k bitovému toku; ii) pro kabelové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iii) pro pevné bezdrátové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iv) pro mobilní sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám (alespoň roamingu); v) pro satelitní platformy: přístup k aktivním službám; vi) pro sítě páteřního propojení: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám;“;

„139a)

„prostory v dosahu sítě“ se rozumějí prostory koncových uživatelů, kam může operátor na žádost koncových uživatelů do čtyř týdnů ode dne podání žádosti poskytnout širokopásmové služby (bez ohledu na to, zda jsou tyto prostory již připojeny k síti, či nikoli). Cena účtovaná za poskytování širokopásmových služeb v prostorách koncového uživatele nesmí v tomto případě přesáhnout běžné poplatky za připojení, což znamená, že nesmí zahrnovat žádné dodatečné nebo mimořádné náklady ve srovnání s běžnou obchodní praxí a v žádném případě nesmí přesáhnout obvyklou cenu v dotčeném členském státě. Uvedenou cenu stanoví příslušný vnitrostátní orgán;“;

„139d)

„dobou provozní špičky“ se rozumí denní doba, která zpravidla trvá jednu hodinu, kdy je zatížení sítě obvykle na maximu;

139e)

„podmínkami v době provozní špičky“ se rozumí podmínky, za nichž se očekává provoz sítě v „době provozní špičky“;

139f)

„příslušným časovým horizontem“ se rozumí časový horizont používaný pro ověření plánovaných soukromých investic a odpovídající časovému rámci odhadovanému členským státem pro zavedení plánované státem financované sítě od okamžiku zveřejnění veřejné konzultace o plánovaném státním zásahu až do zprovoznění dané sítě (tj. do začátku poskytování velkoobchodních a/nebo maloobchodních služeb prostřednictvím státem financované sítě). Příslušný časový horizont nemůže být kratší než dva roky;“

„157)

„přístavní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, například kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastruktura pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu a dobíjecí infrastruktura a infrastruktura plnicích stanic v přístavech, která dodává vozidlům, mobilním terminálovým zařízením a mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu, vodík, amoniak a metanole;“

„a)

u regionální investiční podpory: v případě investice se způsobilými náklady ve výši 110 milionů EUR nebo více – částky podpory na podnik a investiční projekt, jak jsou uvedeny níže:

b)

u regionální urbanistické podpory: 22 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;

c)

u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 8,25 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d)

u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2,2 milionu EUR na podnik a projekt;

e)

u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2,2 milionu EUR ročně na podnik;“;

„ea)

u podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c: 200 000 EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro mikropodniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 25 000 EUR na příjemce a kalendářní rok a pro mikropodniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 30 000 EUR na příjemce a kalendářní rok;

eb)

u podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d; 2 miliony EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro malé a střední podniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 250 000 EUR na příjemce a kalendářní rok a pro malé a střední podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 300 000 EUR na příjemce a kalendářní rok. Podpora poskytovaná podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh je podmíněna tím, že nebude částečně nebo zcela postoupena prvovýrobcům;“;

„f)

u podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce: u podpory podle článku 20 částku ve výši 2,2 milionu EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 20a částky stanovené v čl. 20a odst. 2 na podnik a projekt;

g)

u podpory rizikového financování: 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 8 a čl. 21a odst. 2;

h)

u podpory na zahájení činnosti: částky stanovené na podnik v čl. 22 odst. 3, 4, 5 a 7;

i)

u podpory výzkumu a vývoje:

j)

u investiční podpory na výzkumné infrastruktury: 35 milionů EUR na infrastrukturu;

ja)

u investiční podpory na testovací a experimentální infrastruktury: 25 milionů EUR na infrastrukturu;

k)

u podpory určené inovačním klastrům: 10 milionů EUR na klastr;

l)

u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 10 milionů EUR na podnik a projekt;

m)

u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 12,5 milionu EUR na podnik a projekt;

n)

u podpory na vzdělávání: 3 miliony EUR na vzdělávací projekt;

o)

u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;

p)

u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením ve formě subvencování mzdových nákladů: 11 milionů EUR ročně na podnik;

q)

u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 11 milionů EUR ročně na podnik;

r)

u podpory na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;

s)

u investiční podpory na ochranu životního prostředí, není-li uvedeno jinak: 30 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

sa)

u podpory na vyhrazenou infrastrukturu a ukládání podle čl. 36 odst. 4: 25 milionů EUR na projekt;“;

„sb)

u investiční podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic podle čl. 36a odst. 1 a 2: 30 milionů EUR na podnik a projekt a v případě režimů průměrný roční rozpočet ve výši 300 milionů EUR;

sc)

u investiční podpory na kombinované snížení energetické náročnosti a zvýšení environmentální výkonnosti budov podle čl. 38a odst. 7 a čl. 39 odst. 2a: 30 milionů EUR na podnik a projekt;

sd)

u podpory na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách podle článku 38b: 30 milionů EUR celkového nominálního nesplaceného financování na příjemce;

se)

u investiční podpory projektů ke zvýšení energetické účinnosti v budovách ve formě finančních nástrojů: částky uvedené v čl. 39 odst. 5;

sf)

u podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo poplatcích podle článku 44a: 50 milionů EUR na režim ročně;“

„v)

u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů podle článku 42 a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje podle článku 43: 30 milionů EUR na podnik a projekt; součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42, ani součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 43, by neměl překročit 300 milionů EUR ročně;

w)

u podpory na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle článku 46: 50 milionů EUR na podnik a projekt;

x)

u podpory na energetickou infrastrukturu podle článku 48: 70 milionů EUR na podnik a projekt;

y)

u podpory na zavádění pevných širokopásmových sítí udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na pevné širokopásmové sítě udělené formou finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;“;

„yd)

u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;“;

„z)

u investiční podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 165 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 82,5 milionu EUR na podnik ročně;

aa)

u režimů podpory audiovizuálních děl: 55 milionů EUR na režim ročně;

bb)

u investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: 33 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 110 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2,2 milionu EUR na infrastrukturu ročně;

cc)

u investiční podpory na místní infrastrukturu: 11 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 22 milionů EUR na tutéž infrastrukturu;“;

„ee)

u podpory na námořní přístavy: způsobilé náklady 143 milionů EUR na projekt (nebo 165 milionů EUR na projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (*34)); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;

ff)

u podpory na vnitrozemské přístavy: způsobilé náklady 44 milionů EUR na projekt (nebo 55 milionů EUR na projekt ve vnitrozemském přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;

„hh)

u podpory určené malým a středním podnikům na náklady vzniklé v důsledku účasti na projektech komunitně vedeného místního rozvoje: u podpory podle článku 19a 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 19b částky stanovené v čl. 19b odst. 2 na projekt.“;

„f)

podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článků 21 a 21a;“;

„ga)

podpora určená malým a středním podnikům ve formě snížených poplatků za přístup nebo bezplatného přístupu k poradenským službám v oblasti inovací a podpůrným službám v oblasti inovací ve smyslu čl. 2 bodu 94 a 95, poskytovaná například organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry na základě režimu podpory, jsou-li splněny tyto podmínky:

„l)

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;“;

„m)

podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19c;

n)

podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19d.“;

„b)

podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 21, 21a a 22;“;

„l)

podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, jsou-li splněny příslušné podmínky uvedené v článku 19a nebo 19b;“;

„m)

podpora na sanaci škod na životním prostředí a rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, pokud náklady na sanaci nebo rehabilitaci překračují zvýšení hodnoty půdy nebo majetku a jsou splněny podmínky stanovené v článku 45;

n)

podpora na ochranu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 45;

o)

podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie podle článků 41, 42 a 43, pokud je podpora poskytnuta automaticky na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a pokud opatření bylo schváleno a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti;

p)

podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla za podmínek stanovených v článku 19c;

q)

podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině za podmínek stanovených v článku 19d.“;

i)

v prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici. U malých a středních podniků je způsobilých 100 % nákladů na nehmotný majetek.“;

„a)

investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců poté, co jsou od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla, vyjádřeno v ročních pracovních jednotkách;

b)

všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení investice;“;

„b)

dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží uvnitř státních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady. Členský stát může stanovit environmentální normy, které musí zvolený druh dopravy splňovat, a pokud jsou tyto normy uloženy příjemci, může při výpočtu dodatečných nákladů na dopravu vycházet z nejnižších nákladů na splnění uvedených environmentálních norem.“;

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„e)

dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu; aniž je dotčen čl. 7 odst. 1 třetí věta, mohou být tyto náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje alternativně vypočítány na základě zjednodušeného vykazování nákladů ve formě paušální sazby do výše 20 %, která se použije na celkové způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d). V tomto případě se náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje použité pro výpočet nepřímých nákladů stanoví na základě běžných účetních postupů a zahrnují pouze způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d).“;

„c)

náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry.“;

i)

písmena a) a b) se nahrazují tímto:

ii)

doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„f)

fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen v souladu s platnými právními předpisy a členský stát musí zajistit hloubkovou kontrolu, která ověří, že pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti bude uplatněna komerčně solidní investiční strategie.“;