(EU) 2023/1301Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1301 ze dne 26. června 2023, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (dále jen „konečné nařízení“) (3) zavedla Evropská komise konečné ochranné opatření na některé výrobky z oceli (dále jen „ochranné opatření“), které sestává z celních kvót pro některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), jež se vztahují na 26 kategorií výrobků z oceli a jsou stanoveny na úrovních zachovávajících tradiční obchodní toky pro jednotlivé kategorie výrobků. Clo ve výši 25 % se použije pouze v případě, že tyto celní kvóty, které se v současné době v důsledku liberalizace každoročně zvyšují (v současnosti o 4 %), jsou překročeny. Ochranné opatření bylo uloženo na počáteční období tří let, tj. do 30. června 2021.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (4) (dále jen „nařízení o přezkumném šetření před prodloužením“) Komise prodloužila dobu trvání ochranného opatření do 30. června 2024.

(3)

Komise provedla technické úpravy opatření v důsledku různých funkčních přezkumných šetření, a to prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1590 (5) („nařízení o prvním funkčním přezkumu“), prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/894 (6) („nařízení o druhém funkčním přezkumu“), respektive prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/978 (7) („nařízení o třetím funkčním přezkumu“). Komise toto opatření přezkoumala také po vystoupení Spojeného království z Unie (8). Komise opatření upravila v návaznosti na některé události, zejména na uvalení zákazu dovozu oceli z Ruska a Běloruska v souvislosti s nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině (9) a na skončení platnosti některých ustanovení dvoustranné dohody s preferenčními obchodními partnery (10).

(4)

V 85. bodě odůvodnění nařízení o přezkumném šetření před prodloužením se uvádí, že „aby bylo zaručeno, že ochranné opatření zůstane v platnosti pouze v nezbytném rozsahu, provede Komise přezkum s cílem určit, zda by na základě okolností v dané době nemělo být ochranné opatření ukončeno do 30. června 2023, tedy po dvou letech prodloužení“.

(5)

V nařízení o přezkumném šetření před prodloužením Komise dále uvedla, že kromě posouzení možného ukončení opatření do 30. června 2023 s ohledem na okolnosti, které v té době budou panovat, může v případě, že opatření nebude předčasně ukončeno, využít tento přezkum také k aktualizaci seznamu rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje a které jsou z něj vyloučeny, na základě údajů o dovozu z roku 2022 a k posouzení, zda je úroveň liberalizace nadále přiměřená.

(6)

Komise proto zahájila přezkumné šetření oznámením o zahájení řízení (dále jen „oznámení“) zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. prosince 2022 (11). V oznámení byly zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly důkazy a údaje, na jejichž základě by bylo možné určit, zda je oprávněné ukončit opatření do 30. června 2023.

(7)

Komise si vyžádala konkrétní informace od výrobců a uživatelů v Unii prostřednictvím dotazníků, které byly zúčastněným stranám zpřístupněny ve veřejném spisu („TRON“) (12) a na internetových stránkách Evropské komise (GŘ pro obchod) (13).

(8)

Stejně jako v předchozích přezkumných šetřeních Komise navrhla dvoufázový písemný postup. Nejdříve měly strany možnost do 13. ledna 2023 zaslat svá podání a případně odpovědi na dotazníky. Komise tyto informace zpřístupnila ve veřejném spisu a zúčastněné strany měly možnost předložit připomínky (fáze vyvracení). Komise následně tyto protiargumenty zpřístupnila v systému TRON.

(9)

V pozdější fázi řízení Komise nahrála do systému TRON aktualizovaný soubor odpovědí výrobců v Unii na dotazník, aby tak zahrnoval nejnovější dostupné údaje, konkrétně hospodářské ukazatele za poslední čtvrtletí roku 2022. Zúčastněné strany dostaly příležitost se k aktualizovaným informacím vyjádřit.

(10)

Podle nařízení o přezkumném šetření před prodloužením mělo ochranné opatření platit do 30. června 2024. Komise tehdy dospěla k závěru, že pokud by opatření bylo ukončeno, jak se původně očekávalo, mohlo by zvýšení objemu dovozu podstatně ohrozit významnější hospodářské oživení a snahy vynakládané ocelářským odvětvím Unie v procesu přizpůsobování se vyšší úrovni dovozu. Proto by opatření mohlo být ukončeno dne 30. června 2023 pouze v případě, že by Komise s ohledem na okolnosti vyplývající z přezkumného šetření před prodloužením a na základě dostupných důkazů (včetně podání a protiargumentů obdržených od zúčastněných stran v probíhajícím přezkumném šetření) dospěla k závěru, že by takové předčasné ukončení bylo odůvodněné. Naopak v případě, že nebudou předloženy skutečné důkazy odůvodňující předčasné ukončení, bude opatření automaticky platit až do 30. června 2024.

(11)

Komise za účelem svého posouzení přezkoumala připomínky a důkazy obdržené od zúčastněných stran, včetně odpovědí na dotazník, a v případě potřeby porovnala informace s dalšími dostupnými zdroji, které shromáždila prostřednictvím vlastního průzkumu v rámci šetření. Jak bude vysvětleno níže, Komise dospěla k závěru, že za současných okolností by předčasné ukončení ochranného opatření nebylo odůvodněné.

(12)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že skutečnost, že některé celní kvóty (ať už pro jednotlivé země, nebo zbytkové) byly vyčerpány před koncem daného čtvrtletí, svědčí o tom, že stávající objem bezcelní oceli, který je k dispozici z dovozu, je nedostatečný. Strany proto tvrdily, že tato situace vede k tomu, že si uživatelé nemohou opatřit ocel potřebnou pro své činnosti.

(13)

Komise zjistila, že stejně jako tomu bylo od uložení konečného ochranného opatření v únoru 2019, i v období posuzovaném v rámci tohoto přezkumného šetření vyčerpaly některé země původu celní kvóty v některých kategoriích výrobků již na počátku čtvrtletí. Jak však potvrdila předchozí šetření (14), tato skutečnost nemůže vést k závěru, že ochranné opatření způsobuje nedostatek oceli pro uživatele obecně. V tomto ohledu Komise poznamenala, že tvrzení některých zúčastněných stran se týkala samostatného vyčerpání některých konkrétních celních kvót, ale neodkazovala na celkovou dostupnost oceli mimo konkrétní zemi původu, která mohla rychle vyčerpat své celní kvóty pro danou zemi. Komise tedy potvrdila, že i když některé konkrétní země původu v daném okamžiku u určitých kategorií výrobků své kvóty vyčerpaly, z obecného hlediska zůstal přístup k těmto kategoriím výrobků v rámci ostatních zemí původu do značné míry dostupný.

(14)

V tomto ohledu Komise posoudila celkové využití celních kvót na dovoz v probíhajícím roce provádění ochranných opatření (22. července – 23. června) na základě údajů, které byly k dispozici v době rozhodování, konkrétně na základě úplného souboru údajů za první tři čtvrtletí tohoto období (22. července – 23. března). Podle těchto údajů se využívání celních kvót vyvíjelo následovně:

Tabulka 1 –

Vývoj využívání celních kvót (15)

(15)

Komise rovněž posoudila využití a dostupnost celních kvót podle jednotlivých kategorií výrobků, aby potvrdila celkový trend uvedený v tabulce 1. Z kombinovaného posouzení jednoznačně vyplynulo, že uživatelé v Unii měli v každém čtvrtletí možnost získat bezcelní ocel z několika zdrojů prakticky ve všech kategoriích výrobků a že dostupné objemy bezcelní oceli se každé čtvrtletí zvyšovaly (v některých případech podstatně).

(16)

Vzhledem k těmto skutečnostem dospěla Komise k závěru, že tvrzení o nedostatku dovážené oceli (16) neodpovídá posuzovaným údajům. Analýza rovněž odhalila rostoucí objem nevyužitých celních kvót v rámci všech kategorií. Relevantní údaje týkající se vývoje trhu, např. spotřeby na trhu Unie, ukázaly v druhé polovině roku 2022 postupné zpomalování (viz oddíl 4.2.2). Kromě toho nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že v případě výrobků spadajících do těchto vyčerpaných celních kvót není nabídka ze strany výrobců v Unii dostatečná.

(17)

Z těchto důvodů Komise nesouhlasila s tvrzením, že rychlé vyčerpání některých celních kvót (z některých zemí původu) v určitých kategoriích mohlo vést k nedostatku oceli na trhu Unie.

(18)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že v důsledku některých změn v opatření USA podle § 232 by se riziko odklonu obchodu údajně snížilo natolik, že by ochranné opatření z těchto důvodů již nebylo nutné.

(19)

Komise posoudila vývoj opatření USA podle § 232 v předchozích přezkumech a dospěla k závěru, že změny v opatření USA podle § 232 neovlivnily základ pro posouzení rizika odklonu obchodu (17). V rámci tohoto šetření se Komise zabývala posledním vývojem opatření USA. Komise za prvé konstatovala, že americká administrativa zřejmě nemá v úmyslu toto opatření v blízké budoucnosti zrušit, když uvedla, že „Bidenova administrativa je odhodlána zachovat národní bezpečnost USA tím, že zajistí dlouhodobou životaschopnost našeho ocelářského průmyslu a odvětví hliníku, a nemá v úmyslu v důsledku těchto sporů zrušit cla podle § 232“ (18).

(20)

Za druhé, s ohledem na informace předložené zúčastněnými stranami a vlastní analýzu Komise zjistila, že od posledního posouzení tohoto argumentu Komisí v nařízení o třetím přezkumném šetření z června 2022 došlo k následujícím změnám opatření USA podle § 232 (19): za prvé, od 1. června 2022 zavedly USA celní kvótu pro Spojené království, na jejímž základě je určitý objem dovozu v rámci kvóty z působnosti tohoto opatření vyňat, přičemž na dovoz nad rámec kvóty se nadále vztahuje dodatečné clo ve výši 25 %. Za druhé, od 1. června 2022 USA dočasně pozastavily opatření pro Ukrajinu.

(21)

Analýza ukázala, že rozsah působnosti amerického opatření podle § 232 se od posledního posouzení Komise v nařízení o třetím přezkumném šetření téměř nezměnil, což ukázalo, že trh USA je před dovozem oceli nadále silně chráněn.

(22)

Komise dále posoudila vývoj dovozu na trh USA (20) a potvrdila, že v roce 2022 se ve srovnání s rokem 2017, který předcházel uložení opatření USA podle § 232, celkově snížil o 10 % (21). Pokud jde o dovoz na trh USA ze zemí, které jsou hlavními dodavateli oceli do Unie, je tento trend mnohem výraznější, neboť jejich celkový dovoz klesl o 27 %, což představuje snížení o více než 2 miliony tun.

(23)

Komise proto potvrdila, že dovoz na trh USA dosahuje i nadále výrazně nižších úrovní než před opatřením podle § 232. Vzhledem k tomu, že americký trh je stále ovlivněn opatřeními podle § 232, zůstává trh Unie největším světovým trhem pro dovoz oceli.

(24)

Komise rovněž uvedla, že zúčastněné strany nepředložily v tomto šetření žádné důkazy, které by zpochybnily zjištění Komise z předchozích šetření, a tudíž tato zjištění, pokud jde o riziko odklonu obchodu na trh Unie v důsledku opatření USA podle § 232, nijak neovlivnily.

(25)

Některé zúčastněné strany poznamenaly, že někteří výrobci v Unii dočasně zastavili nebo omezili výrobu v některých svých výrobních závodech kvůli nárůstu nákladů spojených s energií. V tomto ohledu tyto strany tvrdily, že výsledkem je riziko nedostatku dodávek na trhu a zvýšení cen v důsledku snížené nabídky ze strany výrobců v Unii.

(26)

Z analýzy Komise vyplynulo, že v souvislosti s prudkým nárůstem cen energií v Unii (22) několik výrobců v Unii skutečně dočasně vyřadilo z provozu některá výrobní zařízení, aby zmírnili dopad na své hospodářské výsledky (23). Tato opatření však byla dočasná a z dostupných důkazů vyplývá, že výrobci v Unii většinu své výrobní kapacity buď znovu uvedli do provozu, nebo tak právě činí (24).

(27)

Komise proto dospěla k závěru, že dočasná nečinnost některých výrobních zařízení, k níž došlo převážně v druhé polovině roku 2022, byla pouze přechodná a v prvních měsících roku 2023 byla z podstatně zvrácena opětovným zahájením výroby, která byla předtím pozastavena.

(28)

V souvislosti s výše uvedeným argumentem některé zúčastněné strany rovněž tvrdily, že k uspokojení poptávky je nezbytný dovoz z různých třetích zemí a že ochranné opatření představuje pro zásobování z konkrétních zemí původu bez omezení v kterémkoli časovém okamžiku překážku. Některé zúčastněné strany rovněž uvedly obecná tvrzení týkající se delších dodacích lhůt od výrobců v Unii a vyšších cen oceli.

(29)

V této souvislosti Komise poznamenala, že ochranné opatření bylo navrženo tak, aby zajistilo, že historické obchodní toky budou i nadále vstupovat na trh Unie bez cla. Tyto historické objemy byly navíc rok od roku postupně liberalizovány. Komise v předchozích přezkumech opatření vysvětlila, že zúčastněné strany působící v ocelářském odvětví se při provozování své činnosti musí stávajícímu regulačnímu rámci (v tomto případě existenci ochranného opatření) přizpůsobit. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, z údajů analyzovaných v tomto přezkumu jasně vyplynulo, že se objem nevyužitých celních kvót napříč kategoriemi výrobků každé čtvrtletí zvyšoval a že výrobci v Unii měli obecně k dispozici dodatečnou kapacitu. Proto skutečnost, že dovoz z jedné konkrétní země původu v dané kategorii mohl vyčerpat příslušnou celní kvótu před koncem čtvrtletí, neznamená, že ochranné opatření nepřiměřeně omezilo možnost zúčastněných stran získávat ocel osvobozenou od cla z jiných zdrojů, včetně jiných třetích zemí nebo Unie.

(30)

Pokud jde o dodací lhůty, Komise poznamenala, že názory některých zúčastněných stran se podle všeho lišily v tom, zda jsou dodací lhůty Unie standardní, nebo zda jsou abnormálně dlouhé. Vzhledem k protichůdným tvrzením uživatelů v této věci a vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné důkazy o tom, že delší než obvyklé dodací lhůty jsou v současné době v Unii běžným jevem, měla Komise za to, že dodací lhůty nelze v současné době považovat za problém v oblasti dodávek.

(31)

Pokud jde o ceny oceli, Komise posoudila vývoj cen v Unii a na jiných hlavních trzích s ocelí a konstatovala, že v prvním čtvrtletí roku 2023 ceny ve srovnání s nejvyšší hodnotou dosaženou v roce 2022 výrazně poklesly. K takovému poklesu cen došlo v situaci, kdy se mimo jiné výrobcům oceli v Unii zvyšovaly náklady na energii. Komise se domnívala, že vývoj cen na trhu Unie nelze přímo spojovat s ochranným opatřením, protože srovnatelný trend, který se časově shodoval, byl pozorován i na jiných hlavních trzích s ocelí. Kromě toho Komise poznamenala, že díky dostupnosti celních kvót s nulovou celní sazbou v průběhu celého období měli uživatelé obecně na výběr jiné možnosti než platit clo ve výši 25 % nebo nakupovat ocel od výrobců v Unii, a nebránilo se tak vstupu příslušného dalšího bezcelního dovozu na trh Unie.

(32)

Komise proto dospěla k závěru, že vývoj cen vykazuje ke konci roku 2022 klesající tendenci a že ve srovnání s jejich nejvyšší hodnotou na počátku roku 2022 se podstatně snížily. Komise navíc potvrdila, že tyto tendence byly pozorovány i na jiných významných trzích s ocelí, což naznačuje, že se jedná spíše o globální jev, který nesouvisí s trhem Unie a ochranným opatřením.

(33)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise usoudila, že zúčastněné strany neprokázaly, že by ochranné opatření s ohledem na stávající poptávku celkově omezilo jejich schopnost získávat ocel osvobozenou od cla, ani neprokázaly, jak by tomu s ohledem na předpokládanou poptávku a budoucí úrovně celních kvót bylo v budoucnu, pokud by opatření zůstalo v platnosti (viz oddíl 6).

(34)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že se celní kvóty obecně nevyužívají u všech kategorií výrobků a v některých případech je jejich míra využití velmi nízká, není již opatření nezbytné, a proto by Komise měla ochranné opatření ukončit.

(35)

Ačkoli je z tabulky 1 patrné, že míra využívání celních kvót se mezičtvrtletně nepochybně snížila, Komise se domnívala, že závěry nelze vyvozovat na základě toho, že se tato skutečnost posoudí samostatně. Tuto skutečnost je třeba zasadit do souvislosti s klesající spotřebou. V tomto ohledu Komise podrobněji posoudila rozsah tlaku dovozu tím, že zhodnotila celkový objem dovozu a jeho podíl na celkové spotřebě ve stejném období a zaměřila se na využívání celních kvót, zejména na ty případy, kdy byly celní kvóty pro jednotlivé země u některých zemí původu rychle vyčerpány.

(36)

Za prvé, pokud jde o celkový objem dovozu, Komise uvedla, že navzdory zpomalení spotřeby v Unii zejména v druhé polovině roku 2022, které ovlivnilo úroveň využívání celních kvót, dovoz v roce 2022 činil 31,1 milionu tun. To představuje třetí nejvyšší úroveň dovozu za posledních deset let. Z hlediska podílu na trhu dosáhl dovoz 19 %, přičemž ke konci roku 2022 se ještě zvýšil (v posledním čtvrtletí roku 2022 dosáhl 21 %). Jedná se o druhý nejvyšší podíl na trhu dosažený dovozem v posledním desetiletí (25), který byl překonán pouze podílem dovozu v roce 2018, jenž rovněž představoval nejvyšší objem dovozu v posledním desetiletí. Z údajů tedy vyplývá, že navzdory snížení úrovně využívání celních kvót v situaci nižší spotřeby se tlak dovozu zvýšil a z hlediska podílu na trhu zůstal blízko historicky nejvyšším úrovním, jichž bylo dosaženo těsně před přijetím konečného ochranného opatření na začátku roku 2019.

(37)

Za druhé, v každém čtvrtletí došlo k tomu, že několik celních kvót pro jednotlivé země bylo zcela vyčerpáno již na počátku čtvrtletí. Z tohoto jevu, kterým se Komise zabývala v předchozích nařízeních (26), je patrné, že v některých kategoriích výrobků i přes celkovou dostupnost objemů celních kvót nadále přetrvával tlak dovozu z určitých zemí původu, což v souvislosti s klesající poptávkou přispělo ke zvýšení podílu dovozu na trhu.

(38)

A konečně, ačkoli se zúčastněné strany, které argumentovaly ve prospěch ukončení, na tento aspekt obecně neodvolávaly, Komise se domnívá, že posouzení stávajícího a budoucího tlaku dovozu na trh Unie nelze provádět samostatně, např. pouze s ohledem na využívání celních kvót. Spíše je třeba se zaměřit na několik stávajících parametrů v daném odvětví, včetně vývoje nadměrné kapacity. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že celosvětová nadměrná kapacita v odvětví oceli se i nadále zvyšuje.

(39)

Nejnovější odhady OECD poukazují na to, že v celosvětovém měřítku přibývají další kapacity. Organizace OECD v únoru 2023 uvedla: „Zvýšilo se riziko krize způsobené celosvětovou nadměrnou kapacitou. Navzdory klesající poptávce po oceli a slabému výhledu pokračuje rozšiřování kapacit výrazným tempem, často s cílem prosadit se na exportních trzích. Rozdíl mezi celosvětovou kapacitou a výrobou surové oceli se z hodnoty 516,9 milionu metrických tun v roce 2021 vyšplhal na 632,0 milionu metrických tun v roce 2022. Nedávný nárůst nadměrné kapacity představuje riziko pro dlouhodobé zdraví a životaschopnost ocelářského odvětví a jeho schopnost umožnit hospodářský růst a prosperitu“ (27).

(40)

Organizace OECD dále dodala: „Jen v roce 2022 se celosvětová kapacita výroby oceli zvýšila o 32,0 milionu metrických tun (mmt) na 2 463,4 mmt. Pro představu o skutečných objemech je třeba uvést, že nárůst celosvětové kapacity je větší než stávající kapacita některých velkých ekonomik vyrábějících ocel“ (28).

(41)

Komise se proto domnívá, že nižší využívání celních kvót nemusí nutně znamenat snížení tlaku dovozu, které by mohlo být důvodem pro ukončení opatření do 30. června 2023.

(42)

Na podporu argumentu o ukončení opatření do 30. června 2023 se některé zúčastněné strany opíraly o určité vyhlídky trhu. Podle jejich názoru některé prognózy naznačují, že situace na trhu s ocelí v Unii se ke konci roku 2023 zlepší, a proto by Komise měla ochranné opatření zrušit, aby zajistila, že navazující odvětví nebudou tímto opatřením omezována a budou moci plně těžit z těchto údajně se zlepšujících tržních podmínek.

(43)

Komise analyzovala více zdrojů, aby dobře porozuměla vyhlídkám trhu. Všechny analyzované zdroje zveřejnily na období let 2023–24 pro celosvětové odvětví oceli, včetně trhu Unie, poměrně chmurnou prognózu, která poukazuje na vysokou nejistotu vyvolanou zejména nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, inflací, zvýšenými cenami energií (29) a mimo jiné i hospodářským zpomalením. Většina analyzovaných prognóz také upozorňuje na to, že situace na trhu Unie by pravděpodobně mohla být ještě nepříznivější.

(44)

Organizace OECD v prosinci 2022 (30) uvedla: „Vyhlídky světových trhů s ocelí se prudce zhoršily. (…) Očekává se, že spotřeba oceli v roce 2022 o 2,3 % klesne a v roce 2023 se o 1 % opět zvýší. Celosvětový vývoj poptávky po oceli se zhoršil v důsledku růstu cen energií a komodit, inflačních tlaků, nižší poptávky z Číny a politické nestability.“

(45)

Organizace OECD v únoru 2023 (31) konstatovala: „Křehké a slabé hospodářské oživení bylo zmařeno inflací, která byla vyšší, než se očekávalo (...). Ke zvýšení cen, zejména energií, přispěla také ruská agresivní válka proti Ukrajině, která má na jednotlivé jurisdikce nerovnoměrný dopad, přičemž nejvíce je zasažena Evropa. Nejistota vyhlídek je vysoká a rizika mají vzhledem k možnému výraznějšímu posílení inflace a dalšímu oslabení kupní síly domácností, jakož i k riziku eskalace války tendenci se zhoršovat.“

(46)

Agentura Fitch Ratings ve svém celosvětovém výhledu pro ocelářské odvětví na rok 2023 (32) uvedla: „Z přesunu nabídky a poptávky ve prospěch koncových trhů, který byl způsoben sníženou spotřebou v druhé polovině roku 2022, se celosvětový ocelářský průmysl v roce 2023 plně nezotaví. U výrobců oceli očekáváme podstatně nižší zisky, neboť vlivem celosvětového hospodářského zpomalení došlo k ukončení období mimořádně vysokých cen podporovaných zadržovanou postpandemickou poptávkou. Vyhlídky ocelářských společností v Evropě zůstávají kvůli vysokým a kolísavým nákladům na energie, hrozící hospodářské recesi, slábnoucí důvěře spotřebitelů a větší potřebě přebudovat dodavatelské řetězce v ocelářském odvětví a případně i na jeho koncových trzích neradostné.“

(47)

Na nejisté vyhlídky trhu a zvýšené ceny materiálů pro výrobu oceli a energií upozornila i agentura Standard and Poor‘s Platts (33).

(48)

Světové sdružení výrobců oceli ve svém krátkodobém výhledu z října 2022 uvedlo: „V důsledku trvalé inflace a přetrvávajících překážek na straně nabídky zaznamenalo oživení poptávky po oceli v rozvinutých ekonomikách v roce 2022 výrazný útlum. Inflaci a problémy v dodavatelském řetězci dále podnítila válka na Ukrajině. V souvislosti s vysokou inflací a energetickou krizí se zejména EU potýká s neutěšenými hospodářskými podmínkami. Nálada klesá a průmyslové činnosti prudce zpomalují a směřují k poklesu, neboť vysoké ceny energií způsobují uzavírání výrobních závodů“ (34). Ve svém nejnovějším výhledu z dubna 2023 Světové sdružení výrobců oceli uvedlo, že „zatímco ekonomika EU v roce 2022 vzrostla o 3,5 %, čímž se vyhnula recesi, průmyslové činnosti výrazně utrpěly vysokými náklady na energie, které v roce 2022 zapříčinily značný pokles poptávky po oceli. Ocelářské odvětví v EU bude v roce 2023 nadále pociťovat dopady války, dalších problémů souvisejících s dodavatelským řetězcem a pokračujícího zpřísňování měnové politiky. V roce 2024 se očekává viditelné oživení poptávky, neboť se předpokládá, že dopad války na Ukrajině a narušení dodavatelského řetězce bude odeznívat. Výhled je však ovlivněn přetrvávající nejistotou“ (35).

(49)

Komise se proto domnívá, že současné vyhlídky trhu s ocelí v Unii nemohou být důvodem pro ukončení opatření k 30. červnu 2023.

(50)

Některé zúčastněné strany vznesly několik typů tvrzení, která se týkala buď dané kategorie výrobků, nebo podmínek v dané zemi. V některých případech některé strany rovněž Komisi požádaly, aby u opatření provedla různé druhy technických úprav.

(51)

Komise poznamenala, že rozsah působnosti opatření, a konkrétněji tohoto přezkumného šetření, nezahrnuje konkrétní vývoj v určité kategorii výrobků nebo vývoj týkající se konkrétní třetí země, neboť opatření se uplatňuje erga omnes a vztahuje se na dotčený výrobek, který zahrnuje dvacet šest kategorií výrobků. Nebylo proto možné vyloučit konkrétní zemi nebo výrobek ani provést specifické úpravy fungování opatření (36). Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení a jak je připomenuto v oddíle 2 tohoto nařízení, cílem tohoto šetření bylo spíše posoudit, zda je ukončení opatření do 30. června 2023 opodstatněné.

(52)

Komise proto k těmto tvrzením nepřihlédla, neboť nespadala do oblasti působnosti šetření.

(53)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že k řešení problémů souvisejících s dovozem, kterým ocelářské odvětví Unie čelí, jsou vhodnější jiná opatření na ochranu obchodu, konkrétně antidumpingové a antisubvenční nástroje, a že jejich kombinace s ochranným opatřením představuje pro výrobní odvětví Unie situaci nadměrné ochrany. Některé strany navíc poznamenaly, že ocelářské odvětví Unie je již dostatečně chráněno prostřednictvím četných antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na širokou škálu výrobků.

(54)

Komise připomněla, stejně jako v předchozích přezkumných šetřeních a v reakci na podobná tvrzení (37), že ochranný nástroj je slučitelný s uplatňováním jiných nástrojů na ochranu obchodu, jako jsou antidumpingová a antisubvenční opatření. Komise dále připomíná, že právní rámec EU umožňuje ukládat antidumpingová a vyrovnávací opatření současně s ochrannými opatřeními (38). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(55)

Některé zúčastněné strany se odvolávaly na zprávu Orgánu pro řešení sporů (dále jen „DSB“) ze dne 29. dubna 2022 (39) ve sporu DS595 Evropská unie – ochranná opatření na některé výrobky z oceli a tvrdily, že Komise měla opatření automaticky ukončit, neboť nebylo v souladu s některými ustanoveními Dohody WTO o ochranných opatřeních a Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“).

(56)

V této souvislosti Komise odkázala na prováděcí nařízení (EU) 2023/104 ze dne 13. ledna 2023 (40), kterým provedla rozhodnutí DSB, a uvedla tak ochranné opatření pro ocel do souladu s pravidly WTO ve všech aspektech, v nichž odborná komise zjistila nesrovnalosti.

(57)

Tvrzení týkající se tohoto sporu proto nejsou v rámci probíhajícího přezkumu relevantní, neboť již byla řešena samostatným právním aktem. V každém případě, a jak to vyplývalo z logiky nařízení (EU) 2023/104, Komise nesouhlasila s tvrzením, že by na základě závěrů odborné skupiny v tomto sporu musela opatření ukončit.

(58)

Některé zúčastněné strany poukazovaly na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a na zákaz dovozu z Ruska a Běloruska v důsledku sankcí Unie vůči těmto zemím a tvrdily, že tyto události obecně způsobují významné narušení trhu s ocelí v Unii.

(59)

Komise nezpochybňuje, že tyto události mají kromě mnoha jiných oblastí hospodářství vliv i na trh s ocelí v Unii. Komise však omezila posouzení pouze na ochranné opatření týkající se oceli a připomněla přerozdělení kvót pro jednotlivé země Ruska a Běloruska v březnu 2022. Cílem tohoto přerozdělení bylo minimalizovat účinky zákazu dovozu uloženého na výrobky z oceli pocházející z obou zemí a zajistit, aby uživatelé měli i nadále přístup ke stejným objemům z více zdrojů.

(60)

Komise rovněž poznamenala, že trvání nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině a její důsledky pro trh s ocelí, včetně zákazu dovozu z Ruska a Běloruska, nelze v této fázi předvídat.

(61)

V tomto ohledu se tedy Komise domnívá, že tyto události nemohou být důvodem pro ukončení platnosti opatření k 30. červnu 2023.

(62)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že situace výrobního odvětví Unie se zlepšila do té míry, že ochranné opatření není nutné.

(63)

Komise se těmito tvrzeními zabývala v souvislosti s analýzou situace výrobního odvětví Unie v oddíle 4.2.2 níže. Komise zejména uvedla, že ačkoli se některé hospodářské faktory v roce 2021 zlepšily, situace výrobního odvětví Unie se v roce 2022 zhoršila, zejména s ohledem na nestabilitu trhu způsobenou nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, jakož i na kulminaci cen energií.

(64)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že platnost některých opatření na ochranu obchodu týkajících se výrobků z oceli v různých jurisdikcích uplynula nebo byla v nedávné době ukončena. Některé strany proto tvrdily, že by Komise měla při posuzování případného ukončení opatření do 30. června 2023 tento vývoj zohlednit.

(65)

V tomto ohledu Komise nezpochybnila tvrzení, že platnost některých opatření na ochranu obchodu týkajících se oceli mohla v nedávné době uplynout nebo být ukončena. Komise se však domnívala, že tento vývoj nelze posuzovat samostatně. V rámci šetření Komise potvrdila, že v nedávné době byla také několika jurisdikcemi uložena řada nových opatření na ochranu obchodu, která se týkají různých výrobků a zemí původu. K uplynutí platnosti nebo ukončení některých opatření proto došlo v období, kdy byla zavedena další nová opatření na ochranu obchodu (41). Komise uvedla, že neobdržela žádnou důkladnou analýzu ani důkazy, které by její předchozí zjištění (42) týkající se podrobného rozsahu opatření na ochranu obchodu ve třetích zemích činily neplatnými.

(66)

Komise se proto domnívala, že tvrzení obdržená od zúčastněných stran nezpochybňují její zjištění v předchozích šetřeních v této věci (43), a jako taková tedy nejsou důvodem pro ukončení opatření do 30. června 2023.

(67)

V zájmu vytvoření vyváženého a komplexního obrazu situace na trhu se Komise aktivně snažila získat podněty od uživatelů a jejich sdružení. Za tímto účelem Komise zaslala zvláštní dotazníky 154 uživatelům oceli v Unii a 19 sdružením uživatelů, kteří se účastnili předchozích přezkumů opatření, a byli proto zaznamenáni do spisu. Na tyto dotazníky, které byly k dispozici na internetových stránkách Evropské komise (DG pro obchod), mohli odpovídat i další uživatelé a sdružení.

(68)

Navzdory tomu, že Komise cíleně a aktivně oslovovala uživatele, obdržela odpovědi pouze od přibližně 30 z nich, včetně některých sdružení uživatelů z Unie, jako jsou výrobci automobilů, domácích spotřebičů, zpracovatelé válcovaného drátu a výrobci za studena válcovaných, pozinkovaných a pokovených svitků, a dále od několika jednotlivých uživatelů z různých odvětví, v nichž se ocel používá. Hlavní podněty uživatelů byly shrnuty a vyvráceny v oddíle 4.1.

(69)

Pokud jde o analýzu informací poskytnutých v dotaznících, Komise nejprve poznamenala, že navzdory aktivnímu oslovení, včetně průmyslových sdružení, obdržela poměrně nízký počet vyplněných dotazníků od uživatelů (přibližně 30 odpovědí od více než 160 známých uživatelů).

(70)

V každém případě Komise analyzovala odpovědi uživatelů na dotazník také s ohledem na další klíčové parametry, zejména využívání celních kvót a vyhlídky trhu. Jak vyplývá z příslušných analýz těchto témat (viz např. oddíl 4.1.1), uživatelé využívají stále se zvyšující úrovně celních kvót s nulovou celní sazbou (od roku 2019 došlo k nárůstu objemu celních kvót o 20 %), které však v různých kategoriích výrobků zůstávají trvale nevyužity. Od 1. července 2023 se navíc celní kvóty zvýší o další 4 % (v souladu se závazky WTO postupně liberalizovat toto opatření), z čehož budou mít prospěch ti uživatelé, kteří chtějí dále zvýšit objem dovozu z určitých zemí původu.

(71)

V této souvislosti uživatelé nepředložili žádné důkazy o tom, že by objem celních kvót (včetně zvýšených objemů v důsledku liberalizace, které budou k celním kvótám přičteny od 1. července 2023) spolu s dostupností oceli vyrobené v Unii s ohledem na stávající a předpokládanou poptávku nestačil k uspokojení jejich potřeb.

(72)

V rámci šetření se Komise rovněž snažila posoudit vývoj hospodářské situace výrobců oceli v Unii za pomoci dotazníků. Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří hlavních sdružení výrobců oceli v Unii (EUROFER, ESTA a CTA) (44) a několik dalších jednotlivých odpovědí od výrobců v Unii. Období, za které byly údaje poskytnuty, zahrnovalo roky 2021 a 2022.

(73)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie se zlepšila, zejména v roce 2021, kdy byla zaznamenána vysoká úroveň ziskovosti při velmi vysokých cenách oceli, a že tato situace bude pokračovat i v roce 2022. Vzhledem k tomuto údajnému zlepšení výkonnosti některé strany tvrdily, že ochranné opatření již nebude nutné, a proto by mělo být do 30. června 2023 ukončeno.

(74)

Z odpovědí výrobců v Unii na dotazník vyplynulo, že výrobní odvětví Unie zažilo v roce 2021 celkově příznivou situaci, k níž přispělo zejména oživení poptávky po skončení pandemie COVID-19 a abnormálně vysoké ceny oceli. Situace byla celkově velmi příznivá i na počátku roku 2022.

(75)

Po zbytek roku 2022 se však hospodářské výsledky výrobního odvětví Unie rychle zhoršily. Důvodů je několik. Vypuknutí nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině zejména vedlo k narušení v několika odvětvích, což se dotklo i trhu s ocelí. Prudký nárůst cen energií navíc vedl k vyšším výrobním nákladům výrobců oceli, avšak v kontextu zpomalení poptávky, kdy ceny oceli klesaly, a čelily tak tlaku dovozu, který v několika důležitých kategoriích výrobků zůstal na vysoké úrovni.

(76)

Vývoj ukazatelů újmy ukázal, že spotřeba oceli v Unii v roce 2022 (166,1 milionu tun) se ve srovnání s rokem 2021 (187,4 milionu tun) snížila o více než 20 milionů tun (-11,4 %).

(77)

Výroba výrobního odvětví Unie se pak od roku 2021 (167,7 milionu tun) do roku 2022 (149,6 milionu tun) snížila o 10,8 %. Úroveň výroby se v porovnání s první polovinou roku 2022 snížila zejména ve druhé polovině roku 2022 (-20,8 %).

(78)

Využití výrobní kapacity v roce 2021 dosahovalo úrovně 76 % a v 1. čtvrtletí (leden–březen) roku 2022 zůstalo téměř stejné (75 %). Od 2. čtvrtletí (duben–červen) 2022 však začalo klesat a ve 4. čtvrtletí (říjen–prosinec) 2022 dosahovalo velmi nízké hodnoty 58 %. Celkově se využití výrobní kapacity v letech 2021 až 2022 snížilo o 10 procentních bodů na hodnotu 65,6 %.

(79)

Objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie navíc od roku 2021 až do posledního čtvrtletí (říjen–prosinec) roku 2022 vykazoval souvisle klesající trend. Objem prodeje se meziročně snížil o 6,4 % z 68,4 milionu tun v roce 2021 na 64,1 milionu tun. V poměrném vyjádření se podíl výrobců v Unii na trhu snížil z 81,9 % v roce 2021 na 81,3 % v roce 2022.

(80)

A konečně, ziskovost těchto prodejů byla v roce 2021 na úrovni 9 % a dále se zvyšovala až na hodnotu 14,2 % ve 2. čtvrtletí (duben–červen) roku 2022. Tento pozitivní trend se však od 3. čtvrtletí (červenec–září) 2022 zvrátil, když ziskovost poklesla na 3,9 % a následně ve 4. čtvrtletí (říjen–prosinec) 2022 přešla ve ztráty a dosáhla úrovně -0,2 %. Celkově výrobní odvětví Unie dosáhlo v roce 2022 zisku nižšího než 1 %.

(81)

Situace výrobního odvětví Unie se tak ke konci posuzovaného období zhoršila, zejména v důsledku některých skutečností, k nimž došlo v roce 2022, což společně s přetrvávajícím tlakem dovozu vedlo k tomu, že výrobní odvětví Unie snížilo své ceny a svůj podíl na trhu, aby zůstalo na hranici rentability.

(82)

Po tom, co Komise posoudila připomínky zúčastněných stran a popsala odpovědi uživatelů a výrobců na dotazník, včetně vývoje hospodářských ukazatelů výrobců v Unii, doplnila tuto analýzu výhledovým posouzením pravděpodobného vývoje některých prvků, pokud by opatření bylo ukončeno do 30. června 2023. Komise zejména zkoumala, zda lze očekávat zvýšení objemu dovozu, pokud by opatření bylo ukončeno dříve, než se původně předpokládalo.

(83)

Komise především posoudila, zda je trh Unie i nadále atraktivní, jak zjistila v předchozích přezkumných šetřeních. Z informací, které Komise posoudila, vyplynulo, že Unie je i nadále největším dovozním trhem oceli na světě. Ve skutečnosti se její podíl na celkovém světovém dovozu v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšil o více než tři procentní body (45). Tím se ukázalo, že nejen z celkového hlediska je trh Unie nadále největším dovozním trhem, ale že jeho vedoucí postavení v roce 2022 dále posílilo.

(84)

Komise poté posoudila atraktivitu trhu Unie z hlediska cen. Z posouzení vyplynulo, že pokud jde o cenovou úroveň, ceny dovozu do Unie z jejích hlavních dodavatelských zemí byly u velké většiny jejich vývozu oceli trvale vyšší než jejich ceny vývozu na ostatní trhy třetích zemí (u 50 % až 81 % celních kódů, které byly předmětem opatření, byly hodnoty vývozu do Unie vyšší než u vývozu na ostatní trhy třetích zemí; průměrně 69 % dotčených celních kódů se v Unii prodávalo za vyšší cenu než na jiných třetích trzích) (46). Dále z posouzení vyplynulo, že trh Unie představuje pro tyto země významný relevantní vývozní trh (47). Hlavními dodavateli oceli do Unie byly země, které celní kvóty převážně vyčerpávají.

(85)

Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie je pro vyvážející země nadále atraktivní jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen.

(86)

Komise dále konstatovala, že objem dovozu do Unie zůstal ve srovnání s historickými údaji (za poslední desetiletí) na vysoké úrovni. Podíl dovozu byl vysoký i ve srovnání s předchozími úrovněmi a blížil se vrcholu dosaženému v roce 2018 před uložením konečného ochranného opatření (48). Navíc v porovnání se spotřebou na trhu Unie v období 2021–2022, která se snížila o 11 % (21,3 milionu tun), se dovoz snížil o 8 % (z 33,8 milionu tun na 31,1 milionu tun), přičemž domácí prodej rovněž klesal, ale rychleji (–12 %). Podíl dovozu na trhu se tedy navzdory dvoucifernému poklesu spotřeby na trhu Unie zvýšil. Komise proto dospěla k závěru, že úroveň pronikání dovozu na trh Unie zůstala na vysoké úrovni, a že se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 dokonce zvýšila, a to navzdory snížení spotřeby.

(87)

Komise rovněž potvrdila, že jak je uvedeno v 39. a 40. bodě odůvodnění, situace v roce 2022, pokud jde o celosvětovou nadměrnou kapacitu v odvětví oceli, měla i nadále stejný vzestupný trend. Z tohoto důvodu a rovněž vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly opak, dospěla Komise k závěru, že její předchozí zjištění týkající se účinků nadměrné kapacity na trh a výkonnost výrobců oceli zůstávají platná.

(88)

Stejně tak Komise dospěla k závěru, že celkově vyvážející země nedokázaly najít jiná odbytiště, která by nahradila objem obchodu, který od roku 2018 ztratily na trhu USA a Unie. Ve skutečnosti byl jejich celkový vývoz na ostatní trhy obecně nižší než v roce 2018.

(89)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by ochranné opatření bylo do 30. června 2023 ukončeno, dovoz do Unie by se zvýšil. Vývoj dovozu, využívaných celních kvót a podílu dovozu na trhu v posledním posuzovaném období v zásadě potvrdil atraktivitu trhu Unie a ochotu největších vývozců oceli usilovat o dosažení lepšího přístupu na trh Unie, zejména pokud jde o některé kategorie výrobků.

(90)

Na základě pečlivé analýzy podání a protiargumentů obdržených od zúčastněných stran, které požadovaly ukončení ochranného opatření do 30. června 2023 (oddíl 4.1), jakož i odpovědí na dotazník (oddíl 4.2), a na základě závěru, k němuž dospěla ve svém výhledovém posouzení (oddíl 4.3), dospěla Komise k závěru, že na základě současných okolností a dostupných informací není ukončení opatření do 30. června 2023 odůvodněné. Pokud by bylo opatření v této fázi ukončeno, pravděpodobné zvýšení objemu dovozu by mohlo zhoršit situaci výrobního odvětví Unie. Na základě tohoto závěru a vzhledem k tomu, že opatření má platit až do 30. června 2024, Komise následně na základě aktualizovaných údajů o dovozu posoudila seznam rozvojových zemí, na které by se opatření mělo vztahovat a které by z jeho oblasti působnosti měly být vyňaty (oddíl 5), jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení. Posoudila také, zda je současná úroveň liberalizace ve výši 4 % stále přiměřená (oddíl 6).

(91)

Z uplatňování konečného opatření byla vyňata každá rozvojová země, která je členem WTO, pokud je její podíl na dovozu do EU nižší než 3 % z celkového dovozu pro každou kategorii výrobků. Pokud v dané kategorii společný podíl dovozu z rozvojových zemí (jejichž individuální podíl je nižší než 3 %) překročí 9 %, pak se opatření v dané kategorii výrobků bude vztahovat na všechny rozvojové země (49). Komise se zavázala k tomu, že bude vývoj dovozu po přijetí opatření monitorovat a že bude seznam vyňatých zemí pravidelně přezkoumávat.

(92)

Poslední aktualizace proběhla v rámci posledního funkčního přezkumného šetření v červnu 2022 a vycházela z údajů o dovozu z roku 2021. S cílem aktualizovat seznam rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje a které jsou z jeho oblasti působnosti vyňaty, proto Komise aktualizovala výpočet na základě nejnovějších dostupných konsolidovaných údajů o dovozu, tj. statistiky dovozu za rok 2022 (50).

(93)

Změny vyplývající z této aktualizace jsou uvedeny níže (aktualizovaná tabulka je k dispozici v příloze tohoto nařízení).

(94)

Pokud jde o tuto úpravu, některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise by při aktualizaci seznamu rozvojových zemí neměla automaticky zařazovat ty rozvojové země, které jsou v současné době z opatření vyňaty a jejichž dovoz nahrazuje objemy dříve dovážené z Ruska a Běloruska před zákazem dovozu. Tyto strany tvrdily, že metodika použitá Komisí pro výpočet podílu dovozu na základě prahových hodnot stanovených základním ochranným nařízením EU není vzhledem k výjimečné politické situaci vyplývající z nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině vhodná. Jinými slovy, tyto strany požadovaly, aby Komise změnila jmenovatel používaný pro výpočet podílu dovozu z rozvojových zemí tím, že z některých kategorií výrobků odstraní určité země původu.

(95)

Komise uvedla, že pravidla týkající se vynětí rozvojových zemí jsou stanovena v čl. 9.1 Dohody WTO o ochranných opatřeních a v článku 18 základního ochranného nařízení EU. Podle výkladu těchto ustanovení Komisí tudíž není možné z výpočtu některé dovozy vyjmout.

(96)

Ve skutečnosti a bez ohledu na konkrétní uváděné důvody se Komise domnívala, že pokud by si vyšetřující orgán mohl vybrat, které dovozy zařadí do výpočtu příslušných prahových hodnot podle těchto ustanovení, vedlo by to nevyhnutelně k potenciálně diskriminačnímu zacházení se zúčastněnými stranami.

(97)

Komise proto nemohla přijmout výklad příslušných ustanovení pro výpočet prahových hodnot pro vynětí rozvojových zemí, jak jej podaly některé zúčastněné strany.

(98)

Současná míra liberalizace ochranného opatření byla stanovena na roční výši 4 % (52). Komise v tomto šetření posoudila, zda je tato úroveň liberalizace i nadále přiměřená.

(99)

Některé zúčastněné strany požadovaly, aby se míra liberalizace zvýšila například na 5 %. Na druhé straně další zúčastněné strany odmítly požadavky na další zvýšení míry liberalizace jako neopodstatněné.

(100)

S ohledem na nedávné negativní trendy na trhu s ocelí v Unii, nejistotu spojenou s hospodářskými prognózami pro blízkou budoucnost, zejména v Unii, a na skutečnost, že po celé období byly obecně k dispozici celní kvóty pro všechny kategorie výrobků, dospěla Komise k závěru, že zvýšení úrovně liberalizace nad její současnou míru není odůvodněné.

(101)

Proto se celní kvóty pro všechny kategorie výrobků budou od 1. července 2023 nadále zvyšovat o 4 %. Konkrétní objemy pro období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (pro každé čtvrtletí) jsou uvedeny v příloze II nařízení o třetím přezkumném šetření.

(102)

Tento přezkum, kterým se mění ochranná opatření, je také v souladu se závazky vyplývajícími z dvoustranných dohod podepsaných s některými třetími zeměmi.

(103)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,