(EU) 2023/923Nařízení Komise (EU) 2023/923 ze dne 3. května 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o olovo a jeho sloučeniny v PVC (Text s významem pro EHP)

(1)

Dne 16. prosince 2016 předložila Evropská agentura pro chemické látky (dále jen „agentura“) na žádost Komise dokumentaci (2) podle čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“), která prokazuje, že uvolňování olova z předmětů vyrobených z polymerů nebo kopolymerů vinylchloridu (PVC) obsahujících stabilizátory na bázi olova během jejich životního cyklu přispívá přímo i nepřímo k expozici člověka olovu. Agentura v dokumentaci podle přílohy XV navrhla omezit uvádění na trh nebo použití olova v předmětech vyrobených z PVC, je-li koncentrace olova rovna 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC nebo vyšší. Vzhledem k tomu, že sloučeniny olova nemohou účinně stabilizovat PVC při koncentraci nižší než zhruba 0,5 % hmotnostních, měl by navržený limit koncentrace zajistit, že k úmyslnému přidávání sloučenin olova jako stabilizátorů během výroby PVC v Unii již nebude docházet. Agentura rovněž do dokumentace podle přílohy XV zahrnula řadu odchylek z tohoto omezení, zejména pro výrobky z PVC obsahující recyklovaný neboli znovu využitý PVC materiál. Pojem „využitý“ je použit v souladu s definicí „materiálového využití“ v čl. 3 odst. 15a, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (3).

(2)

Olovo je toxická látka, která ovlivňuje vývoj nervového systému, vyvolává chronické onemocnění ledvin a má nepříznivý účinek na krevní tlak. Ačkoli nebyla stanovena prahová hodnota pro účinky na vývoj nervové soustavy u dětí a pro renální účinky, podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin stávající expozice olovu z potravin a ostatních zdrojů stále přesahuje přípustnou úroveň expozice a vede k nepříznivým účinkům na vývoj nervové soustavy u dětí (4).

(3)

Stabilizátory na bázi olova zvyšují tepelnou stabilitu PVC při jeho výrobě a při výrobě předmětů z PVC. Chrání rovněž PVC před fotodegradací. Výrobní odvětví v Unii používání stabilizátorů na bázi olova při výrobě PVC a předmětů z PVC dobrovolně postupně ukončovala a oznámila, že uvedený proces byl úspěšně dokončen v roce 2015 (5). Předměty z PVC obsahující olovo, zejména stavební výrobky, mají dlouhou životnost, vydrží použití po dlouhá časová období přesahující několik desetiletí a poté se z nich po odstranění stává odpad, který lze recyklovat, přičemž může dojít k opětovnému přidání olova do výrobků prostřednictvím recyklovaného PVC. Z dokumentace podle přílohy XV vyplynulo, že vzhledem k postupnému ukončování používání stabilizátorů na bázi olova v Unii bylo možné 90 % celkových odhadovaných emisí olova z předmětů z PVC v Unii v roce 2016 přičíst dováženým výrobkům z PVC.

(4)

Aby se usnadnilo prosazování navrhovaného omezení, je vhodné omezit veškeré olovo přítomné v PVC bez ohledu na jeho zamýšlenou funkci.

(5)

Dne 5. prosince 2017 přijal Výbor pro posuzování rizik (dále jen „RAC“) agentury své konečné stanovisko (6), v němž dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, která představují sloučeniny olova obsažené v předmětech z PVC jako stabilizátory, pokud jde o účinnost snižování těchto rizik, praktičnost a sledovatelnost.

(6)

Výbor RAC navrhl ve výrobcích z PVC zakázat použití olova v jakékoli koncentraci. Výbor RAC rovněž souhlasil s agenturou, že by měla být stanovena odchylka pro výrobky z PVC obsahující recyklované PVC. Výbor RAC však navrhl, aby byly pro některé výrobky z PVC stanoveny vyšší limity obsahu olova, a to 2 % hmotnostní pro takové výrobky obsahující recyklované tvrdé PVC a 1 % hmotnostní pro výrobky obsahující recyklované měkčené PVC. Návrh zohlednil odhad, že alternativní způsoby recyklace takových předmětů, např. odstranění odpadního PVC prostřednictvím skládkování nebo spalování, by zvýšily emise do životního prostředí, a nikoli snížily riziko. Různé navrhované limity zohlednily předpokládaný průměrný obsah olova v odpadu z tvrdého a měkčeného PVC v roce 2013, očekávaný dopad na objem recyklace a skutečnost, že u měkčeného PVC je známa vyšší míra uvolňování olova než u tvrdého PVC. Byla náležitě zohledněna skutečnost, že některé předměty mají vysoký obsah recyklovaného PVC, který může dosáhnout 100 % hmotnostních PVC v konečném předmětu.

(7)

Dne 15. března 2018 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu (dále jen „SEAC“) agentury konečné stanovisko (7), v němž dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou ve znění pozměněném výbory RAC a SEAC představuje nejvhodnější opatření na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, pokud jde o socioekonomické přínosy a socioekonomické náklady. Výbor SEAC k tomuto závěru dospěl na základě nejlepších dostupných informací, přičemž vzal v potaz vlastnosti olova jakožto toxické látky bez prahové hodnoty, jeho dopad na lidské zdraví i dostupnost nákladů spojených s navrhovaným omezením. Výbor SEAC konstatoval, že existují vhodné alternativy, které jsou široce dostupné a v Unii jsou již využívány. Rovněž zohlednil nákladovou efektivnost omezení. Nakonec dospěl k závěru, že i kdyby se jednalo pouze o omezené dopady na lidské zdraví spojené se snížením inteligenčního kvocientu, přínosy omezení by podle analýzy nákladů a přínosů dostatečně převýšily jeho náklady.

(8)

Výbor SEAC souhlasil s návrhem v dokumentaci podle přílohy XV, že vzhledem k očekávanému vývoji by koncentrace olova v recyklovaném PVC klesla tato koncentrace do roku 2035–2040 v dostatečné míře na to, aby předměty z PVC obsahující recyklovaný PVC splňovaly navrhovaný obecně použitelný limit pro koncentraci olova ve výši 0,1 %. Odchylka pro některé výrobky z PVC obsahující recyklované PVC by proto měla platit po dobu 15 let od vstupu omezení v platnost. Výbor SEAC dále souhlasil, že kvůli zohlednění nejistoty, pokud jde o budoucí vývoj týkající se množství odpadu z PVC určeného k recyklaci a obsahu olova v něm, by mělo být uvedené období použitelnosti znovu posouzeno ve lhůtě 10 let od vstupu omezení v platnost. V souladu s cílem akčního plánu EU pro oběhové hospodářství (8) z roku 2015 podporovat oběh netoxických materiálů a zachovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí se Komise domnívá, že by tato lhůta pro podání žádosti měla být znovu posouzena do sedmi a půl roku od vstupu omezení v platnost.

(9)

Ohledně navrhovaného omezení bylo konzultováno fórum agentury pro výměnu informací o prosazování a jeho stanovisko bylo vzato v potaz, což vedlo k úpravě popisu rozsahu působnosti a odchylek z navrhovaného omezení.

(10)

Dne 26. dubna 2018 předala agentura konečná stanoviska výborů RAC a SEAC Komisi.

(11)

S ohledem na dokumentaci uvedenou v příloze XV a stanoviska výboru RAC a výboru SEAC a vzhledem k tomu, že olovo ve výrobcích z PVC představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví, předložila Komise návrh nařízení Komise, kterým se omezuje používání olova v jakékoli koncentraci a jeho sloučenin ve výrobcích z PVC a jejich uvádění na trh v koncentraci rovnající se nebo vyšší 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC (dále jen „návrh nařízení“). Výbor zřízený podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006 vydal dne 20. listopadu 2019 k návrhu nařízení kladné stanovisko.

(12)

V souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 133 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 přijalo plénum Evropského parlamentu dne 12. února 2020 usnesení o námitkách proti návrhu nařízení (9). Komise proto návrh nařízení nepřijala.

(13)

Parlament ve svém usnesení požádal Komisi, aby zrušila odchylky pro recyklované PVC, protože by to vedlo k přenosu olova do nových výrobků. Parlament rovněž požádal o zrušení odchylky pro dva pigmenty na bázi olova, které podléhají režimu povolování podle nařízení REACH. Kromě toho byla Komise požádána, aby zrušila navrhované požadavky na označování výrobků z PVC obsahujících recyklované PVC, protože je považuje za zavádějící a neodrážející skutečnost, že recyklované PVC obsahuje vyšší množství olova než nově vyrobené PVC. Nakonec Parlament požádal Komisi, aby zkrátila navrhované přechodné období, během něhož se ustanovení nařízení použijí.

(14)

Komise usnesení Parlamentu pečlivě posoudila a uznala, že je třeba se některými obavami zabývat. Kromě toho se domnívá, že olovo ve výrobcích z PVC stále představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví, které je třeba řešit na úrovni EU. V této souvislosti se Komise rozhodla změnit některá ustanovení návrhu nařízení, aby zohlednila argumenty předložené Parlamentem a nové relevantní údaje předložené agenturou a zúčastněnými stranami.

(15)

Komise se zejména domnívá, že by měly být podporovány čisté recyklační technologie, které umožňují odstranění starších látek vzbuzujících obavy, včetně olova, z odpadu z PVC. Stávající recyklační technologie ale mohou omezit, nikoli však zcela odstranit starší látky. Je proto nezbytné stanovit limit pro koncentraci ve výši 0,1 % hmotnostních olova nejen pro uvádění na trh, ale také pro použití olova a jeho sloučenin v PVC, aby bylo možné uvádět na trh předměty obsahující méně než 0,1 % hmotnostních olova v materiálech z PVC a nadále používat předměty z PVC materiálů obsahujících olovo pod tímto limitem, jako je PVC materiál získaný prostřednictvím chemické recyklace nebo rozpouštěním v rozpouštědle a obsahující velmi malá množství olova.

(16)

Odstranění odchylky pro výrobky z PVC obsahující recyklované měkčené PVC z návrhu nařízení by mělo být prostředkem k omezení přenosu olova do nových výrobků. Hospodářským subjektům by však měla být poskytnuta 24měsíční lhůta, aby se mohly novým požadavkům přizpůsobit.

(17)

Měla by se však stanovit odchylka pro určité výrobky z PVC s obsahem recyklovaného tvrdého PVC, aby se dosáhlo vhodné rovnováhy mezi celkovými dlouhodobými přínosy oběhového využívání těchto materiálů a obecnými dlouhodobými obavami o zdraví souvisejícími s uvedeným materiálem. V návaznosti na zprávy průmyslového odvětví, že průměrná koncentrace olova v recyklovaném tvrdém PVC je nižší než 1,5 % v důsledku běžného mísení předspotřebního a spotřebitelského odpadu, by měl být povolený limit pro koncentraci olova v recyklovaném tvrdém PVC snížen z 2 % na 1,5 % hmotnostních. Aby se zabránilo možnému uvolňování olova a vzniku prachu obsahujícího olovo, mělo by být recyklované tvrdé PVC ve výrobcích, na které se vztahuje odchylka, zcela izolováno vrstvou nově vyrobeného PVC, recyklovaného PVC nebo jiného vhodného materiálu, který obsahuje méně než 0,1 % hmotnostních olova, pokud není výrobek, na který se vztahuje odchylka, při běžném používání nedostupný. Komise dále souhlasí s Parlamentem, že přínosy pro zdraví, jichž má být dosaženo daným omezením, by měly být zajištěny rychleji. Trvání odchylky by se proto mělo zkrátit z 15 na 10 let. Přezkum odchylky by se měl uskutečnit nejpozději 5 let po vstupu omezení v platnost. Tento přezkum by měl zahrnovat ověření trendů týkajících se koncentrace olova v recyklovaném PVC, dostupnosti vhodných dekontaminačních technik a socioekonomického dopadu zrušení odchylky ve vztahu k riziku pro lidské zdraví a životní prostředí.

(18)

Aby se omezila přítomnost olova z recyklovaného PVC na určité známé výrobky, mělo by se recyklované PVC získané zpětným získáváním profilů a desek v budovách a inženýrských stavbách a obsahující více než 0,1 % hmotnostních olova v PVC používat pouze pro výrobu nových profilů a desek z PVC pro stejné typy použití. Kombinace tohoto ustanovení s příslušnými povinnostmi označování by měla zároveň zajistit identifikaci výrobků obsahujících olovo a usnadnit budoucí dekontaminační činnost. Měla by rovněž podpořit tříděný sběr a recyklaci trubek z PVC (které se v současnosti recyklují jen zřídka), neboť výrobci trubek, kteří v současné době používají PVC získaný z profilů a desek k výrobě nových trubek, budou nuceni tento zdroj nahradit alternativním zdrojem PVC. Aby však hospodářské subjekty měly dostatek času na zavedení zvláštního sběru a recyklace odpadu z PVC, reorganizaci svých dodavatelských řetězců a v případě potřeby pořízení recyklovaného PVC jiného původu, než jsou profily a desky, měla by tato povinnost platit po 36 měsících od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)

Pro účely prosazování předpisů a zajištění toho, aby byli odborníci a spotřebitelé dostatečně informováni o možných rizicích, by měly být výrobky z PVC obsahující recyklované PVC označeny, pokud obsahují olovo v koncentraci rovnající se nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC. Měl by se tím usnadnit i tříděný sběr odpadu s obsahem olova.

(20)

Vzhledem k tomu, že je obtížné určit, zda PVC v předmětech pochází z recyklace, měli by být dodavatelé předmětů, na něž se odchylky související s obsahem recyklovaného PVC v těchto předmětech vztahují, schopni prokázat recyklovaný původ materiálu tím, že předloží písemné doklady. Provozovatelé recyklace v Unii mají k dispozici několik certifikačních systémů na podporu tvrzení o sledovatelnosti recyklovaného PVC, přičemž všechny vycházejí z technických specifikací normy EN 15343:2007 (10). Jelikož donucovací orgány nemají dostatek vhodných praktických prostředků k ověření tvrzení ohledně recyklace v souvislosti s recyklovaným PVC v dovážených předmětech, měla by být tato tvrzení dokládána osvědčením vydaným nezávislou třetí stranou.

(21)

Konkrétní odchylka dříve navržená pro pigmenty na bázi olova „sulfochroman olovnatý, žluť“ a „chroman-molybdenan-síran olovnatý, červeň“ by měla být z návrhu nařízení odstraněna. S ohledem na nedávnou judikaturu (11) a záměr agentury předložit dokumentaci týkající se omezení podle čl. 69 odst. 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 v souvislosti s riziky vyplývajícími z používání těchto dvou pigmentů na bázi olova se Komise domnívá, že tato odchylka již není nutná.

(22)

Vzhledem k nízkým rizikům a neexistenci vhodných alternativ by měla být stanovena odchylka pro separátory z PVC a křemíku v olověných bateriích na období 10 let od vstupu tohoto nařízení v platnost, po němž se očekává, že budou k dispozici vhodné alternativy.

(23)

Aby se zabránilo dvojí regulaci, měla by být stanovena odchylka pro předměty, na které se již vztahuje nařízení (ES) č. 1907/2006 či jiné právní předpisy Unie upravující obsah olova v PVC.

(24)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví v Unii nepoužívá v PVC od roku 2015 stabilizátory na bázi olova, považuje se lhůta 18 měsíců za dostatečnou k tomu, aby se většina hospodářských subjektů mohla přizpůsobit novým požadavkům, odstranit své zásoby a sdělit příslušné informace o omezení v rámci svých dodavatelských řetězců. Omezení by se navíc nemělo vztahovat na předměty z PVC, které již byly uvedeny na trh před uplynutím uvedeného období, jelikož by to vedlo ke značným problémům při prosazování.

(25)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(26)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,