(EU) 2023/827Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/827 ze dne 11. října 2022, kterým se stanoví regulační technické normy, jimiž se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o předchozí svolení ke snížení kapitálu a požadavky týkající se nástrojů způsobilých závazků (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 104, 19.4.2023, s. 1-22 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 11. října 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 9. května 2023 | Nabývá účinnosti: | 9. května 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
19.4.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 104/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/827
ze dne 11. října 2022,
kterým se stanoví regulační technické normy, jimiž se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o předchozí svolení ke snížení kapitálu a požadavky týkající se nástrojů způsobilých závazků
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 28 odst. 5 třetí pododstavec, čl. 29 odst. 6 třetí pododstavec, čl. 52 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 72b odst. 7 čtvrtý pododstavec, čl. 76 odst. 4 třetí pododstavec, čl. 78 odst. 5 třetí pododstavec, čl. 78a odst. 3 čtvrtý pododstavec a čl. 79 odst. 2 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (2) změnilo terminologii použitou v řadě článků nařízení (EU) č. 575/2013. Tyto změny by měly být zohledněny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (3), které stanoví regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce. |
(2) |
Nařízení (EU) 2019/876 zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 nové požadavky na kapitál a způsobilé závazky pro globální systémově významné instituce (G-SVI) a významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU, jakož i harmonizovaná kritéria pro položky způsobilých závazků a nástroje, které mají tyto požadavky splňovat. Nařízení (EU) 2019/876 rovněž do nařízení (EU) č. 575/2013 zavedlo čl. 72b odst. 7 a čl. 78a odst. 3, podle nichž má Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vypracovat návrhy regulačních technických norem, které upřesní některá kritéria způsobilosti nástrojů způsobilých závazků, jakož i režim svolení ke snížení těchto nástrojů. Kapitálové požadavky na instituce a nové požadavky na kapitál a způsobilé závazky sledují stejný cíl, a to zajistit, aby instituce měly dostatečnou schopnost absorbovat ztráty. Z tohoto důvodu jsou normy pro kapitálové nástroje a normy pro nástroje způsobilých závazků vzájemně úzce propojeny, zejména pokud nařízení (EU) č. 575/2013 výslovně vyžaduje, aby tyto normy byly plně sladěny. V zájmu zajištění soudržnosti a konzistentnosti mezi normami pro nástroje vlastního kapitálu a normami pro nástroje způsobilých závazků a v zájmu usnadnění komplexního pohledu a kompaktního přístupu osob, na které se tyto standardy vztahují, je vhodné začlenit normy pro nástroje způsobilých závazků do nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014. |
(3) |
Požadavky na kapitál a způsobilé závazky v nařízení (EU) č. 575/2013 i ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4) mají stejný cíl – zajistit, aby instituce měly dostatečnou kapacitu k absorpci ztrát. Z tohoto důvodu byl směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (5) do směrnice 2014/59/EU zaveden čl. 45b odst. 1, který pro všechny subjekty řešící krizi rozšířil kritéria způsobilosti nástrojů způsobilých závazků na závazky způsobilé pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL), s výjimkou kritéria uvedeného v čl. 72b odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013. Ve vztahu k subjektům řešícím krizi, které jsou v subjekty G-SVI a unijními významnými dceřinými společnostmi G-SVI mimo EU, byl směrnicí (EU) 2019/879 do směrnice 2014/59/EU zaveden článek 45d. Toto ustanovení v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a), v obou případech ve spojení s čl. 45b odst. 1 druhým pododstavcem, stanoví, že způsobilost závazků pro splnění minimální požadované úrovně požadavku MREL je podmíněna splněním kritérií způsobilosti pro nástroje způsobilých závazků. Tato kritéria mimo jiné vyžadují, že závazky nesmí být přímo ani nepřímo financovány institucí, že závazky nemohou být sníženy bez předchozího svolení orgánu příslušného k řešení krize a že závazky nesmí obsahovat pobídku ke splacení, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Podobně ve vztahu k subjektům, které nejsou subjekty k řešení krize, zavádí směrnice (EU) 2019/879 do směrnice 2014/59/EU článek 45f. Ustanovení odst. 2 písm. a) bodů ii) a v) uvedeného článku podmínila způsobilost závazků splněním určitých kritérií způsobilosti nástrojů způsobilých závazků a požadavkem, aby nabytí vlastnictví závazků nebylo přímo ani nepřímo financováno subjektem, na který se uvedený článek vztahuje. Je proto nezbytné stanovit, že ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 týkající se přímého a nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků, formy a povahy pobídek ke splacení a předchozího svolení ke snížení těchto nástrojů by měla být důsledně uplatňována také pro účely čl. 45b odst. 1 a čl. 45f odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. a) bodu v) směrnice 2014/59/EU. V zájmu zajištění tohoto souladu by měl být pojem „nástroje způsobilých závazků“ chápán rovněž jako odkaz na „způsobilé závazky“ uvedené v článku 45b a čl. 45f odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU, bez ohledu na zbytkovou splatnost těchto závazků, a pojem „instituce“ by se měl vztahovat rovněž na jakýkoli subjekt řídící se požadavkem MREL v souladu s čl. 45 odst. 1 uvedené směrnice. |
(4) |
Ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 podmiňují způsobilost kapitálových nástrojů tím, že tyto nástroje nejsou přímo ani nepřímo financovány institucí. Nařízení (EU) 2019/876 zavedením čl. 72b odst. 2 písm. c) do nařízení (EU) č. 575/2013 rozšířilo tuto podmínku na nástroje způsobilých závazků s tím rozdílem, že v souladu se standardem celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) by nástroje způsobilých závazků neměly být přímo ani nepřímo financovány subjektem řešícím krizi. Ustanovení čl. 72b odst. 7 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 pověřují orgán EBA, aby prostřednictvím návrhů regulačních technických norem upřesnil použitelné formy a povahu nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků. Podle čl. 72b odst. 7 druhého pododstavce uvedeného nařízení mají být tyto návrhy regulačních technických norem plně sladěny s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, kterým je nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014. Ustanovení uvedeného nařízení v přenesené pravomoci by se proto měla vztahovat i na nástroje způsobilých závazků. |
(5) |
Kritérium způsobilosti pro přímé a nepřímé financování brání nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků financovaných přímo nebo nepřímo institucí nebo subjektem řešícím krizi. Bez tohoto kritéria by se ztráty mohly k těmto subjektům vrátit, což by mohlo snížit nebo neutralizovat úlevu od ztrát, kterou měly tyto nástroje poskytnout. Riziko této negativní zpětné vazby existuje i v rámci bankovních skupin a skupin řešících krize, například v souvislosti s vydáváním a upisováním nástrojů způsobilých ke splnění nového interního požadavku MREL stanoveného v článku 45f směrnice 2014/59/EU. Pravidla pro přímé a nepřímé financování kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků by proto měla platit pro řetězce financování, které udržují rizika v rámci skupiny, bez ohledu na to, zda tyto řetězce financování zahrnují externího investora či nikoli. Je totiž nezbytné podchytit situace vnitroskupinového kruhového financování, aby se zabránilo obcházení pravidel pro přímé a nepřímé financování kapitálu a nástrojů způsobilých závazků, k němuž by mohlo dojít například v případě, kdy je financování poskytováno prostřednictvím dceřiných podniků instituce nebo subjektu řešícího krizi či jinými subjekty, s nimiž je instituce nebo subjekt řešící krizi ve vzájemné závislosti. Proto by nemělo být nutností, že financování poskytuje tato instituce, aby bylo možné dojít k závěru, že kapitálové nástroje nebo závazky jsou přímo nebo nepřímo financovány institucí, která tyto nástroje nebo závazky vydává. Kvalifikovat financování jako přímé nebo nepřímé financování je tedy možné i v případě, že toto financování poskytuje subjekt, který je zahrnut do obezřetnostní nebo účetní konsolidace instituce, institucionálního systému ochrany nebo sítě institucí přidružených k ústřednímu orgánu, k němuž instituce patří, nebo do doplňkového dozoru nad institucí. To by mělo platit bez ohledu na to, zda tento jiný subjekt patří do jiné skupiny řešící krizi. |
(6) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 (6) odstranilo z článku 242 nařízení (EU) č. 575/2013 definici „nadměrného rozpětí“. Vzhledem k tomu, že čl. 12 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 používá tento pojem prostřednictvím odkazu na článek 242 nařízení (EU) č. 575/2013, je nezbytné změnit čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci zavedením definice pojmu „nadměrné rozpětí“ přímo do uvedeného článku. |
(7) |
Ustanovení čl. 52 odst. 1 písm. g) a čl. 63 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013 podmiňují způsobilost nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 neexistencí pobídky ke splacení jejich jistiny. Nařízení (EU) 2019/876 zavedením čl. 72b odst. 2 písm. g) do nařízení (EU) č. 575/2013 rozšířilo tento požadavek na nástroje způsobilých závazků s tím rozdílem, že u nástrojů způsobilých závazků jsou pobídky ke splacení povoleny v případech uvedených v čl. 72c odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Tato změna by měla být zohledněna v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014. |
(8) |
Pokud jde o indexové podíly, nařízení (EU) 2019/876 zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 článek 76. Uvedený článek rozšířil rozsah předchozího svolení, které uděluje příslušný orgán a které umožňuje instituci použít konzervativní odhad podkladové expozice instituce vůči nástrojům zahrnutým do indexů, na nástroje způsobilých závazků institucí. Tato změna by měla být zohledněna v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014. Ustanovení uvedeného nařízení týkající se odhadů používaných jako alternativa k výpočtu podkladových expozic kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů, které jsou „dostatečně konzervativní“, a význam spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ by proto měl být změněn tak, aby se vztahoval i na nástroje způsobilých závazků. |
(9) |
Nařízením (EU) 2019/876 byl do nařízení (EU) č. 575/2013 vložen čl. 78 odst. 1 druhý pododstavec, který příslušným orgánům umožňuje udělit institucím obecné předběžné svolení ke snížení kapitálu na předem stanovenou částku a omezenou dobu. Z nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 je proto nutné odstranit předběžné podmínky a omezení, které se vztahují na předchozí svolení pro účely tvorby trhu, neboť tyto předběžné podmínky a omezení jsou nyní zakotveny v režimu obecného předběžného svolení stanoveném v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013. |
(10) |
Režim předchozího svolení ke snížení kapitálu, stanovený v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013, a režim svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků, stanovený v článku 78a uvedeného nařízení, mají shodně za cíl zajistit dodržování regulatorních požadavků týkajících se kapitálu i kapitálu a způsobilých závazků a mají řadu podobných rysů. Je proto nezbytné sjednotit postupy, které příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize používají jak pro obecné předběžné svolení uvedené v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, tak pro veškerá další svolení uvedená v těchto článcích. Aby se zajistilo, že budou zohledněny zvláštnosti každého předchozího svolení a že tato svolení budou vhodně využívána pro své konkrétní účely, je dále nezbytné stanovit, že příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly být povinny stanovit dobu, na kterou se předběžné svolení jiné než obecné předběžné svolení uděluje, a měla by být stanovena maximální délka této stanovené doby. |
(11) |
Podle čl. 78 odst. 1 druhého pododstavce a čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 se obecné předběžné svolení ke snížení kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků uděluje na dobu určitou, která nepřesáhne jeden rok. Žádost o obnovení obecného předběžného svolení, jehož platnost ještě neuplynula, by neměla vyžadovat stejnou úroveň kontroly nebo interakce mezi orgány jako žádost o původní svolení, pokud instituce nepožádala o zvýšení předem stanovené částky určené při udělení původního svolení a nezměnila odůvodnění uvedené při žádosti o původní svolení. V důsledku toho by se za těchto konkrétních okolností měl zkrátit obsah žádosti, kterou mají instituce předložit, i lhůta pro její předložení. |
(12) |
Podle čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 musí instituce získat předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k provedení výzvy k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků. Podle čl. 78a odst. 1 uvedeného nařízení může být svolení uděleno pouze v případě, že je splněna řada podmínek, včetně podmínky, že instituce nahradí nástroje způsobilých závazků kapitálem nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné pro ekonomické možnosti instituce. Ustanovení čl. 78a odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje, aby normy týkající se významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ v souvislosti s nástroji způsobilých závazků byly plně v souladu s jejich ekvivalentem pro kapitál. Je proto nutné upřesnit, že pro oba typy nástrojů se použije stejný význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“. |
(13) |
Je nezbytné sladit režimy obecného předběžného svolení pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků, aby se zajistilo, že tyto režimy budou v celé Unii uplatňovány jednotně. Předem stanovená částka, kterou mají orgány příslušné k řešení krize stanovit při udělení obecného předběžného svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků, by proto měla podléhat omezením, aniž by to orgánům příslušným k řešení krize bránilo stanovit pro konkrétní instituci nižší předem stanovené částky, pokud je to odůvodněno konkrétními okolnostmi případu. Je rovněž nutné zabránit tomu, aby instituce fungovaly na úrovni kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků, která by neodrážela skutečnost, že část kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků nebude v případě potřeby k dispozici pro absorpci ztrát. V případě obecného předběžného svolení by proto měla být předem stanovená částka, pro kterou dotčený orgán udělil své svolení, odečtena počínaje okamžikem udělení svolení. |
(14) |
Je nezbytné zajistit přiměřené zacházení s institucemi, jejichž plány řešení krize stanoví, že mají být zlikvidovány v rámci běžného úpadkového řízení, a pro které orgán příslušný k řešení krize stanovil minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky uvedený v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU ve výši, která nepřesahuje částku postačující k absorpci ztrát. Tyto instituce by proto měly mít možnost požádat o svolení, včetně obecného předběžného svolení, ke snížení nástrojů způsobilých závazků na základě zjednodušeného režimu žádostí. Tento režim by měl zahrnovat snížené požadavky na informace a s cílem dále snížit administrativní zátěž těchto institucí a orgánů příslušných k řešení krize by se mělo předchozí svolení považovat za udělené, pokud orgán příslušný k řešení krize nedostane odpověď. Vzhledem k tomu, že tyto instituce nemusí vydávat nástroje způsobilých závazků pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, neměly by se na předem stanovený objem nástrojů způsobilých závazků, který má být snížen, vztahovat stejné limity jako u ostatních institucí. |
(15) |
Ustanovení čl. 78a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 ukládá orgánu EBA vypracovat regulační technické normy, které upřesní postup pro udělení svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků a postup spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize. V zájmu zajištění souladu s požadavky na kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků stanovenými v nařízení (EU) č. 575/2013, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a směrnici 2014/59/EU by měl postup spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize zahrnovat konzultaci s příslušným orgánem ohledně žádosti o předchozí svolení, kterou obdržel orgán příslušný k řešení krize. Tato konzultace by měla být vedena způsobem, který umožní příslušnému orgánu vyjádřit informované stanovisko ke konzultaci, včetně případů, kdy je vyžadován jeho souhlas se stanovením rozpětí, o které musí kapitál a způsobilé závazky instituce převýšit jeho požadavky, s přiměřenou výměnou informací a dostatečným časem na reakci na konzultaci. |
(16) |
Před vstupem nařízení (EU) 2019/876 v platnost stanovil čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, že příslušný orgán může dočasně upustit od ustanovení o odpočtech kapitálových nástrojů, pokud instituce držela tyto nástroje v subjektu finančního sektoru pro účely operace finanční pomoci určené k reorganizaci a záchraně tohoto subjektu. Nařízení (EU) 2019/876 změnou čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 rozšířilo rozsah dočasné výjimky, kterou mohou příslušné orgány udělit kapitálovým investicím institucí do nástrojů způsobilých závazků v instituci. V důsledku toho by ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 týkající se této dočasné výjimky měla být změněna tak, aby se vztahovala i na kapitálové investice institucí do nástrojů způsobilých závazků v institucích. |
(17) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(18) |
Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA. |
(19) |
Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a vyžádal si poradenství od skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8). |
(20) |
V souladu s postupem stanoveným v článku 10 nařízení (EU) č. 1093/2010 schválila Komise pozměněný návrh regulačních technických norem předložený orgánem EBA s odůvodněním navrhovaných změn. Orgán EBA poskytl formální stanovisko, v němž přijal navrhované změny s výjimkou změn týkajících se zavedení výslovného zákazu nepřímého vnitroskupinového financování a zavedení mechanismu tichého souhlasu pro obecné předběžné svolení ke snížení způsobilých závazků subjekty, jejichž požadavek MREL nepřesahuje kapitálové požadavky. |
(21) |
Po pečlivém posouzení argumentů, které orgán EBA předložil na podporu svých námitek proti zavedení ustanovení o vnitroskupinovém financování do normativní části technických norem, Komise nadále zastává názor, že zákaz nepřímého financování by měl výslovně platit pro všechny příslušné řetězce financování bez ohledu na to, zda zahrnují externího investora. |
(22) |
Komise plně uznává, že je důležité zajistit přiměřené zacházení se subjekty, jejichž požadavek MREL nepřesahuje kapitálové požadavky. Předložení žádosti o předchozí svolení ke snížení jejich způsobilých závazků je však neodmyslitelnou součástí režimu předchozího svolení, jak je stanoveno v čl. 78a odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a proto od něj nelze upustit. V zájmu snížení administrativní zátěže těchto subjektů a jejich orgánů příslušných k řešení krize na minimum by však těmto subjektům mělo být umožněno podat zjednodušenou žádost o předběžné svolení a jejich orgánům příslušným k řešení krize by mělo být umožněno udělit toto svolení na základě tichého souhlasu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se mění takto:
1) |
Název se mění takto: „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce“. |
2) |
Článek 1 se mění takto:
|
3) |
V kapitole I se vkládá nový článek 1a, který zní: „Článek 1a Použití tohoto nařízení na subjekty, na které se vztahuje minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, a na způsobilé závazky uvedené ve směrnici 2014/59/EU Pro účely použití článků 8, 9 a 20 a kapitoly IV oddílu 2 tohoto nařízení se subjekty, na které se vztahuje minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, považují za „instituce“, a „způsobilé závazky“ uvedené v článku 45b a čl. 45f odst. 2 písm. a) uvedené směrnice se považují za „nástroje způsobilých závazků“.“ |
4) |
Nadpis kapitoly II se nahrazuje tímto: „KAPITOLA II SLOŽKY KAPITÁLU A ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ“; |
5) |
v kapitole II se název oddílu 1 nahrazuje tímto: „ODDÍL 1 Kmenový kapitál tier 1 a položky a nástroje způsobilých závazků “; |
6) |
v čl. 4 odst. 2 se vkládá nové písmeno ka), které zní:
|
7) |
v čl. 4 odst. 2 se písmeno r) nahrazuje tímto:
|
8) |
Články 8 a 9 se nahrazují tímto: „Článek 8 Nepřímé financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) a závazků pro účely čl. 72b odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 1. Za nepřímé financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) a závazků podle čl. 72b odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se považuje za financování, které není přímé. 2. Pro účely odstavce 1 se přímým financováním rozumí situace, kdy instituce poskytla investorovi půjčku nebo jiné financování v jakékoli formě, které jsou použity k nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů nebo závazků instituce. 3. Přímé financování zahrnuje rovněž financování pro jiné účely než nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů nebo závazků instituce jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, která má kvalifikovanou účast v instituci, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 bodě 36 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo která se považuje za spřízněnou stranu ve smyslu definic uvedených v odstavci 9 mezinárodního účetního standardu 24 o zveřejnění spřízněných stran, používaného v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (*1), s přihlédnutím k dodatečným pokynům poskytnutým příslušným orgánem pro kapitálové nástroje nebo orgánem příslušným k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem pro závazky, není-li instituce schopna prokázat všechny následující skutečnosti:
Článek 9 Použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) a závazků pro účely čl. 72b odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 1. Použitelné formy a povaha nepřímého financování nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů a závazků instituce zahrnují všechny následující skutečnosti:
2. Aby bylo financování považováno pro účely odstavce 1 za nepřímé financování, musí být případně splněny rovněž tyto podmínky:
Pro účely písmene a) bodu ii) se má za to, že investor je zahrnut do rozsahu rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li příslušný kapitálový nástroj nebo závazek předmětem konsolidace nebo rozšířeného souhrnného výpočtu v souladu s čl. 49 odst. 3 písm. a) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 takovým způsobem, že je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu nebo způsobilých závazků a tvorba kapitálu nebo způsobilých závazků mezi členy institucionálního systému ochrany. Jestliže příslušné orgány neudělily povolení podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, považuje se tato podmínka za splněnou, pokud subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) i instituce jsou členy téhož institucionálního systému ochrany a dotyčné subjekty odečtou financování poskytnuté na nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů nebo závazků instituce v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) až i), čl. 56 písm. a) až d) a čl. 66 písm. a) až d) u kapitálových nástrojů a případně v souladu s čl. 72e písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013 u závazků. 2a. Použitelné formy a povaha nepřímého financování nabytí vlastnictví kapitálových nástrojů a závazků instituce zahrnují vnitroskupinové kruhové financování Pro tyto účely se vnitroskupinovým kruhovým financováním rozumí některá z následujících situací:
3. Při zjišťování, zda nabytí vlastnictví kapitálového nástroje nebo závazku zahrnuje přímé nebo nepřímé financování podle článku 8, se sníží posuzovaná částka o individuálně posouzenou opravnou položku pro snížení hodnoty, která byla použita. 4. Aby se zamezilo kvalifikaci jako přímého nebo nepřímého financování podle článku 8 v případě, jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty fyzické nebo právnické osobě s kvalifikovanou účastí v instituci nebo osobě, která se považuje za spřízněnou stranu, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3, instituce trvale zajišťuje, aby neposkytla půjčku nebo jinou formu financování či záruky za účelem nabytí přímého či nepřímého vlastnictví kapitálových nástrojů nebo závazků této instituce. Jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty jiným typům strany, instituce provádí tuto kontrolu na základě nejlepšího úsilí. 5. Co se týká vzájemných institucí, družstev a podobných institucí, má-li zákazník podle vnitrostátního práva nebo stanov společnosti povinnost upsat kapitálové nástroje, aby získal půjčku, nepovažuje se tato půjčka za přímé nebo nepřímé financování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1)." (*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).“" |
9) |
V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Uznaný zisk z prodeje, který souvisí s budoucím maržovým příjmem, v tomto kontextu odkazuje na očekávané budoucí „nadměrné rozpětí“ definované jako poplatky za správu a obhospodařování a ostatní poplatky a příjmy související se sekuritizovanými expozicemi očištěné o náklady a výdaje.“ |
10) |
Nadpis kapitoly III se nahrazuje tímto: „KAPITOLA III VEDLEJŠÍ KAPITÁL TIER 1 A TIER 2 A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY“. |
11) |
Článek 20 se nahrazuje tímto: „Článek 20 Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. g), čl. 63 písm. h), čl. 72b odst. 2 písm. g) a čl. 72c odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Pobídkami ke splacení nástrojů se rozumí veškeré vlastnosti, které ke dni vydání vedou k očekávání, že kapitálový nástroj nebo závazek bude pravděpodobně splacen. 2. Pobídky uvedené v odstavci 1 zahrnují tyto formy:
|
12) |
Článek 25 se nahrazuje tímto: „Článek 25 Požadovaná míra konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa při výpočtu podkladové expozice pro účely čl. 76 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Odhad je dostatečně konzervativní, je-li splněna některá z těchto podmínek:
2. Pro účely odstavce 1 platí:
|
13) |
V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Pro účely čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se spojením „provozně nepřiměřeně náročné“ rozumí situace, kdy příslušné orgány usoudí, že přístupy se zohledněním uplatňované průběžně na nástroje kapitálových investic nebo na nástroje způsobilých závazků u subjektů finančního sektoru nejsou opodstatněné. Při posuzování povahy provozně nepřiměřeně náročných situací vezmou příslušné orgány v úvahu nízkou míru významnosti a krátkou dobu držení těchto pozic. Krátká doba držení vyžaduje doložení silné likvidity indexu ze strany instituce.“ |
14) |
Oddíl 2 se nahrazuje tímto: „ODDÍL 2 SVOLENÍ KE SNÍŽENÍ KAPITÁLU A ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ
Článek 27 Význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ pro účely čl. 78 odst. 1 písm. a) a čl. 78 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 Spojením „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ podle čl. 78 odst. 1 písm. a) a čl. 78 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí, že po nahrazení nástrojů souvisejícího emisního ážia uvedených v čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality je ziskovost instituce podle hodnocení příslušného orgánu i nadále přiměřená nebo k tomuto datu ani v dohledné budoucnosti nedojde k žádným negativním změnám ziskovosti. Hodnocení příslušného orgánu přihlíží k ziskovosti instituce v krizových situacích. Článek 28 Požadavky na proces včetně limitů a postupů pro žádost instituce o snížení kapitálu podle čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Splacení, snížení nebo zpětné odkoupení kapitálových nástrojů nesmí být držitelům nástrojů oznámeno dříve, než instituce získala předchozí svolení příslušného orgánu. 2. Pokud se předpokládá, že ke krokům uvedeným v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 dojde s dostatečnou jistotou, a jakmile bylo získáno předchozí svolení příslušného orgánu, odečte instituce odpovídající hodnoty kapitálových nástrojů, které mají být splaceny, sníženy nebo zpětně odkoupeny, nebo hodnoty souvisejícího emisního ážia, které mají být sníženy či rozděleny, od odpovídajících složek svých kapitálových nástrojů před uskutečněním tohoto splacení, snížení, zpětného odkoupení nebo rozdělení. Dostatečná jistota existuje zejména tehdy, pokud instituce veřejně oznámila svůj záměr týkající se splacení, snížení nebo zpětného odkoupení kapitálového nástroje. 3. V případě obecného předběžného svolení podle čl. 78 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 se předem stanovená částka, pro kterou příslušný orgán vydal svolení, odečte od odpovídajících složek kapitálu instituce počínaje okamžikem udělení povolení. 4. Při podávání žádosti o předchozí svolení, včetně obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, pro kroky uvedené v čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení a v případě, že jsou související kapitálové nástroje nakoupeny za účelem jejich předání zaměstnancům instituce jako součást jejich odměny, instituce informují své příslušné orgány o nákupu těchto nástrojů za tímto konkrétním účelem. Odchylně od odstavců 2 a 3 se tyto nástroje odečtou od odpovídajících složek kapitálu instituce po dobu, kdy jsou v držení instituce. Odpočet se nadále nevyžaduje, pokud jsou výdaje související s jakýmkoli krokem v souladu s tímto odstavcem již zahrnuty do kapitálu v důsledku průběžné nebo roční finanční zprávy. 5. Příslušný orgán udělí předchozí svolení, jiné než obecné předběžné svolení uvedené v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, na určitou dobu, která je nezbytná k provedení některého z kroků uvedených v čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení a která nepřesáhne jeden rok. 6. Odstavce 1 až 5 se použijí na konsolidované, případně subkonsolidované a individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků. Článek 29 Podání žádosti institucí o snížení kapitálu podle čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Instituce podá příslušnému orgánu žádost o předchozí svolení, včetně obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, před provedením jakéhokoli kroku uvedeného v čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení. 2. Odstavec 1 se použije na konsolidované, případně subkonsolidované a individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků. Článek 30 Obsah žádosti, kterou má instituce podat pro účely čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. K žádosti uvedené v článku 29 jsou připojeny všechny následující informace:
Pro účely písmene e) pokrývají informace nejméně tříleté období a s ohledem na závazky případně obsahují specifikace následujících částek:
2. Příslušný orgán upustí od poskytnutí některých informací uvedených v odstavci 1, pokud se přesvědčí o tom, že tyto informace již má k dispozici. 3. Odstavce 1 a 2 se použijí na konsolidované, případně subkonsolidované a individuální úrovni uplatňování požadavků. Článek 30a Další informace, které je třeba předložit spolu s žádostí o obecné předběžné svolení pro kroky uvedené v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Pokud se žádá o obecné předběžné svolení uvedené v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 pro krok podle čl. 77 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, uvede se v žádosti výše každého příslušného vydání kmenového kapitálu tier 1, která je předmětem této žádosti. 2. Pokud se žádá o obecné předběžné svolení ke kroku podle čl. 77 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, uvede instituce v žádosti všechny následující údaje:
3. Žádost o obecné předběžné svolení ke kroku podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 může zahrnovat kapitálové nástroje, které mají být teprve vydány, s výhradou upřesnění informací uvedených v odst. 2 písm. a) případně b), jež mají být příslušnému orgánu poskytnuty po příslušném vydání. 4. Odstavce 1, 2 a 3 se použijí na konsolidované, případně subkonsolidované a individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků. Článek 30b Informace, které je třeba předložit spolu s žádostí o prodloužení obecného předběžného svolení pro kroky uvedené v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Před uplynutím doby platnosti obecného předběžného svolení podle čl. 78 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 může instituce podat žádost o jeho prodloužení vždy až o jeden další rok za předpokladu, že instituce nežádá o zvýšení předem stanovené částky určené při udělení obecného předběžného svolení a nemění odůvodnění podle čl. 30 odst. 1 písm. a) uvedené při podání žádosti o původní obecné předběžné svolení. 2. Při podání žádosti o prodloužení obecného předběžného svolení uvedeného v odstavci 1 je instituce osvobozena od povinnosti poskytnout informace uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. a) až d), f), g) a i). Článek 31 Lhůty pro podání žádosti institucí a vyřízení žádosti příslušným orgánem pro účely čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. V případě předchozího svolení jiného než obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 předá instituce příslušnému orgánu úplnou žádost a informace uvedené v článku 30 nejméně čtyři měsíce před datem, kdy bude držitelům nástrojů oznámen jeden z kroků uvedených v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013. 2. V případě obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 předá instituce příslušnému orgánu úplnou žádost a informace uvedené v článcích 30 a 30a nejméně čtyři měsíce před datem, kdy bude proveden některý z kroků uvedených v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013. 3. Odchylně od odstavce 2, pokud se žádá o obnovení obecného předběžného svolení podle čl. 78 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 30b, předá instituce příslušnému orgánu žádost a informace požadované podle článků 30, 30a a 30b nejméně tři měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní obecné předběžné svolení uděleno. 4. Příslušné orgány mohou institucím po posouzení v každém jednotlivém případě a ve výjimečných případech povolit, aby žádost uvedenou v odstavcích 1, 2 a 3 předložily ve lhůtě kratší, než je lhůta stanovená v těchto odstavcích. 5. Příslušný orgán vyřídí žádost ve lhůtě uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, nebo ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Příslušné orgány vezmou v úvahu nové informace, které obdrží během tohoto období, pokud jsou tyto nové informace k dispozici a pokud je pokládají za podstatné. Příslušné orgány vyřídí žádost pouze tehdy, pokud se ujistí, že jim instituce poskytla všechny informace požadované podle článku 30 a případně článků 30a a 30b. Článek 32 Žádosti o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení podané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami nebo podobnými institucemi pro účely čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Co se týká splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí, žádost uvedená v čl. 29 odst. 1 a 2 a informace uvedené v čl. 30 odst. 1 musí být příslušnému orgánu předloženy ve stejné lhůtě, jako je lhůta, kterou příslušný orgán instituce používá při přezkumu splacení nástrojů. 2. Příslušné orgány mohou předem udělit svolení k provedení kroku uvedeného v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 s ohledem na určitý předem stanovený objem nástrojů, které mají být splaceny, snížený o hodnotu úpisu nových nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v období jednoho roku. Takový předem stanovený objem může činit až 2 % kmenového kapitálu tier 1, pokud se příslušné orgány přesvědčí o tom, že tento krok neohrozí stávající ani budoucí platební schopnost instituce.
Článek 32a Význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ pro účely čl. 78a odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 Spojením „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ podle čl. 78a odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí, že po nahrazení nástrojů způsobilých závazků kapitálovými nástroji nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality je ziskovost instituce podle hodnocení orgánu příslušného k řešení krize i nadále přiměřená nebo k tomuto datu ani v dohledné budoucnosti nedojde k žádným negativním změnám ziskovosti. Hodnocení orgánu příslušného k řešení krize přihlíží k ziskovosti instituce v krizových situacích. Článek 32b Požadavky na proces včetně limitů a postupů pro žádost instituce o snížení nástrojů způsobilých závazků podle čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Vypovězení, umoření, splacení nebo zpětné odkoupení nástrojů způsobilých závazků nesmí být držitelům těchto nástrojů oznámeno dříve, než instituce získala předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize. 2. Pokud se předpokládá, že ke krokům uvedeným v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 dojde s dostatečnou jistotou, a jakmile bylo získáno předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize, odečte instituce hodnoty, které mají být vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, od nástrojů způsobilých závazků instituce před uskutečněním tohoto vypovězení, umoření, splacení nebo zpětného odkoupení. Dostatečná jistota existuje zejména tehdy, pokud instituce veřejně oznámila svůj záměr týkající se vypovězení, umoření, splacení nebo zpětného odkoupení kapitálového nástroje. 3. V případě obecného předběžného svolení podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 se předem stanovená částka, pro kterou orgán příslušný k řešení krize vydal svolení, odečte od nástrojů způsobilých závazků instituce počínaje okamžikem udělení povolení. 4. Orgán příslušný k řešení krize udělí předchozí svolení, jiné než obecné předběžné svolení uvedené v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, na určitou dobu, která je nezbytná k provedení některého z kroků uvedených v čl. 77 odst. 2 uvedeného nařízení a která nepřesáhne jeden rok. 5. Pokud se žádá o obecné předběžné svolení podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013, nepřekročí předem stanovená částka, pro kterou se obecné předběžné svolení uděluje, 10 % celkové částky nesplacených nástrojů způsobilých závazků. 6. Odstavce 1 až 5 se použijí na konsolidované, případně subkonsolidované a individuální úrovni uplatňování požadavků na kapitál a způsobilé závazky. Článek 32c Podání žádosti institucí o snížení nástrojů způsobilých závazků podle čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Instituce podá orgánu příslušnému k řešení krize žádost o předchozí svolení, včetně obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, před provedením kroku uvedeného v čl. 77 odst. 2 uvedeného nařízení. 2. Odstavec 1 se použije na individuální, případně konsolidované a subkonsolidované úrovni uplatňování požadavků na kapitál a způsobilé závazky. Článek 32d Obsah žádosti, kterou má instituce podat pro účely čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. K žádosti uvedené v článku 32c se připojí všechny následující informace:
2. Orgán příslušný k řešení krize upustí od poskytnutí některých informací uvedených v odstavci 1, pokud se přesvědčí o tom, že tyto informace již má k dispozici. 3. Odstavce 1 a 2 se použije na individuální, případně konsolidované a subkonsolidované úrovni uplatňování požadavků na kapitál a způsobilé závazky. Článek 32e Další informace, které je třeba předložit spolu s žádostí o obecné předběžné svolení pro kroky uvedené v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Pokud se žádá o obecné předběžné svolení uvedené v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 pro krok podle čl. 77 odst. 2 uvedeného nařízení, uvede instituce v žádosti celkovou částku nesplacených nástrojů způsobilých závazků, včetně celkové hodnoty nesplacených nástrojů způsobilých závazků, které splňují podmínky článku 88a nařízení (EU) č. 575/2013 nebo čl. 45b odst. 3 směrnice 2014/59/EU. 2. Žádost o obecné předběžné svolení ke kroku podle čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 může zahrnovat nástroje způsobilých závazků, které mají být teprve vydány, s výhradou upřesnění konečné hodnoty uvedené v odstavci 1, která bude orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuta po příslušném vydání. Článek 32f Informace, které je třeba předložit spolu s žádostí o prodloužení obecného předběžného svolení pro kroky uvedené v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. Před uplynutím doby platnosti obecného předběžného svolení uděleného podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 může instituce podat žádost o jeho prodloužení vždy až o jeden další rok za předpokladu, že instituce nežádá o zvýšení předem stanovené částky určené při udělení původního obecného předběžného svolení a nemění odůvodnění uvedené v čl. 32d odst. 1 písm. a) při podání žádosti o původní obecné předběžné svolení. 2. Při podání žádosti o prodloužení obecného předběžného svolení uvedeného v odstavci 1 je instituce osvobozena od povinnosti poskytnout informace uvedené v čl. 32d odst. 1 písm. a), b), c), e), f) a h). Článek 32g Lhůty pro podání žádosti institucí a vyřízení žádosti orgánem příslušným k řešení krize pro účely čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 1. V případě předchozího svolení jiného než obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 předá instituce orgánu příslušnému k řešení krize úplnou žádost a informace uvedené v článku 32d nejméně čtyři měsíce před datem, kdy bude držitelům nástrojů oznámen jeden z kroků uvedených v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013. 2. V případě obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 předá instituce orgánu příslušnému k řešení krize úplnou žádost a informace uvedené v článcích 32d a 32e nejméně čtyři měsíce před datem, kdy bude proveden jeden z kroků uvedených v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013. 3. Odchylně od odstavce 2, pokud se žádá o obnovení obecného předběžného svolení podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 32f, předá instituce úplnou žádost a informace požadované podle článků 32d, 32e a 32f orgánu příslušnému k řešení krize nejméně tři měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní obecné předběžné svolení uděleno. 4. Orgány příslušné k řešení krize mohou institucím po posouzení v každém jednotlivém případě a ve výjimečných případech povolit, aby žádost uvedenou v odstavcích 1, 2 a 3 předložily ve lhůtě kratší, než je lhůta stanovená v těchto odstavcích. 5. Orgán příslušný k řešení krize vyřídí žádost ve lhůtě uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, nebo ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Orgány příslušné k řešení krize vezmou v úvahu nové informace, které obdrží během tohoto období, pokud jsou tyto nové informace k dispozici a pokud je pokládají za podstatné. Orgány příslušné k řešení krize vyřídí žádost pouze tehdy, pokud se ujistí, že jim instituce poskytla všechny informace požadované podle článku 32d, případně článků 32e a 32f. Článek 32h Zjednodušené požadavky na instituce, u nichž orgán příslušný k řešení krize stanovil minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU ve výši, která nepřesahuje částku dostatečnou k absorpci ztrát 1. Odchylně od článků 32d, 32e a 32f, pokud žádost uvedenou v článku 32c podává instituce, pro kterou orgán příslušný k řešení krize stanovil minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU ve výši, která nepřesahuje částku dostatečnou k absorpci ztrát v souladu s čl. 45c odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) uvedené směrnice, k této žádosti jsou připojeny všechny následující informace:
2. Na obecné předběžné svolení podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 udělené na základě žádosti podané v souladu s odstavcem 1 se nevztahuje omezení stanovené v čl. 32b odst. 5 tohoto nařízení. 3. Odchylně od článku 32 g podají instituce uvedené v odstavci 1 orgánu příslušnému k řešení krize žádost stanovenou v článku 32c, a to nejméně tři měsíce před datem, kdy bude držitelům nástrojů oznámen jeden z kroků uvedených v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo, v případě žádosti o obecné předběžné svolení podle čl. 78a odst. 1 druhého pododstavce uvedeného nařízení, alespoň tři měsíce před datem, kdy bude proveden jeden z kroků uvedených v čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013. 4. Pokud orgán příslušný k řešení krize nevznese písemně námitky proti žádosti uvedené v článku 32c ve lhůtách stanovených v odstavci 3, považuje se svolení za udělené. 5. Tento článek se použije na individuální, případně konsolidované a subkonsolidované úrovni uplatňování požadavků na kapitál a způsobilé závazky. Článek 32i Postup spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize při udělování svolení podle článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 1. Pokud instituce podá úplnou žádost o předchozí svolení, včetně obecného předběžného svolení uvedeného v čl. 78a odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, orgán příslušný k řešení krize neprodleně předá tuto žádost příslušnému orgánu, včetně informací uvedených v článku 32d a případně v článku 32e, 32f nebo 32h. 2. Současně s předáním informací uvedených v odstavci 1 orgán příslušný k řešení krize zašle příslušnému orgánu žádost o konzultaci k obdržené žádosti, která zahrnuje vzájemnou výměnu jakýchkoli dalších relevantních informací pro posouzení žádosti orgánem příslušným k řešení krize nebo příslušným orgánem. 3. Příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize se dohodnou na přiměřené lhůtě pro poskytnutí odpovědi na žádost o konzultaci uvedenou v odstavci 2, která nepřesáhne tři měsíce od okamžiku obdržení žádosti o konzultaci a která se zkrátí na dva měsíce, pokud se konzultace týká obnovení obecného předběžného svolení podle článku 32f nebo obecného předběžného svolení podle článku 32h. Orgán příslušný k řešení krize zváží před přijetím rozhodnutí o svolení stanoviska obdržená od příslušného orgánu. 4. Pokud je v souladu s čl. 78a odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadován souhlas příslušného orgánu, sdělí orgán příslušný k řešení krize do dvou měsíců od žádosti o konzultaci uvedené v odstavci 2, nebo do jednoho měsíce, pokud se konzultace týká obnovení obecného předběžného svolení podle článku 32f či obecného předběžného svolení podle článku 32h, příslušnému orgánu navrhované rozpětí, u kterého orgán příslušný k řešení krize považuje za nezbytné v návaznosti na krok uvedený v čl. 77 odst. 2 uvedeného nařízení, že o něj musí kapitál a způsobilé závazky instituce překročit jeho požadavky. 5. Příslušný orgán do tří týdnů, nebo pokud se konzultace týká obnovení obecného předběžného svolení podle článku 32f nebo obecného předběžného svolení podle článku 32h, do dvou týdnů po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 4, předá orgánu příslušnému k řešení krize svůj písemný souhlas. V případě, že příslušný orgán nesouhlasí nebo částečně nesouhlasí s orgánem příslušným k řešení krize, informuje o tom v této lhůtě orgán příslušný k řešení a uvede své důvody. 6. Odchylně od odstavce 3, pokud je v souladu s čl. 78a odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadován souhlas příslušného orgánu, poskytne příslušný orgán odpověď na žádost o konzultaci uvedenou v odstavci 2 současně s předáním písemného souhlasu orgánu příslušnému k řešení krize podle odstavce 5. 7. Odchylně od odstavců 3 až 6, pokud je maximální lhůta pro vyřízení žádosti uvedená v odstavci 1 kratší než čtyři měsíce v souladu s čl. 32 g odst. 3 nebo 4, dohodnou se orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán na lhůtách uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 s přihlédnutím k příslušné maximální lhůtě. 8. Orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán se vynasnaží dosáhnout dohody uvedené v odstavci 5, aby zajistily, že žádost uvedená v odstavci 1 bude v každém případě vyřízena ve lhůtě uvedené v čl. 32 g odst. 1, 2, 3 nebo 4. 9. Orgán příslušný k řešení krize sdělí příslušnému orgánu rozhodnutí o svolení bez zbytečného odkladu. Orgán příslušný k řešení krize rovněž informuje příslušný orgán v případě zrušení obecného předběžného svolení, pokud instituce poruší některé z kritérií stanovených pro účely tohoto povolení.“ |
15) |
V kapitole IV se oddíl 3 mění takto:
|
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. října 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).