(EU) 2023/435Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES
| Publikováno: | Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1-27 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 27. února 2023 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 1. března 2023 | Nabývá účinnosti: | 1. března 2023 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/435
ze dne 27. února 2023,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec, čl. 177 první pododstavec, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj“), ovlivňují bezprecedentní geopolitické události, k nimž došlo v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině, a jejich přímé a nepřímé zhoršení dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19 značným způsobem společnost a ekonomiku Unie, její obyvatele a její hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Zejména je jasnější než kdy dříve, že energetická bezpečnost a nezávislost Unie jsou nepostradatelné pro úspěšné, udržitelné a inkluzivní oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19, neboť jsou rovněž významnými faktory přispívajícími k odolnosti ekonomiky Unie. |
|
(2) |
Vzhledem k přímé spojitosti mezi udržitelným oživením, budováním odolnosti a energetické bezpečnosti Unie a snižováním její závislosti na fosilních palivech, zejména z Ruska, a vzhledem k úloze Unie ve spravedlivé a inkluzivní transformaci je výše uvedený nástroj vhodným způsobem přispívajícím k reakci Unie na tyto nově se objevující výzvy. Tak je tomu i s ohledem na právní předpisy Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a na mezinárodní závazky Unie, zejména Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5). |
|
(3) |
Hlavy států a předsedové vlád ve Versailleském prohlášení ze dne 10. a 11. března 2022 vyzvali Komisi, aby do konce května téhož roku navrhla plán REPowerEU na postupné odstranění závislosti Unie na dovozu ruských fosilních paliv, což bylo následně zopakováno v závěrech Evropské rady ze zasedání ve dnech 24. a 25. března 2022. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mnohem dříve než v roce 2030 způsobem, který bude v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, uvedenou ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, a cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 zakotvenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6). |
|
(4) |
Měla by se posílit schopnost nástroje podporovat reformy a investice určené na diverzifikaci dodávek energie, zejména fosilních paliv, jakož i zvyšovat odolnost, zabezpečení a udržitelnost energetického systému Unie, čímž nástroj přispívá k cenové dostupnosti energie a posiluje strategickou autonomii Unie i její otevřenou ekonomiku. K dosažení těchto cílů musí Unie zvýšit energetickou účinnost, spolehlivost a odolnost přenosových a distribučních sítí, podporovat flexibilitu soustavy, minimalizovat přetížení, mimo jiné prostřednictvím zvýšení kapacity sítě a kapacity pro skladování elektřiny, podpořit digitalizaci a zajistit odolné dodavatelské řetězce, kybernetickou bezpečnost a ochranu veškeré infrastruktury a její adaptaci na změnu klimatu a zároveň snížit strategickou energetickou závislost. |
|
(5) |
Aby se maximalizovala doplňkovost, konzistentnost a soudržnost politik a opatření přijatých Unií a členskými státy na podporu nezávislosti, zabezpečení a udržitelnosti dodávek energie pro Unii, měly by být tyto reformy a investice v oblasti energetiky stanoveny ve zvláštní „kapitole REPowerEU“ plánů pro oživení a odolnost. |
|
(6) |
Inkluzivní účinný přechod na zelenou energii a rychlé snížení závislosti na energii z fosilních paliv vyžadují opatření pro zvýšení energetické účinnosti a úspor v budovách a související kritické energetické infrastruktuře a rychlejší dekarbonizaci průmyslových odvětví. Je nezbytné urychleně zvýšit investice do opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je zavádění udržitelných a účinných řešení v oblasti vytápění a chlazení, která představují účinná řešení některých z nejnaléhavějších problémů v oblasti dodávek energie a nákladů na energii. Proto by měly být podporovány rovněž reformy a investice zvyšující energetickou účinnost, vedoucí k dekarbonizaci průmyslu – mimo jiné využíváním nízkouhlíkových paliv, jako je nízkouhlíkový vodík, a zaváděním vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších obnovitelných paliv nebiologického původu – a zvyšující úspory energie ekonomik členských států v souladu s cíli a právním rámcem Unie v oblasti energetiky a klimatu. Komise by měla zejména vybízet členské státy, aby do své kapitoly REPowerEU zahrnuly opatření na podporu dekarbonizace průmyslu. |
|
(7) |
Postupné ukončování závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska by mělo podle očekávání vést ke snížení celkové energetické závislosti Unie. Kapitoly REPowerEU by měly přispět ke zvýšení a posílení strategické autonomie Unie, aniž by se nadměrně zvýšila její závislost na dovozu surovin ze třetích zemí. |
|
(8) |
Při přípravě plánů pro oživení a odolnost a kapitol REPowerEU by členské státy měly koordinovat své hospodářské politiky tak, aby dosáhly cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanovených v článku 174 Smlouvy, zaměřujíce se na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována vzdáleným, okrajovým a izolovaným oblastem a ostrovům, které se již potýkají s jinými obtížemi. |
|
(9) |
Aby se maximalizoval rozsah reakce Unie, měly by mít všechny členské státy, které po vstupu tohoto nařízení v platnost, předloží plán pro oživení a odolnost, ve kterém požádají o dodatečné financování ve formě půjček nebo – v souladu s novými pravidly, která budou vytvořena podle tohoto pozměňujícího nařízení – z dražeb povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (7) a z převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 (8), povinnost zahrnout do svého plánu pro oživení a odolnost kapitolu REPowerEU. V souladu se stávajícími možnostmi podle nařízení (EU) 2021/241 týkajícími se předkládání plánu pro oživení a odolnost a s cílem zajistit řádnou přípravu kapitol REPowerEU mohou členské státy před předložením upraveného plánu pro oživení a odolnost předložit návrh kapitoly REPowerEU. Nemělo by docházet ke zbytečné administrativní zátěži. |
|
(10) |
Kapitoly REPowerEU by měly zahrnovat nové reformy a investice zahájené od 1. února 2022, přispívající k cílům plánu REPowerEU a řešící krizi způsobenou nedávnými geopolitickými událostmi. Opatření, která jsou zahrnuta do některého z již přijatých prováděcích rozhodnutí Rady a která přispívají k cílům plánu REPowerEU, však mohou být do kapitoly REPowerEU zahrnuta, pokud se po aktualizaci maximálního finančního příspěvku na dotčený členský stát vztahuje snížení jeho maximálního finančního příspěvku. V tomto případě by členský stát měl mít možnost zahrnout toto opatření do své kapitoly REPowerEU až do výše odhadovaných nákladů, která se rovná snížení maximálního finančního příspěvku. |
|
(11) |
Členský stát by měl mít možnost zahrnout do své kapitoly REPowerEU rozšířenou část opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady spolu s odpovídajícími milníky a cíli. Toto rozšíření by mělo přinést podstatné zlepšení z hlediska úrovně ambicí daných opatření, jak se odráží v koncepci nebo úrovni odpovídajících milníků a cílů, a současně by mělo vycházet z opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady. |
|
(12) |
Členský stát by měl svou kapitolu REPowerEU předložit ve formě dodatku ke svým plánům pro oživení a odolnost. Kapitola REPowerEU by měla obsahovat vysvětlení, jak jsou opatření v ní obsažená v souladu s úsilím dotčeného členského státu o dosažení cílů plánu REPowerEU se zohledněním opatření, obsažených v některém z již přijatých prováděcích rozhodnutí Rady, jakož i vysvětlení celkového přínosu těchto opatření a dalších doplňkových nebo doprovodných opatření financovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k cílům plánu REPowerEU. |
|
(13) |
Kapitoly REPowerEU by měly mimo jiné přispět ke zvýšení podílu udržitelných a obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a k odstranění úzkých míst energetické infrastruktury. Pokud jde o infrastrukturu pro zemní plyn, měly by reformy a investice kapitol REPowerEU, jejichž účelem je diverzifikace dodávek mimo Rusko, vycházet z potřeb, které jsou aktuálně identifikovány na základě posouzení provedeného a odsouhlaseného Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav, zřízenou v duchu solidarity ohledně bezpečnosti dodávek, a měly by zohledňovat strategické potřeby dotčených členských států v oblasti energetické bezpečnosti a posílená opatření připravenosti, mimo jiné v oblasti skladování energie, přijatá s cílem přizpůsobit se novým geopolitickým hrozbám, aniž by byl narušen dlouhodobý příspěvek k zelené transformaci. |
|
(14) |
Mělo by být doplněno vhodné posuzovací kritérium, které by Komisi sloužilo jako základ pro posuzování reforem a investic v kapitolách REPowerEU a které by zajistilo, že tyto reformy a investice jsou vhodné pro dosažení specifických cílů REPowerEU. Aby Komise mohla posoudit příslušný plán pro oživení a odolnost podle tohoto nového posuzovacího kritéria kladně, mělo by být vyžadováno hodnocení A. |
|
(15) |
Vzhledem ke stávajícím nedostatkům v oblasti pracovních sil a dovedností investice do infrastruktury a technologií samy o sobě nepostačují k tomu, aby se snížila závislost na fosilních palivech. V tomto kontextu je již možné použít zdroje na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností lidí a na to, aby byla pracovní síla ještě více vybavena zelenými dovednostmi, jakož i na výzkum a vývoj inovativních řešení souvisejících se zelenou transformací. Členské státy se vyzývají, aby dále investovaly do změny kvalifikace a prohlubování dovedností, zejména pokud jde o zelené a související digitální dovednosti a technologie, s cílem zajistit, aby nikdo nebyl během zelené transformace opomenut. Pokud určitý členský stát do své kapitoly REPowerEU zahrne opatření týkající se změny kvalifikace a prohlubování dovedností lidí, měla by Komise zvážit, zda taková opatření významně přispívají k podpoře rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené a související digitální dovednosti. |
|
(16) |
S ohledem na hospodářský a sociální dopad současné energetické krize, při níž trvale vysoké a volatilní ceny energie zhoršují dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 tím, že dále zvyšují finanční zátěž pro spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější, včetně domácností s nízkými příjmy a zranitelné podniky včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a při dodržení zásad evropského pilíře sociálních práv, by mělo být umožněno zahrnout do kapitol REPowerEU rovněž opatření, která pomohou strukturálně řešit situace energetické chudoby, a to prostřednictvím dlouhodobých reforem a investic. Reformy a investice, jejichž cílem je řešit energetickou chudobu, by měly poskytnout vyšší úroveň finanční podpory programům energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím specializovaných finančních nástrojů, politik v oblasti čisté energie a programů zaměřených na snížení poptávky po energii v těch domácnostech a podnicích, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, které v důsledku vysokých účtů za energii čelí závažným obtížím. |
|
(17) |
Opatření ke snížení poptávky po energii přijatá členskými státy by měla vytvářet pobídky k investicím do úspor energie. |
|
(18) |
Použitím nového režimu kapitol REPowerEU by neměly být dotčeny žádné další právní požadavky podle nařízení (EU) 2021/241, není-li stanoveno jinak. |
|
(19) |
Plán pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, by měl přispívat k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně doporučení pro jednotlivé země přijatých v rámci cyklu evropského semestru 2022, která se týkají mimo jiné energetických výzev, jimž členské státy čelí. |
|
(20) |
Účinný přechod na zelenou energii a snížení energetické závislosti vyžaduje významné digitální investice. S ohledem na nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly poskytnout vysvětlení, jak mají opatření obsažená v plánu pro oživení a odolnost, včetně opatření v kapitole REPowerEU, přispět k digitální transformaci a k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce přispívající k plnění digitálního cíle na základě metodiky pro digitální označování. Reformy a investice uvedené v kapitole REPowerEU by však vzhledem k nebývalé naléhavosti a důležitosti energetických výzev, jimž Unie čelí, neměly být zohledněny při výpočtu celkových finančních prostředků plánu přidělených pro účely uplatnění požadavku digitálního cíle stanoveného v nařízení (EU) 2021/241. Členské státy by však měly usilovat o to, aby do kapitoly REPowerEU byla v maximální možné míře zahrnuta opatření, která přispívají k digitálnímu cíli, založeném na metodice pro digitální označování. |
|
(21) |
Některými z hlavních překážek zavádění energie z obnovitelných zdrojů jsou zdlouhavé správní postupy. Mezi tyto překážky patří složitost příslušných pravidel pro výběr lokalit a správní schvalování projektů, složitost a doba trvání posuzování dopadu projektů na životní prostředí, otázky připojení k síti a personální omezení na straně orgánů udělujících povolení nebo provozovatelů sítí. K zajištění toho, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetiky a klimatu, je nezbytné další zjednodušení a urychlení postupů udělování správních povolení pro obnovitelné zdroje energie a související infrastrukturu elektrické sítě. V rámci evropského semestru 2022 byla členským státům poskytnuta doporučení s cílem urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Jak bylo oznámeno ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“, navrhla Komise změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (9) o obnovitelných zdrojích energie s cílem zavést rychlejší povolovací proces pro obnovitelné zdroje energie. Kromě toho nařízení Rady (EU) 2022/2577 (10), kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, zavedlo dočasná mimořádná pravidla. |
|
(22) |
Podle čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly poskytnout shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, jichž se provádění plánu pro oživení a odolnost týká. Tato konzultace by měla být doplněna, aby zohlednila reformy a investice, které mají být zahrnuty do potenciální kapitoly REPowerEU tak, aby zúčastněným stranám poskytla dostatek času na reakci a zároveň zajistila rychlé dokončení kapitoly REPowerEU dotčeným členským státem. Aktualizované shrnutí by mělo uvádět konzultované zúčastněné strany, vysvětlit výsledek doplňkové konzultace a nastínit, jak byly příspěvky získané od zúčastněných stran zohledněny v kapitolách REPowerEU. |
|
(23) |
Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (11) (dále jen „zásada „významně nepoškozovat“) má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy a investice prováděné jako součást oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 byly prováděny udržitelně. Měla by se i nadále vztahovat na reformy a investice podporované nástrojem, a to s jednou cílenou výjimkou, která bude chránit bezprostřední zájmy Unie týkající se energetické bezpečnosti. S ohledem na cíl diverzifikace dodávek energie mimo ruské dodavatele by reformy a investice uvedené v těch kapitolách REPowerEU, které jsou nezbytné ke zdokonalení energetické infrastruktury a zařízení, aby byly uspokojeny bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, měly být způsobilé pro finanční podporu v rámci nástroje, i když nejsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Ropná infrastruktura a zařízení jsou z kapitoly REPowerEU obecně vyloučeny. Odchylně lze do kapitoly REPowerEU členského státu, na který se do dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost vztahuje mimořádná dočasná odchylka podle čl. 3m odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 (12), zařadit ropnou infrastrukturu a zařízení nezbytná pro uspokojení bezprostředních potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek, a to z důvodu jeho specifické závislosti na surové ropě a zeměpisné situace. Komise by měla posoudit, zda jsou opatření, která mají řešit bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek energie, způsobilá pro výjimku ze zásady „významně nepoškozovat“. Pro účely tohoto posouzení by Komise měla mimo jiné zvážit rizika efektu uzamčení a nedostupnosti čistších, technologicky a ekonomicky proveditelných alternativ, které by mohly být zavedeny ve srovnatelné lhůtě. Toto posouzení by mělo být přiměřené s ohledem na naléhavost dosažení cílů plánu REPowerEU. V případě pochybností by Komise měla mít možnost požádat členské státy, aby poskytly relevantní informace na podporu posouzení. Hodnocení čistších alternativ by mělo být provedeno v přiměřených mezích. |
|
(24) |
Veškerá opatření v plánech pro oživení a odolnost by měla být prováděna v souladu s použitelnými právními předpisy v oblasti životního prostředí na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí a ochranu přírody. V případě opatření využívajících výjimku ze zásady „významně nepoškozovat“ by členské státy měly vynaložit uspokojivé úsilí k omezení možného poškození environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, je-li to proveditelné, a ke zmírnění újmy prostřednictvím jiných opatření, včetně opatření obsažených v kapitole REPowerEU. |
|
(25) |
Kapitoly REPowerEU by měly být v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu členských států a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119. |
|
(26) |
Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a k důležitosti boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů má tento nástroj přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem by opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje, která jsou zahrnuta do plánů pro oživení a odolnost členských států, měla přispívat k zelené transformaci, včetně zachování biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a měla by na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI nařízení (EU) 2021/241 odpovídat částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a alespoň 37 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU. Tato metodika by měla být odpovídajícím způsobem použita na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené ve výše zmíněné příloze. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na 40 nebo 100 %, jak je vysvětleno v plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Za tímto účelem by mělo být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost. Tento nástroj by měl podporovat činnosti, které plně respektují klimatické a environmentální standardy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“. |
|
(27) |
Členské státy by měly v relevantních případech zahrnout do kapitol REPowerEU opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, jak je uvedeno v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, což mimo jiné přispěje k vytváření evropské přidané hodnoty. Mělo by být rovněž zohledněno, že opatření prováděná v jednom členském státě by mohla mít vedlejší účinky na jiné členské státy. Komise by měla co nejdříve usnadnit spolupráci mezi členskými státy, aby vypracovaly opatření s přeshraničním rozměrem nebo s dopadem na více zemí, která by měla být zahrnuta do kapitol REPowerEU. Členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby uvedená opatření představovala částku, která bude odpovídat alespoň 30 % odhadovaných nákladů na opatření v kapitole REPowerEU. Kromě opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, by měla být za opatření s přeshraničním rozměrem nebo s dopadem na více zemí považována opatření na vnitrostátní úrovni, která přispívají k zabezpečení dodávek energie v Unii jako celku v souladu s cíli plánu REPowerEU, zejména pokud jde o odstranění stávajících úzkých míst při přenosu, distribuci a skladování energie, která byla identifikována v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, čímž se zvýší potenciál pro přeshraniční toky mezi členskými státy. Za opatření s pozitivním přeshraničním dopadem by měla být rovněž považována opatření snižující závislost na fosilních palivech a snižující poptávku po energii, neboť dále uvolňují kapacitu nebo dodávky pro jiné členské státy. |
|
(28) |
Mělo by být doplněno vhodné posuzovací kritérium, které by Komisi sloužilo jako základ pro posuzování přeshraničního rozměru reforem a investic obsažených v kapitole REPowerEU nebo dopadu těchto reforem a investic na více zemí. |
|
(29) |
K zajištění toho, aby členské státy využívaly dostupné finanční prostředky, by jim měly být poskytnuty další pobídky k tomu, aby žádaly o podporu v podobě půjčky, přičemž je třeba dodržovat zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Za tímto účelem by měly členské státy Komisi nejpozději 30 dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost jasně sdělit, zda hodlají podat žádost o půjčku. Komise by měla současně předložit Evropskému parlamentu a Radě za stejných podmínek a bez zbytečného odkladu přehled záměrů vyjádřených členskými státy a návrh dalšího postupu pro rozdělení dostupných zdrojů. Sdělením záměru by neměla být dotčena možnost členských států požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023 v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2021/241, a to i v případě žádostí převyšujících 6,8 % hrubého národního důchodu (HND), jsou-li splněny příslušné podmínky. Sdělením záměru by neměla být dotčena ani možnost, aby Komise po přijetí relevantního prováděcího rozhodnutí Rady uzavřela příslušnou dohodu o půjčce. |
|
(30) |
Členské státy se vyzývají, aby kapitoly REPowerEU předložily co nejdříve a nejlépe do dvou měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost. V souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 by Komise měla do dvou měsíců posoudit upravený plán pro oživení a odolnost předložené členským státem a předložit návrh prováděcího rozhodnutí Rady. Vzhledem k naléhavosti výzev, jimž členské státy čelí, by Komise měla posouzení upravených plánů pro oživení a odolnost dokončit bez zbytečného odkladu. |
|
(31) |
Kromě toho by měly být poskytnuty nové zvláštní zdroje finančních prostředků, aby se podnítila vysoká úroveň ambicí u reforem a investic, které budou zahrnuty do kapitoly REPowerEU. |
|
(32) |
Nařízením Rady (EU) 2022/1854 (13) se zavádí dočasný solidární příspěvek od společností a stálých provozoven v Unii, působících v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, který se uplatní ve všech členských státech. Členské státy se vyzývají, aby část výnosů z tohoto dočasného příspěvku soudržným způsobem použily na podporu synergií a doplňkovosti s reformami a investicemi ve svých kapitolách REPowerEU na financování opatření prováděných na vnitrostátní úrovni v souladu s cíli plánu REPowerEU. |
|
(33) |
Současná hospodářská a geopolitická situace vyžaduje, aby Unie mobilizovala dostupné zdroje pro rychlou diverzifikaci dodávek energie pro Unii a snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030. V této souvislosti by směrnice 2003/87/ES měla umožnit výjimečné zpeněžení části povolenek z Inovačního fondu a povolenek přidělených členským státům v dražbě, s výjimkou povolenek rozdělených pro účely solidarity, růstu a propojení, a měla by nasměrovat výnosy na reformy a investice přispívající k plnění cílů plánu REPowerEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Dražba povolenek z Inovačního fondu a povolenek přidělených členským státům by měla být rovněž předsunuta. Část povolenek v rezervě tržní stability, která by jinak byla zneplatněna, by měla být použita k doplnění Inovačního fondu. |
|
(34) |
V souvislosti s intervencí Unie v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině by měla malým a středním podnikům, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy, jakož i zranitelným domácnostem, od 1. února 2022 pomoci s uhrazením jejich nákladů na energie cílená výjimečná dočasná opatření v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (14), a to prostřednictvím flexibilního využívání zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti. Tato podpora je plně v souladu s cíli plánu REPowerEU. |
|
(35) |
Zejména EFRR by měl být výjimečně využit k poskytování podpory na provozní kapitál pro malé a střední podniky, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy. Podpora malým a středním podnikům, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy, by měla být přiměřená a být v souladu s použitelnými pravidly pro státní podporu. Dále by měl být ESF výjimečně využit k poskytování podpory zranitelným domácnostem ve smyslu vnitrostátních předpisů s cílem pomoci jim pokrýt náklady na spotřebu energie, a to i v případech, že nejsou uplatňována opatření na zvýšení zaměstnatelnosti podporovaných osob tj. aktivní opatření. Jedná se o výjimečná opatření, která jsou nezbytně nutná k řešení energetické krize vyvolané útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Zajišťují, aby podporované osoby měly přístup k základním službám, a tím rovněž přispívají k vytvoření dobrých zdravotních podmínek nezbytných pro účast na trhu práce. Podpora z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti může být poskytována zaměnitelně. Kromě ESF by mělo být možné využít na podporu opatření pro udržení pracovních míst prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů, včetně podpory pro osoby samostatně výdělečně činné, rovněž EFRR a Fond soudržnosti. Cílem těchto programů je chránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné před rizikem nezaměstnanosti. Zdroje vyčleněné na tyto programy mají být použity výhradně na podporu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. Unijní podpora pro tyto režimy zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy by měla být časově omezena. Pro uvedené tři druhy podpory by rovněž mělo být možné využívat zdroje REACT-EU uvedené v článku 92a nařízení (EU) č. 1303/2013 s cílem posílit pokračující úsilí členských států o odolné oživení jejich ekonomik po krizi způsobené onemocněním COVID-19. |
|
(36) |
Zvláštní programovací opatření by měla umožnit, aby zdroje byly plánovány výhradně v rámci vyhrazených prioritních os a přispívaly ke konkrétním investičním prioritám. S cílem poskytnout členským státům významnou podporu v jejich úsilí o omezení dopadů energetické krize by členské státy měly mít možnost výjimečně využívat míru spolufinancování ve výši 100 %, která se bude vztahovat na vyhrazené prioritní osy operačních programů poskytující výhradně tuto podporu do konce programového období 2014–2020. Tato omezená a cílená opatření by měla doplňovat strukturální intervence v politice soudržnosti podporující výrobu čisté energie a energetickou účinnost. Aby se zohlednila rozpočtová omezení Unie, měly by být platby Komise na tyto operace v rámci vyčleněných priorit v roce 2023 omezeny na 5 000 000 000 EUR. |
|
(37) |
S cílem zajistit členským státům a regionům dostatečnou flexibilitu při řešení nově vznikajících výzev by nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (15) mělo členským státům poskytnout možnost vyžádat si až 7,5 % zdrojů v rámci EFRR, Evropského sociálního fondu plus a Fondu soudržnosti jakožto příspěvek na cíle REPowerEU. Mělo by být umožněno, aby tyto fondy poskytovaly podporu na cíle REPowerEU, pokud tato podpora spadá do oblasti působnosti dotčeného fondu, přispívá k jeho specifickým cílům a je v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 a v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně zásady „významně nepoškozovat“. |
|
(38) |
Členské státy by měly mít možnost převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl ze zdrojů rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu nebo část tohoto přídělu. Krize způsobená onemocněním COVID-19, kterou ještě prohloubilo ohrožení energetické bezpečnosti Unie, zhoršila negativní dopady vystoupení Spojeného království z Unie pociťované v členských státech, včetně jejich regionů a místních komunit, a v odvětvích, a to zejména v těch, která jsou vystoupením Spojeného království zasažena nejvíce. Opatření, která mají být financována z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, a reformy a investice, které mají být financovány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mohou sloužit podobným účelům a mít podobný obsah. Cílem rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu i uvedeného nástroje je v konečném důsledku zmírnit negativní dopady na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. V této souvislosti mohou reformy a investice v rámci nástroje, i když jsou primárně zaměřeny na řešení hospodářských důsledků pandemie, přispívat rovněž k boji proti nepředvídaným a nepříznivým důsledkům v členských státech a v odvětvích, které jsou brexitem zasaženy nejvíce. V neposlední řadě se prostředky na závazky a prostředky na platby v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu i nástroje zapisují nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci. Podle tohoto scénáře a s ohledem na narušení celosvětového trhu s energií způsobené nedávným geopolitickým vývojem je vhodné poskytnout členským státům flexibilitu tím, že budou umožněny převody z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu do nástroje, což umožní plnit cíle jich obou a v konečném důsledku povede k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. |
|
(39) |
Vyplácení dodatečných finančních prostředků členským státům pokrývajících kapitolu REPowerEU v jejich plánech pro oživení a odolnost by se podle pravidel nástroje mělo uskutečnit do konce roku 2026. |
|
(40) |
Žádost předložená v plánu pro oživení a odolnost o zvláštní finanční prostředky, včetně přídělu z dražby povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES, převodů zdrojů z EFRR, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti, které se řídí článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060, a převodů zdrojů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, pro opatření obsažená v kapitole REPowerEU, by měla zohledňovat větší finanční potřebou spojenou s reformami a investicemi obsaženými v uvedené kapitole. |
|
(41) |
K zajištění toho, aby byla finanční podpora předsunuta, a mohla tak lépe reagovat na současnou energetickou krizi, by mělo být umožněno na žádost členského státu, která má být předložena společně s kapitolou REPowerEU v upraveném plánu pro oživení a odolnost, vyplatit částku dodatečného financování potřebnou k financování opatření kapitoly REPowerEU v podobě dvou plateb předběžného financování. Komise by měla v maximální možné míře provést první platbu předběžného financování do dvou měsíců od přijetí právního závazku pro účely nařízení (EU) 2021/241, a druhou platbu předběžného financování do 12 měsíců od vstupu v platnost prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje posouzení plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU Uvedené platby by měly být prováděny podle dostupných zdrojů, zejména podle dostupnosti finančních prostředků z účtu Next Generation EU, finančních prostředků schválených v ročním rozpočtu Unie a příjmů získaných z dražby povolenek v rámci sytému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES a podle uskutečněného předchozího převodu zdrojů z programů v rámci sdíleného řízení, bude-li vyžádán. |
|
(42) |
Aby byly dodrženy stropy plateb uvedené ve víceletém finančním rámci, mělo by být pro platby odpovídající předběžnému financování pro částky převedené podle nařízení (EU) 2021/1060 stanoveno zastropování. |
|
(43) |
Komise by měla sledovat provádění reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU a jejich příspěvek k dosažení cílů REPowerEU a poskytovat o tom informace, zejména prostřednictvím výměn informací během dialogu o oživení a odolnosti, prostřednictvím podávání zpráv ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti a prostřednictvím zvláštního oddílu výroční zprávy, která má být předložena Evropskému parlamentu a Radě. |
|
(44) |
Nedávné geopolitické události značně ovlivnily ceny energie, potravin a stavebních materiálů a rovněž způsobily nedostatky v globálních dodavatelských řetězcích, vedly ke zvýšení inflace a vyvolaly nové výzvy, včetně rizika energetické chudoby a vyšších životních nákladů. Tyto výzvy mohou vyžadovat reakci. Je možné, že tento vývoj bude mít přímý dopad na schopnost provádět opatření v plánech pro oživení a odolnost. Nakolik mohou členské státy prokázat, že tento vývoj činí určitý milník nebo cíl, ať už zcela, nebo zčásti, nedosažitelným, mělo by být možné se na tyto situace odvolat jako na objektivní okolnosti podle nařízení (EU) 2021/241. Nakolik mohou členské státy krom toho prokázat, že dosažení určitého milníku nebo cíle je v rozporu s dosažením cílů plánu REPowerEU, mělo by být možné odvolat se i na tyto situace jako na objektivní okolnosti podle uvedeného nařízení. Žádná žádost o změny by kromě toho neměla ohrozit celkové provádění plánů pro oživení a odolnost, včetně reformního a investičního úsilí členských států. |
|
(45) |
Nařízení (EU) 2021/241, (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/EC by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
|
(46) |
Aby bylo možné urychleně začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) 2021/241
Nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:
|
1) |
V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci, přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999, splní cíl dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace a zvýší odolnost, bezpečnost a udržitelnost energetického systému Unie nezbytným snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie, mimo jiné zvyšováním využívání obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a kapacit pro ukládání energie, čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.“ |
|
2) |
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:: „2. Z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“, která se použije rovněž na opatření v kapitolách REPowerEU, nestanoví-li toto nařízení jinak.“ |
|
3) |
Článek 14 se mění takto:
|
|
4) |
V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Opatření zahájená od 1. února 2020 jsou způsobilá za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Nové reformy a investice uvedené v čl. 21c odst. 1 jsou způsobilé pouze tehdy, pokud jsou zahájeny v období od 1. února 2022.“ |
|
5) |
V článku 18 se odstavec 4 mění takto:
|
|
6) |
Čl. 19 odst. 3 se mění takto:
|
|
7) |
V čl. 20 odst. 5 se vkládá nové písmeno, které zní:
|
|
8) |
Za kapitolu III se vkládá nová kapitola, která zní: „KAPITOLA IIIa REPOWER EU Článek 21a Příjmy ze systému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES 1. Pro provádění tohoto nařízení je k dispozici jakožto dodatečná nevratná finanční podpora v rámci nástroje částka 20 000 000 000 EUR v běžných cenách získaná v souladu s článkem 10e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (*1) a určená ke zvýšení odolnosti energetického systému Unie snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie. Jak je stanoveno v článku 10e směrnice 2003/87/ES, tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. 2. Podíl z přidělené částky uvedené v odstavci 1, který je k dispozici pro každý členský stát, se vypočítá na základě ukazatelů stanovených v metodice obsažené v příloze IVa. 3. Částka uvedená v odstavci 1 se přidělí výhradně na opatření uvedená v článku 21c, s výjimkou opatření uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. a). Může pokrývat rovněž výdaje uvedené v čl. 6 odst. 2. 4. Prostředky na závazky pokrývající částku uvedenou v odstavci 1 se poskytnou automaticky až do výše této částky od 1. března 2023. 5. Každý členský stát může Komisi předložit žádost o přidělení částky nepřesahující jeho podíl tak, že do svého plánu zahrne reformy a investice uvedené v článku 21c a uvede jejich odhadované náklady. 6. Prováděcí rozhodnutí Rady přijaté podle čl. 20 odst. 1 stanoví částku příjmů uvedených v odstavci 1 tohoto článku přidělenou členskému státu po předložení žádosti podle odstavce 5 tohoto článku. Odpovídající částka se vyplácí ve splátkách v závislosti na dostupných finančních prostředcích v souladu s článkem 24, jakmile dotčený členský stát uspokojivě splní milníky a cíle určené v souvislosti s prováděním opatření uvedených v článku 21c. Článek 21b Zdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení na podporu cílů plánu REPowerEU 1. Členské státy mohou podle nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 v rámci jim přidělených zdrojů požádat o podporu cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 tohoto nařízení z programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti podle podmínek stanovených v článku 26a nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a v nařízeních pro jednotlivé fondy. Uvedená podpora se provádí v souladu s nařízením o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a nařízeními pro jednotlivé fondy. 2. Zdroje lze převést podle článku 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 (*2) na podporu opatření uvedených v článku 21c tohoto nařízení. Článek 21c Kapitola REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost 1. Plán pro oživení a odolnost předložený Komisi po 1. březnu 2023, který vyžaduje využití dodatečných finančních prostředků podle článků 14, 21a nebo 21b, musí obsahovat kapitolu REPowerEU obsahující opatření a jejich příslušné milníky a cíle. Opatřeními v kapitole REPowerEU mohou být buď nové reformy a investice zahájené v období od 1. února 2022, nebo rozšířená část reforem a investic zahrnutých do již přijatého prováděcího rozhodnutí Rady pro dotčený členský stát. 2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, na něž se vztahuje snížení maximálního finančního příspěvku podle čl. 11 odst. 2, do kapitol REPowerEU zahrnout rovněž opatření obsažená v již přijatých prováděcích rozhodnutích Rady, aniž by je rozšířily, a to až do výše odhadovaných nákladů, která se rovná danému snížení maximálního finančního příspěvku. 3. Cílem reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU je přispět k dosažení alespoň jednoho z následujících cílů:
4. Kapitola REPowerEU by měla dále obsahovat vysvětlení toho, jak opatření uvedené kapitoly odpovídají úsilí dotčeného členského státu o dosažení cílů uvedených v odstavci 3 při zohlednění opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady, jakož i vysvětlení celkového přínosu těchto opatření a dalších doplňkových nebo doprovodných opatření financovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k uvedeným cílům. 5. Odhadované náklady na reformy a investice v kapitole REPowerEU se nezohlední při výpočtu celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 4 písm. f) a čl. 19 odst. 3 písm. f). 6. Odchylně od čl. 5 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 4 písm. d) a čl. 19 odst. 3 písm. d) se zásada „významně nepoškozovat“ nepoužije na reformy a investice, uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku, pokud Komise kladně posoudí, že jsou splněny tyto požadavky:
7. Při posuzování podle odstavce 6 postupuje Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát poskytne požadované doplňující informace. 8. Příjmy uvolněné v souladu s čl. 21a nesmějí přispívat k reformám a investicím podle odst. 3 písm. a) tohoto článku. 9. Celkové odhadované náklady na opatření, která jsou předmětem kladného posouzení ze strany Komise podle odstavce 6, nepřekročí 30 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU. Článek 21d Předběžné financování REPowerEU 1. K plánu pro oživení a odolnost obsahujícímu kapitolu REPowerEU může být připojena žádost o předběžné financování. Pokud Rada přijme do 31. prosince 2023 prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 2, vyplatí Komise až dvě platby předběžného financování v celkové výši až 20 % dodatečného financování požadovaného dotčeným členským státem na financování kapitoly REPowerEU podle článků 7, 12, 14, 21a a 21b, při dodržení zásady rovného zacházení mezi členskými státy a zásady proporcionality. 2. Pokud jde o zdroje převedené za podmínek stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060, nepřekročí žádný z obou souborů plateb předběžného financování 1 000 000 000 EUR. 3. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise platbu předběžného financování v maximální možné míře podle dostupných zdrojů následujícím způsobem:
4. Platba předběžného financování pro zdroje uvedené v odstavci 2 se provede po obdržení informací od všech členských států o tom, zda mají v úmyslu požádat o předběžné financování těchto zdrojů, a v případě potřeby poměrným dílem, aby byl dodržen celkový strop ve výši 1 000 000 000 EUR. 5. V případě předběžného financování podle odstavce 1 se finanční příspěvek uvedený v čl. 20 odst. 5 písm. a) a případně výše půjčky, která má být vyplacena podle čl. 20 odst. 5 písm. h), poměrně upraví. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32)." (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. Věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).“" |
|
9) |
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí celkovou částku finančního příspěvku uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022, aktualizovaného finančního příspěvku uvedeného v čl. 11 odst. 2 na rok 2023 a částku vypočtenou podle čl. 21a odst. 2.“ |
|
10) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 25a Transparentnost konečných příjemců 1. Každý členský stát vytvoří snadno použitelný a veřejný portál obsahující údaje o 100 konečných příjemcích, kteří dostávají nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření v rámci tohoto nástroje. Členské státy aktualizují uvedené údaje dvakrát ročně. 2. V případě konečných příjemců uvedených v odstavci 1 se zveřejní tyto informace:
3. Informace uvedené v čl. 38 odst. 3 finančního nařízení se nezveřejňují. 4. Pokud jsou osobní údaje zveřejněny, dotčené členské státy informace uvedené v odstavci 2 odstraní dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byly finanční prostředky vyplaceny konečnému příjemci. 5. Komise centralizuje veřejné portály členských států a zveřejní údaje uvedené v odstavci 1 ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti podle článku 30.“ |
|
11) |
V čl. 26 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
|
|
12) |
V článku 29 se první odstavec nahrazuje tímto: „1. Komise sleduje provádění tohoto nástroje a měří dosahování cílů stanovených v článku 4, včetně provádění reforem a investic v kapitolách REPowerEU a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje.“ |
|
13) |
V článku 30 se třetí odstavec nahrazuje tímto: „3. Srovnávací přehled rovněž zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu ke společným ukazatelům uvedeným v čl. 29 odst. 4. Obsahuje rovněž informace o pokroku v provádění opatření obsažených v kapitolách REPower a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 a informace o snížení dovozu fosilních paliv do Unie a diverzifikaci dodávek energie.“ |
|
14) |
Článek 31 se mění takto:
|
|
15) |
V článku 32 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Hodnotící zpráva posoudí zejména míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Rovněž zváží trvalou relevantnost všech cílů a opatření a posoudí provádění kapitol REPowerEU a jejich příspěvky k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3.“ |
|
16) |
Znění obsažené v příloze I tohoto nařízení se vkládá jako příloha IVa. |
|
17) |
Příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 1303/2013
V nařízení (EU) č. 1303/2013 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 25b
Mimořádná opatření pro využívání fondů na podporu malých a středních podniků, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, zranitelných domácností a režimů zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů
1. Jako výjimečné opatření nezbytně nutné k řešení energetické krize vyplývající z dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině může EFRR podporovat financování provozního kapitálu ve formě grantů malým a středním podnikům, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie v rámci investiční priority uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1301/213. Malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jsou podniky způsobilé pro získání podpory na dodatečné náklady v důsledku mimořádně prudkého zvýšení cen zemního plynu a elektřiny podle dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory.
Jako další výjimečné opatření nezbytně nutné k řešení energetické krize vyplývající z dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině může ESF podporovat zranitelné domácnosti s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, a to i bez odpovídajících aktivních opatření v rámci investiční priority uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodu iv) nařízení (EU) č. 1304/2013.
2. Operace poskytující podporu uvedenou v odstavci 1 mohou být financovány buď z EFRR, nebo z ESF na základě pravidel platných pro druhý fond. Kromě toho, pokud tyto operace přispívají k jedné z investičních priorit uvedených v odstavci 1, mohou být financovány Fondem soudržnosti na základě pravidel platných pro EFRR nebo ESF. Kromě toho mohou EFRR a Fond soudržnosti financovat přístup na trh práce zachováním pracovních míst pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a to prostřednictvím režimu zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů, a to na základě pravidel platných pro ESF v rámci investiční priority uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (EU) č. 1304/2013.
3. Operace poskytující podporu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se plánují výhradně v rámci nové vyhrazené prioritní osy. Vyhrazená prioritní osa může zahrnovat financování z EFRR a ESF z různých kategorií regionů a z Fondu soudržnosti. Podpora poskytovaná ze zdrojů REACT-EU ve smyslu článku 92a se plánuje v rámci samostatné vyhrazené prioritní osy přispívající k investiční prioritě uvedené v čl. 92b odst. 9 třetím pododstavci.
Částky přidělené na vyhrazené prioritní osy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřekročí 10 % celkových zdrojů EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, včetně zdrojů REACT-EU v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost přidělených dotčenému členskému státu na programové období 2014–2020, jak je stanoveno v příslušných prováděcích aktech Komise. Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce se na vyhrazenou prioritní osu nebo osy použije míra spolufinancování ve výši 100 %.
4. Žádosti o změnu stávajícího operačního programu předložené členským státem s cílem zavést vyhrazenou prioritní osu nebo osy uvedené v odstavci 3 musí být řádně odůvodněny a musí k nim být připojen revidovaný program. Prvky uvedené v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodech v) a vii) se v popisu prioritní osy nebo os v revidovaném operačním programu nevyžadují.
5. Odchylně od čl. 65 odst. 9 jsou výdaje na operace na podporu financování provozního kapitálu ve formě grantů v malých a středních podnicích, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jakož i na operace poskytující podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt náklady na spotřebu energie a režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy, způsobilé od 1. února 2022. Na tyto operace a režimy se nepoužije čl. 65 odst. 6.
6. Odchylně od čl. 125 odst. 3 písm. b) mohou být pro podporu z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti před schválením revidovaného programu vybrány operace podporující financování provozního kapitálu ve formě grantů pro malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jakož i operace poskytující podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy.
7. V případě operací podporujících financování provozního kapitálu ve formě grantů pro malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, prováděných mimo programovou oblast, ale v rámci členského státu, se použije pouze čl. 70 odst. 2 první pododstavec písm. d). Odchylně od čl. 70 odst. 4 se čl. 70 odst. 2 první pododstavec písm. d) použije i na operace podporované z ESF, které poskytují podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, a na režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy prováděné mimo programovou oblast, ale v rámci členského státu.
8. Celkové platby Komise členským státům z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, s výjimkou zdrojů REACT-EU na vyhrazené priority uvedené v odstavci 3, v roce 2023 nepřekročí 5 000 000 000 EUR. Částky se vyplácejí v závislosti na dostupných finančních prostředcích v rámci stropů víceletého finančního rámce na období 2014-2020.
9. Tento článek se nepoužije na programy v rámci cíle Evropské územní spolupráce.“
Článek 3
Změny nařízení (EU) 2021/1060
Nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:
|
1) |
V čl. 22 odst. 3 písm. g) se bod i) nahrazuje tímto:
(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).“" |
|
2) |
V článku 24 se doplňuje nový odstavec, který zní: „8. U programů podporovaných z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti může členský stát předložit změnu programu v souladu s tímto článkem, v níž požaduje, aby byla do programu zahrnuta opatření přispívající k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241, pokud tato podpora přispívá k plnění specifických cílů dotčeného fondu stanovených v nařízeních pro jednotlivé fondy. Částky požadované na tato opatření se plánují v rámci specifického cíle v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy a zahrnují se mezi priority. Tyto částky nesmí celkově překročit limit 7,5 % původního vnitrostátního přídělu pro každý fond.“ |
|
3) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 26a Podpora cílů uvedených v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 1. Členské státy, které předloží Komisi v souladu s nařízením (EU) 2021/241 plán pro oživení a odolnost obsahující kapitolu REPowerEU, mohou prostřednictvím změny programu v souladu s článkem 24 tohoto nařízení požádat, aby až 7,5 % jejich původního vnitrostátního přídělu v rámci EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti bylo zahrnuto mezi priority přispívající k cílům stanoveným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241, pokud tato podpora přispívá k plnění specifických cílů dotčeného fondu stanovených v nařízeních pro jednotlivé fondy. Možností předložit takovou žádost by neměla být dotčena možnost převodu zdrojů podle článku 26 tohoto nařízení. 2. Zdroje, které členské státy požadují podle tohoto článku, se použijí v souladu s tímto nařízením a s nařízeními pro jednotlivé fondy. 3. V žádostech o změnu programu se uvede celková částka zdrojů přispívajících k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 za každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu.“ |
|
4) |
Příloha V se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 4
Změny nařízení (EU) 2021/1755
V nařízení (EU) 2021/1755 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 4a
Převod do Nástroje pro oživení a odolnost
1. Do 1. března 2023 mohou členské státy podat Komisi odůvodněnou žádost o převod všech částek prozatímního přídělu stanoveného v prováděcím aktu Komise podle čl. 4 odst. 5 nebo jejich části do Nástroje pro oživení a odolnost vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (*4). Je-li žádost o převod schválena, změní Komise prováděcí akt tak, aby zohledňoval upravené částky po provedení převodů.
2. Pokud se převod týká splátek, které již byly nebo mají být vyplaceny jako předběžné financování, Komise odpovídajícím způsobem změní prováděcí akt uvedený v čl. 9 odst. 1 pro dotčený členský stát. Ve vhodných případech Komise v souladu s finančním nařízením získá zpět všechny splátky z let 2021 a 2022 nebo jejich část, které byly uvedenému členskému státu vyplaceny jako předběžné financování. V takovém případě se zpětně získané částky převedou do Nástroje pro oživení a odolnost výhradně ve prospěch dotčeného členského státu.
3. Pokud se členský stát rozhodne převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl nebo jeho část v souladu s tímto článkem, částky, které mají být vynaloženy pro účely uvedené v čl. 4 odst. 4 prvním pododstavci, se úměrně sníží.
4. Pokud se členský stát rozhodne převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl, čl. 10 odst. 1 se nepoužije.
5. Ustanovení čl. 10 odst. 2 se nepoužije na částky převedené do Nástroje pro oživení a odolnost.“
Článek 5
Změny směrnice 2003/87/ES
Ve směrnici 2003/87/ES se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 10e
Nástroj pro oživení a odolnost
1. Coby mimořádné a jednorázové opatření se do 31. srpna 2026 povolenky vydražené podle odstavců 2 a 3 tohoto článku draží, dokud celková výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 20 miliard EUR. Tyto výnosy se poskytnou Nástroji pro oživení a odolnost, zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (*5), a jsou vynakládány v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení.
2. Odchylně od čl. 10a odst. 8 se do 31. srpna 2026 část povolenek uvedených v daném odstavci vydraží na podporu plnění cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. b) až f) nařízení (EU) 2021/241, dokud výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 12 miliard EUR.
3. Do 31. srpna 2026 se určitý počet povolenek z množství, které by jinak bylo členskými státy vydraženo v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a), vydraží na podporu plnění cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. b) až f) nařízení (EU) 2021/241, dokud výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 8 miliard EUR. Tyto povolenky se v zásadě vydraží ve stejných ročních objemech během relevantního období.
4. Odchylně od čl. 1 odst. 5a rozhodnutí (EU) 2015/1814 se do 31. prosince 2030 použije 27 milionů nepřidělených povolenek v rezervě tržní stability z celkového množství, které by jinak bylo v tomto období zneplatněno, na podporu inovací podle čl. 10a odst. 8 prvního pododstavce této směrnice.
5. Komise zajistí, aby povolenky, které mají být vydražené podle odstavců 2 a 3, a to případně i pro platby předběžného financování v souladu s článkem 21d nařízení (EU) 2021/241, byly draženy v souladu se zásadami a postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4 této směrnice a v souladu s článkem 24 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (*6) s cílem zajistit v období 2023–2026 odpovídající objem zdrojů Inovačního fondu. Lhůta pro dražbu uvedená v tomto článku se přezkoumá jeden rok po jejím zahájení s ohledem na dopad dražeb stanovených v tomto článku na trh a cenu uhlíku.
6. Evropská investiční banka je dražitelem povolenek, které mají být draženy podle tohoto článku na dražební platformě jmenované podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010, a výnosy získané z dražeb poskytne Komisi.
7. Výnosy získané z dražeb těchto povolenek představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*7).
Článek 6
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předsedkyně
J. ROSWALL
(1) Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 185.
(2) Úř. věst. C 333, 1.9.2022, s. 5.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2023.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(5) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(10) Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(12) Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1).
(13) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261 I, 7.10.2022, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
PŘÍLOHA I
V nařízení (EU) 2021/241 se vkládá nová příloha, která zní:
„PŘÍLOHA IVa
„Tato příloha stanoví metodiku pro výpočet přiděleného podílu zdrojů ve formě dodatečné nevratné finanční podpory v rámci nástroje podle čl. 21a odst. 1, který je pro jednotlivé členské státy k dispozici. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:
|
— |
počet obyvatel, |
|
— |
převrácenou hodnotu HDP na obyvatele, |
|
— |
cenový deflátor tvorby hrubého fixního kapitálu; |
|
— |
podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie. |
Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:
|
— |
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 160 % váženého průměru Unie; |
|
— |
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 55 % váženého průměru Unie, pokud je HDP na obyvatele dotčeného členského státu vyšší než 130 % průměru EU-27; |
|
— |
minimální přidělený podíl je stanoven na 0,15 %; |
|
— |
maximální přidělený podíl je stanoven na 13,80 %. |
Klíč ρi pro příspěvky uplatněný na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 je vymezen takto:
kde členské státy i až z jsou členské státy, které využívají minimální přidělený podíl, a členské státy i až q jsou členské státy, které využívají maximální přidělený podíl.
kde 
kde 
kde 
Přitom platí, že (1):
|
— |
popi,2021 – celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2021; |
|
— |
popEU,2021 – celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2021; |
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
Použití metodiky na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 povede k následujícímu podílu a částce pro jednotlivé členské státy:
|
Členský stát |
Podíl jako % celkové hodnoty |
Částka (v tisících eur v běžných cenách) |
|
Belgie |
1,41 % |
282 139 |
|
Bulharsko |
2,40 % |
480 047 |
|
Česko |
3,41 % |
681 565 |
|
Dánsko |
0,65 % |
130 911 |
|
Německo |
10,45 % |
2 089 555 |
|
Estonsko |
0,42 % |
83 423 |
|
Irsko |
0,45 % |
89 598 |
|
Řecko |
3,85 % |
769 222 |
|
Španělsko |
12,93 % |
2 586 147 |
|
Francie |
11,60 % |
2 320 955 |
|
Chorvatsko |
1,35 % |
269 441 |
|
Itálie |
13,80 % |
2 760 000 |
|
Kypr |
0,26 % |
52 487 |
|
Lotyšsko |
0,62 % |
123 983 |
|
Litva |
0,97 % |
194 020 |
|
Lucembursko |
0,15 % |
30 000 |
|
Maďarsko |
3,51 % |
701 565 |
|
Malta |
0,15 % |
30 000 |
|
Nizozemsko |
2,28 % |
455 042 |
|
Rakousko |
1,05 % |
210 620 |
|
Polsko |
13,80 % |
2 760 000 |
|
Portugalsko |
3,52 % |
704 420 |
|
Rumunsko |
7,00 % |
1 399 326 |
|
Slovinsko |
0,58 % |
116 910 |
|
Slovensko |
1,83 % |
366 959 |
|
Finsko |
0,56 % |
112 936 |
|
Švédsko |
0,99 % |
198 727 |
|
EU27 |
100,00 % |
20 000 000 |
(1) Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu. Nejzazším datem pro historické údaje použité pro uplatnění klíče pro příspěvky v této příloze je 20. září 2022. Fosilní paliva zahrnují pevná fosilní paliva, vyrobené plyny, rašelinu a rašelinné produkty, ropné břidlice a ropné písky, ropu a ropné produkty (kromě složky tvořené biopalivy), zemní plyn a neobnovitelný odpad.
PŘÍLOHA II
Příloha V nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:
|
1) |
V oddíle 2 v bodě 2.5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
|
|
2) |
V oddíle 2 se doplňují nové body, které zní:
|
|
3) |
Oddíl 3 se mění takto:
|
PŘÍLOHA III
Příloha V nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:
|
1) |
Znění v bodě 3 se nahrazuje tímto : „Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) body i), ii) a iii), čl. 112 odst. 1, 2 a 3 a články 14, 26 a 26a nařízení o společných ustanoveních.“ |
|
2) |
Bod 3.1 se mění takto :
|
(*1) Použije se pouze na změny programu v souladu s články 14, 26 a 26a s výjimkou doplňkových převodů do FST v souladu s článkem 27 nařízení o společných ustanoveních. Převody nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni VFR.