(EU) 2023/2661Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2661 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy

(1)

Sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (dále jen „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu“) označuje zavedení inteligentních dopravních systémů (dále jen „ITS“) za klíčové opatření k dosažení propojené a automatizované multimodální mobility, a tedy za opatření přispívající k transformaci evropského dopravního systému za účelem dosažení cíle účinné, bezpečné, udržitelné, inteligentní a odolné mobility. Toto opatření doplňuje opatření oznámená v rámci stěžejní strategie týkající se ekologizace nákladní dopravy s cílem podpořit multimodální logistiku. Ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu bylo rovněž oznámeno, že v roce 2022 bude provedena revize nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 (3) s cílem zahrnout povinnou přístupnost souborů dynamických dat, jakož i posouzení potřeby regulačních opatření v oblasti práv a povinností poskytovatelů multimodálních digitálních služeb spolu s iniciativou týkající se vydávání přepravních dokladů, včetně vydávání železničních jízdenek. Tato směrnice by měla zajistit, aby aplikace ITS v oblasti silniční dopravy umožňovaly bezproblémovou integraci s jinými druhy dopravy, jako jsou železniční doprava nebo aktivní mobilita, a usnadnily tak přechod k těmto druhům dopravy, kdykoli je to možné, s cílem zlepšit efektivnost a přístupnost.

(2)

Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu potvrzuje cíl, kterým je přiblížit do roku 2050 počet obětí u všech druhů dopravy v Unii nule. Několik opatření v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU (4) přispívá k bezpečnosti účastníků silničního provozu, například eCall, informační služby o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu a informační služby pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla certifikovaná v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1012 (5).

(3)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ zdůrazňuje rostoucí úlohu automatizované a propojené multimodální mobility spolu s inteligentními systémy řízení dopravy umožněnými digitalizací a cíl podporovat nové udržitelné služby v oblasti dopravy a mobility, které mohou zlepšit mobilitu, snížit kongesci a znečištění, zejména v městských oblastech, a podpořit přechod na čistší druhy dopravy podporou přechodu na jiný druh dopravy a lepšího řízení provozu. Na podporu tohoto vývoje může být za účelem podpory investic do ITS odůvodněné zvážit vhodná technická screeningová kritéria v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) (známé rovněž jako nařízení o taxonomii).

(4)

Rostoucí potřeba lépe využívat data při zvyšování udržitelnosti, bezpečnosti, účinnosti a odolnosti dopravních řetězců vyžaduje lepší koordinaci rámce ITS s dalšími iniciativami zaměřenými na harmonizaci a usnadnění sdílení dat v odvětvích mobility, dopravy a logistiky s multimodální perspektivou, jako jsou například společný evropský datový prostor pro mobilitu a jeho složky, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 (7) a činnost Fóra pro digitální dopravu a logistiku (DTLF), přičemž je třeba zohlednit pravidla o ochraně údajů a soukromí.

(5)

Vzhledem k potřebě digitalizace silniční dopravy, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení kongesce by se mělo v rámci transevropské dopravní sítě dále rozvíjet zavádění a využívání inteligentních dopravních systémů a silničních služeb.

(6)

Digitalizace a inovace v silniční dopravě vytvářejí pracovní příležitosti prostřednictvím rozvoje nových projektů v tomto odvětví.

(7)

V mnoha členských státech se vnitrostátní aplikace těchto inteligentních dopravních systémů a služeb v odvětví silniční dopravy již zavádějí. I přes zlepšení, k nimž došlo od přijetí směrnice 2010/40/EU v roce 2010, však hodnocení této směrnice odhalilo přetrvávající nedostatky vedoucí k pokračujícímu roztříštěnému a nekoordinovanému zavádění a nedostatečné zeměpisné návaznosti služeb ITS v celé Unii a na jejích vnějších hranicích.

(8)

V souvislosti s prováděním nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 (8), (EU) č. 886/2013 (9), (EU) 2015/962 (10) a (EU) 2017/1926, kterými se doplňuje směrnice 2010/40/EU, zřídily členské státy vnitrostátní přístupová místa. Vnitrostátní přístupová místa organizují přístup k datům souvisejícím s dopravou a jejich opětovné použití s cílem podpořit poskytování celounijních interoperabilních služeb ITS v oblasti cestování a dopravního provozu koncovým uživatelům. Tato data související s dopravou by měla být k dispozici ve strojově čitelném formátu v rozsahu stanoveném v této směrnici. Vnitrostátní přístupová místa jsou společně s případnými existujícími regionálními a místními přístupovými místy v členských státech důležitou součástí společného evropského datového prostoru pro mobilitu v rámci evropské strategie pro data a měly by se využívat, zejména pokud jde o přístupnost dat. Prostřednictvím spolupráce na usnadnění přístupu k datům prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst by členské státy měly usilovat o zlepšení efektivity, interoperability a spolupráce těchto přístupových míst v celé Unii a o usnadnění přístupu uživatelů dat k těmto přístupovým místům. Navzdory tomu, že jsou vnitrostátní přístupová místa provozována ve všech členských státech, je stále třeba zlepšit dostupnost dat týkajících se mnoha druhů dat, které jsou považovány za zásadní pro podporu rozvoje základních služeb poskytujících nezbytné informace koncovým uživatelům.

(9)

Měla by být posílena spolupráce členských států při uplatňování specifikací pro zavádění ITS. Komise by měla usnadnit spolupráci členských států, jež se týká prioritních oblastí, například přijetím pokynů na podporu harmonizovaného a včasného zavádění ITS v Unii a za účelem zefektivnění sdílení druhů dat uvedených v příloze III.

(10)

Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 (11) vyžaduje, aby byla prostřednictvím vnitrostátního přístupového místa dostupná a přístupná určitá statická a dynamická data a služby související s infrastrukturou pro alternativní paliva na celém území Unie, které podporují rozvoj zlepšených informačních služeb pro koncové uživatele. Uvedené ustanovení rovněž předpokládá přijetí pravidel doplňujících pravidla stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/670 (12), pokud jde o normy pro předávání, prezentaci a kvalitu dat.

(11)

Pro zajištění koordinovaného, účinného a interoperabilního zavádění ITS v rámci Unie jako celku je třeba k již přijatým specifikacím zavést další specifikace, včetně případných norem, jež stanoví další podrobná ustanovení a postupy. Před přijetím jakýchkoli dodatečných nebo revidovaných specifikací by Komise měla posoudit jejich soulad s určitými zásadami, které jsou vymezeny v příloze II. V prvé řadě je třeba upřednostnit čtyři hlavní oblasti vývoje a zavádění ITS. Během další realizace ITS by měly být z hlediska dosaženého technologického pokroku a vynaloženého finančního úsilí zohledněny stávající infrastruktury ITS, které již byly jednotlivými členskými státy zavedeny.

(12)

Zejména v případě kooperativních inteligentních dopravních systémů (dále jen „C-ITS“) by mělo být zajištěno, aby požadavky na systémy ITS neukládaly ani nezvýhodňovaly používání konkrétního typu technologie, a to v souladu se zásadou technologické neutrality stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (13). Pokud lze použít doplňkové a spolehlivé technologie C-ITS testované v reálných podmínkách, měly by být umožněny koexistující aplikace a současně by měla být zajištěna interoperabilita systémů ITS.

(13)

Specifikace by měly zohledňovat a jejich východiskem by měly být zkušenosti a výsledky, které již byly získány v oblasti ITS, C-ITS a kooperativní, propojené a automatizované mobility, zejména v kontextu platforem C-ITS a kooperativní, propojené a automatizované mobility, Evropského fóra pro multimodální mobilitu cestujících, Fóra pro digitální dopravu a logistiku a evropské platformy pro zavedení systému eCall.

(14)

Specifikace by měly podporovat inovace. Větší dostupnost dat by měla například vést k rozvoji nových služeb ITS, a naopak inovace by měly určit potřebu budoucích specifikací. Evropské partnerství pro kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci programu Horizont Evropa by mělo podporovat vývoj a testování příští vlny služeb C-ITS na základě specifikací, jež mají být přijaty pro služby C-ITS, a napomáhat integraci vysoce automatizovaných vozidel do nových služeb multimodální mobility. Nové technologie, zejména pro C-ITS, je třeba před zavedením testovat v reálných podmínkách silničního provozu jako spolehlivou službu.

(15)

C-ITS používá technologie, které silničním vozidlům umožňují vzájemnou komunikaci a komunikaci se zařízeními na silniční infrastruktuře, včetně dopravní signalizace. Služby C-ITS jsou kategorií služeb ITS založenou na otevřené architektuře, která umožňuje vztah typu „many-to-many“ nebo „peer-to-peer“ mezi stanicemi C-ITS. To znamená, že všechny stanice C-ITS by si měly navzájem bezpečně vyměňovat zprávy a neměly by se omezovat na výměnu zpráv s předem určenými stanicemi. Většina služeb vyžaduje zajištění pravosti a integrity zpráv C-ITS obsahujících informace, jako je poloha, rychlost a směr jízdy. Proto by měl být vytvořen jeden společný evropský model důvěry C-ITS s cílem vytvořit vztah důvěry mezi všemi stanicemi C-ITS bez ohledu na použité komunikační technologie. Tento model důvěry by měl být zaveden prostřednictvím politiky pro využívání infrastruktury veřejných klíčů (dále jen „PKI“). Nejvyšší úrovní této infrastruktury veřejných klíčů by měl být evropský seznam důvěryhodných certifikátů (dále jen „ECTL“), který obsahuje položky všech důvěryhodných kořenových certifikačních úřadů v Evropě. Aby bylo zajištěno hladké fungování tohoto modelu důvěry C-ITS, měly by být určité úkoly prováděny na centrální úrovni. Komise by měla zajistit plnění těchto základních úkolů, zejména pokud jde o úlohu: i) orgánu pro certifikační politiku C-ITS při řízení certifikační politiky a povolování PKI; ii) správce seznamu důvěryhodných subjektů při vytváření a aktualizaci ECTL a v případě pravidelné činnosti při podávání zpráv orgánu pro certifikační politiku C-ITS, pokud jde o celkový bezpečný provoz modelu důvěry C-ITS; a iii) kontaktního místa C-ITS při vyřizování veškeré komunikace se správci kořenových certifikačních úřadů a zveřejňování certifikátu veřejného klíče správce seznamu důvěryhodných subjektů a zveřejňování ECTL. Komise v současné době zajišťuje rovněž to, aby svou úlohu plnil Evropský kořenový certifikační úřad. Tento úřad může být případně zachován, například na podporu plánů migrace v případě, že by byl ohrožen jiný kořenový certifikační úřad.

(16)

Většina opatření podle směrnice 2010/40/EU, s výjimkou systému eCall, se zaměřuje na přijetí specifikací pro zajištění interoperability a přístupnosti dat, která jsou již k dispozici v digitálním strojově čitelném formátu, a na zavádění služeb ITS, ale nikdy neexistovaly žádné povinnosti pro příslušné zúčastněné strany vytvořit a zpřístupnit tato data v takovémto formátu nebo zavést konkrétní služby. Rozšířilo se využívání řady služeb ITS: například služeb informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, které umožňují zjišťování mimořádných událostí, stejně jako využívání klíčových dat v rámci jiných prioritních oblastí stanovených v této směrnici, například dopravních předpisů, které podporují důležité služby, jako jsou omezení rychlosti na podporu vozidel vybavených inteligentní regulací rychlosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 (14). Povinné poskytování určitých služeb ITS a klíčových dat ve strojově čitelném formátu se považuje za nezbytné k zajištění trvalé dostupnosti těchto dat a nepřetržitého poskytování těchto služeb v celé Unii. To znamená, že podkladové informace, které mají být zohledněny ve strojově čitelných datech, již existují, bez ohledu na formát nebo médium, v němž jsou prezentovány. Podkladové informace existují například pouze v případě, že příslušné orgány vydají pro provoz nepříznivé meteorologické výstrahy (např. prostřednictvím rozhlasu nebo informačních tabulí nad pozemními komunikacemi). Tato směrnice nestanoví, že je třeba vytvořit konkrétní dopravní informace (například vytvoření plánů dispozičních řešení dopravních komunikací), ani za jakých okolností by měla být vydána výstraha související s bezpečností (například, že má být v důsledku sněžení vydána výstraha pro řidiče) nebo jakou hodnotu by měla mít regulace provozu (například úroveň omezení rychlosti). To vše zůstává na uvážení příslušných orgánů, což znamená, že v praxi existují rozdíly (například stejně intenzivní sněžení může v některých regionech vést k rozhodnutí o vydání výstrahy týkající se silničního provozu, ale v jiných nikoli). Kromě toho povinné poskytování některých služeb ITS a klíčových dat v digitálním strojově čitelném formátu nevyžaduje investice do silničních zařízení sítě za účelem shromažďování dalších informací.

Druhy dat a služby, jejichž poskytování by mělo být podle této směrnice povinné, by měly být určeny na základě specifikací, jež Komise přijala prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje směrnice 2010/40/EU, zejména nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013, (EU) č. 886/2013, (EU) 2017/1926 a (EU) 2022/670, a měly by odrážet druhy dat a služby v ní stanovené. Specifikace, které již Komise přijala, včetně norem v nich uvedených, ponechávají prostor pro volbu různých možností, pokud jde o digitální obsah prvku informací, který má být zpřístupněn ve strojově čitelném formátu. K zajištění společného přístupu k provádění mohou být zapotřebí přípravné práce, jako je profilování norem. V těchto případech by měl pracovní program ITS popsat přípravné práce, které mají být provedeny, a příslušné termíny pro poskytnutí těchto druhů dat a souvisejících služeb by měly tuto dodatečnou práci zohlednit.

(17)

Pro nezbytný přechod z nedigitálních informací na digitální strojově čitelný formát je s ohledem na velký počet zúčastněných stran a jejich nerovnoměrné technické kapacity, jakož i velké množství informací zapotřebí postupný a přiměřený přístup. Proto by se povinné poskytování určitých dat v digitálním strojově čitelném formátu mělo v první fázi týkat informací vytvořených nebo aktualizovaných po konkrétním počátečním termínu; ve druhé fázi by se povinnost měla vztahovat i na dříve vytvořené informace. U jiných dat, u nichž informace rychle zastarávají, může postačovat pouze zpřístupnění nových nebo aktualizovaných informací.

(18)

V zájmu kontinuity bude zapotřebí, aby druhy dat a služby, jejichž poskytování je podle této směrnice povinné, byly dostupné v rámci konkrétní zeměpisné působnosti. Tato oblast působnosti by měla být rovněž vymezena na základě postupného a přiměřeného přístupu. Pokud jde o data o regulaci provozu v městských uzlech, měly by mít členské státy za účelem zajištění přiměřenosti příslušných povinností, a zejména za účelem stanovení přiměřeného poměru nákladů a přínosů, možnost omezit pokrytí na konkrétní silnice uplatněním prahové hodnoty pro tok dopravy stanovené v této směrnici.

(19)

V zájmu bezpečnosti silničního provozu se členské státy vyzývají, aby co nejdříve zpřístupnily data prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst (například omezení rychlosti nebo dynamická data pro bezpečná a chráněná parkovací místa), a to i pro části silniční sítě, které nespadají do zeměpisné působnosti vymezené v příloze III (například dálnice, které nejsou součástí transevropské silniční sítě).

(20)

Studie z roku 2020 „Mapování přístupnosti dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ ukazuje, že v současné době brání spolehlivému plánování cesty, pokud je vyhledávací proměnnou hledisko přístupnosti, nedostatek údajů o prvcích přístupnosti. Ukazuje rovněž, že stanovení minimálních požadavků a norem pro informace pro osoby se zdravotním postižením a omezenou schopností pohybu a orientace by mělo být na unijní úrovni i na úrovni členských států považováno za velmi důležité. Za účelem dalšího zlepšení přístupnosti dopravního systému a usnadnění cestování pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí mít multimodální digitální služby v oblasti mobility data o přístupových uzlech a jejich prvcích přístupnosti v přístupných formátech.

(21)

návaznosti na související prohlášení ve Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu se Komise vyzývá, aby zvážila, jaké úpravy stávajícího právního rámce jsou v reakci na nové technologie elektronických komunikací zapotřebí a jak jsou kontaktní místa tísňového volání eCall ovlivněna možným rozšířením systému eCall na další kategorie vozidel, jako jsou těžká nákladní vozidla, autobusy a autokary, jednostopá motorová vozidla a zemědělské traktory. Kromě toho se Komise vyzývá, aby nad rámec této směrnice posoudila případné možnosti řešení problému zastarávání systémů eCall ve vozidlech se zařízením splňujícím stávající specifikace systému eCall, jakmile budou vypnuty komunikační sítě s přepojováním okruhů (2G a 3G).

(22)

Zvýšená integrace ITS a pokročilých asistenčních systémů pro řidiče nebo systémů vozidel a infrastruktury obecně znamená, že tyto systémy budou stále více využívat informace, které si navzájem poskytují. To je zejména případ C-ITS. Rozsah tohoto využívání se bude zvětšovat s rostoucí mírou automatizace. Očekává se, že tato vyšší úroveň automatizace bude bezpečným způsobem využívat komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou k organizování pohybu vozidel a zvýšení plynulosti dopravních toků, což rovněž přispěje k udržitelnější dopravě. Tato komunikace mezi vozidly a infrastrukturou by měla podporovat spolehlivost, přesnost a dostupnost dat. Ohrožení integrity služeb ITS by tak mohlo mít závažný dopad na bezpečnost silničního provozu, například pokud úmyslně nepravdivá informace přiměje vozidla k manévrům, které ohrožují účastníky silničního provozu, a mohla by mít řetězový efekt na dopravní systém Unie. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění této směrnice by měly být v situacích, kdy je ohrožena integrita služeb ITS a je naléhavě nutný zásah na úrovni Unie pro zajištění bezpečného a řádného fungování dopravního systému Unie nebo bezpečnosti silničního provozu, Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijetí protiopatření k řešení příčin a důsledků uvedené situace. Tato protiopatření by měla být přijata co nejrychleji a měla by být okamžitě použitelná. Před přijetím těchto protiopatření by však Komise měla vyvinout veškeré možné úsilí, aby konzultovala odborníky z členských států. Navíc vzhledem k tomu, že pro řešení řady možných systémových selhání mohou na různých úrovních zásahu existovat plány krizového řízení, měla by Komise tato protiopatření přijmout pouze v mimořádných situacích, kdy nápravná opatření přijatá příslušnými vnitrostátními orgány nezajistí včasnou a účinnou reakci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15). Vzhledem k potřebě zajistit návaznost dopravy je vhodné uplatnit prodloužení platnosti takového opatření na dobu delší než šest měsíců s využitím možnosti stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011. Tato protiopatření by měla být ukončena, jakmile je provedeno alternativní řešení, nebo jakmile je mimořádná situace vyřešena.

(23)

Veškeré zpracování osobních údajů podle této směrnice, jako je zpracovávání lokalizačních údajů, pokud umožňuje přímo či nepřímo identifikovat fyzickou osobu, by mělo být prováděno v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů a soukromí, jak je stanoveno zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (16) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (17). V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2016/679 by tato směrnice měla upřesnit účel, pro který mohou být osobní údaje zpracovávány podle této směrnice.

(24)

Pokud specifikace, které mají být vypracovány podle této směrnice, zahrnují zpracování osobních údajů, měly by stanovit odpovídající a vhodné záruky ochrany osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES, a to i pokud jde o maximální dobu uchovávání údajů a anonymizaci nebo pseudonymizaci údajů. Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkající se používání anonymních nebo pseudonymizovaných údajů, měly by být zejména v případě, že je možné dosáhnout sledovaných účelů stejným způsobem, při zpracování osobních údajů a tam, kde je to technicky možné, používány anonymizované údaje. Používání pseudonymizovaných údajů by mělo být podporováno i v jiných případech, například prostřednictvím systému EU pro správu bezpečnostních certifikátů C-ITS, s cílem posílit soukromí jednotlivců v souladu se zásadou záměrné ochrany údajů. Používání osobních údajů vyplývajících ze vzorců mobility nebo rozpoznávání obličeje nesmí vést k žádné formě sociální diskriminace. Kromě toho by v těchto specifikacích nebo případně ve vnitrostátním právu měly být stanoveny záruky především proti zneužití, včetně protiprávního přístupu k údajům, jejich změny nebo ztráty, v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES.

(25)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (18) se vztahuje na výrobky, u nichž odvětvové právní předpisy nestanoví specifičtější ustanovení se stejným cílem bezpečnosti, jakož i na výrobky, u nichž bezpečnostní požadavky uložené odvětvovými právními předpisy nezahrnují aspekty a rizika nebo kategorii rizik, na něž se uvedená směrnice vztahuje (známá rovněž jako „záchranná síť“).

(26)

V případech, kdy je nezbytné provést posouzení shody, by specifikace měly zahrnovat podrobná ustanovení o postupu, kterým se řídí posuzování shody složek nebo vhodnosti složek k používání. Pokud jde o některé služby ITS, a zejména pokud jde o služby C-ITS, je pro zajištění bezpečnosti a řádného fungování systému nezbytné trvalé dodržování určitých požadavků a interoperabilita. Proto by v případě potřeby měly specifikace, které stanoví požadavky na výrobky, rovněž stanovit postupy dozoru nad trhem, včetně ochranné doložky. Tato ustanovení by měla být založena na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (19), zejména pokud jde o moduly pro jednotlivé fáze posuzování shody a postupy dozoru nad trhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (20) stanoví rámec pro schvalování typu motorových vozidel a jejich částí nebo souvisejícího vybavení a dozor nad trhem s nimi a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 (21) a (EU) č. 168/2013 (22) stanoví pravidla pro schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a zemědělských nebo lesnických vozidel a jejich částí nebo souvisejícího vybavení.

Posuzování shody vybavení a aplikací spadajících do oblasti působnosti uvedených legislativních aktů by proto představovalo zdvojení práce. Uvedené legislativní akty o schvalování vozidel se však vztahují na zařízení související s ITS instalovaná ve vozidlech, a nikoli na zařízení a software vnější silniční infrastruktury ITS, které by měly spadat do oblasti působnosti této směrnice. V posledně jmenovaném případě by specifikace mohly stanovit postupy posuzování shody a dozoru nad trhem. Tyto postupy by měly být omezeny na nezbytné prvky každého jednotlivého případu a měly by případně směřovat k systematickému přístupu k pravidlům pro jmenování subjektů posuzování shody a k použitelným postupům, zejména pokud jde o přeshraniční žádosti a služby.

(27)

Pokud zavádění a používání zařízení a softwaru ITS zahrnuje systémy umělé inteligence, měla by být zohledněna příslušná ustanovení případného nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci).

(28)

U aplikací a služeb ITS, pro které jsou zapotřebí přesné a zaručené služby určování času a polohy, by se měly využívat infrastruktury založené na družicových systémech nebo jakákoliv technologie poskytující rovnocennou úroveň přesnosti. Synergie mezi odvětvím dopravy a kosmickým odvětvím Unie by měly být využívány s cílem podpořit širší využívání nových technologií, které reagují na potřebu přesných a zaručených služeb určování času a polohy. Kosmický program Unie zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (23) poskytuje vysoce kvalitní, aktuální a zabezpečená data, informace a služby související s vesmírem prostřednictvím systému Galileo, evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a systému Copernicus.

(29)

Poskytování zabezpečených a spolehlivých služeb určování času a polohy je zásadním prvkem efektivního provozu aplikací a služeb ITS. Je proto vhodné zajistit jejich kompatibilitu s ověřovacím mechanismem poskytovaným programem Galileo za účelem omezení spoofingových útoků na signál globálního družicového navigačního systému (dále jen „GNSS“). To nevylučuje použití jiných osvědčených mechanismů poskytujících stejnou úroveň důvěry s cílem zajistit spolehlivost informací o poloze a čase.

(30)

Při vypracovávání pracovních programů přijímaných Komisí podle směrnice 2010/40/EU by měly proběhnout konzultace s členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně dalších expertních skupin Komise, zejména Evropské poradní skupiny pro ITS, a výborů zabývajících se digitálními aspekty dopravy.

(31)

Pravidla pro podávání zpráv by měla být zjednodušena a měla by lépe umožňovat srovnávací analýzu. Proto by měl každý členský stát každé tři roky předložit zprávu o provádění této směrnice a všech aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež by měla nahradit jednotlivé stávající oznamovací povinnosti, a měl by být stanoven společný vzor zahrnující některé klíčové ukazatele výkonnosti. Na základě zkušeností s používáním dobrovolných klíčových ukazatelů výkonnosti ve zprávách by Komise měla mít možnost vybrat některé z těchto ukazatelů, které budou zahrnuty do harmonizovaného vzoru.

(32)

Komise a členské státy se vybízejí, aby posílily spolupráci se třetími zeměmi, zejména s kandidáty na členství v Unii a s těmi třetími zeměmi, v nichž se nacházejí tranzitní koridory spojující členské státy. Komise se vybízí, aby rovněž podporovala spolupráci na mezinárodní úrovni.

(33)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání a aktualizaci pracovních programů a přijetí vzoru pro zprávy, jež mají být předkládány členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(34)

Za účelem dosažení cílů této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu druhů dat, v jejichž případě mají členské státy zajistit dostupnost dat, a to po dobu pěti let od vstupu této směrnice v platnost. Toto období by mělo být automaticky prodlužováno o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodlužování námitku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a se zúčastněnými stranami zastupujícími všechny druhy účastníků silničního provozu a další dotčené strany, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (24). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(35)

Aby byl zaručen koordinovaný přístup, měla by Komise zajistit soudržnost mezi činnostmi výboru zřízeného touto směrnicí a výbory zřízenými nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (25), (EU) 2019/1239 (26), (EU) 2020/1056 a (EU) 2018/858 a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (27) a (EU) 2019/520 (28).

(36)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění koordinovaného a soudržného zavádění interoperabilních ITS v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy nebo v rámci soukromého sektoru, ale spíše jej může být z důvodu jeho rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle ustanovení v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(37)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (29) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(38)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (30) proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 2. března 2022,

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

2)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*2)  Rozhodnutí Komise ze dne 4. května 2011 o zřízení Evropské poradní skupiny pro ITS (2011/C 135/03), (Úř. věst. C 135, 5.5.2011, s. 3).“ "

5)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

6)

Článek 6 se mění takto:

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

8)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).“ "

10)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).“ "

11)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“ "

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

13)

Článek 12 se mění takto:

14)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ "

15)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

17)

Příloha I se nahrazuje zněním přílohy I této směrnice.

18)

Příloha II se nahrazuje zněním obsaženým v příloze II této směrnice.

19)

Znění obsažené v příloze III této směrnice se doplňuje jako příloha III.

20)

Znění obsažené v příloze IV této směrnice se doplňuje jako příloha IV.