(EU) 2023/2413Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652

(1)

V souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu představenou ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (4) cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050, a přechodný cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi roku 1990. Cíl klimatické neutrality v Unii vyžaduje spravedlivou transformaci energetiky, která neopomene žádné území ani občany, zvýšení energetické účinnosti a podstatně vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů v integrovaném energetickém systému.

(2)

Vzhledem k tomu, že odvětví energetiky v současné době přispívá více než 75 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii, hraje energie z obnovitelných zdrojů při dosahování těchto cílů zásadní úlohu. Snižováním těchto emisí skleníkových plynů může energie z obnovitelných zdrojů rovněž přispět k řešení výzev souvisejících s životním prostředím, jako je úbytek biologické rozmanitosti, a ke snižování znečištění v souladu s cíli sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvaného „Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ “. Ekologická transformace na ekonomiku založenou na energii z obnovitelných zdrojů pomůže dosáhnout cílů rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (5), jehož cílem je rovněž chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Skutečnost, že energie z obnovitelných zdrojů snižuje ve srovnání s fosilními palivy vystavení cenovým otřesům, může mít pro energii z obnovitelných zdrojů klíčovou úlohu při řešení energetické chudoby. Energie z obnovitelných zdrojů může rovněž přinést široké socioekonomické přínosy, vytvářet nová pracovní místa a podporovat místní průmyslová odvětví a zároveň řešit rostoucí domácí a celosvětovou poptávku po technologiích v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (6) stanoví závazný celkový cíl Unie dosáhnout do roku 2030 podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie ve výši minimálně 32 %. Podle plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, stanoveného ve sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvaném „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“, by se podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie musel do roku 2030 zvýšit na 40 %, aby bylo dosaženo cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. V této souvislosti Komise v červenci 2021 navrhla v rámci balíčku, kterým se plní Zelená dohoda pro Evropu, zdvojnásobit podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie do roku 2030 ve srovnání s rokem 2020 s cílem dosáhnout alespoň 40 %.

(4)

Celková situace v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dopadů pandemie COVID-19 vedla k prudkému nárůstu cen energií v celé Unii, což zdůraznilo nutnost urychleně zlepšit energetickou účinnost a zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů v Unii. S cílem dosáhnout dlouhodobého cíle, kterým je vytvoření energetického systému nezávislého na třetích zemích, by se Unie měla zaměřit na urychlení ekologické transformace a zajištění energetické politiky snižující emise, jež snižuje závislost na dovážených fosilních palivech a podporuje spravedlivé a dostupné ceny pro občany a podniky Unie ve všech odvětvích hospodářství.

(5)

Cílem plánu REPowerEU stanoveného ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 (dále jen „plán REPowerEU“) je učinit Unii nezávislou na ruských fosilních palivech s dostatečným předstihem před rokem 2030. Uvedené sdělení stanoví, že do roku 2030 bude upřednostňována větrná a solární energie a zvýší se průměrná míra zavádění této energie, jakož i další kapacita energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné zvýšit výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu. Ve sdělení Komise rovněž vyzvala spolunormotvůrce, aby zvážili stanovení vyššího nebo dřívějšího cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie. V této souvislosti je vhodné zvýšit celkový cíl Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na 42,5 %, aby se výrazně zrychlilo současné tempo zavádění energie z obnovitelných zdrojů, což urychlí postupné odstraňování závislosti Unie na ruských fosilních palivech zvýšením dostupnosti cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie v Unii. Nad rámec této povinné úrovně by členské státy měly usilovat o společné dosažení celkového cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši 45 % v souladu s plánem REPowerEU.

(6)

Cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by měly jít ruku v ruce s doplňkovým úsilím o dekarbonizaci založeným na jiných nefosilních zdrojích energie s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy by měly mít možnost kombinovat různé nefosilní zdroje energie s ohledem na své specifické vnitrostátní podmínky a svou strukturu zásobování energiemi, aby dosáhly cíle Unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Aby bylo uvedeného cíle dosaženo, mělo by být zavádění energie z obnovitelných zdrojů v rámci zvýšeného závazného celkového cíle Unie začleněno do doplňkového úsilí o dekarbonizaci zahrnujícího rozvoj jiných nefosilních zdrojů energie, v němž se členské státy rozhodnou pokračovat.

(7)

Inovace jsou klíčem ke konkurenceschopnosti energie z obnovitelných zdrojů. Cílem Evropského strategického plánu, stanoveného ve sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvaném „Směrem k integrovanému plánu SET: urychlení transformace evropského energetického systému“ (dále jen „plán SET“) je podpořit přechod ke klimaticky neutrálnímu energetickému systému prostřednictvím opatření pro výzkum a inovace, která se zabývají celým inovačním řetězcem, od výzkumu až po uplatnění na trhu. Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7) stanovily vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný a, je-li k dispozici, soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, přičemž zohlednily priority strategie energetické unie stanovené ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvaném „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ a případně plánu SET. Jako doplněk ke svým vnitrostátním cílům a cílům financování a s cílem podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů z inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zajistit trvalé vedoucí postavení Unie ve výzkumu a vývoji inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by měl každý členský stát stanovit orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 5 % nové instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

(8)

V souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (8) a s doporučením Komise (EU) 2021/1749 (9) by členské státy měly zaujmout integrovaný přístup, a to podporou energeticky nejúčinnějších obnovitelných zdrojů v každém daném odvětví a při každém daném použití, jakož i podporou účinnosti systému tak, aby pro danou hospodářskou činnost bylo zapotřebí co nejmenší množství energie.

(9)

Změny stanovené v této směrnici mají rovněž podpořit dosažení cíle Unie týkajícího se roční výroby udržitelného biometanu ve výši 35 miliard m3 do roku 2030 stanoveného v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 18. května 2022, který doprovází plán REPowerEU, nazvaném „Provádění akčního plánu RepowerEU: Investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů pro biometan“, čímž podpoří energetickou bezpečnost a ambice Unie v oblasti klimatu.

(10)

Stále více se uznává, že je třeba sladit politiky v oblasti bioenergie se zásadou kaskádového využívání biomasy. Cílem této zásady je dosáhnout účinného využívání zdrojů biomasy tím, že se upřednostní materiálové využití biomasy před jejím energetickým využitím, kdykoli je to možné, čímž se zvýší množství biomasy dostupné v systému. Takové sladění má zajistit spravedlivý přístup na trh se surovinami biomasy pro rozvoj inovativních řešení s vysokou přidanou hodnotou založených na biotechnologiích a udržitelného oběhového biohospodářství. Při vývoji režimů podpory pro bioenergii by proto členské státy měly zohlednit dostupné dodávky udržitelné biomasy pro energetické a neenergetické účely a zachování vnitrostátních propadů uhlíku a ekosystémů v lesích, jakož i zásadu oběhového hospodářství, zásadu kaskádového využívání biomasy a hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (10).. V souladu se zásadou kaskádového využívání biomasy by dřevní biomasa měla být využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty v tomto pořadí priorit: výrobky na bázi dřeva, prodloužení jejich životnosti, opětovné použití, recyklace, bioenergie a likvidace. Není-li pro dřevní biomasu žádné jiné ekonomicky životaschopné nebo ekologicky vhodné použití, pomůže její energetické využití snížit výrobu energie z neobnovitelných zdrojů. Režimy podpory bioenergie uplatňované členskými státy by proto měly být zaměřeny na takové vstupní suroviny, u nichž existuje malá tržní konkurence s odvětvími surovin a jejichž získávání je považováno za pozitivní jak pro klima, tak pro biologickou rozmanitost, aby se zabránilo negativním podnětům k neudržitelným způsobům bioenergetiky, jak je uvedeno ve zprávě Společného výzkumného střediska Komise nazvané „Využívání dřevní biomasy pro výrobu energie v EU“ z roku 2021.

Současně je při provádění opatření zajišťujících uplatňování zásady kaskádového využívání biomasy nutné uznat vnitrostátní specifika, jimiž se členské státy řídí při koncipování svých režimů podpory. Členské státy by měly mít možnost odchýlit se od uvedené zásady v řádně odůvodněných případech, například pokud je to nezbytné pro účely zabezpečení dodávek energie, mimo jiné v případě mimořádně nepříznivých chladných podmínek. Členské státy by rovněž měly mít možnost odchýlit se od zmíněné zásady v případě, že neexistují žádná průmyslová odvětví nebo zpracovatelská zařízení, která by mohla v rámci zeměpisného prostoru využívat určité vstupní suroviny s vyšší přidanou hodnotou. V takovém případě by přeprava mimo tento prostor pro účely takového použití nemohla být odůvodněna z hospodářského nebo environmentálního hlediska. Členské státy by měly jakoukoliv takovou odchylku oznámit Komisi. Členské státy by neměly poskytovat žádnou přímou finanční podporu na výrobu energie z pilařského dřeva, dýhařského dřeva, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů. Pro účely této směrnice se daňové výhody nepovažují za přímou finanční podporu. Prioritní možností by mělo být předcházení vzniku odpadů, opětovné použití a recyklace odpadů. Členské státy by neměly vytvářet režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu. Kromě toho by v zájmu zajištění účinnějšího využívání bioenergie neměly členské státy poskytovat novou podporu nebo prodlužovat podporu zařízením vyrábějícím pouze elektřinu, pokud se zařízení nenacházejí v regionech se zvláštním statusem, pokud jde o jejich přechod od fosilních paliv, či se nacházejí v nejvzdálenějších regionech podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebo pokud zařízení využívají zachycování a ukládání uhlíku.

(11)

Rychlý růst a rostoucí nákladovou konkurenceschopnost výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je možné využít k uspokojení rostoucí poptávky po energii, například pomocí tepelných čerpadel pro vytápění prostorů nebo nízkoteplotních průmyslových procesů, elektrických vozidel v dopravě nebo elektrických pecí v některých odvětvích. Elektřinu z obnovitelných zdrojů lze rovněž použít k výrobě syntetických paliv pro spotřebu v odvětvích dopravy, která lze obtížně dekarbonizovat, jako jsou letecká a námořní doprava. Rámec pro elektrifikaci musí umožňovat důkladnou a účinnou koordinaci a rozšířit tržní mechanismy tak, aby odpovídaly nabídce i poptávce v prostoru i v čase, stimulovaly investice do flexibility a pomohly integrovat velké podíly variabilní výroby energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly zajistit, aby se zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů nadále zvyšovalo přiměřeným tempem, a uspokojilo tak rostoucí poptávku. Za tímto účelem by členské státy měly zřídit rámec, který bude zahrnovat mechanismy slučitelné s trhem, a to s cílem řešit zbývající překážky bránící tomu, aby měly bezpečné a přiměřené elektrizační soustavy vhodné pro vysokou úroveň energie z obnovitelných zdrojů, jakož i zařízení pro skladování energie plně začleněné do elektrizační soustavy. Tento rámec by měl zejména řešit zbývající překážky, včetně těch, které nejsou finanční povahy, jako nedostatek digitálních a lidských zdrojů na straně orgánů pro zpracování rostoucího počtu žádostí o povolení.

(12)

Při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů v členském státě by se paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu měla započítávat do odvětví, v němž jsou spotřebována (elektřina, vytápění a chlazení nebo doprava). Aby se zamezilo dvojímu započtení, neměla by se započítávat elektřina z obnovitelných zdrojů použitá k výrobě těchto paliv. To by vedlo k harmonizaci pravidel započítávání pro tato paliva v celé směrnici (EU) 2018/2001 bez ohledu na to, zda jsou započítávána do celkového cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo do kteréhokoli dílčího cíle. Rovněž by to umožnilo spočítat skutečnou spotřebovanou energii s přihlédnutím k energetickým ztrátám v procesu výroby těchto paliv. Kromě toho by bylo možné započítávat paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu dovážená do Unie a spotřebovávaná v Unii. Členské státy by měly mít možnost dohodnout se prostřednictvím zvláštní dohody o spolupráci na tom, že obnovitelná paliva nebiologického původu spotřebovaná v daném členském státě se budou započítávat do podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž byla tato paliva vyrobena. Pokud dojde k uzavření takových dohod o spolupráci, a není-li dohodnuto jinak, měly by členské státy započítávat obnovitelná paliva nebiologického původu, která jsou vyráběna v jiném členském státě, než v členských státech, v nichž jsou spotřebovávána, takto: až 70 % jejich objemu v zemi, kde se spotřebovávají, a až 30 % jejich objemu v zemi, kde se vyrábějí. Dohody mezi členskými státy mohou mít podobu zvláštní dohody o spolupráci uzavřené prostřednictvím platformy Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejíž činnost byla zahájena dne 29. listopadu 2021.

(13)

Spolupráce mezi členskými státy při podpoře energie z obnovitelných zdrojů může mít podobu statistických převodů, režimů podpory nebo společných projektů. Umožňuje nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé Evropě a přispívá k integraci trhu. Navzdory svému potenciálu byla spolupráce mezi členskými státy velmi omezená, což nevedlo k optimálním výsledkům, pokud jde o účinnost při zvyšování energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly mít povinnost stanovit do roku 2025 rámec pro spolupráci na společných projektech. V tomto rámci by členské státy měly usilovat o vytvoření alespoň dvou společných projektů do roku 2030. Kromě toho by členské státy, jejichž roční spotřeba elektřiny přesahuje 100 TWh, měly usilovat o vytvoření třetího společného projektu do roku 2033. Projekty financované z vnitrostátních příspěvků v rámci mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1294 (11) by tuto povinnost pro zúčastněné členské státy splnily.

(14)

Ve svém sdělení ze dne 19. listopadu 2020 nazvaném „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ zavedla Komise ambiciózní cíl, jímž je do roku 2050 využití větrné energie na moři o kapacitě 300 GW a energie z oceánů o kapacitě 40 GW ve všech mořských oblastech Unie. K zajištění této zásadní změny budou muset členské státy přeshraničně spolupracovat na úrovni mořských oblastí. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (12) musí členské státy uzavřít nezávazné dohody o spolupráci týkající se cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři, které má být využíváno v každé přímořské oblasti do roku 2050, s průběžnými kroky v letech 2030 a 2040. Zveřejňování informací o objemech energie z obnovitelných zdrojů na moři, kterých členské státy hodlají dosáhnout prostřednictvím výběrových řízení, zvyšuje transparentnost a předvídatelnost pro investory a podporuje dosažení cílů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři. Územní plánování námořních prostor je zásadním nástrojem k zajištění koexistence různých způsobů využití moře. V územních plánech námořních prostor je třeba přidělit prostor pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři, aby bylo možné dlouhodobě plánovat, posoudit dopad těchto projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři a zajistit přijetí jejich plánovaného zavedení veřejností. Umožnění toho, aby se společenství pro obnovitelné zdroje podílelo na společných projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři, představuje další prostředek k lepšímu přijetí ze strany veřejnosti.

(15)

Trh se smlouvami o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů rychle roste a vedle režimů podpory ze strany členských států nebo přímého prodeje na velkoobchodním trhu s elektřinou poskytuje doplňkovou cestu na trh s výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň je trh se smlouvami o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů stále omezen na malý počet členských států a velkých podniků, přičemž na velké části trhu Unie přetrvávají značné administrativní, technické a finanční překážky. Stávající opatření na podporu využívání smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů uvedená v článku 15 směrnice (EU) 2018/2001 by proto měla být dále posílena prozkoumáním využití úvěrových záruk ke snížení finančních rizik těchto smluv, s přihlédnutím k tomu, že tyto záruky, pokud jsou veřejné, by neměly vytlačovat soukromé financování. Kromě toho by opatření na podporu smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů měla být případně rozšířena na další formy smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, včetně smluv o nákupu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti by Komise měla analyzovat překážky, které brání využívání dlouhodobých smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, zejména využívání přeshraničních smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, a vydat pokyny k odstranění uvedených překážek.

(16)

Je možné, že bude třeba dále zjednodušit administrativní povolovací postupy, aby se odstranila zbytečná administrativní zátěž při zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a při souvisejících projektech síťové infrastruktury. Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost a na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 by Komise měla zvážit, zda jsou zapotřebí dodatečná opatření k další podpoře členských států při provádění ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 upravujících povolovací postupy, a to i s ohledem na požadavek, aby kontaktní místa zřízená nebo určená podle článku 16 uvedené směrnice zajišťovala plnění lhůt pro povolovací postupy stanovených v uvedené směrnici. Mělo by být možné, aby tato dodatečná opatření zahrnovala orientační klíčové ukazatele výkonnosti týkající se mimo jiné délky povolovacích postupů ohledně projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie i mimo ně.

(17)

Budovy mají velký nevyužitý potenciál účinně přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů v Unii. Dekarbonizace vytápění a chlazení v budovách prostřednictvím zvýšeného podílu energie z obnovitelných zdrojů na výrobě a využívání energie bude nezbytná k tomu, abychom naplnili ambici uvedenou v nařízení (EU) 2021/1119 a dosáhli cíle klimatické neutrality Unie. Pokrok v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení však v posledním desetiletí stagnuje a do značné míry závisí na zvýšeném využívání biomasy. Bez stanovení orientačních podílů energie z obnovitelných zdrojů v budovách nebude možné sledovat pokrok a identifikovat úzká místa v zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Stanovení orientačních podílů energie z obnovitelných zdrojů v budovách poskytne investorům dlouhodobý signál, a to i pro období bezprostředně po roce 2030. Proto by měly být stanoveny orientační podíly pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách, vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, jakož i energie z obnovitelných zdrojů čerpané ze sítě, aby usměrňovaly a podněcovaly úsilí členských států o využití potenciálu využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů v budovách, podpořily rozvoj technologií, jež vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů, a napomáhaly účinnému začlenění těchto technologií do energetického systému a zároveň poskytly jistotu investorům a zapojení na místní úrovni a přispívaly k účinnosti systému. Ve vhodných případech by měly být rovněž podporovány inteligentní a inovativní technologie, které přispívají k účinnosti systému. Pro výpočet těchto orientačních podílů při stanovení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů čerpané ze sítě a využité v budovách by členské státy měly použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na jejich území v předchozích dvou letech.

(18)

Orientační podíl Unie energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov, kterého má být dosaženo do roku 2030, představuje nezbytný minimální dílčí cíl pro zajištění dekarbonizace fondu budov Unie do roku 2050 a doplňuje regulační rámec týkající se energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Je klíčové umožnit plynulé a nákladově efektivní postupné vyřazení fosilních paliv z budov s cílem zajistit jejich nahrazení energií z obnovitelných zdrojů. Orientační podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov doplňuje regulační rámec pro budovy podle právních předpisů Unie o energetické náročnosti budov tím, že zajišťuje, aby technologie, zařízení a infrastruktura v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně účinného dálkového vytápění a chlazení, byly včas a dostatečně rozšířeny, tak aby bylo do roku 2030 možné nahradit fosilní paliva využívaná v budovách a zajistit dostupnost bezpečných a spolehlivých dodávek energie z obnovitelných zdrojů pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Orientační podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov rovněž podporuje investice do energie z obnovitelných zdrojů v dlouhodobých vnitrostátních strategiích a plánech renovace budov, které umožňují dosáhnout dekarbonizace budov. Orientační podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov navíc představuje důležitý dodatečný ukazatel pro podporu rozvoje nebo modernizace účinných sítí dálkového vytápění a chlazení, čímž doplňuje orientační cíl v oblasti dálkového vytápění a chlazení podle článku 24 směrnice (EU) 2018/2001 i požadavek zajistit, aby energie z obnovitelných zdrojů a odpadní teplo a chlad z účinného systému dálkového vytápění a chlazení byly k dispozici a pomohly pokrýt celkovou roční spotřebu primární energie v nových nebo renovovaných budovách. Uvedený orientační podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov je rovněž nezbytný, aby bylo nákladově efektivním způsobem zajištěno dosažení ročního nárůstu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů podle článku 23 směrnice (EU) 2018/2001.

(19)

Vzhledem k velké spotřebě energie v obytných, obchodních a veřejných budovách by mohly být při výpočtu vnitrostátního podílu energie z obnovitelných zdrojů v budovách použity stávající definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (13) s cílem minimalizovat administrativní zátěž a zároveň zajistit pokrok vedoucí ke splnění orientačního podílu energie z obnovitelných zdrojů v Unii pro sektor budov do roku 2030.

(20)

Jednou z hlavních překážek pro investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury jsou zdlouhavé administrativní povolovací postupy. Mezi tyto překážky patří složitost platných pravidel pro výběr lokalit a správní povolení pro projekty, složitost a doba trvání posouzení dopadu těchto projektů na životní prostředí, související energetické sítě, problémy s připojením k soustavě, omezení týkající se úpravy technologických specifikací během povolovacího postupu a personální problémy orgánů udělujících povolení či provozovatelů soustavy. Aby se urychlilo zavádění těchto projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je nezbytné přijmout pravidla, která by zjednodušila a zkrátila povolovací postupy, s přihlédnutím k tomu, jak zavádění energie z obnovitelných zdrojů přijme společnost.

(21)

Směrnice (EU) 2018/2001 zefektivňuje požadavky na zjednodušení administrativních povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů tím, že zavádí pravidla týkající se organizace a maximální doby trvání administrativní části povolovacího postupu pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zahrnující všechna příslušná povolení k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a pro jejich připojení k soustavě.

(22)

Je nezbytné dále zjednodušit a zkrátit administrativní povolovací postupy pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zařízení kombinujících různé obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla, skladování energie na stejném místě, včetně energetických a tepelných zařízení, jakož i zařízení nezbytných pro jejich připojení k soustavě, a pro koordinované a harmonizované začlenění energie z obnovitelných zdrojů do sítí vytápění a chlazení, aby Unie dosáhla svých ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality do roku 2050, přičemž je třeba zohlednit zásadu „nepoškozovat“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu a aniž je dotčeno vnitřní rozdělení pravomocí v rámci členských států.

(23)

Zavedením kratších a jasně vymezených lhůt pro rozhodnutí, která mají přijmout orgány příslušné pro vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na základě úplné žádosti, je zamýšleno urychlit zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Doba potřebná pro vybudování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich připojení k soustavě by se do těchto lhůt neměla započítávat, s výjimkou případů, kdy se časově shoduje s jinými administrativními kroky v rámci povolovacího postupu. Je však vhodné rozlišovat mezi projekty v oblastech, které jsou obzvláště vhodné pro zavádění projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, u nichž mohou být lhůty zjednodušeny, konkrétně oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a projekty nacházejícími se mimo tyto oblasti. Při stanovování uvedených lhůt by měly být zohledněny zvláštnosti projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři.

(24)

Některé z nejběžnějších problémů, jimž čelí předkladatelé projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, souvisejí se složitými a zdlouhavými administrativními povolovacími postupy a postupy pro připojení k soustavě zavedenými na vnitrostátní nebo regionální úrovni a s chybějícím personálem a nedostatečnými odbornými znalostmi orgánů vydávajících povolení v oblasti posouzení dopadu navrhovaných projektů na životní prostředí. Je proto vhodné zjednodušit některé environmentální aspekty povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(25)

Členské státy by měly podporovat rychlejší zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v koordinaci s místními a regionálními orgány provedením koordinovaného mapování zavádění energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury na jejich území. Členské státy by měly určit pozemní, povrchové, podpovrchové a mořské nebo vnitrozemské vodní oblasti, jež jsou nezbytné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury, s cílem splnit alespoň své vnitrostátní příspěvky k revidovanému celkovému cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, a na podporu dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119. Členské státy by měly mít možnost pro účely určení těchto oblastí používat stávající dokumenty územního plánování. Členské státy by měly zajistit, aby tyto oblasti odrážely jejich odhadované trajektorie a celkovou plánovanou instalovanou kapacitu, a měly by určit konkrétní oblasti pro různé druhy technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle svých vnitrostátních integrovaných plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999. Při určování požadovaných pozemních, povrchových, podpovrchových a mořských nebo vnitrozemských vodních oblastí by měla být zohledněna zejména dostupnost energie z obnovitelných zdrojů a potenciál různých pozemních a mořských oblastí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů různými druhy technologií, předpokládaná poptávka po energii s přihlédnutím k energetické účinnosti a účinnosti systému celkově i v různých regionech členského státu a dostupnost příslušné energetické infrastruktury, skladování a dalších nástrojů flexibility s ohledem na kapacitu potřebnou k zajištění rostoucího množství energie z obnovitelných zdrojů, jakož i na ekologickou citlivost v souladu s přílohou III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (14).

(26)

Jako dílčí část těchto oblastí by členské státy měly určit konkrétní pozemní oblasti (včetně oblastí povrchových a podpovrchových) a mořské nebo vnitrozemské vodní oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Uvedené oblasti by měly být obzvláště vhodné pro účely rozvoje projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž se rozlišuje podle druhů technologií, na základě toho, že využití konkrétního zdroje obnovitelné energie nebude mít podle očekávání významný dopad na životní prostředí. Při určování oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by se členské státy měly vyhnout chráněným územím a vzít v úvahu plány obnovy a vhodná zmírňující opatření. Členské státy by měly určit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie konkrétně pro jeden nebo více druhů zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a měly by uvést druh nebo druhy energie z obnovitelných zdrojů, které je vhodné v těchto oblastech vyrábět. Členské státy by měly určit tyto oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie pro alespoň jeden druh technologie a měly by rozhodnout o velikosti těchto oblastí s ohledem na specifika a požadavky druhu či druhů technologie, pro kterou tyto oblasti zavádějí. Členské státy by přitom měly usilovat o to, aby celková rozloha těchto oblastí byla významná a aby přispívaly k dosažení cílů stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001.

(27)

Vícenásobné využití prostoru pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiné využití pevniny, vnitrozemských vod a moří, jako je využití pro produkci potravin nebo pro ochranu přírody či její obnovu, může zmírnit omezení při využívání pevniny, vnitrozemských vod a moří. V této souvislosti je územní plánování zásadním nástrojem k určení a řízení synergií pro využívání pevniny, vnitrozemských vod a moří v rané fázi. Členské státy by měly prozkoumat, umožnit a upřednostnit vícenásobné využití oblastí určených v důsledku přijatých opatření územního plánování. Za tímto účelem by členské státy měly v případě potřeby usnadnit změny ve využívání půdy a moří za předpokladu, že různá využití a činnosti jsou navzájem slučitelné a mohou existovat současně.

(28)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (15) bylo zavedeno posuzování vlivů na životní prostředí jako důležitý nástroj pro zahrnutí úvah o životním prostředí do přípravy a přijímání plánů a programů. Za účelem určení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by členské státy měly vypracovat jeden nebo více plánů, jež by zahrnovaly určení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a platná pravidla a zmírňující opatření pro projekty, které se nacházejí v každé z těchto oblastí. Členské státy by měly vypracovat jediný plán pro všechny oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nebo plány pro konkrétní technologie, které určují jednu nebo více oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Každý plán by měl podléhat posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES s cílem posoudit dopad jednotlivých technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na příslušné oblasti určené v uvedeném plánu. Posuzování vlivů na životní prostředí podle uvedené směrnice za tímto účelem by členským státům umožnilo zaujmout integrovanější a účinnější přístup k plánování, zajistit účast veřejnosti v rané fázi a zohlednit environmentální aspekty v rané fázi procesu plánování na strategické úrovni. To by přispělo k rychlejšímu a efektivnějšímu zavádění různých druhů energie z obnovitelných zdrojů a zároveň by minimalizovalo nepříznivé vlivy těchto projektů na životní prostředí. Je-li pravděpodobné, že plán bude mít významné nepříznivé vlivy na životní prostředí v jiném členském státě, měla by uvedená posouzení vlivů na životní prostředí zahrnovat přeshraniční konzultace mezi členskými státy.

(29)

Po přijetí plánu nebo plánů určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy sledovat veškeré významné nepříznivé vlivy provádění těchto plánů a programů na životní prostředí, aby mimo jiné identifikovaly neočekávané nepříznivé vlivy v rané fázi a byly schopny přijmout vhodná nápravná opatření v souladu se směrnicí 2001/42/ES.

(30)

S cílem zvýšit přijetí projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů veřejností, by členské státy měly přijmout vhodná opatření na podporu účasti místních komunit na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V platnosti zůstávají ustanovení Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (16) podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998, zejména ustanovení o účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

(31)

S cílem zjednodušit proces určování oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a zabránit zdvojování posuzování vlivů na životní prostředí v jediné oblasti, by členské státy měly mít možnost prohlásit oblasti, které již byly označeny jako vhodné pro zrychlené zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle vnitrostátních právních předpisů za oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Na taková prohlášení by se měly vztahovat určité environmentální podmínky zajišťující vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Možnost určit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v rámci stávajícího plánování by měla být časově omezena, aby se zajistilo, že standardní postup pro určování oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nebude ohrožen. Projekty nacházející se ve stávajících vnitrostátních určených oblastech v chráněných oblastech, které nelze prohlásit za oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, by měly nadále pokračovat za stejných podmínek, za jakých byly zřízeny.

(32)

Oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie spolu se stávajícími zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, budoucími zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo tyto oblasti a mechanismy spolupráce by měly zajistit, aby výroba energie z obnovitelných zdrojů postačovala k dosažení příspěvku členských států k celkovému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001. Členské státy by si měly ponechat možnost udělovat povolení pro projekty mimo tyto oblasti.

(33)

V oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by se na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které jsou v souladu s pravidly a opatřeními uvedenými v plánech vypracovaných členskými státy, měl vztahovat předpoklad, že nemají významný vliv na životní prostředí. Na takové plány by se proto neměla vztahovat povinnost provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí na úrovni projektu ve smyslu směrnice 2011/92/EU, s výjimkou projektů, u nichž členský stát stanovil povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí ve svém vnitrostátním povinném seznamu záměrů a projektů, jež by mohly mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který by mohl být významně zasažen. Pro členské státy, jejichž projekt by mohl mít významný přeshraniční dopad ve třetí zemi, by měly nadále platit povinnosti vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (17) podepsané dne 25. února 1991 v Espoo.

(34)

Povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (18) zůstávají v platnosti pro vodní elektrárny, a to i v případě, že se členský stát rozhodne určit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie související s vodní energií, aby se zajistilo, že potenciální nepříznivý dopad na dotčený vodní útvar nebo vodní útvary budou odůvodněné a budou provedena všechna příslušná zmírňující opatření.

(35)

Určení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by mělo umožnit, aby zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie na stejném místě, jakož i jejich připojení k soustavě, mohla těžit z předvídatelnosti a zjednodušených administrativních povolovacích postupů. Zejména projekty, které se nacházejí v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, by měly využívat zrychlené administrativní povolovací postupy, včetně automatického schválení v případě, že příslušný orgán nezareaguje na dílčí správní úkon ve stanovené lhůtě, kromě případů, kdy daný projekt podléhá posouzení vlivů na životní prostředí nebo, kdy ve vnitrostátním právu dotyčného členského státu neexistuje zásada administrativního automatického souhlasu. Na tyto projekty by se rovněž měly vztahovat jasné lhůty a právní jistota, pokud jde o očekávaný výsledek povolovacího postupu. Po podání žádosti v případě projektů v oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by členský stát měl provést rychlé prověření s cílem zjistit, zda je vysoce pravděpodobné, že bude mít daný projekt s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v níž se nachází, významné nepředvídané nepříznivé vlivy, jež nebyly zjištěny při posuzování environmentálních vlivů plánů určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v souladu se směrnicí 2001/42/ES, a zda některý z těchto projektů spadá do působnosti článku 7 směrnice 2011/92/EU na základě pravděpodobnosti, že bude mít významný nepříznivý vliv na životní prostředí v jiném členském státě nebo na základě žádosti členského státu, který bude pravděpodobně významně zasažen. Pro účely tohoto procesu prověřování by měl příslušný orgán žadatele požádat, aby poskytl další dostupné informace, aniž by vyžadoval nové posouzení nebo sběr údajů.

Všechny projekty nacházející se v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, které jsou v souladu s pravidly a opatřeními uvedenými v plánech vypracovaných členskými státy, by měly být na konci tohoto procesu prověřování považovány za schválené. Pokud členské státy mají jasné důkazy pro to, že určitý projekt bude mít velmi pravděpodobně významné nepředvídané nepříznivé vlivy, měly by po tomto procesu prověřování projekt podrobit posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU a případně posouzení podle směrnice Rady 92/43/EHS (19). Členské státy by měla svá rozhodnutí podrobit projekty takovému posouzení před jeho provedením zdůvodnit. Tato posouzení by měla být provedena do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí, s možností prodloužit tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností. Je vhodné umožnit členským státům, aby v odůvodněných případech zavedly odchylky od povinnosti provádět tato posouzení pro větrné a solární fotovoltaické projekty, protože se očekává, že tyto projekty poskytnou do roku 2030 převážnou většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V takovém případě by měl předkladatel projektu přijmout přiměřená zmírňující opatření, nebo nejsou-li k dispozici, kompenzační opatření, která, nejsou-li k dispozici jiná přiměřená kompenzační opatření, mohou mít podobu peněžní kompenzace s cílem řešit tyto významné nepředvídané nepříznivé vlivy zjištěné během procesu prověřování.

(36)

S ohledem na potřebu urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie by určení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nemělo bránit probíhajícímu ani budoucímu zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve všech oblastech, které jsou k dispozici pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Tyto projekty by měly i nadále podléhat povinnosti zvláštního posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a měly by na ně být uplatněny povolovací postupy pro projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů, které se nacházejí mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Aby se urychlily povolovací postupy v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanoveného ve směrnici (EU) 2018/2001, měly by se zjednodušit a zefektivnit rovněž postupy vztahující se na projekty mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie zavedením jasně vymezených maximálních lhůt pro všechny fáze povolovacího řízení, včetně zvláštního posouzení vlivů na životní prostředí jednotlivých projektů.

(37)

Výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mohou vést k příležitostnému usmrcení nebo vyrušení ptáků a jiných druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (20). Toto usmrcení nebo vyrušení chráněných druhů by však nemělo být považováno za úmyslné ve smyslu těchto směrnic, pokud byla v rámci projektu výstavby a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijata vhodná zmírňující opatření, aby se zabránilo srážkám nebo vyrušení, a pokud je prováděno řádné monitorování za účelem posouzení účinnosti těchto opatření a na základě shromážděných informací se přijmou další opatření nezbytná k zajištění toho, aby nedošlo k významnému nepříznivému dopadu na populaci dotčených druhů.

(38)

Kromě instalace nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál přispět k dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů také modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že stávající zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou obvykle instalována v lokalitách s významným potenciálem obnovitelných zdrojů energie, může modernizace zajistit další využívání těchto lokalit a zároveň snížit potřebu určovat nové lokality pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Modernizace má i další výhody, například již existující připojení k soustavě, pravděpodobnou vyšší míru přijetí ze strany veřejnosti a známý dopad na životní prostředí.

(39)

Zjednodušené povolovací postupy pro modernizaci zavádí směrnice (EU) 2018/2001. Aby bylo možné reagovat na rostoucí potřebu modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a plně využít výhod, které tato modernizace nabízí, je vhodné zavést ještě kratší povolovací postup pro modernizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně kratšího procesu prověřování. Pokud jde o modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, měly by členské státy zajistit zjednodušené a rychlé povolovací postupy, které by neměly trvat déle než jeden rok, přičemž by měla být zohledněna zásada „nepoškozovat“ zakotvená v Zelené dohodě pro Evropu.

(40)

S cílem dále podpořit a urychlit modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měl být okamžitě zaveden zjednodušený povolovací postup pro připojení k soustavě, pokud modernizace povede k omezenému zvýšení celkové kapacity ve srovnání s původním projektem. Modernizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje změny nebo rozšíření stávajících projektů v různém rozsahu. Povolovací postup, včetně posouzení vlivů na životní prostředí a prověřování, by se měl v případě modernizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů omezit na možné dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření oproti původnímu projektu.

(41)

Při modernizaci solárního zařízení lze dosáhnout zvýšení účinnosti a kapacity, aniž by se zvětšil zabraný prostor. Pokud se během procesu modernizace nezvětší využitý prostor a pokud jsou nadále dodržována původní opatření ke zmírnění dopadů na životní prostředí, nemá modernizované zařízení jiný dopad na životní prostředí než původní zařízení.

(42)

Instalace zařízení pro výrobu solární energie a souvisejícího skladování energie na stejném místě, jakož i jejich připojení k soustavě, ve stávajících nebo budoucích stavbách vytvořených pro jiné účely než výrobu solární energie nebo skladování energie, jako jsou střechy, parkoviště, silnice a železnice, s výjimkou umělých vodních ploch, obvykle nevyvolává obavy spojené s konkurenčním využitím prostoru nebo dopadem na životní prostředí. Mělo by být proto možné, aby se na tato zařízení mohly vztahovat kratší povolovací postupy a aby se na ně vztahovala výjimka z povinnosti provádět posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, přičemž členské státy mohou zohlednit zvláštní okolnosti související s ochranou kulturního nebo historického dědictví, zájmy národní obrany nebo bezpečnostními důvody. Ke snížení celkové poptávky po zemním plynu, ke zvýšení odolnosti soustavy a k dosažení cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přispívají rovněž zařízení pro vlastní spotřebu, a to i pro kolektivní samospotřebitele, jako jsou místní energetická společenství. Instalace solárních energetických zařízení s výkonem nižším než 100 kW, včetně instalací ze strany samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, pravděpodobně nebude mít významné nepříznivé vlivy na životní prostředí ani na soustavu a nevyvolává obavy o bezpečnost. Mimoto malá zařízení obecně nevyžadují rozšíření kapacity v místě připojení k soustavě. Vzhledem k bezprostředním pozitivním vlivům takových instalací pro spotřebitele a k omezenému dopadu na životní prostředí, které mohou mít, je vhodné dále zjednodušit povolovací postup, který se na ně vztahuje, za předpokladu, že nepřesáhnou stávající kapacitu připojení k distribuční soustavě, a to zavedením fikce správního tichého souhlasu v relevantních povolovacích postupech s cílem podpořit a urychlit zavádění těchto zařízení a v krátkodobém horizontu využít jejich výhod. Členské státy by měly mít možnost, aby z důvodu svých vnitřních omezení uplatňovaly prahovou hodnotu nižší než 100 kW, za předpokladu, že tato prahová hodnota zůstane vyšší než 10,8 kW.

(43)

Technologie tepelných čerpadel je klíčovou technologií pro využití obnovitelných zdrojů energie z okolního prostředí, včetně čistíren odpadních vod a geotermální energie, k vytápění a chlazení. Tepelná čerpadla rovněž umožňují využití odpadního tepla a chladu. Rychlé zavádění tepelných čerpadel, které mobilizuje nedostatečně využívané obnovitelné zdroje energie, jako jsou energie okolního prostředí nebo geotermální energie, jakož i odpadní teplo z průmyslových a terciárních odvětví, včetně datových center, umožňuje nahradit kotle na zemní plyn a jiná fosilní paliva zařízeními na vytápění z obnovitelných zdrojů a zároveň zvyšuje energetickou účinnost. Tím se urychlí snižování využívání plynu pro dodávky tepla, a to jak v budovách, tak v průmyslu. S cílem urychlit instalaci a používání tepelných čerpadel je vhodné zavést pro tato zařízení cílené kratší povolovací postupy, včetně zjednodušeného povolovacího postupu pro připojení menších tepelných čerpadel k rozvodné síti, nepanují-li obavy ohledně bezpečnosti, nejsou-li zapotřebí další práce pro připojení k soustavě a nevykazují-li prvky systému technickou nekompatibilitu, ledaže by vnitrostátní právní předpisy žádný takový povolovací postup nevyžadovaly. Díky rychlejší a snazší instalaci tepelných čerpadel přispěje zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění, které představuje téměř polovinu spotřeby energie v Unii, k zabezpečení dodávek energie a pomůže řešit obtížnější situaci na trhu.

(44)

Pro účely příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí by členské státy při nezbytném individuálním posuzování, kterým zjišťují, zda zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jeho připojení k soustavě, samotná související soustava nebo skladovací zařízení mají v konkrétním případě převažující veřejný zájem, měly považovat uvedená zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich související infrastrukturu za zařízení převažujícího veřejného zájmu a za zařízení sloužící veřejnému zdraví a bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy existují jasné důkazy o tom, že tyto projekty mají významné nepříznivé vlivy na životní prostředí, který nelze zmírnit ani kompenzovat, nebo kdy se členské státy rozhodnou omezit uplatňování uvedené domněnky za řádně odůvodněných a konkrétních okolností, jako jsou důvody související s národní obranou. Pokud by se taková zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů považovala za zařízení převažujícího veřejného zájmu sloužící veřejnému zdraví a bezpečnosti, umožnilo by to zjednodušené posuzování takových projektů.

(45)

V zájmu zajištění plynulého a účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (21), který poskytuje individuálně přizpůsobené technické odborné znalosti pro navrhování a provádění reforem, včetně těch, které zvyšují využívání energie z obnovitelných zdrojů, podporují lepší integraci energetického systému, určují konkrétní oblasti zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zjednodušují rámec pro schvalování a povolovací postupy pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Technická podpora například zahrnuje posílení správní kapacity, harmonizaci legislativních rámců a sdílení příslušných osvědčených postupů, jako umožnění a upřednostnění vícenásobného využití.

(46)

Je třeba zavést energetickou infrastrukturu na podporu výrazného rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly mít možnost určit zvláštní oblasti pro infrastrukturu, ve kterých realizace projektů týkajících se soustav nebo skladování energie, které jsou zapotřebí pro začlenění energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, podle očekávání nebude mít významný dopad na životní prostředí, tento dopad lze náležitě zmírnit či, není-li to možné, kompenzovat. Projekty infrastruktury v těchto oblastech mohou podléhat zjednodušenému posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud se členské státy rozhodnou tyto oblasti neurčit, uplatňují se nadále posouzení a pravidla podle právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Za účelem určení oblastí pro infrastrukturu by členské státy měly vypracovat jeden nebo více plánů, a to i prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, jež by vedle určení oblastí zahrnovaly platná pravidla a zmírňující opatření týkající se projektů v jednotlivých oblastech pro infrastrukturu. V plánech by měl být jasně uveden rozsah zvláštní oblasti a druh projektů infrastruktury, na které se plány vztahují. Každý plán by měl podléhat posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES s cílem posoudit dopady každého typu projektu na příslušné určené oblasti. Síťové projekty v těchto zvláštních oblastech pro infrastrukturu by se měly v co největší míře vyhýbat lokalitám sítě Natura 2000 a oblastem určeným v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody a biologické rozmanitosti, pokud vzhledem ke zvláštnostem síťových projektů neexistují žádné přiměřené alternativy pro realizaci takových projektů. Při posuzování přiměřenosti by členské státy měly zohlednit potřebu zabezpečit ekonomickou životaschopnost, proveditelnost a účinné a rychlejší provedení projektu s cílem zajistit, aby se zavedená dodatečná kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů mohla urychleně začlenit do energetického systému, a dále by měly zohlednit, zda se v konkrétní lokalitě sítě Natura 2000 nebo chráněné oblasti již realizují různé druhy infrastrukturních projektů, což by umožnilo spojit rozmanité projekty infrastruktury v dané lokalitě a omezilo dopad na životní prostředí.

Ze zvláštních plánů pro projekty skladování energie by měly být vždy vyloučeny lokality sítě Natura 2000, neboť existuje méně omezení ohledně toho, kde mohou být umístěny. V těchto oblastech by za odůvodněných okolností členské státy měly mít možnost zavést za určitých podmínek výjimky z určitých povinností posuzování stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí, včetně případů, kdy je to nezbytné k rychlejšímu rozšiřování sítě na podporu zavádění energie z obnovitelných zdrojů, aby se dosáhlo cílů v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů. Pokud se členské státy rozhodnou tyto výjimky využít, měly by konkrétní projekty podléhat zjednodušenému procesu prověřování podobnému procesu prověřování stanovenému pro oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, který by měl vycházet ze stávajících údajů. Podání žádosti příslušného orgánu o poskytnutí dodatečných dostupných informací by nemělo vyžadovat nové posouzení ani sběr údajů. Pokud při tomto procesu prověřování vyjde najevo, že u některých projektů existuje vysoká pravděpodobnost, že způsobí významné nepředvídané nepříznivé vlivy, měl by příslušný orgán zajistit, aby byla uplatněna vhodná a přiměřená zmírňující opatření nebo – nejsou-li k dispozici – kompenzační opatření. V případě kompenzačních opatření může realizace projektu pokračovat, zatímco jsou kompenzační opatření identifikována.

(47)

Nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, zejména osob provádějících instalaci a projektantů soustav vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, zpomaluje nahrazování systémů vytápění využívajících fosilních paliv systémy založenými na obnovitelných zdrojích energie a je významnou překážkou integrace energie z obnovitelných zdrojů do budov, průmyslu a zemědělství. Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery a společenstvími pro obnovitelné zdroje na předvídání potřebných dovedností. Měl by být k dispozici dostatečný počet vysoce kvalitních a účinných strategií zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a vzdělávacích programů a možností certifikace, které zajistí řádnou instalaci a spolehlivý provoz široké soustavy systémů vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a technologií skladování, jakož i dobíjecích bodů pro elektrická vozidla, a které by měly být navrženy tak, aby přilákaly k účasti v těchto vzdělávacích programech a certifikačních systémech. Členské státy by měly zvážit, jaká opatření by měla být přijata, aby přilákala skupiny, které jsou v daných profesních oblastech v současné době nedostatečně zastoupeny. Seznam vyškolených a certifikovaných osob provádějících instalaci by měl být zveřejněn, aby byla zajištěna důvěra spotřebitelů a snadný přístup k individualizovaným schopnostem osob provádějících instalaci a projektantů zaručujícím řádnou instalaci a provoz vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů.

(48)

Záruky původu jsou klíčovým nástrojem pro informování spotřebitelů i pro další využívání smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů. Proto by mělo být zajištěno, aby vydávání záruk původu, obchodování s nimi, jejich převod a používání bylo možné provádět v jednotném systému s náležitě standardizovanými osvědčeními, která jsou vzájemně uznávána v celé Unii. Za účelem poskytnutí přístupu k příslušným podpůrným důkazům pro osoby, které uzavírají smlouvy o nákupu energie, by mělo být dále zajištěno, aby veškeré související záruky původu mohly být převedeny na kupujícího. V souvislosti s flexibilnějším energetickým systémem a rostoucími požadavky spotřebitelů je zapotřebí inovativnější, digitálnější, technologicky vyspělejší a spolehlivější nástroj na podporu a dokumentaci rostoucí výroby energie z obnovitelných zdrojů. Aby se usnadnily digitální inovace v této oblasti, měly by členské státy ve vhodných případech umožnit vydávání záruk původu ve zlomcích a s časovým razítkem bližším reálnému času. Vzhledem k tomu, že je třeba posílit postavení spotřebitelů a přispět k vyššímu podílu energie z obnovitelných zdrojů na dodávkách plynu, měly by členské státy od dodavatelů síťového plynu, kteří konečné spotřebitele informují o své skladbě zdrojů energie, vyžadovat, aby využívali záruky původu.

(49)

Rozvoj infrastruktury pro sítě dálkového vytápění a chlazení by měl být zintenzivněn a směrován k účinnému a flexibilnímu využívání širší škály obnovitelných zdrojů tepla a chladu s cílem zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů a prohloubit integraci energetického systému. Je proto vhodné aktualizovat seznam obnovitelných zdrojů energie, které by měly sítě dálkového vytápění a chlazení stále více zohledňovat, a vyžadovat integraci akumulace tepelné energie jako zdroje flexibility, větší energetické účinnosti a nákladově efektivnějšího provozu.

(50)

Vzhledem k tomu, že se v Unii očekává do roku 2030 více než 30 milionů elektrických vozidel, je nezbytné zajistit, aby tato vozidla mohla plně přispět k systémové integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a umožnit tak dosažení vyššího podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů nákladově optimálním způsobem. Musí být plně využita schopnost elektrických vozidel absorbovat elektřinu z obnovitelných zdrojů v době, kdy je hojná, a v případě nedostatku energie ji vracet zpět do sítě, což přispívá k systémové integraci elektřiny z různých obnovitelných zdrojů a zároveň zajišťuje bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny. Je proto vhodné zavést zvláštní opatření týkající se elektrických vozidel a informací o energii z obnovitelných zdrojů a toho, jak a kdy k ní získat přístup, která doplňují opatření uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 (22) a (EU) 2023/1542 (23).

(51)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (24) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (25) požadují, aby členské státy umožnily a podporovaly účast odezvy strany poptávky prostřednictvím agregace, jakož i případně stanovily možnost nabízet smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny pro konečné spotřebitele. S cílem umožnit, aby reakce na poptávku dále snadněji stimulovala k absorpci zelené elektřiny, musí být založena nejen na dynamických cenách, ale také na signálech o skutečném rozsahu proniknutí zelené elektřiny do elektrizační soustavy. Je proto nezbytné zlepšit signály, které spotřebitelé a účastníci trhu dostávají, pokud jde o podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů a intenzitu emisí skleníkových plynů u dodávané elektřiny, a to šířením informací zaměřených na tuto problematiku. Vzorce spotřeby lze poté upravit na základě rozsahu proniknutí energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy a přítomnosti elektřiny s nulovými emisemi uhlíku ve spojení s úpravou provedenou na základě cenových signálů. To slouží cíli další podpory zavádění inovativních obchodních modelů a digitálních řešení, která mají schopnost propojit spotřebu s úrovní energie z obnovitelných zdrojů v rozvodné síti, a tím rovněž podpory pro správné investice do sítí na podporu přechodu na čistou energii.

(52)

Aby bylo možné rozvíjet služby flexibility a vyrovnávání z agregace distribuovaných skladovacích zařízení konkurenčním způsobem, měl by být přístup k základním informacím o bateriích, jako jsou informace o technickém stavu, stavu nabití, kapacitě a nastavení výkonu, v reálném čase poskytován za nediskriminačních podmínek, v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů a bezplatně vlastníkům nebo uživatelům baterií a subjektům jednajícím jejich jménem, jako jsou správci energetických systémů budov, poskytovatelé služeb mobility a další účastníci trhu s elektřinou. Je proto vhodné zavést opatření řešící potřebu přístupu k těmto údajům pro usnadnění činností souvisejících s integrací domácích baterií a elektrických vozidel, která doplní ustanovení o přístupu k údajům o bateriích souvisejícím s usnadněním nového použití baterií, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542. Kromě ustanovení právních předpisů Unie o schvalování typu vozidel by se měla použít ustanovení o přístupu k údajům o bateriích elektrických vozidel.

(53)

Rostoucí počet elektrických vozidel v silniční, železniční, námořní a jiné dopravě bude vyžadovat, aby činnosti dobíjení byly optimalizovány a řízeny tak, aby nezpůsobovaly přetížení a plně využívaly dostupnosti elektřiny z obnovitelných zdrojů a nízkých cen elektřiny v soustavě. Pokud by inteligentní a obousměrné nabíjení napomohlo dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do odvětví dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektrizační soustavy obecně, měla by být i tato funkce zpřístupněna. Vzhledem k dlouhé životnosti dobíjecích bodů by požadavky na dobíjecí infrastrukturu měly být aktualizovány způsobem, který by uspokojoval budoucí potřeby a neměl by negativní vliv na rozvoj technologií a služeb.

(54)

Dobíjecí body, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému. Proto je třeba zajistit funkce inteligentního a případně obousměrného dobíjení. V tomto ohledu je provozování veřejně nepřístupné běžné dobíjecí infrastruktury zvláště důležité pro integraci elektrických vozidel do elektrizační soustavy, neboť se tato infrastruktura nachází tam, kde jsou elektrická vozidla opakovaně zaparkována po dlouhou dobu, například v budovách s omezeným přístupem, na parkovištích zaměstnanců nebo na parkovištích pronajímaných fyzickým nebo právnickým osobám.

(55)

Stěžejním předpokladem pro inteligentní dobíjení elektrických vozidel, a tedy jejich účinné začlenění do rozvodné sítě, což bude mít zásadní význam pro proces dekarbonizace dopravy a pro usnadnění integrace energetického systému, je odezva strany poptávky. Kromě toho by členské státy měly případně podněcovat iniciativy, které podporují reakci na poptávku prostřednictvím interoperability a výměny údajů pro systémy vytápění a chlazení, jednotky pro skladování tepelné energie a jiná relevantní zařízení související s energií.

(56)

Uživatelé elektrických vozidel, kteří uzavírají smluvní dohody s poskytovateli služeb elektromobility a účastníky trhu s elektřinou, by měli mít právo obdržet informace a vysvětlení, jak podmínky dohody ovlivní užívání jejich vozidla a technický stav jeho baterie. Poskytovatelé služeb elektromobility a účastníci trhu s elektřinou by měli uživatelům elektrických vozidel jasně vysvětlit, jak budou odměňováni za služby flexibility, vyrovnávání a skladování elektřiny poskytované elektrizační soustavě a trhu používáním jejich elektrických vozidel. Uživatelé elektrických vozidel musí mít při uzavírání takových dohod v souvislosti s používáním jejich vozidla rovněž zajištěna práva spotřebitelů, zejména pokud jde o ochranu jejich osobních údajů, jako jsou poloha a jízdní zvyklosti. Součástí těchto dohod může být také upřednostnění uživatelů elektrických vozidel, pokud jde o typ elektřiny zakoupené pro použití v jejich elektrických vozidlech, jakož i další preference. Z uvedených důvodů je důležité zajistit, aby zaváděná dobíjecí infrastruktura byla využívána co nejúčinněji. K tomu, aby se zvýšila důvěra spotřebitelů v elektromobilitu, je nezbytné, aby uživatelé elektrických vozidel mohli využívat své předplatné na více dobíjecích bodech. To poskytovateli služeb určených uživateli elektrického vozidla rovněž umožní optimálně integrovat elektrické vozidlo do elektrizační soustavy, a to prostřednictvím předvídatelného plánování a pobídek na základě preferencí uživatele elektrického vozidla, což je rovněž v souladu se zásadami energetického systému zaměřeného na spotřebitele a prozumenty a s právem uživatelů elektrických vozidel jako konečných zákazníků zvolit si dodavatele podle ustanovení směrnice (EU) 2019/944.

(57)

Distribuovaná skladovací zařízení, jako jsou domácí baterie a baterie elektrických vozidel, mají potenciál nabídnout síti prostřednictvím agregace významné služby flexibility a vyrovnávání. Aby se usnadnil rozvoj těchto zařízení a služeb, měla by být regulační ustanovení týkající se připojení a provozu skladovacích zařízení, jako jsou sazby, doby závazku a specifikace připojení, navržena tak, aby nebránila potenciálu všech skladovacích zařízení, včetně malých a mobilních a dalších zařízení, například tepelných čerpadel, solárních panelů a tepelné akumulace, ve srovnání s většími stacionárními skladovacími zařízeními, nabízet soustavě služby flexibility a vyrovnávání a přispívat k dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kromě obecných ustanovení zabraňujících diskriminaci na trhu, jež jsou stanovena v nařízení (EU) 2019/943 a ve směrnici (EU) 2019/944, by měly být zavedeny zvláštní požadavky s cílem komplexně řešit účast uvedených aktiv a odstranit veškeré zbývající překážky, které brání uvolnění potenciálu těchto aktiv, s cílem napomoci dekarbonizaci elektrizační soustavy a umožnit spotřebitelům, aby se aktivně účastnili transformace energetiky.

(58)

Členské státy by obecně měly zajistit rovné podmínky pro malé decentralizované systémy výroby a skladování elektřiny, a to i prostřednictvím baterií a elektrických vozidel, aby se mohly účastnit trhů s elektřinou, včetně řízení přetížení a poskytování služeb flexibility a vyrovnávání, a to nediskriminačním způsobem ve srovnání s jinými systémy výroby a skladování elektřiny a bez nepřiměřené administrativní nebo regulační zátěže. Členské státy by měly podporovat samospotřebitele a společenství pro obnovitelné zdroje, aby se aktivně účastnili těchto trhů s elektřinou poskytováním služeb flexibility prostřednictvím odezvy na straně poptávky a skladování, a to i prostřednictvím baterií a elektrických vozidel.

(59)

Průmysl představuje 25 % spotřeby energie v Unii a je významným spotřebitelem vytápění a chlazení, pro něž se v současné době používají z 91 % fosilní paliva. Plných 50 % poptávky po vytápění a chlazení je však nízkoteplotního druhu (< 200 °C), pro který existují nákladově efektivní možnosti využívající obnovitelné energie, a to též prostřednictvím elektrifikace a přímého využívání energie z obnovitelných zdrojů. Průmysl navíc využívá neobnovitelné zdroje jako suroviny k výrobě výrobků, jako jsou ocel nebo chemické látky. Dnešní rozhodnutí o průmyslových investicích budou určovat budoucí průmyslové procesy a energetické možnosti, které může průmysl zvažovat, takže je důležité, aby tato investiční rozhodnutí obstála i v budoucnu a zabránilo se vytváření uvízlých aktiv. Proto by měly být zavedeny referenční hodnoty, které poskytnou průmyslu pobídky k přechodu na výrobní procesy založené na energii z obnovitelných zdrojů, které jsou nejen poháněny energií z obnovitelných zdrojů, ale využívají také obnovitelné suroviny, jako je obnovitelný vodík. Členské státy by tam, kde je to možné, například u nízkoteplotního průmyslového tepla, měly podporovat elektrifikaci průmyslových procesů. Kromě toho by členské státy měly podporovat používání společné metodiky pro výrobky označené jako částečně nebo plně vyrobené s využitím obnovitelné energie nebo za použití obnovitelných paliv nebiologického původu jako vstupní suroviny, a to s přihlédnutím ke stávajícím metodám Unie pro označování výrobků a k iniciativám v oblasti udržitelných výrobků. Tím by se zabránilo klamavým praktikám a zvýšila by se důvěra spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé upřednostňují výrobky, které přispívají k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, by to navíc stimulovalo tržní poptávku po těchto výrobcích.

(60)

Ke snížení závislosti Unie na fosilních palivech a jejich dovozu by Komise měla na základě údajů vykazovaných členskými státy vypracovat strategii Unie pro dovážený i domácí vodík.

(61)

Obnovitelná paliva nebiologického původu mohou být použita pro energetické účely, ale také pro neenergetické účely jako vstupní suroviny nebo suroviny v odvětvích, jako jsou ocelářský průmysl nebo chemický průmysl. Používání obnovitelných paliv nebiologického původu pro oba účely plně využívá jejich potenciál nahradit fosilní paliva používaná jako vstupní suroviny a snížit emise skleníkových plynů v průmyslových procesech, které je obtížné elektrifikovat, a mělo by proto být zahrnuto do cíle pro využívání obnovitelných paliv nebiologického původu. Vnitrostátní opatření na podporu využívání obnovitelných paliv nebiologického původu v těch průmyslových odvětvích, která je obtížné elektrifikovat, by neměla vést k čistému nárůstu znečištění v důsledku zvýšené poptávky po výrobě elektřiny, kterou uspokojují nejvíce znečišťující fosilní paliva, jako jsou uhlí, motorová nafta, lignit, ropa, rašelina a ropná břidlice. Z uvedeného cíle by se měla vyloučit spotřeba vodíku v průmyslových procesech, při nichž se vodík vyrábí jako vedlejší produkt nebo z něj pochází, což lze obtížně nahradit obnovitelnými palivy nebiologického původu. Na vodík spotřebovaný při výrobě paliv používaných v odvětví dopravy se vztahují cíle v oblasti dopravy pro obnovitelná paliva nebiologického původu.

(62)

Vodíková strategie Unie, stanovená ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvaném „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ uznává úlohu stávajících zařízení na výrobu vodíku, která byla modernizována s cílem snížit jejich emise skleníkových plynů, při dosahování ambicióznějších cílů v oblasti klimatu do roku 2030. S ohledem na uvedenou strategii a v rámci výzvy k předkládání projektů, organizované Inovačním fondem Unie, stanoveným v čl. 10a odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (26), přijaly subjekty v rané fázi investiční rozhodnutí s cílem modernizovat stávající zařízení na výrobu vodíku založená na technologii reformování parního metanu, a dosáhnout tak dekarbonizace výroby vodíku. Pro účely výpočtu jmenovatele v příspěvku paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslu by se neměl zohledňovat vodík, který se vyrábí v modernizovaných výrobních zařízeních technologií reformování parního metanu, v jejichž případě bylo zveřejněno rozhodnutí Komise o udělení grantu z Inovačního fondu přede dnem vstupu této směrnice v platnost a která dosahují průměrného ročního snížení emisí skleníkových plynů o 70 %.

(63)

Dále je třeba uznat, že nahrazení vodíku vyráběného reformováním parního metanu by mohlo pro některé stávající zařízení na integrovanou výrobu amoniaku představovat určité obtíže. Obnášelo by přestavbu těchto výrobních zařízení, což by od členských států vyžadovalo významné úsilí v závislosti na jejich specifických vnitrostátních okolnostech a struktuře jejich dodávek energie.

(64)

Za účelem dosažení cíle Unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální a dekarbonizovat průmysl Unie, by měly mít členské státy v kontextu svých specifických vnitrostátních podmínek a skladby zdrojů energie možnost používat současně nefosilní zdroje energie a obnovitelná paliva nebiologického původu. V této souvislosti by měly mít členské státy možnost snížit cíl pro využívání obnovitelných paliv nebiologického původu v průmyslovém odvětví za předpokladu, že spotřebovávají omezený podíl vodíku nebo jeho derivátů vyráběných z fosilních paliv a že jsou na dobré cestě k očekávanému vnitrostátnímu příspěvku v souladu se vzorcem uvedeným v příloze II nařízení (EU) 2018/1999.

(65)

Zvýšení ambicí v odvětví vytápění a chlazení je klíčem k dosažení celkového cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení tvoří přibližně polovinu spotřeby energie v Unii a pokrývá širokou škálu koncových využití a technologií v budovách, průmyslu a dálkovém vytápění a chlazení. Aby se urychlil nárůst energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení, mělo by se minimální roční zvýšení procentního bodu na úrovni členských států stát závazným pro všechny členské státy. Minimální průměrný roční závazný nárůst o 0,8 procentního bodu mezi lety 2021 až 2025 a o 1,1 procentního bodu mezi lety 2026 až 2030 v odvětví vytápění a chlazení, který se vztahuje na všechny členské státy, by měl být doplněn dodatečnými orientačními mírami nárůstu nebo navýšení vypočtenými specificky pro jednotlivé členské státy s cílem dosáhnout průměrného navýšení o 1,8 procentního bodu na úrovni Unie. Cílem uvedených dodatečných orientačních nárůstů nebo navýšení specifických pro jednotlivé členské státy je přerozdělit dodatečné úsilí nutné k dosažení požadované úrovně energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 mezi členskými státy na základě hrubého domácího produktu a nákladové efektivnosti a poskytnout členským státům vodítko, pokud jde o to, jaká by mohla být dostatečná úroveň energie z obnovitelných zdrojů pro použití v uvedeném odvětví. Členské státy by měly v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ provést posouzení svého potenciálu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a využívání odpadního tepla a chladu. Členské státy by měly provést dvě nebo více opatření z tohoto seznamu s cílem usnadnit zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení. Při přijímání a provádění těchto opatření by členské státy měly zajistit, aby uvedená opatření byla přístupná pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech.

(66)

Aby se zajistilo, že větší úlohu dálkového vytápění a chlazení bude doprovázet lepší informovanost spotřebitelů, je vhodné vyjasnit a posílit zveřejňování informací o podílu energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti uvedených soustav dálkového vytápění a chlazení.

(67)

Moderní soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích prokázaly svůj potenciál poskytovat nákladově efektivní řešení pro integraci energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinnost a integraci energetického systému a současně usnadnit celkovou dekarbonizaci odvětví vytápění a chlazení. Aby se zajistilo využití tohoto potenciálu, měl by být roční nárůst energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu v oblasti dálkového vytápění a chlazení zvýšen z 1 na 2,2 procentního bodu, aniž by se změnila orientační povaha tohoto zvýšení, jež odráží nerovnoměrný rozvoj tohoto druhu sítě v Unii.

(68)

Aby se zohlednil zvýšený význam dálkového vytápění a chlazení a potřeba zaměřit rozvoj těchto sítí na integraci většího množství energie z obnovitelných zdrojů, je vhodné podporovat provozovatele soustav dálkového vytápění a chlazení v připojení dodavatelů energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu, kteří jsou třetími stranami, k soustavám dálkového vytápění nebo chlazení nad 25 MW.

(69)

Systémy vytápění a chlazení, zejména soustavy dálkového vytápění a chlazení, stále více přispívají k vyrovnávání rozvodné sítě tím, že zajišťují dodatečnou poptávku po elektřině z různých obnovitelných zdrojů, jako jsou větrná a solární elektřina, pokud je tato elektřina z obnovitelných zdrojů hojná, levná a jinak by byla omezena. Tohoto vyvážení lze dosáhnout používáním vysoce účinných elektricky poháněných zdrojů tepla a chladu, jako jsou tepelná čerpadla, zejména pokud jsou tyto zdroje tepla a chladu spojeny s velkou akumulací tepla, především při dálkovém vytápění a chlazení nebo individuálním vytápění, jestliže nejsou k dispozici úspory z rozsahu a systémová účinnost dálkového vytápění a chlazení. Přínosy tepelných čerpadel jsou dvojí, zaprvé významně zvyšují energetickou účinnost, čímž šetří značné množství energie a náklady pro spotřebitele, a zadruhé zajišťují integraci energie z obnovitelných zdrojů tím, že umožňují větší využívání geotermální energie a energie okolního prostředí. S cílem dále poskytovat pobídky k využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů k vytápění a chlazení a akumulaci tepla, zejména zaváděním tepelných čerpadel, je vhodné umožnit členským státům započítávat elektřinu z obnovitelných zdrojů pohánějící tyto zdroje tepla a chladu, včetně tepelných čerpadel, do závazného a orientačního ročního nárůstu energie z obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení a dálkového vytápění a chlazení.

(70)

Navzdory své široké dostupnosti jsou odpadní teplo a chlad nedostatečně využívány, což vede k plýtvání zdroji, nižší energetické účinnosti ve vnitrostátních energetických systémech a vyšší spotřebě energie v Unii, než je nezbytné. Za předpokladu, že odpadní teplo a chlad jsou dodávány účinným systémem dálkového vytápění a chlazení, je vhodné umožnit započítávat je do částečného plnění cílů pro obnovitelné zdroje energie v budovách, průmyslu, vytápění a chlazení a do úplného plnění cílů pro dálkové vytápění a chlazení. Tímto způsobem by mohly být využity synergie mezi energií z obnovitelných zdrojů a odpadním teplem a chladem v sítích dálkového vytápění a chlazení posílením ekonomického opodstatnění investic do modernizace a rozvoje těchto sítí. Konkrétně je zahrnutí odpadního tepla do referenční hodnoty pro energii z obnovitelných zdrojů v odvětví průmyslu přijatelné pouze v případě odpadního tepla nebo chladu dodávaného provozovatelem dálkového vytápění a chlazení z jiného průmyslového areálu nebo z jiné budovy, čímž se zajistí, aby tito provozovatelé měli dodávky tepla nebo chladu jako svou hlavní činnost a aby bylo započítané odpadní teplo jasně odlišeno od interního odpadního tepla získaného v rámci téhož nebo souvisejícího podniku či budov.

(71)

Za účelem zajištění plného zapojení dálkového vytápění a chlazení do integrace odvětví energetiky, je nezbytné rozšířit spolupráci s provozovateli distribučních soustav elektřiny na provozovatele elektroenergetických přenosových soustav a rozšířit oblast spolupráce na plánování investic do sítí a trhů, aby byl lépe využit potenciál dálkového vytápění a chlazení pro poskytování služeb flexibility na trzích s elektřinou. Měla by být rovněž umožněna další spolupráce s provozovateli plynárenských soustav, včetně vodíkových a jiných energetických sítí, s cílem zajistit širší integraci energetických nosičů a jejich nákladově nejefektivnější využití. Požadavky na užší koordinaci mezi provozovateli dálkového vytápění a chlazení, průmyslovými a terciárními odvětvími a místními orgány by mohly dále usnadnit dialog a spolupráci nezbytnou k využití nákladově efektivního potenciálu odpadního tepla a chladu prostřednictvím systémů dálkového vytápění a chlazení.

(72)

Používání obnovitelných paliv a elektřiny z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy může nákladově efektivním způsobem přispět k dekarbonizaci odvětví dopravy v Unii a zlepšit mimo jiné energetickou diverzifikaci v tomto odvětví a zároveň podpořit inovace, hospodářský růst a zaměstnanost v hospodářství Unie a snížit závislost na dovozech energie. Za účelem dosažení zvýšeného cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 by měla být zvýšena úroveň energie z obnovitelných zdrojů dodávané všem druhům dopravy v Unii. Možnost členských států vybrat si mezi vyjádřením cíle v oblasti dopravy buď jako cíle pro snížení intenzity skleníkových plynů, nebo jako podílu spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, poskytuje členským státům přiměřenou míru flexibility při navrhování jejich politik zaměřených na dekarbonizaci dopravy. Kromě toho by zavedení kombinovaného cíle založeného na energii pro pokročilá biopaliva a bioplyn a obnovitelná paliva nebiologického původu, včetně minimálního podílu obnovitelných paliv nebiologického původu, zajistilo větší využívání obnovitelných paliv s nejnižším dopadem na životní prostředí u druhů dopravy, které se obtížně elektrifikují, jako jsou námořní doprava a letectví. Za účelem zahájení přechodu na jiná paliva v námořní dopravě by členské státy s námořními přístavy měly usilovat o to, aby podíl obnovitelných paliv nebiologického původu na celkovém množství energie dodávané do odvětví námořní dopravy činil od roku 2030 alespoň 1,2 %. Dosažení těchto cílů by mělo být zajištěno povinnostmi dodavatelů paliv, jakož i dalšími opatřeními stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 (27) a (EU) 2023/2405 (28). Zvláštní povinnosti dodavatelů leteckých pohonných hmot by měly být nařízeny pouze podle nařízení (EU) 2023/2405.

(73)

Za účelem podpořit zavádění dodávek obnovitelných paliv do odvětví doplňování paliva v mezinárodní námořní dopravě, které lze obtížně dekarbonizovat, měla by být pro účely výpočtu cílů v dopravě obnovitelná paliva dodávaná do mezinárodních námořních zásobníků zahrnuta do konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy, a proto by paliva dodávaná do mezinárodních námořních zásobníků měla být zahrnuta do konečné spotřeby zdrojů energie v odvětví dopravy. Některé členské státy však mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl námořní dopravy. Vzhledem ke stávajícím technologickým a regulačním omezením, která brání komerčnímu využití biopaliv v odvětví námořní dopravy, je vhodné odchylně od požadavku zahrnout veškerou energii dodanou do odvětví námořní dopravy povolit pro členské státy pro účely výpočtu specifických cílů strop pro jejich hrubou konečnou spotřebu energie v odvětví námořní dopravy na 13 % hrubé konečné spotřeby energie v členském státě. U ostrovních členských států, kde je hrubá konečná spotřeba energie v odvětví námořní dopravy neúměrně vysoká, tj. více než třetina spotřeby odvětví silniční a železniční dopravy, by měl být strop 5 %. Při výpočtu celkového cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by se však s ohledem na specifické vlastnosti mezinárodních námořních zásobníků, pokud jde o paliva, která jsou do nich dodávána, měla tato paliva do hrubé konečné spotřeby energie členského státu zahrnout pouze v případě, že jsou obnovitelná.

(74)

Elektromobilita bude hrát zásadní úlohu při dekarbonizaci odvětví dopravy. S cílem podpořit další rozvoj elektromobility by členské státy měly zavést kreditový mechanismus, který provozovatelům veřejně přístupných dobíjecích bodů umožní prostřednictvím dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů přispívat ke splnění povinnosti stanovené členskými státy pro dodavatele paliv. Členské státy by měly mít možnost do uvedeného kreditového mechanismu zahrnout soukromé dobíjecí body, pokud lze prokázat, že elektřina z obnovitelných zdrojů dodávaná těmto soukromým dobíjecím bodům je poskytována výhradně elektrickým vozidlům. Při podporování elektřiny v odvětví dopravy prostřednictvím těchto kreditových mechanismů je důležité, aby členské státy i nadále stanovovaly vysokou úroveň ambicí pro dekarbonizaci své skladby kapalných paliv, a to zejména v odvětvích dopravy, která lze obtížně dekarbonizovat, jako jsou námořní doprava a letectví, kde je přímá elektrifikace mnohem obtížnější.

(75)

Obnovitelná paliva nebiologického původu, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, lze využít jako vstupní surovinu nebo jako zdroj energie v průmyslových a chemických procesech a v námořní dopravě a letectví, tedy k dekarbonizaci odvětví, ve kterých není přímá elektrifikace technologicky možná nebo konkurenceschopná. Lze je rovněž využít ke skladování energie za účelem vyvážení energetického systému v případě potřeby, čímž sehrává významnou roli v integraci energetického systému.

(76)

Cílem politiky Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je přispět k dosažení cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů. Při sledování uvedeného cíle je nezbytné rovněž přispět k širším environmentálním cílům, a to zejména k předcházení úbytku biologické rozmanitosti, na který má nepřímá změna ve využívání půdy spojená s výrobou některých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy negativní dopad. Příspěvek k uvedeným cílům v oblasti klimatu a životního prostředí představuje pro občany Unie a normotvůrce Unie hluboký a dlouhodobý mezigenerační zájem. Unie by tak měla podporovat uvedená paliva v množstvích, která vyvažují nezbytné ambice s potřebou zabránit tomu, aby tato paliva přispívala k přímým a nepřímým změnám ve využívání půdy. Způsob výpočtu cíle v oblasti dopravy by neměl mít vliv na mezní hodnoty stanovené pro vykazování tohoto cíle pro některá paliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin na jedné straně a paliva s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy na straně druhé. S cílem nevytvářet pobídku k používání biopaliv a bioplynu vyráběných z potravinářských a krmných plodin v dopravě a s přihlédnutím k dopadu války proti Ukrajině na dodávky potravin a krmiv, by členské státy měly mít navíc i nadále možnost si zvolit, zda započítají biopaliva a bioplyn vyráběné z potravinářských a krmných plodin do cíle v oblasti dopravy. Pokud je nezapočítávají, členské státy se mohou rozhodnout snížit cíl založený na energii nebo snížit odpovídajícím způsobem cíl snížení intenzity emisí skleníkových plynů za předpokladu, že biopaliva vyráběná z potravinářských a krmných plodin uspoří 50 % emisí skleníkových plynů, což odpovídá typickým hodnotám stanoveným v příloze této směrnice pro úspory emisí skleníkových plynů nejvýznamnějších způsobů výroby biopaliv vyráběných z potravinářských a krmných plodin, jakož i minimální prahové hodnoty úspor emisí skleníkových plynů, které platí pro většinu zařízení vyrábějících tato biopaliva.

(77)

S cílem zajistit, aby se při používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy ušetřilo stále větší množství emisí skleníkových plynů, a s cílem řešit možné nepřímé účinky podpory těchto paliv, jako odlesňování, by Komise měla na základě objektivních a vědeckých kritérií přezkoumat výši maximálního podílu průměrného ročního rozšíření celosvětové produkční oblasti s velkou zásobou uhlíku a zohlednit přitom cíle a závazky Unie v oblasti klimatu a měla by navrhnout v případě potřeby na základě výsledku svého přezkumu novou prahovou hodnotu. Komise by měla dále posoudit, zda je možné navrhnout zrychlený plán na postupné ukončení příspěvku těchto paliv k cílům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby se maximálně zvýšilo množství úspor emisí skleníkových plynů.

(78)

Stanovení cíle v oblasti dopravy jako cíle snížení intenzity emisí skleníkových plynů si žádá zahrnutí metodiky, podle níž různé obnovitelné zdroje energie ušetří různá množství emisí skleníkových plynů, a přispívají tudíž k dosažení cíle odlišným způsobem. Elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být považována za elektřinu s nulovými emisemi skleníkových plynů, což znamená, že ve srovnání s elektřinou vyráběnou z fosilních paliv uspoří 100 % emisí skleníkových plynů. To vytvoří pobídku k využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, neboť je nepravděpodobné, že by obnovitelná paliva a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku dosáhla tak vysokého procentního podílu úspor emisí skleníkových plynů. Elektrifikace využívající energie z obnovitelných zdrojů by se proto stala nejúčinnějším způsobem dekarbonizace silniční dopravy. V zájmu podpory využívání obnovitelných paliv nebiologického původu v druzích letecké a námořní dopravy, které je obtížné elektrifikovat, je navíc vhodné zavést multiplikátor pro paliva dodávaná v těchto druzích dopravy, pokud se započítávají do konkrétních cílů stanovených pro tato paliva.

(79)

Přímá elektrifikace odvětví konečného užití, včetně odvětví dopravy, přispívá k účinnosti systému a usnadňuje přechod na energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie. Je tedy sama o sobě účinným prostředkem ke snížení emisí skleníkových plynů. Vytvoření rámce pro doplňkovost, který by se vztahoval konkrétně na elektřinu z obnovitelných zdrojů dodávanou elektrickým vozidlům v odvětví dopravy, proto není nutné. K dekarbonizaci odvětví dopravy Unie mohou kromě toho zásadním způsobem přispět solární elektrická vozidla.

(80)

Vzhledem k tomu, že obnovitelná paliva nebiologického původu se započítávají jako obnovitelná energie bez ohledu na odvětví, v němž jsou spotřebována, měla by být pravidla pro určení jejich obnovitelné povahy při výrobě pomocí elektřiny, která se vztahovala pouze na paliva při spotřebě v odvětví dopravy, rozšířena na všechna obnovitelná paliva nebiologického původu bez ohledu na odvětví, v němž jsou spotřebována.

(81)

Paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu jsou důležitá z hlediska zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích, u nichž se očekává, že se budou dlouhodobě spoléhat na plynná a kapalná paliva, mj. pro průmyslové využití a v odvětví těžké dopravy. Komise by měla do 1. července 2028 posoudit dopad metodiky, která vymezuje, kdy lze elektřinu používanou k výrobě obnovitelných paliv nebiologického původu považovat za plně obnovitelnou, včetně dopadu adicionality a časové a zeměpisné souvislosti na výrobní náklady, úsporu emisí skleníkových plynů a energetický systém, a měla by o tom podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě by měla s přihlédnutím ke strategii Unie pro dovážený a domácí vodík posoudit zejména dopad uvedené metodiky na obecnou i cenovou dostupnost obnovitelných paliv nebiologického původu pro průmysl a odvětví dopravy a na schopnost Unie dosáhnout svých cílů v oblasti obnovitelných paliv nebiologického původu a zároveň minimalizovat nárůst emisí skleníkových plynů v odvětví elektřiny a v celkovém energetickém systému. Pokud v této zprávě dospěje Komise k závěru, že metodika nezajišťuje dostatečnou obecnou a cenovou dostupnost a významně nepřispívá k úsporám emisí skleníkových plynů, integraci energetického systému a dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných paliv nebiologického původu stanovených pro rok 2030, měla by metodiku Unie přezkoumat a případně přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem změny této metodiky, aby bylo možné provést nezbytnou úpravu kritérií s cílem usnadnit rozmach vodíkového průmyslu.

(82)

Aby se zajistila vyšší environmentální účinnost kritérií Unie pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů týkajících se pevných paliv z biomasy v zařízeních produkujících vytápění, elektřinu a chlazení, měla by být minimální prahová hodnota pro použitelnost těchto kritérií snížena ze současných 20 MW na 7,5 MW.

(83)

Směrnice (EU) 2018/2001 posílila rámec pro udržitelnost bioenergie a úspory emisí skleníkových plynů tím, že stanovila kritéria pro všechna odvětví konečného užití. Stanovila zvláštní pravidla pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy, která vyžadují udržitelnost těžby a započítávání emisí ze změn ve využívání půdy. V souladu s cíli zachovat biologickou rozmanitost a předcházet ničení stanovišť podle směrnice 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (29) a směrnice 2009/147/ES, je nezbytné dosáhnout zvýšené ochrany zvláště biologicky rozmanitých stanovišť bohatých na uhlík, jako jsou původní lesy a pralesy, vysoce biologicky rozmanité lesy, travinné porosty, rašeliniště a vřesoviště. Proto by měly být zavedeny výjimky a omezení zdrojů lesní biomasy z těchto oblastí v souladu s přístupem k biopalivům, biokapalinám a palivům z biomasy vyráběným ze zemědělské biomasy, s výjimkou případů, kdy jsou v rámci přístupu založeného na posouzení rizik stanoveny nezbytné výjimky a omezení a kdy provozovatelé poskytnou nezbytné záruky. Kritéria úspor emisí skleníkových plynů by se po vhodném přechodném období pro účely bezpečnosti investic měla navíc postupně vztahovat i na stávající zařízení založená na biomase, aby se zajistilo, že výroba bioenergie ve všech těchto zařízeních povede ke snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s energií vyrobenou z fosilních paliv.

(84)

V souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů by mělo dojít k dalšímu upřesnění kritérií udržitelnosti týkajících se těžby lesní biomasy. Cílem těchto specifikací by mělo být upevnění a vyjasnění přístupu k lesní biomase založeného na posuzování rizik a zároveň poskytnutí přiměřených ustanovení, která by členským státům umožnila cílenou úpravu postupů, jež mohou být vhodné na místní úrovni.

(85)

Členské státy by měly zajistit, aby se jejich využívání lesní biomasy k výrobě energie slučovalo s jejich povinnostmi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (30). Za tímto účelem by členské státy měly provádět posuzování zaměřené na budoucnost a zavést nezbytná opatření doplňující jejich povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1999.

(86)

S ohledem na zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedenou v článku 349 Smlouvy o fungování EU a charakterizovanou v odvětví energetiky izolovaností, omezenými dodávkami a závislostí na fosilních palivech, by mělo být přijato ustanovení o rozšíření výjimky, která členským státům umožňuje přijmout zvláštní kritéria s cílem zajistit způsobilost pro finanční podporu, na spotřebu některých paliv z biomasy v uvedených regionech, tak aby se vztahovala i na biokapaliny a biopaliva. Jakákoli zvláštní kritéria by měla být objektivně odůvodněna energetickou nezávislostí dotyčného nejvzdálenějšího regionu a zajištěním jeho hladkého přechodu na kritéria udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů v dotyčném nejvzdálenějším regionu v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.

(87)

Unie je odhodlána zlepšit environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost výroby paliv z biomasy. Tato směrnice doplňuje další legislativní akty Unie, zejména možný legislativní akt o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, který stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci s ohledem na nepříznivý dopad na lidská práva nebo životní prostředí.

(88)

Za účelem snížení administrativní zátěže pro výrobce obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a pro členské státy, pokud Komise prostřednictvím prováděcího aktu uznala dobrovolné nebo vnitrostátní režimy jako poskytnutí důkazu nebo přesných údajů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů, jakož i s dalšími požadavky stanovenými v pozměňujících ustanoveních uvedených v této směrnici, by členské státy měly přijmout výsledky certifikace vydané těmito režimy v rámci uznání ze strany Komise. Aby se snížila zátěž malých zařízení, členské státy by měly mít možnost zavést zjednodušený dobrovolný ověřovací mechanismus pro zařízení o celkovém tepelném příkonu od 7,5 MW do 20 MW.

(89)

Za účelem zmírnění rizik a lepšího předcházení podvodům v dodavatelských řetězcích pro bioenergii a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku stanoví směrnice (EU) 2018/2001 hodnotné doplnění ustanovení, pokud jde o transparentnost, sledovatelnost a dohled. Cílem databáze Unie, kterou zřídí Komise, je v této souvislosti umožnit sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Oblast působnosti databáze Unie by měla být rozšířena z dopravy na všechna ostatní odvětví konečného užití, v nichž se tato paliva spotřebovávají. Tímto rozšířením se má zásadním způsobem přispět ke komplexnímu sledování výroby a spotřeby těchto paliv a ke zmírnění rizika dvojího započtení nebo nesrovnalostí v dodavatelských řetězcích, na něž se vztahuje databáze Unie. Aby se zabránilo jakémukoli riziku dvojího uplatňování nároků na stejný plyn z obnovitelných zdrojů, měla by navíc být zrušena záruka původu vydaná pro jakoukoli zásilku plynu z obnovitelných zdrojů zaregistrovanou v databázi. Databáze by měla být veřejně přístupná otevřeným, transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem, přičemž by měly být dodržovány zásady ochrany soukromých a obchodně citlivých údajů. Komise by měla zveřejňovat výroční zprávy o informacích vykázaných v databázi Unie, včetně množství, zeměpisného původu a typu vstupní suroviny biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Komise a členské státy by se měly snažit pracovat na propojení mezi databází Unie a stávajícími databázemi členských států, což by umožnilo hladký přechod, jakož i zajistilo obousměrnost databází. Kromě tohoto zvýšení transparentnosti a sledovatelnosti jednotlivých dodávek surovin a paliv v dodavatelském řetězci nedávno přijaté prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/996 (31) posílilo požadavky na audit prováděný certifikačními orgány a rozšířilo pravomoci v oblasti veřejného dohledu nad certifikačními orgány, včetně možnosti přístupu příslušných orgánů k dokumentům a do prostor hospodářských subjektů při jejich kontrole. Doplněním auditů prováděných certifikačními orgány a databází Unie o kapacitu příslušných orgánů členských států v oblasti ověřování a dohledu tak došlo k významnému posílení integrity rámce pro ověřování podle směrnice (EU) 2018/2001. Důrazně se doporučuje, aby členské státy využily pro veřejný dohled obou těchto možností.

(90)

Komise a členské státy by se měly průběžně přizpůsobovat osvědčeným správním postupům a přijímat veškerá vhodná opatření s cílem zjednodušit uplatňování směrnice (EU) 2018/2001, a snížit tak náklady zúčastněných subjektů a dotyčných odvětví na dodržování předpisů.

(91)

Je nutné přijmout odpovídající opatření proti podvodům, zejména pokud jde o využívání surovin z odpadu nebo biomasy, u nichž bylo zjištěno, že představují vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy. Odhalování podvodů a jejich předcházení má zásadní význam z hlediska zamezování nekalé hospodářské soutěži a rozsáhlému odlesňování ve třetích zemích, a proto by měla být prosazována plná certifikovaná sledovatelnost uvedených surovin.

(92)

Proto by mělo dojít k odpovídající změně směrnice (EU) 2018/2001.

(93)

V nařízení (EU) 2018/1999 se několikrát odkazuje na závazný cíl na úrovni Unie alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii v roce 2030. Vzhledem k tomu, že tento cíl je třeba zvýšit, aby účinně přispíval k úsilí o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %, měly by být tyto odkazy změněny. Jakékoli další stanovené požadavky na plánování a podávání zpráv nevytvoří nový systém plánování a podávání zpráv, ale měly by podléhat stávajícímu rámci pro plánování a podávání zpráv podle uvedeného nařízení.

(94)

Oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (32) by měla být změněna, aby se zabránilo zdvojování regulačních požadavků, pokud jde o cíle dekarbonizace paliv používaných v odvětví dopravy, a aby byl zajištěn soulad se směrnicí (EU) 2018/2001.

(95)

Definice uvedené ve směrnici 98/70/ES by měly být uvedeny do souladu s definicemi uvedenými ve směrnici (EU) 2018/2001 s cílem zabránit, aby se podle těchto dvou aktů uplatňovaly různé definice.

(96)

Povinnosti týkající se snižování emisí skleníkových plynů a používání biopaliv stanovené ve směrnici 98/70/ES by měly být zrušeny, aby se zjednodušila regulace a zabránilo se dvojí regulaci, pokud jde o přísnější povinnosti týkající se dekarbonizace paliv používaných v odvětví dopravy stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001.

(97)

Povinnosti týkající se monitorování snižování emisí skleníkových plynů a podávání zpráv o něm stanovené ve směrnici 98/70/ES by měly být zrušeny, aby se zabránilo zdvojování regulace povinností týkajících se podávání zpráv.

(98)

Směrnice Rady (EU) 2015/652 (33), kterou se stanoví podrobná pravidla jednotného uplatňování článku 7a směrnice 98/70/ES, by měla být zrušena, neboť se zrušením článku 7a směrnice 98/70/ES touto směrnicí stává zastaralou.

(99)

Pokud jde o biologické složky v motorové naftě, odkaz směrnice 98/70/ES na motorovou naftu B7, tj. motorovou naftu obsahující až 7 % methylesterů mastných kyselin (FAME), omezuje dostupné možnosti dosažení vyšších cílů pro začlenění biopaliv, jak jsou stanoveny ve směrnici (EU) 2018/2001. Je tomu tak proto, že téměř veškerá dodávka motorové nafty v Unii je již typu B7. Z tohoto důvodu by měl být maximální podíl biologických složek zvýšen ze 7 % na 10 %. Zachování využití typu B10, tj. motorové nafty obsahující až 10 % FAME na trhu, vyžaduje vzhledem k velkému podílu vozidel, která nejsou kompatibilní s typem B10 a u nichž se předpokládá, že budou ve vozovém parku přítomny do roku 2030, celounijní stupeň ochrany B7 pro 7 % FAME v motorové naftě. To by mělo být zohledněno v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 98/70/ES.

(100)

Přechodná ustanovení by měla umožnit spořádané pokračování sběru údajů a plnění povinností týkajících se podávání zpráv, pokud jde o články směrnice 98/70/ES zrušené touto směrnicí.

(101)

Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení emisí skleníkových plynů, energetické závislosti a cen energie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu působnosti této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(102)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (34)zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise vs. Belgie (35) (věc C-543/17).

(103)

S cílem vyrovnat regulační zátěž, kterou tato směrnice zavádí pro občany, správní orgány a podniky, by Komise měla v souladu se zásadou „jeden přijmout – jeden zrušit“, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 29. dubna 2021 nazvaném „Zlepšování právní úpravy: Společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“, přezkoumat regulační rámec v dotyčných odvětvích,

1)

V článku 2 se druhý pododstavec mění takto:

2)

Článek 3 se mění takto:

3)

Článek 7 se mění takto:

4)

Článek 9 se mění takto:

5)

Článek 15 se mění takto:

6)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135)."

(*13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7)."

(*14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7)."

(*15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1)."

(*16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30)."

(*17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).“ "

7)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

8)

V článku 18 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

9)

Článek 19 se mění takto:

10)

V článku 20 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

11)

Vkládá se článek, který zní:

(*18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).“ "

12)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*19)  Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).“ "

13)

Článek 23 se mění takto:

14)

Článek 24 se mění takto:

15)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

16)

Článek 26 se mění takto:

17)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

18)

Článek 28 se mění takto:

19)

Článek 29 se mění takto:

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

21)

Článek 30 se mění takto:

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*21)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 168, 27.6.2022, s. 1).“ "

23)

Článek 33 se mění takto:

24)

Článek 35 se mění takto:

25)

Přílohy se mění v souladu s přílohami této směrnice.

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

V čl. 4 písm. a) se bod 2 nahrazuje tímto:

3)

V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

4)

V článku 29 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

2)

V článku 2 se body 8 a 9 nahrazují tímto:

(*25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).“ "

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Články 7a až 7e se zrušují.

5)

Článek 9 se mění takto:

6)

Přílohy I, II, IV a V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.