(EU) 2022/893Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/893 ze dne 7. června 2022, kterým se mění příloha VI nařízení (ES) č. 152/2009, pokud jde o metody zkoušení pro detekci složek suchozemských bezobratlých pro úřední kontrolu krmiv (Text s významem pro EHP)

1)

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účel a rozsah

Identifikace složek živočišného původu v krmivech se provádí pomocí světelné mikroskopie nebo polymerázové řetězové reakce podle ustanovení uvedených v této příloze.

Tyto dvě metody umožňují zjistit přítomnost složek živočišného původu v premixech, krmných surovinách a krmných směsích. Neumožňují však výpočet množství takových složek v premixech, krmných surovinách a krmných směsích. Obě metody mají mezní hodnotu detekce nižší než 0,1 % (hmot.).

Metoda polymerázové řetězové reakce umožňuje identifikaci systematické skupiny složek živočišného původu, jež jsou přítomny v premixech, krmných surovinách a krmných směsích.

Tyto metody se použijí ke kontrole uplatňování zákazů, jež jsou stanoveny v čl. 7 odst. 1 a příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (*) a v čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (**)

V závislosti na druhu zkoušeného krmiva lze tyto metody použít v rámci jednoho operačního protokolu, a to buď jednotlivě, či ve vzájemné kombinaci v souladu se standardními operačními postupy, jež stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP) (***).

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1)."

(***)  https://www.eurl.craw.eu/legal-sources-and-sops/method-of-reference-and-sops/“;"

2)

bod 2.1 se nahrazuje tímto:

„2.1   Světelná mikroskopie

2.1.1.   Princip

Složky živočišného původu, jež mohou být přítomny v premixech, krmných surovinách a krmných směsích zaslaných k analýze, jsou identifikovány na základě charakteristických, mikroskopicky rozeznatelných znaků, jako jsou např. svalová vlákna a jiné masité částice, chrupavky, kosti, rohy, chlupy, štětiny, fragmenty kutikul bezobratlých, tracheální struktury hmyzu, krevní produkty, kapky mléka, krystaly laktózy, peří, vaječné skořápky, rybí kosti a šupiny.

Mikroskopická vyšetření se provedou po přípravě vzorků sedimentací.

U vzorků se provede sedimentace takto:

2.1.2.   Činidla a vybavení

2.1.2.1.   Činidla

2.1.2.1.1   Koncentrační přípravek

2.1.2.1.2   Činidlo k barvení

2.1.2.1.3   Zalévací přípravky

2.1.2.1.4   Barvící zalévací přípravky

2.1.2.1.5   Oplachovací činidla

2.1.2.1.6   Bělicí činidlo

2.1.2.2   Vybavení

—

Skleněná kuželovitá dělicí nálevka o objemu 250 ml s teflonovým nebo skleněným zabroušeným kohoutem na spodku kužele. Průřez kohoutu v otevřené poloze je ≥ 4 mm. Namísto skleněné kuželovité dělicí nálevky může být pouze pro jednoduchou sedimentaci s využitím TCE použita usazovací kádinka s kónickým dnem, prokázala-li laboratoř, že hodnoty mezní detekce odpovídají hodnotám získaným za použití skleněné kuželovité dělicí nálevky. Dělicí nálevka

2.1.3   Odběr a příprava vzorků

2.1.3.1   Odběr vzorků

Používá se reprezentativní vzorek odebraný v souladu s přílohou I.

2.1.3.1.1.   Vysoušení vzorků

Vzorky s obsahem vody > 14 % se před zpracováním vysuší podle přílohy III.

2.1.3.1.2.   Předběžné prosévání vzorku

Za účelem shromáždění informací o možné kontaminaci krmiva z okolního prostředí se doporučuje předběžně prosít granulované a jádrové krmivo sítem o velikosti 1 mm, a následně připravit, analyzovat a zvlášť vykazovat dvě vzniklé frakce, jež je třeba považovat za samostatné vzorky.

2.1.3.2   Předběžná opatření

Veškeré vybavení k vícenásobnému použití se před použitím důkladně vyčistí, čímž se zabrání křížové kontaminaci v laboratoři. Před čištěním se rozebere dělicí nálevka na jednotlivé části. Jednotlivé části dělicí nálevky a skleněné vybavení se předem omývají ručně a následně se vloží do mycího zařízení. Síta se čistí kartáčem s tuhými syntetickými štětinami. Po prosívání materiálu s obsahem tuků, jako je např. rybí moučka, se na závěr doporučuje očistit síta acetonem a tlakovým vzduchem.

2.1.3.3   Příprava vzorků obsahujících tuky či oleje

Pro přípravu vzorků obsahujících tuky se použije tento protokol:

Stejný protokol, s výjimkou první a čtvrté odrážky, se použije pro přípravu vzorků obsahujících olej.

2.1.3.4   Příprava jiných vzorků, než jsou tuky či oleje

2.1.4.   Mikroskopické zkoumání

2.1.4.1   Příprava podložních mikroskopických sklíček

Podložní mikroskopická sklíčka se připraví ze sedimentu a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď z flotátu, nebo suroviny. Je-li to vhodné, připraví se pouze pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých mikroskopická podložní sklíčka z konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4. Připraví se dvě vzniklé frakce (jemná a hrubá). Navážky frakcí nanesené na podložní mikroskopická sklíčka by měly být reprezentativní pro celou frakci.

Za účelem provedení úplného zkušebního protokolu stanoveného v bodě 2.1.4.2 je třeba připravit dostatečný počet podložních sklíček.

Mikroskopická podložní sklíčka se zalijí přiměřeným zalévacím přípravkem v souladu se standardním operačním postupem, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP). Podložní sklíčka se zakryjí krycími sklíčky.

2.1.4.2   Vývojový diagram pozorování za účelem zjišťování živočišných částic v krmných směsích, krmných surovinách a premixech

Připravená mikroskopická podložní sklíčka se pozorují v souladu s vývojovými diagramy pozorování, jež jsou stanoveny v diagramech č. 1 a 2.

Mikroskopická pozorování se provádí pomocí kombinovaného mikroskopu, přičemž je pozorován sediment a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď flotát, nebo surovina. Pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých se kromě toho provedou rovněž pozorování konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4 v souladu s diagramem 3. Pro hrubší frakce lze kromě kombinovaného mikroskopu použít i stereoskopický mikroskop. Celá plocha mikroskopického podložního sklíčka se prozkoumá při různém zvětšení. Přesné vysvětlení, jak používat vývojové diagramy, podrobně popisuje standardní operační postup, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP).

Minimální počet mikroskopických podložních sklíček, jež mají být zkoumána, je třeba důsledně dodržet u každého z kroků vývojových diagramů pozorování s výjimkou případů, kdy celý materiál frakce neumožňuje dosažení stanoveného počtu podložních sklíček, například pokud není získán žádný sediment. Pro záznam počtu částic se provádí pozorování na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky.

Jsou-li na flotátu nebo na surovině připravována další mikroskopická podložní sklíčka pomocí specifičtějšího barvícího zalévacího přípravku popsaného v bodě 2.1.2.1.4 pro další charakterizaci struktur (např. peří, chlupů, svalových nebo krevních částic), které byly zjištěny na podložních sklíčkách připravených jinými zalévacími přípravky, jak je popsáno v bodě 2.1.2.1.3, počet částic se vypočítá na základě počtu podložních sklíček na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky, včetně dalších podložních sklíček se specifičtějším zalévacím přípravkem. Další mikroskopická podložní sklíčka připravená z konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4 pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých se neberou v úvahu pro identifikaci jiné povahy (suchozemských obratlovců a ryb).

Osoba provádějící pozorování může za účelem usnadnění identifikace povahy a původu částic využít podpůrných nástrojů, jako jsou např. podpůrné systémy pro rozhodování, knihovny snímků a referenční vzorky.

Diagram 1

Vývojový diagram pozorování po jednoduché sedimentaci s využitím TCE za účelem zjišťování živočišných částic jiných než ze suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech pro první stanovení

Diagram 2

Vývojový diagram pozorování po jednoduché sedimentaci s využitím TCE za účelem zjišťování živočišných částic jiných než ze suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech pro druhé stanovení

Diagram 3

Vývojový diagram pozorování po dvojí sedimentaci s využitím PE/TCE za účelem zjišťování složek živočišného původu suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech

2.1.4.3.   Počet stanovení

Stanovení se provádějí na různých dílčích vzorcích o hmotnosti 50 g.

Nejsou-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1 nebo případně 3, zjištěny žádné živočišné částice, není další stanovení nutné a výsledky analýzy se nahlašují s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.1.

Je-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěna jedna nebo více živočišných částic dané povahy (tj. ze suchozemských obratlovců či ryb) a povaha zjištěných částic potvrdí deklarovaný obsah vzorku, není nutné druhé stanovení. Je-li počet živočišných částic dané povahy zjištěný během tohoto prvního stanovení vyšší než 5, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.2.

Je-li po prvním stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 3 zjištěno více než 5 částic suchozemských bezobratlých, není nutné druhé stanovení a o výsledku analýzy se podá zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3.

Ve všech ostatních případech, včetně případů, kdy nebylo laboratoři poskytnuto prohlášení o obsahu, se provede druhé stanovení s novou navážkou dílčího vzorku. Je-li po druhém stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 2 nebo případně 3 celkový počet živočišných částic dané povahy zjištěný během dvou stanovení vyšší než 10, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.2.

2.1.5.   Vyjádření výsledků

Při nahlašování výsledků uvede laboratoř druh materiálu, na kterém byla analýza provedena (sediment, flotát, konečný flotát, surovina). Při nahlašování musí být jasně uveden počet stanovení, jež byla vykonána, a zda nebylo před přípravou podložního sklíčka provedeno prosévání frakcí v souladu s bodem 2.1.3.4.3 první odrážkou třetím pododstavcem nebo bodem 2.1.3.4.4 třetí odrážkou.

Laboratorní zpráva musí obsahovat přinejmenším informace o přítomnosti složek ze suchozemských obratlovců a z ryb.

Různé nálezy se nahlašují následovně: