(EU) 2022/564Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/564 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

Publikováno: Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 14-31 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 19. listopadu 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 28. dubna 2022 Nabývá účinnosti: 28. dubna 2022
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2022/869 Pozbývá platnosti: 23. června 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



8.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 109/14


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/564

ze dne 19. listopadu 2021,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 347/2013 stanoví rámec pro určování, plánování a provádění projektů společného zájmu (dále jen „PSZ“), které jsou nezbytné k realizaci devíti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o elektřinu, plyn a ropu, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury, které se týkají inteligentních sítí, elektrických dálnic a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

(2)

Seznam PSZ se vypracovává každé dva roky. Poslední seznam byl vypracován v roce 2019 a vstoupil v platnost v roce 2020. Je proto nutné jej nahradit.

(3)

Projekty navržené pro zařazení na unijní seznam byly posouzeny regionálními skupinami uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 347/2013, které potvrdily, že splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení

(4)

Návrhy regionálních seznamů PSZ byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. Regionální skupina pro ropu souhlasila s tím, že nepředloží návrh seznamu projektů v oblasti ropy, které mají být zařazeny na unijní seznam PSZ s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu a uhlíkové neutrality. Po obdržení stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) dne 27. října ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech přijaly rozhodovací orgány regionálních skupin regionální seznamy dne 9. listopadu. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 347/2013 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají.

(5)

Projekty navržené k zařazení na unijní seznam byly konzultovány s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, organizací spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí.

(6)

Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) č. 347/2013.

(7)

Projekty společného zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné PSZ, nebo v rámci seskupení několika PSZ, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo (potenciálně) konkurenční.

(8)

Seznam Unie obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny.

(9)

Zařazením projektů na seznam Unie nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení.

(10)

Nařízení (EU) č. 347/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.


PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU („SEZNAM UNIE“)

uvedený v čl. 3 odst. 4

A.   ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE

(1)   Seskupení projektů společného zájmu (PSZ)

Některé PSZ tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Stanovují se následující typy seskupení PSZ:

a)

seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako „seskupení X, obsahující následující PSZ:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

b)

seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a

c)

seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ.

Na všechny PSZ se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 347/2013.

(2)   Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic

Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice v oblasti zemního plynu jsou považovány za součásti projektů společného zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné PSZ a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 347/2013.

(3)   Projekty, které již nejsou považovány za PSZ, a projekty, které se staly součástí jiných PSZ

a)

Několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených nařízením v přenesené pravomoci(EU) č. 1391/2013, nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2016/89, nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/540 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/389 již není považováno za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

projekt již byl uveden do provozu nebo bude uveden do provozu do března 2022, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013,

podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria,

předkladatel projekt znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie,

členský stát, k jehož území se projekt vztahuje, tento projekt neschválil, nebo

projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ.

U těchto projektů (s výjimkou projektů, které již byly uvedeny do provozu nebo které mají být uvedeny do provozu do března 2022) lze uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.

Tyto projekty sice nejsou projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v příloze VII části C uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které již nejsou považovány za PSZ“.

b)

Kromě toho několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 se během procesu jejich provádění stalo nedílnou součástí jiných (seskupení) PSZ.

Tyto projekty se sice již nepovažují za samostatné projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v příloze VII části C uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ“.

B.   UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

(1)   Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Ne.

Definice

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]

1.19

Jeden nebo více uzlů v Severním moři s propojovacími vedeními do zemí u Severního moře (Dánsko, Německo, Nizozemsko) [v současné době označované jako „North Sea Wind Power Hub“]

1.21

Skladování stlačeného vzduchu v Green Hydrogen Hub (DK)

(2)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Ne.

Definice

2.4

Propojení mezi místy Codrongianos (IT), Lucciana (Korsika, FR) a Suvereto (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“]

2.7

Propojení mezi Akvitánií (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako „Biskajský záliv“]

2.9

Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]

2.10

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Bergrheinfeld-West (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“]

2.14

Propojení mezi místy Thusis/Sils (CH) a Verderio Inferiore (IT) [v současné době označované jako „Greenconnector“]

2.16

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v Portugalsku obsahující následující PSZ:

2.16.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Pedralva a Sobrado (PT), dříve označované jako vedení mezi místy Pedralva a Alfena (PT)

2.16.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Vieira do Minho, Ribeira de Pena a Feira (PT), dříve označované jako vedení mezi místy Frades B, Ribeira de Pena a Feira (PT)

2.17

Portugalsko – Španělsko – propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) (dříve Vila Fria/Viana do Castelo) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT) (dříve Vila do Conde) (PT) včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT)

2.18

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertalu, Tyrolsko (AT)

2.23

Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator včetně napájecí stanice v Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“]

2.27

2.27.1

Propojení mezi místy Aragón (ES) a Pyrénées-Atlantiques (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 2“]

2.27.2

Propojení mezi místy Navarra (ES) a Landes (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 1“]

2.28

2.28.2

Přečerpávací vodní elektrárna Navaleo (ES)

2.28.5

Čištění – Přečerpávací vodní elektrárna Velilla del Río Carrión (ES)

2.29

Hydroelektrárna Silvermines (IE)

2.30

Přečerpávací vodní elektrárna Riedl (DE)

2.31

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v Německu obsahující následující PSZ:

2.31.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Emden-východ a Osterath za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porýní

2.31.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Heide/West a Polsum za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porúří

2.31.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Wilhelmshaven a Uentrop za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porúří

2.32

Propojení mezi místy Lonny (FR) a Gramme (BE)

2.33

Propojení mezi Sicílií (IT) a Tuniskem (TU) [v současné době označované jako „ELMED“] (na čtvrtém seznamu PSZ číslo. 3.27)

(3)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Ne.

Definice

3.1

Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující PSZ:

3.1.1

Propojení mezi místy St. Peter (AT) a Isar (DE)

3.1.2

Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Tauern (AT)

3.1.4

Vnitrostátní vedení mezi Westtirol a Zell-Ziller (AT)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinu (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinu (CY) a Korakia, Kréta (EL)

3.11

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v České republice obsahující následující PSZ:

3.11.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov (CZ)

3.11.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice (CZ)

3.11.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín (CZ)

3.11.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka (CZ)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Isarto za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy [v současné době označované jako „SüdOstLink“]

3.14

Posílení vnitrostátní sítě v Polsku [součást seskupení v současné době označovaného jako „GerPol Power Bridge“] obsahující následující PSZ:

3.14.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Baczyna (PL)

3.14.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Mikułowa a Świebodzice (PL)

3.14.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Baczyna a Plewiska (PL)

3.22

Seskupení projektů Rumunsko – Srbsko [v současné době označované jako „Středokontinentální východní koridor“] obsahující následující PSZ:

3.22.1

Propojení mezi místy Rešice (Resita) (RO) a Pančevo (RS)

3.22.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Portile de Fier a Rešice (Resita) (RO)

3.22.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Rešice (Resica) a Temešvár/Sacalaz (RO)

3.22.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Arad a Temešvár/Sacalaz (RO)

 

 

3.24

Přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia (EL)

3.28

Vnitrostátní vedení v Rakousku mezi místy Lienz a Obersielach

(4)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Ne.

Definice

4.4

4.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Ekhyddan a Nybro/Hemsjö (SE)

4.5

4.5.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Ostrołęka (PL)

4.6

Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku

4.8

Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující PSZ:

4.8.1

Propojení mezi místy Tartu (EE) a Valmiera (LV)

4.8.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Balti a Tartu (EE)

4.8.3

Propojení mezi místy Tsirguliina (EE) a Valmiera (LV)

4.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Viru a Tsirguliina (EE)

4.8.7

Vnitrostátní vedení mezi místy Paide a Sindi (EE)

4.8.8

Vnitrostátní vedení mezi místy Vilnius a Neris (LT)

4.8.9

Další aspekty infrastruktury související s prováděním synchronizace soustav pobaltských států s kontinentální evropskou sítí

4.8.10

Propojení mezi Litvou a Polskem [v současné době označované jako „Harmony Link“]

4.8.13

Nová 330 kV rozvodna v Mūša (LT)

4.8.14

Vnitrostátní vedení mezi místy Bitenai a KHAE (LT)

4.8.15

Nová 330 kV rozvodna v Darbėnai (LT)

4.8.16

Vnitrostátní vedení mezi místy Darbenai a Bitenai (LT)

4.8.18

Vnitrostátní vedení mezi místy Dunowo a Żydowo Kierzkowo (PL)

4.8.19

Vnitrostátní vedení mezi místy Piła Krzewina a Żydowo Kierzkowo (PL)

4.8.20

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Morzyczyn (PL)

4.8.21

Vnitrostátní vedení Morzyczyn-Dunwo-Słupsk-Żarnowiec (PL)

4.8.22

Vnitrostátní vedení Żarnowec-Gdaňsk/Gdaňsk Prazyjaźń-Gdaňsk Błonia (PL)

4.8.23

Synchronní kondenzátory, které zajišťují setrvačnost, stabilitu napětí, stabilitu frekvence a zkratový výkon v Litvě, Lotyšsku a Estonsku

4.10

Seskupení projektů Finsko – Švédsko [v současné době označované jako „Třetí propojení Finsko – Švédsko“] obsahující následující PSZ:

4.10.1

Propojení mezi severním Finskem a severním Švédskem

4.10.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Keminmaa a Pyhänselkä (FI)

4.11

Propojení mezi Lotyšskem a Švédskem přes Gotland [v současné době označované jako „LaSGo Link“]

(5)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Ne.

Definice

5.19

Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – na plynovod s Itálií v místě Gela

(6)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Ne.

Definice

6.2

6.2.13

Rozvoj a zlepšování přenosové kapacity slovensko-maďarského propojovacího vedení

6.8

Seskupení pro rozvoj a zlepšování infrastruktury související s balkánským plynárenským uzlem obsahující následující PSZ:

6.8.1

Propojení Řecko – Bulharsko [v současné době označované jako „IGB“] mezi místy Komotini (EL) a Stara Zagora (BG) a kompresorovou stanicí v místě Kipi (EL)

6.8.2

Renovace, modernizace a rozšíření bulharské přepravní soustavy

6.8.3

Plynovodní propojení mezi Bulharskem a Srbskem [v současné době označované jako „IBS“]

6.20

Seskupení projektů ke zvýšení skladovací kapacity v jihovýchodní Evropě obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.20.2

Rozšíření podzemních zásobníků plynu v místě Chiren (BG)

6.20.3

Podzemní zásobník plynu a měřicí a regulační stanice jižní Kavala (EL)

a jeden z následujících PSZ:

6.20.4

Zásobníky Depomures v Rumunsku

6.20.7

Podzemní skladování plynu v Bilciuresti

6.24

Zvýšení kapacity mezi Rumunskem a Maďarskem (v současné době označované jako „ROHU/BRUA“) s cílem umožnit obousměrnou kapacitu ve výši 4,4 miliardy krychlových metrů ročně, včetně nových zdrojů z Černého moře:

6.24.4

ROHU/BRUA – 2. fáze, včetně

Rozšíření přepravní kapacity v Rumunsku z místa Recas do místa Horia směrem do Maďarska až na 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně a rozšíření kompresorových stanic v místech Podisor, Bibesti a Jupa

Plynovod pobřeží Černého Moře – Podișor (RO) – plynovod pro plyn z Černého moře

Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 2. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota (HU)

6.26

6.26.1

Seskupení projektů Chorvatsko — Slovinsko v místě Rogatec, včetně:

Propojení Chorvatsko – Slovinsko (Lučko – Zabok – Rogatec)

Kompresorová stanice Kidričevo, 2. fáze modernizace (SI)

Modernizace propojení v místě Rogatec

6.27

LNG Gdaňsk (PL)

(7)   Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Ne.

Definice

7.3

Seskupení PSZ – infrastruktura pro přepravu nového plynu z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří obsahující:

7.3.1

Plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Kypr a Krétu [v současné době označovaný jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli

a na něj vázané následující PSZ:

7.3.3

Podmořský plynovod propojující Řecko a Itálii [v současné době označovaný jako „plynovod Poseidon“]

7.3.4

Posílení vnitřní přenosové kapacity v Itálii, včetně posílení vnitřní severojižní přenosové kapacity [v současné době označované jako „Adriatica Line“] a posílení vnitřní přenosové kapacity v regionu Apulie [plynovod Matagiola – Massafra]

7.5

Rozvoj plynové infrastruktury na Kypru [v současné době označovaný jako „Cyprus Gas2EU“]

(8)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Ne.

Definice

8.2

Seskupení projektů v oblasti modernizace infrastruktury ve východní části Baltského moře obsahující následující PSZ:

8.2.1

Posílení propojení mezi Lotyšskem a Litvou

8.2.4

Modernizace podzemních zásobníků plynu v místě Inčukalns (LV)

8.3

Infrastruktura seskupení projektů zahrnující následující PSZ [v současné době označované jako „Baltic Pipe“]:

8.3.1

Posílení propojení Nybro — Polsko/Dánsko

8.3.2

Propojení Polsko - Dánsko

(9)   Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Pro seznam projektů společného zájmu nebyly předloženy žádné projekty týkající se ropy.

(10)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí

Ne.

Definice

10.4

ACON (CZ, SK) (Again COnnected Networks) podporuje integraci českého a slovenského trhu s elektřinou tím, že zlepšuje účinnost distribučních sítí a zároveň zvyšuje přeshraniční kapacitu na úrovni provozovatelů distribučních soustav.

10.7

Danube InGrid (HU, SK) – posiluje přeshraniční koordinaci správy elektrických sítí se zaměřením na inteligentnější shromažďování a výměnu údajů

10.10

Carmen (HU, RO) zlepšuje účinnost provozu distribuční sítě a kvalitu služeb a umožňuje bezpečné toky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

10.11

Gabreta (CZ, DE) zlepšuje optimalizaci systému získáváním a výměnou informací v reálném čase, zlepšováním měření a monitorování sítě a větší flexibilitou a hostitelskou kapacitou pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

10.12

Green Switch (AT, HR, SI) optimalizuje využití stávající infrastruktury a účinně integruje nové technologie za účelem zvýšení hostitelské kapacity, účinné integrace nových zatížení a zlepšení kvality a bezpečnosti dodávek.

(11)   Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Žádný projekt nebyl dvakrát označen za projekt společného zájmu pro elektrické dálnice.

(12)   Prioritní tematická oblast přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého

Ne.

Definice

12.3

Projekt CO2 TransPorts má vytvořit infrastrukturu pro usnadnění rozsáhlého zachycování, přepravy a skladování oxidu uhličitého z Rotterdamu, Antverp a přístavů Severního moře.

12.4

Projekt Northern lights je komerční projekt přeshraniční lodní přepravy oxidu uhličitého z několika evropských iniciativ pro zachycování (Spojené království, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Francie, Švédsko) na úložiště na norském kontinentálním šelfu.

12.5

Projekt Athos poskytuje infrastrukturu pro přepravu oxidu uhličitého z průmyslových oblastí v Nizozemsku a je připraven odebírat další oxid uhličitý z jiných oblastí, jako jsou Irsko a Německo, cílem je rozvoj otevřené přeshraniční interoperabilní velkoobjemové dopravní struktury.

12.7

ARAMIS – přeshraniční projekt přepravy a skladování oxidu uhličitého (přísun od emitentů v okolí přístavu Rotterdam, přeprava a skladování na nizozemském kontinentálním šelfu)

12.8

Dartagnan – multifunkční uzel pro vývoz oxidu uhličitého z Dunkerku a jeho okolí (emitenti z průmyslového klastru v oblasti Dunkerk, Francie, uložení pokud možno v Severním moři na území jeho pobřežních států)

12.9

Propojení mezi Polskem a EU CCS (emitenti z průmyslového klastru v Gdaňsku a jeho okolí, Polsko, uložení pokud možno v Severním moři na území jeho pobřežních států)

C.   SEZNAMY „PROJEKTŮ, KTERÉ JIŽ NEJSOU POVAŽOVÁNY ZA PSZ“, A „PROJEKTŮ, KTERÉ JSOU NYNÍ NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JINÝCH PSZ“

1)   Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

1.1.1

1.1.2

1.1.3

1.2

1.3.1

1.3.2

1.4.1

1.4.2

1.4.3

1.5

1.7.1

1.7.2

1.7.3

1.7.4

1.7.5

1.8

1.9.1

1.9.2

1.9.3

1.9.4

1.9.5

1.9.6

1.10.1

1.10.2

1.11.1

1.11.2

1.11.3

1.11.4

1.12.1

1.12.2

1.12.3

1.12.4

1.12.5

1.13

1.14

1.15

1.16

1.17

1.18

1.20

2)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

2.1

2.2.1

2.2.2

2.2.3

2.3.1

2.3.2

2.5.1

2.5.2

2.6

2.8

2.11.1

2.11.2

2.11.3

2.12

2.13.1

2.13.2

2.14

2.15.1

2.15.2

2.15.3

2.15.4

2.16.2

2.19

2.20

2.21

2.22

2.24

2.25.1

2.25.2

2.26

2.28.3

2.28.4


Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

2.1

3.1.4

3)   Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

3.1.3

3.2.1

3.2.3

3.3

3.4

3.5.1

3.5.2

3.6.1

3.6.2

3.7

3.8

3.9

3.11.5

3.13

3.14.1

3.15.1

3.15.2

3.16

3.17

3.18.1

3.18.2

3.19.2

3.19.3

3.20.1

3.20.2

3.21

3.23

3.25

3.26


Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

3.27

2.33

4)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

4.1

4.2

4.4.1

4.5.1

4.5.3

4.5.4

4.5.5

4.7

4.8.6

4.8.11

4.8.12

4.8.17


Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

4.3

4.8.9

4.9

4.8.9

5)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

5.1.1

5.1.2

5.1.3

5.2

5.3

5.4.1

5.4.2

5.5.1

5.5.2

5.6

5.7.1

5.7.2

5.9

5.12

5.13

5.14

5.15.1

5.15.2

5.15.3

5.15.4

5.15.5

5.16

5.17.1

5.17.2

5.18

5.20

5.21


Projekty, které se staly nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

5.8.1

5.5.2

5.8.2

5.5.2

6)   Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

6.2.1

6.2.2

6.3

6.5.1

6.5.3

6.5.4

6.5.5

6.7

6.8.3

6.9.1

6.9.2

6.9.3

6.11

6.12

6.16

6.17

6.19

6.20.1

6.20.5

6.20.6

6.21

6.22.1

6.22.2

6.23

6.24.1

6.25.2


Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

6.1.1

6.2.10

6.1.2

6.2.11

6.1.3

6.2.11

6.1.4

6.2.11

6.1.5

6.2.11

6.1.6

6.2.11

6.1.7

6.2.11

6.1.8

6.2.2

6.1.9

6.2.11

6.1.10

6.2.2

6.1.11

6.2.2

6.1.12

6.2.12

6.2.3

6.2.2

6.2.4

6.2.2

6.2.5

6.2.2

6.2.6

6.2.2

6.2.7

6.2.2

6.2.8

6.2.2

6.2.9

6.2.2

6.5.2

6.5.6

6.6

6.26.1

6.8.4

6.25.4

6.13.1

6.24.4

6.13.2

6.24.4

6.13.3

6.24.4

6.14

6.24.1

6.15.1

6.24.10

6.15.2

6.24.10

6.18

7.3.4

6.24.2

6.24.1

6.24.3

6.24.1

6.24.5

6.24.4

6.24.6

6.24.4

6.24.7

6.24.4

6.24.8

6.24.4

6.24.9

6.24.4

6.25.3

6.24.10

6.26.2

6.26.1

6.26.3

6.26.1

6.26.4

6.26.1

6.26.5

6.26.1

6.26.6

6.26.1

7)   Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

7.1.1

7.1.2

7.1.3

7.1.5

7.1.7

7.2.1

7.2.2

7.2.3

7.4.1

7.4.2


Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ

Původní číslo PSZ

Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn

7.1.6

7.1.3

7.1.4

7.3.3

7.3.2

7.5

8)   Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

8.1.2.1

8.1.2.2

8.1.2.3

8.1.2.4

8.2.3

8.4

8.5

8.6

8.8

9)   Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

9.1

9.2

9.3

9.4

9.5

9.6

10)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

10.1

10.2

10.3

10.5

10.6

10.8

10.9

11)   Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

1.3

1.5

1.6

1.7

1.8

1.10

1.14

1.15

1.16

1.20

2.13

12)   Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého

Čísla projektů, které již nejsou považovány za PSZ

12.1

12.2

12.6


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU