(EU) 2022/562Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE)

(1)

Nedávná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině a probíhající ozbrojený konflikt zásadně změnily bezpečnostní situaci v Evropě. V důsledku této vojenské agrese čelí Unie, a zejména její východní regiony, značnému přílivu osob. To představuje další výzvu v době, kdy se ekonomiky členských států stále zotavují z dopadu pandemie COVID-19.

(2)

Při řešení migračních výzev jsou již členské státy schopny financovat širokou škálu investic v oblasti svých programů politiky soudržnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF), včetně dodatečných zdrojů uvolněných jako pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) pro poskytnutí pomoci při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a pro přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství. Opatření mohou zahrnovat investice v oblasti sociálního začleňování, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a péče o děti, mimo jiné prostřednictvím investic do infrastruktury, obnovy zanedbaných městských oblastí, akcí pro snížení prostorové a vzdělávací izolace migrantů a zakládání podniků. Členské státy mohou na řešení těchto migračních výzev přesměrovat zbývající zdroje v rámci svých programů. Kromě toho lze k poskytování potravinové a základní materiální pomoci osobám, včetně státních příslušníků třetích zemí, postiženým vojenskou agresí Ruské federace, využít i Fond evropské pomoci nejchudším osobám („FEAD“).

(3)

Zatímco dodatečné zdroje uvolněné v rámci REACT-EU se již vyznačují řadou možností flexibility co se týče prováděcích opatření, je nezbytné zvýšit flexibilitu využívání zdrojů EFRR, ESF a FEAD z víceletého finančního rámce na období 2014–2020. S ohledem na naléhavou potřebu řešit migrační výzvy způsobené vojenskou agresí Ruské federace vůči Ukrajině by výdaje na operace zaměřené na řešení uvedených výzev měly být způsobilé ode dne, kdy byla tato agrese zahájena. Kromě toho by měla být u těchto operací zvýšena flexibilita, pokud jde o způsob využívání EFRR a ESF, aby bylo možné rychle využít finanční prostředky, které jsou v programech k dispozici, pokud je daná operace v souladu s operačním programem, který byl případně pozměněn. Tato flexibilita by měla doplňovat již stanovené možnosti doplňkového financování operací. Měla by být rovněž zavedena zjednodušená pravidla ohledně údajů o účastnících těchto operací.

(4)

S cílem zajistit, že dotčené osoby budou moci využívat pomoc v rámci FEAD neprodleně, je vhodné umožnit členským státům změnit některé prvky operačních programů podporovaných z tohoto fondu, aniž by bylo nutné přijmout rozhodnutí Komise.

(5)

Podpora poskytovaná v rámci politiky soudržnosti by měla doplňovat zejména akce financované z Azylového, migračního a integračního fondu, aby se maximalizoval dopad dostupných finančních prostředků.

(6)

Členské státy byly důsledky pandemie COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Celkový dopad této pandemie vyvolal velmi vysoký tlak na rozpočty členských států v důsledku náhlého a významného zvýšení potřebných veřejných investic do jejich systémů zdravotní péče a dalších odvětví jejich ekonomik. Rovněž hrozilo narušení podpory poskytované nejchudším osobám. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou bylo třeba řešit prostřednictvím zvláštních opatření.

(7)

V zájmu řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 byla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (3) a (EU) č. 1303/2013 (4) pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) tak, aby umožňovala větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a Evropského námořního a rybářského fondu. Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady uvedené krize na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení znovu pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 (6).

Navíc za účelem reakce na dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 na nejchudší osoby bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (7) pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 (8), které zavádí zvláštní opatření pro FEAD zaměřená na řešení šíření onemocnění COVID-19. Uvedené změny poskytly mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů pro řešení potřeby rychlé reakce na bezprecedentní krizi, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na uvedenou krizi. Následná změna nařízení (EU) č. 1303/2013 provedená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 (9) uvolnila značné dodatečné zdroje jako REACT-EU s cílem poskytnout pomoc pro podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a pro přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství.

V rámci téhož balíčku bylo nařízení (EU) č. 223/2014 rovněž změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/177 (10) s cílem umožnit uvolnění těchto dodatečných zdrojů členskými státy nejchudším osobám v souvislosti s prováděním FEAD.

(8)

Zatímco flexibilita a dodatečné zdroje poskytnuté na programové období 2014–2020 pomohly členským státům v jejich úsilí o reakci na krizi a oživení, vznik nových variant koronaviru, zejména varianty omikron, jakož i rozsáhlé zpřísnění omezení v posledním čtvrtletí roku 2021 měly i nadále závažné negativní dopady na ekonomiky a společnosti členských států a bránily normálnímu provádění programů politiky soudržnosti a programů podporovaných z FEAD. Nedávná vojenská agrese Ruské federace a z ní vyplývající migrační toky tyto účinky ještě zhoršily a hrozí, že dále naruší hospodářské oživení Unie. V souladu s možností uvedenou v nařízení (EU) 2020/558 je proto nezbytné stanovit výjimečné prodloužení jednoho z opatření zavedených uvedeným nařízením, konkrétně možnosti použít míru spolufinancování ve výši 100 % stanovenou pro účetní období 2020-2021 na následující účetní období.

(9)

S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů způsobenou nutností reagovat na krizovou situaci, urychlit provádění programu a umožnit potřebné investice pro oživení regionů by proto členské státy měly mít výjimečnou možnost použít míru spolufinancování ve výši 100 % v programu podporovaném z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti nebo FEAD rovněž pro účetní období 2021–2022.

(10)

Aby byly dodrženy stropy plateb víceletého finančního rámce pro roky 2022 a 2023, měl by být pro tyto roky stanoven strop pro platby vyplývající z použití 100 % míry spolufinancování v rámci EFRR, Fondu soudržnosti nebo ESF. Platby, které nelze provést v důsledku použití uvedených stropů, by měla Komise vyplatit co nejdříve, v závislosti na dostupnosti finančních prostředků, a to buď se schválením účetní závěrky, nebo prostřednictvím následných plateb. Tyto odložené platby by neměly ovlivnit schválení účetní závěrky ani mít žádný jiný účinek.

(11)

Vzhledem k tomu, že použití 100 % míry spolufinancování podstatně neovlivní obsah samotných operačních programů, je vhodné umožnit jeho rychlé provádění, aniž by bylo zapotřebí rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje změna finančních tabulek operačního programu ze strany členských států. Členský stát by však měl revidované finanční tabulky oznámit před předložením konečné žádosti o platbu na účetní období. Případné následné změny, včetně hodnot ukazatelů, mohou být provedeny v rámci následné změny programu po skončení účetního období.

(12)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení flexibilních opatření při poskytování podpory z fondů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu či účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(13)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Vzhledem k naléhavé potřebě řešit migrační výzvy způsobené nedávnou vojenskou agresí Ruské federace a přetrvávající krizi v oblasti veřejného zdraví vyplývající z pandemie COVID-19, považuje se za vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(15)

Vzhledem k nutnosti umožnit členským státům, aby včas změnily své programy tak, aby mohly využívat 100 % míry spolufinancování pro účetní období 2021–2022, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,