(EU) 2022/2380Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2380 ze dne 23. listopadu 2022, kterou se mění směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh (Text s významem pro EHP)

(1)

Jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (3) je zajistit správné fungování vnitřního trhu. Jedním ze základních požadavků, které musí rádiové zařízení podle čl. 3 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice splňovat, je to, že funguje s příslušenstvím, zejména s jednotnými nabíječkami. V souvislosti s tím směrnice 2014/53/EU uvádí, že interoperabilita rádiových zařízení a příslušenství, jako jsou například nabíječky, zjednodušuje používání rádiových zařízení a snižuje množství zbytečného odpadu a náklady a že je nezbytné vyvinout společnou nabíječku pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, a to zejména ve prospěch spotřebitelů a dalších konečných uživatelů.

(2)

Od roku 2009 je na úrovni Unie vyvíjeno úsilí o omezení roztříštěnosti trhu s nabíjecími rozhraními pro mobilní telefony a podobná rádiová zařízení. I když nedávné dobrovolné iniciativy zvýšily úroveň konvergence nabíjecích zařízení, která představují vnější zdroj napájení nabíječek, a snížily počet nejrůznějších řešení nabíjení, která jsou na trhu k dispozici, neplní zcela cíle politiky Unie zajistit pohodlí pro spotřebitele, snížit množství elektronického odpadu (e-odpadu) a zabránit roztříštěnosti trhu s nabíjecími zařízeními.

(3)

Unie se zavázala k posílení účinného využívání zdrojů přechodem k čistému oběhovému hospodářství prostřednictvím zavedení iniciativ, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (4), a v nedávné době prostřednictvím zavedení Zelené dohody pro Evropu, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019. Cílem této směrnice je snížit množství e-odpadu vznikajícího kvůli prodeji rádiových zařízení a snížit těžbu surovin a emise CO2 vznikající při výrobě, přepravě a likvidaci nabíjecích zařízení, a tím podpořit oběhové hospodářství.

(4)

Akční plán Komise pro oběhové hospodářství, uvedený ve sdělení Komise ze dne 11. března 2020, stanovil pro celý životní cyklus výrobků iniciativy, které jsou zaměřeny na jejich navrhování, podporují procesy oběhového hospodářství a udržitelnou spotřebu a mají za cíl zajistit, aby použité zdroje zůstaly v hospodářství Unie co nejdéle.

(5)

Komise dokončila posouzení dopadů, které ukázalo, že vnitřní trh nevyužívá svůj plný potenciál, neboť pokračující roztříštěnost trhu s nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení mobilních telefonů a dalších podobných rádiových zařízení vede k nedostatečnému pohodlí pro spotřebitele a ke zvyšování množství e-odpadu.

(6)

Interoperabilita mezi rádiovými zařízeními a příslušenstvími, jako jsou nabíječky, je ztížena, protože pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která využívají kabelové nabíjení, jako jsou kapesní mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka nebo náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole, přenosné reproduktory, elektronické čtečky, klávesnice, ovládací myši, mobilní navigační zařízení, bezdrátová sluchátka a laptopy, existují různá nabíjecí rozhraní. Kromě toho existuje několik typů komunikačních protokolů pro rychlé nabíjení, u nichž není vždy zaručena minimální úroveň výkonnosti. V důsledku toho je třeba, aby Unie přijala opatření na podporu jednotného stupně interoperability a poskytování informací týkajících se nabíjecích charakteristik rádiových zařízení spotřebitelům a dalším konečným uživatelům. Proto je nezbytné doplnit do směrnice 2014/53/EU vhodné požadavky týkající se komunikačních protokolů pro nabíjení, nabíjecího rozhraní, neboli nabíjecích zásuvek, určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení, jakož i informací, které mají být poskytovány spotřebitelům a dalším konečným uživatelům ohledně nabíjecích charakteristik těchto kategorií nebo tříd rádiových zařízení, jako jsou informace o minimálním nebo maximálním příkonu potřebném k nabití daného rádiového zařízení. Minimální příkon by měl vyjadřovat součet příkonu, který rádiové zařízení potřebuje k tomu, aby nadále fungovalo, a minimálního příkonu, který jeho baterie potřebuje k zahájení nabíjení. Maximální příkon by měl vyjadřovat součet příkonu, který rádiové zařízení potřebuje k tomu, aby nadále fungovalo, a příkonu potřebného k dosažení maximální rychlosti nabíjení.

(7)

Neexistence harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení může vést k podstatným rozdílům mezi právními a správními předpisy nebo postupy členských států v oblasti interoperability mobilních telefonů a podobných kategorií nebo tříd rádiových zařízení s jejich nabíjecími zařízeními a v oblasti dodávání rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení.

(8)

Velikost vnitřního trhu s nabíjecími mobilními telefony a podobnými kategoriemi nebo třídami rádiových zařízení, rozšíření různých typů nabíjecích zařízení pro tato rádiová zařízení, nedostatečná interoperabilita mezi rádiovými zařízeními a nabíjecími zařízeními a významný přeshraniční obchod s těmito výrobky vyžadují důraznější legislativní opatření na úrovni Unie spíše než opatření na vnitrostátní úrovni nebo dobrovolná opatření, aby bylo dosaženo řádného fungování vnitřního trhu, přičemž je současně třeba zajistit pohodlí pro spotřebitele a snížit množství ekologického odpadu.

(9)

Proto je nutné harmonizovat nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení pro konkrétní kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která se nabíjejí pomocí kabelového nabíjení. Je rovněž nezbytné vytvořit základ pro možnost přizpůsobit se jakémukoli budoucímu vědeckému a technologickému pokroku nebo vývoji na trhu, které bude Komise průběžně sledovat. Zejména by mělo být v budoucnu zváženo zavedení harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení, pokud jde o rádiová zařízení, která by mohla být nabíjena jiným způsobem než kabelovým nabíjením, včetně nabíjení prostřednictvím rádiových vln (bezdrátové nabíjení). V souvislosti s budoucí úpravou harmonizovaných řešení nabíjení je třeba systematicky zvážit zahrnutí dalších kategorií nebo tříd rádiových zařízení, která se nabíjejí pomocí kabelového nabíjení, a to za předpokladu, že je integrace harmonizovaných řešení nabíjení pro tyto další kategorie nebo třídy rádiových zařízení technicky proveditelná. Harmonizace by měla sledovat cíle, jimiž je zajistit pohodlí pro spotřebitele, snížit množství ekologického odpadu a zabránit roztříštěnosti trhu mezi různými nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení, jakož i mezi případnými iniciativami na vnitrostátní úrovni, což by mohlo způsobit překážky pro obchod na vnitřním trhu. Budoucí úprava harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení by měla tyto cíle sledovat i nadále, a to zajištěním toho, aby zahrnovala nejvhodnější technická řešení pro nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení pro jakýkoli způsob nabíjení.Harmonizovaná nabíjecí řešení by měla odrážet nejvhodnější kombinaci dosažení tržního přijetí a cílů spočívajících v zajištění pohodlí pro spotřebitele, snížení množství ekologického odpadu a zabránění roztříštěnosti trhu. Pro volbu těchto řešení nabíjení by měly být využívány především relevantní technické normy, které splňují výše uvedené cíle a které byly vypracovány na evropské nebo mezinárodní úrovni. Ve výjimečných případech, kdy je třeba zavést, doplnit nebo změnit stávající technickou specifikaci, jestliže neexistují veřejně dostupné evropské nebo mezinárodní normy, které splňují uvedené cíle, by Komise měla mít možnost stanovit další technické specifikace za předpokladu, že byly vypracovány v souladu s kritérii otevřenosti, konsensu a transparentnosti a že splňují požadavky neutrality a stability uvedené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5). Do tohoto procesu je třeba ve všech fázích úpravy harmonizovaných řešení nabíjení zapojit všechny relevantní zúčastněné strany z daného odvětví zastoupené v odborné skupině Komise pro rádiová zařízení.

(10)

Taková harmonizace by však byla neúplná, pokud by nebyla spojena s požadavky týkajícími se kombinovaného prodeje rádiových zařízení a jejich nabíječek a informací, které mají být poskytovány spotřebitelům a dalším konečným uživatelům. Roztříštěnost přístupů mezi členskými státy, pokud jde o uvádění dotčených kategorií nebo tříd rádiových zařízení a jejich nabíjecích zařízení na trh, by bránila přeshraničnímu obchodu s těmito výrobky, například tím, že by hospodářské subjekty musely své výrobky přebalovat v závislosti na tom, do jakého členského státu mají být výrobky dodány. To by následně vedlo k nárůstu komplikací pro spotřebitele a ke vzniku zbytečného e-odpadu, což by negativně kompenzovalo výhody plynoucí z harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Je proto nezbytné stanovit požadavky, které zajistí, aby spotřebitelé a další koneční uživatelé nebyli nuceni kupovat nové nabíjecí zařízení při každém nákupu nového mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení. Oddělení prodeje rádiových zařízení od prodeje nabíjecích zařízení by mělo spotřebitelům a dalším konečným uživatelům poskytnout udržitelnou, dostupnou, atraktivní a pohodlnou volbu. Na základě zkušeností s uplatňováním požadavků, nově se objevujících tržních trendů a technologického vývoje by měla Komise zvážit rozšíření požadavku, který se týká dodávání nabíjecích zařízení spolu s rádiovými zařízeními, i na kabely nebo zavedení povinného oddělení prodeje rádiových zařízení a nabíjecích zařízení, aby se zajistilo co nejúčinnější plnění cílů spočívajících v zajištění pohodlí pro spotřebitele a snížení množství ekologického odpadu. Aby byla zajištěna účinnost těchto požadavků, měli by spotřebitelé a další koneční uživatelé při nákupu mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení obdržet nezbytné informace týkající se nabíjecích charakteristik. Zvláštní piktogram by měl spotřebitelům a dalším konečným uživatelům umožnit, aby před nákupem poznali, zda je nabíjecí zařízení součástí rádiového zařízení, či nikoli. Piktogram by měl být zobrazen v případě všech forem dodávání, včetně prodeje na dálku.

(11)

Je technicky proveditelné definovat USB typu C jako jednotnou nabíjecí zásuvku pro relevantní kategorie nebo třídy rádiových zařízení, zejména proto, že jsou již schopna v sobě tuto zásuvku integrovat. Technologie USB typu C, která se používá celosvětově, byla přijata na úrovni mezinárodní normalizace a byla převzata do evropského systému Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) v rámci evropské normy řady EN IEC 62680-1-3:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–3: Společné části – Specifikace kabelu a konektoru USB typu C®“.

(12)

Technologie USB typu C je již běžná v mnoha kategoriích nebo třídách rádiových zařízení, protože umožňuje vysoce kvalitní nabíjení a přenos dat. Nabíjecí zásuvka USB typu C je v kombinaci s komunikačním protokolem pro nabíjení USB Power Delivery schopna poskytovat příkon až 100 wattů, a proto ponechává dostatečný prostor pro další vývoj řešení rychlého nabíjení, a zároveň umožňuje trhu zajistit potřeby zařízení nižší třídy, která rychlé nabíjení nepotřebují. Mobilní telefony a podobná rádiová zařízení, která podporují rychlé nabíjení, v sobě mohou integrovat funkce USB Power Delivery, jak je popsáno v evropské normě EN IEC 62680-1-2:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–2: Společné části – Specifikace výkonového USB“. Specifikace USB se neustále vyvíjejí. V tomto ohledu organizace USB Implementers Forum vyvinula aktualizovanou verzi specifikace výkonového USB, která umožňuje podporovat příkon až do 240 wattů. Byly rovněž provedeny úpravy specifikace USB typu C, které rozšíří požadavky na konektory a kabely tak, aby umožňovaly příkon až do 240 wattů. To umožní uvažovat o případném zařazení rádiových zařízení, která příkon v této výši vyžadují, na seznam rádiových zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice.

(13)

Pokud jde o nabíjení jinými způsoby než kabelovým nabíjením, mohou být v budoucnu vyvinuta odlišná řešení, která by mohla mít negativní dopad na interoperabilitu, pohodlí pro spotřebitele a životní prostředí. Ačkoli je v této fázi předčasné ukládat konkrétní požadavky na taková řešení, Komise by měla přijmout opatření k propagaci a harmonizaci těchto řešení s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu v budoucnosti.

(14)

Směrnice 2014/53/EU by měla být změněna tak, aby obsahovala ustanovení týkající se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Kategorie nebo třídy rádiových zařízení, na něž se nová ustanovení konkrétně vztahují, by měly být podrobněji popsány v nové příloze uvedené směrnice. Tyto kategorie nebo třídy rádiových zařízení se týkají pouze rádiových zařízení s odnímatelnou nebo zabudovanou akumulátorovou baterií. Pokud jde o digitální fotoaparáty, dotčenými rádiovými zařízeními jsou veškeré digitální fotoaparáty a videokamery, včetně akčních kamer. U digitálních fotoaparátů určených výhradně pro audiovizuální odvětví nebo odvětví bezpečnosti a ostrahy by neměla platit povinnost, aby v sobě tato zařízení integrovala harmonizované řešení nabíjení. Pokud jde o bezdrátová sluchátka, dotčené rádiové zařízení se posuzuje společně se svým speciálním nabíjecím pouzdrem nebo boxem, a to vzhledem k tomu, že kvůli své specifické velikosti a tvaru nejsou bezdrátová sluchátka od svého nabíjecího pouzdra nebo boxu téměř nikdy oddělena. Nabíjecí pouzdro nebo box pro tento konkrétní druh rádiových zařízení se nepovažují za součást nabíjecího zařízení. Pokud jde o laptopy, dotčenými rádiovými zařízeními jsou veškeré přenosné počítače, což zahrnuje mimo jiné laptopy, notebooky, ultrabooky, hybridní nebo konvertibilní notebooky a netbooky.

(15)

Směrnice 2014/53/EU by měla být rovněž změněna tak, aby byly zavedeny požadavky ohledně dodávání určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení. Dotčené kategorie nebo třídy rádiových zařízení, jakož i specifikace týkající se řešení nabíjení, by měly být uvedeny v nové příloze uvedené směrnice.

(16)

Směrnice 2014/53/EU stanoví, že informace mají být uvedeny v návodu přiloženém k rádiovému zařízení, a proto by do příslušného článku uvedené směrnice měly být vloženy další požadavky na informace. Obsah nových požadavků by měl být specifikován v nové příloze uvedené směrnice. Některé informace by měly být u všech forem dodávání, včetně prodeje na dálku, poskytovány vizuálně. Zvláštní štítek, na němž jsou uvedeny specifikace týkající se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení, by měl umožnit spotřebitelům a dalším konečným uživatelům určit nejvhodnější nabíjecí zařízení potřebné k nabíjení jejich rádiových zařízení. S cílem poskytnout užitečný referenční zdroj po celou dobu životnosti rádiového zařízení by měly být v návodu a bezpečnostních informacích přiložených k rádiovému zařízení uvedeny rovněž specifikace týkající se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení. Tyto požadavky na informace by mělo být možné v budoucnu upravit tak, aby odrážely případné změny požadavků na označování, zejména v případě nabíjecích zařízení, která by mohla být zavedena podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (6). Tyto požadavky na informace by měly zohledňovat zejména vývoj harmonizovaných řešení nabíjení a měly by být odpovídajícím způsobem upraveny. V této souvislosti by mohlo být rovněž zváženo zavedení systému barevných kódů.

(17)

Vzhledem k tomu, že spotřebitelům a dalším konečným uživatelům by mohli rádiová zařízení přímo dodávat rovněž dovozci a distributoři, měly by se na dovozce a distributory vztahovat stejné povinnosti, jaké platí pro výrobce, pokud jde o informace, které mají být poskytnuty nebo zobrazeny. Pokud jde o piktogram udávající, zda je nabíjecí zařízení součástí rádiového zařízení, či nikoli, měly by tuto povinnost při dodávání rádiového zařízení spotřebitelům a dalším konečným uživatelům splňovat všechny hospodářské subjekty. Dovozci a distributoři by tak měli mít možnost nabízet balíčky, které zahrnují rádiové zařízení a jeho nabíjecí zařízení, i v případě, že výrobce takové rádiové zařízení dodává bez nabíjecího zařízení, a to za předpokladu, že spotřebitelům a dalším konečným uživatelům nabízejí rovněž možnost pořídit si rádiové zařízení bez jakéhokoli nabíjecího zařízení.

(18)

Směrnice 2014/53/EU stanoví postupy posuzování shody. Měla by být změněna tak, aby v ní byly doplněny odkazy na nové základní požadavky. Výrobce by tak měl mít možnost použít postup interního řízení výroby, aby prokázal soulad s těmito novými základními požadavky.

(19)

Aby se zajistilo, že vnitrostátní orgány dozoru nad trhem budou mít procesní prostředky k vymáhání souladu s novými požadavky týkajícími se harmonizovaných nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení a požadavky týkajícími se dodávání rádiových zařízení, které této harmonizaci podléhají, měla by být směrnice 2014/53/EU odpovídajícím způsobem upravena. Zejména by měl být zahrnut výslovný odkaz na nesoulad se základními požadavky, mezi něž patří rovněž nová ustanovení o specifikacích týkajících se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení. Vzhledem k tomu, že se tato nově zavedená ustanovení týkají aspektů interoperability, mělo by být cílem zabránit rozdílným výkladům, pokud jde o to, zda lze postup stanovený ve směrnici 2014/53/EU použít i v případě rádiových zařízení, která nepředstavují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, nebo pro jiné aspekty ochrany veřejného zájmu.

(20)

Ve směrnici 2014/53/EU jsou stanoveny případy formálního nesouladu. Vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí nové požadavky pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, měla by být směrnice 2014/53/EU změněna tak, aby umožňovala účinné vymáhání souladu s těmito novými požadavky vnitrostátními orgány dozoru nad trhem.

(21)

Směrnice 2014/53/EU by měla být rovněž změněna tak, aby odkazy, které jsou v ní obsaženy, odpovídaly novým požadavkům, které jsou zavedeny touto směrnicí.

(22)

Je nutné zajistit minimální společnou interoperabilitu mezi rádiovými zařízeními a nabíjecími zařízeními pro tato rádiová zařízení a řešit jakýkoli budoucí vývoj na trhu, jako je vznik nových kategorií nebo tříd rádiových zařízení, u nichž dochází ke značné roztříštěnosti, pokud jde o nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení, a jakýkoli vývoj technologie nabíjení. Je rovněž nutné zohlednit budoucí změny požadavků na označování, například pro nabíjecí zařízení nebo nabíjecí kabely, nebo další technologický pokrok Na Komisi by tak měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu kategorií nebo tříd rádiových zařízení a specifikací týkajících se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení pro každou z nich a o změnu požadavků na informace týkající se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(23)

Směrnice 2014/53/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)

Hospodářským subjektům by měl být poskytnut dostatečný čas na provedení nezbytných úprav rádiových zařízení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, která hodlají uvést na trh Unie,