(EU) 2021/2036Nařízení Komise (EU) 2021/2036 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17 (Text s významem pro EHP)

a)

pojistné smlouvy včetně zajistných smluv, které účetní jednotka vystavuje;

b)

zajistné smlouvy, které účetní jednotka drží; a

c)

investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti, které daná účetní jednotka vystavuje, pokud vystavuje i pojistné smlouvy.

a)

držených zajistných smluv vyjma:

b)

investičních smluv s prvky dobrovolné účasti podle odst. 3 písm. c), vyjma odkazů na pojistné smlouvy v odst. 3 písm. c) a podle odstavce 71.

a)

záruky vystavené výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem (v souvislosti s prodejem jeho zboží nebo služeb zákazníkovi (viz IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky);

b)

aktiva a závazky zaměstnavatele z plánů zaměstnaneckých požitků (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky a IFRS 2 Úhrady vázané na akcie) a závazky z titulu penzijních dávek vykazovaných dávkově definovanými penzijními plány (viz IAS 26 Penzijní plány);

c)

smluvní práva nebo smluvní závazky, které jsou podmíněny budoucím použitím nebo právem použít položky nefinančního typu (například některé licenční poplatky, autorské honoráře, variabilní a jiné podmíněné splátky leasingu a podobné položky: viz IFRS 15, IAS 38 Nehmotná aktiva a IFRS 16 Leasingy);

d)

záruky zbytkové hodnoty poskytnuté výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem a záruky zbytkové hodnoty poskytnuté nájemcem, jsou-li vložené do leasingové smlouvy (viz IFRS 15 a IFRS 16);

e)

smlouvy o finanční záruce, pokud výstavce smlouvy předem výslovně neprohlásil, že považuje takovéto smlouvy za smlouvy pojistné, a nepoužil účetní postupy vztahující se na pojistné smlouvy. Výstavce smlouvy se rozhodne používat pro takové smlouvy o finanční záruce buď IFRS 17, nebo IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování, IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování a IFRS 9 Finanční nástroje. Výstavce může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit;

f)

podmíněná protihodnota hrazená nebo inkasovaná při podnikových kombinacích (viz IFRS 3 Podnikové kombinace);

g)

pojistné smlouvy, v nichž je účetní jednotka pojistníkem, nejsou-li tyto smlouvy drženými zajistnými smlouvami (viz odst. 3 písm. b));

h)

smlouvy o kreditních kartách nebo podobné smlouvy, které obsahují úvěrová nebo platební ujednání, a které splňují definici pojistné smlouvy, ovšem pouze tehdy, když účetní jednotka nezohledňuje posouzení pojistného rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem (viz IFRS 9 a další příslušné standardy IFRS). Pouze tehdy, když IFRS 9 vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila složku pojistného krytí (viz odst. 2.1 písm. e) bod iv) IFRS 9), která je do takové smlouvy vložena, použije účetní jednotka na tuto složku IFRS 17.

a)

účetní jednotka nezohledňuje posouzení rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem;

b)

smlouva zajišťuje zákazníkovi kompenzaci poskytováním služeb, a nikoli hotovostními platbami ve prospěch zákazníka; a

c)

pojistné riziko přenesené smlouvou vyplývá především z využívání služeb zákazníkem, a nikoli z nejistoty ohledně výše nákladů těchto služeb.

a)

použije IFRS 9, aby určila, zda existuje vložený derivát, který je třeba oddělit, a pokud existuje, jak se má daný derivát účetně zachytit;

b)

oddělí investiční složku od hostitelské pojistné smlouvy pouze tehdy, pokud je investiční složka odlišitelná (viz odstavce B31–B32). Účetní jednotka použije pro účtování o oddělené investiční složce IFRS 9, pokud nejde o investiční smlouvu s prvky dobrovolné účasti spadající do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odst. 3 písm. c)).

a)

použije IFRS 15 k přiřazení příchozích peněžních toků na pojistnou složku a na veškeré přísliby poskytnout odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby a

b)

přiřadí odchozí peněžní toky na pojistnou složku a na veškeré přislíbené odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, o nichž se účtuje za použití IFRS 15, tak aby:

a)

skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné, pokud takové existují;

b)

skupinu smluv, u nichž není při prvotním uznání zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými, pokud takové existují; a

c)

skupinu zbývajících smluv v portfoliu, pokud takové existují.

a)

na základě pravděpodobnosti změn předpokladů, které, pokud by nastaly, by vedly k nevýhodnosti daných smluv;

b)

pomocí informací o odhadech, které poskytuje interní výkaznictví účetní jednotky. Při posouzení toho, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují žádnou významnou možnost stát se nevýhodnými:

a)

více skupin, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje informace, které rozlišují:

b)

více než jednu skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje podrobnější informace o míře nevýhodnosti daných smluv.

a)

začátku doby pojistného krytí skupiny smluv,

b)

data splatnosti první platby pojistníka ve skupině a

c)

u skupiny nevýhodných smluv od data, kdy se skupina stane nevýhodnou.

a)

u skupin pojistných smluv splňujících některé z kritérií stanovených v odstavci 53 může účetní jednotka zjednodušit oceňování skupiny pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59;

b)

u skupin držených zajistných smluv použije účetní jednotka odstavce 32–46 podle požadavků odstavců 63–70 A. Pro skupiny držených zajistných smluv se nepoužijí odstavce 45 (pro pojistné smlouvy s prvky přímé účasti) a 47–52 (pro nevýhodné smlouvy);

c)

u skupin investičních smluv s prvky dobrovolné účasti použije účetní jednotka odstavce 32–52 ve znění pozměněném odstavcem 71.

a)

peněžních toků z plnění, které zahrnují:

b)

marži z pojistné smlouvy oceněnou za použití odstavců 38–39.

a)

objektivním způsobem zohlednit veškeré přiměřené a doložitelné informace o částce, termínech a nejistotách těchto budoucích peněžních toků, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí (viz odstavce B37–B41). Za tímto účelem účetní jednotka odhadne očekávanou hodnotu (tj. pravděpodobnostně vážený průměr) plného rozsahu možných výsledků;

b)

odrážet pohled účetní jednotky, a to za předpokladu, že odhady veškerých relevantních tržních proměnných jsou v souladu s dostupnými tržními cenami pro tyto proměnné (viz odstavce B42–B53);

c)

být aktuální – odhady musí odrážet podmínky existující k datu ocenění, včetně předpokladů týkajících se budoucnosti k tomuto datu (viz odstavce B54–B60);

d)

být explicitní – účetní jednotka odhadne úpravu o nefinanční riziko odděleně od jiných odhadů (viz odstavec B90). Účetní jednotka také odhadne peněžní toky odděleně od úpravy o časovou hodnotu peněz a finanční riziko, pokud nejvhodnější technika oceňování tyto odhady nekombinuje (viz odstavec B46).

a)

má účetní jednotka faktickou možnost přehodnotit rizika konkrétního pojistníka a stanovit tak cenu nebo úroveň dávek plně odrážející tato rizika; nebo

b)

jsou splněna obě následující kritéria:

a)

odrážet časovou hodnotu peněz, charakteristiky peněžních toků a likviditní charakteristiky pojistných smluv;

b)

být v souladu s dostupnými aktuálními tržními cenami (pokud existují) pro finanční nástroje s peněžními toky, jejichž charakteristiky jsou v souladu s charakteristikami pojistných smluv, například z hlediska načasování, měny a likvidity; a

c)

vyloučit dopad faktorů, které ovlivňují tyto dostupné tržní ceny, ale neovlivňují budoucí peněžní toky z pojistných smluv.

a)

prvotního uznání výše peněžních toků z plnění vypočítané za použití odstavců 32–37;

b)

jakýchkoli peněžních toků vyplývajících ze smluv ve skupině k tomuto datu;

c)

vynětí k datu prvotního uznání:

a)

závazku ze zbývajícího pojistného krytí, který zahrnuje:

b)

závazku ze vzniklých pojistných nároků, který zahrnuje peněžní toky z plnění týkající se poskytnutých služeb alokované na skupinu k tomuto datu, oceněného za použití odstavců 33–37 a B36–B92.

a)

výnosy z pojistných smluv – ze snížení závazku ze zbývajícího pojistného krytí v důsledku služeb poskytovaných v příslušném období, oceněného za použití odstavců B120–B124;

b)

náklady na pojistné služby – u ztrát ze skupin nevýhodných smluv a zrušení těchto ztrát (viz odstavce 47–52) a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

a)

náklady na pojistné služby – u zvýšení závazku z důvodu pojistných nároků a nákladů vzniklých v příslušném období, vyjma veškerých investičních složek;

b)

náklady na pojistné služby – u jakýchkoli následných změn peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků a vynaložených nákladů a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

nahromaděný úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy během vykazovaného období vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);

c)

změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B96–B100, s výjimkou případů, kdy:

d)

dopad veškerých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částku uznanou jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovenou alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

změna výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek (viz odst. B104 písm. b) bod i)), s výjimkou případů, kdy:

c)

změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B101–B118, s výjimkou případů, kdy:

d)

dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částka uznaná jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovená alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

a)

nepříznivé změny týkající se budoucích služeb u peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu, které vyplývají ze změn odhadů budoucích peněžních toků a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika a

b)

u skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti snížení výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek.

a)

následné změny peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavce 51, a to systematicky mezi:

b)

výhradně na ztrátovou složku, dokud se tato složka nesníží na nulu:

Za použití odst. 44 písm. c) bodu ii), odst. 45 písm. b) bodu iii) a odst. 45 písm. c) bodu iii) upraví účetní jednotka marži z pojistné smlouvy pouze o kladný rozdíl snížení vůči částce alokované na ztrátovou složku.

a)

odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků týkajících se pojistných nároků a nákladů rozpuštěných ze závazku ze zbývajícího pojistného krytí z důvodu vynaložených nákladů na pojistné služby;

b)

změny rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika uznaného v hospodářském výsledku z důvodu snížení rizika a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistných smluv.

a)

účetní jednotka rozumně očekává, že toto zjednodušení povede k ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí za skupinu, který by se podstatně nelišil od závazku, který by vznikl při použití požadavků odstavců 32–52; nebo

b)

doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině (včetně pojistných služeb vyplývajících z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k tomuto datu při použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

a)

rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a

b)

délkou doby pojistného krytí skupiny smluv.

a)

při prvotním uznání je účetní hodnota závazku následující:

b)

ke konci každého následného vykazovaného období je účetní hodnotou závazku účetní hodnota na počátku vykazovaného období:

a)

účetní hodnotou závazku ze zbývajícího pojistného krytí určenou za použití odstavce 55 a

b)

peněžními toky z plnění týkajícími se zbývajícího pojistného krytí skupiny, a to za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Pokud však při použití odst. 59 písm. b) účetní jednotka neupraví závazek ze vzniklých pojistných nároků o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, nezačlení žádnou takovou úpravu do peněžních toků z plnění.

a)

může rozhodnout, že bude uznávat veškeré peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklady v okamžiku, kdy tyto náklady vynaloží, pokud doba pojistného krytí u každé smlouvy ve skupině není při prvotním uznání delší než jeden rok;

b)

ocení závazek ze vzniklých pojistných nároků u skupiny pojistných smluv hodnotou peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Účetní jednotka však není povinna upravit budoucí peněžní toky o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud se očekává, že tyto peněžní toky budou uhrazeny nebo přijaty v době nejvýše jednoho roku od data vzniku pojistných nároků.

a)

od začátku doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv a

b)

od data, kdy účetní jednotka uzná skupinu nevýhodných podkladových pojistných smluv při použití odst. 25 písm. c), pokud účetní jednotka uzavřela související zajistnou smlouvu, kterou drží ve skupině zajistných smluv držených k tomuto datu nebo před ním.

a)

peněžních toků z plnění;

b)

výše jakéhokoli aktiva nebo závazku dříve uznaného u peněžních toků souvisejících se skupinou držených zajistných smluv, jež byla k tomuto datu vyňata;

c)

jakýchkoli peněžních toků vznikajících k tomuto datu a

d)

jakýchkoli výnosů uznaných v hospodářském výsledku při použití odstavce 66 A.

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

naběhlý úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);

ba)

výnosy uznané v hospodářském výsledku ve vykazovaném období při použití odstavce 66 A;

bb)

zrušení složky uznané úhrady ztrát při použití odstavce 66B (viz odstavec B119F), pokud tato zrušení nejsou změnami peněžních toků z plnění u skupiny držených zajistných smluv;

c)

změny peněžních toků z plnění, oceněné diskontními sazbami uvedenými v odst. B72 písm. c), jestliže se změna týká budoucích služeb, pokud:

d)

dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částku uznanou v hospodářském výsledku z důvodu služeb přijatých v daném období, stanovenou za pomoci alokace marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) vztahující se k vykazovanému období a ke zbývající době pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv, za použití odstavce B119.

a)

účetní jednotka rozumně očekává, že výsledné ocenění se nebude podstatně lišit od výsledku při použití požadavků stanovených v odstavcích 63–68; nebo

b)

doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině držených zajistných smluv (včetně pojistného krytí vyplývajícího z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k datu použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

a)

rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a

b)

délkou doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv.

a)

datem prvotního uznání (viz odstavce 25 a 28) je datum, kdy se účetní jednotka stane smluvní stranou dané smlouvy;

b)

rámec doby trvání pojistné smlouvy (viz odstavec 34) se mění tak, aby peněžní toky spadaly do doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávní povinnosti účetní jednotky poskytnout k současnému nebo budoucímu datu hotovost. Účetní jednotka nemá hmotněprávní povinnost poskytnout hotovost, má-li faktickou možnost stanovit cenu za příslib poskytnout hotovost, která plně odráží částku přislíbené hotovosti a související rizika;

c)

alokace marže z pojistné smlouvy (viz odst. 44 písm. e) a odst. 45 písm. e)) se mění tak, aby účetní jednotka marži z pojistné smlouvy za dobu trvání skupiny smluv uznávala systematickým způsobem, který odráží poskytování investičních služeb v rámci smlouvy.

a)

pokud by byly změněné podmínky obsaženy při vzniku smlouvy:

b)

původní smlouva splňovala definici pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, ale změněná smlouva již tuto definici nesplňuje, nebo naopak; nebo

c)

účetní jednotka použila na původní smlouvu metodu alokace pojistného podle odstavců 53–59 nebo odstavců 69–70, změny však znamenají, že smlouva již nesplňuje kritéria způsobilosti pro tuto metodu podle odstavce 53 nebo odstavce 69.

a)

zanikne, tj. vyprší platnost závazku specifikovaného v pojistné smlouvě, nebo je tento závazek splněn či zrušen; nebo

b)

je splněna kterákoli z podmínek stanovených v odstavci 72.

a)

peněžní toky z plnění alokované na skupinu jsou upraveny tak, aby byla vyloučena současná hodnota budoucích peněžních toků a riziková úprava týkající se nefinančního rizika související s právy a povinnostmi, které byly vyňaty ze skupiny, za použití odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b);

b)

marže z pojistné smlouvy u skupiny se upraví o změnu peněžních toků z plnění podle písmene a) v rozsahu požadovaném odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c), pokud se nepoužije odstavec 77; a

c)

počet jednotek pojistného krytí u očekávaných zbývajících pojistných služeb se upraví tak, aby odrážel jednotky pojistného krytí vyňaté ze skupiny, a částka marže z pojistné smlouvy uznaná v hospodářském výsledku v příslušném období vychází z tohoto upraveného počtu za použití odstavce B119.

a)

upraví marži z pojistné smlouvy u skupiny, z níž byla pojistná smlouva vyňata, v rozsahu požadovaném odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c) o rozdíl mezi bodem i) a buď bodem ii) u smluv převedených na třetí stranu, nebo bodem iii) u smluv vyňatých za použití odstavce 72:

b)

ocení novou smlouvu uznanou za použití odstavce 72 na základě předpokladu, že účetní jednotka k datu změny obdržela pojistné podle písm. a) bodu iii).

a)

vystavených pojistných smluv, které představují aktiva;

b)

vystavených pojistných smluv, které představují závazky;

c)

držených zajistných smluv, které představují aktiva; a

d)

držených zajistných smluv, které představují závazky.

a)

výsledek služby poskytované z pojistných smluv (odstavce 83–86), zahrnující výnosy z pojistných smluv a náklady na pojistné služby; a

b)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (odstavce 87–92).

a)

považuje peněžní toky ze zajištění, které jsou podmíněny pojistnými nároky z podkladových smluv, za součást pojistných nároků, jejichž úhrada se očekává v rámci držených zajistných smluv;

b)

považuje částky od zajistitele, jejichž příjem očekává a které nejsou podmíněny pojistnými nároky z podkladových smluv (například některé druhy provizí za postoupení), za snížení pojistného, které má být zaplaceno zajistiteli;

ba)

považuje uznané částky týkající se úhrady ztrát při použití odst. 66 písm. c) bodů i)–ii) a odstavců 66 A–66B za částky získané zpět od zajistitele; a

c)

nevykazuje alokaci zaplaceného pojistného jako snížení výnosů.

a)

dopadu časové hodnoty peněz a změn časové hodnoty peněz a

b)

dopadu finančního rizika a dopadů změn finančního rizika; ale

c)

neobsahuje žádné takové změny u skupin pojistných smluv s prvky přímé účasti, které by upravovaly marži z pojistné smlouvy, avšak při použití odst. 45 písm. b) bodu ii), odst. 45 písm. b) bodu iii), odst. 45 písm. c) bodu ii) nebo odst. 45 písm. c) bodu iii) ji neupravují. Tyto změny jsou začleněny do nákladů na pojistné služby.

a)

odstavec B117 A na finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění vyplývající z použití odstavce B115 (zmírnění rizik) a

b)

odstavce 88 a 89 na všechny ostatní finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění.

a)

zařazení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období do hospodářského výsledku nebo

b)

rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací očekávaných celkových finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za dobu trvání skupiny pojistných smluv, a to za použití odstavců B130–B133.

a)

zařazení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období do hospodářského výsledku nebo

b)

rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka, která vylučuje účetní neshodu s výnosy nebo náklady uvedenými v hospodářském výsledku u držených podkladových položek, a to za použití odstavců B134–B136.

a)

reklasifikuje do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky) veškeré zbývající částky za skupinu (nebo smlouvu), jež byly předtím uznány v ostatním úplném výsledku, protože si účetní jednotka zvolila účetní metodu podle odst. 88 písm. b);

b)

nereklasifikuje do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1) žádné zbývající částky za skupinu (nebo smlouvu), jež byly předtím uznány v ostatním úplném výsledku, protože si účetní jednotka zvolila účetní metodu podle odst. 89 písm. b).

a)

částkách uznaných v její účetní závěrce v souvislosti se smlouvami spadajícími do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odstavce 97–116);

b)

významných úsudcích a změnách těchto úsudků provedených při použití IFRS 17 (viz odstavce 117–120) a

c)

povaze a rozsahu rizik ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odstavce 121–132).

a)

typ smlouvy (například významné druhy produktů);

b)

zeměpisná oblast (například země nebo region) nebo

c)

povinně vykazovaný segment, jak jej definuje IFRS 8 Provozní segmenty.

a)

která z kritérií v odstavcích 53 a 69 splnila;

b)

zda provádí úpravu o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika za použití odstavce 56, odst. 57 písm. b) a odst. 59 písm. b) a

c)

metodu, kterou zvolila pro uznání peněžních toků z pořízení pojistných smluv za použití odst. 59 písm. a).

a)

v tabulce zveřejní sesouhlasení stanovená v odstavcích 100–105B a

b)

u každého sesouhlasení zveřejní čisté účetní hodnoty na počátku a konci období, rozčleněné na celkovou částku za portfolia smluv, které představují aktiva, a celkovou částku za portfolia smluv, které představují závazky rovnající se částkám zveřejněným ve výkazu o finanční pozici za použití odstavce 78.

a)

čisté závazky (nebo aktiva) týkající se zbývající složky pojistného krytí, s vyloučením ztrátové složky;

b)

ztrátová složka (viz odstavce 47–52 a 57–58);

c)

závazky ze vzniklých pojistných nároků. U pojistných smluv, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní samostatná sesouhlasení pro:

a)

odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků

b)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika a

c)

marži z pojistné smlouvy.

a)

pojistné výnosy;

b)

náklady na pojistné služby, přičemž vykáže samostatně:

c)

investiční složky vyloučené z pojistných výnosů a nákladů na pojistné služby (společně s refundacemi pojistného, pokud refundace pojistného nejsou vykázány jako součást peněžních toků za dané období popsané v odst. 105 písm. a) bodě i)).

a)

změny týkající se budoucích služeb, za použití odstavců B96–B118, u nichž odděleně uvede:

b)

změny týkající se současné služby, tj.:

c)

změny týkající se poskytnuté služby, tj. změny peněžních toků z plnění týkající se vzniklých pojistných nároků (viz odst. B97 písm. b) a odst. B113 písm. a)).

a)

peněžní toky v daném období, včetně:

b)

dopad změn rizika neplnění výstavce držených zajistných smluv;

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění a

d)

jakékoli dodatečné řádkové položky, které budou případně nutné k pochopení čisté účetní hodnoty pojistných smluv.

a)

částky týkající se změn závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavce B124, přičemž vykáže odděleně:

b)

alokace části pojistného, které se týká úhrady peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odstavec B125).

a)

odhady současné hodnoty budoucích odchozích peněžních toků, přičemž odděleně vykáže částku peněžních toků z pořízení pojistných smluv;

b)

odhady současné hodnoty budoucích přijatých peněžních toků;

c)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika a

d)

marži z pojistné smlouvy.

a)

smluv pořízených od jiných subjektů při převodech pojistných smluv nebo v podnikových kombinacích a

b)

skupin smluv, které jsou nevýhodné.

a)

důvod, proč byla účetní jednotka povinna změnit základ rozčlenění;

b)

částku veškerých úprav jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla; a

c)

účetní hodnotu skupiny pojistných smluv, kterých se změna týkala, k datu změny.

a)

pojistné smlouvy, které existovaly k datu přechodu na standard, na něž účetní jednotka použila modifikovaný retrospektivní přístup;

b)

pojistné smlouvy, které existovaly k datu přechodu na standard, na něž účetní jednotka použila přístup na základě reálné hodnoty; a

c)

všechny ostatní pojistné smlouvy.

a)

metod použitých k ocenění pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 a procesů pro odhad vstupů pro tyto metody. Není-li to prakticky neproveditelné, poskytne účetní jednotka také kvantitativní informace o těchto vstupech;

b)

všech změn metod a postupů pro odhad vstupů použitých k ocenění smluv, důvodu každé změny a typu dotčených smluv;

c)

v rozsahu nezahrnutém v písmenu a) přístup použitý:

a)

expozice vůči rizikům a způsob jejich vzniku;

b)

své cíle, zásady a postupy řízení rizik a metody ocenění těchto rizik a

c)

případné změny v písmenech a) nebo b) oproti předchozímu období.

a)

souhrnné kvantitativní údaje o tom, do jaké míry je vystavena danému riziku ke konci vykazovaného období. Toto zveřejnění musí vycházet z informací poskytovaných interně nejvyššímu vedení účetní jednotky;

b)

informace zveřejňované podle odstavců 127–132 v rozsahu, který není stanoven za použití písmene a) tohoto odstavce.

a)

analýzu citlivosti, která ukazuje, jak by byl hospodářský výsledek a vlastní kapitál ovlivněn změnami rizikových proměnných, které byly důvodně možné ke konci vykazovaného období:

b)

metody a předpoklady použité při zpracovávání analýzy citlivosti a

c)

změny metod a předpokladů použitých při přípravě analýzy citlivosti oproti předchozímu období a důvody těchto změn.

a)

vysvětlení metod použitých při zpracování takové analýzy citlivosti a hlavních parametrů a předpokladů, z nichž byly odvozeny poskytnuté údaje; a

b)

vysvětlení cíle použité metody a případných omezení, která mohou ovlivnit poskytované informace.

a)

částku, která nejlépe vyjadřuje její maximální expozici vůči úvěrovému riziku ke konci vykazovaného období, odděleně pro vystavené a držené zajistné smlouvy; a

b)

informace o úvěrové kvalitě držených zajistných smluv, které přestavují aktiva.

a)

popis řízení rizika likvidity;

b)

oddělené analýzy splatností pro portfolia vystavených pojistných smluv, které představují závazky, a portfolia držených zajistných smluv, které představují závazky, jež budou uvádět alespoň čisté peněžní toky z portfolií pro každý rok z prvních pěti let od data vykázání a souhrnně za dobu po prvních pěti letech. Účetní jednotka není povinna do těchto analýz zařadit závazky ze zbývajícího pojistného krytí oceněné za použití odstavců 55–59 a odstavců 69–70 A. Analýzy mohou mít podobu:

c)

částky splatné na požádání, s vysvětlením vztahu mezi takovými částkami a účetní hodnotou souvisejících portfolií smluv, nejsou-li zveřejněny podle písmene b) tohoto odstavce.

a)

nejistá budoucí událost (viz odstavce B3–B5);

b)

platby v naturáliích (viz odstavec B6);

c)

rozdíl mezi pojistným rizikem a jinými riziky (viz odstavce B7–B16);

d)

významné pojistné riziko (viz odstavce B17–B23);

e)

změny v úrovni pojistného rizika (viz odstavce B24–B25) a

f)

příklady pojistných smluv (viz odstavce B26–B30).

a)

pravděpodobnost vzniku pojistné události;

b)

kdy nastane pojistná událost nebo

c)

kolik bude muset účetní jednotka zaplatit, pokud nastane pojistná událost.

a)

ztrátu schopnosti účtovat pojistníkovi budoucí služby. Například ve smlouvě o životním pojištění propojeném s investicí znamená úmrtí pojistníka, že účetní jednotka již nemůže vykonávat služby správy investic a inkasovat poplatek za tyto služby. Tato ekonomická ztráta pro účetní jednotku však neplyne z pojistného rizika, podobně jako správce podílového fondu nepřebírá pojistné riziko v souvislosti s možným úmrtím klienta. Proto není potenciální ztráta budoucích poplatků za správu investic relevantní při ocenění výše pojistného rizika, které se smlouvou převádí;

b)

vzdání se práva na poplatky, k němuž by došlo při zrušení nebo odstoupení od smlouvy, v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že smlouva tyto poplatky zavedla, vzdání se práva na tyto poplatky nekompenzuje pojistníkovi dříve existující riziko. Proto nejsou tyto poplatky relevantní při stanovení výše pojistného rizika, které se smlouvou převádí;

c)

platbu podmíněnou událostí, která nezpůsobila pojistníkovi významnou ztrátu. Příkladem by byla smlouva, která požaduje od výstavce, aby zaplatil jeden milion MJ (1), pokud dojde k fyzické škodě na majetku, která způsobí pojistníkovi nevýznamnou ekonomickou ztrátu jedné měnové jednotky. V této smlouvě pojistník převádí na výstavce nevýznamné riziko ztráty jedné měnové jednotky. Zároveň smlouva vytváří nepojistné riziko, že pojistitel bude muset zaplatit 999 999 MJ, pokud dojde k určité události. Vzhledem k tomu, že v tomto případě neexistuje scénář, v němž pojistná událost způsobuje pojistníkovi významnou ztrátu, výstavce nepřijímá významné pojistné riziko od pojistníka a tato smlouva není pojistnou smlouvou;

d)

možné náhrady z titulu zajištění. Tyto náhrady účetní jednotka účtuje odděleně.

a)

pojištění proti krádeži nebo škodě;

b)

pojištění odpovědnosti za vady výrobků, profesní odpovědnosti, občanské odpovědnosti nebo právních výloh;

c)

pojištění a předplacené pohřební plány (ačkoli smrt je jistá, není jisté, kdy k ní dojde nebo, u některých typů pojištění, zda dojde k úmrtí v období krytém pojistkou);

d)

dožitím podmíněné renty a důchody, tj. smlouvy, které poskytují kompenzaci při nejisté události v budoucnosti – dožití pojištěného nebo příjemce důchodu – aby tomuto pojištěnému nebo příjemci důchodu zajistila úroveň příjmu, která by jinak byla nepříznivě ovlivněná jeho nebo jejím dožitím. (Závazky zaměstnavatele z plánů zaměstnaneckých požitků a závazky z titulu penzijních dávek vykazované dávkově definovanými penzijními plány nespadají za použití odst. 7 písm. b) do rozsahu působnosti IFRS 17);

e)

pojištění invalidity a nákladů na zdravotní péči;

f)

garanční pojištění, pojistka pro případ zneužití důvěry, pojistka na splnění smlouvy a kauce při nabídce do veřejné soutěže, tj. smlouvy, které poskytují pojistníkovi kompenzaci, pokud jiná strana nesplní smluvní závazek, například závazek zhotovit stavbu;

g)

záruky na výrobky. Záruky vystavené jinou stranou na výrobky prodávané výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem spadají do rozsahu působnosti IFRS 17. Záruky na výrobky vystavené přímo výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem nespadají za použití odst. 7 písm. a) do rozsahu působnosti IFRS 17, ale do rozsahu působnosti IFRS 15 nebo IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky;

h)

pojištění vlastnického práva (pojištění proti odhalení vady v právním nároku na nemovitost, která nebyla zjevná, když byla vystavena pojistná smlouva). V tomto případě je pojistnou událostí odhalení vady v právním nároku, a nikoli vada samotná;

i)

cestovní pojištění (kompenzace v penězích nebo v naturáliích pojistníkům za ztráty, které utrpěli před cestou nebo během cesty);

j)

pojistné listy pro případ katastrofy, které zajišťují omezené platby jistiny, úroku nebo obojího, pokud určitá událost nepříznivě ovlivní výstavce listu (pokud nevytvoří určitá událost významné pojistné riziko, například tehdy, když je událostí změna úrokové sazby nebo měnového kurzu),

k)

pojistné swapy a jiné smlouvy, které vyžadují platbu závislou na změnách v klimatických, geologických nebo jiných fyzických proměnných, které jsou specifické pro jednu stranu smlouvy.

a)

investiční smlouvy, které mají právní podobu pojistné smlouvy, ale nepřevádějí na výstavce významné pojistné riziko. Například životní pojistky, u nichž účetní jednotka nenese žádné významné riziko úmrtí nebo pracovní neschopnosti, nejsou pojistnými smlouvami; takové smlouvy jsou finančními nástroji nebo smlouvami o službách – viz odstavec B28. Investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti nesplňují definici pojistné smlouvy, spadají však do rozsahu působnosti IFRS 17, jsou-li vystaveny účetní jednotkou, která také vystavuje pojistné smlouvy, za použití odst. 3 písm. c);

b)

smlouvy, které mají právní formu pojištění, ale přenášejí veškeré významné pojistné riziko zpět na pojistníka prostřednictvím nezrušitelných a vynutitelných mechanismů, které upravují budoucí platby pojistníka jako přímý výsledek pojištěných ztrát. Například některé smlouvy o finančním zajištění nebo některé skupinové smlouvy přenášejí veškeré významné pojistné riziko zpět na pojistníky; takové smlouvy jsou finančními nástroji nebo smlouvami o službách (viz odstavec B28);

c)

samopojištění (tj. zachování rizika, které by mohlo být pokryto pojištěním). V takových situacích neexistuje pojistná smlouva, protože neexistuje žádná smlouva s jinou stranou. Pokud tedy účetní jednotka vystaví pojistnou smlouvu své mateřské, dceřiné nebo sesterské společnosti, není v účetní závěrce uvedena pojistná smlouva, neboť neexistuje smlouva s jinou stranou. V individuální nebo samostatné účetní závěrce výstavce nebo pojistníka však je pojistná smlouva vykázána;

d)

smlouvy (například sázkové smlouvy), na základě kterých se vyžaduje platba, pokud nastane určitá nejistá budoucí událost, avšak smluvním předpokladem platby podle těchto smluv není skutečnost, že událost nepříznivě ovlivní pojistníka. To však z definice pojistné smlouvy nevylučuje smlouvy, které specifikují předem stanovenou výplatu pro vyčíslení ztráty způsobené určitou událostí, například smrtí nebo nehodou (viz odstavec B12),

e)

deriváty, které vystavují stranu finančnímu riziku, ale nikoli pojistnému riziku, neboť tyto deriváty vyžadují, aby tato strana provedla platbu (nebo poskytla právo na obdržení platby) výhradně na základě změn jedné nebo více specifikovaných úrokových sazeb, ceny finančního nástroje, ceny komodity, změn měnového kurzu, cenového indexu, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo jakékoli jiné proměnné, a to za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné nebude tato proměnná specifická pro jednu stranu smlouvy;

f)

záruky k úvěru, které vyžadují platby i tehdy, když pojistník neutrpěl ztrátu vyplývající z toho, že dlužník neplatil splátky v termínu splatnosti; o takových smlouvách se účtuje za použití IFRS 9 Finanční nástroje (viz odstavec B29);

g)

smlouvy, které vyžadují platbu, jež závisí na klimatické, geologické nebo jiné fyzické proměnné, která není specifická pro jednu stranu smlouvy (obvykle se popisují jako klimatické deriváty);

h)

smlouvy, které zajišťují omezené výplaty jistiny, úroku nebo obojího v závislosti na klimatické, geologické nebo jiné fyzické proměnné, jejíž dopad není specifický pro jednu stranu smlouvy (obvykle se označují jako pojistné listy proti riziku katastrofy).

a)

bez ohledu na to, zda protistrana drží podkladový dluhový nástroj; nebo

b)

při změně úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu, a nikoli tehdy, pokud konkrétní dlužník neprovede platbu při splatnosti.

a)

investiční složka a pojistná složka nejsou do značné míry vzájemně spojeny;

b)

smlouvu s rovnocennými podmínkami na stejném trhu nebo ve stejné jurisdikci prodávají nebo by mohly prodávat samostatně buď subjekty, které vystavují pojistné smlouvy, nebo jiné strany. Účetní jednotka při tomto určení zohlední všechny přiměřeně dostupné informace. Účetní jednotka není povinna provést vyčerpávající šetření, aby určila, zda se investiční složka prodává samostatně.

a)

účetní jednotka není schopna ocenit jednu složku, aniž by přihlédla k druhé složce. Pokud se tedy hodnota jedné složky různí podle hodnoty druhé složky, použije účetní jednotka k účtování o kombinované investiční a pojistné složce IFRS 17; nebo

b)

pojistník není schopen získat prospěch z jedné složky, není-li přítomna i druhá složka. Pokud tedy zánik nebo splatnost jedné složky ve smlouvě způsobuje zánik nebo splatnost druhé složky, použije účetní jednotka k účtování o kombinované investiční a pojistné složce IFRS 17.

a)

peněžní toky a rizika související se zbožím nebo službou jsou do značné míry vzájemně spojeny s peněžními toky a riziky, které souvisejí s pojistnými složkami ve smlouvě; a

b)

účetní jednotka poskytuje významnou službu spočívající v integraci zboží nebo služby s pojistnými složkami.

a)

peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které jsou přímo přiřaditelné skupině pojistných smluv:

b)

peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které jsou přímo přiřaditelné portfoliu pojistných smluv, jiné než peněžní toky podle písmene a), skupinám smluv v portfoliu.

a)

účetní jednotka uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku a sníží účetní hodnotu aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv tak, aby účetní hodnota tohoto aktiva nepřevyšovala očekávaný čistý kladný peněžní tok u související skupiny pojistných smluv určený za použití odst. 32 písm. a);

b)

když účetní jednotka alokuje peněžní toky z pořízení pojistných smluv na skupiny pojistných smluv za použití odstavce B35 A písm. a) bod ii), uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku a sníží účetní hodnotu souvisejících aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, pokud:

a)

objektivní využití všech přiměřených a doložitelných informací dostupných bez nepřiměřených nákladů nebo úsilí (viz odstavce B37–B41);

b)

tržní proměnné a netržní proměnné (viz odstavce B42–B53);

c)

použití současných odhadů (viz odstavce B54–B60) a

d)

peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy (viz odstavce B61–B71).

a)

informací o pojistných událostech, které již pojistníci nahlásili;

b)

jiných informací o známých nebo odhadovaných charakteristikách pojistných smluv;

c)

historických údajů o vlastních zkušenostech účetní jednotky, dle potřeby doplněných o historické údaje z jiných zdrojů. Historické údaje se upravují tak, aby odrážely aktuální podmínky, například pokud:

d)

aktuálních informací o cenách, pokud jsou k dispozici, pro zajistné smlouvy a jiné finanční nástroje (pokud existují), které kryjí podobná rizika, například dluhopisy na katastrofy a deriváty na počasí, a o nejnovějších tržních cenách za převody pojistných smluv. Tyto informace se upravují tak, aby odrážely rozdíly mezi peněžními toky, které plynou z takových zajistných smluv nebo jiných finančních nástrojů a peněžními toky, které by vznikly v průběhu plnění podkladových smluv s pojistníkem ze strany účetní jednotky.

a)

tržní proměnné – proměnné, které lze pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů (například ceny veřejně obchodovaných cenných papírů a úrokové sazby); a

b)

netržní proměnné – veškeré ostatní proměnné (například četnost a závažnost pojistných nároků a úmrtnost).

a)

interní statistické údaje o úmrtnosti mohou být přesvědčivější než celostátní údaje o úmrtnosti, jsou-li celostátní údaje odvozeny od velké populace, která není z hlediska pojištěné populace reprezentativní. Důvodem by mohla být například skutečnost, že demografické charakteristiky pojištěné populace by se mohly významně lišit od celostátní populace, což znamená, že účetní jednotka by musela klást větší váhu na interní data a menší na celostátní statistiky;

b)

naopak pokud jsou interní statistické údaje odvozeny od malé populace s charakteristikami, které jsou považovány za blížící se charakteristikám celostátní populace, a celostátní statistiky jsou aktuální, bude účetní jednotka klást větší váhu na celostátní statistické údaje.

a)

aktualizované odhady věrně zobrazují podmínky na konci vykazovaného období;

b)

změny odhadů věrně zobrazují změny podmínek během období. Předpokládejme například, že odhady byly na počátku období na jednom konci přiměřené škály. Pokud by se podmínky nezměnily, posun odhadů k druhému konci škály na konci období by nezobrazoval věrně to, k čemu během daného období došlo. Pokud se nejnovější odhady účetní jednotky liší od jejích předešlých odhadů, ale podmínky se nezměnily, účetní jednotka posoudí, zda jsou nové pravděpodobnosti přiřazené každému scénáři odůvodněné. Při aktualizaci svých odhadů těchto pravděpodobností účetní jednotka zváží jak důkazy, které byly podkladem jejích předešlých odhadů, tak všechny nově dostupné důkazy, přičemž bude větší váhu přikládat přesvědčivějším důkazům.

a)

trvajících změn úmrtnosti;

b)

změn charakteristik pojištěné populace (například změny upisování nebo rozložení nebo selektivní storna ze strany pojistníků v neobvykle dobrém zdravotním stavu);

c)

náhodných výkyvů nebo

d)

identifikovatelných jednorázových příčin.

a)

odstoupí od svých smluv, pokud existuje určitá pravděpodobnost, že někteří z pojistníků tak neučiní; nebo

b)

budou ve svých smlouvách pokračovat, pokud existuje určitá pravděpodobnost, že někteří z pojistníků tak neučiní.

a)

pojistné (včetně úprav pojistného a splátek pojistného) od pojistníka a veškeré další peněžní toky vyplývající z takového pojistného;

b)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka včetně pojistných nároků, které již byly nahlášeny, ale dosud nebyly uhrazeny (tj. nahlášené pojistné nároky), vzniklé pojistné nároky z titulu událostí, které nastaly, ale u nichž dosud nebyly pojistné nároky nahlášeny, a veškeré budoucí pojistné nároky, u nichž má účetní jednotka hmotněprávní závazek (viz odstavec 34);

c)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka, které se různí podle výnosů z podkladových položek;

d)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka, které vyplývají z derivátů, například opce a záruky vložené do smlouvy, v rozsahu, v jakém tyto opce a záruky nejsou z pojistné smlouvy odděleny (viz odst. 11 písm. a));

e)

alokace peněžních toků z pořízení pojistných smluv přiřaditelných portfoliu, k němuž daná pojistná smlouva přísluší;

f)

náklady na vyřizování pojistných nároků (tj. náklady, které účetní jednotce vzniknou při šetření, zpracování a řešení pojistných nároků v rámci existujících pojistných smluv včetně právních poplatků a poplatků pro likvidátory pojistných událostí a interních nákladů na vyšetřování pojistných nároků a zpracování plateb z titulu pojistných nároků);

g)

náklady, které účetní jednotce vzniknou při poskytování smluvních dávek v naturáliích;

h)

náklady na správu a udržování pojistky, například náklady na fakturaci pojistného a zpracování změny pojistky (například přeměny a obnovy pojistného krytí). Tyto náklady zahrnují i opakované provize, které mají být vypláceny zprostředkovatelům pojištění, pokud určitý pojistník nadále hradí pojistné v rámci doby trvání pojistné smlouvy,

i)

z transakcí odvozené daně (například daně z pojistného, daně z přidané hodnoty a daně ze zboží a služeb) a odvody (například odvody za hasičské služby a výměry plateb do záručního fondu), které vyplývají přímo z existujících pojistných smluv nebo které lze těmto smlouvám přiměřeně a jednotně přiřadit;

j)

platby pojistitele v postavení fiduciáře ke splnění daňových povinností pojistníka a související přijaté platby;

k)

potenciální přijaté peněžní toky z náhrad (například náhrady a regresy) u budoucích pojistných nároků krytých stávajícími pojistnými smlouvami, a potenciální přijaté peněžní toky z náhrad u minulých pojistných nároků, pokud nesplňují podmínky pro uznání jako samostatná aktiva;

ka)

náklady, které účetní jednotka vynaloží:

l)

alokace fixní a variabilní výrobní režie (jako jsou náklady na účetnictví, lidské zdroje, informační technologie a podporu, odpisy budov, nájemné a údržba a síťové dodávky) přímo přiřaditelné plnění pojistných smluv. Tyto režijní náklady jsou alokovány na skupiny smluv pomocí metod, které jsou systematické a racionální a jsou soustavně používány na všechny náklady s obdobnými charakteristikami;

m)

veškeré jiné náklady, které lze specificky vyúčtovat pojistníkovi podle podmínek smlouvy.

a)

investiční výnosy. Investice se uznávají, oceňují a vykazují odděleně;

b)

peněžní toky (platby nebo příjmy) vzniklé z držených zajistných smluv. Zajistné smlouvy se uznávají, oceňují a vykazují odděleně;

c)

peněžní toky, které mohou vznikat z budoucích pojistných smluv, tj. peněžní toky mimo rámec doby trvání stávajících pojistných smluv (viz odstavce 34–35);

d)

peněžní toky týkající se nákladů, které nelze přímo přiřadit portfoliu pojistných smluv, které obsahuje danou smlouvu, například náklady na vývoj produktů a odbornou přípravu. Tyto náklady se v okamžiku jejich vzniku uznávají v hospodářském výsledku;

e)

peněžní toky, které vznikají z mimořádných částek na nevyužité pracovní síly nebo jiné zdroje, které jsou použity k plnění smlouvy. Tyto náklady se v okamžiku jejich vzniku uznávají v hospodářském výsledku;

f)

platby daně ze zisku a příjmy, které pojistitel nehradí nebo je obdrží jako fiduciář, nebo které nelze samostatně vyúčtovat pojistníkovi podle podmínek smlouvy;

g)

peněžní toky mezi jednotlivými složkami vykazující jednotky, jako je pojistný kapitál a vlastní kapitál, pokud tyto peněžní toky nemění částku, která bude vyplacena pojistníkům;

h)

peněžní toky ze složek oddělených od pojistné smlouvy a účtovaných pomocí jiných příslušných standardů (viz odstavce 10–13).

a)

aby pojistník sdílel s pojistníky v jiných smlouvách výnosy z téže specifikované skupiny sdružených podkladových položek a

b)

buď:

a)

zahrnují platby vyplývající z podmínek stávajících smluv ve prospěch pojistníků ve smlouvách v jiných skupinách, bez ohledu na to, zda se očekává provedení těchto plateb ve prospěch stávajících nebo budoucích pojistníků; a

b)

vylučují platby pojistníkům ve skupině, které byly za použití písmene a) zařazeny do peněžních toků z plnění v jiné skupině.

a)

k ocenění peněžních toků z plnění – současné diskontní sazby za použití odstavce 36;

b)

k určení úroku, který bude nabíhat u marže z pojistné smlouvy, za použití odst. 44 písm. b) u pojistných smluv bez prvků přímé účasti – diskontní sazby určené k datu prvotního uznání skupiny smluv, za použití odstavce 36 na nominální peněžní toky, které se neliší podle výnosů z kterékoli podkladové položky;

c)

k ocenění změn marže z pojistné smlouvy za použití odst. B96 písm. a) až b) a písm. d) u pojistných smluv bez prvků přímé účasti – diskontní sazby za použití odstavce 36 určené při prvotním uznání;

d)

u skupin smluv, u nichž se uplatní metoda alokace pojistného s významnou složkou financování pro úpravu účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odstavce 56 – diskontní sazby za použití odstavce 36 určené při prvotním uznání;

e)

pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek (viz odstavec 88) k určení výše finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění vykázaných v hospodářském výsledku:

a)

peněžní toky, které se neliší podle výnosů ze žádné podkladové položky, se diskontují pomocí sazeb, které žádnou takovou variabilitu neodrážejí;

b)

peněžní toky, které se liší podle výnosů ze žádné podkladové položky:

c)

nominální peněžní toky (tj. peněžní toky, které zahrnují vliv inflace) se diskontují pomocí sazeb, které zahrnují vliv inflace; a

d)

reálné peněžní toky (tj. peněžní toky, které vylučují vliv inflace) se diskontují pomocí sazeb, které vylučují vliv inflace.

a)

maximalizuje použití pozorovatelných vstupů (viz odstavec B44) a zohlední všechny přiměřené a doložitelné informace o netržních proměnných, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a to jak externí, tak interní (viz odstavec B49). Konkrétně nesmí být použité diskontní sazby v rozporu s dostupnými a relevantními tržními údaji a žádné použité netržní proměnné nesmí být v rozporu s pozorovatelnými tržními proměnnými;

b)

zohlední současné tržní podmínky z pohledu účastníka trhu;

c)

provede úsudek s cílem posoudit stupeň podobnosti prvků oceňované pojistné smlouvy a prvků nástroje, u něhož jsou k dispozici pozorovatelné tržní ceny, a upraví tyto ceny tak, aby odrážely rozdíly uvedených prvků.

a)

existují-li pro aktiva v referenčním portfoliu pozorovatelné tržní ceny na aktivních trzích, použije účetní jednotka tyto ceny (v souladu s odstavcem 69 IFRS 13);

b)

není-li trh aktivní, účetní jednotka upraví pozorovatelné tržní ceny pro podobná aktiva, aby byly srovnatelné s tržními cenami pro oceňovaná aktiva (v souladu s odstavcem 83 IFRS 13);

c)

neexistuje-li trh pro aktiva v referenčním portfoliu, účetní jednotka použije techniku odhadu. U takových aktiv (v souladu s odstavcem 89 IFRS 13) účetní jednotka:

a)

úpravu o rozdíly mezi částkou, načasováním a nejistotou peněžních toků z aktiv v portfoliu a částkou, načasováním a nejistotou peněžních toků z pojistných smluv a

b)

vyloučení tržních rizikových přirážek za úvěrové riziko, které jsou relevantní jen pro aktiva zařazená do referenčního portfolia.

a)

splněním závazku, který má určitou škálu možných výsledků vyplývajících z nefinančního rizika; a

b)

splněním závazku, který bude generovat pevné peněžní toky se stejnou očekávanou současnou hodnotou, jakou mají pojistné smlouvy.

a)

míru diverzifikačního užitku, kterou účetní jednotka zohledňuje při určování kompenzace, kterou požaduje za podstoupení uvedeného rizika; a