(EU) 2021/947Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1-78 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 9. června 2021 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 14. června 2021 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
►C1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ◄ (Úř. věst. L 209 14.6.2021, s. 1) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/947
ze dne 9. června 2021,
kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zavádí Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj“), včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruky pro vnější činnost, na dobu víceletého finančního rámce na období 2021–2027.
Stanoví se jím cíle nástroje, rozpočet na období od 2021 do 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„orientačním programem pro zemi“ orientační program vztahující se na jednu zemi;
„orientační programem pro více zemí“ orientační program vztahující se na více než jednu zemi;
„regionálním orientačním programem“ orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi ze stejné zeměpisné oblasti uvedené v čl. 4 odst. 2;
„nadregionálním orientačním programem“ orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi z různých zeměpisných oblastí uvedených v čl. 4 odst. 2;
„přeshraniční spoluprací“ spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy a jednou třetí zemí či více třetími zeměmi a územími podél vnějších pozemních a námořních hranic Unie; to zahrnuje rovněž nadnárodní spolupráci na větších nadnárodních územích nebo v oblastech přiléhajících k témuž moři, jakož i meziregionální spolupráci, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (dále jen „nařízení o Interregu“);
„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;
„organizacemi občanské společnosti“ celá řada aktérů s množstvím úloh a mandátů, které se mohou v průběhu času a v různých institucích a zemích lišit, což zahrnuje všechny nestátní, neziskové nezávislé a nenásilné subjekty, jejichž prostřednictvím se občané organizují, aby naplňovali společné cíle a ideály, včetně politických, kulturních, náboženských, environmentálních, sociálních nebo hospodářských, jež působí na místní, celostátní, regionální nebo mezinárodní úrovni a jež zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově;
„místním orgánem“ veřejnoprávní instituce s právní subjektivitou, která je součástí složky státní struktury, pod úrovní ústřední vlády, jako jsou vesnice, obce, okresy, provincie, kraje či regiony, a která je odpovědná občanům a obvykle složená z orgánu projednávajícího a rozhodujícího politické otázky, jako je rada nebo shromáždění, a výkonného orgánu, jako je starosta nebo jiný výkonný úředník, přímo či nepřímo volených nebo vybraných na místní úrovni;
„investičním oknem“ cílová oblast pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+ investičním portfoliím v konkrétních regionech, zemích nebo odvětvích;
„adicionalitou“ zásada založená na čl. 209 odst. 2 finančního nařízení, podle níž v souvislosti s tímto nařízením a nařízením o NPP III přispívá podpora prostřednictvím záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+ k udržitelnému rozvoji prostřednictvím operací, které by bez této záruky nemohly být provedeny nebo které dosahují pozitivních výsledků nad rámec toho, čeho by mohlo být dosaženo bez této záruky. Zásadou adicionality se rovněž rozumí, že operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost přilákají financování ze soukromého sektoru a řeší selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, jakož i zlepšování kvality, udržitelnosti, dopadu nebo rozsahu investic. Tato zásada rovněž zajišťuje, aby operace v rámci záruky pro vnější činnost nenahrazovaly podporu členského státu, soukromé financování či jiné unijní či mezinárodní finanční intervence a nevedy k vytlačení jiných veřejných či soukromých investic, ledaže by to bylo náležitě odůvodněno v souladu s cíli a zásadami nástroje. Projekty podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost mají zpravidla vyšší rizikový profil ve srovnání s portfoliem investic, které mají podporu způsobilých partnerských stran v rámci jejich běžné investiční politiky bez zapojení záruky pro vnější činnost;
„operacemi se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni“ operace, kdy je protistranou buď přímo stát, anebo veřejnoprávní subjekt plně krytý výslovnou zárukou státu, protože nemá právní způsobilost nebo finanční autonomii či možnost využívat nezbytného přímého financování;
„operacemi s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni“ operace, kdy je protistranou veřejný subjekt, který není krytý výslovnou zárukou státu a který je finančně schopen si na vlastní riziko půjčit a má právní způsobilost tak učinit;
„přispěvatelem“ mezinárodní finanční instituce, členský stát nebo veřejnoprávní instituce členského státu, veřejný orgán nebo jiný veřejný či soukromý subjekt přispívající do společného rezervního fondu;
„partnerskou zemí“ země nebo území, které mohou čerpat podporu Unie v rámci nástroje podle článku 4.
Odkazuje-li se v tomto nařízení na lidská práva, má se pro účely tohoto nařízení za to, že zahrnují i základní svobody.
Článek 3
Cíle nástroje
Obecnými cíli nástroje jsou:
prosazovat a podporovat hodnoty, zásady a základní zájmy Unie na celém světě za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti Unie stanovených v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o EU, a tím přispívat k omezení a z dlouhodobého hlediska k vymýcení chudoby, konsolidaci, podpoře a prosazování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu a řešení neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, včetně jejich prvotních příčin;
přispívat k podpoře mnohostrannosti a naplňování mezinárodních závazků a cílů, k nimž se Unie zavázala, zejména cílů udržitelného rozvoje, Agendy 2030 a cílů Pařížské dohody;
prosazovat silnější partnerství se třetími zeměmi včetně evropské politiky sousedství na základě společných zájmů a odpovědnosti s cílem podpořit stabilizaci, řádnou správu věcí veřejných a budování odolnosti.
Specifické cíle tohoto nástroje jsou:
podporovat a posilovat dialog a spolupráci se třetími zeměmi a regiony v sousedství, v subsaharské Africe, Asii a Tichomoří a v Americe a Karibiku;
rozvíjet zvláštní posílená partnerství a posílenou politickou spolupráci se zeměmi evropské politiky sousedství, založené na spolupráci, míru a stabilitě a sdílených závazcích týkajících se všeobecně platných hodnot demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a zaměřené na hlubokou a udržitelnou demokracii a postupnou sociálně-ekonomickou integraci, jakož i mezilidské kontakty;
na celosvětové úrovni:
chránit, podporovat a prosazovat demokracii, právní stát, včetně mechanismu odpovědnosti, a lidská práva, včetně genderové rovnosti a ochrany obránců lidských práv, a to i za nejobtížnějších okolností a v nejnaléhavějších situacích;
podporovat organizace občanské společnosti;
podporovat stabilitu a mír a předcházet konfliktům, a tím přispívat k ochraně civilního obyvatelstva, a
zabývat se dalšími globálními výzvami, jako jsou změna klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí, jakož i migrace a mobilita;
rychle reagovat na:
krizové situace, nestabilitu a konflikty, včetně těch, jež mohou vyplývat z migračních toků a nuceného vysídlování a hybridních hrozeb;
výzvy v oblasti odolnosti, včetně přírodních a člověkem způsobených katastrof, a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a
potřeby a priority zahraniční politiky Unie.
Článek 4
Oblast působnosti a struktura
Financování z prostředků Unie podle nástroje se provádí prostřednictvím:
zeměpisných programů;
tematických programů;
akcí rychlé reakce.
Zeměpisné programy zahrnují spolupráci s jednou a více zeměmi v těchto oblastech:
sousedství;
subsaharská Afrika;
Asie a Tichomoří;
Amerika a Karibik.
Zeměpisné programy se mohou vztahovat na všechny třetí země kromě kandidátů a potenciálních kandidátů, jak jsou definováni v nařízení o NPP III, a zámořských zemí a území.
Mohou být rovněž zřízeny zeměpisné programy kontinentální nebo nadregionální působnosti, zejména panafrický program, který by zahrnoval africké země podle prvního pododstavce písm. a) a b), a program, který by zahrnoval africké, karibské a tichomořské země podle prvního pododstavce písm. b), c) a d).
Zeměpisné programy v oblasti sousedství se mohou vztahovat na jakoukoli zemi či území uvedené v příloze I.
Za účelem dosažení cílů nástroje se zeměpisné programy zakládají na oblastech spolupráce stanovených v příloze II.
Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:
lidská práva a demokracie;
organizace občanské společnosti;
mír, stabilita a předcházení konfliktům;
globální výzvy.
Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.
Za účelem dosažení cílů nástroje se tematické programy zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze III.
Akce rychlé reakce umožňují včasnou akci s cílem:
přispět k míru, stabilitě a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po krizi, včetně těch, jež mohou způsobit migrační toky a nucené vysídlení;
přispět k posílení odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců a k propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a případně budování míru;
řešit potřeby a priority zahraniční politiky Unie.
Akce rychlé reakce se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.
Za účelem dosažení cílů nástroje se akce rychlé reakce zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze IV.
Akce podle nástroje se provádějí především prostřednictvím zeměpisných programů.
Akce prováděné prostřednictvím tematických programů jsou doplňkové k akcím financovaným v rámci zeměpisných programů a podporují globální a nadregionální iniciativy zaměřené na dosažení mezinárodně dohodnutých cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, jakož i na ochranu globálních veřejných statků nebo řešení globálních výzev. Prostřednictvím tematických programů lze akce provádět rovněž v případě, že:
neexistuje žádný zeměpisný program;
zeměpisný program byl pozastaven;
neexistuje dohoda o akci s dotčenou partnerskou zemí; nebo
akci nelze náležitě řešit zeměpisnými programy.
Akce rychlé reakce doplňují zeměpisné a tematické programy. Musí být koncipovány a prováděny tak, aby v relevantních případech umožňovaly kontinuitu zeměpisných nebo tematických programů.
Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2021 akt v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplňuje o ustanovení určující:
specifické cíle a prioritní oblasti spolupráce odvozené z oblastí spolupráce pro zeměpisné programy uvedených v příloze II, včetně stanovení priorit, pro tyto regiony a podregiony: jižní sousedství, východní sousedství, západní Afrika, východní a střední Afrika, jižní Afrika a Indický oceán, Blízký východ, Střední Asie, jižní Asie, severní a jihovýchodní Asie, Tichomoří, Amerika a Karibik;
orientační tematické cíle pro zeměpisný pilíř a
orientační finanční příděly pro západní Afriku, východní a střední Afriku, jižní Afriku a podregiony Indického oceánu.
Akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce bude přezkoumán při hodnocení v polovině období uvedeném v čl. 42 odst. 2.
Článek 5
Soulad, soudržnost, synergie a doplňkovost
Za tímto účelem Unie zohledňuje dopad všech vnitřních a vnějších politik na udržitelný rozvoj a usiluje o prosazování větší synergie a doplňkovosti, zejména pokud jde o obchodní politiku, hospodářskou spolupráci a další odvětvovou spolupráci.
Článek 6
Rozpočet
Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z:
60 388 000 000 EUR na zeměpisné programy:
6 358 000 000 EUR na tematické programy:
3 182 000 000 EUR na akce rychlé reakce.
Článek 7
Rámec politiky
Zastřešující rámec politiky pro provádění nástroje tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody, jichž je Unie stranou, a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah mezi Unií a partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady, závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry ze setkání s partnerskými zeměmi na úrovni hlav států nebo předsedů vlád či ministrů, usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
Článek 8
Obecné zásady
Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a jinými dárci.
Unie podporuje účinnou mnohostrannost posilující spolupráci s mezinárodními organizacemi a jinými dárci.
Unie zohledňuje výsledky při provádění povinností a závazků včetně Agendy 2030, mezinárodních úmluv o lidských právech a jiných úmluv, včetně úmluv o normách jaderné bezpečnosti, mezinárodních dohod, zejména Pařížské dohody, a naplňování smluvních vztahů s Unií, zejména dohod o přidružení, dohod o partnerství a spolupráci a obchodních dohod, a věnuje se těmto výsledkům při pravidelném politickém dialogu s partnerskými zeměmi.
V souladu se zásadou inkluzivního partnerství a transparentnosti Komise v relevantních případech zajistí, aby se uskutečnily náležité konzultace relevantních zúčastněných stran partnerských zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, a aby tyto subjekty měly včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní se vhodným způsobem zapojit a hrát smysluplnou úlohu při navrhování, provádění a souvisejícím monitorování programů. V případě potřeby Komise rovněž zajistí vedení posíleného dialogu se soukromým sektorem.
V souladu se zásadou odpovědnosti Komise ve vhodných případech upřednostní, aby pro provádění programů byly využity instituce a systémy partnerských zemí.
Unie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory s cílem zvýšit účinnost a účelnost.
Unie při provádění nástroje podporuje inkluzivnost a spolupráci s členskými státy s cílem maximalizovat přidanou hodnotu a zohlednit zkušenosti a kapacity, a tím posílit sdílené zájmy, hodnoty a společné cíle. Unie podporuje sdílení osvědčených postupů a znalostí mezi orgány a odborníky členských států.
Tyto akce vycházejí z pravidelné a zevrubné analýzy konfliktů v zájmu zajištění citlivosti z hlediska konfliktů a uplatňují přístup k reformě bezpečnostního sektoru přispívající k demokratické správě věcí veřejných, odpovědnosti a lidské bezpečnosti včetně přínosů pro místní obyvatelstvo. Tato opatření jsou v relevantních případech zakotvena v kontextu dlouhodobější pomoci zaměřené na reformu bezpečnostního sektoru.
Článek 9
Budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje
Pomoc podle tohoto článku se poskytuje, pouze pokud:
požadavky k náležitému dosažení cílů Unie podle nástroje není možné splnit prostřednictvím nevojenských aktérů a pokud je ohrožena existence fungujících státních institucí či ochrana lidských práv a základních svobod a státní instituce nemohou tomuto ohrožení čelit, a
mezi dotčenou partnerskou zemí a Unií panuje shoda v tom, že vojenští aktéři mají klíčový význam pro zachování, nastolení nebo opětovné nastolení podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj, mimo jiné v krizích a v kontextu a situacích nestability nebo destabilizace.
Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských aktérů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:
běžných vojenských výdajů;
nákupu zbraní a střeliva nebo jakéhokoli jiného vybavení určeného k použití smrtící síly, ani
výcviku, jehož účelem je konkrétně zlepšit bojeschopnost ozbrojených sil.
HLAVA II
PROVÁDĚNÍ NÁSTROJE
KAPITOLA I
Programování
Článek 10
Oblast působnosti pro zeměpisné programy
Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje se zeměpisné programy vypracovávají na základě těchto oblastí spolupráce:
řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, včetně genderové rovnosti;
vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a diskriminaci a podpora lidského rozvoje;
migrace, nucené vysídlování a mobilita;
životní prostředí a změna klimatu;
inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné zaměstnání;
mír, stabilita a předcházení konfliktům;
partnerství.
Článek 11
Oblast působnosti pro tematické programy
Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje zahrnují tematické programy následující oblastí intervence:
lidská práva a demokracie: prosazování
základních hodnot demokracie;
právního státu;
univerzálnosti, nedělitelnosti a vzájemné provázanosti lidských práv;
úcty k lidské důstojnosti;
zásad nediskriminace, rovnosti a solidarity;
dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;
organizace občanské společnosti:
inkluzivní, participativní, posílená a nezávislá občanská společnost a demokratický prostor v partnerských zemích;
inkluzivní a otevřený dialog s aktéry občanské společnosti i mezi nimi;
informovanost, porozumění, znalosti a zapojení evropských občanů v otázkách rozvoje;
mír, stabilita a předcházení konfliktům:
pomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize;
pomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb;
globální výzvy:
zdraví;
vzdělávání;
genderová rovnost a posilování postavení žen a dívek;
děti a mládež;
migrace, nucené vysídlování a mobilita;
důstojná práce, sociální ochrana, nerovnost a inkluze;
kultura;
zajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu;
udržitelná energetika;
udržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru;
zabezpečení potravin a výživy;
posílení role místních orgánů coby aktérů rozvoje;
prosazování inkluzivních společností a mnohostranných iniciativ, řádné správy ekonomických záležitostí, včetně spravedlivé a inkluzivní mobilizace domácích příjmů;
podpora posouzení a zdokumentování pokroku při provádění zásad partnerství a účinnosti.
Článek 12
Obecný přístup k programování
Na základě článku 7 se programování podle nástroje zakládá na těchto zásadách:
programové dokumenty poskytují soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a partnerskými zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti a s cíli a zásadami stanovenými v tomto nařízení;
při přípravě programových dokumentů pro partnerské země a regiony v krizových situacích, v období po krizi nebo v nestabilních a zranitelných situacích je nutno provést analýzu konfliktů, která zajistí přístup citlivý z hlediska konfliktů, a řádně zohlednit zvláštní potřeby a okolnosti dotčených partnerských zemí nebo regionů a jejich obyvatelstva; v případech, kdy se partnerské země nebo regiony přímo účastní krizových, pokrizových nebo nestabilních situací, anebo kdy jsou těmito situacemi zasaženy, se klade zvláštní důraz na zintenzivnění koordinace mezi všemi relevantními aktéry s cílem přispět k přechodu od mimořádné situace do fáze udržitelného rozvoje a stabilního míru včetně předcházení násilí;
za účelem podpory soudržnosti, doplňkovosti a jednotnosti svých činností v oblasti spolupráce zajistí Unie a její členské státy v počáteční fázi a v průběhu celého programování vzájemné inkluzivní konzultace. Upřednostňovaným přístupem k programování v jednotlivých zemích je společné programování a jeho provádění musí být flexibilní, inkluzivní a vycházet z iniciativy na úrovni jednotlivých zemí. Společné programování je otevřené dalším relevantním dárcům a subjektům, vyhodnotí-li to Unie a členské státy jako vhodné; mimoto se ve všech vhodných případech Unie a její členské státy snaží podporovat partnerské země prostřednictvím společného provádění;
Unie v počáteční fázi a v průběhu celého programování podporuje pravidelný mnohostranný a inkluzivní dialog s dalšími dárci a subjekty, včetně místních orgánů, zástupců občanské společnosti, nadací a případně soukromého sektoru, s cílem usnadnit ve vhodných případech jejich příslušné příspěvky a zajistit, aby při programování hráli smysluplnou úlohu;
tematický program pro lidská práva a demokracii a tematický program pro organizace občanské společnosti, uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) a b), poskytují pomoc nezávisle na souhlasu vlád a jiných orgánů veřejné správy dotčených třetích zemí a podporují především aktéry občanské společnosti na všech úrovních s přihlédnutím k formám a metodám provádění, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 3.
Evropský parlament a Rada jsou informovány o výsledku konzultací plánovaných podle prvního pododstavce písm. c) a d).
Článek 13
Programové zásady pro zeměpisné programy
Programování zeměpisných programů se zakládá na těchto zásadách:
aniž je dotčen odstavec 5, zakládají se akce v nejvyšším možném rozsahu na včasném, průběžném a inkluzivním dialogu mezi Unií, členskými státy a dotčenými partnerskými zeměmi, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, do něhož jsou zapojeny organizace občanské společnosti, celostátní, regionální a místní zastupitelské orgány a další zúčastněné strany, s cílem zvýšit demokratickou odpovědnost za tento proces a stimulovat podpora celostátních a regionálních strategií;
je-li to vhodné, programové období je synchronizováno a sladěno se strategickými cykly partnerských zemí;
programování může předpokládat činnosti v oblasti spolupráce financované z různých prostředků stanovených v čl. 6 odst. 2 a z jiných programů Unie v souladu s jejich základními akty.
Programování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází:
z potřeb partnerů určených na základě specifických kritérií s přihlédnutím k počtu obyvatel, chudobě, nerovnosti, lidskému rozvoji, hospodářské a environmentální zranitelnosti a odolnosti státu a společnosti a k dopadu vleklých nebo opakujících se krizí;
ze schopnosti a závazku partnerů prosazovat společné hodnoty, zásady a zájmy, včetně lidských práv, základních svobod, demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, boje proti korupci, svobodného občanského prostoru a genderové rovnosti, a podporovat společné cíle, mnohostranné aliance a mnohostrannou spolupráci, mezinárodní systém založený na pravidlech, jakož i prosazování priorit Unie;
ze závazků partnerů, včetně závazků dohodnutých společně s Unií, a jejich plnění posuzovaného na základě kritérií, jako je politická reforma, hospodářský a sociální rozvoj, environmentální udržitelnost a účinné využití pomoci, s přihlédnutím ke zvláštnostem a úrovni rozvoje partnerských zemí;
z potenciálního dopadu financování z prostředků Unie v partnerských zemích a regionech;
z kapacit partnerů mobilizovat a účinně využívat domácí zdroje, zajistit přístup k finančním prostředkům a řídit zdroje transparentně na podporu vnitrostátních priorit rozvoje, jakož i jejich absorpčních kapacit.
Článek 14
Programové dokumenty pro zeměpisné programy
Víceleté orientační programy se zakládají na:
celostátní nebo regionální strategii ve formě rozvojového plánu nebo podobného dokumentu schváleného Komisí jako základ pro odpovídající víceletý orientační program v době přijímání uvedeného dokumentu;
rámcovém dokumentu, který stanoví politiku Unie ve vztahu k dotčenému partnerovi nebo partnerům, včetně společného dokumentu mezi Unií a členskými státy;
společném dokumentu mezi Unií a dotčeným partnerem nebo partnery, v němž se stanoví společné priority a vzájemné závazky.
Článek 15
Programové dokumenty pro tematické programy
Stanoví se rovněž zdroje a priority případných intervencí pro účast v globálních iniciativách.
Článek 16
Přijímání a změny víceletých orientačních programů
Článek 17
Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority
Částka uvedená v čl. 6 odst. 3 se použije tam, kde je jí nejvíce třeba a kde je její použití řádně odůvodněné, mimo jiné k:
zajištění odpovídající reakce Unie v případě nepředvídaných okolností;
řešení nových potřeb nebo nově se objevujících výzev, jako jsou výzvy na hranicích Unie nebo na hranicích jejích sousedů související s krizovými situacemi, přírodními nebo způsobenými člověkem, násilným konfliktem a situacemi po ukončení krize nebo migračním tlakem a nuceným vysídlováním;
prosazování nových mezinárodních iniciativ nebo priorit pod vedením Unie.
KAPITOLA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OBLASTI SOUSEDSTVÍ
Článek 18
Specifické cíle týkající se oblasti sousedství
V souladu s články 3 a 4 jsou specifickými cíli podpory Unie podle nástroje v oblasti sousedství:
podpora posílené politické spolupráce a posilování a upevňování pevné a udržitelné demokracie, stability, řádné správy věcí veřejných, právního státu a dodržování lidských práv;
podpora provádění dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod a společně dohodnutých programů pro přidružení a priorit partnerství nebo rovnocenných dokumentů, mimo jiné prostřednictvím institucionální spolupráce a budování kapacit;
podpora posíleného partnerství se společnostmi mezi Unií a partnerskými zeměmi a mezi partnerskými zeměmi, mimo jiné prostřednictvím mezilidských kontaktů a široké škály činností specificky zaměřených na mládež;
posílení regionální a přeshraniční spolupráce, zejména v rámci Východního partnerství, Unie pro Středomoří, spolupráce v rámci evropského sousedství, jakož i regionální spolupráce v oblasti Černého moře, spolupráce v arktické oblasti a Severní dimenze, a to i v oblastech, energetiky a bezpečnosti;
dosažení postupné integrace do vnitřního trhu Unie a posílené odvětvové a meziodvětvové spolupráce, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími relevantními mezinárodními normami a standardy a lepšího přístupu na trh, a to i prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu a souvisejícího budování institucí a investic;
posílení partnerství v oblasti řádně řízené a bezpečné migrace a mobility a v příslušných případech a za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a zabezpečenou mobilitu, podpora provádění stávajících bezvízových režimů v souladu s revidovaným mechanismem pozastavení vízové povinnosti, dialogy o uvolnění vízového režimu a dvoustranné nebo regionální dohody a ujednání se třetími zeměmi, včetně partnerství v oblasti mobility;
podpora budování důvěry a dalších opatření přispívajících k bezpečnosti, předcházení konfliktům a jejich řešení, včetně podpory pro obyvatelstvo zasažené konfliktem a pro obnovu.
Článek 19
Programové dokumenty a kritéria pro přidělování prostředků
Odchylně od čl. 13 odst. 2 a 3 je podpora Unie v rámci zeměpisných programů v oblasti sousedství rozlišená co do formy i částek a bere v úvahu u dané partnerské země její:
potřeby na základě ukazatelů, jako jsou například počet obyvatel, nerovnosti a úroveň rozvoje;
závazek naplňovat společně dohodnuté cíle v oblasti politických, hospodářských, environmentálních a sociálních reforem a pokrok při jejich provádění;
závazek budovat pevnou a udržitelnou demokracii a zasazovat se o právní stát, řádnou správu věcí veřejných, lidská práva a boj proti korupci a pokrok v těchto oblastech;
partnerství s Unií, včetně úrovně jejích ambicí pro toto partnerství;
absorpční kapacitu a potenciální dopad podpory Unie podle nástroje.
Článek 20
Přístup založený na pobídkách
Článek 21
Orientační programy pro více zemí
Orientační programy pro více zemí v oblasti sousedství se zaměřují na výzvy, jež jsou společné všem nebo několika partnerským zemím, na základě priorit Východního partnerství a jižního rozměru revidované evropské politiky sousedství a s přihlédnutím k činnostem prováděným v kontextu Unie pro Středomoří, a na regionální, nadregionální a podregionální spolupráci, především mezi dvěma nebo více partnerskými zeměmi, mimo jiné v rámci regionální spolupráce týkající se Severní dimenze a Černomořské synergie.
Článek 22
Přeshraniční spolupráce
KAPITOLA III
AKČNÍ PLÁNY, OPATŘENÍ A ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ
Článek 23
Akční plány a opatření
Mimořádné opatření pomoci může trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a neočekávaných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.
V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření.
Článek 24
Podpůrná opatření
Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 23, přijme Komise případná podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:
studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;
výzkumné a inovační činnosti a studie o relevantních otázkách a jejich šíření;
výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a institucionální komunikace a zviditelňování politických priorit Unie.
Článek 25
Přijímání akčních plánů a opatření
Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:
jednotlivých opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 5 000 000 EUR;
zvláštních a podpůrných opatření, jakož i akčních plánů a opatření přijatých za účelem provedení akcí rychlé reakce, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 000 000 EUR;
mimořádných opatření pomoci uvedených v čl. 23 odst. 6, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 20 000 000 EUR;
technických změn akčních plánů a opatření, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako jsou:
změny způsobu provádění;
prodloužení prováděcího období;
přerozdělení prostředků mezi různé akce obsažené v akčním plánu;
zvýšení či snížení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu a nepřekračující 10 000 000 EUR;
V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) a písm. d) bodě iv) tohoto odstavce uplatňují každoročně.
Akční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 45 ve lhůtě jednoho měsíce od svého přijetí.
Provedou se další vhodná předběžná hodnocení, přiměřená cílům a částkám plánovaných akcí a opatření, s cílem stanovit možné důsledky a rizika těchto akcí a opatření s ohledem na lidská práva, přístup k přírodním zdrojům, jako je půda, a sociální normy, a to v podobě posouzení dopadu hlavních akcí a opatření, u nichž se předpokládá, že budou mít na tyto oblasti významný dopad.
Strategické posuzování vlivů na životní prostředí, včetně dopadu na změnu klimatu, se v relevantních případech použije při provádění odvětvových programů. Zajistí se zapojení zúčastněných stran do posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování.
Článek 26
Metody spolupráce
Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít například formu:
třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;
opatření administrativní a technické spolupráce, jakož i budování kapacit, a to i za účelem sdílení zkušeností z transformace a provádění reforem, jako je decentralizovaná spolupráce prostřednictvím partnerství a „twinning“ mezi veřejnými institucemi, včetně místních orgánů, veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými plněním úkolů veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země či regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;
příspěvků na nezbytné náklady na vytvoření a správu partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně nákladů na jejich nezávislé posouzení a monitorování, pokud možno organizacemi občanské společnosti;
programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;
příspěvků na náklady účasti zemí v programech Unie a akcích prováděných unijními agenturami a jinými subjekty, jakož i orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU.
Článek 27
Formy financování z prostředků Unie
Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:
grantů;
zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce;
rozpočtové podpory;
příspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;
finančních nástrojů;
rozpočtových záruk;
operací kombinování zdrojů;
odpuštění dluhu v kontextu mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;
finanční pomoci;
placených externích odborníků.
Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:
grantů nízké hodnoty pro obránce lidských práv na financování naléhavých ochranných opatření a potřeb, mimo jiné prostřednictvím mechanismů na ochranu ohrožených obránců lidských práv, jakož i pro mediátory a další aktéry občanské společnosti zapojené do dialogu o krizích a ozbrojených konfliktech, řešení konfliktů, usmíření a budování míru, ve vhodných případech i bez potřeby spolufinancování;
grantů, případně i bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, včetně porušování lidských práv, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize či ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv, mediátoři a další aktéři občanské společnosti účastnící se dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru působí v nejsložitějších podmínkách; hodnota těchto grantů nesmí překročit 1 000 000 EUR a jejich trvání nesmí přesáhnout 18 měsíců, přičemž ji lze prodloužit o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich provádění;
grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus pro lidská práva, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty a obránce lidských práv ze třetích zemí;
grantů nízké hodnoty pro organizace občanské společnosti, které v maximální možné míře využívají zjednodušené formy financování v souladu s článkem 125 finančního nařízení.
Rozpočtová podpora, mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, se zakládá na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a oddanosti partnerských zemí všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům a právnímu státu, s ohledem na jejich dosažené výsledky a pokrok, přičemž jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a lepší správu věcí veřejných, které doplňují úsilí partnerů s cílem shromáždit více prostředků a lépe je vynakládat na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření důstojných pracovních míst, a to i pro mladé lidi, vymýcení chudoby, snižování nerovností a budování a upevňování demokracie a mírumilovných společností. Rozpočtová podpora rovněž přispívá k genderové rovnosti.
Jakékoli rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů.
Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím.
Příspěvky pro finanční nástroje podle nástroje mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
Článek 28
Způsobilé osoby a subjekty
Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované v rámci zeměpisných programů, tematického programu pro organizace občanské společnosti a tematického programu pro globální výzvy je otevřena mezinárodním organizacím a všem dalším právním subjektům, které jsou státními příslušníky dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:
členské státy, příjemci uvedení v relevantní příloze nařízení o NPP III a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru;
partnerské země sousedství a Ruská federace, pokud příslušný postup probíhá v kontextu programů uvedených v příloze I, kterých se účastní;
rozvojové země a území, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci zveřejněném Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, které nejsou členy skupiny G20, a zámořské země a území;
rozvojové země, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, které jsou členy skupiny zemí G20, a další země a území, pokud příslušný postup probíhá v rámci akce financované Unií podle nástroje, které se účastní;
země, pro které Komise stanoví přístup k vnějšímu financování na základě vzájemnosti; tento přístup může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých podle nástroje; Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi;
členské země OECD v případě smluv prováděných v některé z nejméně rozvinutých zemí nebo silně zadlužených chudých zemí uvedených v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci.
Článek 29
Vyloučené činnosti
Financování z prostředků Unie podle nástroje nepodporuje akce ani opatření, které:
mohou vést k porušování lidských práv v partnerských zemích;
jsou neslučitelné s vnitrostátně stanoveným příspěvkem přijímající země podle Pařížské dohody, podporují investice do fosilních paliv nebo podle prověření a posouzení vlivů na životní prostředí mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo klima, nejsou-li tyto akce nebo opatření nezbytně nutné pro dosažení cílů nástroje a nejsou-li doprovázeny vhodnými opatřeními k vyloučení, prevenci nebo omezení těchto účinků a pokud možno k jejich vyrovnání, včetně podpory pro postupné ukončení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí.
Článek 30
Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji a rozpočtové záruky
Komise informuje Evropský parlament a Radu o přenesených prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.
Ustanovení čl. 114 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení se na víceleté akce uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.
Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.
KAPITOLA IV
EFSD+, ZÁRUKA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST, ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY A FINANČNÍ POMOC TŘETÍM ZEMÍM
Článek 31
Oblast působnosti a financování
EFSD+ posiluje zejména udržitelný a inkluzivní hospodářský, environmentální a sociální rozvoj, přechod k udržitelné ekonomice s přidanou hodnotou a stabilní investiční prostředí. Podporuje rovněž socioekonomickou a environmentální odolnost v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby. Tím EFDS+ přispívá ke snížení socioekonomických nerovností, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění, ochraně životního prostředí a environmentálnímu řízení, vytváření důstojných pracovních míst na základě základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, ekonomickým příležitostem, dovednostem a podnikání, socioekonomickým odvětvím, včetně sociálních podniků a družstev, mikropodniků, a malých a středních podniků, udržitelné propojenosti, podpoře zranitelných skupin, prosazování lidských práv, genderové rovnosti a posílení postavení žen a mladých lidí a současně řeší i specifické socioekonomické základní příčiny neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, v souladu s prioritními oblastmi uvedenými v příloze V a příslušnými orientačními programovými dokumenty.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinutým zemím a silně zadluženým chudým zemím, mimo jiné poskytováním podpory pro budování institucionálních kapacit, správy ekonomických záležitostí a technické pomoci.
Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka záruky pro vnější činnost změní až o 20 %.
Na zajištění záruky pro vnější činnost lze z rozpočtu Unie použít nejvýše 10 000 000 000 EUR. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka mění s cílem zajistit, aby výše poskytnutých prostředků odrážela výši a míru tvorby rezerv záruky pro vnější činnost s přihlédnutím k druhu zaručených operací.
Míra tvorby rezerv pro záruku pro vnější činnost činí 9 % pro makrofinanční pomoc Unie a pro rozpočtové záruky, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi.
Míry tvorby rezerv se přezkoumávají přinejmenším každé tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v článku 51. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se míry tvorby rezerv mění.
Článek 32
Struktura EFSD+
Článek 33
Strategická rada EFSD+
Strategická rada EFSD+ pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a provádění EFSD+.
Článek 34
Regionální provozní rady
Provozní rady regionálních investičních platforem zohledňují poradenství dotčených strategických rad a příslušná posouzení rizik, jsou na úrovni provádění nápomocny Komisi při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací kombinování zdrojů a používání záruky pro vnější činnost, která zahrnuje navrhované investiční programy EFSD+.
Článek 35
Způsobilost a výběr operací a protistran u záruky pro vnější činnost v rámci EFSD+
Záruka pro vnější činnost podporuje finanční a investiční operace, které splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, týkající se zejména potřeby dosáhnout adicionality, mimo jiné řešením selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, sladěním zájmů způsobilých protistran zamezením narušení hospodářské soutěže a případně maximalizací soukromých investic, a které:
jsou v souladu s článkem 34 finančního nařízení předmětem předběžných hodnocení, která jsou úměrná cílům a částkám vynakládaným v rámci plánovaných operací, s cílem určit možné důsledky a rizika těchto operací s ohledem na lidská práva, environmentální, pracovní a sociální normy, a to i formou posouzení dopadů u hlavních programů, u nichž se očekává, že budou mít na tyto oblasti významný dopad, v souladu s účelem EFSD+ stanoveným v čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a s náležitým zohledněním zásady svobodného a předchozího informovaného souhlasu dotčených komunit v případě investic souvisejících s půdou;
zajišťují doplňkovost v rámci jednotlivých pilířů plánu vnějších investic i s dalšími iniciativami;
jsou ekonomicky a finančně životaschopné, s patřičným přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu, a současně zohledňují konkrétní podmínky fungování a kapacity zemí, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země, malé ostrovní rozvojové státy, vnitrozemské rozvojové země a silně zadlužené chudé země, kterým mohou být poskytnuty výhodnější podmínky;
jsou technicky proveditelné a udržitelné z environmentálního a sociálního hlediska a maximalizují dopad na rozvoj;
nenarušují trhy v partnerských zemích a regionech a nevedou k nekalé soutěži s místními subjekty;
jsou prováděny v souladu s rámcem politiky uvedeným v článku 7, platnými závazky a normami v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva a mezinárodně dohodnutými pokyny, zásadami a úmluvami týkajícími se investic, zejména těmi, jež byly přijaty OSN a OECD, při plném dodržování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, jakož i v souladu s cíli a obecnými zásadami stanovenými v článcích 3 a 8.
Záruka pro vnější činnost se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:
úvěry, včetně úvěrů v místní měně;
záruky;
protizáruky;
nástroje kapitálového trhu;
jakákoli jiná forma financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.
Komise zajišťuje účinné, účelné a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami, včetně malých a středně velkých protistran, a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi, přičemž řádně zohledňuje jejich kapacity, přidanou hodnotu a zkušenosti.
Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami v souladu s čl. 27 odst. 7 a také to, aby v žádném období provádění EFSD+ nedocházelo ke střetu zájmů. S cílem zajistit doplňkovost si může Komise od způsobilých protistran vyžádat veškeré relevantní informace o jejich operacích probíhajících mimo EFSD+.
Komise vybere způsobilé protistrany v souladu s článkem 154 finančního nařízení, přičemž řádně zohlední:
poradenství strategické rady a regionálních provozních rad;
cíle investičního okna;
zkušenosti a kapacitu řízení rizik způsobilé protistrany;
výši vlastních a dodatečných zdrojů, jakož i spolufinancování od soukromého sektoru, které je způsobilá protistrana připravena mobilizovat pro investiční okno, s řádným přihlédnutím k výši investice;
odvětvové nebo zeměpisné odborné znalosti způsobilých protistran;
přínosy podpory spolupráce mezi způsobilými protistranami.
Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, jakož i posouzením jejího souladu s prioritami tohoto nařízení a případně nařízení o NPP III. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.
Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Tyto nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem či zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, těchto partnerských zemí. Z těchto nástrojů nesmějí mít prospěch společnosti kontrolované vojenským odvětvím nebo odvětvím státní bezpečnosti, s výjimkou řádně odůvodněných případů.
Článek 36
Úloha EIB
EIB disponuje výlučností v případě operací se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni v rámci výlučného specializovaného investičního okna. V rámci tohoto výlučného specializovaného investičního okna se příspěvkem z vlastních zdrojů rozumí převzetí zbytkového rizika a záruka EU kryje 65 % celkové částky vyplacené a zaručené v rámci finančních operací EIB po odečtení všech uhrazených částek a po přičtení všech souvisejících částek.
Odchylně od druhého pododstavce platí, že pokud EIB nemůže provádět operace v rámci výlučného specializovaného investičního okna nebo se rozhodne, že takové operace provádět nebude, je provádění těchto operací umožněno jiným způsobilým protistranám v souladu s podmínkami, které jsou stanoveny v relevantních dohodách o záruce pro vnější činnost, jež zohledňují podmínky nabízené EIB pro stejný druh operací a zvláštní potřeby, okolnosti a povahu způsobilé protistrany, která tyto operace provádí.
EIB je způsobilá k provádění operací s protistranami na nižší než státní úrovni, na něž se nevztahuje výlučné specializované investiční okno uvedené v odstavci 1, a operací se soukromým sektorem. Postup uvedený v článku 35 se použije k tomu, aby byla EIB případně svěřena dvě další specializovaná investiční okna zahrnující:
nevýlučné komplexní krytí rizik u operací s komerčními protistranami na nižší než státní úrovni a
nevýlučné operace na podporu přímých zahraničních investic, obchodu a internacionalizace ekonomik partnerských zemí, které poskytují krytí politických rizik pro operace soukromého sektoru.
Při provádění specializovaných investičních oken uvedených v odstavcích 1 a 2 postupuje EIB v souladu s tímto nařízením, včetně jeho celkových cílů a cílů EFSD+ a případně i cílů nařízení o NPP III, jakož i s relevantními programovými dokumenty a povinnostmi podávat zprávy.
Operace v rámci specializovaného investičního okna uvedeného v odst. 2 písm. b) musí být v souladu s operacemi vývozních úvěrových agentur členských států.
U operací EIB spadajících do investičních oken uvedených v tomto článku se posouzení způsobilosti uvedené v čl. 35 odst. 9 provede v rámci postupu stanoveného v článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU. EIB včas poskytne veškeré informace, které Komise za tímto účelem požaduje. Na finanční operace EIB spadající do těchto investičních oken se záruka EU nevztahuje, pokud Komise postupem podle článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU, vydá nepříznivé stanovisko. Veškeré další podmínky vztahující se na EIB se stanoví v příslušných dohodách o záruce pro vnější činnost.
Článek 37
Příspěvek dalších dárců na záruku pro vnější činnost
Odchylně od čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení mohou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.
Jiné třetí země než smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jiné třetí strany poskytují příspěvky v hotovosti a tyto příspěvky podléhají stanovisku strategické rady EFSD+ a schválení Komisí.
Členské státy mohou požádat, aby jejich příspěvky byly vyčleněny na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v rámci stávajících investičních oken. Komise o schválených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.
Z příspěvků členských států a smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru poskytnutých ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie, zvýšené o jakékoli další příspěvky v hotovosti, použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.
Na pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek.
Dohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.
Článek 38
Provádění dohod o záruce pro vnější činnost
Evropskému parlamentu a Radě je oznámen podpis všech dohod o záruce pro vnější činnost. Na jejich žádost jsou jim tyto dokumenty zpřístupněny s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací.
Dohody o záruce pro vnější činnost obsahují zejména:
podrobná pravidla týkající se krytí, požadavků, způsobilosti, způsobilých protistran a postupů;
podrobná pravidla pro poskytování záruky pro vnější činnost, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, jakož i analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;
zmínku o cílech a účelu nástroje, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků, s přihlédnutím k podpoře společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání, mimo jiné zejména s ohledem na mezinárodně dohodnuté pokyny, zásady a úmluvy týkající se investic uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. f);
protiplnění za záruku pro vnější činnost, které má odrážet míru rizika, a možnosti, aby protiplnění bylo v řádně odůvodněných případech, zejména v případě nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem, nejméně rozvinutých zemí a vysoce zadlužených zemí, částečně dotováno za účelem poskytnutí výhodnějších podmínek;
požadavky pro využívání záruky pro vnější činnost, včetně platebních podmínek, jako jsou konkrétní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;
postupy týkající se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupy vymáhání pohledávek;
povinnosti v oblasti monitorování, podávání zpráv, transparentnosti a hodnocení;
jasný a přístupný postup pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být prováděním projektů podporovaných prostřednictvím záruky pro vnější činnost dotčeny.
Záruka pro vnější činnost může pokrývat:
v případě dluhových nástrojů jistinu a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé protistrany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;
v případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;
v případě ostatních finančních a investičních operací podle čl. 35 odst. 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;
veškeré relevantní náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.
Pro účely účetnictví Komise a jejího podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro vnější činnost a v souladu s čl. 209 odst. 4 finančního nařízení předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce pro vnější činnost, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:
posouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých protistran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 finančního nařízení a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;
neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících z operací EFSD+ poskytnutých způsobilým protistranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.
Článek 39
Mechanismus podávání stížností a poskytování náhrad a ochrana finančních zájmů Unie
Článek 40
Kapitálová účast v rozvojových finančních institucích
Finanční krytí na zeměpisné programy uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) lze využít jako příspěvek ke kapitálové dotaci evropských a jiných rozvojových finančních institucí.
KAPITOLA V
Monitorování, podávání zpráv a hodnocení
Článek 41
Monitorování a podávání zpráv
Pokrok ve vztahu k očekávaným výsledkům se monitoruje transparentním způsobem a včas na základě relevantních a měřitelných kvalitativních a kvantitativních údajů, mimo jiné včetně údajů stanovených v příloze VI. Kde je to možné, ukazatele se rozčlení podle pohlaví, věku a dalších relevantních faktorů.
Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a výsledků nástroje byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.
Výroční zpráva obsahuje:
informace o financovaných opatřeních za předchozí rok;
výsledky monitorování a hodnocení;
informace o zapojení a úrovni spolupráce příslušných partnerů, rozčleněné podle druhu subjektu uvedeného v článku 62 finančního nařízení pro přímé i nepřímé řízení;
rozpočtové závazky, včetně nasmlouvaných částek, a prostředky na platby, rozčleněné podle zemí, regionů a odvětví spolupráce;
kvalitativní a kvantitativní informace, včetně informací o opatřeních přijatých podle článku 9, o využití rezervy pro nově se objevující výzvy a priority podle článku 17 a o využití finančních prostředků určených na uplatňování přístupu založeného na pobídkách a reagujícího na výkonnost v klíčových oblastech, který je uveden v článku 20.
Výroční zpráva posoudí výsledky financování z prostředků Unie pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů vykazujících pokrok při dosahování cílů nástroje, jakož i při zohledňování otázek uvedených v čl. 8 odst. 8. Zahrnuje rovněž přehled forem financování z prostředků Unie, jak jsou stanoveny v článku 27. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti rozvoje, a to i u inovativních finančních nástrojů.
Komise jako součást výroční zprávy podá podrobné informace o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost a o fungování EFSD+, jeho řízení a účinném příspěvku k plnění jeho cílů. Výroční zpráva mimo jiné zahrnuje:
posouzení výsledků přispívajících k naplnění účelu a cílů nástroje a případně dalších nástrojů financování uvedených v čl. 31 odst. 7;
na základě ukazatelů v souladu s čl. 31 odst. 2 a čl. 35 odst. 2 posouzení adicionality a přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, včetně zdrojů pocházejících od mikropodniků a malých a středních podniků, druhu podpořených subjektů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací krytých zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+ na souhrnném základě, včetně dopadu na vytváření důstojných pracovních míst, vymýcení chudoby a na způsob, jakým jsou řešeny hlavní příčiny neoprávněné migrace a nuceného vysídlování; posouzení zahrnuje analýzu opatření v oblasti rizik a jejich dopadu na finanční a hospodářskou stabilitu partnerů, jakož i genderovou analýzu krytých operací na základě důkazů a údajů pokud možno rozčleněných podle pohlaví, země a odvětví;
posouzení souladu operací podpořených zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+ s mezinárodně přijatými zásadami účinnosti rozvoje;
posouzení pákového efektu dosaženého krytými operacemi;
posouzení synergického působení a doplňkovosti mezi operacemi krytými zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+, včetně operací uvedených v článku 36, a jinými pilíři plánu vnějších investic na základě relevantních stávajících zpráv, se zvláštním ohledem na pokrok dosažený v oblasti řádné správy věcí veřejných, a to i v oblasti boje proti korupci a nezákonným finančním tokům, v oblasti dodržování lidských práv a zásad právního státu a zohledňování genderové rovnosti v jednotlivých oblastech politiky, a také s ohledem na podporu podnikání, místního podnikatelského prostředí a místních finančních trhů;
posouzení odměny za záruky a posouzení uplatňování čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení.
Komise zpřístupní informace o rozvojové spolupráci v souladu s uznávanými mezinárodními standardy, jako jsou standardy Mezinárodní organizace práce a OECD, a za použití rámce pro společný standard vytvořený Mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti.
Článek 42
Hodnocení
Komise sdělí poznatky a závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Hodnocení mohou být projednána na žádost členských států podle čl. 45 odst. 7. Výsledky slouží jako podklad při přípravě programů a akcí a při přidělování zdrojů. Tato hodnocení a navazující opatření se zveřejní.
Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle nástroje ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, aktérů občanské společnosti a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením partnerských zemí.
Hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení obsahují rovněž souhrnné informace z výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, a poskytují přehled výdajů rozčleněných podle přijímající země, forem financování z prostředků Unie, zapojení členských států a relevantních partnerů, závazků a plateb, jakož i podle zeměpisných programů, tematických programů a akcí rychlé reakce, včetně informací o využití prostředků čerpaných z rezervy pro nově se objevující výzvy a priority, jak uvádí článek 6.
Konkrétním účelem hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení je zdokonalit financování z prostředků Unie. Tato hodnocení obsahují informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci nástroje.
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 43
Rozšíření zeměpisné působnosti
Článek 44
Výkon přenesené pravomoci
Článek 45
Postup projednávání ve výboru
Článek 46
Informování, komunikace a viditelnost
Dohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie zahrnují povinnosti v tomto směru.
Článek 47
Výjimka z požadavků na viditelnost
Z důvodů bezpečnosti nebo politicky citlivých záležitostí může být v některých zemích či oblastech nebo po určitou dobu vhodnější či nutné omezit činnosti v oblasti komunikace a viditelnosti. Cílová skupina a nástroje, materiál a kanály používané pro zajištění viditelnosti, které se mají použít k propagaci dané akce, se určují pro každý jednotlivý případ po konzultaci a dohodě s Unií. Je-li třeba rychlé intervence v reakci na náhlou krizi, není nutné neprodleně vypracovat úplný plán komunikace a zajištění viditelnosti. Nicméně podpora Unie musí být v těchto situacích náležitě uvedena od samého začátku.
Článek 48
Ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost
Toto nařízení se použije v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU, a zejména s jeho článkem 9.
Článek 49
Změny rozhodnutí č. 466/2014/EU
Rozhodnutí č. 466/2014/EU se mění takto:
v článku 1 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
v článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.“;
v příloze I bodě D se poslední tři odstavce nahrazují tímto:
„V rámci celkového pevně stanoveného stropu mohou řídící orgány EIB po konzultaci s Komisí rozhodnout o přerozdělení částek uvnitř regionů a mezi regiony.“
Článek 50
Zrušení a přechodná ustanovení
Článek 51
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ V OBLASTI SOUSEDSTVÍ
Alžírsko
Arménie
Ázerbájdžán
Bělorusko
Egypt
Gruzie
Izrael
Jordánsko
Libanon
Libye
Moldavská republika
Maroko
okupované palestinské území
Sýrie
Tunisko
Ukrajina
Podpora Unie v rámci této oblasti se může rovněž používat k tomu, aby se Ruské federaci umožnila účast v programech přeshraniční spolupráce a jiných relevantních indikativních programech pro více zemí, včetně těch, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 6 a v článku 21.
PŘÍLOHA II
OBLASTI SPOLUPRÁCE PRO ZEMĚPISNÉ PROGRAMY
Pro všechny zeměpisné regiony
LIDÉ
1. Řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, včetně genderové rovnosti
posílení a podpora demokracie a inkluzivních demokratických procesů, právního státu, boje proti korupci, správy věcí veřejných a dohledu, včetně transparentních, inkluzivních a důvěryhodných volebních procesů, jakož i transparentních, odpovědných, efektivních a inkluzivních institucí na všech úrovních, včetně zákonodárných orgánů, nezávislého soudnictví, posílení smysluplné politické účasti a zastoupení;
posílení prosazování, ochrany a dodržování lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, včetně všeobecné deklarace lidských práv; podpora a ochrana obránců lidských práv; podpora a monitorování mechanismů pro podávání stížností a zjednávání nápravy ohledně porušování lidských práv na celostátní i místní úrovni; přispívání k provádění globálních a regionálních nástrojů a rámců, zvyšování kapacit občanské společnosti při jejich provádění a monitorování;
boj proti diskriminaci ve všech jejích formách a podpora zásady rovnosti a nediskriminace, zejména genderové rovnosti, práv a posílení postavení žen a dívek, práv dětí, osob se zdravotním postižením, příslušníků menšin, leseb, gayů a bisexuálních, transgenderových a intersexuálních osob (LGBTI) a původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP);
podpora, posilování prosperující občanské společnosti a posílení jejího postavení a její nezávislé, aktivní a vícenásobné úlohy v rámci politických změn, reformních procesů a demokratických transformací a podpora otevřeného a příznivého prostředí pro zapojení občanské společnosti a občanů do politického života a kontroly rozhodování, jakož i boj proti omezování demokratického prostoru; podpora a prosazování zapojení všech do procesů tvorby politiky a do veřejného života;
zlepšení plurality, nezávislosti a profesionality svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, jakož i zlepšení mediální gramotnosti a boj proti dezinformacím; posílení digitálních práv, včetně práv na přístup k informacím; posílení práva na soukromí a ochranu údajů;
budování odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců vůči politickým, hospodářským, environmentálním, demografickým a společenským tlakům a otřesům, tlakům a otřesům v souvislosti s potravinami, jakož i vůči přírodním a člověkem způsobeným katastrofám a zdravotním krizím, včetně pandemií;
posílení rozvoje demokratických a inkluzivních veřejných institucí na mezinárodní, celostátní a nižší úrovni, včetně místních orgánů; posilování kapacity pro sestavování rozpočtu a plánování zohledňující genderové hledisko; jakož i nezávislého, účinného, účelného a odpovědného soudního systému, prosazování právního státu a mezinárodní spravedlnosti, odpovědnosti a cenově dostupného přístupu ke spravedlnosti pro všechny;
podpora reformních procesů veřejné správy na celostátní a nižší úrovni, mimo jiné prostřednictvím využití systémů elektronické veřejné správy zaměřené na občany a dalších digitálních řešení pro vytvoření robustních, odpovědných a transparentních systémů veřejné správy a poskytování služeb, posílení právních rámců a institucionálního uspořádání, národních statistických systémů a kapacit, a to i s ohledem na členění údajů podle příjmu, pohlaví, věku a dalších faktorů, řádného řízení veřejných financí včetně externího auditu, a přispívání k boji proti korupci, vyhýbání se daňovým povinnostem, proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;
podpora celostátních a místních vlád a správních orgánů s cílem zajistit požadovanou infrastrukturu, aby bylo možné řádně provádět veškerou registraci občanů (od narození do úmrtí) a úředně v případě potřeby vydávat oficiálně uznávané dokumenty a duplikáty, s cílem zajistit, aby všichni občané oficiálně existovali a mohli uplatňovat svá základní práva;
podpora inkluzivních, vyvážených a integrovaných územních, venkovských a městských politik a rozvoje posílením veřejných institucí a orgánů na celostátní a nižší úrovni, podpora budování kapacit místních orgánů a mobilizace jejich odborných znalostí za účelem prosazování územního přístupu k místnímu rozvoji včetně účinné decentralizace, fiskální decentralizace a procesů restrukturalizace státu;
zvýšení transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí na celostátní a nižší úrovni a podniků ve veřejném vlastnictví a zlepšení přístupu pro všechny k informacím o veřejných záležitostech, posílení zadávání veřejných zakázek, včetně podpory a rozvíjení kritérií a cílů environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti, a správy veřejných financí na regionální, celostátní a místní úrovni, podpora rozvoje a zavádění systémů elektronické veřejné správy a zlepšení poskytování služeb;
podpora udržitelného, odpovědného, z hlediska konfliktů citlivého a transparentního řízení odvětví přírodních zdrojů a souvisejících příjmů a reforem k zajištění spravedlivých, odůvodněných, účinných a udržitelných daňových politik.
2. Vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a diskriminaci a podpora lidského rozvoje
vymýcení chudoby ve všech jejích aspektech, včetně prostřednictvím veřejných služeb v oblasti zdraví, výživy, vzdělávání a sociální ochrany, řešení diskriminace a nerovností a plnění cíle nikoho neopomíjet;
podpora udržitelného zemědělství, lesnictví a rybolovu s cílem zvýšit potravinové zabezpečení, vytvořit hospodářské příležitosti a pracovní místa;
zvýšení úsilí o přijetí politik a odpovídajících investic na podporu, ochranu a naplňování práv žen a dívek, mladých lidí a dětí a osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich zapojení do společenského, občanského a hospodářského života a smysluplnou účast na něm a zajistit jejich plný příspěvek k inkluzivnímu růstu a udržitelnému rozvoji;
podpora dodržování, ochrany a naplňování práv žen a dívek a posilování jejich postavení, včetně hospodářských, pracovních a sociálních práv, práv k půdě, jakož i práv uvedených v čl. 8 odst. 4, vymýcení sexuálního a genderového násilí ve všech formách, včetně škodlivých praktik, jako jsou zejména sňatky v raném věku, nucené sňatky a sňatky dětí, jakož i mrzačení ženských pohlavních orgánů;
řešení vztahu celosvětového demografického růstu a demografických změn k udržitelnému rozvoji ve všech relevantních aspektech, včetně genderové rovnosti, zdraví, sociální ochrany, sociální soudržnosti, vzdělávání a zaměstnanosti;
věnování zvláštní pozornosti těm, kteří jsou znevýhodnění, ohrožení a marginalizovaní, včetně dětí a mladých lidí, starších osob, osob se zdravotním postižením, LGBTI osob, příslušníků menšin a původních obyvatel, uprchlíků, vnitřně vysídlených osob, osob postižených ozbrojeným konfliktem a osob bez státní příslušnosti;
prosazování integrovaného přístupu k podpoře komunit, především nejvíce marginalizovaných, zranitelných, nejchudších a nejobtížněji dosažitelných osob, rovněž prostřednictvím zlepšení všeobecného přístupu k základním potřebám a službám, a to i v oblasti zdraví, vzdělávání, výživy a sociální ochrany;
podpora zajištění bezpečného a podnětného prostředí pro děti coby důležitého prvku na podporu zdravé mladé populace, která je schopna dosáhnout svého plného potenciálu. To zahrnuje podporu přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti. Rovněž se tím dětem, zejména těm nejvíce marginalizovaným, umožní co nejlepší start do života pomocí investic do rozvoje v raném dětství a zajištěním toho, aby děti postižené chudobou nebo nerovností měly přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, výživa, vzdělávání a sociální ochrana;
podpora všeobecného přístupu k dostatečnému množství cenově dostupných, bezpečných a výživných potravin a zdravému stravování, a to zejména pro osoby, které jsou v nejzranitelnějším postavení, mimo jiné děti do pěti let, dospívající dívky a chlapce a také ženy, zejména během těhotenství a kojení, a posílení potravinové a výživové odolnosti a nepřetržité péče, především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi; zabránění zpomalenému nebo opožděnému růstu a dalším formám podvýživy; podpora víceodvětvových přístupů k zemědělství zaměřených na výživu;
podpora všeobecného přístupu k nezávadné pitné vodě v dostatečném množství a k sanitárním a hygienickým zařízením a podpora udržitelného a integrovaného hospodaření s vodou, a to zejména na místní úrovni;
zajištění všeobecné zdravotní péče s rovným přístupem pro všechny jednotlivce a komunity ke kvalitním a cenově dostupným zdravotním službám, včetně služeb v oblasti péče o sexuální a reprodukční zdraví v rámci provádění Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a výsledků jejich hodnotících konferencí, a to prostřednictvím podpory budování inkluzivních silných, kvalitních a odolných systémů zdravotní péče přístupných všem a zvyšování kapacity pro včasné varování, snižování a řízení rizik a obnovu; doplňování akcí prováděných prostřednictvím rámcového programu Unie pro výzkum a inovace, aby bylo možné řešit globální hrozby pro zdraví, vyvinout bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky, léky a léčebné metody pro nemoci související s chudobou a opomíjené nemoci a zlepšit reakci na zdravotní výzvy, včetně přenosných onemocnění, antimikrobiální rezistence a nových onemocnění a epidemií;
podpora všeobecné a spravedlivé sociální ochrany a posílení sociálních záchranných sítí, podpůrných sítí a systémů v zájmu zaručení základního příjmu, prevence opakovaných návratů do stavu extrémní chudoby a rozvoje odolnosti;
prosazování inkluzivního udržitelného rozvoje měst s cílem řešit nerovnosti, které jsou s městským prostředím spojené, s tím, že se pozornost zaměří na ty nejpotřebnější;
podpora místních orgánů, a to i prostřednictvím decentralizované spolupráce, rozvoje kapacit a mobilizace zdrojů, s cílem zlepšit v městských a venkovských oblastech lokalizaci cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím poskytování základních služeb a zajištěním jejich reakceschopnosti a rovného přístupu k zabezpečení potravin a výživy, cenově dostupnému a důstojnému bydlení a zlepšení kvality života zejména pro osoby žijící v neoficiálních osadách a slumech, posílení a podpory přístupné účasti a mechanismů pro podávání stížností, zejména pro znevýhodněné a vyloučené osoby a skupiny;
prosazování dosažení mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti vzdělávání se zvláštním zaměřením na posílení systémů bezplatného školství, a to prostřednictvím inkluzivního a rovného kvalitního formálního, informálního a neformálního vzdělávání a prosazováním příležitostí k celoživotnímu učení pro všechny a na všech úrovních, obzvláště v předškolním věku a během primárního vzdělávání, technického a odborného vzdělávání, rovněž v mimořádných a krizových situacích, a se zvláštním ohledem na ženy a dívky; a to i prostřednictvím odborné přípravy a profesního rozvoje učitelů a využitím digitálních technologií s cílem zlepšit vzdělávání, výuku a učení;
podpora akcí na budování kapacit, mobility ve vzdělávání mezi Unií a partnerskými zeměmi, nebo mezi partnerskými zeměmi samými a spolupráce a politického dialogu s institucemi, organizacemi, místními prováděcími subjekty a orgány z těchto zemí;
podpora spolupráce v oblastech vědy, technologií a výzkumu, zejména řešení změn souvisejících s chudobou a společenských změn, veřejně přístupných dat, dat velkého objemu, umělé inteligence a inovací a současně předcházení odlivu mozků;
zintenzivnění koordinace mezi všemi relevantními aktéry na všech úrovních s cílem poskytnout pomoc při přechodu od mimořádné situace způsobené přírodní pohromou nebo člověkem k fázi rozvoje; zajištění společného plánování a programování intervencí v oblasti spolupráce, které jsou v souladu s humanitární pomocí, a případně i akcí zaměřených na budování míru, a to na základě společné analýzy;
podpora svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení, mimo jiné opatřeními k odstranění všech forem nenávisti, nesnášenlivosti a diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení a posilováním tolerance a respektování náboženské a kulturní rozmanitosti uvnitř společnosti i mezi různými společnostmi;
podpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech jejích formách, zachování a podpora kulturního dědictví a uvolnění potenciálu kreativních odvětví ve prospěch udržitelného, sociálního a hospodářského rozvoje;
podpora akcí a spolupráce v oblasti sportu s cílem přispět k posílení postavení žen, mladých lidí, jednotlivců i komunit a také k cílům Agendy 2030 v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění;
podpora důstojnosti a odolnosti osob, které jsou dlouhodobě nuceně vysídleny, a jejich zapojení do hospodářského a společenského života v hostitelských zemích a hostitelských komunitách, a to i na místní úrovni.
3. Migrace, nucené vysídlování a mobilita
posílení dvoustranných, regionálních a mezinárodních partnerství v oblasti migrace, nuceného vysídlování a mobility na základě integrovaného a vyváženého přístupu zahrnujícího všechny aspekty migrace, včetně pomoci při provádění dvoustranných nebo regionálních dohod, dialogů a ujednání Unie, včetně těch, které se týkají navracení a zpětného přebírání osob, legálních cest pro migraci a partnerství v oblasti mobility, při plném dodržování mezinárodního práva a závazků v oblasti lidských práv;
podpora udržitelného opětovného začlenění vracejících se migrantů a jejich rodin, jakož i bezpečného a důstojného navracení mezi partnerskými zeměmi při plném dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva a práva Unie;
řešení a zmírnění základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování;
boj proti neoprávněné migraci a nucenému vysídlování; snižování zranitelnosti v souvislosti s migrací, včetně zranitelnosti způsobené obchodováním s lidmi a převaděčstvím, jakož i zahrnutí podpůrných opatření na ochranu obětí vykořisťování a zneužívání; a zintenzivnění spolupráce v oblasti integrované správy hranic v souladu s mezinárodním a unijním právem, právem v oblasti lidských práv, humanitárním právem a standardy ochrany údajů;
posílení vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit pro řízení migrace, včetně odborné přípravy v oblasti lidských práv, podpora postupů partnerských zemí v oblasti přijímání migrantů, zpracovávání žádostí, udělování azylu a navracení; posílení přeshraniční spolupráce v oblasti výměny informací v souladu se standardy ochrany údajů a povinnostmi souvisejícími s právem na soukromí podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv; a podpora shromažďování a používání přesných a rozčleněných údajů jako základu pro fakticky podložené politiky s cílem usnadnit řádnou, bezpečnou, legální a odpovědnou migraci a mobilitu;
prosazování účinných a na lidských právech založených migračních politik na všech úrovních, včetně programů ochrany;
prosazování podmínek pro případné usnadnění legální migrace a řádně řízené mobility, přičemž je třeba respektovat pravomoci členských států, a mezilidských kontaktů, mimo jiné v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kulturní výměny a mezikulturního dialogu, a to i poskytováním přesných a včasných informací, přičemž se maximalizuje dopad legální migrace na rozvoj;
zlepšení společného chápání vztahu mezi migrací a rozvojem, uznání toho, že řádná, bezpečná, legální a odpovědná migrace a mobilita, mír, řádná správa věcí veřejných, stabilita, růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj jsou silně propojeny, a úsilí o synergie v rámci těchto různých dimenzí;
zajištění ochrany, dodržování a naplňování lidských práv všech migrantů, uprchlíků, nuceně vysídlených osob a vnitřně vysídlených osob, včetně osob vysídlených v důsledku změny klimatu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám;
podpora řešení zaměřených na rozvoj, která jsou určena pro nuceně vysídlené osoby, vnitřně vysídlené osoby a jejich hostitelské komunity, mimo jiné prostřednictvím socioekonomického začlenění s přístupem na trh práce a k důstojným pracovním místům, vzdělávání a službám, s cílem podpořit důstojnost, odolnost a soběstačnost vysídlených osob;
podpora zapojení diaspor v zemích původu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji, mimo jiné zapojením místních orgánů a organizací občanské společnosti, s přihlédnutím k jejich investičnímu potenciálu, podpora jejich solidarity a podnikatelských iniciativ;
podpora rychlejších, levnějších a bezpečnějších převodů remitencí ve zdrojových i přijímajících zemích, a tím i využití jejich potenciálu pro rozvoj.
Spolupráce v této oblasti bude řízena v souladu s nařízeními Unie relevantními pro oblast migrace při plném dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.
PLANETA
4. Životní prostředí a změna klimatu
posilování vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit pro účely řízení v oblasti klimatu a životního prostředí a pro účely začleňování a monitorování této problematiky; posilování správy v oblasti klimatu a životního prostředí na regionální, celostátní a místní úrovni a usnadňování přístupu k veřejným a soukromým zdrojům pro účely snižování rizika katastrof, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti a financování opatření v oblasti klimatu, jakož i pojištění;
podpora přizpůsobování se změně klimatu se zvláštním důrazem na zvláště zranitelné státy a obyvatelstvo; přispívání k úsilí partnerů o plnění jejich závazků v oblasti změny klimatu, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti, a to i na místní úrovni, v souladu s Pařížskou dohodou a Sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof. Toto úsilí zahrnuje plnění vnitrostátně stanovených příspěvků a akčních plánů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně synergických účinků mezi přizpůsobením se a zmírněním, a to prostřednictvím globálních iniciativ, jako je partnerství v oblasti vnitrostátně stanovených příspěvků, jakož i jejich závazků v rámci dalších vícestranných environmentálních dohod, jako je Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a Úmluva OSN o boji proti desertifikaci;
rozvíjení nebo posílení udržitelného zeleného a modrého růstu a oběhového hospodářství ve všech hospodářských odvětvích;
podpora přístupu k udržitelné energii v rozvojových zemích; posílení spolupráce v oblasti udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v plném souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami, a to i pro posouzení vnitrostátních a přeshraničních bezpečnostních a environmentálních dopadů; podpora a zvýšení spolupráce v oblasti energetické účinnosti, výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejich využívání; podpora přístupu ke spolehlivým, bezpečným, cenově dostupným, čistým a udržitelným energetickým službám; podpora zejména malokapacitních řešení, řešení v oblasti malých elektrických sítí a řešení, která nejsou vázána na rozvodné sítě, s vysokou environmentální a rozvojovou hodnotou a místních a decentralizovaných řešení, která zajišťují přístup k energii pro osoby žijící v chudobě a v odlehlých oblastech;
budování kapacit pro začleňování cílů v oblasti udržitelnosti životního prostředí a změny klimatu a úsilí o zelený růst do celostátních a místních rozvojových strategií, včetně podpory kritérií udržitelnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek;
prosazování postupného ukončení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí, podpora stabilních a transparentních trhů s energiemi a zavádění inteligentních sítí a využívání digitálních technologií pro udržitelné hospodaření s energií;
podpora společenské odpovědnosti podniků, náležité péče v dodavatelských řetězcích a systematického uplatňování „přístupu předběžné opatrnosti“ a zásady „znečišťovatel platí“;
podpora zemědělských postupů, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí, včetně agroekologie a biologické rozmanitosti, jakož i podpora zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a podpora environmentální a sociální odolnosti a zdravých ekosystémů;
zlepšení místních, celostátních, regionálních a kontinentálních multimodálních dopravních sítí a služeb s cílem dále zvýšit příležitosti pro udržitelný hospodářský rozvoj odolný vůči změně klimatu a vytváření pracovních míst se zřetelem na nízkoemisní rozvoj odolný vůči změně klimatu; posílení usnadňování a liberalizace dopravy, zlepšení udržitelnosti, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a odvětví dopravy;
posílení zapojení místních orgánů a komunit a původních obyvatel do reakce na změnu klimatu, boje proti ztrátě biologické rozmanitosti a proti trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy, zachování ekosystémů a hospodaření s přírodními zdroji citlivé z hlediska konfliktů, a to i na základě lepšího hospodaření s půdou a dokonalejšího hospodaření s vodními zdroji; podpora udržitelného městského rozvoje a odolnosti v městských oblastech; posílení a podpora účasti a přístupu k mechanismům pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy na celostátní a místní úrovni, zejména pro původní obyvatelstvo, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;
podpora vzdělávání pro udržitelný rozvoj, aby měli lidé možnost transformovat společnost a budovat udržitelnou budoucnost;
podpora zachování, udržitelného a z hlediska konfliktů citlivého řízení a využívání a obnovy přírodních zdrojů, zdravých suchozemských i nesuchozemských ekosystémů a zastavení ztráty biologické rozmanitosti, podpora ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů, včetně boje proti pytláctví a nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; posílení konzultací a prosazování regionální přeshraniční spolupráce a zajištění svobodného, předchozího informovaného souhlasu a účinné účasti původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;
podpora integrovaného, udržitelného, participativního a z hlediska konfliktů citlivého hospodaření s vodními zdroji a přeshraniční spolupráce v oblasti vody v souladu s mezinárodním právem, v relevantních případech se zapojením místních orgánů;
podpora zachování a zvýšení zásob uhlíku prostřednictvím udržitelného řízení využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a boje proti zhoršování životního prostředí, desertifikaci a znehodnocování půdy a lesů a proti suchu, v relevantních případech se zapojením místních orgánů;
podpora zalesňování a ochrana přírodních lesů; snížení odlesňování, podpora prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví a boj proti nezákonné těžbě dřeva, obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a výrobky z tohoto dřeva;
podpora lepší správy a budování kapacit pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, a to i prostřednictvím správních orgánů na nižší než celostátní úrovni; podpora vyjednávání dobrovolných dohod o partnerství a jejich provádění;
podpora správy oceánů, včetně ochrany, zachování a obnovy pobřežních a mořských oblastí ve všech jejich formách, včetně ekosystémů, boje proti odpadkům v moři, boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a ochrany mořské biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu;
posilování regionálního snižování rizika katastrof, připravenosti a odolnosti, a to i prostřednictvím investic a prostřednictvím podpory komunitního přístupu zaměřeného na lidi, v součinnosti s politikami a opatřeními v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;
podpora účinného využívání zdrojů a udržitelné spotřeby a výroby, zejména v rámci celého dodavatelského řetězce, směrem k přechodu k oběhovému hospodářství, mimo jiné omezením využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podporou dodržování pravidel relevantních iniciativ ze strany zúčastněných stran; boj proti znečištění, omezení látek znečišťujících ovzduší, zejména černého uhlíku, a podpora řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem;
podpora úsilí o zlepšení udržitelné hospodářské diverzifikace, konkurenceschopnosti, místní přidané hodnoty v dodavatelských řetězcích a udržitelného obchodu, rozvoje soukromého sektoru se zvláštním důrazem na nízkoemisní a vůči změně klimatu odolný zelený růst, mikropodniků a malých a středních podniků a družstev s využitím výhod stávajících obchodních dohod s Unií, pokud jde o udržitelný rozvoj;
podpora plnění závazků týkajících se zachování biologické rozmanitosti v mezinárodních dohodách;
zvýšení integrace a zohledňování cílů v oblasti změny klimatu a životního prostředí prostřednictvím podpory metodické a výzkumné práce;
řešení globálních a nadregionálních důsledků změny klimatu s potenciálně destabilizujícím dopadem na rozvoj, mír a bezpečnost.
PROSPERITA
5. Inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné zaměstnání
podpora podnikání, rovněž prostřednictvím mikrofinancování, důstojného zaměstnání a zaměstnatelnosti prostřednictvím rozvoje dovedností a schopností, vzdělávání a odborné přípravy, zlepšení plného uplatňování mezinárodních pracovních norem a také prostřednictvím sociálního dialogu a boje proti dětské práci, pracovních podmínek ve zdravém prostředí, genderové rovnosti, životního minima a vytváření příležitostí zejména pro mladé lidi a ženy;
podpora celostátních a místních cest rozvoje, jež maximalizují pozitivní sociální výsledky a dopady, snižují nebezpečí vyloučení a marginalizace určitých skupin, prosazování spravedlivého, účinného a udržitelného zdanění a veřejných politik přerozdělování a vytvoření a posílení udržitelných systémů sociální ochrany a systémů sociálního pojištění; podpora úsilí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni v boji proti daňovým únikům a daňovým rájům;
zlepšení podnikatelského prostředí a investičního prostředí na místní a celostátní úrovni, vytvoření příznivého regulačního prostředí pro hospodářský rozvoj a podpora společností, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, jakož i družstev, sociálních podniků a podnikatelek při rozšiřování jejich podnikatelských aktivit a vytváření pracovních míst, podpora rozvíjení solidární ekonomiky a zlepšení odpovědného podnikání a odpovědnosti soukromého sektoru;
podpora korporátní odpovědnosti a mechanismů nápravy v případě porušování lidských práv v souvislosti s činnostmi soukromého sektoru; podpora úsilí na místní, regionální a globální úrovni, aby bylo zajištěno dodržování norem v oblasti lidských práv a soulad s vývojem právních předpisů ze strany podniků, mj. pokud jde o povinnou náležitou péči, a s mezinárodními závazky v oblasti podnikání a lidských práv;
posílení sociální a environmentální udržitelnosti, inkluzivnosti, společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání a dodržování a prosazování norem a zásad v oblasti lidských práv v rámci celého hodnotového řetězce, podpora sdílené přidané hodnoty a spravedlivých obchodních podmínek;
zvýšení relevantnosti, účinnosti a udržitelnosti veřejných výdajů, rovněž prostřednictvím podpory udržitelného zadávání veřejných zakázek; a prosazování strategičtějšího využívání veřejných financí, a to i prostřednictvím nástrojů kombinovaného financování s cílem zapojit další veřejné a soukromé investice;
zvýšení potenciálu měst coby středisek udržitelného a inkluzivního růstu a inovací;
podpora vnitřní hospodářské, sociální a územní soudržnosti, budování pevnějších vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi a usnadnění rozvoje jak kreativních odvětví, tak i odvětví udržitelného cestovního ruchu jakožto faktoru stimulujícího udržitelný rozvoj;
podpora a diverzifikace udržitelných a inkluzivních zemědělských a potravinových hodnotových řetězců, podpora potravinového zabezpečení a hospodářské diverzifikace, zajištění přidané hodnoty, regionální integrace, konkurenceschopnosti a spravedlivého obchodu a posílení udržitelných nízkoemisních inovací a inovací odolných vůči změně klimatu;
zaměření na ekologicky účinnou zemědělskou intenzifikaci v případě drobných zemědělců, a zejména žen, poskytováním podpory pro účinné a udržitelné vnitrostátní politiky, strategie a právní rámce a pro zajištění spravedlivého a udržitelného přístupu ke zdrojům, včetně půdy a práv k půdě, vody, dalších zemědělských vstupů a (mikro)úvěrů, a jejich správy;
podpora většího zapojení občanské společnosti, a to i na regionální úrovni, zejména organizací zemědělců, do tvorby politiky a programů výzkumu a zajištění jejich většího zapojení do provádění a hodnocení vládních programů;
podpora a prosazování řízení udržitelného rybolovu a udržitelné akvakultury;
podpora všeobecného přístupu k cenově dostupné, spolehlivé a udržitelné energii, prosazování nízkoemisního oběhového hospodářství odolného vůči změně klimatu a účinně využívajícího zdroje v souladu s cíli Pařížské dohody a Agendy 2030;
podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné mobility a zlepšení dopravního propojení s Unií;
prosazování přístupné, cenově dostupné, inkluzivní, spolehlivé a bezpečné digitální propojenosti a posílení digitálního hospodářství; prosazování digitální gramotnosti a dovedností; podpora digitálního podnikání a tvorby digitálních pracovních míst; podpora používání digitálních technologií jako prostředku umožňujícího udržitelný rozvoj; řešení kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a další regulační problematiky spojené s digitalizací;
rozvoj a posílení trhů a odvětví tak, aby napomáhaly inkluzivnímu, udržitelnému a vůči změně klimatu odolnému růstu a spravedlivému obchodu, jakož i snížení socioekonomické marginalizace zranitelných skupin;
podpora agendy regionální integrace a nejvhodnějších obchodních politik s cílem podpořit inkluzivní a udržitelný rozvoj, posílení kapacit zemí pro obchodování a podpora konsolidace a provádění obchodních dohod mezi Unií a jejími partnery, včetně komplexních a asymetrických dohod s partnery z rozvojových zemí, v souladu s normami v oblasti lidských práv; podpora a posilování mnohostrannosti, udržitelné hospodářské spolupráce, jakož i opatření zaměřených na podporu a posilování pravidel Světové obchodní organizace;
podpora spolupráce v oblasti vědy, technologií a výzkumu, digitalizace, veřejně přístupných dat, dat velkého objemu a umělé inteligence a inovací, včetně rozvoje vědecké diplomacie;
podpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech jejích formách, rozvoj místní řemeslné výroby, jakož i současného umění a kulturního projevu, ochrana a podpora kulturního dědictví, uvolnění potenciálu kreativních odvětví pro udržitelný, sociální a hospodářský rozvoj a zajištění a posílení práv původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a místních komunit a jejich účinné zapojení a posílení jejich postavení;
posílení postavení žen se zřetelem na jejich větší ekonomickou úlohu a účast na rozhodovacím procesu, a to i na místní úrovni;
zlepšení přístupu k důstojné práci ve zdravém prostředí pro všechny a vytváření inkluzivnějších a dobře fungujících trhů práce a politik zaměstnanosti zaměřených na zajištění důstojné práce, dodržování lidských práv a pracovních práv, včetně životního minima pro všechny, zejména pro ženy a mladé lidi;
podpora spravedlivého, udržitelného, nenarušeného, z hlediska konfliktů citlivého a nekorupčního přístupu k těžebním odvětvím při dodržování lidských práv; zvýšení transparentnosti, náležité péče a odpovědnosti investorů při prosazování odpovědnosti soukromého sektoru; uplatňování prováděcích opatření k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ( 3 ).
MÍR
6. Mír, stabilita a předcházení konfliktům
přispívání k míru, předcházení konfliktům, a tím přispívání ke stabilitě budováním odolnosti států, správních orgánů na nižší než celostátní úrovni, společností, komunit a jednotlivců vůči politickým, hospodářským, environmentálním, demografickým, bezpečnostním a společenským tlakům a otřesům a tlakům a otřesům v souvislosti s potravinami, mj. bojem proti hybridním hrozbám a podporou posuzování odolnosti s cílem zjistit, zda společnosti mají místní kapacity, které by jim umožnily těmto tlakům a otřesům odolat, přizpůsobit se jim a rychle se zotavit; řešení politického a hospodářského vyloučení a dalších dlouhodobých strukturálních a základních příčin konfliktů, nejistoty a nestability;
prosazování kultury nenásilí, a to i podporou formální, informální a neformální výchovy k míru;
podpora prevence konfliktů, včasného varování a budování míru pomocí mediace a dialogu, řešení krizí a stabilizace a rekonstrukce po skončení konfliktu, včetně zajištění větší úlohy žen ve všech těchto fázích; podpora, usnadnění a budování kapacit v oblasti budování důvěry, mediace, dialogu a usmíření, dobrých sousedských vztahů a dalších opatření přispívajících k předcházení konfliktům a jejich řešení, se zvláštním zřetelem na vznikající napětí mezi komunitami a na opatření zaměřená na usmíření mezi jednotlivými částmi společnosti a při dlouhotrvajících konfliktech a krizích;
podpora rehabilitace a opětovného začlenění obětí ozbrojených konfliktů, podpora odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodinných příslušníků do společnosti a řešení sociálních důsledků restrukturalizace ozbrojených sil, včetně specifických potřeb žen;
posilování systematické účasti žen a mládeže, mimo jiné na rozhodování a provádění, na mírových jednáních, na procesech usmíření, předcházení konfliktům a budování míru a jejich začlenění, smysluplné občanské a politické účasti a společenského uznání v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), zejména v nestabilních, konfliktních a pokonfliktních situacích a zemích, rovněž s cílem řešit nepřiměřený dopad násilného konfliktu na tyto skupiny obyvatel a lépe zvážit jejich zvláštní potřeby během konfliktu;
předcházení všem formám sexuálního a genderového násilí, včetně využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně;
podpora reformy bezpečnostního sektoru zohledňující genderové hledisko a citlivé z hlediska konfliktů, která zaručuje dodržování, podporu a naplňování základních hodnot Unie a zásad dobré správy věcí veřejných a postupně poskytuje jednotlivcům, občanské společnosti a státům účinnější, demokratičtější a odpovědnější kapacity a nástroje v oblasti bezpečnosti pro udržitelný rozvoj a mír;
napomáhání budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9;
podpora regionálních a mezinárodních iniciativ v oblasti odzbrojení a režimů a mechanismů kontroly vývozu zbraní;
podpora místních, celostátních, regionálních a mezinárodních iniciativ, které přispívají k bezpečnosti, stabilitě a míru, včetně iniciativ v oblasti odzbrojení a režimů a mechanismů kontroly vývozu zbraní, odminování a akcí proti minám, jakož i propojení těchto různých iniciativ, a řešení socioekonomického dopadu na civilní obyvatelstvo, včetně potřeb žen, řešení problému protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků války;
předcházení radikalizaci, která vede k násilnému extremismu a terorismu, a boj proti ní, jakož i ochrana osob před takovými hrozbami, a to i prostřednictvím opatření upravených podle daného kontextu, zohledňujících genderové hledisko a citlivých z hlediska konfliktů;
podpora ad hoc, místních, celostátních, regionálních a mezinárodních tribunálů, komisí a mechanismů pro zjišťování pravdy a pro usmíření;
boj proti jakékoli formě násilí, korupce a organizované trestné činnosti a praní peněz;
podpora přeshraniční spolupráce týkající se udržitelného, z hlediska konfliktů citlivého a participativního řízení sdílených přírodních zdrojů v souladu s mezinárodním právem i právem Unie a dodržování a prosazování lidských práv dotčených osob a skupin, včetně původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a místních komunit;
spolupráce se třetími zeměmi v oblasti mírového využívání jaderné energie v oblastech zdraví, zemědělství a bezpečnosti potravin při zajištění úplného souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami; a dále podpora sociálních opatření zaměřených na řešení důsledků pro obyvatelstvo v zemích, které by případně byly vystaveny radiační havárii, a na zlepšení jejich životních podmínek; podpora řízení znalostí, odborné přípravy a vzdělávání v oblastech souvisejících s jadernou energií; tyto činnosti musí být případně v souladu s činnostmi v rámci Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti;
zvýšení námořní bezpečnosti a ochrany se zřetelem na bezpečné, chráněné, čisté a udržitelně spravované oceány;
podpora budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, odolných digitálních sítí, ochrany údajů a soukromí v souladu s normami a zásadami v oblasti lidských práv.
PARTNERSTVÍ
7. Partnerství
posílení odpovědnosti zemí, partnerství a konstruktivního dialogu, rovněž s občanskou společností, s cílem přispět k vyšší účinnosti rozvojové spolupráce ve všech jejích aspektech (se zvláštním zřetelem na konkrétní problémy nejméně rozvinutých zemí a zemí postižených konfliktem a nestabilitou a rovněž na konkrétní výzvy spojené s transformací v zemích se středními příjmy a ve vyspělejších rozvojových zemích), uplatňování přístupu k rozvojové spolupráci založeného na právech, který zahrnuje veškerá lidská práva, a zajištění toho, aby nikdo nezůstal opomenut;
prohloubení politického, hospodářského, sociálního, environmentálního a kulturního dialogu mezi Unií a třetími zeměmi a regionálními a mezinárodními organizacemi a podpora plnění dvoustranných a mezinárodních závazků;
podpora větší inkluzivnosti a spolupráce všech aktérů při provádění politik rozvojové spolupráce a vnější činnosti s cílem sdílet získané poznatky, maximalizovat kapacity, přidanou hodnotu, excelenci a zkušenosti, a posílit tak společné cíle, hodnoty a zájmy a ambici lépe spolupracovat;
podpora dobrých sousedských vztahů, regionální integrace, zvýšené propojenosti, spolupráce a inkluzivního a konstruktivního dialogu, včetně mimo jiné posílené regionální spolupráce v rámci strategie EU pro propojení Evropy a Asie, strategie EU pro Střední Asii, partnerství mezi EU a Afrikou, regionální spolupráce v oblasti Černého moře, spolupráce v arktické oblasti a Severní dimenze;
podpora a prohloubení spolupráce partnerských zemí a regionů se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími;
prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti a nadace, podpora jejich smysluplné, průběžné a strukturované účasti na domácích a mezinárodních politikách a jejich schopnosti plnit úlohu nezávislých aktérů v oblasti rozvoje a správy věcí veřejných; a posílení přístupů založených na účasti mnoha stran a nových způsobů partnerství s aktéry občanské společnosti, včetně organizací pro práva žen; podpora demokracie a rozšiřování občanského prostoru; prosazování věcného a strukturovaného dialogu s Unií a účinného využívání a provádění plánů pro spolupráci Unie s občanskou společností v jednotlivých zemích;
spolupráce s místními orgány a podpora jejich úlohy jakožto tvůrců politik a rozhodovacích orgánů s cílem posílit místní rozvoj, včetně podnikatelského prostředí, a lepší správu věcí veřejných, jakož i aktéry v oblasti rozvoje a správy věcí veřejných; prosazování podpůrného regulačního a institucionálního rámce, který místním orgánům umožní vykonávat jejich mandát, čímž se posílí jejich smysluplná, soustavná a strukturovaná účast na domácích a mezinárodních politikách; a posílení přístupů spočívajících v zapojení mnoha zúčastněných stran a provádění víceúrovňové správy a nových způsobů partnerství s místními orgány;
účinnější spolupráce s obyvatelstvem, včetně obránců lidských práv, ve třetích zemích, mimo jiné prostřednictvím plného využití hospodářské, kulturní a veřejné diplomacie;
zapojení průmyslových a vyspělejších rozvojových zemí do provádění Agendy 2030, programu Globální veřejné statky a výzvy, mimo jiné v oblasti spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce;
podpora regionální integrace a spolupráce na základě přístupu zaměřeného na výsledky prostřednictvím podpory regionální integrace a dialogu;
budování partnerství se soukromým sektorem pro vytváření pracovních míst a zlepšení životních podmínek v partnerských zemích.
PŘÍLOHA III
OBLASTI INTERVENCE PRO TEMATICKÉ PROGRAMY
1. OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE LIDSKÝCH PRÁV A DEMOKRACIE
Unie přispívá k prosazování základních hodnot demokracie, právního státu, všeobecné platnosti, nedělitelnosti a vzájemné provázanosti lidských práv, úcty k lidské důstojnosti, zásadám nediskriminace, rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, především v těchto oblastech:
Dodržování lidských práv a základních svobod v případě všech, napomáhání k vytváření společností, v nichž převládá účast, tolerance, nediskriminace, lidská důstojnost, rovnost, sociální spravedlnost, mezinárodní spravedlnost a odpovědnost. Tato oblast zahrnuje dvě hlavní osy:
monitorování, prosazování a posilování respektování a dodržování všech lidských práv, ať už se jedná o občanská a politická, jakož i hospodářská, sociální a kulturní práva.
K této ose patří mimo jiné tato opatření: zrušit trest smrti, podporovat boj proti násilným zmizením, předcházet mučení, špatnému zacházení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání a odstranit je, prosazovat svobodu projevu, shromažďování a sdružování, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení; prosazovat a chránit genderovou rovnost a zlepšení postavení žen a dívek ve všech oblastech života, včetně vzdělávání, zdraví a těch oblastí a práv, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, politické rozhodování a podpůrná opatření k odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách; prosazovat a chránit práva dětí, žen, mládeže, LGBTI osob, včetně opatření na dekriminalizaci homosexuality, příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin, původních obyvatel, jak jsou vyhlášena v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, a osob se zdravotním postižením, a bojovat proti rasismu, xenofobii a diskriminaci založeným na jakémkoli důvodu. V rámci stanovené oblasti působnosti se pomoc Unie zaměří zejména na otázky lidských práv, které jsou v daném kontextu nejvíce citlivé, reakci na zmenšující se prostor pro občanskou společnost působící v oblasti podpory a ochrany lidských práv, jakož i na boj proti dalším vznikajícím a složitým výzvám;
ochrana a posílení postavení obránců lidských práv na celém světě, zejména v zemích, v nichž je nedodržování lidských práv a základních svobod obzvláště výrazné a systematické, včetně případů, kdy byla zavedena omezující opatření s cílem omezit jejich činnost, přičemž jejich činnost je zásadní pro posílení institucionálního a právního rámce v oblasti lidských práv. Obráncům lidských práv a občanské společnosti, a zejména místním obráncům lidských práv a občanské společnosti, se poskytne nouzová, střednědobá a dlouhodobá pomoc i udržitelná opatření, mimo jiné prostřednictvím zvláštního mechanismu na ochranu obránců lidských práv, aby mohli bez překážek vykonávat svou práci.
Rozvoj, podpora, konsolidace a ochrana demokracie, řešení všech aspektů demokratické správy, včetně posílení politického pluralismu, zastoupení a odpovědnosti, posílení demokracie na všech úrovních, posílení účasti občanů a občanské společnosti, podpora důvěryhodných, inkluzivních a transparentních volebních procesů, jakož i podpora schopnosti občanů monitorovat demokratické a volební systémy, a to prostřednictvím podpory domácích občanských volebních pozorovatelských organizací a jejich regionálních sítí. Demokracie musí být posilována dodržováním hlavních pilířů demokratických systémů, demokratických norem a zásad, svobodnými, nezávislými a pluralistickými sdělovacími prostředky na internetu i mimo něj, svobodným internetem, bojem proti cenzuře, odpovědnými a inkluzivními institucemi, včetně parlamentů a politických stran, a bojem proti korupci. Pomoc Unie podporuje činnost občanské společnosti při posilování právního státu, podpoře nezávislosti soudnictví a zákonodárných orgánů, při podpoře a hodnocení právních a institucionálních reforem a jejich provádění, monitorování demokratických a volebních systémů a podpoře přístupu k cenově dostupné spravedlnosti pro všechny, včetně účinných a dostupných mechanismů pro vyřizování stížností a zjednání nápravy na celostátní a místní úrovni.
Volební pozorovatelské mise se plně podílejí na širší podpoře demokratických procesů. V této souvislosti zůstávají pozorovatelské mise EU, jakož i opatření navazující na doporučení těchto misí hlavní složkou programu.
Oblasti intervence 1 a 2 přispějí k posílení spolupráce a partnerství s občanskou společností v oblasti lidských práv a demokracie, a to i v citlivých situacích, a k podpoře nových regionálních a meziregionálních synergií, a to prostřednictvím sdílení znalostí, včetně sdílení osvědčených postupů, a vytváření sítí mezi místní občanskou společností a mezi občanskou společností a dalšími relevantními subjekty a mechanismy v oblasti lidských práv, aby se zvýšily jejich kapacity, včetně jejich odolnosti, a aby se rozvinul přesvědčivý obraz o lidských právech a demokracii s multiplikačním účinkem.
Prosazování účinného mnohostrannosti a strategického partnerství, přispívání k posílení kapacit mezinárodních, regionálních a vnitrostátních nástrojů a mechanismů při podpoře a ochraně lidských práv, demokracie a právního státu. Jsou rozvíjena strategická partnerství, přičemž zvláštní pozornost je věnována Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, Mezinárodnímu trestnímu soudu a dalším relevantním mezinárodním regionálním a vnitrostátním mechanismům v oblasti lidských práv. Kromě toho program podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti lidských práv a demokracie, a to i prostřednictvím Globálního kampusu pro lidská práva.
2. OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE ORGANIZACÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
1. Inkluzivní, participativní, posílená a nezávislá občanská společnost a demokratický prostor v partnerských zemích
vytvoření příznivého a přístupného prostředí pro účast občanů a činnost občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím nadací, podporou aktivní účasti občanské společnosti na politických dialozích a konsolidací platforem dialogu pro nestátní aktéry;
podpora a budování kapacit organizací občanské společnosti a nadací, aby působily jako plnohodnotní aktéři rozvoje a zároveň i řádné správy věcí veřejných;
budování kapacit pro organizace občanské společnosti na podporu ohrožené a marginalizované skupiny prostřednictvím poskytování základních sociálních služeb, jako je zdravotní péče – včetně výživy, vzdělávání, sociální ochrany a přístupu k bezpečné vodě, sanitárním zařízením a hygieně;
podpora a posílení postavení organizací žen a dalších relevantních organizací, které se zabývají genderovou rovností, jakož i obránců lidských práv žen, aby měli příležitost pracovat a být chráněni před hrozbami a násilím;
zvýšení kapacit sítí, platforem a aliancí občanských společností v partnerských zemích;
umožnění občanské společnosti vykonávat její činnost mimo jiné prostřednictvím budování kapacit, koordinace a institucionálního posílení pro organizace občanské společnosti, s ohledem na důležitost příznivého prostředí pro jejich činnost a přístupu k financování, a to i s cílem angažovat se v rámci jejich organizací a mezi různými druhy zúčastněných stran; podpora dialogu mezi organizacemi občanské společnosti a vládami v oblasti veřejné politiky.
2. Inkluzivní a otevřený dialog s aktéry občanské společnosti i mezi nimi;
podpora inkluzivních fór pro dialog se zapojením mnoha zúčastněných stran, včetně interakce a koordinace mezi občany, občanskou společností, místními orgány, členskými státy, partnerskými zeměmi, soukromým sektorem a dalšími klíčovými aktéry rozvoje;
umožnění spolupráce a výměny znalostí a zkušeností mezi aktéry občanské společnosti a s nimi na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;
podpora spolupráce a partnerství organizací občanské společnosti s mezinárodními mezivládními organizacemi, včetně budování kapacit zaměřeného na prosazování a monitorování provádění mezinárodních a regionálních nástrojů, včetně nástrojů týkajících se lidských práv, spravedlnosti, právního státu a demokracie;
zajištění věcného a soustavného strukturovaného dialogu a partnerství s Unií.
3. Informovanost, porozumění, znalosti a zapojení evropských občanů ohledně otázek rozvoje
posilování postavení jednotlivců s cílem zvýšit jejich zapojení do řešení rozvojových otázek a plnění cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné zvyšováním povědomí veřejnosti, podporou formálního, informálního a neformálního vzdělávání v zájmu rozvoje, zejména mezi mladými lidmi, a podporou sdílení znalostí mezi relevantními aktéry, se zaměřením na členské státy Unie, kandidátské a potenciální kandidátské země;
mobilizování veřejné podpory v Unii, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích ve prospěch strategií udržitelného a inkluzivního rozvoje v partnerských zemích, včetně snižování chudoby.
3. OBLASTI INTERVENCE PRO MÍR, STABILITU A PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM
1. Pomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize
Unie poskytuje technickou a finanční pomoc, která zahrnuje podporu z hlediska konfliktů citlivých opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacit partnerů v oblasti analýzy rizik, předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké koordinaci s OSN a dalšími mezinárodními, regionálními a podregionálními organizacemi a státními aktéry a aktéry z řad občanské společnosti a místních orgánů v souvislosti s jejich úsilím zejména v následujících oblastech, a to včetně zvláštní pozornosti věnované genderové rovnosti, zajištění účinné účasti a posílení postavení žen a mladých lidí:
začlenění včasného varování a z hlediska konfliktů citlivé analýzy rizik do tvorby a provádění politik;
usnadnění a budování kapacit v rámci budování důvěry, mediace, dialogu a opatření k usmíření, a to i na komunitní úrovni, se zvláštním přihlédnutím ke vznikajícímu napětí mezi komunitami, a zejména s ohledem na předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti;
předcházení konfliktům;
posilování kapacit pro účast a nasazování v civilních stabilizačních misích a misích pro udržování a budování míru;
zlepšování obnovy po skončení konfliktu, jakož i obnovy po katastrofě s významem z hlediska politické a bezpečnostní situace;
podpora stabilizace, bezpečnosti osob a opatření pro obnovu bezpečnosti lidí, včetně akcí proti minám, odstraňování min a přechodného soudnictví v souladu s relevantními mnohostrannými dohodami;
podpora opatření pro budování míru a budování státu, zahrnující ve vhodných případech organizace občanské společnosti, státy a mezinárodní organizace, jakož i posílení vztahů mezi státem a společností;
přispění k dalšímu rozvoji strukturálního dialogu o otázkách budování míru na různých úrovních, mezi občanskou společností a partnerskými zeměmi a s Unií;
reakce na krizi a připravenost;
potlačování praxe spočívající ve využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podpora dodržování pravidel iniciativ, jako je Kimberleyský systém certifikace, a právních aktů, jako je nařízení (EU) 2017/821 zúčastněnými stranami, zejména v souvislosti s prováděním účinných vnitrostátních kontrol těžby přírodních zdrojů a obchodování s nimi;
budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9;
podpora akcí propagujících genderovou rovnost a posílení postavení žen, zejména prováděním rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a č. 2250 (2015), jakož i účast žen a mladých lidí a jejich zastoupení ve formálních a neformálních mírových procesech;
prosazování kultury nenásilí, a to i podporou formální, informální a neformální výchovy k míru;
podpora akcí posilujících odolnost států, společností, komunit a jednotlivců, včetně posouzení odolnosti určeného ke stanovení endogenních kapacit uvnitř společností, které jim umožní odolat tlakům a otřesům, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit;
podpora mezinárodních trestních tribunálů a vnitrostátních tribunálů vytvořených ad hoc, komisí pro zjišťování pravdy a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich;
podpora opatření pro boj proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;
podpora předávání know-how, výměny informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzy rizik nebo hrozeb, systémů včasného varování, odborné přípravy a poskytování služeb.
2. Pomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb
Unie poskytuje technickou a finanční pomoc na podporu úsilí partnerů a akcí Unie zaměřených na řešení globálních a nadregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb, zejména v těchto oblastech:
ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, včetně terorismu, radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, organizovaného zločinu, kybernetické kriminality, hybridních hrozeb, nezákonného obchodování, nelegálního obchodu a převozu, zejména posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti, včetně kybernetické kriminality;
ohrožení veřejných prostor, kritické infrastruktury, včetně mezinárodní dopravy, včetně osobní a nákladní dopravy, energetických operací a distribuce energie, kybernetické bezpečnosti;
ohrožení veřejného zdraví, včetně náhlých epidemií s potenciálním nadnárodním dopadem;
ohrožení environmentální stability, hrozby v oblasti námořní bezpečnosti, hrozby mající možný destabilizační dopad na mír a bezpečnost, vyplývající z dopadů změny klimatu;
zmírňování rizik, ať již vzniklých záměrně, náhodně nebo z přírodních příčin, spojených s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály či látkami, a rizik pro související zařízení nebo místa, nebo výbušných zbytků války nebo konfliktů, zejména v těchto oblastech:
podpora a prosazování civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu;
zlepšení bezpečnostních postupů týkajících se civilních objektů, v nichž jsou uloženy citlivé chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály či látky nebo v nichž se s těmito materiály nebo látkami nakládá v rámci civilních výzkumných programů;
podpora – poskytovaná v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů – vytvoření civilní infrastruktury a relevantních civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování zařízení a lokalit sloužících k výrobě nebo skladování zbraní, které byly prohlášeny za vyňaté z obranného programu;
posílení kapacity příslušných civilních orgánů zapojených do vytváření a vykonávání účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami (včetně vybavení pro jejich výrobu nebo nosiče);
rozvíjení právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu, zejména pro zboží dvojího užití, včetně opatření v oblasti regionální spolupráce, a pokud jde o provádění ustanovení Smlouvy o obchodu se zbraněmi a prosazování jejího dodržování;
vypracování účinných opatření v oblasti civilní připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací a reakce na ně a kapacit pro sanační opatření.
Tyto činnosti musí být případně v souladu s činnostmi v rámci Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti;
budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9.
Prioritou je nadregionální spolupráce se zapojením dvou nebo více třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli výše uvedené hrozby řešit.
Opatření kladou důraz zejména na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem. Spolupráce v boji proti terorismu může rovněž probíhat s jednotlivými zeměmi, regiony nebo mezinárodními, regionálními a podregionálními organizacemi.
Pokud jde o pomoc orgánům zapojeným do boje proti terorismu, prioritou jsou podpůrná opatření, která se týkají vypracovávání a posilování práva v oblasti boje proti terorismu, provádění a uplatňování práva ve finanční, celní a imigrační oblasti, vypracovávání donucovacích postupů, které jsou v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a mezinárodním právem, posílení demokratické kontroly a mechanismů institucionálního dohledu a předcházení násilnému radikalismu.
Pokud jde o pomoc v souvislosti s problematikou drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem prosazovat osvědčené postupy týkající se snižování poptávky, výroby a napáchaných škod.
4. OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE GLOBÁLNÍCH VÝZEV
A. LIDÉ
1. Zdraví
rozvoj klíčových prvků účinného a komplexního systému zdravotní péče, včetně přenosných onemocnění, které lze nejlépe řešit na celosvětové úrovni, s cílem zajistit rovný, cenově dostupný, inkluzivní a všeobecný přístup ke zdravotním službám, včetně těch, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4;
podpora, poskytování a rozšíření základních služeb a služeb psychologické pomoci obětem násilí, zejména ženám a dětem, které jsou oběťmi znásilnění;
posílení globálních iniciativ, které jsou klíčovými faktory umožňujícími zajištění všeobecné zdravotní péče, a to prostřednictvím celosvětově vedoucí pozice, pokud jde o přístup „zohledňování otázky zdraví ve všech oblastech politiky“ s kontinuální péčí, včetně opatření na podporu zdraví, od prevence po následnou péči;
řešení celosvětové zdravotní bezpečnosti a antimikrobiální rezistence prostřednictvím výzkumu a kontroly přenosných nemocí, včetně nemocí souvisejících s chudobou, opomíjených nemocí a nemocí, jimž lze předcházet očkováním, boj proti padělaným léčivým přípravkům, promítnutí znalostí do bezpečných, přístupných a cenově dostupných produktů (včetně generických léčiv), diagnostiky a souvisejících zdravotnických technologií a politik, které řeší měnící se zátěž způsobenou chorobami (nepřenosné nemoci, všechny formy podvýživy a environmentální rizikové faktory), a utváření celosvětových trhů s cílem zlepšit přístup k cenově dostupným základním zdravotnickým výrobkům a službám zdravotní péče, včetně těch, jež jsou uvedeny v čl. 8 odst. 4;
podpora celosvětových iniciativ zaměřených na vývoj bezpečných, účinných a cenově dostupných očkovacích látek.
2. Vzdělávání
podpora dosahování mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti vzdělávání prostřednictvím společného celosvětového úsilí o dostupné, inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu, a to i pro učitele, na všech úrovních, pro všechny věkové kategorie, a to i v nouzových a krizových situacích, a se zvláštním upřednostněním posilování systémů bezplatného školství;
posílení znalostí, dovedností a hodnot prostřednictvím partnerství a aliancí, včetně podpory údajů a analýz v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, výměny znalostí, a vzdělávacích sítí, pro aktivní občanství a produktivní, vzdělané, demokratické, inkluzivní a odolné společnosti;
podpora celosvětových opatření zaměřených na snižování všech aspektů diskriminace a nerovností, například rozdílů mezi dívkami/ženami a chlapci/muži, jakož i mezi různými skupinami ve společnosti, s cílem zajistit, aby měl každý stejnou možnost podílet se na hospodářském, politickém, společenském a kulturním životě;
podpora inkluzivního a kvalitního vzdělávání v nestabilních prostředích;
podpora akcí a prosazování spolupráce v oblasti sportu s cílem přispívat k posílení postavení žen a mladých lidí, jednotlivců a komunit.
3. Genderová rovnost a posilování postavení žen a dívek
závazek dosáhnout pokroku v oblasti genderové rovnosti a posílení postavení dívek a žen ve všech oblastech; včetně podpory za účelem vytvoření příznivějšího hospodářského, politického a sociálního prostředí pro naplňování práv dívek a žen, které jim umožní plně se zapojit do společnosti, mít rovné příležitosti k zaujímání vedoucích pozic v sociálním, hospodářském, politickém a občanském životě a být hnací silou rozvoje;
vedení a podpora globálního úsilí, partnerství a aliancí pro práva žen a dívek, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen i v jejím opčním protokolu, s cílem odstranit všechny formy diskriminace žen a dívek, včetně vyloučení, kterému jsou ženy vystaveny v jednotlivých oblastech svého soukromého a veřejného života, jako je trh práce a přístup k sociálním a zdravotnickým službám;
vedení a podpora globálního úsilí, partnerství a aliancí za práva žen s cílem odstranit všechny formy násilí, praktiky škodící ženám a dívkám, včetně fyzického, psychologického, sexuálního a genderově motivovaného násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, jakož i nucených sňatků, sňatků v raném věku a sňatků dětí, a dále ekonomické, politické a jiné druhy násilí a diskriminace, a to i v krizových situacích, jakož i vyloučení, jemuž jsou ženy vystaveny v různých oblastech svého soukromého i veřejného života;
řešení základních příčin genderových nerovností jakožto prostředku podpory předcházení konfliktům a budování míru; podpora posílení postavení žen, a to i v jejich rolích aktérek rozvoje a mírotvůrkyň;
podpora ochrany a dodržování všech práv dívek a žen, včetně práv uvedených v čl. 8 odst. 4;
podpora ochrany a dodržování práv žen a dívek, včetně hospodářských, politických, pracovních a sociálních práv a práv uvedených v čl. 8 odst. 4.
4. Děti a mládež
podpora všeobecného přístupu ke všem sociálním a zdravotním službám pro děti a mladé lidi, včetně nejvíce marginalizovaných osob, se zaměřením na zdraví, výživu, vzdělávání, sociální ochranu a rozvoj v raném dětství, mimo jiné prostřednictvím specializovaných služeb zaměřených na mládež;
prosazování nových iniciativ za účelem budování silnějších systémů ochrany dětí ve třetích zemích, tak aby měly zajištěnou co nejlepší pozici pro vykročení do života a aby byly chráněny ve všech oblastech před násilím, zneužíváním a zanedbáváním, mimo jiné prostřednictvím podpory přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti;
podpora posílení postavení dětí a mladých lidí otevřením prostoru pro jejich aktivní a smysluplnou účast na záležitostech, které se jich týkají, zejména na politickém životě, mírovém procesu a mediačním úsilí, a to podporou iniciativ v oblasti mezikulturního dialogu mezi organizacemi mládeže a předcházením marginalizaci a vyloučení;
posílení pomoci mladým lidem s cílem podpořit je při získávání relevantních dovedností a přístupu k důstojným a kvalitním pracovním místům prostřednictvím vzdělávání, odborné a technické přípravy, jakož i digitálních technologií;
podpora posílení postavení mladých lidí a odpovědného občanství otevřením prostoru pro jejich aktivní a smysluplnou účast na politickém životě, mírovém procesu a mediačním úsilí, podporou iniciativ mezikulturního dialogu mezi organizacemi mládeže a předcházením marginalizaci a vyloučení;
vytváření příznivého prostředí, které poskytuje nové a inovativní příležitosti pro občanskou angažovanost mladých lidí, jejich podnikání a zaměstnanost.
5. Migrace, nucené vysídlování a mobilita
zajištění vedoucího postavení Unie při utváření globální agendy v oblasti řízení migrace a nuceného vysídlování ve všech jejích aspektech, zejména s cílem usnadnit řádnou, bezpečnou, legální a odpovědnou migraci v souladu s lidskými právy, mezinárodním uprchlickým právem a mezinárodním humanitárním právem;
vedení a podpora celosvětových a meziregionálních politických dialogů, včetně migrace jih-jih a výměn a spolupráce v oblasti migrace a nuceného vysídlení;
podpora provádění mezinárodních a unijních závazků v oblasti migrace a nuceného vysídlení, a to i na úrovni OSN;
zdokonalení celosvětové základny poznatků, mimo jiné o vazbě mezi migrací a rozvojem, a zahájení akcí pilotního charakteru zaměřených na rozvoj inovativních operačních přístupů v oblasti migrace a nuceného vysídlení;
posílení strategických partnerství s relevantními mezinárodními organizacemi na podporu mezinárodní spolupráce a řízení migrace v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním uprchlickým právem.
Spolupráce v této oblasti bude řízena v souladu s nařízeními Unie relevantními pro oblast migrace při plném dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.
6. Důstojná práce, sociální ochrana, nerovnost a inkluze
utváření celosvětové agendy a podpora iniciativ zaměřených na začlenění silného prvku rovnosti a sociální spravedlnosti v souladu s evropskými hodnotami;
přispívání k celosvětové agendě týkající se důstojné práce pro všechny ve zdravém životním prostředí, na základě základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, včetně norem týkajících se sociálního dialogu, životního minima a boje proti dětské práci, sociální odpovědnosti podniků, zejména při vytváření globálních hodnotových řetězců, které jsou udržitelné a odpovědné, a zvyšování znalostí o účinných politikách zaměstnanosti, které zohledňují genderové hledisko, reagují na potřeby trhu práce a podporují socioekonomické začlenění, včetně odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení;
podpora globálních iniciativ v oblasti obchodních a lidských práv, včetně odpovědnosti podniků za porušování práv a přístup k nápravě;
podpora celosvětových iniciativ v oblasti všeobecné sociální ochrany, které dodržují zásady efektivnosti, udržitelnosti a rovnosti; včetně podpory zaměřené na řešení nerovnosti s cílem zvýšit genderovou rovnost a sociální soudržnost, zejména zavedením a posílením udržitelných systémů sociální ochrany a systémů sociálního pojištění;
pokračování v celosvětovém výzkumu a vývoji prostřednictvím sociálních inovací, které zvyšují sociální začlenění a řeší práva a specifické potřeby nejzranitelnějších částí společnosti;
prosazování a podpora úsilí o dosažení inkluzivnějšího sociálního, politického a hospodářského života a řešení socioekonomických příčin konfliktů.
7. Kultura
podpora iniciativ v oblasti kulturní rozmanitosti, mezikulturního a mezináboženského dialogu pro mírumilovné vztahy mezi komunitami;
podpora kultury jako hybné síly pro udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a posílení spolupráce v oblasti kulturního dědictví a jeho ochrany;
rozvoj místních řemesel jako prostředku, který umožňuje zachovat místní kulturní dědictví a podpořit udržitelný rozvoj;
posilování spolupráce při ochraně, zachování a rozvíjení kulturního dědictví, včetně zachování obzvláště zranitelného kulturního dědictví, a to zejména z prostředí menšinových a izolovaných komunit a původního obyvatelstva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;
podpora dohod o navracení kulturních statků do zemí jejich původu;
podpora kulturní spolupráce, a to i prostřednictvím výměn, partnerství a jiných iniciativ a uznávání profesionality autorů, umělců a kulturních a kreativních subjektů;
podpora spolupráce a partnerství mezi sportovními organizacemi.
B. PLANETA
1. Zajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu
posílení globální správy v oblasti klimatu a životního prostředí, provádění Pařížské dohody, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a dalších vícestranných environmentálních dohod;
přispění k promítnutí politik Unie týkajících se životního prostředí a změny klimatu do oblasti vnějších vztahů;
začlenění cílů v oblasti životního prostředí, ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti, změny klimatu, snižování rizika katastrof a připravenosti do politik, plánů a investic, mimo jiné prostřednictvím lepších znalostí a informací;
uskutečňování mezinárodních a unijních iniciativ zaměřených na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a na nízkoemisní rozvoj odolný vůči změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím plnění vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC) a dlouhodobých nízkoemisních a vůči změně klimatu odolných strategií, podpora snižování rizika katastrof, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení ztráty biologické rozmanitosti, podpora zachování a udržitelného využívání a správy suchozemských a mořských ekosystémů a obnovitelných přírodních zdrojů, včetně půdy, vody, oceánů, rybolovu a lesů, podpora zalesňování a ochrana přírodních lesů, řešení problematiky odlesňování, desertifikace, degradace půdy, nezákonné těžby dřeva a nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, boj proti znečištění, včetně odpadků v moři, a zajištění zdravého životního prostředí, řešení problémů týkajících se klimatu a životního prostředí, včetně vysídlování v důsledku přírodních katastrof, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a výroby, integrovaného řízení vodních zdrojů a řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem a podpora přechodu na nízkoemisní zelené a oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu, jakož i podpora odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání;
podpora environmentálně udržitelných zemědělských postupů včetně agroekologie s cílem chránit ekosystémy a biologickou rozmanitost a zlepšit odolnost životního prostředí a společnosti vůči změně klimatu se zvláštním zaměřením na podporu drobných zemědělců, pracovníků a řemeslníků;
provádění mezinárodních a unijních iniciativ k řešení ztráty biologické rozmanitosti, podpora zachování, udržitelného využívání a správy suchozemských a mořských ekosystémů a s tím související biologické rozmanitosti;
podpora postupného rušení dotací na fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí, podpora energetických podniků v tom, aby přijaly sazby odrážející náklady, a prozkoumání nákladově efektivnějších a ke klimatu šetrnějších alternativ sociální ochrany.
2. Udržitelná energie
podpora celosvětového úsilí, závazků, partnerství a aliancí, včetně přechodu na udržitelnou energii;
podpora energetické bezpečnosti pro partnerské země a místní komunity, včetně diverzifikace zdrojů a tras, řešení otázek kolísání cen, potenciálu pro snížení emisí, zlepšování trhů a posilování propojení energetických sítí, a zejména elektrizačních soustav, a obchodu;
podpora partnerských vlád, aby přijaly energetickou politiku a reformy trhu s cílem vytvořit příznivé prostředí pro inkluzivní růst a investice zvyšující přístup k energetickým službám pro všechny, které jsou šetrné ke klimatu, cenově dostupné, moderní, spolehlivé a udržitelné, přičemž se upřednostňují obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost;
prozkoumání, určení, celosvětové zohledňování a podpora finančně udržitelných obchodních modelů s potenciálem pro rozšíření a replikovatelnost, které na základě inovativního výzkumu poskytují inovativní a digitální technologie zajišťující vyšší účinnost, a to zejména pro decentralizované přístupy poskytující přístup k energii prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné v oblastech, kde je místní kapacita trhu omezená.
C. PROSPERITA
1. Udržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru
prosazování udržitelných soukromých investic prostřednictvím inovativních finančních mechanismů a sdílení rizika;
zlepšení podnikatelského prostředí a investičního klimatu, rozvinutí sociálně a ekologicky odpovědného místního soukromého sektoru, podpora posíleného dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem a budování kapacit, konkurenceschopnosti a odolnosti místních mikropodniků a malých a středních podniků a začínajících podniků, jakož i družstev a sociálních podniků a jejich začlenění do místní, regionální a globální ekonomiky;
podpora finančního začleňování prostřednictvím snadnějšího přístupu k finančním službám, jako jsou mikroúvěry a úspory, mikropojištění a platební převody, a jejich účinného využívání ze strany mikropodniků a malých a středních podniků a domácností, zejména znevýhodněných a zranitelných skupin;
podpora provádění obchodní politiky a obchodních dohod Unie v souladu s udržitelným rozvojem; posílení kapacit partnerských zemí pro obchod a zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a posílení spravedlivého obchodu, odpovědných investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie a současně odstranění překážek bránících přístupu na trh a investicím, jakož i snaha zjednodušit přístup k technologiím šetrným vůči klimatu a zároveň v co největší možné míře zajistit sdílení přidané hodnoty a náležitou péči v oblasti lidských práv v dodavatelských řetězcích, při zohlednění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;
prosazování účinné kombinace politických opatření podporujících hospodářskou diverzifikaci, přidanou hodnotu a regionální integraci, jakož i udržitelnou zelenou a modrou ekonomiku;
podpora přístupu k digitálním technologiím, včetně podpory přístupu k financování a finančního začlenění, jakož i elektronického obchodu;
podpora udržitelné spotřeby a výroby a inovativních technologií a postupů pro nízkoemisní oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;
posílení sociální a environmentální udržitelnosti, společenské odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání ve všech fázích hodnotového řetězce;
boj proti praní peněz, korupci, nezákonným finančním tokům i daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; podpora progresivního zdanění, protikorupčních opatření a politik pro přerozdělování veřejných výdajů;
podpora inkluzivního růstu, mimo jiné prosazováním a podporou účasti žen a mládeže a aktivní identifikací a řešením ekonomické marginalizace konkrétních skupin.
2. Zabezpečení potravin a výživy
podpora a ovlivňování mezinárodních strategií, organizací, mechanismů a aktérů, kteří rozvíjejí hlavní otázky a rámce celosvětové politiky týkající se udržitelného zabezpečování potravin a výživy, omezování roztříštěnosti globální architektury v oblasti výživy a přispění k odpovědnosti ohledně mezinárodních závazků v oblasti zabezpečení potravin, výživy a udržitelného zemědělství;
zlepšení globálních veřejných statků s cílem ukončit hlad a podvýživu; zajištění spravedlivého přístupu k potravinám, a to i pomocí řešení mezery ve financování v oblasti výživy, mimo jiné prostřednictvím nástrojů, jako je globální síť pro potravinové krize, s cílem zvýšit schopnost náležitě reagovat na krize v oblasti potravin a výživy;
koordinované a urychlené zintenzivnění úsilí napříč odvětvími s cílem zvýšit kapacitu pro diverzifikovanou místní a regionální produkci potravin, zajistit výživové a potravinové zabezpečení a přístup k pitné vodě a posílit odolnost nejzranitelnějších skupin, především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi;
na globální úrovni opětovné potvrzení stěžejní úlohy udržitelného zemědělství, rybolovu a akvakultury, včetně drobného zemědělství, chovu hospodářských zvířat a pastevectví za účelem zvýšeného zabezpečení potravin, vymýcení chudoby, vytváření pracovních míst, spravedlivého a udržitelného přístupu ke zdrojům a hospodaření s nimi, včetně půdy a práv k půdě, vody, osiv z otevřených zdrojů a dalších zemědělských vstupů a (mikro)úvěrů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, odolnosti a zdravých ekosystémů;
zajišťování inovací prostřednictvím mezinárodního výzkumu a posílení globálních znalostí a odborných poznatků, podpora a posílení místních a autonomních adaptačních strategií týkajících se zejména přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, zemědělské biologické rozmanitosti, globálních a inkluzivních hodnotových řetězců, spravedlivého obchodu, bezpečnosti potravin, odpovědných investic, hospodaření s půdou a přírodními zdroji.
D. PARTNERSTVÍ
1. Posílení role místních orgánů jako aktérů rozvoje prostřednictvím:
zvýšení institucionální a operační kapacity místních orgánů evropských a partnerských zemí a jejich sítí a aliancí jakožto aktérů a partnerů v oblasti rozvoje při tvorbě politik s cílem přispět k formulování, provádění a monitorování politik a dohod se zaměřením na zájmy místních komunit; posílit jejich úlohu při zvyšování povědomí o decentralizační reformě a místním a městském rozvoji; zajistit věcný a soustavný strukturovaný politický dialog v oblasti rozvoje a podporovat demokratickou správu věcí veřejných, zejména prostřednictvím územního přístupu k místnímu rozvoji, včetně procesů decentralizace, účasti a odpovědnosti;
zvýšení interakce s evropskými občany ohledně poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice (včetně sdílení znalostí a angažovanosti), zejména pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, a to i v Unii a na přidružených územích, jakož i v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.
2. Prosazování inkluzivních společností a mnohostranných iniciativ, řádné správy ekonomických záležitostí, včetně spravedlivé a inkluzivní mobilizace domácích příjmů, zejména v rámci mezinárodní daňové spolupráce prováděním opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, transparentního řízení veřejných financí a účinného a inkluzivního vynakládání veřejných prostředků v souladu s povinnostmi v oblasti lidských práv a se zásadami řádné správy věcí veřejných.
3. Podpora posouzení a zdokumentování pokroku při provádění zásad partnerství a účinnosti.
PŘÍLOHA IV
OBLASTI INTERVENCE PRO AKCE RYCHLÉ REAKCE
1. Akce přispívající k míru, stabilitě a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po krizi, včetně těch, které mohou vyplývat z migračních toků a nuceného vysídlování.
Akce rychlé reakce uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. a) jsou určeny k účinné, účelné, integrované a z hlediska konfliktů citlivé reakci Unie na tyto mimořádné a nepředvídané situace:
naléhavá situace, krize, nestabilita, hybridní hrozby, vznikající krize nebo přírodní katastrofy, pokud je to relevantní z hlediska stability, míru a bezpečnosti;
situace, která představuje hrozbu pro mír, demokracii, zákonnost a pořádek, ochranu lidských práv a základních svobod nebo ochranu a bezpečnost osob, zejména těch, které jsou v nestabilních situacích vystaveny sexuálnímu a genderově motivovanému násilí;
situace, u níž hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo vážně destabilizovat dotčenou třetí zemi nebo země.
Tyto akce rychlé reakce mohou zahrnovat:
podporu úsilí mezinárodních, regionálních a místních organizací a aktérů státu a občanské společnosti při podpoře budování důvěry, mediace, dialogu a usmíření, přechodného soudnictví, posílení postavení žen a mladých lidí, zejména pokud jde o napětí v rámci komunit a vleklé konflikty, a to prostřednictvím poskytování technické a logistické pomoci;
podporu provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se žen, mladých lidí, míru a bezpečnosti;
podporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;
podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na posílení úlohy žen v těchto institucích, podporu účinné civilní správy a civilního dohledu nad bezpečnostním systémem, jakož i opatření k posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování;
podporu mezinárodních trestních tribunálů a vnitrostátních tribunálů vytvořených ad hoc, komisí pro zjišťování pravdy a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich;
podporu posílení kapacit státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování nebo obnovu svých stěžejních funkcí a základní společenské a politické soudržnosti;
podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku a základní výrobní kapacity a rovněž opatření k obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;
podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodinných příslušníků do občanské společnosti a případně jejich návratu do vlasti a rovněž opatření zaměřených na řešení situace dětských vojáků a bojovnic;
podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;
podporu opatření, která v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů řeší socioekonomické dopady, jež pro civilní obyvatelstvo vyplývají z přítomnosti protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků války; činnosti financované na základě nástroje mohou mimo jiné zahrnovat informování o rizicích, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;
podporu opatření, která se v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů přijímají za účelem boje proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;
podporu opatření, která zajistí, že budou odpovídajícím způsobem uspokojeny specifické potřeby žen a dětí v krizových a konfliktních situacích, včetně předcházení situacím, kdy jsou vystaveny genderově motivovanému násilí;
podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začleňování do společnosti, včetně opatření, která řeší specifické potřeby žen a dětí;
podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu, jakož i souvisejících mezinárodních nástrojů;
podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo v případě vznikající krize, včetně budování míru, a jejich transparentní řízení;
podporu opatření, která řeší možný dopad náhlých přesunů obyvatelstva s významem z hlediska politické a bezpečnostní situace, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských komunit;
podporu opatření, která podporují rozvoj a organizaci občanské společnosti a její účast na procesech tvorby politiky, včetně opatření, která mají podpořit úlohu žen v těchto procesech, a opatření na podporu nezávislých, pluralitních a profesionálních sdělovacích prostředků;
podporu opatření, jejichž cílem je reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, které ohrožují stabilitu, a na ohrožení veřejného zdraví související s pandemiemi, která buď zastoupí, nebo doplní humanitární pomoc Unie a pomoc v oblasti civilní ochrany;
budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, v souladu s článkem 9.
2. Akce přispívající k posílení odolnosti a propojení humanitární pomoci, rozvojových činností a případně budování míru
Akce rychlé reakce uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. b) jsou určeny k účinnému posílení odolnosti a ke zlepšení koordinace, soudržnosti a doplňkovosti mezi humanitární pomocí, rozvojovými činnostmi a případně budováním míru, jež nelze rychle řešit pomocí zeměpisných a tematických programů.
Tyto akce rychlé reakce mohou zahrnovat:
posílení odolnosti, řešení faktorů nestability a zaměření se na možné hybné síly konfliktu podporou jednotlivců, komunit, institucí a zemí, aby se mohly lépe připravit na politické, hospodářské a společenské tlaky a otřesy, přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem, konflikty, pandemie a globální hrozby a čelit jim, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit, mimo jiné určením a posílením jejich stávajících kapacit; posílením kapacit státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování nebo obnovu svých stěžejních funkcí a základní společenské a politické soudržnosti, jakož i podporou společností, komunit a jednotlivců v tom, aby využívali příležitosti a řídili rizika mírovým a z hlediska konfliktů citlivým způsobem a budovali, udržovali nebo obnovovali možnosti obživy a sociální služby tváří v tvář výrazným tlakům podporou relevantních mezinárodních a mnohostranných iniciativ s týmž zacílením;
zmírňování krátkodobých nepříznivých účinků vyplývajících z vnějších otřesů, které vytvářejí makroekonomickou nestabilitu, a úsilí o zajištění socioekonomických reforem a prioritních veřejných výdajů na socioekonomický rozvoj a snížení chudoby;
provádění krátkodobé obnovy a rekonstrukce, aby oběti přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem, konfliktů a globálních hrozeb mohly mít užitek z minimálních socioekonomických norem a aby byly co nejdříve vytvořeny podmínky pro opětovné zahájení rozvoje na základě dlouhodobých cílů stanovených dotčenými zeměmi a regiony a postiženým obyvatelstvem; to zahrnuje řešení naléhavých a okamžitých potřeb plynoucích z vysídlování obyvatel a komunit, které se jich po přírodních nebo člověkem způsobených katastrofách ujmou;
pomoc příslušnému regionu, státu, na celostátní nebo místní úrovni, nebo relevantním mezinárodním organizacím či organizacím občanské společnosti při zřizování krátkodobých mechanismů pro předcházení katastrofám a připravenost na ně, včetně systémů pro předpovědi a včasné varování, s cílem zmenšit následky katastrof;
podpora opatření, jimiž se provádějí integrované přístupy, zejména zlepšením koordinace a uplatňováním z hlediska konfliktů citlivých přístupů ze strany humanitárních a rozvojových aktérů a případně i aktérů v oblasti budování míru.
3. Akce, které řeší potřeby a priority zahraniční politiky Unie
Akce rychlé reakce na podporu cílů stanovených v čl. 4 odst. 4 písm. c) napomáhají zahraniční politice Unie v politických, ekonomických a bezpečnostních záležitostech. Tyto akce umožňují Unii jednat tam, kde existuje naléhavý nebo mimořádný zájem zahraniční politiky či příležitost, za účelem dosažení jejích cílů, které si vyžadují rychlou reakci a obtížně se řeší jinými prostředky.
Akce rychlé reakce mohou zahrnovat:
podporu unijních dvoustranných, regionálních a meziregionálních strategií spolupráce, prosazování politického dialogu a rozvíjení kolektivních přístupů k problémům celosvětového zájmu a reakcí na ně, jako jsou otázky migrace a nuceného vysídlování, změny klimatu a bezpečnosti, včetně mediace, a využívání příležitostí v tomto ohledu;
podporu obchodní politiky Unie a jednání, provádění a prosazování obchodních dohod a zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a posílení obchodu, investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie, zejména malé a střední podniky, při současném odstranění překážek bránících přístupu na trh a investicím a ochraně práv duševního vlastnictví, prostřednictvím hospodářské diplomacie a spolupráce v oblasti obchodu a regulace, s nezbytnými úpravami pro konkrétní situaci partnerské země, při zohlednění zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je stanoveno v článcích 208 a 212 Smlouvy o fungování EU, a mezinárodních závazků uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení;
příspěvky k naplňování mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie, mimo jiné v oblasti životního prostředí, změny klimatu, energie, vědy a vzdělávání a spolupráce týkající se řízení a správy oceánů, jakož i podpora sbližování právních předpisů;
prosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na světové scéně prostřednictvím strategické komunikace, veřejné diplomacie, mezilidských kontaktů, kulturní diplomacie, spolupráce ve vzdělávacích a akademických záležitostech a informačních činností k prosazování hodnot a zájmů Unie.
Akcemi rychlé reakce se provádějí inovační politiky nebo iniciativy, které odpovídají současným nebo vyvíjejícím se krátkodobým až střednědobým potřebám, příležitostem a prioritám, kromě jiného i s potenciálem poskytnout podklady pro budoucí akce v rámci zeměpisných nebo tematických programů. Akcemi rychlé reakce se zaměří na prohloubení vztahů a dialogu Unie a budování partnerství a aliancí s klíčovými zeměmi strategického zájmu, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami a zeměmi se středně vysokými příjmy, které hrají stále důležitější úlohu na světové scéně, v globální správě, zahraniční politice, mezinárodní ekonomice a na mnohostranných fórech.
PŘÍLOHA V
PRIORITNÍ OBLASTI OPERACÍ EFSD+ KRYTÝCH ZÁRUKOU PRO VNĚJŠÍ ČINNOST
Operace EFSD+ způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost se zaměřují především na tyto prioritní oblasti:
poskytovat financování a podporu ve prospěch rozvoje soukromého a družstevního sektoru za podmínek stanovených v čl. 209 odst. 2 finančního nařízení a v souladu s účelem čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení, se zvláštním důrazem na místní společnosti, mikropodniky a malé a střední podniky, podporu vytváření důstojných pracovních míst na základě hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce a podporu přispívání evropských společností k dosahování cílů EFSD+;
odstraňovat překážky pro soukromé investice poskytováním finančních nástrojů, jež mohou být denominovány v místní měně dotčené partnerské země, včetně záruk na první ztrátu pro portfolia, záruk pro projekty soukromého sektoru, jako jsou úvěrové záruky pro malé a střední podniky, a záruk pro specifická rizika pro projekty infrastruktury a jiný rizikový kapitál;
mobilizovat finanční prostředky soukromého sektoru, se zvláštním zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky, řešením nedostatků a odstraňováním překážek pro investice;
za účelem zlepšení socioekonomického prostředí posílit socioekonomická odvětví a oblasti a související veřejnou a soukromou infrastrukturu a udržitelnou propojenost, včetně obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a nakládání s odpady, dopravy, informačních a komunikačních technologií, jakož i životního prostředí, udržitelného využívání přírodních zdrojů, udržitelného zemědělství a modré ekonomiky, udržitelného obhospodařování lesů a obnovy krajiny, sociální infrastruktury, zdraví a lidského kapitálu;
přispívat k opatřením v oblasti změn klimatu a ochrany a správy životního prostředí;
prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje přispívat k řešení konkrétních socioekonomických základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování a přispívat k udržitelnému opětovnému začlenění vracejících se migrantů v jejich zemích původu, jakož i posilovat odolnost tranzitních a hostitelských komunit s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv.
PŘÍLOHA VI
SEZNAM KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI
V souladu s cíli udržitelného rozvoje se použije tento demonstrativní seznam klíčových ukazatelů výkonnosti, který pomůže měřit příspěvek Unie k dosahování specifických cílů nástroje:
Hodnocení stavu právního státu ve vztahu k zemím, které jsou příjemci pomoci Unie.
Podíl obyvatel žijících pod mezinárodně stanovenou hranicí chudoby podle pohlaví, věku, zaměstnaneckého statusu a zeměpisné polohy (městská/venkovská).
Počet žen v reprodukčním věku, dospívajících dívek a dětí mladších pěti let, které mají přístup k programům v oblasti výživy s podporou Unie.
Počet drobných zemědělců, kteří využívají intervence podporované Unií zaměřené na zvýšení jejich udržitelné produkce, přístupu k trhům nebo zabezpečení držby půdy.
Počet jednoročních dětí plně imunizovaných s podporou Unie.
Počet žáků zapsaných do systému vzdělávání: a) základního vzdělávání b) sekundárního vzdělávání; a počet osob, které mají prospěch z intervencí v oblasti institucionálního nebo zaměstnaneckého odborného vzdělávání a přípravy / rozvoje dovedností, jež podporuje Unie.
Emise skleníkových plynů (v kilotunách ekvivalentu CO2), jimž bylo s podporou Unie zamezeno.
Oblast mořských, suchozemských a sladkovodních ekosystémů chráněných nebo udržitelně řízených s podporou Unie.
Dosažený pákový efekt investic a multiplikační účinek.
Počet osob, které mají přímý prospěch z intervencí podporovaných Unií, které mají specificky za cíl podporovat civilní budování míru po konfliktu nebo předcházení konfliktům.
Počet procesů týkajících se praxe partnerských zemí v oblasti obchodu, investic a podnikání nebo podpory vnějšího rozměru vnitřních politik Unie nebo zájmu Unie, které byly ovlivněny.
Počet osob, které mají díky podpoře Unie přístup k lepšímu zdroji pitné vody nebo snadnější přístup k hygienickým zařízením.
Počet migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob nebo jednotlivců z hostitelských komunit, kteří jsou chráněni nebo jimž byla poskytnuta pomoc s podporou Unie.
Počet zemí a měst se strategiemi pro změnu klimatu nebo pro snižování rizika katastrof a) vypracovanými, nebo b) prováděnými s podporou Unie.
Počet mikropodniků, malých a středních podniků uplatňujících s podporou Unie postupy udržitelné spotřeby a výroby.
Kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (v MW) instalovaná s podporou Unie.
Podíl spolupráce financované Unií prosazující genderovou rovnost a posílení postavení žen.
Počet obětí porušování lidských práv, které přímo využívají pomoci financované Unií.
Počet iniciativ financovaných Unií na podporu provádění politických, hospodářských a sociálních reforem a společných dohod v partnerských zemích.
Všechny ukazatele vztahující se k jednotlivcům musí být rozčleněné, kdykoliv je to možné, podle pohlaví, zejména s cílem sledovat pokrok s ohledem na genderovou rovnost, a věku.
Všechny ukazatele se pokud možno rozčlení podle zeměpisných oblastí nástroje.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
( 2 ) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1).