(EU) 2021/817Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Investice do vzdělávací mobility pro všechny, bez ohledu na původ a prostředky, a do spolupráce a rozvoje inovativní politiky v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu mají klíčový význam pro budování inkluzivních, soudržných a odolných společností a pro zachování konkurenceschopnosti Unie, tím spíše v kontextu rychlých a výrazných změn plynoucích z technologické revoluce a globalizace. Navíc takovéto investice přispívají k posílení evropské identity a evropských hodnot a k demokratičtější Unii.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ představila Komise svou vizi, že bude usilovat o to, aby byl do roku 2025 vytvořen Evropský prostor vzdělávání, který by nebyl omezen hranicemi. Uvedené sdělení představuje vizi Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či v jakémkoli rámci v jiném členském státě, ve které by bylo pravidlem, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky, a ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích studujících, na které se již vztahuje, s cílem oslovit i studující s omezenými příležitostmi.

(3)

Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje potřebu dostát závazkům, které členské státy učinily na sociálním summitu na podporu spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu dne 17. listopadu 2017, mimo jiné úplným provedením evropského pilíře sociálních práv, který byl slavnostně vyhlášen a podepsán Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 (4) a jeho zásady 1 týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Uvedené sdělení kladlo důraz na to, že je nutné zintenzivnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu Erasmus+, k čemuž vyzvala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)

Zásada 1 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedena důležitost kvalitního vzdělávání a péče v raném dětství a potřeba zajistit rovné příležitosti pro všechny.

(5)

V Bratislavském prohlášení podepsaném dne 16. září 2016 zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu a která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.

(6)

Zpráva Komise ze dne 31. ledna 2018 o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (5) (dále jen „program na období 2014–2020“), v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení uvedeného programu, avšak došla k závěru, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k tomuto hodnocení a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu Erasmus+ ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například aby byl program Erasmus+ inkluzivnější, jednodušší a zvladatelnější pro příjemce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily svou plnou podporu tomu, aby program Erasmus+ zůstal ucelený a opíral se o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ (6) uvítal integrovanou strukturu programu na období 2014–2040 a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení uvedeného programu tím, že se v programu Erasmus+ posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily potřebu dále posílit mezinárodní rozměr programu Erasmus+.

(7)

Otevřená veřejná konzultace 2018 týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila klíčová zjištění zprávy o hodnocení programu na období 2014–2020 v polovině období a zdůraznila potřebu toho, aby budoucí program byl inkluzivnější a i nadále se zaměřoval na priority týkající se modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a na posílení priorit v oblasti podpory evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“. V tomto sdělení Komise uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 nazvaném „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“, Komise uznala úlohu programu Erasmus+ při zvyšování odolnosti Unie a při řešení socioekonomických výzev. Potvrdila rovněž, že je odhodlána program výrazně posílit. To by umožnilo výjezd do jiné země za účelem vzdělávání nebo výkonu práce většímu počtu lidí a umožnilo programu zaměřit se na inkluzivnost a oslovení většího počtu osob s omezenými příležitostmi.

(9)

V této souvislosti je nutné zavést Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který je pokračovatelem programu na období 2014–2020. Měla by být prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se učení ve všech kontextech, totiž formálního, neformálního i informálního, a ve všech obdobích života za účelem posílení flexibilních způsobů učení, čímž se lidem umožní získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence nezbytné pro jejich rozvoj jako jednotlivců, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století.

(10)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (7) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(11)

Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k naplňování politických cílů a priorit Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Zásadní význam pro zvládání různých změn, jimž budou lidé v průběhu svého života vystaveni, má soudržný přístup k celoživotnímu učení. Tento přístup by měl být podporován účinnou meziodvětvovou spoluprací. Program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem pro politickou spolupráci Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s dalšími souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie.

(12)

Program je klíčovou složkou vytváření Evropského prostoru vzdělávání. V návaznosti na sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise ve sdělení ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 připomněla, že program Erasmus+ má i nadále zásadní význam pro dosažení cílů v oblastech kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a pro přípravu Unie na zvládnutí digitální a ekologické transformace. Program by měl být vybaven tak, aby přispíval k nástupci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a aktualizované Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, zavedené ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020, se společným důrazem na strategický význam dovedností, klíčových kompetencí a znalostí pro udržení pracovních míst a podporu růstu, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti v souladu s doporučením Rady ze dne 22. května 2018 (8). Program by měl přispívat k naplňování akčního plánu digitálního vzdělávání, zavedeného ve sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvaného „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“. Program by měl reagovat na nezbytnou digitální transformaci vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Měl by rovněž podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.

(13)

V souladu se strategií Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (9), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027 a která vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvaného „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“, by měl program podporovat vysoce kvalitní práci s mládeží, nástroje a systémy pro odbornou přípravu pracovníků s mládeží, validaci neformálního a informálního učení a kvalitní přístupy k posílení postavení mládežnických organizací. Program by měl podporovat inkluzivní a široký dialog EU s mládeží, jehož priority vycházejí z potřeb mladých lidí.

(14)

Program by měl zohledňovat příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu. Příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou sport plní z hlediska podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat akce zaměřené na vzdělávací mobilitu pracovníků v oblasti sportu, především na základní úrovni. Pracovníci v oblasti sportu na jiné než základní úrovni, včetně těch, kteří se věnují dvojí kariéře ve sportu i mimo oblast sportu, mohou rovněž posílit dopad učení a předávání znalostí pro pracovníky a organizace v oblasti sportu na základní úrovni. V rámci programu by proto mělo být možné podporovat možnosti vzdělávací mobility pro pracovníky v oblasti sportu na jiné než základní úrovni v případě, že jejich účast může být přínosná pro sport na základní úrovni. Program by měl přispívat k podpoře společných evropských hodnot prostřednictvím sportu, řádné správy sportu, integrity ve sportu, udržitelného rozvoje, jakož i vzdělávání, odborné přípravy a dovedností ve sportu a prostřednictvím sportu. Neziskové sportovní akce podporované z programu by měly dosahovat evropského rozměru a dopadu.

(15)

Program by měl umožnit podporu jakéhokoli studijního oboru, a zejména by měl přispívat k posilování inovační kapacity Unie prostřednictvím podpory činností, které pomáhají lidem rozvíjet znalosti, dovednosti, kompetence a postoje, jež potřebují v progresivních studijních oborech nebo oblastech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika (STEAM), změna klimatu, ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, datová analýza, design a architektura a digitální a mediální gramotnost. Inovace lze podporovat prostřednictvím veškerých akcí v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, bez ohledu na to, zda jsou řízeny přímo či nepřímo.

(16)

Synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10) (dále jen „Horizont Evropa“), by měla zajistit, aby kombinované zdroje z programu a z Horizontu Evropa byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Horizont Evropa bude ve vhodných případech doplňovat podporu z programu pro iniciativu „Evropské univerzity“ v rámci rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Synergie s Horizontem Evropa pomůže posílit integraci vzdělávání a výzkumu, především ve vysokoškolských institucích.

(17)

Nové a vznikající technologie skýtají významné příležitosti pro učení a výměnu a během pandemie COVID-19 se ukázaly jako obzvláště důležité. Kromě fyzické vzdělávací mobility, která zůstává ústřední akcí programu, by měly být podporovány virtuální formáty, jako je virtuální učení, s cílem doplnit nebo podpořit fyzickou vzdělávací mobilitu, poskytnout smysluplné vzdělávací příležitosti těm, kteří se nemohou fyzicky přemístit do jiné země, než je země jejich pobytu, nebo s cílem podporovat výměny prostřednictvím inovativních forem učení. V relevantních případech by měla být v rámci programu podporována virtuální spolupráce. Komise by měla zajistit, aby tam, kde je to možné a vhodné, byly nástroje virtuálního učení vypracované v rámci programu zpřístupněny širší veřejnosti.

(18)

Při naplňování svých cílů by měl být program inkluzivnější tím, že zvýší účast osob s omezenými příležitostmi. Ke zvýšení účasti těchto osob v programu by mohla přispět řada opatření, včetně lepšího a cílenějšího zaměření na tyto osoby, komunikace, poradenství a pomoci, zjednodušených postupů, flexibilnějších forem vzdělávací mobility a posílení spolupráce s malými organizacemi, zejména nově zapojenými a základními komunitními organizacemi, které přímo pracují se znevýhodněnými studujícími všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi má různé příčiny a závisí na různých faktorech. Proto by v celounijním rámci těchto opatření zaměřených na zvýšení účasti osob s omezenými příležitostmi měly být vypracovány akční plány pro začleňování, které by měly být uzpůsobeny cílovým skupinám a konkrétním okolnostem v každém členském státě.

(19)

V některých případech je u osob s omezenými příležitostmi méně pravděpodobné, že se programu zúčastní, a to z finančních důvodů – ať již vzhledem k jejich ekonomické situaci, nebo k vyšším nákladům na účast spojeným s jejich specifickou situací, jak je tomu často u osob se zdravotním postižením. V takových případech by mohla být jejich účast usnadněna prostřednictvím cílené finanční podpory. Komise by proto měla zajistit, aby tato finanční podpůrná opatření byla zavedena, mimo jiné prostřednictvím případných úprav grantů na vnitrostátní úrovni. Dodatečné náklady související s opatřeními k usnadnění začleňování by neměly být důvodem pro zamítnutí žádosti.

(20)

Aby byl program přístupnější pro nově zapojené organizace a pro organizace s menší administrativní kapacitou a aby byl lépe zvládnutelný pro příjemce, měla by být přijata řada opatření ke zjednodušení postupů programu na úrovni provádění. V tomto ohledu by systémy informačních technologií v rámci programu měly být uživatelsky přívětivé a měly by poskytovat jednoduchý přístup k příležitostem, které program nabízí. Obdobně by měly být postupy zavedené za účelem provádění programu jednotné a jednoduché a měly by je doprovázet vysoce kvalitní podpůrná opatření a informace. Za tímto účelem by měly být pořádány pravidelné schůzky sítě národních agentur.

(21)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise zdůraznila ústřední úlohu, kterou vzdělávání, kultura a sport hrají při podpoře aktivního občanství a společných hodnot mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a demokratických společností klíčovým prvkem. K posílení této evropské identity v celé její rozmanitosti přispívají výjezdy do zahraničí za účelem studia, učení, odborného vzdělávání a práce nebo účasti na činnostech v oblasti mládeže a sportu. Posilují pocit sounáležitosti ke kulturnímu společenství a podporují mezikulturní učení, kritické myšlení a aktivní občanství u osob všech věkových kategorií. Účastníci činností v oblasti vzdělávací mobility by se měli zapojit do svých místních společenství i do místních společenství v hostitelské zemi s cílem sdílet své zkušenosti. V rámci programu by měly být podporovány činnosti, které souvisejí s posilováním všech aspektů kreativity v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a se zlepšováním jednotlivých klíčových kompetencí.

(22)

Program by měl podporovat pouze akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropská přidaná hodnota má být chápán široce a lze jej prokázat různými způsoby, například pokud mají akce nebo činnosti nadnárodní povahu, zejména s ohledem na vzdělávací mobilitu a spolupráci, jejichž cílem je dosáhnout udržitelného systémového dopadu, doplňují nebo posilují synergie s jinými programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni nebo přispívají k účinnému využívání nástrojů Unie pro transparentnost a uznávání.

(23)

Mezinárodní rozměr programu by měl být posílen a měl by se zaměřit na nabízení více příležitostí pro vzdělávací mobilitu, spolupráci a politický dialog se třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu. V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže by měly být mezinárodní činnosti v oblasti vzdělávací mobility rozšířeny i do dalších sektorů, jako jsou odborné vzdělávání, odborná příprava a sport. K zajištění většího dopadu těchto činností je nutné posílit synergické působení mezi programem a nástroji Unie pro vnější činnost, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa,mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a Nástroj předvstupní pomoci (IPA III), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III). Nástroje Unie pro vnější činnost by se měly zaměřit na zvýšení příležitostí zejména pro jednotlivce a organizace ze třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, a podporovat především budování kapacit v těchto zemích, rozvoj dovedností a mezilidské kontakty a zároveň nabízet více příležitostí pro spolupráci, vzdělávací mobilitu a politický dialog.

(24)

Základní struktura programu na období 2014–2020, jež byla rozdělena do tří kapitol, totiž vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport, a rozčleněna na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu. Rovněž by měla být zajištěna stabilita a kontinuita, pokud jde o způsoby řízení a provádění. Celkově by se nejméně 75 % rozpočtu programu mělo plnit v nepřímém řízení prostřednictvím národních agentur. To zahrnuje akce, jako je vzdělávací mobilita ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, jakož i partnerství zaměřená na spolupráci, včetně partnerství malého rozsahu, v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže. Pro akce zahrnující celounijní sítě a evropské organizace v rámci klíčových akcí 2 a 3, s výjimkou partnerství malého rozsahu, by měla být ve vhodných případech zavedena zvláštní ujednání pro přímé řízení.

(25)

Program by měl provádět soubor akcí za účelem podpory vzdělávací mobility, spolupráce mezi organizacemi a institucemi, rozvoje politik a spolupráce a akcí Jean Monnet. Toto nařízení by mělo stanovit uvedené akce a jejich popis, včetně činností, které by mohly být v rámci těchto akcí prováděny v průběhu programového období.

(26)

Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou, dosud nepokrytou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti vzdělávací mobility pro vysokoškolské studenty, žáky, dospělé studující a studující v rámci odborného vzdělávání a přípravy, jako jsou učni a praktikanti, mimo jiné pro účely prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Možnost účastnit se vzdělávací mobility by měli mít i čerství absolventi a osoby, které nedávno získaly kvalifikaci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy. Účast čerstvých absolventů by měla být založena na objektivních kritériích a mělo by při ní být zajištěno rovné zacházení. Měly by být rovněž rozšířeny příležitosti v oblasti vzdělávací mobility mládeže účastnící se neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí. Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena vzdělávací mobilita pracovníků v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Příležitosti v oblasti vzdělávací mobility by měly moci mít různé podoby, včetně stáží, učňovské přípravy, výměn mládeže, školních výměn, výuky nebo účasti na činnosti profesního rozvoje, a měly by vycházet ze specifických potřeb jednotlivých sektorů. Program byl měl podporovat kvalitu činností v oblasti vzdělávací mobility, mimo jiné na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (11) a doporučení Rady ze dne 28. června 2011 (12), 20. prosince 2012 (13), 15. března 2018 (14), 26. listopadu 2018 (15) a 24. listopadu 2020 (16).

(27)

V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by měl program podporovat rovněž vzdělávací mobilitu a výměny a prosazovat účast vysokoškolských studentů na vzdělávacích, kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, například pomocí iniciativy evropské studentské karty. V této souvislosti by měla Komise iniciativu evropské studentské karty rozvinout, zejména pokud jde o vysokoškolské studenty účastnící se programu. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě ke vzdělávací mobilitě pro všechny tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více vysokoškolských studentů za účelem výměny, přičemž zlepší kvalitu vzdělávací mobility vysokoškolských studentů, a rovněž usnadní jejich přístup k různým službám, jako jsou knihovny, doprava, ubytování, ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce.

(28)

Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, mimo jiné podporou činností přispívajících k výchově k občanství a projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a tím zvýšit povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv a o evropských dějinách a kultuře, uvést do kontaktu mladé lidi a osoby s rozhodovací pravomocí na místní, celostátní a unijní úrovni a přispět k procesu evropské integrace.

(29)

Na základě hodnocení a dalšího rozvoje iniciativy DiscoverEU, jež byla zahájena v roce 2018 jako přípravná akce, by program měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat všechny destinace v Evropě prostřednictvím pobytů v zahraničí za účelem učení. Mladí lidé, zejména s omezenými příležitostmi, by měli dostat možnost získat první krátkodobou zkušenost s cestováním po Evropě, ať již sami nebo ve skupině, jako součást neformální nebo informální vzdělávací činnosti, jež jsou zaměřeny na podporu jejich pocitu sounáležitosti s Unií a umožňují jim objevovat její kulturní a jazykovou rozmanitost. Účastníci by měli být vybíráni na základě jasných a transparentních kritérií. Prováděcí subjekty by měly prosazovat opatření, která zajistí, aby iniciativa DiscoverEU byla inkluzivní a geograficky vyvážená, jak pokud jde o přidělené časové jízdenky, tak o navštívené členské státy, a podporovat činnosti se zásadním vzdělávacím rozměrem. V tomto ohledu by měl program prostřednictvím cílených opatření, jako jsou informační činnosti, informační schůzky před odjezdem a akce pro mladé lidi, rovněž podporovat výběr méně navštěvovaných členských států a okrajových regionů. Pokud železniční doprava není k dispozici nebo je velmi nepraktická, měly by se zvážit i jiné dopravní prostředky, zejména s ohledem na specifickou polohu dané destinace. Iniciativa DiscoverEU by měla usilovat o vytvoření vazeb s příslušnými místními, regionálními, celostátními a evropskými iniciativami, jako jsou akce Unie nazvaná „evropská hlavní města kultury“, evropská hlavní města mládeže, evropská hlavní města dobrovolnictví a evropská zelená hlavní města.

(30)

Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni a jazykové kompetence jsou zásadními dovednostmi pro život i pracovní uplatnění. Program by měl proto posílit učení se jazykům, a v relevantních případech i národní znakové řeči, mimo jiné i širším využíváním on-line nástrojů, neboť elektronické učení může pro učení se jazyku znamenat další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Za účelem zajištění širokého a inkluzivního přístupu k programu je zároveň důležité, aby mnohojazyčnost byla klíčovou zásadou při provádění programu.

(31)

Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, a tím uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a umožnit jim náležitě využívat potenciál pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky.

(32)

Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, a mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ neboli zdola nahoru vytvořené sítě univerzit napříč Unií. Ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 Evropská rada vyzvala ke spolupráci mezi výzkumem, inovacemi a vzděláváním, a to i prostřednictvím iniciativy Evropské univerzity. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity při vypracování společných dlouhodobých strategií pro vysoce kvalitní vzdělávání, výzkum a inovace a pro službu společnosti.

(33)

Komuniké ze dne 7. prosince 2010 ze zasedání v Bruggách o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011–2020 vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Ve svém sdělení ze dne 18. července 2017 nazvaném „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ Komise vyzývá členské státy k propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem center excelence odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost. Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii.

(34)

Při podpoře provádění politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v Unii mohou hrát důležitou úlohu uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější a ucelenější používání on-line platforem, jako jsou eTwinning, portál School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platformy pro vysokoškolské vzdělávání, a v případě potřeby jakákoliv další on-line platforma, která by mohla být v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže zřízena.

(35)

V souladu s příslušnými rámci a nástroji Unie by měl program přispět ke snazšímu zajištění transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací, jakož i přenosu kreditů nebo jednotek výsledků učení s cílem posílit zajišťování kvality a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny v rámci Evropy, a rozvoj flexibilních vzdělávacích drah mezi různými oblastmi vzdělávání a odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. Program by měl rovněž poskytnout podporu boloňskému procesu.

(36)

Program by měl mobilizovat potenciál dřívějších účastníků programu Erasmus+ a podporovat související činnosti, zejména sítě absolventů Erasmus+, ambasadory a EuroPeers, tím, že je bude povzbuzovat k tomu, aby propagovali program s cílem zvýšit účast.

(37)

Pro zajištění spolupráce s dalšími nástroji Unie a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti vzdělávací mobility jednotlivcům v různých odvětvích činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby mohli získat zkušenosti nabyté učením v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní růst a rozvoj jak v osobním životě, zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti, tak v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných trhem práce. Program by měl sloužit jako vstupní brána pro unijní programy nadnárodní mobility se zásadním vzdělávacím rozměrem a měl by zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Mělo by být usnadněno rozšíření projektů programu. Měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie s podporou z fondů politiky soudržnosti a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví, sdělovacích prostředků a kultury, jakož i dobrovolnictví. Kvalitním návrhům projektů, které nemohou být z programu financovány z důvodu rozpočtových omezení, by mělo být možné na základě omezeného souboru kritérií udělit značku „pečeť excelence“. Značka pečeť excelence uznává kvalitu návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (dále jen „Evropský fond pro regionální rozvoj“), nebo Evropského sociálního fondu plus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „Evropský sociální fond“).

(38)

Je důležité stimulovat výuku, učení a výzkum v otázkách evropské integrace, včetně budoucích výzev a příležitostí Unie, a podporovat diskuse o těchto záležitostech podporou akcí Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale rovněž v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy, především prostřednictvím odborné přípravy učitelů a zaměstnanců. Podpora pocitu evropské sounáležitosti a angažovanosti je vzhledem k výzvám, jimž čelí společné hodnoty, na kterých je Unie založena a které tvoří součást společné evropské identity, a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace. Pokrok institucí financovaných v rámci akcí Jean Monnet při naplňování cílů programu by měl být monitorován a pravidelně hodnocen. Měla by být podporována výměna mezi těmito institucemi a jinými institucemi na vnitrostátní či nadnárodní úrovni, při plném respektování jejich akademické svobody.

(39)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu (17) a plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má program přispívat ke všeobecnému začleňování činností v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být identifikovány a zavedeny během provádění programu a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(40)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (18). Toto finanční krytí zahrnuje částku 0,5 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2018 v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů (19).

(41)

V mezích základního finančního krytí pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro tyto sektory s cílem zaručit kritickou míru prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků: vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, školní vzdělávání a vzdělávání dospělých.

(42)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(43)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Společně s rozpočtovými prostředky přidělenými na provádění akcí řízených národními agenturami by měla být poskytována odpovídající podpora provozních nákladů národních agentur ve formě poplatku za řízení, aby bylo zajištěno účinné a udržitelné provádění úkolů v oblasti řízení, které na ně byly přeneseny. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace stanovené ve finančním nařízení.

(44)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (21), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotčené třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu formou nepřímého řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z evropských mikrostátů.

(45)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím finanční podpory pro vzdělávací mobilitu, je-li to relevantní. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(46)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22) jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilí k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou daná zámořská země nebo území spojeny. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny. Účast těchto zemí nebo území na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(47)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů a všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem.

(48)

Za účelem posouzení pokroku při provádění programu a uskutečnění případných zlepšení souvisejících s tímto prováděním by Komise měla provést průběžné hodnocení programu. To by mělo být doprovázeno závěrečným hodnocením programu na období 2014–2020 a relevantní poznatky z tohoto závěrečného hodnocení by měly být v průběžném hodnocení rovněž využity. Je obzvláště důležité, aby průběžné hodnocení vedle posouzení celkové účinnosti a výkonnosti programu důkladně posoudilo i provádění nových iniciativ a zavedených opatření pro začleňování a zjednodušení. Na základě průběžného hodnocení by měla Komise případně předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Veškerá provedená hodnocení by měla Komise předložit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(49)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Ustanovení přijatá prostřednictvím souvisejících aktů v přenesené pravomoci by proto neměla vést k významné dodatečné zátěži pro členské státy. Požadavky na monitorování by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(50)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem a zároveň by měly být zohledněny hlavní cílové skupiny v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a případně široká škála dalších cílových skupin, jako jsou služby profesního poradenství a zaměstnanosti, kulturní organizace, podniky a nadace. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí subjekty programu, v relevantních případech i za podpory dalších příslušných zúčastněných stran. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat s širokou škálou zúčastněných stran, včetně organizací zúčastněných na programu, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(51)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cílem programu.

(52)

S cílem zajistit účinné a účelné provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním agenturám. Je-li to možné, měly by za účelem co nejvyšší účinnosti národními agenturami být tytéž orgány, které byly určeny pro řízení programu na období 2014–2020. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, není-li to odůvodněno jinak, například závažnými nedostatky nebo nedostatečnou výkonností příslušné národní agentury.

(53)

Za účelem zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měl by za účelem co nejvyšší účinnosti nezávislými auditory být tytéž orgány, které byly určeny podle programu na období 2014–2020.

(54)

Členské státy by měly usilovat o přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek, které by mohly bránit přístupu k programu nebo jeho řádnému fungování. Zahrnuje to v mezích možností, a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(55)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(57)

S cílem zjednodušit požadavky kladené na příjemce by měly být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené granty podporující vzdělávací mobilitu v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a odvodů na sociální pojištění; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(58)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (26), (Euratom, ES) č. 2185/96 (27) a (EU) 2017/1939 (28) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (29). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(59)

Je nezbytné zajistit doplňkovost a soudržnost akcí programu, včetně těch, které nemají nadnárodní či mezinárodní povahu, s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(60)

Ačkoli regulační rámec za programu na období 2014–2020 umožnil členským státům a regionům v programovém období 2014–2020 vytvořit synergie mezi uvedeným programem a dalšími nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což omezuje systémové účinky projektů a dopad na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení těchto různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich konkrétní dopad. Program by měl umožnit aktivní spolupráci s těmito nástroji, zejména s cílem zajistit, aby byla případně zavedena odpovídající finanční podpůrná opatření za účelem podpory osob s omezenými příležitostmi.

(61)

S cílem optimalizovat přidanou hodnotu investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(62)

S cílem přizpůsobit se vývoji v příslušných oblastech, bude-li to nutné, a zajistit účinné posouzení pokroku tohoto programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha I tohoto nařízení za účelem přidání popisu akcí programu a příloha II tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Je vhodné zajistit, aby byl program na období 2014–2020 řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by technická a administrativní pomoc v případě potřeby měla zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(64)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny. V souladu s článkem 13 Listiny by mělo být rovněž zajištěno, aby země, které získávají finanční prostředky v rámci programu, respektovaly akademickou svobodu.

(65)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. V případech, kdy je příspěvek Unie poskytován v podobě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, by měla být výše finanční podpory pravidelně přezkoumávána a v případě potřeby upravována v souladu s finančním nařízením, případně s přihlédnutím k životním a existenčním nákladům v dané hostitelské zemi a cestovním výdajům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(66)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. V souladu s čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení nejsou náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé pro financování Unií ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda má být v takovém případě podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodní povahy programu, velkého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 od jeho začátku by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,