(EU) 2020/464Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/464 ze dne 26. března 2020, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o doklady potřebné ke zpětnému uznání období pro účely přechodu, produkci ekologických produktů a informace, jež mají členské státy poskytovat (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 98, 31.3.2020, s. 2-25 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 26. března 2020 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 20. dubna 2020 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/464 ze dne 26. března 2020, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o doklady potřebné ke zpětnému uznání období pro účely přechodu, produkci ekologických produktů a informace, jež mají členské státy poskytovat (Úř. věst. L 098 31.3.2020, s. 2) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/2042 ze dne 11. prosince 2020, |
L 420 |
9 |
14.12.2020 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1849 ze dne 21. října 2021, |
L 374 |
10 |
22.10.2021 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1921 ze dne 4. listopadu 2021, |
L 391 |
41 |
5.11.2021 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/464
ze dne 26. března 2020,
kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o doklady potřebné ke zpětnému uznání období pro účely přechodu, produkci ekologických produktů a informace, jež mají členské státy poskytovat
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
PŘECHOD
Článek 1
Doklady, jež mají být předloženy za účelem zpětného uznání předcházejícího období
Pro účely čl. 10 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/848 je hospodářský subjekt povinen předložit příslušným orgánům v členském státě, ve kterém tato činnost probíhá a v němž podnik daného hospodářského subjektu podléhá systému kontroly, následující doklady, jež dokazují, že pozemky byly přírodními nebo zemědělskými plochami, které po dobu alespoň tří let nebyly ošetřovány produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci v souladu s nařízením (EU) 2018/848:
mapy s jasně vyznačenými jednotlivými pozemky, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání, a informace o celkové rozloze těchto pozemků a v příslušných případech o povaze a objemu probíhající produkce a, jsou-li k dispozici, souřadnice pro geografickou lokalizaci uvedených pozemků;
podrobnou analýzu rizik vypracovanou kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem, která posuzuje, zda nějaký z pozemků, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání, byl po dobu alespoň tří let ošetřován produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, a to zejména s ohledem na velikost celkové rozlohy, na kterou se žádost vztahuje, a na zemědělské postupy uplatňované během tohoto období na jednotlivých pozemcích, jež jsou předmětem žádosti;
výsledky laboratorních analýz, jež byly v akreditovaných laboratořích provedeny na půdních a/nebo rostlinných vzorcích odebraných kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem z jednotlivých pozemků, u nichž bylo určeno, že jim hrozí kontaminace, neboť byly ošetřovány produkty či látkami, které nejsou povolené pro použití v ekologické produkci, a to na základě podrobné analýzy rizik uvedené v písmenu b);
inspekční zprávu kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu vypracovanou na základě fyzické prohlídky hospodářského subjektu za účelem ověření souladu shromážděných informací o pozemcích, na něž se vztahuje žádost o zpětné uznání;
jakékoli další příslušné doklady, které kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt považuje za nezbytné k posouzení žádosti o zpětné uznání;
závěrečné písemné prohlášení kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, které uvádí, zda je zpětné uznání předcházejícího období za součást přechodného období oprávněné, a uvádí výchozí období považované za ekologické pro každý z dotčených pozemků, jakož i celkovou rozlohu pozemků, které využívají zpětného uznání období.
KAPITOLA II
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
ODDÍL 1
SKOT, OVCE, KOZY A KOŇOVITÍ
Článek 2
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících zvířat přednostně mateřským mlékem činí:
90 dnů po narození pro skot a koňovité;
45 dnů po narození pro ovce a kozy.
Článek 3
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro skot, ovce, kozy a koňovité jsou stanoveny v příloze I části I.
Článek 4
Parametry a technické požadavky týkající se minimální rozlohy vnitřní plochy
Alespoň polovina minimální rozlohy vnitřní plochy stanovené v příloze I části I pro skot, ovce, kozy a koňovité je tvořena pevnou konstrukcí, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce.
ODDÍL 2
JELENOVITÍ
Článek 5
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících mláďat jelenovitých přednostně mateřským mlékem činí 90 dnů po narození.
Článek 6
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro jelenovité jsou stanoveny v příloze I části II.
Článek 7
Parametry a technické požadavky týkající se venkovních výběhů nebo kotců
Článek 8
Požadavky na vegetaci a parametry chráněných zařízení a otevřených prostranství
ODDÍL 3
PRASATA
Článek 9
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících selat přednostně mateřským mlékem činí 40 dnů po narození.
Článek 10
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro prasata jsou stanoveny v příloze I části III.
Článek 11
Parametry a technické požadavky týkající se minimální rozlohy vnitřní a venkovní plochy
Alespoň polovina minimální rozlohy vnitřní a venkovní plochy stanovené v příloze I části III sestává z pevné konstrukce, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce.
Článek 12
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
ODDÍL 4
DRŮBEŽ
Článek 13
Definice
Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:
„drůbeží na výkrm“ se rozumí drůbež určená k produkci masa;
„hejnem“ se v souvislosti s oddíly v drůbežárnách rozumí skupina ptáků, kteří jsou chováni společně a nemísí se s jinými druhy drůbeže a mají své vyhrazené vnitřní a venkovní plochy;
„kohoutem bratrem“ se rozumí samec kura domácího nosného typu, který je určen k produkci masa;
„pulardem“ se rozumí samice ptáka druhu Gallus gallus určená k produkci masa a poražená při minimálním věku 120 dnů.
Článek 14
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro drůbež jsou stanoveny v příloze I části IV.
Článek 15
Parametry a technické požadavky týkající se drůbežáren
Drůbežárny jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Pro tyto účely platí následující pravidla:
vnější hranice drůbežárny jsou vybaveny vstupními a výstupními otvory, jež umožňují přímý přístup na otevřené prostranství;
jednotlivé vstupní a výstupní otvory odpovídají svými rozměry ptákům;
ptáci se do otvorů dostanou bez překážek;
otvory na vnější hranici drůbežárny mají celkovou délku nejméně 4 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny;
pokud jsou otvory vyvýšené, je k dispozici rampa.
Pro drůbežárny s krytým výběhem platí tato pravidla:
vnější hranice mezi vnitřním prostorem drůbežárny a krytým výběhem a mezi krytým výběhem a otevřeným prostranstvím je vybavena vstupními a výstupními otvory, které umožňují snadný přístup do krytého výběhu nebo na otevřené prostranství;
otvory vedoucí z vnitřního prostoru drůbežárny do krytého výběhu mají celkovou délku nejméně 2 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny a otvory vedoucí z krytého výběhu na otevřené prostranství mají celkovou délku nejméně 4 m na 100 m2 využitelné plochy minimální rozlohy vnitřní plochy drůbežárny;
využitelná plocha krytého výběhu se nezohledňuje při výpočtu intenzity chovu a minimální rozlohy vnitřních a venkovních ploch stanovených v příloze I části IV. Při výpočtu intenzity chovu a minimální rozlohy vnitřní plochy stanovených v příloze I části IV se však může zohlednit dodatečná zastřešená venkovní část budovy určené pro chov drůbeže, v níž díky tepelné izolaci není venkovní klima, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
je plně přístupná 24 hodin denně;
splňuje požadavky přílohy II části II bodů 1.6.1 a 1.6.3 nařízení (EU) 2018/848;
splňuje tytéž požadavky týkající se otvorů, které jsou stanoveny pro kryté výběhy v písmenech a) a b) tohoto odstavce;
využitelná plocha krytého výběhu se nezahrnuje do celkové využitelné plochy drůbežáren pro drůbež na výkrm podle přílohy II části II bodu 1.9.4.4 písm. m) nařízení (EU) 2018/848.
Pro drůbežárny rozdělené do samostatných oddílů za účelem chovu více hejn:
oddíly zajistí, aby byl omezen kontakt s jinými hejny a aby se ptáci z různých hejn nemohli v drůbežárně promíchat;
platí následující maximální velikosti hejn v jednotlivých oddílech drůbežárny:
3 000 rodičovských jedinců druhu Gallus gallus;
10 000 kuřic;
4 800 kusů drůbeže na výkrm druhu Gallus gallus;
2 500 kapounů;
4 000 pulardů;
2 500 krůt;
2 500 hus;
3 200 samců kachny pekingské nebo 4 000 samic kachny pekingské;
3 200 samců kachny pižmové nebo 4 000 samic kachny pižmové;
3 200 samců kachny mulard nebo 4 000 samic kachny mulard;
5 200 perliček;
oddíly jsou odděleny pevnými přepážkami pro drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus; tato pevná přepážka zajišťuje úplné fyzické oddělení každého oddílu od podlahy ke střeše budovy drůbežárny;
oddíly jsou odděleny pevnými či polouzavřenými přepážkami nebo sítěmi či pletivem pro rodičovské jedince druhu Gallus gallus, nosnice, kuřice, kohouty bratry a drůbež na výkrm druhu Gallus gallus.
V drůbežárnách lze používat vícepatrové systémy. Pokud se používají vícepatrové systémy, platí tato pravidla:
vícepatrové systémy mohou být používány pouze pro rodičovské jedince druhu Gallus gallus, nosnice, kuřice na budoucí produkci vajec, kuřice coby budoucí rodiče a kohouty bratry;
vícepatrové systémy mají nejvýše tři patra využitelné plochy včetně přízemní úrovně;
vyvýšená patra jsou postavena tak, aby zabránila padání trusu na ptáky pod nimi, a jsou vybavena účinným systémem pro odstraňování trusu;
všechna patra umožňují snadnou kontrolu ptáků;
vícepatrové systémy zajišťují, aby se všichni ptáci mohli mezi jednotlivými úrovněmi nebo přechodnými oblastmi volně a snadno pohybovat;
vícepatrové systémy jsou postaveny tak, aby poskytovaly všem ptákům snadný a stejný přístup na otevřená prostranství.
Článek 16
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
ODDÍL 5
KRÁLÍCI
Článek 17
Minimální období pro krmení mateřským mlékem
Minimální období uvedené v příloze II části II bodu 1.4.1 písm. g) nařízení (EU) 2018/848 pro krmení sajících králíků přednostně mateřským mlékem činí 42 dnů po narození.
Článek 18
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro králíky jsou stanoveny v příloze I části V.
Článek 19
Parametry a technické požadavky týkající se mobilních nebo pevných zařízení
Článek 20
Parametry a technické požadavky týkající se vnitřní a venkovní plochy
Vnitřní plocha v pevných a pojízdných zařízeních se koncipuje tak, aby:
její výška umožňovala všem králíkům stát se vztyčenýma ušima;
mohla pojmout různé skupiny králíků a umožňovala zachování integrity jednotlivých vrhů po přechodu do stadia výkrmu;
samci a březí a reprodukčně aktivní samice mohli být odděleni od skupiny ze zvláštních důvodů dobrých životních podmínek zvířat a na omezenou dobu, pokud mohou udržovat oční kontakt s jinými králíky;
samice měla možnost vzdalovat se z hnízda a opět se tam vracet a kojit mláďata;
poskytovala:
kryté přístřešky se zatemněnými úkryty v dostatečném počtu pro všechny kategorie králíků;
přístup do hnízd pro všechny samice alespoň týden před očekávaným datem porodu a alespoň do konce období kojení mláďat;
přístup do hnízd pro mláďata v dostatečném počtu s minimální četností jednoho hnízda na každou kojící samici s mláďaty;
materiály, které králíkům umožňují hlodání.
Venkovní plocha v pevných zařízeních se koncipuje tak, aby:
obsahovala dostatečný počet vyvýšených plošin, které jsou rovnoměrně rozmístěny na minimální rozloze;
byla obklopena ploty, které jsou dostatečně vysoké a hluboko zapuštěné, aby zabránily útěku přeskočením nebo podhrabáním;
v ní byl – pokud zahrnuje betonovou vnější plochu – snadný přístup do části s venkovním výběhem s vegetací. Bez tohoto snadného přístupu nesmí být rozloha betonové plochy zahrnuta do výpočtu minimální rozlohy venkovní plochy;
poskytovala:
kryté přístřešky se zatemněnými úkryty v dostatečném počtu pro všechny kategorie králíků;
materiály, které králíkům umožňují hlodání.
Článek 21
Požadavky na vegetaci a parametry otevřených prostranství
KAPITOLA III
ŽIVOČICHOVÉ POCHÁZEJÍCÍ Z AKVAKULTURY
Článek 22
Podrobná pravidla pro živočichy pocházející z akvakultury podle druhů nebo skupin druhů
Hospodářské subjekty, které produkují živočichy pocházející z akvakultury, dodržují podrobná pravidla pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů stanovená v příloze II, pokud jde o intenzitu chovu a zvláštní charakteristiky produkčních systémů a systémů pro oddělení chovů od okolního prostředí.
KAPITOLA IV
ZPRACOVANÉ POTRAVINY A KRMIVA
Článek 23
Techniky povolené při zpracování potravinových produktů
Aniž je dotčena příloha II část VI bod 3 nařízení (EU) 2018/848, jsou povoleny techniky založené na ionexových a adsorpčních pryskyřicích, pokud se používají k přípravě ekologických surovin:
u produktů podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 609/2013, pokud je používání těchto technik nezbytné ke splnění požadavků uvedeného nařízení a aktů přijatých ohledně dotčených produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, nebo
u produktů, na které se vztahuje směrnice 2006/125/ES, pokud je používání těchto technik nezbytné ke splnění požadavků uvedené směrnice.
Komise veškeré žádosti uvedené v prvním pododstavci pravidelně zveřejňuje.
Článek 24
Techniky povolené k používání při zpracování krmiv
Komise veškeré žádosti uvedené v prvním pododstavci pravidelně zveřejňuje.
KAPITOLA V
INFORMACE O DOSTUPNOSTI NA TRHU V PŘÍPADĚ EKOLOGICKÉHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN A ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN Z PŘECHODNÉHO OBDOBÍ, EKOLOGICKY CHOVANÝCH ZVÍŘAT A EKOLOGICKY CHOVANÝCH MLADÝCH JEDINCŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY
Článek 25
Informace, jež mají členské státy poskytovat
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 26
Přechodná ustanovení
Článek 27
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
PRAVIDLA PRO INTENZITU CHOVU A MINIMÁLNÍ ROZLOHU VNITŘNÍCH A VENKOVNÍCH PLOCH PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA PODLE KAPITOLY II
Část I: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro skot, ovce, kozy a koňovité podle článku 3
1. Skot
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus |
m2/kus |
|
Do 100 |
1,5 |
1,1 |
Do 200 |
2,5 |
1,9 |
|
Do 350 |
4,0 |
3 |
|
Více než 350 |
5, minimálně však 1 m2/100 kg |
3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg |
|
Dojnice |
|
6 |
4,5 |
Plemenní býci |
|
10 |
30 |
2. Ovce a kozy
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
m2/kus |
m2/kus |
Ovce |
1,5 |
2,5 |
Jehňata |
0,35 |
0,5 |
Kozy |
1,5 |
2,5 |
Kůzlata |
0,35 |
0,5 |
3. Koňovití
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) |
Venkovní plocha (plocha pro volný pohyb, mimo pastviny) |
|
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus [velikost boxů podle výšky koní] |
m2/kus |
Koňovití – plemenní a na výkrm |
Do 100 |
1,5 |
1,1 |
Do 200 |
2,5 |
1,9 |
|
Do 350 |
4,0 |
3 |
|
Více než 350 |
5, minimálně však 1 m2/100 kg |
3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg |
Část II: Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro jelenovité podle článku 6
Druhy jelenovitých |
Minimální rozloha venkovní plochy pro výběh nebo pro kotec |
Intenzita chovu – maximální počet dospělých zvířat (*1) na hektar |
Jelen sika Cervus nippon |
1 ha |
15 |
Daněk evropský Dama dama |
1 ha |
15 |
Jelen evropský Cervus elaphus |
2 ha |
7 |
Jelen milu Elaphurus davidianus |
2 ha |
7 |
Více než jeden druh jelenovitých |
3 ha |
7 v případě, že součástí stáda je jelen evropský nebo jelen milu; 15 v případě, že součástí stáda není jelen evropský ani jelen milu |
(*1)
Dva jelenovití ve věku do 18 měsíců se počítají jako jeden jelenovitý. |
Část III: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro prasata podle článku 10
|
|
Vnitřní plocha (čistá plocha, kterou mají prasata k dispozici, ve smyslu vnitřních rozměrů, včetně žlabů, ale vyjma dávkovačů, do nichž si prasata nemohou lehnout) |
Venkovní plocha |
|
Minimální živá hmotnost (kg) |
m2/kus |
m2/kus |
Prasnice po porodu se selaty až do odstavení |
|
7,5 na prasnici |
2,5 |
Prasata na výkrm Odstávčata, chovní běhouni a prasata ve výkrmu, prasničky, chovní kanci |
nejvýše 35 kg |
0,6 |
0,4 |
od 35 kg do 50 kg |
0,8 |
0,6 |
|
od 50 kg do 85 kg |
1,1 |
0,8 |
|
od 85 kg do 110 kg |
1,3 |
1 |
|
více než 110 kg |
1,5 |
1,2 |
|
Chovná samice prasete Zaprahlé březí prasnice |
|
2,5 |
1,9 |
Chovný samec prasete Kanec |
|
6 10, pokud se kotce používají k přirozené plemenitbě |
8 |
Část IV: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřních a venkovních ploch pro drůbež podle článku 14 a čl. 15 odst. 2 písm. c) a čl. 15 odst. 6 a hřady nebo vyvýšené sezení podle čl. 15 odst. 5
1. Rodičovští jedinci druhu Gallus gallus chovaní za účelem produkce násadových vajec pro budoucí nosnice a rodičovští jedinci druhu Gallus gallus chovaní za účelem produkce násadových vajec pro budoucí drůbež na výkrm druhu Gallus gallus:
Věk |
≥ 18 týdnů |
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Maximální počet kusů plemenné drůbeže na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
6 |
Hřady pro plemennou drůbež pro budoucí nosnice Minimální délka hřadu v cm/kus |
18 |
Hnízda |
7 samic ptáků na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm2/samici |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
2. Kuřice a kohouti bratři:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 10 cm hřadu na kus nebo minimálně 100 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
1 |
3. Nosnice včetně plemen pro dvojí účel chovaných na produkci masa a vajec:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Maximální počet kusů na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
6 |
Hřady Minimální délka hřadu v cm/kus |
18 |
Hnízda |
7 nosnic na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm2/nosnici |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
4. Drůbež na výkrm druhu Gallus gallus:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro pevné stavby Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy pro mobilní drůbežárny Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
2,5 |
5. Drůbež na výkrm druhu Gallus gallus: kapouni a pulardi:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
6. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: krůty (Meleagris gallopavo) na pečení uváděné na trh nedělené nebo určené k prodeji jako dělené krůtí maso:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 10 cm hřadu/kus nebo minimálně 100 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
10 |
7. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: husy (Anser anser domesticus):
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
15 |
8. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: kachny pekingské druhu Anas platyrhynchos domesticus, kachny pižmové druhu Cairina moschata a hybridi a kachny mulard druhu Cairina moschata × Anas platyrhynchos:
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4,5 |
9. Drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus: perličky kropenaté domácí (Numida meleagris f. domesticus):
Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní plochy Intenzita chovu na m2 využitelné plochy vnitřní plochy drůbežárny |
21 kg živé hmotnosti/m2 |
Hřady nebo vyvýšené sezení nebo obojí |
Jakákoli kombinace hřadů nebo vyvýšeného sezení nebo obojího se zajištěním minimálně 5 cm hřadu/kus nebo minimálně 25 cm2 vyvýšeného sezení/kus |
Intenzita chovu a minimální rozloha venkovní plochy Minimální rozloha venkovní plochy na kus v m2 |
4 |
Část V: Intenzita chovu a minimální rozloha vnitřní a venkovní plochy pro králíky podle článku 18
1. Pro vnitřní plochu
|
Vnitřní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) na odpočinek Pevná zařízení |
Vnitřní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) na odpočinek Mobilní zařízení |
Kojící samice s mláďaty až do odstavení |
0,6 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice menší než 6 kg 0,72 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
0,6 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice menší než 6 kg 0,72 m2/samici s mláďaty, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
Březí samice a reprodukčně aktivní samice králíků |
0,5 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost menší než 6 kg 0,62 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
0,5 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost menší než 6 kg 0,62 m2/březí samici nebo reprodukčně aktivní samici, pokud je živá hmotnost samice větší než 6 kg |
Králíci na výkrm od odstavení po porážku Králíci na výměnu (od konce výkrmu do 6 měsíců) |
0,2 |
0,15 |
Dospělí samci |
0,6 1, pokud samec dostává samice na páření |
0,6 1, pokud samec dostává samice na páření |
2. Pro venkovní plochu
|
Venkovní plocha (venkovní výběh s vegetací, pokud možno pastvina) (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) Pevná zařízení |
Venkovní plocha (čistá využitelná plocha na zvíře kromě plošin v m2/kus) Mobilní zařízení |
Kojící samice s mláďaty až do odstavení |
2,5 m2/samici s mláďaty |
2,5 m2/samici s mláďaty |
Březí samice/reprodukčně aktivní samice |
2,5 |
2,5 |
Králíci na výkrm od odstavení po porážku Králíci na výměnu (od konce výkrmu do 6 měsíců) |
0,5 |
0,4 |
Dospělí samci |
2,5 |
2,5 |
PŘÍLOHA II
PODROBNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE INTENZITY CHOVU A ZVLÁŠTNÍCH CHARAKTERISTIK PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ A SYSTÉMŮ PRO ODDĚLENÍ CHOVŮ OD OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ V PŘÍPADĚ ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY PODLE ČLÁNKU 22
Část I: Lososovití ve sladké vodě
Pstruh obecný (Salmo trutta) – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – siven americký (Salvelinus fontinalis) – losos obecný (Salmo salar) – siven arktický (Salvelinus alpinus) – lipan podhorní (Thymallus thymallus) – siven obrovský (Salvelinus namaycush) – hlavatka obecná (Hucho hucho)
Produkční systémy |
Odchovné hospodářské systémy musí být napájeny vodou z otevřených systémů. Průtok musí zajišťovat nejméně 60 % hodnoty nasycení vody kyslíkem potřebné pro chovanou populaci a musí zajišťovat její dobré životní podmínky a zároveň je nutno zabránit odtékání vody z hospodářství. |
Maximální intenzita chovu |
Lososovití neuvedení níže 15 kg/m3 Losos obecný 20 kg/m3 Pstruh obecný a pstruh duhový 25 kg/m3 Siven arktický 25 kg/m3 |
Část II: Lososovité ryby v mořské vodě
Losos obecný (Salmo salar) – pstruh obecný (Salmo trutta) – Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)
Maximální intenzita chovu |
10 kg/m3 v síťových ohradách |
Část III: Treska obecná (Gadus morhua) a jiné treskovité ryby, mořčák evropský (Dicentrarchus labrax), mořan zlatavý (Sparus aurata), smuha královská (Argyrosomus regius), pakambala velká (Psetta maxima (= Scopthalmus maximus)), pražman obecný (Pagrus pagrus (=Sparus pagrus)), smuha červená (Sciaenops ocellatus) a další mořanovité ryby a králíčkovci (Siganus spp.)
Produkční systémy |
V otevřených vodních systémech pro oddělení chovu od okolního prostředí (síťové ohrady/klece) s minimální rychlostí mořských proudů zajišťující optimální životní podmínky ryb, nebo v otevřených systémech na souši. |
Maximální intenzita chovu |
V případě jiných ryb než pakambaly velké: 15 kg/m3 V případě pakambaly velké: 25 kg/m2 |
Část IV: Mořčák evropský, mořan zlatavý, smuha královská, cípalovité ryby (Liza, Mugil) a úhoři (Anguilla spp.) v zemních nádržích vyhloubených v přílivových oblastech a pobřežních lagunách
Systém pro oddělení chovu od okolního prostředí |
Tradiční saliny přetvořené v akvakulturní produkční jednotky a podobné zemní nádrže vyhloubené v přílivových oblastech |
Produkční systémy |
Za účelem zajištění dobrých životních podmínek druhů musí být umožněna odpovídající výměna vody. Nejméně 50 % hrází musí být porostlých vegetací. Jsou nezbytné pročišťovací rybníky mokřadního charakteru. |
Maximální intenzita chovu |
4 kg/m3 |
Část V: Jeseteři ve sladké vodě
Dotyčné druhy: rod Acipenser
Produkční systémy |
V každé chovné jednotce musí být dostatečný průtok vody zajišťující dobré životní podmínky zvířat. Odtékající voda musí mít stejnou kvalitu jako voda přitékající. |
Maximální intenzita chovu |
30 kg/m3 |
Část VI: Ryby ve vnitrozemských vodách
Dotyčné druhy: čeleď kaprovití (Cyprinidae) a další příbuzné druhy v rámci polykultury včetně okouna říčního, štiky, sumce, síhů a jeseterů.
Okoun říční (Perca fluviatilis) v monokulturním hospodářství
Produkční systémy |
V rybnících, které je nutno pravidelně zcela vypouštět, a v jezerech. Jezera musí být určena výhradně k ekologické produkci včetně pěstování plodin na vyschlých plochách. Oblast odlovu musí být opatřena vpustí čisté vody a její velikost musí poskytovat rybám optimální životní podmínky. Po výlovu musí být ryby uloženy v čisté vodě. Kolem vnitrozemských vodních jednotek je nutno ponechat oblasti přirozené vegetace působící jako nárazníkové pásmo vůči okolnímu suchozemskému prostředí, které není obhospodařováno podle pravidel ekologické akvakultury. „Polykultura“ při chovu se použije za předpokladu, že jsou řádně dodržována kritéria stanovená v těchto specifikacích pro ostatní druhy jezerních ryb. |
Maximální intenzita chovu |
Celková produkce těchto druhů je omezena na 1 500 kg ryb na hektar za rok (poskytovaná jako výnos z důvodu zvláštních charakteristik produkčního systému). |
Maximální intenzita chovu pouze pro okouna říčního v monokulturním hospodářství |
20 kg/m3 |
Část VII: Garnáti z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety (Macrobrachium spp.)
Produkční systémy |
Chovy musí být umístěny v neúrodných jílovitých oblastech, aby výstavba vodních nádrží měla co nejmenší dopady na životní prostředí. K výstavbě vodních nádrží je nutno používat stávající přírodní jíl. |
Maximální intenzita chovu |
Zárodečný materiál: maximálně 22 jedinců v postlarválním stadiu vývoje na m2 Maximální okamžité množství biomasy: 240 g/m2 |
Část VIII: Raci
Dotyčné druhy: Astacus astacus.
Maximální intenzita chovu |
U malých raků (< 20 mm): 100 jedinců na m2. U středně velkých raků (20–50 mm): 30 jedinců na m2. U dospělých raků (> 50 mm): 5 jedinců na m2, mají-li k dispozici dostatečné úkryty. |
Část IX: Měkkýši a ostnokožci
Produkční systémy |
Dlouhé vlasce, plošiny, chov na dně, síťovinové pytle, klece, mísy, vrše, přílivové kůly a další systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí. Při odchovu mušlí na plošinách nesmí počet šňůr přesáhnout jeden kus na čtvereční metr hladiny. Maximální délka šňůr nesmí přesáhnout 20 metrů. Během produkčního cyklu se šňůry nesmí ztenčovat, je však povoleno jejich rozdělování za předpokladu, že nedojde ke zvýšení intenzity chovu. |
Část X: Tropické sladkovodní ryby: chanos stříbřitý (Chanos chanos), tilápie (Oreochromis spp.), pangas (Pangasius spp.)
Produkční systémy |
Vodní nádrže a síťové klece |
Maximální intenzita chovu |
Pangas: 10 kg/m3 Tilápie: 20 kg/m3 |
PŘÍLOHA III
INFORMACE, JEŽ MAJÍ ČLENSKÉ STÁTY POSKYTOVAT PODLE ČLÁNKU 25
Část I: Informace z databáze uvedené v čl. 26 odst. 1 a v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 a v příslušných případech v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848
Informace, které se týkají dostupnosti ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období, vyjma semenáčků, avšak včetně sadbových brambor, a jsou určené pro každou ze zvláštních kategorií uložených v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
Pro účely tohoto bodu se „semenáčkem“ rozumí mladá rostlina pocházející ze semene, a nikoli z řízku.
Informace, jež se týkají dostupnosti ekologicky chovaných mladých jedinců pocházejících z akvakultury u jednotlivých druhů a jsou uloženy v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
Informace, jež se týkají dostupnosti ekologicky chovaných zvířat u jednotlivých druhů a jsou uloženy v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/848, musí obsahovat tyto údaje:
Informace týkající se dostupnosti ekologických plemen a linií přizpůsobených ekologické produkci u druhů uvedených v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848 musí v příslušných případech obsahovat tyto údaje:
Informace týkající se dostupnosti ekologicky chovaných kuřic podle čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848 musí v příslušných případech obsahovat tyto údaje:
Část II: Informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 nařízení (EU) 2018/848 a částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4 uvedené přílohy
Informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí I bodem 1.8.5 nařízení (EU) 2018/848 musí obsahovat tyto údaje:
V případě jednotlivých tradičních druhů hospodářských zvířat (skot, koňovití, ovce, kozy, prasata a jelenovití, králíci, drůbež) musí informace o výjimkách udělených v souladu s přílohou II částí II body 1.3.4.3 a 1.3.4.4 nařízení (EU) 2018/848 obsahovat tyto údaje:
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
( 2 ) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).