(EU) 2019/1155Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1155 ze dne 20. června 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)

Publikováno: Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 25-54 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. června 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 1. srpna 2019 Nabývá účinnosti: 2. února 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1155

ze dne 20. června 2019,

kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společná vízová politika Unie tvoří nedílnou součást vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Vízová politika by i nadále měla zůstat klíčovým nástrojem pro usnadňování cestovního ruchu a podnikání a současně by měla pomáhat čelit bezpečnostním rizikům a riziku neoprávněné migrace do Unie. Společná vízová politika by měla přispět k vytváření růstu a být v souladu s ostatními politikami Unie, které se týkají například vnějších vztahů, obchodu, vzdělávání, kultury a cestovního ruchu.

(2)

Unie by svou vízovou politiku měla využívat v oblasti spolupráce s třetími zeměmi a zajistit lepší rovnováhu mezi migrací a bezpečnostními zájmy, ekonomickými aspekty a celkovými vnějšími vztahy.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (3) stanoví postupy a podmínky udělování víz pro předpokládané pobyty na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

(4)

Žádosti o víza by měly posuzovat a měly by o nich rozhodovat konzuláty nebo, na základě odchylky, ústřední orgány. Členské státy by měly zajistit, aby konzuláty a ústřední orgány měly dostatečné znalosti místních podmínek s cílem zajistit integritu postupu udělování víz.

(5)

Řízení o žádostech by mělo být pro žadatele co nejjednodušší. Mělo by být jasné, který členský stát je příslušný pro posouzení žádosti, zejména pokud žadatel zamýšlí navštívit několik členských států. Členské státy by měly dle svých možností umožnit elektronické vyplňování a podávání formulářů žádostí. V případě, že příslušný členský stát uznává elektronický podpis, mělo by být žadatelům rovněž umožněno podepsat formulář žádosti elektronicky. Pro jednotlivé fáze postupu by měly být stanoveny lhůty, zejména s cílem umožnit cestujícím plánovat dopředu a vyhnout se obdobím vrcholné sezóny na konzulátech.

(6)

Členské státy by neměly být povinny zachovat možnost přímého přístupu k podávání žádostí na konzulátu v místech, kde byl shromažďováním žádostí jejich jménem pověřen externí poskytovatel služeb, aniž by byly dotčeny povinnosti uložené členským státům směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (4), a zejména čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice.

(7)

Vízový poplatek by měl zajistit dostatečné finanční zdroje na pokrytí výdajů na zpracování žádostí, včetně vhodných struktur a dostatečného počtu zaměstnanců, aby bylo zajištěno kvalitní a jednotné posuzování žádostí, jakož i dodržování lhůt. Výše vízového poplatku by měla být revidována jednou za tři roky na základě objektivních hodnoticích kritérií.

(8)

Státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, by měli mít možnost podat žádost v místě svého bydliště i v případě, že příslušný členský stát v této třetí zemi nemá konzulát za účelem přijímání žádostí a není zastoupen jiným členským státem. Za tímto účelem by členské státy měly usilovat o spolupráci s externími poskytovateli služeb, kteří by měli mít možnost vybírat poplatek za služby. Výše poplatku za služby by v zásadě neměla překročit výši vízového poplatku. Není-li však tato výše dostatečná k poskytnutí všech služeb, měli by mít externí poskytovatelé služeb možnost stanovit vyšší poplatky za služby, až do maximální výše stanovené v tomto nařízení.

(9)

Ujednání o zastupování by měla být zjednodušena a usnadněna a mělo by se zamezit překážkám, které brání jejich uzavírání mezi členskými státy. Zastupující členský stát by měl být odpovědný za celý postup udělování víz bez účasti zastupovaného členského státu.

(10)

Pokud územní působnost konzulátu zastupujícího členského státu pokrývá kromě hostitelské země i další země, mělo by být možné, aby se ujednání o zastupování vztahovalo i na tyto třetí země.

(11)

S cílem snížit administrativní zátěž konzulátů a usnadnit cestování častým nebo pravidelným cestujícím by se žadatelům splňujícím podmínky pro vstup po celou dobu platnosti uděleného víza měla podle objektivně stanovených společných kritérií vydávat víza pro více vstupů s dlouhodobou platností bez omezení na konkrétní účely cesty nebo kategorie žadatelů. Členské státy by v této souvislosti měly věnovat zvláštní pozornost osobám cestujícím za účelem výkonu povolání, jako jsou podnikatelé, námořníci, umělci a sportovci. Existují-li k tomu oprávněné důvody, mělo by být umožněno udělovat víza pro více vstupů s kratší dobou platnosti.

(12)

Vzhledem k rozdílům v místních podmínkách, zejména pokud jde o migrační a bezpečnostní rizika, jakož i vzhledem ke vztahům, které Unie udržuje s určitými zeměmi, by konzuláty v jednotlivých lokalitách měly posuzovat, zda je potřeba přizpůsobit pravidla udělování víz pro více vstupů tak, aby byla uplatňována příznivěji nebo restriktivněji. Příznivější přístup k udělování víz pro více vstupů s dlouhodobou platností by měl zohledňovat zejména existenci obchodních dohod týkajících se mobility podnikatelů. Na základě tohoto posouzení by Komise měla prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se podmínek udělování takových víz, která mají být uplatňována v jednotlivých územních působnostech.

(13)

V případě nedostatečné spolupráce určitých třetích zemí v oblasti zpětného přebírání jejich státních příslušníků, kteří byli zadrženi v nelegální situaci, a neposkytnutí účinné spolupráce těchto třetích zemí při procesu jejich navracení by za účelem zlepšení spolupráce dané třetí země při zpětném přebírání neoprávněně pobývajících migrantů měla být omezeným způsobem, dočasně a na základě transparentního mechanismu založeného na objektivních kritériích uplatněna některá ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009. Komise by měla pravidelně, nejméně jednou ročně, posuzovat spolupráci třetích zemí s ohledem na zpětné přebírání osob a přezkoumat případná oznámení členských států týkající se spolupráce se třetí zemí v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících migrantů. Komise by měla ve svém posouzení toho, zda třetí země spolupracuje dostatečně a zda je třeba přijmout opatření, zohlednit celkovou spolupráci této třetí země v oblasti migrace, zejména v oblasti správy hranic, předcházení převaděčství a boje proti převaděčství migrantů a předcházení průjezdu neoprávněně pobývajících migrantů přes území této země. Pokud Komise shledá, že třetí země nespolupracuje dostatečně, nebo pokud jí prostá většina členských států oznámí, že třetí země nespolupracuje dostatečně, měla by předložit Radě návrh na přijetí prováděcího rozhodnutí a zároveň pokračovat v úsilí o zlepšení spolupráce s dotčenou třetí zemí. Rovněž v případě, že s ohledem na úroveň spolupráce třetí země se členskými státy v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících migrantů, posouzené na základě relevantních a objektivních údajů, Komise shledá, že třetí země spolupracuje dostatečně, měla by mít možnost Radě předložit návrh na přijetí prováděcího rozhodnutí týkajícího se žadatelů nebo kategorií žadatelů, kteří jsou státními příslušníky této třetí země a kteří žádají o vízum na území této třetí země, a stanovícího jeden nebo několik usnadnění udělování víz.

(14)

Aby se zajistilo, že budou náležitě zohledněny všechny relevantní faktory a možné důsledky uplatňování opatření na zlepšení spolupráce určité třetí země v oblasti zpětného přebírání osob, a vzhledem k obzvláště citlivé politické povaze těchto opatření a k jejich horizontálním důsledkům pro členské státy a Unii samotnou, zejména pro jejich vnější vztahy a pro celkové fungování schengenského prostoru, by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Radě, jednající na návrh Komise. Svěření takových prováděcích pravomocí Radě náležitě zohledňuje případnou politicky citlivou povahu provádění opatření s cílem zlepšit spolupráci třetí země v oblasti zpětného přebírání osob, rovněž s ohledem na dohody o usnadnění udělování víz, které členské státy se třetími zeměmi uzavřely.

(15)

Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, by měli mít právo na odvolání. V oznámení o zamítnutí by měly být uvedeny podrobné informace o důvodech zamítnutí a odvolacím řízení proti zamítavým rozhodnutím. V průběhu odvolacího řízení by měl být žadatelům v souladu s vnitrostátním právem poskytnut přístup ke všem informacím, které jsou pro jejich případ relevantní.

(16)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména usiluje o plné dodržování práva na ochranu osobních údajů, práva na respektování soukromého a rodinného života, práv dítěte a o ochranu zranitelných osob.

(17)

Pro harmonizované uplatňování společné vízové politiky a pro náležité posouzení migračních a bezpečnostních rizik je klíčová místní schengenská spolupráce. V rámci této spolupráce by členské státy měly posuzovat praktické uplatňování konkrétních ustanovení s ohledem na místní podmínky a migrační rizika. Spolupráci a výměnu mezi konzuláty v jednotlivých lokalitách by měly koordinovat delegace Unie.

(18)

Členské státy by měly pečlivě a pravidelně kontrolovat činnost externích poskytovatelů služeb, aby bylo zajištěno dodržování právního nástroje, který upravuje jejich povinnosti. Členské státy by měly každoročně podávat Komisi zprávu o spolupráci s externími poskytovateli služeb a o jejich kontrolu. Členské státy by měly zajistit, aby celý postup vyřizování žádostí a spolupráce s externími poskytovateli služeb byly kontrolovány vyslanými pracovníky.

(19)

Měla by být stanovena pružná pravidla, která by členským státům umožnila optimalizovat sdílení jejich zdrojů a rozšířit konzulární pokrytí. Spolupráce mezi členskými státy (středisky pro schengenská víza) by mohla mít libovolnou podobu přizpůsobenou místním podmínkám s cílem rozšířit zeměpisné konzulární pokrytí, snížit náklady členských států, zvýšit viditelnost Unie a zlepšit služby poskytované žadatelům.

(20)

Systémy pro elektronické podávání žádostí jsou důležitým nástrojem usnadňujícím řízení o žádostech. V budoucnu by mělo být vypracováno společné řešení, jehož cílem je zajistit digitalizaci, čímž by se plně využilo nejnovějšího vývoje v právní a technologické oblasti, aby bylo možné podávat žádosti online, čímž by se vyšlo vstříc potřebám žadatelů a přilákalo by se více návštěvníků do schengenského prostoru. Je třeba posílit a jednotně uplatňovat jednoduché a efektivní procedurální záruky. Dále by mohly být v rámci možností prováděny pohovory pomocí moderních digitálních nástrojů a prostředků komunikace na dálku, jako je volání nebo videohovory po internetu. V průběhu procesu by mělo být zaručeno dodržování základních práv žadatelů.

(21)

Za účelem umožnit revizi výše vízových poplatků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny tohoto nařízení týkající se výše vízových poplatků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 810/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(23)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(24)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (7); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(25)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (8); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(26)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10).

(27)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(11) která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (12).

(28)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14).

(29)

Pokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(30)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(31)

Pokud jde o Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011.

(32)

Nařízení (ES) č. 810/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 810/2009 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Toto nařízení stanoví postupy a podmínky udělování víz pro předpokládané pobyty na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Při uplatňování tohoto nařízení jednají členské státy v plném souladu s právem Unie včetně Listiny základních práv Evropské unie. V souladu s obecnými zásadami práva Unie se rozhodnutí o žádostech podle tohoto nařízení přijímají na základě individuálního posouzení každého případu.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

v bodě 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

předpokládaný pobyt na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, nebo“;

b)

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7)

„uznávaným cestovním dokladem“ cestovní doklad uznávaný jedním nebo více členskými státy pro účely překročení vnějších hranic, do kterého lze vyznačit vízum v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU (*1);

(*1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 9).“;"

c)

doplňují se nové body, které znějí:

„12)

„námořníkem“ osoba, která je zaměstnána, najata či pracuje v jakékoli funkci na palubě námořní lodi nebo lodi plavící se po mezinárodních vnitrozemských vodách;

13)

„elektronickým podpisem“ elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (*2).

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).“"

3)

V čl. 3 odst. 5 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b)

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu uděleného členským státem, jenž se neúčastní přijímání tohoto nařízení, nebo členským státem, jenž ještě plně neuplatňuje ustanovení schengenského acquis, nebo státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platných povolení k pobytu uvedených v příloze V, která udělila Andorra, Kanada, Japonsko, San Marino nebo Spojené státy americké a která zaručují zpětné přebírání držitele bez jakýchkoli podmínek, nebo kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu v jedné či více zámořských zemích a územích Nizozemského království (Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustatius a Saba);

c)

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného víza do některého členského státu, jenž se neúčastní přijímání tohoto nařízení, nebo členského státu, jenž ještě plně neuplatňuje ustanovení schengenského acquis, nebo do země, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo do Kanady, Japonska nebo Spojených států amerických, nebo kteří jsou držiteli platného víza do jedné či více zámořských zemí a území Nizozemského království (Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustatius a Saba), při cestě do země, která toto vízum udělila, nebo do jakékoli jiné třetí země, nebo kteří se ze země, jež toto vízum udělila, po použití tohoto víza vracejí;“.

4)

V článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že žádosti posuzují a rozhodují o nich ústřední orgány. Členské státy zajistí, aby tyto orgány měly dostatečnou znalost místních podmínek v zemi, ve které je žádost podávána, s cílem posoudit migrační a bezpečnostní rizika, jakož i dostatečnou znalost jazyka potřebnou k analýze dokumentů, a aby byly konzuláty v případě potřeby zapojeny do dodatečného posuzování a pohovorů.“

5)

V čl. 5 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

pokud návštěva zahrnuje více než jeden cíl nebo pokud se do dvou měsíců má uskutečnit několik samostatných návštěv, členský stát, jehož území tvoří hlavní cíl návštěvy nebo návštěv, pokud jde o délku pobytu, vyjádřenou počtem dní, nebo účel pobytu, nebo“.

6)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členský stát může souhlasit se zastupováním jiného členského státu, který je příslušný podle článku 5, pro účely posuzování žádostí a rozhodování o nich jménem tohoto členského státu. Členský stát může rovněž v omezeném rozsahu zastupovat jiný členský stát výlučně pro účely přijímání žádostí a vkládání biometrických identifikátorů.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

c)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Je-li zastupování prováděno v omezeném rozsahu v souladu s odstavcem 1 druhou větou, provádí se shromažďování údajů pro zastupovaný členský stát a jejich předávání tomuto členskému státu v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu údajů a bezpečnostními pravidly.

4.   Zastupující a zastupovaný členský stát uzavřou dvoustranné ujednání. Toto ujednání:

a)

upřesní dobu trvání takového zastupování, pokud je pouze dočasné, a způsoby jeho ukončení;

b)

může, zejména pokud má zastupovaný členský stát v dotyčné třetí zemi konzulát, stanovit podmínky poskytnutí prostor, personálu a plateb zastupovaným členským státem.“;

d)

odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7.   Zastupovaný členský stát oznámí Komisi ujednání o zastupování nebo vypovězení těchto ujednání nejpozději 20 kalendářních dnů před jejich vstupem v platnost nebo vypovězením, s výjimkou případů vyšší moci.

8.   Konzulát zastupujícího členského státu současně s oznámením uvedeným v odstavci 7 uvědomí konzuláty ostatních členských států a delegaci Unie v dané územní působnosti o ujednáních o zastupování či o vypovězení takových ujednání.“;

e)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„10.   Jestliže členský stát nemá vlastní zastoupení ani není jinak zastoupen ve třetí zemi, v níž má žadatel podat žádost, usiluje v této třetí zemi o spolupráci s externím poskytovatelem služeb v souladu s článkem 43.

11.   Zaznamená-li konzulát některého členského státu v určitém místě déle trvající technické problémy způsobené vyšší mocí, požádá tento členský stát o dočasné zastupování jiným členským státem v tomto místě u všech nebo některých kategorií žadatelů.“

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   „Žádosti se podávají nejdříve šest měsíců, a v případě námořníků při plnění jejich povinností nejdříve devět měsíců, před zahájením předpokládané návštěvy a zpravidla nejpozději 15 kalendářních dnů před zahájením předpokládané návštěvy. V jednotlivých odůvodněných naléhavých případech mohou konzulát nebo ústřední orgány umožnit podání žádostí později než 15 kalendářních dnů před zahájením předpokládané návštěvy.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Aniž je dotčen článek 13, může žádosti podávat:

a)

žadatel;

b)

akreditovaný obchodní zprostředkovatel;

c)

profesní, kulturní, sportovní nebo vzdělávací sdružení nebo instituce jménem svých členů.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Žadatel není povinen se za účelem podání žádosti osobně dostavit na více než jedno místo.“

8)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   „Při podávání žádosti se žadatel dostaví osobně k odběru otisků prstů v souladu s čl. 13 odst. 2 a 3 a odst. 7 písm. b). Aniž je dotčena první věta tohoto odstavce a článek 45, mohou žadatelé podat své žádosti elektronicky, je-li tato možnost k dispozici.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje.

9)

Článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„1.   Každý žadatel předloží ručně nebo elektronicky vyplněný formulář žádosti uvedený v příloze I. Formulář žádosti musí být podepsán. Podpis lze učinit ručně, nebo elektronicky, je-li elektronický podpis uznáván členským státem příslušným pro posouzení žádosti a rozhodnutí o ní.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Podepíše-li žadatel formulář žádosti elektronicky, musí být tento elektronický podpis kvalifikovaným elektronickým podpisem ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) č. 910/2014.

1b.   Obsah případné elektronické verze formuláře žádosti je uveden v příloze I.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Formuláře žádosti musí být dostupné alespoň v těchto jazycích:

a)

v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, o vízum do kterého se žádá, nebo zastupujícího členského státu, a

b)

v úředním jazyce nebo jazycích hostitelské země.

Kromě jazyka nebo jazyků uvedených v písmeni a) může být formulář k dispozici v dalším úředním jazyce nebo jazycích orgánů Unie.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Nejsou-li úřední jazyk nebo jazyky hostitelské země ve formuláři obsaženy, poskytne se žadatelům zvlášť překlad do tohoto jazyka nebo jazyků.“

10)

Článek 14 se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Příkladmý seznam podpůrných dokladů, které mohou být požadovány od žadatele za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, je uveden v příloze II.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby žadatelé doložili převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince nebo ubytování v soukromí, nebo obojí, vyplněním formuláře příslušného členského státu. Formulář obsahuje zejména tyto údaje:

a)

zda se jedná o doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince nebo o ubytování v soukromí, nebo o obojí;

b)

zda je sponzorem či zvoucí osobou fyzická osoba, společnost, nebo organizace;

c)

totožnost a kontaktní údaje sponzora či zvoucí osoby;

d)

údaje o totožnosti žadatele nebo žadatelů (jméno a příjmení, datum narození, místo narození a státní příslušnost);

e)

adresu místa ubytování;

f)

délku a účel pobytu;

g)

případné rodinné vazby ke sponzorovi či zvoucí osobě;

h)

informace požadované podle čl. 37 odst. 1 nařízení o VIS.

Vedle úředního jazyka nebo jazyků členského státu se formulář vypracovává alespoň v jednom dalším úředním jazyce orgánů Unie. Vzor formuláře se zašle Komisi.

5.   Konzuláty v rámci místní schengenské spolupráce posuzují uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 za účelem zohlednění místních podmínek a migračních a bezpečnostních rizik.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.   Je-li to nezbytné pro zohlednění místních podmínek, jak je uvedeno v článku 48, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů harmonizovaný seznam podpůrných dokladů, které budou používány v každé územní působnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Od požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku lze upustit v případě žadatele, který je konzulátu nebo ústředním orgánům znám jako bezúhonná a spolehlivá osoba, zejména při využívání předchozích víz v souladu s právními předpisy, není-li pochyb o tom, že při překračování vnějších hranic členských států bude tento žadatel splňovat požadavky čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (*3).

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).“"

11)

V čl. 15 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Osoby, které podávají žádost o vízum pro více vstupů, prokáží, že mají uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění na dobu první předpokládané návštěvy.“

12)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Žadatelé uhradí vízový poplatek ve výši 80 EUR.

2.   Děti ve věku od šesti let a mladší dvanácti let uhradí vízový poplatek ve výši 40 EUR.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Přijme-li Rada prováděcí rozhodnutí podle čl. 25a odst. 5 písm. b), uplatní se vízový poplatek ve výši 120 EUR nebo 160 EUR. Toto ustanovení se nevztahuje na děti mladší dvanácti let.“;

c)

odstavec 3 se zrušuje;

d)

v odstavci 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

výzkumní pracovníci ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (*4), kteří cestují za účelem provádění vědeckého výzkumu nebo účasti na vědeckém semináři nebo konferenci;

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).“;"

e)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Od vízového poplatku mohou být osvobozeny:

a)

děti ve věku od šesti let a mladší osmnácti let;

b)

držitelé diplomatických a služebních pasů;

c)

osoby do věku 25 let, které se účastní seminářů, konferencí nebo sportovních, kulturních nebo vzdělávacích akcí organizovaných neziskovými organizacemi.“;

f)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   V jednotlivých případech lze od vybrání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky či rozvojové politiky a jiných důležitých veřejných zájmů, anebo z humanitárních důvodů nebo z důvodu mezinárodních závazků.“;

g)

v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Je-li vízový poplatek hrazen v jiné měně, než je euro, výše poplatku hrazená v této měně se stanoví a pravidelně přezkoumává za použití referenčního směnného kurzu eura stanoveného Evropskou centrální bankou. Hrazená částka může být zaokrouhlena a v rámci místní schengenské spolupráce se zajistí, aby byly účtovány podobné poplatky.“;

h)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„9.   Komise jednou za tři roky posoudí, zda je třeba revidovat výši vízových poplatků stanovených v odstavcích 1, 2 a 2a tohoto článku, s přihlédnutím k objektivním kritériím, jako je obecná míra inflace v Unii zveřejňovaná Eurostatem a vážený průměr platů zaměstnanců ve veřejné službě členských států. Komise na základě uvedeného posouzení ve vhodných případech přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51a, kterými změní toto nařízení, pokud jde o výši vízových poplatků.“

13)

Článek 17 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„1.   Externí poskytovatel služeb uvedený v článku 43 může vybírat poplatek za služby.“;

b)

odstavec 3 se zrušuje;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„4a.   Odchylně od odstavce 4 nesmí ve třetích zemích, v nichž příslušný členský stát nemá konzulát pro účely přijímání žádostí a není ani zastoupen jiným členským státem, výše poplatku za služby v zásadě překročit 80 EUR.

4b.   Za výjimečných okolností, kdy částka uvedená v odstavci 4a nestačí k poskytnutí všech služeb, může být vybrán vyšší poplatek za služby, až do výše 120 EUR. Dotčený členský stát v takovém případě oznámí Komisi svůj úmysl umožnit výběr vyššího poplatku za služby nejpozději tři měsíce před zahájením jeho uplatňování. V oznámení uvede důvody pro stanovení výše poplatku za služby, zejména podrobný rozpis nákladů vedoucích ke stanovení vyšší částky.“;

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Dotčený členský stát může všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svém konzulátu nebo na konzulátu členského státu, se kterým uzavřel ujednání o zastupování podle článku 8.“

14)

Článek 19 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu ověří, zda:“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Shledá-li příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny, je žádost přípustná a konzulát nebo ústřední orgány:

se řídí postupy uvedenými v článku 8 nařízení o VIS a

dále příslušnou žádost posuzují.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Shledá-li příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nebyly, je žádost nepřípustná a konzulát nebo ústřední orgány neprodleně:

vrátí formulář žádosti a veškeré doklady, které žadatel předložil,

znehodnotí odebrané biometrické údaje,

vrátí vízový poplatek a

příslušnou žádost neposuzují.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Odchylně od odstavce 3 může být žádost, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, považována za přípustnou z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků.“

15)

Článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 3 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„3.   Během kontroly, zda žadatel splňuje podmínky pro vstup, konzulát nebo ústřední orgány ověří:“;

ii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

skutečnost, že žadatel uzavřel dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění, pokud se na něj tato povinnost vztahuje, pokrývající dobu předpokládaného pobytu nebo, žádá-li o vízum pro více vstupů, dobu první předpokládané návštěvy.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Konzulát nebo ústřední orgány případně prověří délku předchozích a předpokládaných pobytů s cílem ověřit, zda žadatel nepřekročil maximální délku povoleného pobytu na území členských států, bez ohledu na možné pobyty povolené národním dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu.“;

c)

v odstavci 6 se návětí nahrazuje tímto:

„6.   Při posuzování žádosti o letištní průjezdní vízum konzulát nebo ústřední orgány ověřují zejména:“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Při posuzování žádosti mohou konzuláty nebo ústřední orgány v odůvodněných případech provést s žadatelem pohovor a požadovat dodatečné doklady.“

16)

Článek 22 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Z důvodů hrozby pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, mezinárodní vztahy nebo veřejné zdraví může členský stát požadovat, aby ústřední orgány jiných členských států konzultovaly jeho ústřední orgány při posuzování žádostí podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitými kategoriemi těchto státních příslušníků. Tyto konzultace se netýkají žádostí o udělení letištního průjezdního víza.

2.   Ústřední orgány, které byly konzultovány, zašlou konečnou odpověď co nejdříve, nejpozději však sedm kalendářních dnů po obdržení dotazu. Pokud odpověď v této lhůtě neposkytnou, má se za to, že proti udělení víza nemají námitky.

3.   Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na předchozí konzultaci zpravidla nejpozději 25 kalendářních dnů přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dané územní působnosti.“;

b)

odstavec 5 se zrušuje.

17)

Článek 23 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Lhůta uvedená v odstavci 1 může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 45 kalendářních dnů, zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   V jednotlivých odůvodněných naléhavých případech se o žádostech rozhodne bezodkladně.“;

c)

odstavec 3 se zrušuje;

d)

odstavec 4 se mění takto:

i)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ba)

udělení letištního průjezdního víza podle článku 26, nebo“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

zamítnutí žádosti o udělení víza podle článku 32.“

iii)

písmeno d) se zrušuje.

18)

Článek 24 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

třetí pododstavec se zrušuje;

ii)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), doba platnosti víza pro jeden vstup zahrnuje odkladnou lhůtu v délce 15 kalendářních dnů.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Za předpokladu, že žadatel splňuje podmínky pro vstup stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d) a e) nařízení (EU) 2016/399, se víza pro více vstupů s dlouhou platností udělují na následující doby platnosti, přičemž doba platnosti víza nesmí překročit dobu platnosti cestovního dokladu:

a)

na jeden rok za předpokladu, že žadatel získal a využíval v souladu s právními předpisy tři víza v průběhu předchozích dvou let;

b)

na dva roky za předpokladu, že žadatel získal a využíval v souladu s právními předpisy předchozí vízum pro více vstupů s jednoletou platností v průběhu předchozích dvou let;

c)

na pět let za předpokladu, že žadatel získal a využíval v souladu s právními předpisy předchozí vízum pro více vstupů s dvouletou platností v průběhu předchozích tří let.

Víza s omezenou územní platností udělená podle čl. 25 odst. 1 a letištní průjezdní víza se pro účely udělování víz pro více vstupů nezohlední.“;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   Odchylně od odstavce 2 může být doba platnosti uděleného víza zkrácena v jednotlivých případech, kdy existují důvodné pochybnosti o tom, že podmínky vstupu budou plněny po celou dobu platnosti.

2b.   Odchylně od odstavce 2 konzuláty v rámci místní schengenské spolupráce posuzují, zda je nutné pravidla pro udělování víz pro více vstupů stanovená v odstavci 2 upravit tak, aby zohledňovala místní podmínky a migrační a bezpečnostní rizika za účelem přijetí příznivějších nebo restriktivnějších pravidel v souladu s odstavcem 2d.

2c.   Aniž je dotčen odstavec 2, vízum pro více vstupů platné až na pět let může být uděleno žadatelům, kteří prokáží potřebu nebo odůvodní záměr často nebo pravidelně cestovat, za předpokladu, že prokáží svou bezúhonnost a spolehlivost, zejména pak využití předchozích víz v souladu s právními předpisy, svou ekonomickou situaci v zemi původu a skutečný úmysl opustit území členských států před skončením platnosti víza, o něž žádají.

2d.   Je-li to na základě posouzení uvedeného v odstavci 2b tohoto článku nezbytné, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se podmínek udělování víz pro více vstupů uvedená v odstavci 2 tohoto článku, která mají být uplatňována v jednotlivých územních působnostech, aby byly zohledněny místní podmínky, migrační a bezpečnostní rizika a celkové vztahy Unie s dotčenou třetí zemí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob

1.   V závislosti na úrovni spolupráce třetí země s členskými státy v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících migrantů, posouzené na základě relevantních a objektivních údajů, se čl. 14 odst. 6, čl. 16 odst. 1 a odst. 5 písm. b), čl. 23 odst. 1 a čl. 24 odst. 2 a 2c nevztahují na žadatele nebo kategorie žadatelů, kteří jsou státními příslušníky třetí země, jež je ve smyslu tohoto článku považována za zemi, která nespolupracuje dostatečně.

2.   Komise pravidelně nejméně jednou ročně posuzuje spolupráci třetích zemí v oblasti zpětného přebírání osob, s přihlédnutím zejména k těmto ukazatelům:

a)

počet rozhodnutí o navrácení vydaných osobám z dotčené třetí země neoprávněně pobývajícím na území členských států;

b)

počet skutečných nucených návratů osob, kterým bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, vyjádřený jako procento počtu rozhodnutí o navrácení vydaných státním příslušníkům dotčené třetí země, a případně, na základě unijních nebo dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob, počet státních příslušníků třetích zemí, kteří projížděli přes území dotčené třetí země;

c)

počet žádostí o zpětné převzetí rozdělený na jednotlivé členské státy, kterým třetí země vyhověla, vyjádřený jako procento z počtu takových žádostí podaných této třetí zemi;

d)

úroveň praktické spolupráce, pokud jde o navracení v jednotlivých fázích řízení o navrácení, například:

i)

asistence poskytovaná při určování totožnosti osob neoprávněně pobývajících na území členských států a při včasném vydávání cestovních dokladů;

ii)

akceptování evropského cestovního dokladu pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo cestovního průkazu totožnosti;

iii)

akceptování zpětného přebírání osob, které mají být legálně navráceny do své země;

iv)

akceptování návratových letů a operací.

Toto posouzení se zakládá na použití spolehlivých údajů poskytnutých členskými státy, jakož i orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Komise pravidelně, nejméně jednou ročně, předkládá zprávu o svém posouzení Radě.

3.   Členský stát může také Komisi oznámit skutečnost, že čelí závažným a přetrvávajícím praktickým potížím ve spolupráci se třetí zemí v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících migrantů, na základě stejných ukazatelů, jaké jsou uvedeny v odstavci 2. Komise o tomto oznámení neprodleně uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.   Komise přezkoumá každé oznámení podle odstavce 3 ve lhůtě jednoho měsíce. O výsledcích svého posouzení uvědomí Evropský parlament a Radu.

5.   Pokud Komise na základě analýzy uvedené v odstavcích 2 a 4 a s ohledem na kroky, které uskutečnila ke zlepšení úrovně spolupráce s dotčenou třetí zemí v oblasti zpětného přebírání osob, a na celkové vztahy Unie s touto dotčenou třetí zemí, včetně v oblasti migrace, shledá, že daná země nespolupracuje dostatečně a že je třeba přijmout opatření, nebo pokud do 12 měsíců prostá většina členských států učinila oznámení Komisi v souladu s odstavcem 3, Komise pokračuje ve svém úsilí o zlepšení spolupráce s dotčenou třetí zemí a zároveň předloží Radě návrh s cílem přijmout:

a)

prováděcí rozhodnutí, kterým se dočasně pozastaví uplatňování na všechny státní příslušníky dotčené třetí země nebo na určité kategorie těchto státních příslušníků jednoho nebo více z těchto ustanovení: čl. 14 odst. 6, čl. 16 odst. 5 písm. b), čl. 23 odst. 1 a čl. 24 odst. 2 a 2c;

b)

v případě, že jsou opatření uplatňovaná v souladu s prováděcím rozhodnutím podle písmene a) tohoto odstavce po posouzení Komise shledána neúčinnými, prováděcí rozhodnutí, kterým se postupně na všechny státní příslušníky dotčené třetí země nebo na určité kategorie těchto státních příslušníků uplatní jeden z vízových poplatků stanovených v čl. 16 odst. 2a.

6.   Komise na základě ukazatelů uvedených v odstavci 2 průběžně posuzuje a podává zprávu, zda lze konstatovat zásadní a trvalé zlepšení spolupráce s dotčenou třetí zemí v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících migrantů, a při zohlednění celkových vztahů Unie s touto třetí zemí může Radě předložit návrh na zrušení nebo změnu prováděcích rozhodnutí uvedených v odstavci 5.

7.   Nejpozději šest měsíců po vstupu prováděcích rozhodnutí uvedených v odstavci 5 v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém touto třetí zemí v oblasti spolupráce při zpětném přebírání osob.

8.   Pokud Komise na základě analýzy uvedené v odstavci 2 a s ohledem na celkové vztahy Unie s dotčenou třetí zemí, zejména v oblasti zpětného přebírání osob, shledá, že dotčená třetí země spolupracuje dostatečně, může Radě předložit návrh na přijetí prováděcího rozhodnutí týkajícího se žadatelů nebo kategorií žadatelů, kteří jsou státními příslušníky této třetí země a kteří žádají o vízum z území této třetí země, jimiž se stanoví jedno nebo více z těchto opatření:

a)

snížení vízového poplatku uvedeného v čl. 16 odst. 1 na 60 EUR;

b)

zkrácení lhůty, v níž má být rozhodnuto o žádosti uvedené v čl. 23 odst. 1, na deset dní;

c)

prodloužení doby platnosti víz pro více vstupů uvedených v čl. 24 odst. 2.

Toto prováděcí rozhodnutí se použije nejvýše po dobu jednoho roku. Jeho platnost může být prodloužena.“

20)

Článek 27 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla pro vyplňování vízového štítku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

2.   Členské státy mohou v oddíle „poznámky“ vízového štítku doplnit vnitrostátní údaje. Tyto údaje nesmějí opakovat povinné údaje stanovené postupem uvedeným v odstavci 1.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Vízový štítek pro vízum pro jeden vstup lze vyplnit ručně pouze v případě technických problémů způsobených vyšší mocí. Na ručně vyplněném vízovém štítku nelze provádět žádné změny.“

21)

Článek 29 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Vízový štítek se připojí do cestovního dokladu.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro připojení vízového štítku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.“

22)

Článek 31 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Členský stát může požadovat, aby byly jeho ústřední orgány informovány o vízech, která udělily jiné členské státy státním příslušníkům určitých třetích zemí nebo určitým kategoriím takových státních příslušníků, s výjimkou letištních průjezdních víz.

2.   Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na poskytnutí takových informací nejpozději 25 kalendářních dnů přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dotčené územní působnosti.“;

b)

odstavec 4 se zrušuje.

23)

Článek 32 se mění takto:

a)

v odstavci 1 písm. a) se vkládá nový bod, který zní:

„iia)

nezdůvodní účel a podmínky předpokládaného letištního průjezdu;“

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se žadateli oznámí prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI v jazyce členského státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v dalším úředním jazyce orgánů Unie.“;

c)

odstavec 4 se zrušuje.

24)

Článek 36 se mění takto:

a)

odstavec 2 se zrušuje;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů praktické pokyny pro udělování víz námořníkům na hranicích. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.“

25)

V článku 37 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Uchovávání a používání vízových štítků podléhá vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát vede záznamy o zásobách vízových štítků a eviduje, jak byly jednotlivé vízové štítky použity. Veškeré ztráty významného počtu prázdných vízových štítků se oznámí Komisi.

3.   Konzuláty nebo ústřední orgány archivují žádosti v papírové nebo elektronické formě. Každý jednotlivý spis obsahuje relevantní informace umožňující v případě potřeby rekonstrukci okolností, za kterých bylo o žádosti rozhodnuto.

Jednotlivé spisy žádostí se uchovávají nejméně jeden rok ode dne rozhodnutí o žádosti uvedeného v čl. 23 odst. 1, nebo v případě odvolání do konce odvolacího řízení, podle toho, které z těchto období je delší. Případné jednotlivé elektronické verze spisů žádostí se uchovávají po dobu platnosti uděleného víza.“

26)

Článek 38 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Zdroje pro posuzování žádostí o víza a kontrola postupů udělování víz“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy pověří dostatečný počet příslušných pracovníků konzulátů plněním úkolů souvisejících s posuzováním žádostí tak, aby byla zajištěna přiměřená a jednotná kvalita služeb veřejnosti.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Členské státy zajistí, aby celý postup udělování víz na konzulátech, včetně podávání a vyřizování žádostí, tisku vízových štítků a praktické spolupráce s externími poskytovateli služeb, byl kontrolován vyslanými pracovníky s cílem zajistit integritu všech fází tohoto postupu.“;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Ústřední orgány členských států poskytnou jak vyslaným, tak v místě zaměstnaným pracovníkům vhodnou odbornou přípravu a odpovídají za poskytnutí úplných, přesných a aktuálních informací o příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisech.“;

e)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Pokud žádosti posuzují a rozhodují o nich ústřední orgány podle čl. 4 odst. 1a, poskytnou členské státy jejich pracovníkům specifickou odbornou přípravu s cílem zajistit, aby měli dostatečné a aktuální znalosti místních socioekonomických podmínek a úplné, přesné a aktuální informace o příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisech.

3b.   Členské státy rovněž zajistí, aby konzuláty disponovaly dostatečným počtem řádně vyškolených pracovníků, kteří jsou ústředním orgánům nápomocni při posuzování žádostí a rozhodování o nich, zejména prostřednictvím účasti na schůzkách v rámci místní schengenské spolupráce, výměny informací s dalšími konzuláty a místními orgány, shromažďování relevantních informací na místní úrovni o migračním riziku a podvodných praktikách a vedením pohovorů a prováděním dodatečného posuzování.“;

f)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Členské státy zajistí, aby byl zaveden postup, který žadatelům umožní podávat stížnosti na:

a)

chování pracovníků na konzulátech a případných externích poskytovatelů služeb, nebo

b)

vyřizování žádosti.

Konzuláty nebo ústřední orgány vedou záznamy o stížnostech a přijatých návazných opatřeních.

Členské státy informace o postupu stanoveném v tomto odstavci zveřejní.“

27)

V článku 39 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Pracovníci konzulátů a ústředních orgánů při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost. Jakákoli přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které sledují.

3.   Při plnění svých úkolů nesmějí pracovníci konzulátů a ústředních orgánů diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“

28)

Článek 40 se nahrazuje tímto:

„Článek 40

Organizace konzulátů a konzulární spolupráce

1.   Organizace postupů spojených se žádostmi je v pravomoci každého členského státu.

2.   Členské státy:

a)

opatří své konzuláty a orgány odpovědné za udělování víz na hranicích, jakož i kanceláře svých honorárních konzulů, pokud je využívají, potřebným vybavením pro odebírání biometrických identifikátorů k odebírání biometrických identifikátorů podle článku 42;

b)

spolupracují s jedním nebo více dalšími členskými státy v rámci ujednání o zastupování nebo jiné formy konzulární spolupráce.

3.   Členský stát může rovněž spolupracovat s externím poskytovatelem služeb v souladu s článkem 43.

4.   Členské státy informují Komisi o své organizaci konzulátů a konzulární spolupráci v jednotlivých místech, kde se konzuláty nacházejí.

5.   V případě ukončení spolupráce s jinými členskými státy usilují členské státy o zajištění kontinuity všech služeb.“

29)

Článek 41 se zrušuje;

30)

Článek 43 se mění takto:

a)

odstavec 3 se zrušuje;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Externí poskytovatelé služeb nemají za žádných okolností přístup do VIS. Přístup do VIS je vyhrazen výlučně řádně pověřeným pracovníkům konzulátů nebo ústředních orgánů.“;

c)

odstavec 6 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

poskytování obecných informací o vízové povinnosti v souladu s čl. 47 odst. 1 písm. a) až c) a formulářů žádosti;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

shromažďování údajů a žádostí, včetně odebírání biometrických identifikátorů, a předávání žádostí konzulátu nebo ústředním orgánům;“

iii)

písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e)

organizace sjednávání případných schůzek pro žadatele na konzulátu nebo v prostorách externího poskytovatele služeb;

f)

vyzvedávání cestovních dokladů, včetně případného sdělení o zamítnutí, na konzulátu nebo u ústředního orgánu a jejich vracení žadateli.“;

d)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Při výběru externího poskytovatele služeb posoudí dotčený členský stát důvěryhodnost a solventnost dané organizace nebo společnosti a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů. Toto posouzení zahrnuje případně prověření potřebných povolení, zápisu v obchodním rejstříku, stanov společnosti a bankovních smluv.“;

e)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Členské státy odpovídají za dodržování pravidel ochrany osobních údajů a zajistí, aby externího poskytovatele služeb monitorovaly dozorové úřady pro ochranu údajů podle čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*5).

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;"

f)

odstavec 11 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

obecných informací o kritériích, podmínkách a postupech vztahujících se k žádostem uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a), b) a c) a o obsahu formulářů žádostí poskytovaných žadatelům externím poskytovatelem služeb;

b)

veškerých technických a organizačních bezpečnostních opatření vyžadovaných na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení nebo náhodné ztrátě, změně, neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění, zejména pokud spolupráce zahrnuje předávání spisů a údajů konzulátu nebo ústředním orgánům dotčeného členského státu nebo dotčených členských států, a proti všem dalším protiprávním formám zpracování osobních údajů;“

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem konzulát či konzuláty nebo ústřední orgány dotčeného členského státu či dotčených členských států pravidelně a nejméně každých devět měsíců provádějí kontroly na místě v prostorách externího poskytovatele služeb. Členské státy se mohou dohodnout na sdílení zátěže související s těmito pravidelnými kontrolami.“;

g)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„11a.   Do 1. února každého roku členské státy předloží Komisi zprávu o spolupráci s externími poskytovateli služeb po celém světě a o jejich kontrole, jak je uvedeno v příloze X bodě C.“

31)

Článek 44 se nahrazuje tímto:

„Článek 44

Šifrování a bezpečné předávání údajů

1.   V případě spolupráce mezi členskými státy, spolupráce s externím poskytovatelem služeb a využití honorárních konzulů zajistí dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, aby údaje byly plně šifrovány, ať již jsou předávány elektronicky, nebo fyzicky na elektronickém paměťovém médiu.

2.   Ve třetích zemích, které zakazují elektronické předávání šifrovaných údajů, dotčený členský stát nebo dotčené členské státy elektronické předávání údajů nepovolí.

V takových případech dotčený členský stát nebo dotčené členské státy zajistí, aby elektronické údaje předával fyzicky v plně šifrované podobě na elektronickém paměťovém médiu konzulární úředník členského státu, nebo pokud by toto předání vyžadovalo nepřiměřená nebo neopodstatněná opatření, aby byly tyto údaje předány jiným bezpečným a zabezpečeným způsobem, například s využitím zavedených operátorů majících zkušenosti s přepravou citlivých dokumentů a údajů v příslušné třetí zemi.

3.   Ve všech případech musí být úroveň bezpečnosti předávání přizpůsobena důvěrné povaze údajů.“

32)

Článek 45 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Akreditovaní obchodní zprostředkovatelé jsou pravidelně podrobováni namátkovým kontrolám zahrnujícím osobní nebo telefonické pohovory se žadateli, ověřování zájezdů a ubytování, a pokud je to považováno za nezbytné, ověřování dokladů týkajících se skupinového návratu.“;

b)

v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Každý konzulát a ústřední orgány zajistí, aby byla veřejnost v relevantních případech informována o seznamu akreditovaných obchodních zprostředkovatelů, se kterými spolupracují.“

33)

V článku 47 se odstavec 1 mění takto:

a)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„aa)

o kritériích, která musí žádost splňovat, aby byla považována za přípustnou, stanovených v čl. 19 odst. 1;

ab)

o skutečnosti, že biometrické údaje mají být v zásadě odebírány jednou za 59 měsíců počínaje dnem prvního odběru;“

b)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

o místu, kde je možné žádost podat (příslušný konzulát nebo externí poskytovatel služeb);“

c)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„j)

o postupu podání stížnosti podle čl. 38 odst. 5.“

34)

Článek 48 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Konzuláty a delegace Unie spolupracují v každé územní působnosti za účelem zajištění harmonizovaného uplatňování společné vízové politiky, přičemž berou v úvahu místní okolnosti.

Za tímto účelem vydá Komise v souladu s čl. 5 odst. 3 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (*6) pokyny pro delegace Unie k provádění příslušných koordinačních úkolů uvedených v tomto článku.

Jestliže žádosti podané v dané územní působnosti posuzují a rozhodují o nich ústřední orgány podle čl. 4 odst. 1a, zajistí členské státy jejich aktivní zapojení do místní schengenské spolupráce. Pracovníci přispívající k místní schengenské spolupráci musí být náležitě vyškoleni a být zapojeni do posuzování žádostí v dotčené územní působnosti.

(*6)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).“;"

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Členské státy a Komise spolupracují zejména za účelem:

a)

přípravy harmonizovaného seznamu podpůrných dokladů, které mají žadatelé předložit, s přihlédnutím k článku 14;

b)

přípravy místního provádění čl. 24 odst. 2, pokud jde o udělování víz pro více vstupů;

c)

případného zajištění společného překladu formuláře žádosti;

d)

vypracování seznamu cestovních dokladů vydávaných hostitelskou zemí a jeho pravidelné aktualizace;

e)

vypracování společného informačního listu obsahujícího informace uvedené v čl. 47 odst. 1;

f)

případného sledování provádění čl. 25a odst. 5 a 6.“;

c)

odstavec 2 se zrušuje;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy si v rámci místní schengenské spolupráce vyměňují následující informace:

a)

čtvrtletní statistiky o jednotných vízech, vízech s omezenou územní platností a letištních průjezdních vízech, o jejichž udělení bylo požádáno, která byla udělena a která byla zamítnuta;

b)

informace týkající se posouzení migračních a bezpečnostních rizik, zejména pak o:

i)

socioekonomické struktuře hostitelské země;

ii)

zdrojích informací na místní úrovni, včetně informací o sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění, daňových rejstřících a evidenci vstupů a výstupů;

iii)

používání padělaných, napodobených nebo pozměněných dokladů;

iv)

trasách nedovoleného přistěhovalectví;

v)

trendech podvodného jednání;

vi)

trendech, pokud jde o zamítnutí;

c)

informace o spolupráci s externími poskytovateli služeb a s dopravními společnostmi;

d)

informace o pojišťovnách poskytujících dostatečné cestovní zdravotní pojištění, včetně ověření druhů pojistného krytí a možných nadlimitních částek.“;

e)

v odstavci 5 se zrušuje druhý pododstavec;

f)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7.   V každé územní působnosti se do 31. prosince každého roku vypracuje výroční zpráva. Na základě těchto zpráv vypracuje Komise výroční zprávu o stavu místní schengenské spolupráce a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.“

35)

Článek 50 se zrušuje;

36)

Článek 51 se nahrazuje tímto:

„Článek 51

Pokyny k praktickému uplatňování tohoto nařízení

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pokyny k praktickému uplatňování ustanovení tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.“

37)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 51a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*7).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(*7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“"

38)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro víza“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*8).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

39)

Příloha I se nahrazuje zněním obsaženým v příloze I tohoto nařízení.

40)

Příloha V se nahrazuje zněním obsaženým v příloze II tohoto nařízení.

41)

Příloha VI se nahrazuje zněním obsaženým v příloze III tohoto nařízení.

42)

Přílohy VII, VIII a IX se zrušují.

43)

Příloha X se nahrazuje zněním obsaženým v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 2

Sledování a hodnocení

1.   Do 2. srpna 2022 vypracuje Komise hodnocení uplatňování nařízení (ES) č. 810/2009 ve znění tohoto nařízení. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků ve vztahu k cílům a posouzení uplatňování ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009 ve znění tohoto nařízení.

2.   Komise předá hodnocení uvedené v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě. Na základě hodnocení Komise v případě potřeby předloží vhodné návrhy.

3.   Do 2. května 2020 poskytnou členské státy Komisi relevantní dostupné údaje o využívání cestovního zdravotního pojištění uvedeného v článku 15 nařízení (ES) č. 810/2009 držiteli víz během jejich pobytu na území členských států, jakož i o nákladech vzniklých vnitrostátním orgánům nebo subjektům poskytujícím zdravotnické služby držitelům víz. Komise na základě těchto údajů do 2. listopadu 2020 vypracuje zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 3

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 2. února 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 142.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2019.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(8)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(10)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(11)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(12)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(14)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA I

Jednotný formulář žádosti

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SCHENGENSKÉHO VÍZA

Tento formulář žádosti je zdarma

Image 1  (1)

Rodinní příslušníci občanů EU, EHP a Švýcarska nevyplňují pole č. 21, 22, 30, 31 a 32 (označená *).

Pole 1–3 je třeba vyplnit v souladu s údaji v cestovním dokladu.

1.

Příjmení:

ČÁST VYHRAZENÁ ÚŘADŮM

Datum podání žádosti:

Číslo žádosti:

2.

Rodné příjmení (dříve užívané(á) příjmení):

3.

Jméno (jména):

4.

Datum narození (den–měsíc–rok):

5.

Místo narození:

6.

Země narození:

7.

Současná státní příslušnost:

Státní příslušnost při narození, pokud se liší:

Další státní příslušnosti:

Místo podání žádosti:

velvyslanectví/konzulát

poskytovatel služeb

obchodní zprostředkovatel

8.

Pohlaví:

☐ muž ☐ žena

9.

Rodinný stav:

☐ svobodný/svobodná ☐ ženatý/vdaná ☐ v registrovaném partnerství ☐ žijící odděleně ☐ rozvedený/rozvedená ☐ vdovec/vdova ☐ jiný (prosím upřesněte)

hranice (název):

jinde

10.

Vykonavatel rodičovské odpovědnosti (v případě nezletilých osob) / poručník nebo opatrovník (příjmení, jméno, adresa, pokud se liší od adresy žadatele, telefonní číslo, e-mailová adresa a státní příslušnost):

Spis zpracoval(a):

11.

Případně národní identifikační číslo:

Podpůrné doklady:

cestovní doklad

prostředky k obživě

pozvání

12.

Druh cestovního dokladu:

☐ běžný cestovní pas ☐ diplomatický pas ☐ služební pas ☐ úřední pas ☐ zvláštní pas

☐ jiný cestovní doklad (prosím upřesněte):

13.

Číslo cestovního dokladu:

14.

Datum vydání:

15.

Platnost do:

16.

Vydal(a) (země):

cestovní zdravotní pojištění (TMI)

dopravní prostředek

jiné:

Rozhodnutí o vízu:

zamítnuto

uděleno:

A

C

Vízum s omezenou územní platností

Platnost:

Od:

Do:

17.

V příslušných případech osobní údaje rodinného příslušníka, který je občanem EU, EHP nebo Švýcarska

Příjmení:

Jméno (jména):

Datum narození (den-měsíc-rok):

Státní příslušnost:

Číslo cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti:

18.

V příslušných případech příbuzenský vztah k občanu EU, EHP nebo Švýcarska:

☐ manžel(ka) ☐ dítě ☐ vnuk/vnučka ☐ závislý předek v přímé linii

☐ registrovaný partner / registrovaná partnerka ☐ jiné

19.

Adresa bydliště a e-mailová adresa žadatele:

Telefonní číslo:

20.

Bydliště v jiné zemi, než je země, jejímž je žadatel v současné době státním příslušníkem:

☐ Ne

☐ Ano. Povolení k pobytu nebo jiný odpovídající doklad … č. … Platnost do …

*21.

Současné zaměstnání:

Počet vstupů:

☐ 1 ☐ 2 ☐ více

Počet dnů:

*22.

Zaměstnavatel, jeho adresa a telefonní číslo. U studentů název a adresa vzdělávací instituce:

23.

Účel(y) cesty:

☐ turistika ☐ obchod ☐ návštěva rodiny nebo přátel ☐ kultura ☐ sport ☐ oficiální návštěva ☐ zdravotní důvody ☐ studium ☐ letištní průjezd ☐ jiné (prosím upřesněte):

24.

Další informace týkající se účelu pobytu:

25.

Hlavní cílový členský stát (a případné další cílové členské státy):

26.

Členský stát prvního vstupu:

27.

Počet požadovaných vstupů:

☐ jeden vstup ☐ dva vstupy ☐ více vstupů

Předpokládané datum příjezdu do schengenského prostoru při prvním předpokládaném pobytu:

Předpokládané datum odjezdu ze schengenského prostoru po prvním předpokládaném pobytu:

28.

Dříve odebrané otisky prstů za účelem žádosti o udělení schengenského víza: ☐ Ne ☐ Ano

Datum, je-li známé … Číslo vízového štítku, je-li známé …

29.

Případné povolení ke vstupu do cílové země:

Udělil(a) … Doba platnosti od … do …

*30.

Příjmení a jméno zvoucí osoby (osob) v členském státě (státech). Pokud nejsou, uveďte jméno hotelu (hotelů) nebo adresu (adresy) dočasného ubytování v členském státě (státech):

Adresa a e-mailová adresa zvoucí osoby (osob) / hotelu (hotelů) / dočasného ubytování:

Telefonní číslo:

*31.

Název a adresa zvoucí společnosti/organizace:

Příjmení, jméno, adresa, telefonní číslo a e-mailová adresa kontaktní osoby ve zvoucí společnosti/organizaci

Telefonní číslo společnosti/organizace:

*32.

Náklady spojené s cestou a s pobytem žadatele hradí:

žadatel sám

Prostředky podpory:

hotovost

cestovní šeky

kreditní karta

předplacené ubytování

předplacená doprava

jiné (prosím upřesněte):

sponzor (zvoucí osoba, společnost, organizace), prosím upřesněte:

… ☐ uvedený v poli 30 nebo 31

… ☐ jiný (upřesněte):

Prostředky podpory:

hotovost

poskytnutí ubytování

pokrytí všech nákladů během pobytu

předplacená doprava

jiné (prosím upřesněte):

 

Jsem si vědom(a), že vízový poplatek se v případě zamítnutí žádosti nevrací.

 

V případě žádosti o udělení víza pro více vstupů:

Jsem si vědom(a) nutnosti uzavřít na dobu svého prvního pobytu i následujících návštěv na území členských států dostatečné cestovní zdravotní pojištění.

 

Jsem si vědom(a) následující skutečnosti a jsem s ní srozuměn(a): shromažďování údajů požadovaných v tomto formuláři žádosti a pořízení mé fotografie, případně odebrání otisků prstů, jsou povinné pro posouzení žádosti; veškeré moje osobní údaje, které tato žádost obsahuje, jakož i otisky prstů a fotografie budou předány příslušným orgánům členských států a těmito orgány pro účely rozhodnutí o mé žádosti zpracovány.

Tyto údaje, jakož i údaje týkající se rozhodnutí o mé žádosti nebo rozhodnutí o prohlášení uděleného víza za neplatné, jeho zrušení nebo prodloužení se vloží do Vízového informačního systému (VIS), kde budou uloženy po dobu nejdéle pěti let, během nichž k nim budou mít přístup vízové orgány a orgány provádějící kontroly víz na vnějších hranicích a v členských státech, azylové a přistěhovalecké orgány v členských státech za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky k povolení vstupu a pobytu na území členských států, za účelem odhalení osob, které tyto podmínky nesplňují nebo je přestaly splňovat, posouzení žádostí o azyl a určení, kdo je k takovému posouzení příslušný. Za určitých podmínek budou mít k těmto údajům přístup také určené orgány členských států a Europol za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a dalších závažných trestných činů. Orgán členského státu, který odpovídá za zpracovávání údajů: [(…)].

Je mi známo, že mám právo v jakémkoli členském státu získat informaci o údajích týkajících se mé osoby, které byly zaznamenány do VIS, a o členském státu, který údaje předal, a právo požadovat, aby údaje, jež se týkají mé osoby a jsou nesprávné, byly opraveny, a aby údaje, které se mne týkají a které byly zpracovány nezákonně, byly vymazány. Orgán, který moji žádost posuzuje, mne bude na mou výslovnou žádost informovat, jakým způsobem mohu vykonávat své právo na kontrolu osobních údajů, které se mne týkají, a jak je mohu podle právních předpisů dotčeného členského státu nechat opravit nebo vymazat, včetně práva na podání opravných prostředků. Stížnosti ve věci ochrany osobních údajů přijímá vnitrostátní dozorový úřad tohoto členského státu [kontaktní údaje: …].

Prohlašuji, že jsem všechny výše uvedené údaje poskytl(a) podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že jsou správné a úplné. Jsem si vědom(a) toho, že jakékoli nepravdivé prohlášení povede k zamítnutí mé žádosti nebo prohlášení již uděleného víza za neplatné a může vést také k trestnímu stíhání podle práva členského státu, ve kterém se moje žádost vyřizuje.

Zavazuji se, že opustím území členských států předtím, než skončí platnost víza, bylo-li mi uděleno. Byl(a) jsem informován(a) o tom, že samotné vízum je pouze jedním z předpokladů ke vstupu na evropské území členských států. Udělení víza samo o sobě neznamená, že mám právo na náhradu škody, pokud nesplním příslušná ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex), a bude mi z tohoto důvodu odepřen vstup. Splnění podmínek ke vstupu bude znovu posouzeno při vstupu na evropské území členských států.

 

Místo a datum:

Podpis:

(u nezletilých podpis vykonavatele rodičovské odpovědnosti / zákonného zástupce, poručníka nebo opatrovníka):

“;

(1)  U Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se logo nevyžaduje.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA V

SEZNAM POVOLENÍ K POBYTU, JEJICHŽ DRŽITELÉ JSOU OPRÁVNĚNI K PRŮJEZDU PŘES LETIŠTĚ ČLENSKÝCH STÁTŮ, ANIŽ BY MUSELI MÍT LETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM

ANDORRA:

autorització temporal (dočasné přistěhovalecké povolení – zelené),

autorització temporal per a treballadors d'empreses estrangeres (dočasné přistěhovalecké povolení pro zaměstnance zahraničních podniků – zelené),

autorització residència i treball (povolení k pobytu a pracovní povolení – zelené),

autorització residència i treball del personal d'ensenyament (povolení k pobytu a pracovní povolení pro učitele – zelené),

autorització temporal per estudis o per recerca (dočasné přistěhovalecké povolení pro účely studia nebo výzkumu – zelené),

autorització temporal en pràctiques formatives (dočasné přistěhovalecké povolení pro účely stáží a odborné přípravy – zelené),

autorització residència (povolení k pobytu – zelené).

KANADA:

permanent resident (PR) card (povolení k trvalému pobytu),

Permanent Resident Travel Document (PRTD – cestovní doklad držitele povolení k trvalému pobytu).

JAPONSKO:

pobytová karta.

SAN MARINO:

permesso di soggiorno ordinario (platnost jeden rok s možností prodloužení po uplynutí platnosti),

zvláštní povolení k pobytu z následujících důvodů (platnost jeden rok s možností prodloužení po uplynutí platnosti): univerzitní studium, sport, zdravotní péče, náboženské důvody, ošetřující personál ve veřejných nemocnicích, diplomatické funkce, společné soužití, povolení pro nezletilé, humanitární důvody, rodičovské povolení,

sezonní a dočasné pracovní povolení (platnost 11 měsíců s možností prodloužení po uplynutí platnosti),

průkaz totožnosti vydávaný osobám s úředním pobytem „residenza“ v San Marinu (platnost 5 let).

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ:

platné přistěhovalecké vízum před uplynutím doby platnosti; může být opatřeno razítkem v přístavu vstupu na dobu jednoho roku jako dočasný důkaz pobytu, než bude vystaven doklad Form I-551,

platný doklad Form I-551 (Permanent Resident Card) před uplynutím doby platnosti; může mít platnost na dva roky nebo deset let, v závislosti na třídě vstupu do země; není-li na dokladu vyznačeno datum konce platnosti, je tento doklad platný pro cestování,

platný doklad Form I-327 (Re-entry Permit) před uplynutím doby platnosti,

platný doklad Form I-571 (Refugee Travel Document s označením „Permanent Resident Alien“) před uplynutím doby platnosti.


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA VI

Image 2  (1)

JEDNOTNÝ FORMULÁŘ PRO OZNÁMENÍ DŮVODŮ ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ VÍZA, PROHLÁŠENÍ VÍZA ZA NEPLATNÉ NEBO JEHO ZRUŠENÍ

ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ VÍZA / PROHLÁŠENÍ VÍZA ZA NEPLATNÉ / ZRUŠENÍ VÍZA

Vážená paní /vážený pane …,

velvyslanectví / generální konzulát / konzulát / [jiný příslušný orgán] … v … [jménem (název zastoupeného členského státu)];

[jiný příslušný orgán] (státu) …;

orgány odpovědné za kontroly osob v …

posoudil/posoudilo/posoudily

Vaši žádost;

Vaše vízum, číslo: …, udělené … [den/měsíc/rok].

Udělení víza se zamítá

Vízum se prohlašuje za neplatné

Vízum bylo zrušeno

Toto rozhodnutí se zakládá na tomto důvodu či těchto důvodech:

1.

byl předložen napodobený/padělaný/pozměněný cestovní doklad

2.

nebylo poskytnuto zdůvodnění účelu a podmínek předpokládaného pobytu

3.

neprokázal(a) jste dostatečné finanční prostředky na obživu po dobu trvání předpokládaného pobytu nebo na návrat do země původu nebo bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které budete určitě přijat(a)

4.

neprokázal(a) jste, že jste schopen (schopna) si legálním způsobem opatřit dostatečné finanční prostředky na obživu po dobu trvání předpokládaného pobytu nebo na návrat do země původu nebo bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které budete určitě přijat(a)

5.

již jste na území členských států pobýval(a) 90 dnů během stávajícího období 180 dnů na základě jednotného víza nebo víza s omezenou územní platností

6.

o Vaší osobě je v Schengenském informačním systému (SIS) veden záznam pro účely odepření vstupu vložený … (název členského státu)

7.

jeden nebo více členských států Vás považuje za hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost

8.

jeden nebo více členských států Vás považuje za hrozbu pro veřejné zdraví ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex)

9.

jeden nebo více členských států Vás považuje za hrozbu pro své mezinárodní vztahy

10.

informace předložené za účelem prokázání účelu a podmínek předpokládaného pobytu nebyly spolehlivé

11.

existují důvodné pochybnost o spolehlivosti prohlášení učiněných ohledně … (prosím upřesněte)

12.

existují důvodné pochybnosti o spolehlivosti, o pravosti předložených podpůrných dokladů nebo o pravdivosti jejich obsahu

13.

existují důvodné pochybnosti o Vašem úmyslu opustit území členských států před skončením platnosti víza

14.

nebyl předložen dostatečný důkaz o tom, že jste nebyl(a) schopen (schopna) požádat o vízum předem, jenž by odůvodňoval podání žádosti o udělení víza na hranicích

15.

nebyl zdůvodněn účel a podmínky předpokládaného letištního průjezdu

16.

nepředložil(a) jste důkaz o tom, že máte dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění

17.

držitel víza požádal o zrušení víza (2)

Další poznámky:

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza / prohlášení víza za neplatné / zrušení víza se můžete odvolat.

Pravidla pro odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza / prohlášení víza za neplatné / zrušení víza stanoví tyto právní předpisy (odkaz na vnitrostátní právní předpisy):

Příslušný orgán, u kterého může být podáno odvolání (kontaktní údaje):

Informace o náležitém odvolacím postupu jsou k dispozici zde (kontaktní údaje):

Odvolání musí být podáno do (uvede se lhůta):

Datum a razítko velvyslanectví / generálního konzulátu / konzulátu / orgánů odpovědných za kontroly osob / jiných příslušných orgánů:

Podpis dotyčné osoby (3): …

“.

(1)  U Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se logo nevyžaduje.

(2)  Na zrušení víza z tohoto důvodu se nevztahuje právo na odvolání.

(3)  Je-li vyžadován vnitrostátním právem.


PŘÍLOHA IV

„PŘÍLOHA X

SEZNAM MINIMÁLNÍCH POŽADAVKŮ, KTERÉ MUSÍ BÝT OBSAŽENY V PRÁVNÍM NÁSTROJI V PŘÍPADĚ SPOLUPRÁCE S EXTERNÍMI POSKYTOVATELI SLUŽEB

A.

Právní nástroj musí:

a)

obsahovat seznam úkolů, které má vykonávat externí poskytovatel služeb v souladu s čl. 43 odst. 6 tohoto nařízení;

b)

stanovit lokality, ve kterých má externí poskytovatel služeb působit, a konzulát, na který jednotlivé středisko pro podávání žádostí odkazuje;

c)

obsahovat seznam služeb, na které se vztahuje povinný poplatek za služby;

d)

instruovat externího poskytovatele služeb, aby jasně informoval veřejnost o tom, že na volitelné služby se vztahují další poplatky.

B.

Pokud jde o ochranu údajů, musí externí poskytovatel služeb při výkonu své činnosti:

a)

po celou dobu předcházet veškerému neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání údajů, zejména v průběhu jejich předávání konzulátu členského státu (států), který je odpovědný za vyřízení žádosti;

b)

v souladu s pokyny dotčeného členského státu (států) předávat údaje:

elektronicky v zašifrované podobě nebo

fyzicky zabezpečeným způsobem;

c)

předávat údaje co nejrychleji:

v případě fyzicky předávaných údajů nejméně jednou týdně,

v případě elektronicky předávaných zašifrovaných údajů nejpozději na konci dne, kdy byly shromážděny;

d)

zajistit vhodné prostředky pro sledování jednotlivých spisů žádostí předávaných na konzulát a z něj;

e)

vymazávat údaje nejpozději sedm dní po jejich předání a zajistit, aby do vrácení pasu žadateli byly uchovány pouze jméno a kontaktní údaje žadatele pro účely sjednání schůzky, jakož i číslo pasu, a aby byly vymazány pět dní poté;

f)

zajišťovat veškerá technická a organizační bezpečnostní opatření vyžadovaná za účelem ochrany osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení nebo náhodné ztrátě, změně, neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění, zejména pokud spolupráce zahrnuje předávání spisů a údajů konzulátu dotčeného členského státu (států), a proti všem jiným protiprávním formám zpracování osobních údajů;

g)

zpracovávat údaje pouze pro účely zpracování osobních údajů žadatelů jménem dotčeného členského státu (států);

h)

uplatňovat normy týkající se ochrany údajů, které jsou přinejmenším rovnocenné normám uvedeným v nařízení (EU) 2016/679;

i)

poskytovat žadatelům informace požadované podle článku 37 nařízení o VIS.

C.

Pokud jde o jednání jeho pracovníků, musí externí poskytovatel služeb při výkonu své činnosti:

a)

zajistit, aby byli tito pracovníci řádně proškoleni;

b)

zajistit, aby tito pracovníci při výkonu svých povinností:

jednali se žadateli zdvořile,

respektovali lidskou důstojnost a integritu žadatelů, nediskriminovali osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a

dodržovali pravidla pro zachování důvěrnosti; tato pravidla platí i po odchodu zaměstnanců ze zaměstnání nebo po pozastavení nebo ukončení platnosti právního nástroje;

c)

kdykoliv poskytnout údaje o totožnosti pracovníků externího poskytovatele služeb;

d)

prokázat, že jeho zaměstnanci nemají záznam v rejstříku trestů a mají požadovanou odbornou způsobilost.

D.

Pokud jde o kontrolu výkonu jeho činnosti, musí externí poskytovatel služeb:

a)

kdykoliv a bez předchozího oznámení umožnit zaměstnancům pověřeným dotčeným členským státem (státy) přístup do svých prostor, zejména pro účely kontroly;

b)

zajistit možnost vzdáleného přístupu do systému pro sjednávání schůzek pro účely kontroly;

c)

zajistit používání příslušných metod sledování (například testovacích žadatelů; webových kamer);

d)

zajistit vnitrostátnímu dozorovému úřadu pro ochranu údajů daného členského státu přístup k dokladům prokazujícím soulad s pravidly o ochraně údajů, včetně oznamovací povinnosti, externích auditů a pravidelných kontrol na místě;

e)

neprodleně písemně oznámit dotčenému členskému státu (státům) jakékoli narušení bezpečnosti nebo jakékoli stížnosti žadatelů týkající se zneužívání údajů nebo neoprávněného přístupu a spolupracovat s dotčeným členským státem (státy) s cílem nalézt řešení a rychle poskytnout stěžujícím si žadatelům vysvětlení.

E.

Pokud jde o obecné požadavky, musí externí poskytovatel služeb:

a)

jednat podle pokynů členského státu (států) pověřeného zpracováním žádosti;

b)

přijmout vhodná protikorupční opatření (např. adekvátní platové ohodnocení zaměstnanců; spolupráce při výběru zaměstnanců pro výkon příslušného úkolu; tzv. pravidlo čtyř očí; zásada rotace);

c)

plně dodržovat ustanovení právního nástroje, mezi nimiž je i doložka o pozastavení nebo ukončení, zejména v případě porušení stanovených pravidel, jakož i doložka o přezkumu, aby bylo zajištěno, že právní nástroj zohlední osvědčené postupy.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU