(EU) 2019/521Nařízení Komise (EU) 2019/521 ze dne 27. března 2019, kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Text s významem pro EHP.)

Publikováno:	Úř. věst. L 86, 28.3.2019, s. 1-36	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	27. března 2019	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	17. dubna 2019	Nabývá účinnosti:	17. dubna 2020
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/521

ze dne 27. března 2019,

kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1272/2008 harmonizuje předpisy a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení látek, směsí a některých specifických předmětů v rámci Unie.

(2)	Nařízení (ES) č. 1272/2008 zohledňuje globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (GHS) Organizace spojených národů (OSN).

(3)

Kritéria pro klasifikaci a pravidla pro označování podle GHS jsou pravidelně přezkoumávána na úrovni OSN. Šesté a sedmé revidované vydání GHS je výsledkem změn schválených v roce 2014, respektive 2016 Výborem odborníků OSN pro přepravu nebezpečných věcí a globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek.

(4)

Šesté a sedmé revidované vydání GHS vyvolalo potřebu změnit nařízení (ES) č. 1272/2008, pokud jde o některá technická ustanovení a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení. Zmíněné změny GHS zejména zavádějí novou třídu nebezpečnosti pro znecitlivělé výbušniny a novou třídu nebezpečnosti v rámci třídy nebezpečnosti hořlavé plyny – samozápalné plyny. Další změny zahrnují úpravy: kritérií pro látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny; obecných mezních hodnot; obecných ustanovení pro klasifikaci směsí ve formě aerosolu; a prvků definic a klasifikačních kritérií pro třídy nebezpečnosti výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky, akutní toxicita, žíravost/dráždivost pro kůži, vážné poškození očí/podráždění očí, senzibilizace dýchacích cest a kůže, mutagenita v zárodečných buňkách, karcinogenita, toxicita pro reprodukci, toxicita pro specifické cílové orgány a nebezpečnost při vdechnutí. Dále se mění některé standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení. Některá technická ustanovení a kritéria v přílohách I, II, III, IV, V a VI nařízení (ES) č. 1272/2008 je proto nutné upravit tak, aby zohledňovala šesté a sedmé revidované vydání GHS.

(5)	Nařízení (ES) č. 1272/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Aby bylo zajištěno, že dodavatelé látek a směsí budou mít dostatek času přizpůsobit se novým ustanovením týkajícím se klasifikace, označování a balení, měla by být použitelnost tohoto nařízení odložena.

(7)	V souladu s přechodnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1272/2008, která umožňují dobrovolně použít nová ustanovení dříve, by dodavatelé měli mít možnost používat nová ustanovení týkající se klasifikace, označování a balení již přede dnem použitelnosti tohoto nařízení.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

1)	příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)	příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

3)	příloha III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení;

4)	příloha IV se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení;

5)	příloha V se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení;

6)	příloha VI se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 17. října 2020.

Odchylně od druhého pododstavce mohou být látky a směsi klasifikovány, označovány a baleny v souladu s tímto nařízením již přede dnem 17. října 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne27. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

Část 1 se mění takto:

V bodě 1.1.2.2.2 se tabulka 1.1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 1.1

Obecné mezní hodnoty

Třída nebezpečnosti

Obecné mezní hodnoty, jež je nutno zohlednit

Akutní toxicita:

—	kategorie 1–3

0,1 %

—	kategorie 4

1 %

Žíravost/dráždivost pro kůži

1 % (1)

Vážné poškození očí/podráždění očí

1 % (2)

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 3

1 % (3)

Toxicita při vdechnutí

1 %

Nebezpečný pro vodní prostředí

—	akutně, kategorie 1

0,1 % (4)

—	chronicky, kategorie 1

0,1 % (4)

—	chronicky, kategorie 2–4

1 %“

Bod 1.1.3.7 se nahrazuje tímto:

„1.1.3.7. Aerosoly

V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují oddíly 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.8 a 3.9, se směs ve formě aerosolu zařadí do stejné kategorie nebezpečnosti jako tatáž testovaná směs, která není ve formě aerosolu, pokud přidaný hnací plyn nemá vliv na nebezpečné vlastnosti směsi při rozprašování.“;

Bod 1.3.2.1 se nahrazuje tímto:

„1.3.2.1.

Jsou-li propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn anebo směs obsahující tyto látky klasifikovaná v souladu s kritérii této přílohy uváděny na trh v uzavřených, opakovaně plnitelných nádobách nebo v patronách, které nelze opakovaně plnit a které odpovídají normě EN 417, jako topné plyny určené pouze pro spalování (aktuální vydání normy EN 417, „Kovové lahve na zkapalněné uhlovodíkové plyny na jedno použití s ventilem nebo bez ventilu, pro použití s přenosnými spotřebiči – Konstrukce, kontrola, zkoušení a značení“), musí být tyto nádoby nebo patrony označeny pouze odpovídajícím výstražným symbolem, standardní větou o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné nakládání týkajícími se hořlavosti.“;

Část 2 se mění takto:

V bodě 2.1.1.1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	látky, směsi a předměty neuvedené v písmenech a) a b) výše, které jsou vyráběny k získání praktického, výbušného nebo pyrotechnického účinku.“;

V bodě 2.1.2.2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

podtřída 1.6 extrémně necitlivé předměty bez nebezpečí masivního výbuchu:

—	předměty, které obsahují převážně extrémně necitlivé látky nebo směsi;

—	a které vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost náhodného vznícení nebo rozšíření požáru.“;

V bodě 2.1.4.1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Některé výbušné látky a směsi jsou za účelem potlačení nebo omezení jejich výbušných vlastností zvlhčeny vodou nebo alkoholem, zředěny jinými látkami nebo rozpuštěny nebo suspendovány ve vodě nebo jiných kapalných látkách. Takové látky mohou být kandidáty na klasifikaci jakožto znecitlivělé výbušniny (viz oddíl 2.17).“;

V bodě 2.1.4.1 se obrázek 2.1.3 nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.1.3

Postup nzařazování do podtřídy v e třídě výbušnin (třída 1 pro dopravu)

PODTŘÍDA 1.3

PODTŘÍDA 1.5

PODTŘÍDA 1.6

PODTŘÍDA 1.2

PODTŘÍDA 1.1

Je výrobek předmětem, který je vyloučen definicí? (viz 2.1.1.e písm. b))

Je látka/směs nebo předmět vyroben/a za účelem získání praktického výbušného nebo pyrotechnického účinku?

Existují nebezpečné účinky vně balení?

Bránilo by nebezpečí zdolávání požáru v bezprostřední blízkosti?

Je hlavním rizikem tepelné záření a/nebo prudké hoření, ale bez nebezpečí tlakové vlny nebo zasažení částicemi?

Jedná se o velmi necitlivou výbušnou látku/směs s nebezpečím masivního výbuchu?

Jedná se o extrémně necitlivý předmět?

Je hlavním rizikem nebezpečí zasažení částicemi?

Látku/směs zabalit

Je látka/směs kandidátem na zařazení do podtřídy 1.5?

Je předmět kandidátem na zařazení do podtřídy 1.6?

Uplatní se zvláštní ustanovení 347? (1)

PODTŘÍDA 1.4

Skupina kompatibility jiná než S

PODTŘÍDA 1.4

Skupina kompatibility S

Je výsledkem masivní výbuch?

SÉRIE ZKOUŠEK 5

SÉRIE ZKOUŠEK 6

PŘEDMĚT NEBO LÁTKA/SMĚSI PŘEDBĚŽNĚ ZAŘAZENÉ DO TÉTO TŘÍDY (z obr. 2.1.2)

NENÍ VÝBUŠNINA

SÉRIE ZKOUŠEK 7

Ano

(1)	Podrobnosti viz kapitola 3.3 UN RTDG, Vzorové předpisy.“;

Bod 2.1.4.3 se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„2.1.4.3.

Postup schvalování pro třídu nebezpečnosti „výbušniny“ se nemusí provést, pokud:“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

organická látka nebo homogenní směs organických látek obsahuje chemickou skupinu (nebo skupiny) spojené s výbušnými vlastnostmi a:

—	energie exotermického rozkladu je nižší než 500 J/g, nebo

—	počátek exotermického rozkladu nastává při teplotě 500 °C nebo vyšší,

jak je uvedeno v tabulce 2.1.3.“;

iii)

V bodě 2.1.4.3 písm. c) se doplňuje tabulka 2.1.3:

„Tabulka 2.1.3

Rozhodnutí, zda v případě organické látky nebo homogenní směsi organických látek použít postup schvalování pro třídu nebezpečnosti „výbušniny“

Energie rozkladu (v J/g)	Teplota počátku rozkladu (v °C)	Použít postup schvalování? (ano/ne)
< 500	< 500	Ne
< 500	≥ 500	Ne
≥ 500	< 500	Ano
≥ 500	≥ 500	Ne

Energii exotermického rozkladu lze určit pomocí vhodné kalorimetrické metody (viz bod 20.3.3.3 UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria).“;

f)	V oddíle 2.2 se název nahrazuje tímto: „2.2. Hořlavé plyny“;

bod 2.2.1 se nahrazuje tímto:

„2.2.1. Definice

2.2.1.1.

Hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs, která má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.

2.2.1.2.

Samozápalným plynem se rozumí hořlavý plyn, který se ve vzduchu samovolně vznítí při teplotě 54 °C nebo nižší.

2.2.1.3.

Chemicky nestálým plynem se rozumí hořlavý plyn, který může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu nebo kyslíku.“;

Body 2.2.2.1 a 2.2.2.2 se nahrazují tímto:

„2.2.2.1.

Hořlavý plyn se zařadí do kategorie 1 A, 1B nebo 2 podle tabulky 2.2.1. Samozápalné a/nebo chemicky nestálé hořlavé plyny se vždy zařadí do kategorie 1 A.

Tabulka 2.2.1

Kritéria pro klasifikaci hořlavých plynů

Kategorie

Kritéria

1 A

Hořlavý plyn

Plyny, které při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa:

a)	jsou ve směsi o nejvýše 13 % objemových plynu ve vzduchu zápalné; nebo

b)	mají bez ohledu na dolní mez hořlavosti rozmezí hořlavosti se vzduchem při obsahu nejméně 12 procentních bodů,

pokud z údajů nevyplývá, že splňují kritéria pro kategorii 1B.

Samozápalný plyn

Hořlavé plyny, které se ve vzduchu samovolně vznítí při teplotě 54 °C nebo nižší.

Chemicky nestálý plyn

Hořlavé plyny, které jsou při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa chemicky nestálé.

Hořlavé plyny, které jsou při teplotě vyšší než 20 °C a/nebo tlaku vyšším než 101,3 kPa chemicky nestálé.

Hořlavý plyn

Plyny, které splňují kritéria hořlavosti kategorie 1 A, avšak nejsou ani samozápalné ani chemicky nestálé a mají alespoň buď:

a)	dolní mez hořlavosti vyšší než 6 % objemových ve vzduchu; nebo

b)	základní rychlost hoření nižší než 10 cm/s.

Hořlavý plyn

Plyny jiné než kategorií 1 A nebo 1B, které mají při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa ve směsi se vzduchem rozmezí hořlavosti.

POZNÁMKA 1:

Aerosoly se neklasifikují jako hořlavé plyny. Viz oddíl 2.3.

POZNÁMKA 2:

Nejsou-li k dispozici údaje umožňující zařazení do kategorie 1B, zařadí se hořlavý plyn, který splňuje kritéria pro kategorii 1 A automaticky do kategorie 1 A.

POZNÁMKA 3:

Samovolné vznícení u samozápalných plynů není vždy okamžité – může dojít k prodlevě.

POZNÁMKA 4:

Nejsou-li k dispozici údaje o samozápalných vlastnostech směsi hořlavých plynů, klasifikuje se taková směs jako samozápalný plyn, pokud obsahuje více než 1 % (objemové) samozápalné složky (samozápalných složek).“;

V bodě 2.2.3 se tabulka 2.2.3 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.2.2

Prvky označení pro hořlavé plyny

	Kategorie 1 A	Plyny zařazené do kategorie 1 A splňující kritéria A/B pro samozápalný nebo nestálý plyn			Kategorie 1B	Kategorie 2
		Samozápalný plyn	Chemicky nestálý plyn
		Samozápalný plyn	Kategorie A	Kategorie B
Výstražný symbol GHS						Žádný výstražný symbol
Signální slovo	Nebezpečí	Nebezpečí	Nebezpečí	Nebezpečí	Nebezpečí	Varování
Standardní věta o nebezpečnosti	H220: Extrémně hořlavý plyn.	H220: Extrémně hořlavý plyn. H232: Při styku se vzduchem se může samovolně vznítit.	H220: Extrémně hořlavý plyn. H230: Může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu.	H220: Extrémně hořlavý plyn. H231: Při zvýšeném tlaku a/nebo teplotě může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu.	H221: Hořlavý plyn.	H221: Hořlavý plyn.
Pokyn pro bezpečné zacházení – prevence	P210	P210 P222 P280	P202 P210	P202 P210	P210	P210
Pokyn pro bezpečné zacházení – reakce	P377 P381	P377 P381	P377 P381	P377 P381	P377 P381	P377 P381
Pokyn pro bezpečné zacházení – skladování	P403	P403	P403	P403	P403	P403
Pokyn pro bezpečné zacházení – odstraňování

Postup klasifikace se řídí následující logikou rozhodování (viz obrázek 2.2.1).“;

V bodě 2.2.3 se za tabulku 2.2.2 doplňuje tento odstavec:

„Jsou-li hořlavý plyn nebo směs plynů klasifikovány jako samozápalné a/nebo chemicky nestálé, uvedou se všechny příslušné klasifikace v bezpečnostním listu podle přílohy II nařízení (ES) č. 1907/2006 a příslušné informace o nebezpečnosti na označení.“;

V bodě 2.2.3 se obrázek 2.2.1 nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.2.1

Hořlavé plyny

Kategorie 1A

Chemicky nestálý plyn A

Kategorie 1A

Samozápalný plyn

Kategorie 1A

Samozápalný plyn a chemicky nestálý plyn B

Nebezpečí

Kategorie 1A

Samozápalný plyn a chemicky nestálý plyn A

Je při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa chemicky nestálá?

Je chemicky nestálá při teplotě vyšší než 20 °C a/nebo tlaku vyšším než 101,3 kPa?

Je při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa chemicky nestálá?

Vzněcuje se samovolně ve vzduchu při teplotě 54 °C onebo nižší? (1)

Neklasifikuje se jako hořlavý plyn

Má rozmezí hořlavosti se vzduchem při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa?

Ano

Jedná se o plynnou látku/směs

(1)	Nejsou-li k dispozici údaje o samozápalných vlastnostech směsi hořlavých plynů, klasifikuje se taková směs jako samozápalný plyn, pokud obsahuje více než 1 % (objemové) samozápalné složky (samozápalných složek).

Je chemicky nestálá při teplotě vyšší než 20 °C a/nebo tlaku vyšším než 101,3 kPa?

Kategorie 2

Žádný výstražný symbol

Varování

Má dolní mez hořlavosti > 6 % objemových ve vzduchu a/nebo má základní rychlost hoření < 10 cm/s?

Při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa:

a) vznítí se ve směsi o nejvýše 13 % objemových plynu ve vzduchu?; nebo

b) bez ohledu na dolní mez hořlavosti má rozmezí hořlavosti se vzduchem při obsahu nejméně 12 procentních bodů?

Ne / není známo

Ano

Kategorie 1B

Kategorie 1A

Nebezpečí

Kategorie 1A

Chemicky nestálý plyn B

“;

l)	V bodě 2.2.3 se zrušuje obrázek 2.2.2;

Bod 2.2.4 se mění takto:

bod 2.2.4.1 se nahrazuje tímto:

„2.2.4.1.

Hořlavost se určí pomocí zkoušek nebo v případě směsí, u nichž jsou k dispozici dostatečné údaje, pomocí výpočtu v souladu s metodami stanovenými v normách ISO (viz ISO 10156 v platném znění „Plyny a plynné směsi – Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“ a při použití základní rychlosti hoření pro kategorii 1B viz ISO 817 „Chladiva – Označování a klasifikace z hlediska bezpečnosti, Příloha C: Zkušební metoda pro měření rychlosti hoření hořlavých plynů“). Místo zkušebního zařízení podle normy ISO 10156 v platném znění lze použít zkušební zařízení pro trubicovou metodu podle části 4.2 normy EN 1839 v platném znění (Stanovení mezí výbušnosti pro plyny a páry).“

Vkládají se body 2.2.4.2 a 2.2.4.3, které znějí:

„2.2.4.2.

Samozápalné vlastnosti se určí při teplotě 54 °C buď podle normy IEC 60079-20-1 ed. 1.0 (2010-01) „Výbušné atmosféry – Část 20-1: Materiálové vlastnosti pro klasifikaci plynů a par – Zkušební metody a data“ nebo podle normy DIN 51794 „Stanovení teploty vznícení ropných výrobků“.

2.2.4.3.

Postup klasifikace samozápalných plynů není nutno použít, pokud zkušenosti při výrobě či manipulaci prokazují, že se látka nebo směs při kontaktu se vzduchem při teplotě 54 °C nebo nižší samovolně nevzněcuje. Směsi hořlavých plynů, které nebyly zkoušeny na samozápalné vlastnosti a které obsahují více než jedno procento samozápalných složek, se klasifikují jako samozápalný plyn. Při posuzování potřeby klasifikace směsí hořlavých plynů obsahujících jedno procento či méně samozápalných složek se použije odborný posudek vlastností a fyzikální nebezpečnosti samozápalných plynů a jejich směsí. V tomto případě se potřeba zkoušení musí zvážit pouze tehdy, pokud z odborného posudku vyplývá, že pro provedení klasifikace jsou zapotřebí dodatečné údaje.“;

n)	Bod 2.2.4.2 se přečíslovává takto: „2.2.4.4“;

V bodě 2.6.4.2 se uvozující odstavec před písmeny a) až d) nahrazuje tímto:

„2.6.4.2.

V případě směsí (5) obsahujících známé hořlavé kapaliny ve stanovených koncentracích, ačkoli mohou obsahovat netěkavé složky, např. polymery, přísady, není nutné stanovit bod vzplanutí experimentálně, je-li bod vzplanutí směsi vypočtený pomocí metody uvedené níže v bodě 2.6.4.3 přinejmenším o 5 °C (6) vyšší než příslušné kritérium klasifikace a pod podmínkou, že:

(5) Metoda výpočtu byla dosud validována pro směsi obsahující až šest těkavých složek. Těmito složkami mohou být hořlavé kapaliny, jako například uhlovodíky, ethery, alkoholy, estery (kromě akrylátů) a voda. Není však zatím validována pro směsi obsahující halogenované sloučeniny síry a/nebo fosforu a reaktivní akryláty."

(6) Pokud je vypočítaný bod vzplanutí o méně než 5 °C vyšší než příslušné kritérium klasifikace, nelze metodu výpočtu použít, a teplota vzplanutí se určí experimentálně.“;"

Bod 2.7.2.2 se nahrazuje tímto:

„2.7.2.2.

Prášky kovů nebo slitiny kovů se klasifikují jako hořlavé tuhé látky, pokud je lze zapálit a reakce se rozšíří po celé délce vzorku (100 mm) za dobu 10 minut nebo kratší.“;

V bodě 2.12.2.1 se tabulka 2.12.1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.12.1

Kritéria pro látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny

Kategorie	Kritéria
1	Jakákoli látka nebo směs, která prudce reaguje s vodou při teplotách okolí a obecně vykazuje sklon k samovolnému vznícení uvolněného plynu nebo která snadno reaguje s vodou při teplotách okolí tak, že rychlost vzniku hořlavého plynu je rovna 10 litrům na kilogram látky za minutu nebo vyšší.
2	Jakákoli látka nebo směs, která snadno reaguje s vodou při teplotách okolí tak, že maximální rychlost vzniku hořlavého plynu je rovna 20 litrům na kilogram látky za hodinu nebo vyšší, a která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie 1.
3	Jakákoli látka nebo směs, která pomalu reaguje s vodou při teplotách okolí tak, že maximální rychlost vzniku hořlavého plynu je vyšší než 1 litr na kilogram látky za hodinu, a která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie 1 ani 2.

Poznámka:

Zkouška se provádí s látkou nebo směsí ve fyzikálním stavu, ve kterém je prezentována. Jestliže má být například pro účely dodávky nebo přepravy tatáž chemická látka prezentována v jiném fyzikálním stavu, než v jakém byla podrobena zkoušce, a má se za to, že bude mít pravděpodobně v klasifikační zkoušce podstatně odlišné chování, musí se tato látka podrobit zkoušce také v tomto novém stavu.“;

Doplňuje se nový oddíl 2.17, který zní:

„2.17. Znecitlivělé výbušniny

2.17.1. Definice a obecné informace

2.17.1.1. Znecitlivělé výbušniny jsou tuhé nebo kapalné výbušné látky nebo směsi, které jsou flegmatizovány za účelem potlačení jejich výbušných vlastností takovým způsobem, že u nich nedochází k masivnímu výbuchu a že nehoří příliš rychle, a mohou být proto vyňaty z třídy nebezpečnosti „Výbušniny“ (viz také třetí odstavec bodu 2.1.4.1) (7)

2.17.1.2. Třída nebezpečnosti znecitlivělé výbušniny zahrnuje:

a)	tuhé znecitlivělé výbušniny: výbušné látky nebo směsi, které jsou za účelem potlačení jejich výbušných vlastností zvlhčeny vodou nebo alkoholem nebo zředěny jinými látkami tak, aby vznikla homogenní tuhá směs. POZNÁMKA: To zahrnuje též znecitlivění prostřednictvím vytváření hydrátů látek.

b)	kapalné znecitlivělé výbušniny: výbušné látky nebo směsi, které jsou za účelem potlačení jejich výbušných vlastností rozpuštěny nebo suspendovány ve vodě nebo v jiných kapalných látkách tak, aby vznikla homogenní kapalná směs.

2.17.2. Kritéria klasifikace

2.17.2.1. Jakákoli výbušnina ve stavu znecitlivění se považuje za výbušninu této třídy, ledaže v tomto stavu:

a)	je výbušnina určena k získání praktického výbušného nebo pyrotechnického účinku;

b)	představuje výbušnina nebezpečí masivního výbuchu podle série zkoušek 6 a) nebo 6 b) nebo pokud je opravená rychlost hoření podle zkoušky rychlosti hoření popsané v části V pododdíle 51.4 UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria vyšší než 1 200 kg/min; nebo

c)	je energie exotermického rozkladu nižší než 300 J/g.

POZNÁMKA 1: Látky nebo směsi, které ve stavu znecitlivění splňují kritérium a) nebo b), se zařadí do třídy výbušnin (viz oddíl 2.1). Látky nebo směsi, které splňují kritérium c), mohou spadat do jiných tříd fyzikální nebezpečnosti.

POZNÁMKA 2: Energii exotermického rozkladu lze odhadnout pomocí vhodné kalorimetrické metody (viz oddíl 20 bod 20.3.3.3 v části II UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria).

2.17.2.2. Znecitlivělé výbušniny se klasifikují a balí pro účely dodání a používání v jedné ze čtyř kategorií této třídy podle tabulky 2.17.1 v závislosti na opravené rychlosti hoření (Ac) určené za použití zkoušky „zkouška rychlosti hoření (vnější požár)“ popsané v části V pododdíle 51.4 UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria:

Tabulka 2.17.1

Kritéria pro znecitlivělé výbušniny

Kategorie	Kritéria
1	Znecitlivělé výbušniny s opravenou rychlostí hoření (AC) rovnající se 300 kg/min nebo vyšší, avšak nepřekračující 1 200 kg/min
2	Znecitlivělé výbušniny s opravenou rychlostí hoření (AC) rovnající se 140 kg/min nebo vyšší, avšak nižší než 300 kg/min
3	Znecitlivělé výbušniny s opravenou rychlostí hoření (AC) rovnající se 60 kg/min nebo vyšší, avšak nižší než 140 kg/min
4	Znecitlivělé výbušniny s opravenou rychlostí hoření (AC) nižší než 60 kg/min

Poznámka 1: Znecitlivělé výbušniny se připravují tak, aby zůstávaly homogenní a neoddělovaly se během normálního skladování a manipulace, zejména, jsou-li znecitlivěny zvlhčením. Výrobce/dodavatel uvede informace o době skladovatelnosti a instrukce pro ověření znecitlivění v bezpečnostním listu. Za určitých okolností se může objem znecitlivujícího prostředku (flegmatizátoru, zvlhčujícího činidla či ošetření) při dodání a používání zmenšit, a nebezpečnost znecitlivělé výbušniny se tak může zvýšit. Bezpečnostní list by měl dále obsahovat pokyny k zamezení zvýšení nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi v případě, že látka nebo směs není dostatečně znecitlivělá.

Poznámka 2: Výbušné vlastnosti znecitlivělých výbušnin se určí pomocí série zkoušek 2 UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria, a uvedou se v bezpečnostním listu.

Poznámka 3: Pro účely skladování, dodávek a používání se na znecitlivělé výbušniny nevztahují oddíly 2.1 (výbušniny), 2.6 (hořlavé kapaliny) a 2.7 (hořlavé tuhé látky).

2.17.3. Informace o nebezpečnosti

Pro kapalné nebo tuhé látky a směsi, které splňují kritéria pro zařazení do této třídy nebezpečnosti, se použijí údaje na štítku podle tabulky 2.17.2.

Tabulka 2.17.2

Údaje na štítku pro znecitlivělé výbušniny

	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4
Výstražný symbol GHS
Signální slovo	Nebezpečí	Nebezpečí	Varování	Varování
Standardní věta o nebezpečnosti	H206: Nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.	H207: Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.	H207: Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.	H208: Nebezpečí požáru; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.
Pokyn pro bezpečné zacházení – prevence	P210 P212 P230 P233 P280	P210 P212 P230 P233 P280	P210 P212 P230 P233 P280	P210 P212 P230 P233 P280
Pokyn pro bezpečné zacházení – reakce	P370 + P380 + P375	P370 + P380 + P375	P370 + P380 + P375	P371 + P380 + P375
Pokyn pro bezpečné zacházení – skladování	P401	P401	P401	P401
Pokyn pro bezpečné zacházení – odstraňování	P501	P501	P501	P501

2.17.4. Dodatečné úvahy při klasifikaci

Obrázek 2.17.1

Znecitlivělě výbušniny

Výbušnina

Podtřída 1.1

Výbušnina

Podtřída 1.1

Třída nebezpečnosti „Výbušniny“ (viz kritéria v oddíle 2.1)

Ano

Neklasifikuje se jako znecitlivělá výbušnina

Může spadat do jiných tříd fyzikální nebezpečnosti

Ano

Nebezpečí

Ano

Je výsledkem masivní výbuch?

Zkouška 6 a), 6 b)

Je energie exotermického rozkladu nižší než 300 J/g ?

Obsahuje výbušnou látku nebo směs, která je flegmatizovaná za účelem potlačení výbušných vlastností?

Jedná se o tuhou nebo kapalnou látku/směs?

Ano

AC > 1 200 kg/min?

Je výsledkem masivní výbuch?

Zkouška rychlosti hoření

(část V pododdíl 51.4)

AC ≥ 60 kg/min avšak < 140 kg/min

Kategorie 4

Kategorie 3

Kategorie 2

AC < 60 kg/min

Varování

Ano

AC ≥ 140 kg/min avšak < 300 kg/min

Varování

Nebezpečí

Kategorie 1

Ano

AC ≥ 300 kg/min avšak < 1 200 kg/min

2.17.4.1. Postup klasifikace znecitlivělých výbušnin se nepoužije, pokud:

a)	látky nebo směsi neobsahují žádné výbušniny podle kritérií v oddílu 2.1; nebo

b)	energie exotermického rozkladu je nižší než 300 J/g.

2.17.4.2. Energie exotermického rozkladu se určí s použitím již znecitlivělé výbušniny (tj. homogenní tuhé nebo kapalné směsi výbušniny a látky (látek) použité (použitých) k potlačení jejích výbušných vlastností). Energii exotermického rozkladu lze odhadnout pomocí vhodné kalorimetrické metody (viz oddíl 20 bod 20.3.3.3 v části II UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria).“;

Část 3 se mění takto:

Bod 3.1.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.1.1.1.

Akutní toxicitou se rozumějí závažné nepříznivé účinky na zdraví (tj. letalita), k nimž dojde po jednorázové nebo krátkodobé orální, dermální nebo inhalační expozici látce nebo směsi.“;

V bodě 3.1.2.1 se úvodní odstavec nahrazuje tímto:

„3.1.2.1.

Látky mohou být zařazeny do jedné ze čtyř kategorií nebezpečnosti na základě akutní toxicity při orální, dermální nebo inhalační expozici podle číselných mezních kritérií uvedených v tabulce níže. Hodnoty akutní toxicity jsou vyjádřeny jako (přibližné) hodnoty LD50 (orální, dermální expozice) nebo LC50 (inhalační expozice) nebo jako odhady akutní toxicity (ATE). Zatímco některé metody in vivo určují hodnoty LD50/LC50 přímo, jiné, novější metody in vivo (například metody používající méně zvířat) zohledňují jiné ukazatele akutní toxicity, které se používají jako reference pro určení kategorie nebezpečnosti, například závažné klinické příznaky toxicity. Vysvětlivky jsou uvedeny za tabulkou 3.1.1.“;

c)	V bodě 3.1.2.1 se název tabulky 3.1.1 nahrazuje tímto: „Tabulka 3.1.1 Odhadované hodnoty akutní toxicity (ATE) a kritéria pro kategorie nebezpečnosti akutní toxicity“;

Bod 3.2.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.2.1.1.

Žíravostí pro kůži se rozumí vyvolání nevratného poškození kůže, totiž viditelné nekrózy pokožky zasahující do škáry, k němuž dojde po expozici látce nebo směsi.

Dráždivostí pro kůži se rozumí vyvolání vratného poškození kůže, k němuž dojde po expozici látce nebo směsi.“;

Bod 3.3.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.3.1.1.

Vážným poškozením očí se rozumí vyvolání poškození oční tkáně nebo závažné fyzické zhoršení vidění, k němuž dojde po expozici oka látce nebo směsi a které není plně vratné.

Podrážděním očí se rozumí vyvolání změn v oku, k nimž dojde po expozici oka látce nebo směsi a které jsou plně vratné.“;

Bod 3.4.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.4.1.1.

Senzibilizací dýchacích cest se rozumí přecitlivělost dýchacích cest, k níž dojde po vdechování látky nebo směsi.“;

Bod 3.4.1.2 se nahrazuje tímto:

„3.4.1.2.

Senzibilizací kůže se rozumí alergická odpověď, k níž dojde po styku kůže s látkou nebo směsí.“;

Bod 3.4.2.1.3.1 se nahrazuje tímto:

„3.4.2.1.3.1.

Údaje získané z příslušných studií na zvířatech (8), které mohou naznačovat, že látka může u lidí (9) vyvolat senzibilizaci při vdechování, mohou zahrnovat:

a)	měření imunoglobulinů E (IgE) a jiných specifických imunologických parametrů, například u myší;

b)	specifické pulmonární odezvy na morčeti.

(8) V současnosti nejsou známy a validovány vhodné modely u zvířat pro testování respirační přecitlivělosti. Za určitých podmínek mohou údaje ze studií na zvířatech představovat cenné informace při hodnocení založeném na průkaznosti důkazů."

(9) Mechanismy, kterými látky vyvolávají příznaky astmatu, nejsou dosud plně známy. Z preventivních důvodů se tyto látky považují za senzibilizátory dýchacích cest. Lze-li však na základě důkazů prokázat, že tyto látky vyvolávají příznaky astmatu podrážděním pouze u lidí s bronchiální hyperreaktivitou, nepovažují se za senzibilizátory dýchacích cest.“;"

V bodě 3.4.3.3.2 se Poznámka 1 k tabulce 3.4.6 nahrazuje tímto:

„Poznámka 1:

Tento koncentrační limit pro elicitaci se používá za účelem uplatnění zvláštních požadavků na označování podle oddílu 2.8 přílohy II na ochranu již senzibilovaných osob. Pro směs obsahující složku v množství stejném či převyšujícím tuto koncentraci se vyžaduje bezpečnostní list. V případě senzibilizujících látek se specifickým koncentračním limitem se koncentrační limit pro elicitaci stanoví na jednu desetinu specifického koncentračního limitu.“;

Bod 3.5.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.5.1.1.

Mutagenitou v zárodečných buňkách se rozumějí dědičné genové mutace, včetně dědičných strukturních a numerických chromozomových aberací v zárodečných buňkách, k nimž dojde po expozici látce nebo směsi.“;

Bod 3.5.1.1 se přečíslovává takto:

„3.5.1.2.

Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutace“ se vztahuje jak na dědičné genetické změny, které se mohou projevit na fenotypické úrovni, tak na změny DNA, jsou-li známy (včetně specifických změn párů bází a translokace chromozomů). Pojem „mutagenní“ a „mutagen“ se bude používat pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk a/nebo organismů.“;

Bod 3.5.1.2 se přečíslovává takto:

„3.5.1.3.

Obecnější pojmy „genotoxický“ a „genotoxicita“ se vztahují na látky nebo procesy, které mění strukturu, obsah genetické informace nebo štěpení DNA, včetně těch, které způsobují poškození DNA zásahem do normálních procesů replikace nebo které nefyziologicky (dočasně) mění její replikaci. Výsledky zkoušek na genotoxicitu se obvykle považují za ukazatele mutagenních účinků.“;

Bod 3.5.2.3.5 se nahrazuje tímto:

„3.5.2.3.5.

Zkoušky in vivo týkající se mutagenity v somatických buňkách, jako například:

—	zkouška na chromozomové aberace v buňkách kostní dřeně savců;

—	zkouška savčích erytrocytárních mikrojader.“;

Bod 3.6.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.6.1.1.

Karcinogenitou se rozumí vyvolání rakoviny nebo její zvýšený výskyt, k nimž dojde po expozici látce nebo směsi. Látky a směsi, které vyvolaly benigní a maligní nádory v dobře provedených experimentálních studiích na zvířatech, se rovněž pokládají za látky, o nichž se předpokládá nebo u nichž existuje podezření, že jsou lidským karcinogenem, pokud neexistují přesvědčivé důkazy, že mechanismus tvorby nádoru není pro člověka relevantní.

Klasifikace látky nebo směsi jakožto látky nebo směsi představující nebezpečí karcinogenity vychází z jejích vnitřních vlastností a neposkytuje informace o míře nebezpečí vzniku rakoviny pro člověka, které může používání látky nebo směsi představovat.“;

Bod 3.7.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.7.1.1.

Toxicitou pro reprodukci se rozumějí nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojová toxicita u potomstva, k nimž dojde po expozici látce nebo směsi. Níže uvedené definice jsou upravené definice dohodnuté jako pracovní definice v dokumentu IPCS/EHC č. 225, Zásady hodnocení zdravotních rizik pro reprodukci spojených s expozicí chemickým látkám (Principles for Evaluating Health Risks to Reproduction Associated with Exposure to Chemicals). Pro účely klasifikace se prokázanými geneticky podmíněnými dědičnými účinky na potomstvo zabývá oddíl „Mutagenita v zárodečných buňkách“ (oddíl 3.5), jelikož v nynějším systému klasifikace se považuje za vhodnější zabývat se těmito účinky v rámci samostatné třídy nebezpečnosti týkající se mutagenity v zárodečných buňkách.

V tomto systému klasifikace se toxicita pro reprodukci rozděluje do dvou hlavních skupin:

a)	nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost;

b)	nepříznivé účinky na vývoj potomstva.

Některé toxické účinky pro reprodukci nelze jednoznačně přičíst buď poškození sexuální funkce a plodnosti, nebo vývojové toxicitě. Nicméně látky a směsi s těmito účinky se klasifikují jako látky a směsi toxické pro reprodukci s obecnou standardní větou o nebezpečnosti.“;

Bod 3.7.2.5.1 se nahrazuje tímto:

„3.7.2.5.1.

K dispozici je řada mezinárodně uznávaných zkušebních metod; patří mezi ně metody pro zkoušky vývojové toxicity (např. podle metodiky OECD 414) a metody pro jednogenerační nebo dvougenerační zkoušky toxicity (např. podle metodiky OECD 415, 416, 443).“;

Bod 3.8.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.8.1.1.

Toxicitou pro specifické cílové orgány – po jednorázové expozici – se rozumějí specifické toxické účinky na cílové orgány, k nimž dojde po jednorázové expozici látce nebo směsi. Zahrnuty jsou všechny závažné účinky na zdraví, které mohou poškodit funkci, a to vratné i nevratné, okamžité a/nebo opožděné, kterými se výslovně nezabývají oddíly 3.1 až 3.7 a oddíl 3.10 (viz rovněž bod 3.8.1.6).“;

Bod 3.8.3.4.1 se nahrazuje tímto:

„3.8.3.4.1.

Nejsou-li k dispozici spolehlivé důkazy nebo údaje ze zkoušek pro samotnou směs a nelze-li použít zásady extrapolace, aby bylo možno provést klasifikaci, zakládá se klasifikace směsi na klasifikaci jednotlivých látek tvořících její složky. V tomto případě se směs klasifikuje jako toxická pro specifické cílové orgány (s upřesněním specifického orgánu) po jednorázové expozici, pokud alespoň jedna složka byla klasifikována jako toxická pro specifické cílové orgány (po jednorázové expozici) kategorie 1 nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, jak je uveden v tabulce 3.8.3 pro kategorii 1 nebo 2.“;

V bodě 3.8.3.4 se doplňuje nový bod 3.8.3.4.6, který zní:

„3.8.3.4.6.

V případech, kdy se pro složky kategorie 3 uplatní koncepce aditivity, jsou „relevantními složkami“ směsi ty složky, které jsou přítomny v koncentraci ≥ 1 % (hmotnostní pro tuhé látky, kapaliny, prach, mlhu a páry a objemové pro plyny), ledaže je důvod se domnívat, že složka přítomná v koncentraci < 1 % je ještě relevantní při klasifikaci směsi z hlediska podráždění dýchacích cest nebo narkotických účinků.“;

Bod 3.9.1.1 se nahrazuje tímto:

„3.9.1.1.

Toxicitou pro specifické cílové orgány – po opakované expozici – se rozumějí specifické toxické účinky na cílové orgány, k nimž dojde po opakované expozici látce nebo směsi. Zahrnuty jsou všechny závažné účinky na zdraví, které mohou poškodit funkci, a to vratné i nevratné, okamžité nebo opožděné. Nezahrnují se však jiné specifické toxické účinky, kterými se výslovně zabývají oddíly 3.1 až 3.8 a oddíl 3.10.“;

Bod 3.9.3.4.1 se nahrazuje tímto:

„3.9.3.4.1.

Nejsou-li k dispozici spolehlivé důkazy nebo údaje ze zkoušek pro samotnou směs a nelze-li použít zásady extrapolace, aby bylo možno provést klasifikaci, zakládá se klasifikace směsi na klasifikaci jednotlivých látek tvořících její složky. V tomto případě se směs klasifikuje jako toxická pro specifické cílové orgány (s upřesněním specifického orgánu) po opakované expozici, pokud alespoň jedna složka byla klasifikována jako toxická pro specifické cílové orgány (po opakované expozici) kategorie 1 nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, jak je stanoven v tabulce 3.9.4 pro kategorii 1 nebo 2.“;

Bod 3.10.1.3 se nahrazuje tímto:

„3.10.1.3.

Nebezpečností při vdechnutí se rozumějí vážné akutní účinky, například chemická pneumonie, poškození plic nebo smrt, k nimž dojde po vdechnutí látky nebo směsi.“

V bodě 3.10.3.3 se doplňuje nový bod:

„3.10.3.3.1.1.

„Relevantními složkami“ směsi jsou ty složky, které jsou přítomny v koncentraci ≥ 1 %.“;

Bod 3.10.3.3.1.1 se přečíslovává a nahrazuje tímto:

„3.10.3.3.1.2.

Směs se zařadí do kategorie 1, pokud je součet koncentrací složek kategorie 1 ≥ 10 % a směs má kinematickou viskozitu ≤ 20,5 mm2/s, měřeno při 40 °C.“;

Bod 3.10.3.3.1.2 se přečíslovává a nahrazuje tímto:

„3.10.3.3.1.3.

V případě směsi, která se odděluje do dvou nebo více odlišných vrstev, se celá směs zařadí do kategorie 1, pokud je v kterékoli z jednotlivých vrstev součet koncentrací složek kategorie 1 ≥ 10 % a směs má kinematickou viskozitu ≤ 20,5 mm2/s, měřeno při 40 °C.“;

Část 4 se mění takto:

Bod 4.1.3.5.5.3.1. se nahrazuje tímto:

„4.1.3.5.5.3.1.

Nejprve se posoudí všechny složky zařazené do kategorie Akutní toxicita 1. Pokud je součet koncentrací (v %) těchto složek vynásobený jejich příslušnými multiplikačními faktory ≥ 25 %, zařadí se celá směs do kategorie Akutní toxicita 1.“.

(6) Pokud je vypočítaný bod vzplanutí o méně než 5 °C vyšší než příslušné kritérium klasifikace, nelze metodu výpočtu použít, a teplota vzplanutí se určí experimentálně.“;

(1) Nebo popřípadě < 1 %, viz bod 3.2.3.3.1.

(2) Nebo popřípadě < 1 %, viz bod 3.3.3.3.1.

(3) Nebo popřípadě < 1 %, viz bod 3.8.3.4.6.

(4) Nebo popřípadě < 0,1 %, viz bod 4.1.3.1.

(7) Nestabilní výbušniny vymezené v oddíle 2.1 lze rovněž stabilizovat prostřednictvím znecitlivění a poté mohou být klasifikovány jako znecitlivělé výbušniny, za předpokladu že jsou splněna všechna kritéria oddílu 2.17. V tomto případě se znecitlivělé výbušniny zkoušejí podle série zkoušek 3 (část I UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria), neboť informace o jejich citlivosti na mechanické podněty budou pravděpodobně důležité pro stanovení podmínek bezpečné manipulace a použití. Výsledky se uvedou v bezpečnostním listu.

PŘÍLOHA II

Příloha II nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

Část I se mění takto:

a)	zrušuje se tato položka: „1.1.1. EUH001 – „Výbušný v suchém stavu“ Pro výbušné látky a směsi uvedené v oddíle 2.1 přílohy I, které se uvádějí na trh zvlhčené vodou nebo alkoholy nebo zředěné jinými látkami k potlačení jejich výbušných vlastností.“;

b)	Bod 1.1.3 se přečíslovává takto: „1.1.1“;

c)	Bod 1.1.4 se přečíslovává takto: „1.1.2“;

d)	Bod 1.1.5 se přečíslovává takto: „1.1.3“;

e)	Bod 1.1.6 se přečíslovává takto: „1.1.4“;

Část II se mění takto:

V oddíle 2.10 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„—	≥ jednu desetinu specifického koncentračního limitu pro látku klasifikovanou jako látka senzibilizující kůži nebo látka senzibilizující dýchací cesty se specifickým koncentračním limitem, nebo“.

PŘÍLOHA III

Příloha III nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

Část 1 se mění takto:

Do tabulky 1.1 se doplňují tyto standardní věty o nebezpečnosti:

„H206	Jazyk	2.17 – Znecitlivělé výbušniny, kategorie nebezpečnosti 1
	BG	Опасност от пожар или разпръскване; повишен риск от експлозия при понижено съдържание на десенсибилизиращ агент.
	ES	Peligro de incendio, onda expansiva o proyección; mayor riesgo de explosión si se reduce el agente insensibilizante.
	CS	Nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.
	DA	Fare for brand, eksplosion eller udslyngning af fragmenter; øget risiko for eksplosion, hvis det desensibiliserende middel reduceres.
	DE	Gefahr durch Feuer, Druckstoß oder Sprengstücke; erhöhte Explosionsgefahr wenn das Desensibilisierungsmittel reduziert wird.
	ET	Süttimis-, plahvatus- või laialipaiskumisoht, desensibilisaatori vähenemise korral suurenenud plahvatusoht.
	EL	Κίνδυνος πυρκαγιάς, ανατίναξης ή εκτόξευσης· αυξημένος κίνδυνος έκρηξης εάν μειωθεί ο παράγοντας απευαισθητοποίησης.
	EN	Fire, blast or projection hazard; increased risk of explosion if desensitising agent is reduced.
	FR	Danger d'incendie, d'effet de souffle ou de projection; risque accru d'explosion si la quantité d'agent désensibilisateur est réduite.
	GA	Guais dóiteáin, phléasctha nó teilgin; baol méadaithe pléasctha má laghdaítear an dí-íogróir.
	HR	Opasnost od vatre, udarnog vala ili rasprskavanja; povećan rizik od eksplozije ako je smanjen udio desenzitirajućeg agensa.
	IT	Pericolo d'incendio, di spostamento d'aria o di proiezione; maggior rischio di esplosione se l'agente desensibilizzante è ridotto.
	LV	Ugunsbīstamība, triecienviļņbīstamība vai izmetbīstamība; ja desensibilizācijas līdzekļa daudzums samazinājies, palielinās eksplozijas risks.
	LT	Gaisro, sprogimo arba išsvaidymo pavojus; sumažėjus desensibilizacijos veiksnio poveikiui kyla didesnė sprogimo rizika.
	HU	Tűz, robbanás vagy kivetés veszélye; fokozott robbanásveszély a deszenzibilizáló szer csökkenésével.
	MT	Periklu ta' nar, blast jew projjezzjoni; riskju ikbar ta' splużjoni jekk l-aġent disensitizzanti jitnaqqas.
	NL	Gevaar voor brand, luchtdrukwerking of scherfwerking; toegenomen ontploffingsgevaar als de ongevoeligheidsagens wordt verminderd.
	PL	Zagrożenie pożarem, wybuchem lub rozrzutem; zwiększone ryzyko wybuchu jeśli zawartość środka odczulającego została zmniejszona.
	PT	Perigo de incêndio, sopro ou projeções; risco acrescido de explosão se houver redução do agente dessensibilizante.
	RO	Pericol de incendiu, detonare sau proiectare; risc sporit de explozie dacă se reduce agentul de desensibilizare.
	SK	Nebezpečenstvo požiaru, výbuchu alebo rozletenia úlomkov; zvýšené riziko výbuchu, ak sa zníži obsah desenzibilizačného činidla.
	SL	Nevarnost za nastanek požara, udarnega vala ali drobcev; povečana nevarnost eksplozije, če se zmanjša vsebnost desenzibilizatorja.
	FI	Palo-, räjähdys- tai sirpalevaara; suurentunut, jos flegmatointitekijää vähennetään.
	SV	Fara för brand, tryckvåg eller splitter och kaststycken, ökad explosionsrisk om det okänsliggörande ämnet minskas.“

„H207	Jazyk	2.17 – Znecitlivělé výbušniny, kategorie nebezpečnosti 2, 3
	BG	Опасност от пожар или разпръскване; повишен риск от експлозия при понижено съдържание на десенсибилизиращ агент.
	ES	Peligro de incendio o proyección; mayor riesgo de explosión si se reduce el agente insensibilizante.
	CS	Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.
	DA	Fare for brand eller udslyngning af fragmenter; øget risiko for eksplosion, hvis det desensibiliserende middel reduceres.
	DE	Gefahr durch Feuer oder Sprengstücke; erhöhte Explosionsgefahr wenn das Desensibilisierungsmittel reduziert wird.
	ET	Süttimis- või laialipaiskumisoht, desensibilisaatori vähenemise korral suurenenud plahvatusoht.
	EL	Κίνδυνος πυρκαγιάς ή εκτόξευσης· αυξημένος κίνδυνος έκρηξης εάν μειωθεί ο παράγοντας απευαισθητοποίησης.
	EN	Fire or projection hazard; increased risk of explosion if desensitising agent is reduced.
	FR	Danger d'incendie ou de projection; risque accru d'explosion si la quantité d'agent désensibilisateur est réduite.
	GA	Guais dóiteáin nó teilgin; baol méadaithe pléasctha má laghdaítear an dí-íogróir.
	HR	Opasnost od vatre ili rasprskavanja; povećan rizik od eksplozije ako je smanjen udio desenzitirajućeg agensa.
	IT	Pericolo d'incendio o di proiezione; maggior rischio di esplosione se l'agente desensibilizzante è ridotto.
	LV	Ugunsbīstamība vai izmetbīstamība; ja desensibilizācijas līdzekļa daudzums samazinājies, palielinās eksplozijas risks.
	LT	Gaisro arba išsvaidymo pavojus; sumažėjus desensibilizacijos veiksnio poveikiui kyla didesnė sprogimo rizika.
	HU	Tűz vagy kivetés veszélye; fokozott robbanásveszély a deszenzibilizáló szer csökkenésével.
	MT	Periklu ta' nar jew projezzjoni; riskju ikbar ta' splużjoni jekk l-aġent disensitizzanti jitnaqqas.
	NL	Gevaar voor brand of scherfwerking; toegenomen ontploffingsgevaar als de ongevoeligheidsagens wordt verminderd.
	PL	Zagrożenie pożarem lub rozrzutem; zwiększone ryzyko wybuchu jeśli zawartość środka odczulającego została zmniejszona.
	PT	Perigo de incêndio ou projeções; risco acrescido de explosão se houver redução do agente dessensibilizante.
	RO	Pericol de incendiu sau proiectare; risc sporit de explozie dacă se reduce agentul de desensibilizare.
	SK	Nebezpečenstvo požiaru alebo rozletenia úlomkov; zvýšené riziko výbuchu, ak sa zníži obsah desenzibilizačného činidla.
	SL	Nevarnost za nastanek požara ali drobcev; povečana nevarnost eksplozije, če se zmanjša vsebnost desenzibilizatorja.
	FI	Palo- tai sirpalevaara; suurentunut, jos flegmatointitekijää vähennetään.
	SV	Fara för brand eller splitter och kaststycken. ökad explosionsrisk om det okänsliggörande ämnet minskas.“

„H208	Jazyk	2.17 – Znecitlivělé výbušniny, kategorie nebezpečnosti 4
	BG	Опасност от пожар; повишен риск от експлозия при понижено съдържание на десенсибилизиращ агент.
	ES	Peligro de incendio; mayor riesgo de explosión si se reduce el agente insensibilizante.
	CS	Nebezpečí požáru; zvýšené nebezpečí výbuchu, sníží-li se objem znecitlivujícího prostředku.
	DA	Brandfare; øget risiko for eksplosion, hvis det desensibiliserende middel reduceres.
	DE	Gefahr durch Feuer; erhöhte Explosionsgefahr wenn das Desensibilisierungsmittel reduziert wird.
	ET	Süttimisoht; desensibilisaatori vähenemise korral suurenenud plahvatusoht.
	EL	Κίνδυνος πυρκαγιάς· αυξημένος κίνδυνος έκρηξης εάν μειωθεί ο παράγοντας απευαισθητοποίησης.
	EN	Fire hazard; increased risk of explosion if desensitising agent is reduced.
	FR	Danger d'incendie; risque accru d'explosion si la quantité d'agent désensibilisateur est réduite.
	GA	Guais dóiteáin; baol méadaithe pléasctha má laghdaítear an dí-íogróir.
	HR	Opasnost od vatre; povećan rizik od eksplozije ako je smanjen udio desenzitirajućeg agensa.
	IT	Pericolo d'incendio; maggior rischio di esplosione se l'agente desensibilizzante è ridotto.
	LV	Ugunsbīstamība; ja desensibilizācijas līdzekļa daudzums samazinājies, palielinās eksplozijas risks.
	LT	Gaisro pavojus; sumažėjus desensibilizacijos veiksnio poveikiui kyla didesnė sprogimo rizika.
	HU	Tűz veszélye; fokozott robbanásveszély a deszenzibilizáló szer csökkenésével.
	MT	Periklu ta' nar; riskju ikbar ta' splużjoni jekk l-aġent disensitizzanti jitnaqqas.
	NL	Gevaar voor brand; toegenomen ontploffingsgevaar als de ongevoeligheidsagens wordt verminderd.
	PL	Zagrożenie pożarem; zwiększone ryzyko wybuchu jeśli zawartość środka odczulającego została zmniejszona.
	PT	Perigo de incêndio; risco acrescido de explosão se houver redução do agente dessensibilizante.
	RO	Pericol de incendiu; risc sporit de explozie dacă se reduce agentul de desensibilizare.
	SK	Nebezpečenstvo požiaru; zvýšené riziko výbuchu, ak sa zníži obsah desenzibilizačného činidla.
	SL	Nevarnost za nastanek požara; povečana nevarnost eksplozije, če se zmanjša vsebnost desenzibilizatorja.
	FI	Palovaara; suurentunut, jos flegmatointitekijää vähennetään.
	SV	Fara för brand, ökad explosionsrisk om det okänsliggörande ämnet minskas.“

„H232	Jazyk	2.2 – Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1 A, samozápalný plyn
	BG	Може да се запали спонтанно при контакт с въздух.
	ES	Puede inflamarse espontáneamente en contacto con el aire.
	CS	Při styku se vzduchem se může samovolně vznítit.
	DA	Kan selvantænde ved kontakt med luft.
	DE	Kann sich bei Kontakt mit Luft spontan entzünden.
	ET	Kokkupuutel õhuga võib süttida iseenesest.
	EL	Ενδέχεται να αυτοαναφλεγεί εάν εκτεθεί στον αέρα.
	EN	May ignite spontaneously if exposed to air.
	FR	Peut s'enflammer spontanément au contact de l'air.
	GA	D'fhéadfadh an ní uathadhaint i gcás nochtadh don aer.
	HR	Može se spontano zapaliti u dodiru sa zrakom.
	IT	Spontaneamente infiammabile all'aria.
	LV	Saskarē ar gaisu var spontāni aizdegties.
	LT	Ore gali užsidegti savaime.
	HU	Levegővel érintkezve öngyulladásra hajlamos.
	MT	Jista' jieħu n-nar spontanjament jekk ikun espost għall-arja.
	NL	Kan spontaan ontbranden bij blootstelling aan lucht.
	PL	Może ulegać samozapaleniu w przypadku wystawienia na działanie powietrza.
	PT	Pode inflamar-se espontaneamente em contacto com o ar.
	RO	Se poate aprinde spontan dacă intră în contact cu aerul.
	SK	Pri kontakte so vzduchom sa môže spontánne vznietit.
	SL	V stiku z zrakom lahko pride do samodejnega vžiga.
	FI	Voi syttyä itsestään palamaan joutuessaan kosketuksiin ilman kanssa.
	SV	Kan spontanantända vid kontakt med luft.“

Tabulka 1.1 se mění takto:

První řádek položky týkající se kódu H220 se nahrazuje tímto:

„H220

Jazyk

2.2 – Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1 A“

ii)

První řádek položky týkající se kódu H221 se nahrazuje tímto:

„H221

Jazyk

2.2 – Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1B, 2“

iii)

První řádek položky týkající se kódu H230 se nahrazuje tímto:

„H230

Jazyk

2.2 – Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1 A, chemicky nestálý plyn A“

iv)

První řádek položky týkající se kódu H231 se nahrazuje tímto:

„H231

Jazyk

2.2 – Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1 A, chemicky nestálý plyn B“

Desátý řádek položky týkající se kódu H314 se nahrazuje tímto:

„FR

Provoque de graves brûlures de la peau et de graves lésions des yeux.“;

Část 2 se mění takto:

a)	V tabulce 2.1 se zrušuje položka pro EUH 001.

PŘÍLOHA IV

Příloha IV nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

První úvodní odstavec přílohy IV se nahrazuje tímto:

„V této příloze je uvedena matice obsahující seznam doporučených pokynů pro bezpečné zacházení pro každou třídu nebezpečnosti a kategorii nebezpečnosti podle typu pokynu. Matice je vodítkem pro výběr vhodných pokynů pro bezpečné zacházení a obsahuje údaje pro všechny kategorie bezpečnostních opatření. Použijí se všechny specifické prvky týkající se dané třídy nebezpečnosti. Kromě toho se v relevantních případech použijí také obecné pokyny pro bezpečné zacházení, které nejsou spojeny s konkrétní třídou či kategorií nebezpečnosti.

S cílem umožnit flexibilitu při používání vět pro bezpečné zacházení se podporuje kombinování či spojování jednotlivých pokynů pro bezpečné zacházení za účelem ušetření místa na označení a zlepšení jeho čitelnosti. Matice a tabulky v části 1 této přílohy obsahují řadu kombinovaných pokynů pro bezpečné zacházení. Ty však slouží pouze jako příklady a dodavatelé mohou vytvářet další kombinace a spojení vět, pokud to přispívá k jasnosti a srozumitelnosti údajů na označení v souladu s článkem 22 a čl. 28 odst. 3.

Bez ohledu na článek 22 mohou pokyny pro bezpečné zacházení na označení nebo v bezpečnostních listech obsahovat drobné změny textu oproti znění uvedenému v této příloze, pokud to napomáhá ke sdělení informací týkajících se bezpečnosti a nedojde při tom k rozmělnění či ztrátě informací obsažených v pokynu. Tyto změny mohou zahrnovat použití pravopisných variant, synonym nebo jiných rovnocenných výrazů s ohledem na region, v němž se daný produkt dodává a používá.“;

Tabulka 6.1 se mění takto:

Položka týkající se kódu P103 se nahrazuje tímto:

„P103

Pečlivě si přečtěte všechny pokyny a řiďte se jimi.

v případě potřeby

Spotřební výrobky – vynechte, použije-li se P202.“

Tabulka 6.2 se mění takto:

Položky týkající se kódů P201 a P202 se nahrazují tímto:

„P201	Před použitím si obstarejte speciální instrukce.	Výbušniny (oddíl 2.1)	Nestabilní výbušniny
		Mutagenita v zárodečných buňkách (oddíl 3.5)	1 A,1B, 2	Spotřební výrobky – vynechte, použije-li se P202.“
		Karcinogenita (oddíl 3.6)	1 A,1B, 2
		Toxicita pro reprodukci (oddíl 3.7)	1 A,1B, 2
		Toxicita pro reprodukci – účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace (oddíl 3.7)	Dodatečná kategorie
P202	Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim.	Hořlavé plyny (oddíl 2.2)	A, B (chemicky nestálé plyny)
		Mutagenita v zárodečných buňkách (oddíl 3.5)	1 A,1B, 2
		Karcinogenita (oddíl 3.6)	1 A,1B, 2
		Toxicita pro reprodukci (oddíl 3.7)	1 A,1B, 2
		Toxicita pro reprodukci – účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace (oddíl 3.7)	Dodatečná kategorie

Položka týkající se kódu P210 se nahrazuje tímto:

„P210	Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným plamenem a jinými zdroji zapálení. Zákaz kouření.	Výbušniny (oddíl 2.1)	Podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5
		Hořlavé plyny (oddíl 2.2)	1 A, 1B, 2
		Aerosoly (oddíl 2.3)	1, 2, 3
		Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)	1, 2, 3
		Hořlavé tuhé látky (oddíl 2.7)	1, 2
		Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)	Typy A, B, C, D, E, F
		Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)	1
		Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)	1
		Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)	1, 2, 3
		Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)	1, 2, 3
		Organické peroxidy (oddíl 2.15)	Typy A, B, C, D, E, F
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	1, 2, 3, 4“

Vkládá se položka týkající se kódu P212, která zní:

„P212

Zamezte zahřívání v uzavřeném obalu nebo snížení objemu znecitlivujícího prostředku.

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3, 4“

Položka týkající se kódu P222 se nahrazuje tímto:

„P222

Zabraňte styku se vzduchem.

Hořlavé plyny (oddíl 2.2)

Samozápalný plyn

—	pokud se zdůraznění standardní věty o nebezpečnosti považuje za nezbytné.“

Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)

Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)

Položka týkající se kódu P230 se nahrazuje tímto:

„P230

Uchovávejte ve zvlhčeném stavu ...

Výbušniny (oddíl 2.1)

Podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.5

Vhodný materiál uvede výrobce/dodavatel.

—	pro látky a směsi, které jsou zvlhčené, zředěné, rozpuštěné nebo suspendované s flegmatizátorem, aby se snížily nebo potlačily jejich výbušné vlastnosti.

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3, 4

Vhodný materiál uvede výrobce/dodavatel.“

Položka týkající se kódu P233 se nahrazuje tímto:

„P233

Uchovávejte obal těsně uzavřený.

Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)

1, 2, 3

—	pokud je kapalina těkavá a může způsobit vznik výbušného prostředí

Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)

Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3, 4

Akutní toxicita – inhalační (oddíl 3.1)

1, 2, 3

—	pokud je chemická látka těkavá a může způsobit vznik nebezpečného prostředí.“

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; podráždění dýchacích cest (oddíl 3.8)

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; narkotické účinky (oddíl 3.8)

Položka týkající se kódu P280 se nahrazuje tímto:

„P280

Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít/chrániče sluchu/…

Výbušniny (oddíl 2.1)

Nestabilní výbušniny a podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5

Vhodný typ osobních ochranných prostředků uvede výrobce/dodavatel.

Hořlavé plyny (oddíl 2.2)

Samozápalný plyn

Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)

1, 2, 3

Hořlavé tuhé látky (oddíl 2.7)

1, 2

Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)

Typy A, B, C, D, E, F

Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)

Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)

Samozahřívající se látky a směsi (oddíl 2.11)

1, 2

Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny (oddíl 2.12)

1, 2, 3

Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)

1, 2, 3

Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)

1, 2, 3

Organické peroxidy (oddíl 2.15)

Typy A, B, C, D, E, F

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3, 4

Akutní toxicita – dermální (oddíl 3.1)

1, 2, 3, 4

—	Specifikujte ochranné rukavice/oděv.

V příslušných případech výrobce/dodavatel blíže specifikuje druh vybavení.

Žíravost pro kůži (oddíl 3.2)

1 A, 1B, 1C

—	Specifikujte ochranné rukavice/oděv a ochranné brýle/obličejový štít.

V příslušných případech výrobce/dodavatel blíže specifikuje druh vybavení.

Dráždivost pro kůži (oddíl 3.2)

—	Specifikujte ochranné rukavice.

V příslušných případech výrobce/dodavatel blíže specifikuje druh vybavení.

Senzibilizace kůže (oddíl 3.4)

1, 1 A, 1B

Vážné poškození očí (oddíl 3.3)

—	Specifikujte ochranné brýle/obličejový štít.

V příslušných případech výrobce/dodavatel blíže specifikuje druh vybavení.

Podráždění očí (oddíl 3.3)

Mutagenita v zárodečných buňkách (oddíl 3.5)

1 A, 1B, 2

Vhodný druh osobních ochranných prostředků uvede výrobce/dodavatel.“

Karcinogenita (oddíl 3.6)

1 A, 1B, 2

Toxicita pro reprodukci (oddíl 3.7)

1 A, 1B, 2

(4)

Tabulka 6.3 se mění takto:

Položky týkající se kódů P301 a P302 se nahrazují tímto:

„P301	PŘI POŽITÍ:	Akutní toxicita – orální (oddíl 3.1)	1, 2, 3, 4
		Žíravost pro kůži (oddíl 3.2)	1, 1 A, 1B, 1C
		Nebezpečnost při vdechnutí (oddíl 3.10)	1
P302	PŘI STYKU S KŮŽÍ:	Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)	1
		Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)	1
		Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny (oddíl 2.12)	1, 2
		Akutní toxicita – dermální (oddíl 3.1)	1, 2, 3, 4
		Dráždivost pro kůži (oddíl 3.2)	2
		Senzibilizace kůže (oddíl 3.4)	1, 1 A, 1B“

Položka týkající se kódu P332 se nahrazuje tímto:

„P332

Při podráždění kůže:

Dráždivost pro kůži (oddíl 3.2)

lze vynechat, pokud je na štítku uvedeno P333.“

Položky týkající se kódů P370 a P371 se nahrazují tímto:

„P370	V případě požáru:	Výbušniny (oddíl 2.1)	Nestabilní výbušniny a podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5
		Oxidující plyny (oddíl 2.4)	1
		Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)	1, 2, 3
		Hořlavé tuhé látky (oddíl 2.7)	1, 2
		Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)	Typy A, B, C, D, E, F
		Samozápalné kapaliny (oddíl 2.9)	1
		Samozápalné tuhé látky (oddíl 2.10)	1
		Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny (oddíl 2.12)	1, 2, 3
		Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)	1, 2, 3
		Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)	1, 2, 3
		Organické peroxidy (oddíl 2.15)	Typy A, B, C, D, E, F
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	1, 2, 3
P371	V případě velkého požáru a velkého množství:	Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)	1
		Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)	1
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	4“

Položka týkající se kódu P375 se nahrazuje tímto:

„P375

Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti.

Výbušniny (oddíl 2.1)

Podtřída 1.4

—	pro výbušniny podtřídy 1.4 (skupina kompatibility S) v přepravním obalu.“

Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)

Typ B

Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)

Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)

Organické peroxidy (oddíl 2.15)

Typ B

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3, 4

Položka týkající se kódu P377 se nahrazuje tímto:

„P377

Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit.

Hořlavé plyny (oddíl 2.2)

1 A, 1B, 2“

Položka týkající se kódu P380 se nahrazuje tímto:

„P380	Vykliďte prostor.	Výbušniny (oddíl 2.1)	Nestabilní výbušniny a podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5
		Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)	Typy A, B
		Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)	1
		Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)	1
		Organické peroxidy (oddíl 2.15)	Typy A, B
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	1, 2, 3, 4“

Položka týkající se kódu P381 se nahrazuje tímto:

„P381

V případě úniku odstraňte všechny zdroje zapálení.

Hořlavé plyny (oddíl 2.2)

1 A, 1B, 2“

Položka týkající se kódu P301 + P312 se nahrazuje tímto:

„P301 + P312

PŘI POŽITÍ: Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO/lékaře/….

Akutní toxicita – orální (oddíl 3.1)

… Výrobce/dodavatel uvede, kam je třeba se obrátit pro naléhavou lékařskou pomoc.“

Položky týkající se kódů P370 + P380 + P375 a P371 + P380 + P375 se nahrazují tímto:

„P370 + P380 + P375

V případě požáru: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti.

Výbušniny (oddíl 2.1)

Podtřída 1.4

—	pro výbušniny podtřídy 1.4 (skupina kompatibility S) v přepravním obalu.“

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

1, 2, 3

P371 + P380 + P375

V případě velkého požáru a velkého množství: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti.

Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)

Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)

Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)

Tabulka 6.4 se mění takto:

Položka týkající se kódu P401 se nahrazuje tímto:

„P401	Skladujte v souladu s …	Výbušniny (oddíl 2.1)	Nestabilní výbušniny a podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5	… Výrobce/dodavatel v příslušných případech upřesní místní/regionální/vnitrostátní/mezinárodní předpisy.“
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	1, 2, 3, 4

Položka týkající se kódu P403 se nahrazuje tímto:

„P403

Skladujte na dobře větraném místě.

Hořlavé plyny (oddíl 2.2)

1 A, 1B, 2

Oxidující plyny (oddíl 2.4)

Plyny pod tlakem (oddíl 2.5)

Stlačený plyn

Zkapalněný plyn

Zchlazený zkapalněný plyn

Rozpuštěný plyn

Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)

1, 2, 3

—	Pro hořlavé kapaliny kategorie 1 a ostatní hořlavé kapaliny, které jsou těkavé a mohou způsobit vznik výbušného prostředí.

Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)

Typy A, B, C, D, E, F

—	Kromě samovolně reagující látek a směsí organických peroxidů s kontrolou teploty, jelikož může dojít ke kondenzaci a následnému zmrazení.

Organické peroxidy (oddíl 2.15)

Akutní toxicita – inhalační (oddíl 3.1)

1, 2, 3

—	pokud je látka nebo směs těkavá a může způsobit vznik nebezpečného prostředí.“

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; podráždění dýchacích cest (oddíl 3.8)

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; narkotické účinky (oddíl 3.8)

Tabulka 6.5 se mění takto:

Položka týkající se kódu P501 se nahrazuje tímto:

„P501	Odstraňte obsah/obal …	Hořlavé kapaliny (oddíl 2.6)	1, 2, 3	… podle místních/regionálních/vnitrostátních/mezinárodních předpisů (upřesnit). Výrobce/dodavatel upřesní, zda se požadavky na odstranění vztahují na obsah, obal nebo na obojí.“
		Samovolně reagující látky a směsi (oddíl 2.8)	Typy A, B, C, D, E, F
		Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny (oddíl 2.12)	1, 2, 3
		Oxidující kapaliny (oddíl 2.13)	1, 2, 3
		Oxidující tuhé látky (oddíl 2.14)	1, 2, 3
		Organické peroxidy (oddíl 2.15)	Typy A, B, C, D, E, F
		Znecitlivělé výbušniny (oddíl 2.17)	1, 2, 3, 4
		Akutní toxicita – orální (oddíl 3.1)	1, 2, 3, 4
		Akutní toxicita – dermální (oddíl 3.1)	1, 2, 3, 4
		Akutní toxicita – inhalační (oddíl 3.1)	1, 2, 3
		Žíravost pro kůži (oddíl 3.2)	1, 1 A, 1B, 1C
		Senzibilizace dýchacích cest (oddíl 3.4)	1, 1 A, 1B
		Senzibilizace kůže (oddíl 3.4)	1, 1 A, 1B
		Mutagenita v zárodečných buňkách (oddíl 3.5)	1 A, 1B, 2
		Karcinogenita (oddíl 3.6)	1 A, 1B, 2
		Toxicita pro reprodukci (oddíl 3.7)	1 A, 1B, 2
		Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice (oddíl 3.8)	1, 2
		Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; podráždění dýchacích cest (oddíl 3.8)	3
		Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice; narkotické účinky (oddíl 3.8)	3
		Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice (oddíl 3.9)	1, 2
		Nebezpečnost při vdechnutí (oddíl 3.10)	1
		Nebezpečný pro vodní prostředí – akutně (oddíl 4.1)	1
		Nebezpečný pro vodní prostředí – chronicky (oddíl 4.1)	1, 2, 3, 4

Za položku P502 se doplňuje nová položka, která zní:

„P503

Informujte se u výrobce nebo dodavatele o odstranění, regeneraci nebo recyklaci.

Výbušniny (oddíl 2.1)

Nestabilní výbušniny a podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5

… Výrobce/dodavatel upřesní vhodné zdroje informací podle místních/regionálních/vnitrostátních/mezinárodních předpisů.“

Tabulka 1.2 se mění takto:

Vkládá se nová položka, která zní:

„P212	Jazyk
	BG	Да се избягва нагряване в затворено пространство или понижаване на съдържанието на десенсибилизиращия агент.
	ES	Evitar el calentamiento en condiciones de aislamiento o la reducción del agente insensibilizante.
	CS	Zamezte zahřívání v uzavřeném obalu nebo snížení objemu znecitlivujícího prostředku.
	DA	Undgå opvarmning under indeslutning eller reduktion af det desensibiliserende middel.“
	DE	Erhitzen unter Einschluss und Reduzierung des Desensibilisierungsmittels vermeiden.
	ET	Vältida suletuna kuumutamist ja desensibilisaatori vähenemist.
	EL	Να αποφεύγεται η θέρμανση σε περιορισμένο χώρο και η μείωση του παράγοντα απευαισθητοποίησης.
	EN	Avoid heating under confinement or reduction of the desensitising agent.
	FR	Éviter d'échauffer en milieu confiné ou en cas de diminution de la quantité d'agent désensibilisateur.
	GA	Seachain an téamh i limistéar iata nó i gcás laghdú ar an dí-íogróir.
	HR	Izbjegavati zagrijavanje u zatvorenom prostoru ili smanjenje udjela desenzitirajućeg agensa.
	IT	Evitare di riscaldare sotto confinamento o di ridurre l'agente desensibilizzante.
	LV	Nepieļaut karsēšanu slēgtā vidē vai desensibilizējošā aģenta daudzuma samazināšanos.“
	LT	Vengti kaitimo uždaroje talpykloje arba desensibilizacijos veiksnio poveikio sumažėjimo.
	HU	Kerülje a hevítést zárt térben vagy a deszenzibilizáló szer mennyiségének csökkenése esetén.
	MT	Evita t-tisħin fil-magħluq jew it-tnaqqis tal-aġenti disensitizzanti.
	NL	Vermijd verwarming onder opsluiting of vermindering van de ongevoeligheidsagens.
	PL	Unikać ogrzewania pod zamknięciem lub w sytuacji zmniejszonej zawartości środka odczulającego.“
	PT	Evitar o aquecimento em ambiente fechado ou a redução do agente dessensibilizado.“
	RO	A se evita încălzirea în mediu confinat sau în caz de scădere a agentului de desensibilizare
	SK	Zabráňte zahrievaniu v ohraničenom priestore alebo zníženiu obsahu desenzibilizačného činidla.
	SL	Izogibati se segrevanju v zaprtem prostoru ali zmanjšanju vsebnosti desenzibilizatorja.“.
	FI	Vältettävä kuumentamista suljetussa astiassa tai flegmatointiaineen vähentämistä.
	SV	Undvik uppvärmning i sluten behållare eller reducering av det okänsliggörande ämnet.“

PŘÍLOHA V

Část 1, oddíl 1.2 přílohy V nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

a)	Ve sloupci 2 se výraz „Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1“ nahrazuje výrazem „Hořlavé plyny, kategorie nebezpečnosti 1 A, 1B“.

b)	Ve sloupci 2 se za poslední položku doplňuje výraz „Oddíl 2.17 Znecitlivělé výbušniny, kategorie nebezpečnosti 1, 2, 3, 4“.

PŘÍLOHA VI

Část 1 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:

V tabulce 1.1 se řádek týkající se hořlavých plynů nahrazuje tímto:

„Hořlavé plyny

Flam. Gas 1 A

Flam. Gas 1B

Flam. Gas 2

Pyr. Gas

Chem. Unst. Gas A

Chem. Unst. Gas B“

V tabulce 1.1 se za řádek „Látka nebo směs korozivní pro kovy“ doplňuje nový řádek, který zní:

„Znecitlivělé výbušniny

Desen. Expl. 1

Desen. Expl. 2

Desen. Expl. 3

Desen. Expl. 4“

Zavřít

(EU) 2019/521Nařízení Komise (EU) 2019/521 ze dne 27. března 2019, kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Text s významem pro EHP.)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání