(EU, Euratom) 2018/1046Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012
Publikováno: | Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1-222 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 18. července 2018 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 2. srpna 2018 | Nabývá účinnosti: | 2. srpna 2018 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, (Úř. věst. L 193 30.7.2018, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, |
L 319 |
1 |
13.12.2022 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046
ze dne 18. července 2018,
kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012
ČÁST PRVNÍ
FINANČNÍ NAŘÍZENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT, DEFINICE, A OBECNÉ ZÁSADY
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání a audit jejich účetnictví.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„žadatelem“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, které podají žádost v řízení o udělení grantu či v soutěži o ceny;
„dokumentací žádosti“ nabídka, žádost o účast, žádost o grant nebo přihláška do soutěže o ceny;
„udělovacím řízením“ zadávací řízení, řízení o udělení grantu, soutěž o ceny, postup výběru odborníků či postup výběru osob nebo subjektů plnících rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);
„základním právním aktem“ právní akt jiný než doporučení nebo stanovisko, který stanoví právní základ pro určitou akci a pro vynakládání odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu nebo pro uplatnění rozpočtové záruky či finanční pomoci, které jsou podpořeny z rozpočtu, a který může mít kteroukoli z těchto forem:
při provádění Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU; nebo
při provádění hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU;
„příjemcem grantu“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, s nimiž byla podepsána grantová dohoda;
„nástrojem nebo platformou kombinování zdrojů“ rámec pro spolupráci zavedený mezi Komisí a rozvojovými či jinými veřejnými finančními institucemi s cílem kombinovat nevratné formy podpory nebo finanční nástroje či rozpočtové záruky z rozpočtu a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů;
„plněním rozpočtu“ provádění činností souvisejících s řízením, monitorováním, kontrolou a auditem rozpočtových prostředků v souladu s metodami stanovenými v článku 62;
„rozpočtovým závazkem“ operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků;
„rozpočtovou zárukou“ právní závazek Unie podpořit program akcí přijetím finanční povinnosti v rozpočtu, který lze využít v případě, že se během provádění programu vyskytne určitá konkrétní událost, a který zůstává platný po dobu splatnosti závazků přijatých v rámci podporovaného programu;
„veřejnou zakázkou na nemovitosti“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup pozemků, budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich výměna, pacht, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něho, anebo užívací právo k nim. Jejím předmětem jsou stávající budovy i budovy před dokončením, pokud na ně zájemce získal platné stavební povolení. To nezahrnuje veřejné zakázky na stavby navržené podle specifikací veřejného zadavatele; ty jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce;
„zájemcem“ hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, v soutěžním řízení s jednáním, v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, v soutěži o návrh nebo v jednacím řízení;
„centrálním zadavatelem“ veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;
„ověřením“ ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace;
„koncesí“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 174 a 178, kterou je hospodářskému subjektu svěřeno provedení stavebních prací nebo poskytnutí a řízení služeb a při níž:
odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou;
udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;
„podmíněným závazkem“ potenciální finanční povinnost, která může vzniknout v závislosti na výsledku budoucí události;
„smlouvou“ veřejná zakázka nebo koncese;
„zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem“ hospodářský subjekt, s nímž byla podepsána smlouva na veřejnou zakázku;
„dohodou o přiznání příspěvku“ dohoda uzavřená s osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii) až viii);
„kontrolou“ jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí přiměřené jistoty o účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací, o spolehlivosti výkaznictví, o ochraně majetku a informací, o předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravě a opatřeních reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti, jakož i o náležitém řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotyčných plateb. Kontroly mohou zahrnovat různá ověření, jakož i provádění strategií a postupů k dosažení cílů uvedených v první větě;
„protistranou“ strana, které je udělena rozpočtová záruka;
„krizí“:
situace bezprostředního nebo nastávajícího nebezpečí, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země nebo jejího sousedství;
situace nastalé v důsledku přírodních pohrom, krize způsobené člověkem, například války a jiné konflikty, nebo mimořádné okolnosti se srovnatelnými důsledky, jež mohou být spojeny mimo jiné se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, neexistencí přístupu k energii a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou;
„zrušením přidělení prostředků na závazek“ operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku;
„dynamickým nákupním systémem“ plně elektronický proces pro uskutečňování běžných nákupů zboží, které je obecně dostupné na trhu;
„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba včetně veřejného subjektu nebo skupina takových osob, která nabízí dodání výrobků, provedení stavebních prací, poskytnutí služeb či dodání nemovitostí;
„kapitálovou investicí“ poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;
„evropským úřadem“ správní struktura vytvořená Komisí samotnou nebo spolu s jedním či více jinými orgány Unie k plnění zvláštních průřezových úkolů;
„konečným správním rozhodnutím“ rozhodnutí správního orgánu, které má konečnou platnost a závazný účinek v souladu s použitelným právem;
„finančním aktivem“ jakékoli aktivum ve formě peněz, kapitálového nástroje subjektu nacházejícího se ve veřejném nebo soukromém vlastnictví nebo smluvního nároku na obdržení peněz či jiného finančního aktiva od takového subjektu;
„finančním nástrojem“ opatření finanční podpory Unie poskytované z rozpočtu za účelem plnění jednoho nebo více konkrétních cílů politik Unie, jež může mít formu kapitálové či kvazikapitálové investice, půjčky nebo záruky anebo jiného nástroje ke sdílení rizik a jež může být tam, kde je to vhodné, spojeno s jinými formami finanční podpory nebo s finančními prostředky ve sdíleném řízení nebo s finančními prostředky z Evropského rozvojového fondu (ERF);
„finančním závazkem“ smluvní povinnost dodat peníze nebo jiné finanční aktivum jinému subjektu;
„rámcovou smlouvou“ smlouva na veřejnou zakázku mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejímž účelem je stanovit podmínky, kterými se budou řídit jednotlivé zakázky, jež na ní budou založeny a mají být zadávány během daného období, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství;
„celkovou tvorbou rezerv“ celkový objem zdrojů, které jsou považovány za potřebné po celou dobu trvání rozpočtové záruky v důsledku uplatnění míry tvorby rezerv uvedené v čl. 211 odst. 1 na výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu, uvedenou v čl. 210 odst. 1 písm. b);
„grantem“ finanční příspěvek formou daru. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava VIII;
„zárukou“ písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny či některé závazky či povinnosti třetí osoby nebo za úspěšné splnění povinností touto třetí osobou, nastane-li událost, která vede k uplatnění takové záruky, například prodlení při splácení půjčky;
„zárukou na požádání“ záruka, kterou musí ručitel vyplatit na žádost protistrany, bez ohledu na případné vady vymahatelnosti splnění původní povinnosti;
„věcným plněním“ nefinanční zdroj, jejž příjemci grantu zdarma poskytne třetí strana;
„právním závazkem“ akt, jímž příslušná schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, která vede k následné platbě či platbám a uznání výdaje zapsaného k tíži rozpočtu, což zahrnuje specifické dohody a smlouvy uzavřené v rámci dohod o finančním rámcovém partnerství a rámcových smluv;
„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého způsobilým konečným příjemcům finančních prostředků a výše příspěvku Unie;
„rizikem likvidity“ riziko, že finanční aktivum ve společném rezervním fondu nebude možné prodat během určité doby bez značné ztráty;
„půjčkou“ smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit dotyčnou částku v dohodnuté době;
„grantem nízké hodnoty“ grant do výše 60 000 EUR;
„organizací členského státu“ veřejnoprávní subjekt usazený v členském státě, anebo soukromoprávní subjekt usazený v členském státě, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky;
„způsobem plnění rozpočtu“ kterýkoli ze způsobů plnění rozpočtu uvedených v článku 62, totiž přímé, nepřímé a sdílené řízení;
„akcí financovanou větším počtem dárců“ akce, na niž jsou finanční prostředky Unie sdruženy s prostředky přinejmenším jednoho dalšího dárce;
„multiplikačním účinkem“ podíl objemu investic uskutečněných způsobilými konečnými příjemci finančních prostředků a výše příspěvku Unie;
„výstupem“ přínos akce stanovený v souladu s odvětvovými pravidly;
„účastníkem“ zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení, žadatel v řízení o udělení grantu, odborník v postupu výběru odborníků, účastník soutěže o ceny nebo osoba či subjekt účastnící se řízení o vynakládání finančních prostředků Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);
„cenou“ v kontextu soutěže o ceny finanční příspěvek udílený jako odměna za úspěch v soutěži. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava IX;
„zadáním veřejné zakázky“ smluvní pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb a nabývání nebo pronájem pozemků, budov nebo jiných nemovitostí jedním nebo více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli;
„zadávací dokumentací“ všechny dokumenty, jež vypracoval nebo na něž odkazuje veřejný zadavatel, aby popsal nebo určil prvky zadávacího řízení, mezi něž patří:
opatření týkající se uveřejňování informací podle článku 163;
výzva k podání nabídky;
specifikace pro nabídky, včetně technických specifikací a příslušných kritérií, nebo popisná dokumentace v případě soutěžního dialogu;
návrh smlouvy na veřejnou zakázku;
„veřejnou zakázkou“ nebo „smlouvou na veřejnou zakázku“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 174 a 178, jejímž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu a jež může mít podobu:
veřejné zakázky na nemovitosti;
veřejné zakázky na dodávky;
veřejné zakázky na stavební práce;
veřejné zakázky na služby;
„kvazikapitálovou investicí“ typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice a může mít strukturu dluhu, obvykle nezajištěného a podřízeného, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;
„příjemcem finančních prostředků“ příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, placený externí odborník, osoba nebo subjekt získávající cenu nebo finanční prostředky na základě finančního nástroje nebo osoba nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);
„repem“ prodej cenných papírů za peníze s dohodou o jejich zpětném odkupu ke stanovenému budoucímu datu nebo na požádání;
„prostředky na výzkum a technologický vývoj“ prostředky zapsané buď do jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblastí politiky spojených s „nepřímým výzkumem“ nebo „přímým výzkumem“, nebo do některé kapitoly týkající se výzkumných činností v jiné hlavě;
„výsledkem“ účinek provádění akce zjištěný v souladu s odvětvovými pravidly;
„nástrojem ke sdílení rizik“ finanční nástroj, který umožňuje sdílet definované riziko mezi dvěma či více subjekty, případně výměnou za dohodnutou odměnu;
„veřejnou zakázkou na služby“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí jakýchkoli služeb intelektuální či neintelektuální povahy, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce ani nemovitosti;
„zásadou řádného finančního řízení“ plnění rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti;
„služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68;
„subdodavatelem“ hospodářský subjekt, kterého zájemce, uchazeč nebo zhotovitel, dodavatel či poskytovatel navrhuje za tím účelem, aby plnil část veřejné zakázky nebo koncese, anebo kterého příjemce grantu navrhuje za tím účelem, aby plnil část úkolů, které jsou spolufinancovány z grantu;
„členským příspěvkem“ částky hrazené organizacím, jichž je Unie členem, v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a platebními podmínkami, jež daná organizace stanoví;
„veřejnou zakázkou na dodávky“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup výrobků nebo jejich leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s možností následné koupě, nebo bez ní, a jež může jako vedlejší předmět zahrnovat umisťovací a instalační práce;
„technickou pomocí“ podpůrné činnosti a činnosti zaměřené na budování kapacit, jež jsou nutné k provedení určitého programu či akce, zejména činnosti přípravné, řídící, monitorovací, hodnoticí, auditní a kontrolní, aniž by byla dotčena odvětvová pravidla;
„uchazečem“ hospodářský subjekt, který podal nabídku;
„Unií“ Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii, nebo obojí, podle souvislosti;
„orgánem Unie“ Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Komise, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů nebo Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“); Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje;
„prodejcem“ hospodářský subjekt zapsaný do seznamu prodejců, kteří mají být vybídnuti k podání žádostí o účast nebo k podání nabídek;
„dobrovolníkem“ osoba pracující na nepovinném základě pro určitou organizaci bez nároku na mzdu;
„stavbou“ výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;
„veřejnou zakázkou na stavební práce“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je buď:
zhotovení, nebo projekt i zhotovení stavby;
provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice 2014/24/EU, anebo
realizace stavby, za použití libovolných prostředků, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
Článek 3
Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením
Článek 4
Lhůty, data a termíny
Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty jím stanovené nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ( 1 ).
Článek 5
Ochrana osobních údajů
Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679.
HLAVA II
ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ ZÁSADY
Článek 6
Dodržování rozpočtových zásad
Rozpočet je sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.
KAPITOLA 1
Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu
Článek 7
Oblast působnosti rozpočtu
Pro každý rozpočtový rok stanoví rozpočet prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro Unii považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Rozpočet zahrnuje:
příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vzniknou z uplatňování ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;
příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii.
Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:
prostředků uvedených v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;
prostředků přenesených z předchozích rozpočtových let;
prostředků opětovně poskytnutých v souladu s článkem 15;
prostředků plynoucích z plateb předběžného financování, jež byly vráceny v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b);
prostředků poskytnutých po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo přenesených z předchozích rozpočtových let.
Článek 8
Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu
KAPITOLA 2
Zásada ročního rozpočtu
Článek 9
Definice
Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Článek 10
Rozpočtové účtování příjmů a prostředků
Odchylně od odstavců 3 a 4:
se výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě vrácení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku;
se výdaje vynakládané ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku, jak je stanoveno v článcích 30 a 31.
Článek 11
Přidělení prostředků na závazky
Následující výdaje mohou být každoročně od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok:
běžné výdaje na řízení za předpokladu, že byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu, a pouze do výše maximálně jedné čtvrtiny celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok;
běžné výdaje na řízení EZZF za předpokladu, že je základ pro ně stanoven v existujícím základním právním aktu, a pouze do výše maximálně tří čtvrtin celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro běžný rozpočtový rok.
Článek 12
Zrušení a přenos prostředků
Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku:
prostředky na závazky a nerozlišené prostředky na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince daného rozpočtového roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazky do 31. března následujícího rozpočtového roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;
prostředky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Tyto prostředky mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;
prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na následující rozpočtový rok nestačí;
prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ( 2 ).
Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. c) použije dotčený orgán Unie přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije přenesené prostředky.
Výše přenesených prostředků, které nejsou přiděleny na závazky, uvedených v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce nesmí v limitu 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 provedených v předchozím rozpočtovém roce. Přenesené prostředky se vracejí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.
Automaticky se přenášejí:
prostředky na závazky týkající se rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity Evropské unie. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího finančního roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku;
prostředky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití. Prostředky na závazky uvedené v nařízení (EU) č. 1303/2013 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ( 3 ), které jsou k dispozici k 31. prosinci a plynou z vrácení plateb předběžného financování, lze přenášet až do doby uzavření programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici;
prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro nástupnický program nebo akci. To se nevztahuje na příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. g) bodě iii), u nichž se prostředky, které nejsou přiděleny na závazky do pěti let, zruší;
prostředky na platby, jež se týkají EZZF a plynou z pozastavení plateb v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013.
Článek 13
Podrobná ustanovení o zrušení a přenosu prostředků
Přípravnými etapami uvedenými v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), které musí být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku, aby bylo prostředky možné přenést do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména:
u individuálních rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) završení výběru potenciálních zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů, příjemců grantů, vítězů soutěží o ceny nebo pověřených osob;
u souhrnných rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) přijetí rozhodnutí o financování nebo ukončení konzultací dotčených útvarů jednotlivých orgánů Unie k přijetí tohoto rozhodnutí.
O zrušení prostředků podle prvního pododstavce Komise do jednoho měsíce informuje Evropský parlament a Radu.
Článek 14
Zrušení přidělení prostředků na závazek
Článek 15
Opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno
Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení přidělení prostředků na závazek učiněná během předchozího rozpočtového roku a do 15. února běžného rozpočtového roku rozhodne, zda je vzhledem k potřebám nutné odpovídající prostředky opětovně poskytnout.
Kromě případu uvedeného v odstavci 1 mohou být prostředky, jejichž přidělení prostředků na závazek bylo zrušeno, opětovně poskytnuty v případě zrušení přidělení prostředků na závazek u:
určitého programu podle pravidel pro využívání výkonnostní rezervy stanovených v článku 20 nařízení (EU) č. 1303/2013;
specializovaného programu zvláštního finančního nástroje ve prospěch malých a středních podniků poté, co některý členský stát ukončí účast na tomto finančním nástroji, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 2 sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 16
Pravidla pro případ pozdního přijetí rozpočtu
Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.
Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci vstupuje v platnost 30 dnů po svém přijetí, pokud Evropský parlament neučiní kterýkoli z těchto kroků:
před uplynutím těchto 30 dnů rozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů; v tomto případě Komise předloží nový návrh;
informuje Radu a Komisi o tom, že si tyto výdaje snížit nepřeje; v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím těchto 30 dnů.
Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.
KAPITOLA 3
Zásada vyrovnanosti
Článek 17
Vymezení a oblast působnosti
Článek 18
Zůstatek rozpočtového roku
KAPITOLA 4
Zásada zúčtovací jednotky
Článek 19
Používání eura
Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.
KAPITOLA 5
Zásada univerzálnosti
Článek 20
Oblast působnosti
Aniž je dotčen článek 21, musí celkové příjmy pokrývat celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 27, všechny příjmy a výdaje se v rozpočtu vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.
Článek 21
Účelově vázané příjmy
Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:
zvláštní dodatečné finanční příspěvky členských států na tyto druhy činností a programů:
některé doplňkové programy v oblasti výzkumu a technologického vývoje,
některé činnosti a programy vnější pomoci financované Unií a spravované Komisí;
prostředky související s příjmy, které plynou z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jenž byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU;
úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ( 5 );
příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, peněžitých a věcných darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů jednotlivých orgánů Unie;
finanční příspěvky třetích zemí nebo subjektů jiných než zřízených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu určené na činnost Unie;
vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém doplňují vnější účelově vázané příjmy uvedené v tomto odstavci;
příjmy z činností soutěžní povahy vykonávaných Společným výzkumným střediskem, které sestávají z:
řízení o udělení grantu a zadávacích řízení, jichž se středisko účastní;
činností střediska prováděných jménem třetích osob;
činností vykonávaných na základě správních dohod o poskytování vědeckotechnických služeb uzavřených s jinými orgány Unie nebo jinými útvary Komise v souladu s článkem 59.
Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:
příjmy od třetích osob za zboží dodané, služby poskytnuté nebo stavební práce provedené na jejich žádost;
příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 101;
výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a provedení stavebních prací pro jiné útvary uvnitř daného orgánu Unie anebo pro jiné orgány nebo subjekty Unie, včetně náhrad poskytnutých jinými orgány nebo subjekty Unie za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;
přijaté platby pojistného plnění;
příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;
splátky ve prospěch finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk podle čl. 209 odst. 3 druhého pododstavce;
příjmy plynoucí z následného vrácení daní podle čl. 27 odst. 3 prvního pododstavce písm. b).
Článek 22
Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků
Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 24, zaznamenávají se účelově vázané příjmy do rozpočtu takto:
ve výkazu příjmů v oddílech jednotlivých orgánů Unie se zapisují do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;
ve výkazu výdajů se v poznámkách – včetně obecných poznámek – uvedou rozpočtové položky, do nichž lze zapsat poskytnuté prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům.
V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy se pro informaci uvedou v poznámkách.
Jakmile orgán Unie účelově vázané příjmy obdrží, poskytnou se jim odpovídající prostředky automaticky jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů:
v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. a), pokud jde o finanční příspěvky členských států, u nichž je dohoda o přiznání příspěvku vyjádřena v eurech, mohou být prostředky na závazky poskytnuty po podpisu dohody o přiznání příspěvku členským státem;
v případech stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. b) a písm. g) bodech i) a iii) se prostředky na závazky poskytnou poté, co byla odhadnuta příslušná pohledávka;
v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. c) vede zápis částek ve výkazu příjmů k tomu, že se ve výkazu výdajů poskytnou prostředky na závazky a na platby.
Prostředky uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce jsou čerpány v souladu s článkem 20.
Článek 23
Příspěvky členských států na výzkumné programy
Příspěvky členských států na financování některých doplňkových výzkumných programů uvedené v článku 5 nařízení (ES, Euratom) č. 609/2014 jsou hrazeny takto:
sedm dvanáctin částky zapsané v rozpočtu do 31. ledna běžného rozpočtového roku;
zbývajících pět dvanáctin do 15. července běžného rozpočtového roku.
Článek 24
Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie
Příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie se do rozpočtu zaznamenávají takto:
ve výkazu příjmů se vytvoří rozpočtová položka s označením „pro memoria“, v níž se zaznamenává celková výše jednotlivých příspěvků států ESVO za rozpočtový rok;
ve výkazu výdajů se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvádějí veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Unie, jichž se státy ESVO účastní, a informace o odhadované výši účasti jednotlivých států ESVO.
Článek 25
Dary
Článek 26
Podnikové sponzorství
Orgány a subjekty Unie mohou na základě zvláštních vnitřních předpisů, které uveřejní na svých internetových stránkách, výjimečně souhlasit s podnikovým sponzorstvím, pokud:
jsou ve všech stadiích postupu pro přijímání podnikového sponzorství náležitě zohledněny zásady zákazu diskriminace, proporcionality, rovného zacházení a transparentnosti;
toto sponzorství přispívá k pozitivnímu obrazu Unie a přímo souvisí s hlavním cílem dotyčné události nebo činnosti;
toto sponzorství nevede ke střetu zájmů ani se netýká výhradně společenských událostí;
událost nebo akce nejsou financovány výhradně z podnikového sponzorství;
služba poskytovaná výměnou za podnikové sponzorství je omezena na zviditelnění ochranné známky nebo jména či názvu sponzora u široké veřejnosti;
sponzor se v době sponzorského řízení nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 a čl. 141 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 142 odst. 1.
Článek 27
Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů
Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:
sankce uložené stranám smluv anebo příjemcům grantů;
slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;
úrokové výnosy z plateb předběžného financování;
úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.
Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.
Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.
Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat ve výši:
bez daně, nebo
včetně daně.
V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.
KAPITOLA 6
Zásada specifikace
Článek 28
Obecná ustanovení
Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.
Limity uvedené v článcích 29, 30 a 31 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.
Pro účely výpočtu limitů uvedených v článcích 29, 30 a 31 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených. K výši prostředků, jež Komise nebo kterýkoli jiný dotčený orgán Unie převádí samostatně bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.
K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 29, 30 a 31 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež obsahují poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě rozpočtových položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.
Článek 29
Převody uskutečňované orgány Unie jinými než Komisí
Každý orgán Unie jiný než Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:
z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
z jedné kapitoly do druhé bez omezení.
Článek 30
Převody uskutečňované Komisí
Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně:
převádět prostředky uvnitř kapitol;
převádět prostředky na výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, z jedné hlavy do druhé do výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;
převádět prostředky na operační výdaje mezi kapitolami uvnitř jedné hlavy do výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
převádět prostředky na výzkum a technologický vývoj čerpané Společným výzkumným střediskem uvnitř hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky „Přímý výzkum“ mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
převádět operační prostředky na výzkum a technologický vývoj z jedné hlavy rozpočtu do jiné za podmínky, že jsou použity pro stejný účel;
převádět prostředky na operační výdaje fondů vynakládané ve sdíleném řízení, s výjimkou EZZF, z jedné hlavy do druhé za podmínky, že jsou určeny na stejný cíl ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje dotyčný fond, nebo že představují výdaje na technickou pomoc;
převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena postupem podle čl. 212 odst. 4.
Výdaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v čl. 47 odst. 4.
Pokud Komise převádí prostředky z EZZF podle prvního pododstavce po 31. prosinci, přijme související rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.
Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31.
Odchylně od čtvrtého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.
Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:
o převodech prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 49 tohoto nařízení, je-li jedinou podmínkou pro použití rezervy přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;
v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v hlavách spadajících do okruhu víceletého finančního rámce věnovaného vnější činnosti Unie, do hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.
Článek 31
Návrhy na převody předložené orgány Unie Evropskému parlamentu a Radě
Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 10 odst. 5 písm. b) k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku.
Návrh na převod je schválen nebo považován za schválený, pokud ve lhůtě šesti týdnů nastane některá z těchto událostí:
Evropský parlament a Rada návrh na převod schválí;
návrh na převod schválí buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;
Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod změnily nebo zamítly.
Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:
převod činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5 000 000 EUR;
převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 000 000 EUR.
Článek 32
Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení
Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 31 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou-li dospět ke společnému postoji o použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, upustí od rozhodnutí o tomto návrhu.
K návrhům na převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech musí být připojeny odpovídající podrobné podklady, které prokazují:
poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku pro rozpočtovou položku, v jejíž prospěch má být převod uskutečněn;
rozbor možností k přerozdělení prostředků.
KAPITOLA 7
Zásada řádného finančního řízení a výkonnosti
Článek 33
Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti
Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:
zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané dotčeným orgánem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;
zásady efektivnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosažením výsledků;
zásady účinnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo sledovaných cílů.
V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se:
cíle programů a činností stanoví předem;
pokrok při plnění cílů sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;
o pokroku i obtížích při plnění těchto cílů podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 41 odst. 3 prvním pododstavcem písm. h) a čl. 247 odst. 1 písm. e).
Článek 34
Hodnocení
V případě významných programů nebo činností, u nichž se očekávají významné ekonomické, environmentální nebo sociální dopady, může předběžné hodnocení proběhnout formou posouzení dopadů, jež vedle splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci analyzuje různé možné způsoby plnění rozpočtu.
Článek 35
Povinné sestavování finančního výkazu
Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značný dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz vypracovaný orgánem Unie, který tuto změnu navrhuje.
Finanční výkaz uvádí finanční a ekonomické údaje, které legislativní orgán potřebuje k vyhodnocení nezbytnosti zásahu Unie. Uvádí příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a případné synergii.
V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků na závazky a na platby a pracovních míst, včetně míst externích pracovníků, a hodnocení jejich střednědobého, a je-li to možné, dlouhodobého finančního dopadu.
V tomto posouzení se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.
Článek 36
Vnitřní kontrola plnění rozpočtu
Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a musí být navržena tak, aby poskytla přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:
účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;
spolehlivosti výkazů;
ochrany majetku a informací;
předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;
náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.
Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména tyto prvky:
oddělení úkolů;
vhodnou strategii řízení rizik a kontroly, která zahrnuje kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;
zabránění střetu zájmů;
přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;
postupy sledování účinnosti a efektivnosti;
postupy přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;
pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.
Základem efektivní vnitřní kontroly je:
provádění vhodné strategie řízení rizik a kontroly koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;
poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;
tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;
včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;
jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ dotčených politik, včetně základních právních aktů týkajících se aspektů vnitřních kontrol;
odstranění několikanásobných kontrol;
zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.
KAPITOLA 8
Zásada transparentnosti
Článek 37
Uveřejňování účtů a rozpočtů
Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.
Co nejdříve a nejpozději čtyři týdny poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, se před úředním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní z podnětu Komise na internetových stránkách orgánů Unie ve všech jazycích podrobné číselné údaje.
Konsolidované roční účetní závěrky se uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů Unie.
Článek 38
Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací
Povinnost stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce platí i pro ostatní orgány Unie, pokud plní rozpočet v souladu s čl. 59 odst. 1.
Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 se s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména ochraně osobních údajů, uveřejní tyto informace:
jméno nebo název příjemce finančních prostředků;
lokalita příjemce finančních prostředků, totiž:
adresa příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba;
region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba;
částka, v jejíž výši byl přijat právní závazek;
povaha a účel opatření.
Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou uveřejňovány pouze ve vztahu k těm cenám, grantům, veřejným zakázkám a koncesím, jež byly uděleny či zadány na základě soutěže, řízení o udělení grantu či zadávacího řízení, a v případě odborníků, kteří byli vybráni podle čl. 237 odst. 2.
Informace uvedené v odst. 2 prvním pododstavci se neuveřejňují v případě:
podpor na vzdělávání vyplacených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám podle čl. 191 odst. 4 písm. b);
veřejných zakázek velmi nízké hodnoty zadaných odborníkům, kteří byli vybráni podle čl. 237 odst. 2, a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, která nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy I;
finanční podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů ve výši nedosahující 500 000 EUR;
rizika, že by zveřejněním u dotčených osob nebo subjektů byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků.
V případech uvedených v prvním pododstavci písm. c) se zpřístupněné informace omezují na statistické údaje, které jsou agregovány v souladu s relevantními kritérii, jako jsou geografická situace, ekonomická kategorie příjemců finančních prostředků, druh obdržené podpory a oblast politiky Unie, v jejímž rámci byla tato podpora poskytnuta.
Zveřejňování informací uvedených v odst. 2 prvním pododstavci týkajících se fyzických osob se zakládá na relevantních kritériích, jako jsou četnost nebo druh opatření a dotčené částky.
Subjekty určené podle čl. 63 odst. 3 uveřejní informace v souladu s odvětvovými pravidly. V souladu s příslušným právním základem se mohou tato odvětvová pravidla odchýlit od odstavců 2 a 3 tohoto článku, zejména pokud jde o uveřejňování osobních údajů, je-li to důvodné na základě kritérií uvedených v odst. 3 třetím pododstavci tohoto článku a s přihlédnutím ke specifické situaci v dotčeném odvětví.
Internetové stránky orgánů Unie musí obsahovat odkaz na webovou adresu, kde lze informace uvedené v odstavci 1 nalézt, nejsou-li uveřejněny přímo na vyhrazených internetových stránkách orgánů Unie.
Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o jediné webové stránce, na níž lze nalézt informace, které jí poskytly osoby, subjekty nebo orgány uvedené v odstavci 4, včetně odkazu na adresu těchto internetových stránek.
HLAVA III
SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU
KAPITOLA 1
Sestavování rozpočtu
Článek 39
Odhady příjmů a výdajů
Článek 40
Odhad rozpočtu subjektů Unie uvedených v článku 70
Každý subjekt Unie uvedený v článku 70 předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každý rok do 31. ledna v souladu se svým zřizujícím aktem návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje jeho roční a víceletý plán s odpovídajícím plánováním lidských a finančních zdrojů.
Článek 41
Návrh rozpočtu
Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 39. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů sestavených orgány Unie.
Skladba a uspořádání návrhu rozpočtu se řídí články 47 až 52.
Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem Unie.
Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.
Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něho začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.
K návrhu rozpočtu Komise přikládá:
srovnávací tabulku zahrnující návrh rozpočtu pro ostatní orgány Unie a původní finanční odhady ostatních orgánů Unie, jak byly zaslány Komisi, a uvádějící důvody toho, proč návrh rozpočtu případně obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány Unie;
každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů Unie, v němž je uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst a jenž zachycuje:
veškeré zaměstnance Unie, rozčleněné podle druhu pracovní smlouvy;
prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen;
počet skutečně obsazených pracovních míst k poslednímu dni roku předcházejícího roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, a roční průměr skutečně přítomných ekvivalentů plného pracovního úvazku za dotyčný předcházející rok v členění podle platové třídy, podle pohlaví a podle správního útvaru;
seznam pracovních míst podle oblastí politiky;
u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, místo skutečně zastávají, v členění podle funkčních skupin a případně platových tříd;
v případě subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 pracovní dokument, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje a rovněž veškeré informace o zaměstnancích podle písmene b) tohoto pododstavce;
pracovní dokument týkající se plánovaného čerpání prostředků na daný rozpočtový rok a zbývajících závazků;
pokud se jedná o prostředky na správu, pracovní dokument, který uvádí správní výdaje, jež má Komise vynaložit v rámci svého oddílu rozpočtu;
pracovní dokument týkající se pilotních projektů a přípravných akcí, který obsahuje rovněž posouzení výsledků a plánovaná následná opatření;
pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:
souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací;
vysvětlení, proč bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo;
programová prohlášení či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:
údaj o politikách a cílech Unie, k nimž má program přispívat;
jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie, mimo jiné v souladu se zásadou subsidiarity;
pokrok při plnění cílů programu, jak je stanoveno v článku 33;
plné odůvodnění navrhovaných změn ve výši prostředků, včetně analýzy nákladů a přínosů;
informace o míře provádění programu v běžném roce a v předchozím rozpočtovém roce;
souhrnný výkaz časového rozpisu plateb, uvádějící podle programu a podle okruhů souhrnný přehled plateb splatných v následujících rozpočtových letech a určených ke splnění rozpočtových závazků navržených v návrhu rozpočtu a přijatých v předchozích rozpočtových letech.
Pokud partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 4.
Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž pro každý finanční nástroj uvede:
odkaz na finanční nástroj a jeho základní právní akt spolu s obecným popisem nástroje, jeho dopadem na rozpočet, dobou jeho trvání a přidanou hodnotou příspěvku Unie;
finanční instituce zapojené do využívání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování čl. 155 odst. 2;
příspěvek finančního nástroje k dosažení cílů dotčeného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace;
plánované operace, včetně cílových objemů založených na cílové aktivaci mimorozpočtových zdrojů a očekávané výše soukromého kapitálu, který má být přilákán, nebo, není-li tento údaj k dispozici, na aktivačním účinku v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;
rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím a celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu;
průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančnímu nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálových účastí nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky;
příjmy a splátky podle čl. 209 odst. 3, uvedené samostatně, včetně hodnocení jejich využití;
hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;
celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena, včetně případných podmíněných závazků;
znehodnocení aktiv a uplatněné záruky za předchozí rok a příslušné kumulované hodnoty;
výkonnost finančního nástroje, včetně uskutečněných investic, cílového a dosaženého aktivačního účinku a multiplikačního účinku, a objem soukromého kapitálu, který se podařilo přilákat;
přidělené zdroje ve společném rezervním fondu a případně zůstatek na svěřenském účtu.
Pracovní dokument uvedený v prvním pododstavci obsahuje rovněž přehled správních výdajů vyplývajících ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů celkově i v členění podle spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů.
Komise vysvětlí důvody pro dobu uvedenou v prvním pododstavci písm. f), a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na její zkrácení.
V pracovním dokumentu uvedeném v prvním pododstavci se formou jasné a stručné tabulky shrnou informace podle jednotlivých finančních nástrojů.
Pokud Unie poskytla rozpočtovou záruku, připojí Komise k návrhu rozpočtu pracovní dokument, který pro každou rozpočtovou záruku a společný rezervní fond uvádí:
odkaz na rozpočtovou záruku a její základní právní akt spolu s obecným popisem rozpočtové záruky, jejím dopadem na finanční závazky rozpočtu, její dobou trvání a přidanou hodnotou podpory Unie;
protistrany u rozpočtové záruky, včetně záležitostí týkajících se uplatňování čl. 155 odst. 2;
příspěvek rozpočtové záruky k dosažení jejích cílů, měřený na základě zavedených ukazatelů, ve vhodných případech včetně zeměpisné diverzifikace a aktivace zdrojů soukromého sektoru;
informace o operacích, na něž se rozpočtová záruka vztahuje, v agregované podobě a členění podle odvětví, zemí a nástrojů, případně včetně portfolií a podpory kombinované s ostatními akcemi Unie;
částku převedenou příjemcům finančních prostředků a posouzení aktivačního účinku dosaženého u projektů podpořených na základě rozpočtové záruky;
informace agregované stejným způsobem, jaký je uveden v písmenu d), o čerpání rozpočtové záruky, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jiných obdržených platbách;
informace o finančním řízení, výkonnosti a riziku společného rezervního fondu na konci předchozího kalendářního roku;
efektivní míru tvorby rezerv ve společném rezervním fondu a případně následné operace uskutečněné v souladu s čl. 213 odst. 4;
finanční toky ve společném rezervním fondu během předchozího rozpočtového roku a rovněž významné operace a veškeré relevantní informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena;
posouzení udržitelnosti podmíněných závazků hrazených z rozpočtu, které vyplývají z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci, podle čl. 210 odst. 3.
Pokud Komise používá svěřenské fondy Unie pro vnější činnost, připojí k návrhu rozpočtu podrobný pracovní dokument o činnostech podporovaných těmito svěřenskými fondy včetně:
jejich využívání, což zahrnuje informace o ujednáních se subjekty využívajícími svěřenské fondy týkajících se monitorování;
nákladů na jejich správu;
příspěvků od jiných dárců než Unie;
předběžného posouzení jejich výkonnosti na základě podmínek stanovených v čl. 234 odst. 3;
popisu toho, jak jejich činnost přispěla k plnění cílů stanovených v základním právním aktu nástroje, ze kterého byl příspěvek Unie do svěřenských fondů poskytnut.
K návrhu rozpočtu připojí Komise pracovní dokument, v němž jsou pro každou rozpočtovou položku, která má obdržet vnitřní nebo vnější účelově vázané příjmy, uvedeny tyto údaje:
odhadovaná výše těchto příjmů, jež mají být obdrženy;
odhadovaná výše těchto příjmů přenesených z předchozích let.
V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU ( 7 ) předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:
veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnější činností Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;
celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí.
V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 10 se rovněž uvádí:
počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;
zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie;
počet pracovních míst schválených na daný rozpočtový rok a na předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst obsazených diplomaty, kteří byli vysláni členskými státy, a úředníky Unie;
podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně členění podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci, a prostředků požadovaných v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě požadovaných prostředků.
Článek 42
Návrh na změnu návrhu rozpočtu
Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jiného orgánu Unie, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě jeden nebo více návrhů na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou zahrnovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.
Článek 43
Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu
Článek 44
Návrh opravného rozpočtu
Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, za těchto okolností:
zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 18 zůstatek z předchozího rozpočtového roku;
přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz;
aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby.
V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností, zejména s ohledem na uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.
Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a dotčené jiné orgány Unie možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nedočerpání prostředků.
Na opravné rozpočty se použije článek 43. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.
Článek 45
Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu
Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.
KAPITOLA 2
Skladba a uspořádání rozpočtu
Článek 46
Skladba rozpočtu
Rozpočet se skládá z:
celkového výkazu příjmů a výdajů;
jednotlivých oddílů pro každý orgán Unie, s výjimkou Evropské rady a Rady, které mají společný oddíl, rozdělený na výkazy příjmů a výdajů.
Článek 47
Rozpočtová nomenklatura
Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla programu nebo oblasti činnosti.
Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky. Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.
Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, usnadňovat identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účelné plnění rozpočtu.
Pokud jsou správní prostředky uspořádány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:
výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;
výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce;
výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;
výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc bezprostředně související s prováděním programů.
Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.
Článek 48
Záporné příjmy
Článek 49
Předběžné prostředky
Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do ní zapisují v kterémkoli z těchto případů:
v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt;
existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v dotčených rozpočtových položkách čerpány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu provedeném postupem podle čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 31 tohoto nařízení v ostatních případech.
Článek 50
Záporná rezerva
Oddíl rozpočtu týkající se Komise může obsahovat „zápornou rezervu“ o maximální výši 200 000 000 EUR. Tato rezerva, která se zapisuje ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.
Záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů provedených postupem podle článků 30 a 31.
Článek 51
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech
Článek 52
Uspořádání rozpočtu
Rozpočet uvádí:
v celkovém výkazu příjmů a výdajů:
odhadované příjmy Unie za běžný rozpočtový rok („rok n“);
odhadované příjmy za rok n–1 a příjmy za rozpočtový rok n–2;
prostředky na závazky a na platby za rok n,
prostředky na závazky a na platby za rok n–1;
výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n–2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;
patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 47 odst. 1, včetně odkazů na případný základní právní akt a náležité vysvětlení k povaze a účelu prostředků;
v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje s uplatněním stejné skladby jako v písmenu a);
pokud se jedná o zaměstnance:
pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;
plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický vývoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;
plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty Unie uvedené v článku 70, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok. Pracovní místa Zásobovací agentury Euratomu jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně;
pokud jde o finanční pomoc a rozpočtové záruky:
v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ a jsou doplněny patřičnými poznámkami;
v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise:
v dokumentu přiloženém k oddílu rozpočtu týkajícímu se Komise jako informativní údaje, a to i o odpovídajících rizicích:
pokud se jedná o finanční nástroje, které mají být vytvořeny jinak než základním právním aktem:
rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím;
všeobecný popis finančních nástrojů, včetně doby jejich trvání a jejich dopadu na rozpočet;
plánované operace, včetně cílových objemů založených na očekávaném multiplikačním a aktivačním účinku;
pokud jde o finanční prostředky vynakládané osobami nebo subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):
odkaz na základní právní akt příslušného programu;
odpovídající rozpočtové položky;
obecný popis akce, včetně doby jejího trvání a jejího dopadu na rozpočet;
celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do kapitoly rozpočtu nazvané „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“, jež se člení na konkrétní články pokrývající výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahující konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise.
Článek 53
Pravidla pro plány pracovních míst
Každý orgán nebo subjekt Unie však může, s výjimkou platových tříd AD 14, AD 15 a AD 16, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:
není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;
není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst;
orgán nebo subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.
Tři týdny před provedením změn uvedených ve druhém pododstavci uvědomí daný orgán Unie o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud v této lhůtě Evropský parlament nebo Rada vznese náležitě odůvodněné námitky, daný orgán Unie změny neprovede a použije se postup podle článku 44.
KAPITOLA 3
Rozpočtová kázeň
Článek 54
Soulad s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím 2014/335/EU, Euratom
Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím 2014/335/EU, Euratom.
Článek 55
Soulad aktů Unie s rozpočtem
Je-li v důsledku uplatňování aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, není takový akt finančně prováděn až do odpovídající změny rozpočtu.
HLAVA IV
PLNĚNÍ ROZPOČTU
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 56
Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení
Článek 57
Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu
V každé výzvě učiněné v souvislosti s granty, veřejnými zakázkami nebo cenami prováděnými v přímém řízení musí být potenciální příjemci grantů, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Účetnímu dvoru nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo že si tyto údaje mohou předat schvalující osoby Komise a výkonné agentury uvedené v článku 69 tohoto nařízení a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 tohoto nařízení.
Článek 58
Základní právní akt a výjimky
Odchylně od odstavce 1 a s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou být následující prostředky čerpány bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:
prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce;
prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností;
prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU;
prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu jiných, než je její právo legislativní iniciativy na podání návrhů podle písmene b) tohoto odstavce, a na základě zvláštních pravomocí, které jí přímo svěřují články 154, 156, 159 a 160 Smlouvy o fungování EU, čl. 168 odst. 2, čl. 171 odst. 2, čl. 173 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, čl. 175 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU, čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, článek 190 Smlouvy o fungování EU, čl. 210 odst. 2 a čl. 214 odst. 6 Smlouvy o fungování EU a články 70 a 77 až 85 Smlouvy o Euratomu;
prostředky na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti.
Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v odst. 2 písm. b) nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 50 000 000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nesmí překročit částku 100 000 000 EUR.
Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele.
K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků.
Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie pro řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o EU, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že je v prostoru operace nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad zaměstnanců orgánů Unie; tyto náklady zahrnují pojištění pro případ zvýšeného rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety.
Článek 59
Plnění rozpočtu jinými orgány Unie než Komisí
Tyto dohody umožňují převod prostředků nebo náhradu nákladů vyplývajících z jejich čerpání.
Článek 60
Pověření výkonem rozpočtových pravomocí
Komise může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.
Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.
ESVČ může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.
Článek 61
Střet zájmů
KAPITOLA 2
Způsoby plnění rozpočtu
Článek 62
Způsoby plnění rozpočtu
Komise plní rozpočet těmito způsoby:
přímo (dále jen „přímé řízení“), jak je uvedeno v článcích 125 až 153, prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 60 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur uvedených v článku 69;
ve sdíleném řízení s členskými státy (dále jen „sdílené řízení“), jak je uvedeno v článku 63 a článcích 125 až 129;
nepřímo (dále jen „nepřímé řízení“), jak je stanoveno v článcích 125 až 149 a 154 až 159, v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až d), a to tak, že pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu:
třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;
mezinárodní organizace či jejich agentury ve smyslu článku 156;
Evropskou investiční banku (EIB) nebo Evropský investiční fond (EIF) nebo obě, jednají-li jako skupina (dále jen „skupina EIB“);
subjekty uvedené v článcích 70 a 71;
veřejnoprávní subjekty, včetně organizací členských států;
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, včetně organizací členských států, v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky;
soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
Pokud jde o první pododstavec písm. c) bod vi), může být výše požadovaných finančních záruk stanovena v příslušném základním právním aktu a může být omezena na maximální výši příspěvku Unie pro dotyčný subjekt. V případě více ručitelů se v dohodě o přiznání příspěvku upřesní rozdělení výše celkové odpovědnosti, kterou mají záruky krýt, a může v ní být stanoveno, že odpovědnost každého ručitele je úměrná jeho příspěvku pro daný subjekt.
Pro účely sdíleného řízení se použijí nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v odvětvových pravidlech.
Pro účely nepřímého řízení Komise uplatňuje hlavu VI a v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk hlavy VI a X. Prováděcí subjekty uplatňují nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v dotčené dohodě o přiznání příspěvku.
Komise nezajišťuje externě prostřednictvím smluv v souladu s hlavou VII tohoto nařízení úkoly, které zahrnují výkon veřejné moci a použití pravomoci volného uvážení.
Článek 63
Sdílené řízení s členskými státy
Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:
zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly;
určí subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie v souladu s odstavcem 3 a dohlížejí na tyto subjekty;
předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují;
v souladu s tímto nařízením a s odvětvovými pravidly spolupracují s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 ( 8 ) také s Úřadem evropského veřejného žalobce.
Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí předběžné a následné kontroly, včetně, je-li to vhodné, kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku operací vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.
Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla nebo zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.
Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své auditní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.
Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda účinně fungují.
Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.
Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.
Subjekty určené podle odstavce 3:
zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování;
používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;
poskytují informace požadované podle odstavců 5, 6 a 7;
v souladu s čl. 38 odst. 2 až 6 zajišťují následné uveřejňování.
Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:
výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě;
každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.
Výkaz uvedený v odst. 5 písm. a) zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:
jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;
výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;
zavedené kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací.
Lhůtu stanovenou na 15. únor podle odstavce 5 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.
Členské státy mohou na vhodné úrovni uveřejnit informace uvedené v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci.
Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi prohlášení podepsané na patřičné úrovni.
Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:
uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, že je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;
vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;
přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.
Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 74 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto odstavce.
KAPITOLA 3
Evropské úřady a subjekty Unie
Článek 64
Působnost evropských úřadů
Evropské úřady v mezích své působnosti:
plní povinné úkoly stanovené v jejich zřizovacím aktu či jiných právních aktech Unie;
mohou v souladu s článkem 66 plnit nepovinné úkoly schválené jejich řídícími výbory po uvážení nákladů a přínosů a souvisejících rizik pro dotčené strany.
Článek 65
Prostředky evropských úřadů
Příloha uvedená v prvním pododstavci má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.
Prostředky zapsané v uvedené příloze:
pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění povinných úkolů stanovených v jejich zřizovacím aktu nebo v jiných právních aktech Unie;
mohou pokrývat finanční potřeby evropského úřadu při plnění úkolů vyžadovaných orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady a agenturami zřízenými Smlouvami nebo na základě Smluv a schválených v souladu se zřizovacím aktem daného úřadu.
Článek 66
Nepovinné úkoly
Za účelem plnění nepovinných úkolů uvedených v čl. 64 odst. 2 písm. b) může evropský úřad:
přijmout pověření svého ředitele od orgánů Unie, subjektů Unie a jiných evropských úřadů spolu s pověřením k výkonu pravomocí schvalující osoby ve vztahu k prostředkům zapsaným v oddíle rozpočtu týkajícím se daného orgánu Unie, subjektu Unie nebo jiného evropského úřadu;
uzavírat ad hoc meziútvarové dohody s orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady nebo třetími stranami.
Článek 67
Účetní záznamy evropských úřadů
Článek 68
Použitelnost na Zásobovací agenturu Euratomu
Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.
Článek 69
Výkonné agentury
Článek 70
Subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu
Článek 71
Subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru
Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou vlastní finanční pravidla své činnosti.
Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269, jimiž doplní toto nařízení o vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež stanoví zásady, které jsou nezbytné pro zajištění řádného finančního řízení finančních prostředků Unie a které budou založeny na článku 154.
Finanční pravidla subjektů partnerství veřejného a soukromého sektoru se smějí odchýlit od vzorového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise.
Na subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru se vztahuje čl. 70 odst. 4 až 7.
KAPITOLA 4
Účastníci finančních operací
Článek 72
Oddělení funkcí
Článek 73
Schvalující osoba
Článek 74
Pravomoci a povinnosti schvalující osoby
Četnost a hloubku předběžných kontrol určuje příslušná schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci předběžné kontroly vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu.
Operaci ověřují vždy jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří operaci ověřují, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ji zahájili.
Následné kontroly nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za předběžné kontroly. Zaměstnanci odpovědní za následné kontroly nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za předběžné kontroly.
Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a příjemcům grantů se poskytnou při podpisu grantové dohody.
V každém orgánu Unie pověřená schvalující osoba zajišťuje, aby:
dále pověřeným schvalujícím osobám a jejich zaměstnancům byly poskytovány pravidelně aktualizované a náležité informace a odborná příprava týkající se kontrolních standardů a metod a technik, jež byly pro tyto účely vyvinuty;
byla v případě potřeby přijata opatření, která zajišťují účinné a efektivní fungování kontrolních systémů v souladu s odstavcem 2.
V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec orgány a subjekty určené ve služebním řádu a v rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakémkoli podezřelém protiprávním jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.
Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu Unie každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:
údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;
zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení a
zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.
Výroční zpráva o činnosti obsahuje informace o provedených operacích s odkazem na cíle a hlediska výkonnosti stanovené ve strategických plánech, rizika spojená s těmito operacemi, využití poskytnutých zdrojů a efektivnost a účinnost systémů vnitřní kontroly. Zahrnuje celkové posouzení nákladů a přínosů kontrol a informace o tom, do jaké míry schválené operační výdaje přispívají k dosažení strategických cílů Unie a vytvářejí přidanou hodnotu Unie. Komise vypracuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.
Výroční zprávy o činnosti schvalujících osob a případně pověřených schvalujících osob orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie za každý rozpočtový rok se uveřejňují ve snadno dostupné formě na internetových stránkách příslušného orgánu Unie, evropského úřadu nebo subjektu Unie nejpozději 1. července následujícího rozpočtového roku, s náležitým ohledem na ochranu důvěrnosti a bezpečnosti.
Článek 75
Uchovávání podkladů schvalujícími osobami
Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.
Aniž je dotčen první pododstavec, uchovávají se doklady o operacích v každém případě do konce roku následujícího po roce, v němž jsou tyto operace uzavřeny s konečnou platností.
Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno vymaží, nejsou-li potřebné pro účely auditu, kontroly nebo udělení rozpočtového absolutoria. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 76
Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie
Za tímto účelem přijmou vedoucí delegací Unie opatření nezbytná k tomu, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit schopnost Komise dostát své odpovědnosti za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.
O jakékoli situaci nebo střetu priorit uvedených v druhém pododstavci, které vyvstanou, vedoucí delegací Unie neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.
Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány Unie, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.
Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, ať již na žádost Komise samotné nebo, v souvislosti s udělováním absolutoria, na žádost Evropského parlamentu.
Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování vedoucích delegací Unie nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU.
Článek 77
Pravomoci a povinnosti účetního
Každý orgán Unie jmenuje účetního, který v daném orgánu odpovídá za:
řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;
přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou XIII;
vedení účetnictví v souladu s články 82 a 84;
stanovení účetních pravidel, postupů a účtové osnovy v souladu s články 80 až 84;
stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;
správu pokladny.
Pokud jde o úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. e), je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci.
Účetní Komise jedná rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.
Článek 78
Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního
Účetního vybírá orgán Unie na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.
V tomto případě přijmou nezbytná opatření proti střetu zájmů.
Nový účetní předvahu do jednoho měsíce ode dne jejího zaslání podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom k ní může vznést výhrady.
Předávací zpráva uvádí výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.
Článek 79
Pověření výkonem pravomocí účetního
Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance a správce zálohových účtů jmenované podle čl. 89 odst. 1.
Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.
Článek 80
Účetní pravidla
Článek 81
Organizace účetního systému
Článek 82
Vedení účetnictví
K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a účetními postupy uvedenými v čl. 77 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.
Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřenským bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie.
Schvalující osoby nadále plně odpovídají za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.
Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat a může požádat, aby příslušná schvalující osoba sestavila akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě případné nedostatky.
Schvalující osoba odpovídá za úplnost informací předaných účetnímu.
V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.
Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.
Jednotlivé orgány Unie rozhodnou, ve kterém útvaru mají být podklady uchovávány.
Článek 83
Obsah a vedení rozpočtových účtů
Rozpočtové účty k jednotlivým úrovním členění rozpočtu uvádějí:
v případě výdajů:
prostředky schválené v rozpočtu, včetně prostředků zapsaných v opravných rozpočtech, prostředky přenesené, prostředky, jež jsou k dispozici v důsledku výběru účelově vázaných příjmů, převody prostředků a celkovou výši prostředků, které jsou k dispozici;
prostředky na závazky a prostředky na platby rozpočtového roku;
v případě příjmů:
odhady zapsané v rozpočtu, včetně odhadů zapsaných v opravných rozpočtech, účelově vázané příjmy a celkovou výši odhadovaných příjmů;
inkasní nároky stanovené a částky inkasované za rozpočtový rok;
závazky, které zbývá zaplatit, a příjmy, které zbývá inkasovat, jež byly přeneseny z předchozích rozpočtových let.
Prostředky na závazky a prostředky na platby podle prvního pododstavce písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.
Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně:
použití přenesených prostředků a prostředků na daný rozpočtový rok;
vyrovnání zbývajících závazků.
Částky, jež zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, jsou na straně příjmů vykazovány odděleně.
Článek 84
Obecné účty
Článek 85
Bankovní účty
Za otevření těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.
Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.
Článek 86
Správa pokladny
Před přijetím závazku vůči třetí osobě potvrdí schvalující osoba totožnost příjemce platby, zjistí jeho právní postavení a platební údaje a zaznamená je do společného souboru orgánu Unie, za který účetní odpovídá, aby byla zajištěna transparentnost, odpovědnost a řádné provedení platby.
Účetní může uskutečňovat platby pouze v případě, že byly do společného souboru orgánu Unie, za který odpovídá, předem zapsáno právní postavení příjemce platby a jeho platební údaje.
Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právního postavení a platebních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před schválením platby ověřují platnost těchto údajů.
Článek 87
Inventární soupis majetku
Ověřují rovněž, zda zápisy v jejich inventárních soupisech odpovídají skutečnosti.
Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv se zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní postupy uvedené v článku 77.
Článek 88
Zálohové účty
V delegacích Unie mohou být zálohové účty používány rovněž k provádění plateb v omezené výši prostřednictvím rozpočtových postupů, je-li to efektivní a účinné vzhledem k místním požadavkům.
Maximální částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v případě, že je fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s rozpočtovými postupy, nesmí překročit 60 000 EUR na každou výdajovou položku.
V oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení výše prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok a v souladu s vnitřními předpisy Komise.
Článek 89
Zřízení a správa zálohových účtů
Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo, v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech, z řad ostatních zaměstnanců nebo, v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitřních předpisech Komise, ze zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, pokud jejich pracovní smlouvy zaručují rovnocennou úroveň ochrany z hlediska odpovědnosti, jaká se vztahuje na zaměstnance podle článku 95. Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštních předpokladů, jež prokazují diplomy, odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodné odborné přípravy.
V návrzích na rozhodnutí o zřízení zálohového účtu zajistí příslušná schvalující osoba, aby:
byly přednostně používány rozpočtové postupy, pokud existuje přístup k centrálnímu počítačovému účetnímu systému;
zálohové účty byly používány jen v náležitě odůvodněných případech.
V rozhodnutích o zřízení zálohového účtu upřesní účetní podmínky pro vedení a používání zálohových účtů.
Na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby rozhoduje účetní též o změně podmínek vedení zálohového účtu.
Zálohové operace vypořádává schvalující osoba do konce následujícího měsíce, tak aby bylo možno účetní zůstatek sesouhlasit se zůstatkem na bankovním účtu.
KAPITOLA 5
Odpovědnost účastníků finančních operací
Článek 90
Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení funkcí
Článek 91
Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci
Článek 92
Pravidla vztahující se na schvalující osoby
Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:
stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením;
opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu Unie vůči třetím osobám.
Stejný postup se použije i v případech, kdy se schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, nebo kdy se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že by okolnosti případu mohly takovou situaci způsobit.
Pokyny, jež byly potvrzeny za okolností uvedených v tomto odstavci, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti.
Vedoucí delegací Unie podávají v souladu s čl. 76 odst. 3 zprávu o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby mohla schvalující osoba vypracovat prohlášení uvedené v čl. 74 odst. 9.
Tento odstavec se vztahuje i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.
Článek 93
Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance
Aniž jsou dotčeny pravomoci OLAFu a správní samostatnost orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů nebo subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU ve vztahu k jejich zaměstnancům a s náležitým přihlédnutím k ochraně oznamovatelů, předloží jakékoli porušení tohoto nařízení nebo jiného předpisu týkajícího se finančního řízení nebo ověřování operací, jež bylo způsobeno jednáním či opomenutím zaměstnance, výboru uvedenému v článku 143 k získání stanoviska:
orgán oprávněný ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi;
příslušná schvalující osoba, včetně vedoucích delegací Unie a jejich zástupců v době jejich nepřítomnosti, kteří jednají jako dále pověřené schvalující osoby v souladu s čl. 60 odst. 2.
Pokud výbor uvědomí přímo zaměstnanec, předá výbor spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie, evropskému úřadu nebo subjektu či osobě a daného zaměstnance o této skutečnosti uvědomí. Orgán oprávněný ke jmenování může výbor požádat o stanovisko k případu.
Předtím, než žádost nebo jakékoli dodatečné informace předloží výboru, vyrozumí orgán oprávněný ke jmenování nebo případně schvalující osoba dotyčného zaměstnance o podkladech uvedených v prvním pododstavci, pokud toto vyrozumění závažným způsobem nenarušuje průběh dalších šetření, a poskytne mu příležitost se vyjádřit.
Pokud výbor vydává stanovisko uvedené v odstavci 1 tohoto článku, musí být složen z členů uvedených v čl. 143 odst. 2 a z těchto tří dalších členů, při jejichž jmenování se zohlední nutnost zabránit střetu zájmů:
zástupce orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi v dotčeném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě;
člena jmenovaného Výborem zaměstnanců dotčeného orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby;
člena právní služby orgánu Unie, který dotčeného zaměstnance zaměstnává.
Pokud výbor vydá stanovisko uvedené v odstavci 1, je určeno orgánu oprávněnému ke jmenování v dotyčném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě.
Článek 94
Pravidla vztahující se na účetní
Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:
ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;
neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;
inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;
opomenutí vybrat splatné příjmy.
Článek 95
Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů
Správce zálohových účtů může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:
ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;
nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;
uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;
opomenutí vybrat splatné příjmy.
KAPITOLA 6
Příjmové operace
Článek 96
Vlastní zdroje
Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě uvedeného rozhodnutí.
Pro účely účetnictví vydá schvalující osoba inkasní příkaz za účelem připsání prostředků na účet vlastních zdrojů nebo čerpání z tohoto účtu podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.
Článek 97
Odhady pohledávek
Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.
Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.
Článek 98
Stanovení pohledávky
Za účelem stanovení pohledávky příslušná schvalující osoba:
ověřuje, zda dluh existuje;
určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu; a
ověřuje podmínky splatnosti dluhu.
Stanovení pohledávky znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu.
Schvalující osoba zašle výzvu k úhradě neprodleně po stanovení pohledávky, nejpozději však ve lhůtě pěti let od okamžiku, kdy orgán Unie mohl za normálních okolností pohledávku uplatnit. Tato lhůta se nepoužije, pokud příslušná schvalující osoba zjistí, že i přes řádnou péči, kterou orgán Unie vynaložil, lze jeho opožděné jednání přičíst chování dlužníka.
Za účelem stanovení pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že:
pohledávka je jistá, tedy není ničím podmíněna;
pohledávka zní na pevnou a přesně vyjádřenou peněžitou částku;
pohledávka je splatná a neběží lhůta k její úhradě;
údaje o dlužníkovi jsou správné;
částka je zapsána ve správném rozpočtovém bodu;
podklady jsou v pořádku a
je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména pokud jde o kritéria uvedená v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b).
Výzvou k úhradě je dlužník informován o tom, že:
Unie stanovila pohledávku;
bude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě, nenabíhají úroky z prodlení;
nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b) tohoto pododstavce, nabíhají z ní úroky z prodlení, jejichž sazba je uvedena v článku 99; tím nejsou dotčeny zvláštní platné předpisy;
nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b), provede orgán Unie inkaso buď započtením, nebo propadnutím předem složených záruk;
účetní je ve výjimečných situacích oprávněn provést inkaso započtením před uplynutím lhůty uvedené v písmenu b) v případě, že je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a že se důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná; o důvodech a datu inkasa započtením je účetní povinen dlužníka předem vyrozumět;
nelze-li po provedení všech kroků podle písmene a) až e) tohoto pododstavce inkasovat celou částku, provede orgán Unie inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 100 odst. 2 nebo podáním žaloby.
Je-li po ověření údajů o dlužníkovi nebo na základě jiných příslušných informací, které jsou v té době k dispozici, zřejmé, že pohledávka spadá do jednoho z případů uvedených v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b) nebo že výzva k úhradě nebyla zaslána v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, rozhodne schvalující osoba po stanovení pohledávky a po dohodě s účetním o upuštění od inkasa podle článku 101 bez zaslání výzvy k úhradě.
Ve všech ostatních případech zašle schvalující osoba dlužníkovi vytištěnou výzvu k úhradě. O jejím zaslání je prostřednictvím finančního informačního systému vyrozuměn účetní.
Článek 99
Úroky z prodlení
Kromě případu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o:
osm procentních bodů, pokud je událostí, z jejíhož titulu pohledávka vznikla, veřejná zakázka na dodávky nebo na služby;
tři a půl procentního bodu ve všech ostatních případech.
Inkasní příkaz na částku odpovídající úrokům z prodlení se vystaví až po skutečném obdržení těchto úroků.
V případě pokut nebo jiných sankcí se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšená o:
jeden a půl procentního bodu, pokud dlužník složí finanční záruku, kterou účetní akceptuje namísto platby;
tři a půl procentního bodu ve všech ostatních případech.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie při výkonu své pravomoci podle článku 261 Smlouvy o fungování EU pokutu či jinou sankci zvýší, započítávají se úroky ze zvýšené částky ode dne vynesení dotyčného rozsudku Soudního dvora.
a
Článek 100
Schválení inkasa
Je-li to nutné k efektivní a včasné ochraně finančních zájmů Unie, mohou jiné orgány Unie za výjimečných okolností požádat Komisi, aby takové vykonatelné rozhodnutí přijala rovněž v jejich prospěch s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům nebo k členům či bývalým členům orgánu Unie, pokud se tyto orgány s Komisí dohodly na praktických opatřeních k uplatňování tohoto článku.
Má se za to, že výjimečné okolnosti existují v případě, kdy neexistuje vyhlídka na inkaso pohledávky dotčeným orgánem Unie prostřednictvím dobrovolné úhrady nebo započtením podle čl. 101 odst. 1 a kdy podmínky pro přijetí rozhodnutí o upuštění od inkasa podle čl. 101 odst. 2 a 3 nejsou splněny. Vykonatelné rozhodnutí ve všech případech stanoví, že je nárokované částky nutno zapsat do oddílu rozpočtu týkajícího se dotčeného orgánu Unie, který jedná jako schvalující osoba. Související příjmy se do rozpočtu zapisují jako obecné příjmy, s výjimkou případů, kdy představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3.
Nastane-li situace, jež by mohla inkaso ovlivnit, žádající orgán Unie Komisi vyrozumí a zasáhne na její podporu, bude-li vykonatelné rozhodnutí soudně napadeno.
Článek 101
Pravidla pro inkaso
Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce. Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky.
Účetní inkasuje částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu, jejich započtením v souladu s článkem 102.
Příslušná schvalující osoba může od inkasa stanovené pohledávky nebo její části upustit pouze v těchto případech:
pokud by předvídatelné náklady na inkaso překročily výši částky k inkasu a pokud by upuštění od inkasa nepoškodilo pověst Unie;
pokud je inkaso pohledávky nemožné z důvodů jejího stáří, prodlevy při odeslání výzvy k inkasu za podmínek stanovených čl. 98 odst. 2, platební neschopnosti dlužníka či jiného insolvenčního řízení;
pokud je inkaso v rozporu se zásadou proporcionality.
Pokud příslušná schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může přijetím rozhodnutí o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu.
V případě podle odst. 2 prvního pododstavce písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, jež předem stanoví její orgán Unie, a použije tato povinná a závazně použitelná kritéria:
povaha skutečností, s přihlédnutím k závažnosti nesrovnalosti, jež vedla ke stanovení pohledávky (podvod, opakování deliktu, úmysl, řádná péče, dobrá víra, zjevný omyl);
dopad, který by upuštění od inkasa pohledávky mělo na činnost Unie a její finanční zájmy (dotčená částka, riziko vytvoření precedentu, ohrožení autority práva).
Podle okolností případu příslušná schvalující osoba vezme tam, kde je to vhodné, v úvahu tato doplňující kritéria:
narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo upuštění od inkasa pohledávky vyvolat;
hospodářskou a sociální škodu, kterou by způsobilo inkaso celé pohledávky.
Dojde-li k chybě, příslušná schvalující osoba s uvedením náležitých důvodů stanovenou pohledávku nebo její část zruší.
Jednotlivé orgány Unie stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí pověření výkonem pravomoci zrušit stanovenou pohledávku.
Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, včetně nedostatků v řídících a kontrolních systémech.
Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.
Článek 102
Inkaso započtením
Za výjimečných okolností, kdy je nezbytné chránit finanční zájmy Unie a kdy se účetní důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná, může provést inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).
Souhlasí-li dlužník, může účetní inkaso provést započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).
Je-li dlužníkem vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních subjektů, informuje účetní o svém úmyslu provést inkaso započtením rovněž dotyčný členský stát, a to alespoň deset pracovních dní předem. Účetní však může po dohodě s dotyčným členským státem či správním subjektem provést inkaso započtením ještě před uplynutím této lhůty.
Článek 103
Postup vymáhání částek při neuskutečnění dobrovolné úhrady
Článek 104
Dodatečná platební lhůta
Ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou může účetní poskytnout dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu pouze na základě jeho odůvodněné písemné žádosti a za předpokladu, že dlužník splní tyto podmínky:
zaváže se, že za celou dodatečně poskytnutou lhůtu, počínaje dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), uhradí úroky vypočtené podle sazby v článku 99;
v zájmu ochrany práv Unie složí finanční záruku, kterou účetní orgánu Unie akceptuje a která kryje jistinu i úroky dluhu po splatnosti.
Záruku uvedenou v prvním pododstavci písm. b) může nahradit společné a nerozdílné ručení třetí osoby, jež schválí účetní orgánu Unie.
Ve výjimečných případech může účetní na žádost dlužníka upustit od požadavku na složení záruky podle prvního pododstavce písm. b), dojde-li na základě posouzení k názoru, že je dlužník ochoten a schopen platbu uhradit během dodatečné lhůty, avšak není schopen složit záruku a nachází se v obtížné finanční situaci.
Článek 105
Promlčecí lhůta
Lhůta pro promlčení nároků třetích osob vůči Unii počíná běžet dnem, kdy se podle odpovídajícího právního závazku stává nárok třetí osoby splatným.
Běh promlčecí lhůty nároků třetích osob vůči Unii se přerušuje úkonem, jejž Unii její věřitelé nebo osoby jednající jejich jménem oznámili a jehož účelem je inkaso pohledávky.
Článek 106
Řešení nároků Unie na vnitrostátní úrovni
V případě úpadkového řízení se s nároky Unie zachází stejně příznivě jako s nároky veřejných subjektů těch členských států, kde řízení o jejich vymáhání probíhá.
Článek 107
Pokuty, jiné sankce a úroky uložené orgány Unie
Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny subjektu, který je zaplatil, se do rozpočtu nezapisují.
Článek 108
Inkaso pokut a jiných sankcí uložených orgány Unie
Po vyčerpání všech právních prostředků nápravy a v případě, že pokuta nebo jiná sankce byla potvrzena Soudním dvorem Evropské unie, nebo v případě, že rozhodnutí o uložení takové pokuty nebo jiné sankce již nemůže být u Soudního dvora Evropské unie napadeno, se přijme některé z těchto opatření:
předběžně vybrané částky a výnosy z nich plynoucí se zapíší do rozpočtu v souladu s čl. 107 odst. 2;
případná složená finanční záruka propadá a odpovídající částky se zapíší do rozpočtu.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie částku pokuty nebo jiné sankce zvýšil, použijí se první pododstavec písm. a) a b) tohoto odstavce na částky podle původního rozhodnutí orgánu Unie nebo případně na částku stanovenou v dřívějším rozsudku Soudního dvora Evropské unie v témže řízení. Účetní Komise vybere částku odpovídající zvýšení a splatným úrokům podle čl. 99 odst. 4 a tato částka se zapíše do rozpočtu.
Po vyčerpání všech právních prostředků nápravy a v případě, že byla pokuta či jiná sankce zrušena nebo byla jejich částka snížena, se přijme některé z těchto opatření:
předběžně vybrané částky nebo v případě snížení jejich příslušná část včetně případných výnosů se vrátí dotčené třetí osobě;
případná složená finanční záruka je odpovídajícím způsobem uvolněna.
Je-li v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) celkový výnos z předběžně vybraných částek záporný, odečte se vzniklá ztráta z částky, která má být vrácena.
Článek 109
Vyrovnávací úroky
Aniž jsou dotčeny čl. 99 odst. 2 a čl. 116 odst. 5, použije se jako úroková sazba v jiných případech než u pokut nebo jiných sankcí podle článků 107 a 108, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie nebo v důsledku smírného řešení, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce. Tato úroková sazba nesmí být záporná. Úroky plynou ode dne uhrazení částky, která má být vrácena, až do dne splatnosti částky k vrácení.
Pokud by byla celková úroková sazba záporná, stanoví se na nula procent.
KAPITOLA 7
Výdajové operace
Článek 110
Rozhodnutí o financování
První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije v případě prostředků na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti, které lze čerpat bez základního právního aktu v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. e), výdajů na administrativní podporu a příspěvků pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71.
Rozhodnutí o financování představuje současně roční nebo víceletý pracovní program a přijímá se podle potřeby co nejdříve po přijetí návrhu rozpočtu, v zásadě však nejpozději do 31. března roku, v němž se pracovní program provádí. Pokud příslušný základní právní akt stanoví zvláštní postupy pro přijetí rozhodnutí o financování nebo pracovního programu nebo obojího, použijí se tyto postupy na danou část rozhodnutí o financování, která představuje pracovní program, v souladu s požadavky uvedeného základního právního aktu. Část, která představuje pracovní program, se uveřejní na internetových stránkách dotyčného orgánu Unie neprodleně po jeho přijetí a před jeho provedením. Rozhodnutí o financování uvádí celkovou částku, na niž se vztahuje, a obsahuje popis akcí, které mají být financovány. Upřesňuje:
základní právní akt a rozpočtovou položku;
sledované cíle a očekávané výsledky;
způsoby plnění rozpočtu;
jakékoli další informace vyžadované v základním právním aktu pro daný pracovní program.
Vedle údajů uvedených v odstavci 2 rozhodnutí o financování stanoví:
v případě grantů: druh žadatelů, na něž se zaměřuje výzva k podávání návrhů nebo přímé udělení grantů, a souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro granty;
v případě zadávání veřejných zakázek: souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky;
v případě příspěvků do svěřenských fondů Unie podle článku 234: prostředky vyhrazené pro svěřenský fond na daný rok a výši částek plánovaných na dobu trvání fondu z rozpočtu i od jiných dárců;
v případě cen: druh účastníků, jimž je soutěž určena, souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro soutěž a zvláštní odkaz na ceny s jednotkovou hodnotou přesahující 1 000 000 EUR;
v případě finančních nástrojů: částku přidělenou na finanční nástroj;
v případě nepřímého řízení: osobu nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo kritéria, která se použijí k výběru této osoby nebo tohoto subjektu;
v případě příspěvků do nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů: částku přidělenou na nástroj nebo platformu kombinování zdrojů a seznam subjektů zapojených do nástroje nebo platformy kombinování zdrojů;
v případě rozpočtových záruk: výši ročního financování a částku případné rozpočtové záruky, která má být uvolněna.
Víceleté rozhodnutí o financování musí být v souladu s finančním plánem uvedeným v čl. 41 odst. 2 a uvádět, že provádění rozhodnutí je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí rozpočtu nebo podle systému prozatímních dvanáctin.
Článek 111
Výdajové operace
Na konci období uvedených v článku 114 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší.
Při provádění operací příslušná schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení.
Příslušná schvalující osoba přijme rozpočtový závazek před přijetím právního závazku vůči třetím osobám nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu Unie podle článku 234.
Druhý pododstavec tohoto pododstavce se nevztahuje na:
právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které přijala Komise nebo kterýkoli jiný orgán Unie v rámci své správní samostatnosti;
operace humanitární pomoci, operace v oblasti civilní ochrany a pomoc pro řešení krizí, pokud je pro efektivní zásah Unie nezbytné, aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem.
V případech uvedených ve třetím pododstavci písm. b) se rozpočtový závazek zaúčtuje co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám.
Příslušná schvalující osoba po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat, potvrdí výdaj tím, že schválí zaúčtování výdaje k tíži rozpočtu. Za tímto účelem:
ověří existenci věřitelova nároku;
určí nebo ověří skutečnost a výši pohledávky vystavením doložky „správnost ověřena“;
ověří splnění podmínek splatnosti pohledávky.
Bez ohledu na první pododstavec se potvrzení výdaje vztahuje rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě je dopad na účetní systém omezen na obecné účty.
Vystavením doložky „správnost ověřena“ příslušná schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že:
v případě předběžného financování byly splněny podmínky, jež pro platbu předběžného financování stanoví právní závazek;
v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek byly řádně poskytnuty služby uvedené ve smlouvě nebo provedeny dodávky či stavební práce;
v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů splňuje akce nebo pracovní program, které příjemce grantu provedl, ve všech ohledech podmínky grantové dohody a případné náklady, jež příjemce grantu vykázal, jsou způsobilé.
V případě uvedeném ve druhém pododstavci písm. c) platí, že odhady nákladů nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 186 odst. 3. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu.
Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu. Použití tohoto systému může být nařízeno rovněž tehdy, pokud to výslovně povolí účetní v souladu s čl. 86 odst. 3.
Článek 112
Druhy rozpočtových závazků
Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin:
individuální: pokud je určen příjemce finančních prostředků i částka výdajů;
souhrnné: pokud není určen alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku;
předběžné: pokud je určen ke krytí běžných výdajů na řízení EZZF, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2, a běžných výdajů na řízení a buď částka výdajů, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.
Aniž je dotčen první pododstavec písm. c), mohou být běžné výdaje na řízení týkající se delegací Unie a zastoupení Unie kryty z předběžných rozpočtových závazků i v případě, kdy jsou částka a konečný příjemce určeni.
Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu.
Na základě dohod o financování v oblasti přímé finanční pomoci třetím zemím včetně rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, lze provádět platby, aniž by bylo zapotřebí přijímat další právní závazky.
Ustanovení odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije, pokud se souhrnný rozpočtový závazek plní uzavřením dohody o financování.
Článek 113
Přidělování prostředků EZZF na závazky
Závazky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se odečtou od předběžných souhrnných rozpočtových závazků uvedených v odstavci 1.
Článek 114
Lhůty pro závazky
Pokud souhrnný rozpočtový závazek vede k udělení ceny uvedené v hlavě IX, musí být právní závazek podle čl. 207 odst. 4 přijat do 31. prosince roku n+3.
Pokud v případě vnější činnosti souhrnný rozpočtový závazek vede k dohodě o financování uzavřené se třetí zemí, musí být tato dohoda uzavřena do 31. prosince roku n+1. V tomto případě kryje souhrnný rozpočtový závazek celkové náklady na právní závazky přijaté k provedení dohody o financování ve lhůtě tří let ode dne jejího uzavření.
V následujících případech však může souhrnný rozpočtový závazek krýt celkové náklady na právní závazky přijaté do konce doby provádění dohody o financování:
akce financované větším počtem dárců;
operace kombinování zdrojů;
právní závazky týkající se auditu a hodnocení;
za těchto výjimečných okolností:
změn již přijatých právních závazků;
právních závazků přijatých po předčasném ukončení platnosti stávajícího právního závazku;
změn provádějícího subjektu.
Ustanovení odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavec se nevztahují na tyto víceleté programy, pro jejichž provádění se využívají části závazků:
nástroj předvstupní pomoci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ( 10 );
evropský nástroj sousedství, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ( 11 ).
V případech uvedených v prvním pododstavci Komise v souladu s odvětvovými pravidly automaticky zruší závazek k těmto prostředkům.
Článek 115
Druhy plateb
Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se smlouvou, dohodou nebo základním právním aktem; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:
platbu celé dlužné částky;
platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:
předběžným financováním poskytujícím peněžní prostředky, jež může být rozloženo na splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení; částka tohoto předběžného financování se vyplácí buď na základě smlouvy, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou podmínky dané smlouvy nebo dohody dodrženy;
jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce nebo částečné plnění smlouvy či dohody, jež lze v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním, aniž je dotčen základní právní akt;
jedinou výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce provedena nebo smlouva či dohoda splněna v plném rozsahu;
vložení prostředků do společného rezervního fondu zřízeného podle článku 212.
Výplatou zůstatku jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů. K vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz.
U grantových dohod, smluv nebo dohod o přiznání příspěvku s hodnotou přesahující 5 000 000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Uvedené informace nelze použít při zúčtování předběžného financování, mohou však být využity schvalující osobou i účetním k dodržení čl. 82 odst. 2.
Pro účely druhého pododstavce musí být do přijatých právních závazků vložena vhodná ustanovení.
Článek 116
Platební lhůty
Platby se uskuteční do:
90 kalendářních dnů v případě dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;
60 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;
30 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod.
Tato lhůta počíná běžet dnem doručení žádosti o platbu.
Za den platby se považuje den, k němuž byla platba připsána k tíži účtu orgánu Unie.
Žádost o platbu musí uvádět tyto základní údaje:
totožnost věřitele;
částku;
měnu;
datum.
Chybí-li alespoň jeden ze základních údajů, je žádost o platbu zamítnuta.
O zamítnutí a jeho důvodech je věřitel vyrozuměn písemně a co nejdříve, v každém případě však do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o platbu.
Příslušná schvalující osoba může platební lhůtu zastavit, pokud:
částka žádosti o platbu není splatná nebo
nebyly předloženy náležité podklady.
Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může platební lhůtu zastavit, aby ověřila, a to i kontrolami na místě, zda jsou výdaje způsobilé. Běh platební lhůty se obnoví dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo revidované dokumenty nebo kdy proběhne potřebné další ověření, včetně kontrol na místě.
Dotčení věřitelé musí být o důvodech zastavení lhůty informováni písemně.
S výjimkou členských států, EIB a EIF má věřitel po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nárok na úroky za těchto podmínek:
použijí se úrokové sazby uvedené v čl. 99 odst. 2;
úroky se platí za dobu, jež uplyne od kalendářního dne, který následuje po uplynutí platební lhůty uvedené v odstavci 1, až do dne zaplacení.
Nepřekračují-li však úroky vypočtené podle prvního pododstavce 200 EUR, jsou věřiteli uhrazeny pouze tehdy, pokud o to do dvou měsíců od připsání opožděné platby požádá.
KAPITOLA 8
Interní auditor
Článek 117
Jmenování interního auditora
Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.
Článek 118
Pravomoci a povinnosti interního auditora
Interní auditor odpovídá zejména za:
posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení práce útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;
posuzování efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.
Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace.
Každý orgán Unie posoudí, zda jsou doporučení ve zprávách jeho interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními orgány Unie.
Výroční zpráva o interním auditu uvádí systémové problémy, jež odhalil výbor zřízený podle článku 143, pokud vydává stanovisko uvedené v článku 93.
Článek 119
Pracovní program interního auditora
Článek 120
Nezávislost interního auditora
Článek 121
Odpovědnost interního auditora
Interního auditora jakožto zaměstnance může povolat k odpovědnosti za jeho jednání pouze jeho orgán Unie za podmínek uvedených v tomto článku.
Orgán Unie přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí oznámí osobě, jíž se vyšetřování týká. Uvedený orgán Unie může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnost jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotčený zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta osoba, jíž se vyšetřování týká.
Zpráva o vyšetřování je zaslána dotčené osobě, jíž se vyšetřování týká, a uvedený orgán Unie ji pak k této zprávě vyslechne.
Na základě zprávy a slyšení přijme uvedený orgán Unie buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 a přílohou IX služebního řádu. Rozhodnutí, jimiž se ukládají disciplinární opatření nebo peněžité sankce, musí být oznámena osobě, jíž se vyšetřování týká, a zaslána pro informaci ostatním orgánům Unie a Účetnímu dvoru.
Osoba, jíž se vyšetřování týká, může tato rozhodnutí napadnout žalobou u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených ve služebním řádu.
Článek 122
Žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie
Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie ve věci jakéhokoli jednání, jež se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Musí tak učinit do tří měsíců od kalendářního dne, kdy se o dotyčném jednání dozví.
O žalobách se jedná a rozhoduje podle čl. 91 odst. 5 služebního řádu.
Článek 123
Výbory pro pokrok v oblasti interního auditu
HLAVA V
SPOLEČNÁ PRAVIDLA
KAPITOLA 1
Pravidla pro přímé, nepřímé a sdílené řízení
Článek 124
Oblast působnosti
S výjimkou článku 138 se odkazy na právní závazky obsažené v této hlavě považují za odkazy na právní závazky, rámcové smlouvy a dohody o finančním rámcovém partnerství.
Článek 125
Forma příspěvků Unie
Příspěvky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem:
financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:
splnění podmínek stanovených v odvětvových pravidlech nebo rozhodnutích Komise, nebo
dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti;
úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly;
jednotkové náklady, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, pevnou částkou na jednotku;
jednorázové částky, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou;
paušální financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním podílem;
kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).
Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 181, odvětvovými pravidly nebo rozhodnutím Komise a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly. Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. c), d) a e) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 181 nebo odvětvovými pravidly a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly.
Článek 126
Křížové spoléhání se na posouzení
Komise se může zcela nebo částečně spolehnout na posouzení, která provedla ona sama či která provedly jiné subjekty, včetně dárců, pokud byla tato posouzení provedena s ohledem na plnění podmínek, jež jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro platný způsob plnění rozpočtu. Za tímto účelem podporuje Komise uznání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.
Článek 127
Křížové spoléhání se na audity
Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů, je základem celkové jistoty, jak je případně blíže upřesněno v odvětvových pravidlech, audit finančních výkazů a zpráv dokládajících využití finančního příspěvku Unie, pokud jej na základě mezinárodně uznávaných auditorských standardů poskytujících přiměřenou jistotu provedl nezávislý auditor, o jehož nezávislosti a způsobilosti existují dostatečné důkazy. Za tímto účelem se zpráva nezávislého auditora a související auditní dokumentace na žádost zpřístupní Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.
Článek 128
Využití již dostupných informací
Aby nebylo nutné žádat osoby a subjekt, kterým jsou finanční prostředky Unie poskytovány, o stejné informace více než jednou, využívají se v co největším rozsahu informace, které již orgány Unie, řídící orgány nebo jiné orgány a subjekty plnící rozpočet mají.
Článek 129
Spolupráce při ochraně finančních zájmů Unie
KAPITOLA 2
Pravidla pro přímé a nepřímé řízení
Článek 130
Finanční rámcová partnerství
V případě finančních rámcových partnerství uskutečňovaných prostřednictvím zvláštních grantů:
dohoda o finančním rámcovém partnerství vedle záležitostí uvedených v odstavci 2 upřesní:
povahu předpokládaných akcí nebo pracovních programů;
postup udělování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly uvedenými v hlavě VIII;
dohoda o finančním rámcovém partnerství a zvláštní grantová dohoda jako celek musí splňovat požadavky článku 201;
doba trvání finančního rámcového partnerství nesmí s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež jsou jasně uvedeny ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9, překročit čtyři roky;
finanční rámcové partnerství se uskutečňuje v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení se žadateli;
s ohledem na tvorbu programů, uveřejňování předem a udělování se k finančnímu rámcovému partnerství přistupuje jako ke grantu;
zvláštní granty na základě finančního rámcového partnerství se uveřejňují následně postupy podle článku 38.
Článek 131
Pozastavení, ukončení a snížení
Pokud se po udělení ukáže, že v udělovacím řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, může příslušná schvalující osoba:
odmítnout přijmout právní závazek nebo zrušit udělení ceny;
pozastavit platby;
pozastavit plnění právního závazku;
případně zrušit právní závazek úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků.
Příslušná schvalující osoba může pozastavit platby nebo plnění právního závazku, pokud:
se ukáže, že při plnění právního závazku došlo k nesrovnalostem, podvodům či porušení povinností;
je nutno ověřit, zda skutečně došlo k domnělé nesrovnalosti, podvodu či porušení povinností;
nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností zpochybňují spolehlivost nebo účinnost systémů vnitřní kontroly u osoby nebo subjektu vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo legalitu a správnost uskutečněných operací.
Pokud se domnělá nesrovnalost, podvod nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci písm. b) nepotvrdí, obnoví se plnění nebo platby co nejdříve.
V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) může příslušná schvalující osoba právní závazek zrušit úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků.
V případě financování uvedeného v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) může příslušná schvalující osoba výši příspěvku úměrně snížit, pokud bylo výsledků dosaženo nedostatečně, částečně či pozdě nebo pokud nebyly splněny příslušné podmínky.
Článek 132
Vedení záznamů
Článek 133
Sporné řízení a právní prostředky nápravy
Článek 134
Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky
Článek 135
Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik, vylučování hospodářských subjektů a ukládání peněžitých sankcí
Cílem tohoto systému je usnadnit:
včasné odhalení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež ohrožují finanční zájmy Unie;
vylučování osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1;
ukládání peněžitých sankcí příjemcům finančních prostředků podle článku 138.
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů se vztahuje na:
účastníky a příjemce finančních prostředků;
subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo subdodavatele zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;
všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a podle čl. 154 odst. 4, na základě informací oznámených podle čl. 155 odst. 6;
všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů, jež jsou výjimečně využívány v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a);
účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet podle článku 63 poskytly informace předané členskými státy v souladu s odvětvovými pravidly v souladu s čl. 142 odst. 2 písm. d);
sponzory podle článku 26.
Aniž je dotčen čl. 136 odst. 5, může příslušná schvalující osoba rozhodnout o vyloučení účastníka nebo příjemce finančních prostředků nebo o uložení peněžité sankce příjemci finančních prostředků a o uveřejnění souvisejících informací na základě předběžné kvalifikace uvedené v čl. 136 odst. 2 pouze po obdržení doporučení výboru uvedeného v článku 143.
Článek 136
Kritéria pro vyloučení a rozhodnutí o vyloučení
Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud se tato osoba nebo subjekt nachází v některé z těchto situací zakládajících vyloučení:
osoba nebo subjekt je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, jeho obchodní činnost je pozastavena nebo se nachází ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;
v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že osoba nebo subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;
bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení tím, že porušily platné právní předpisy či etické zásady platné v oboru, v němž působí, anebo tím, že se dopustily protiprávního jednání, jež má dopad na jejich profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, včetně zejména následujícího jednání:
úmyslného či nedbalostního zkreslování informací nezbytných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo k ověření splnění kritérií způsobilosti či kritérií pro výběr anebo při plnění právního závazku;
uzavření dohody s jinými osobami nebo subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;
porušení práv duševního vlastnictví;
pokusu o ovlivnění rozhodnutí příslušné schvalující osoby během udělovacího řízení;
pokusu získat důvěrné informace, jež by je neoprávněně zvýhodnily v udělovacím řízení;
bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí, podle něhož jsou osoba nebo subjekt vinny z některého z následujících činů:
korupce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2017/1371, aktivní korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 ( 15 ), jednání uvedeného v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ( 16 ) nebo korupce, jak je vymezena v jiných platných právních předpisech;
jednání souvisejícího se zločinným spolčením podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ( 17 );
praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 18 );
teroristických trestných činů ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ( 19 ) nebo trestných činů spojených s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo návodu či pomoci při jejich spáchání nebo pokusu o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí;
dětské práce a jiných trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ( 20 );
osoba nebo subjekt se při dodržování povinností v rámci plnění právního závazku financovaného z rozpočtu dopustily závažných pochybení, jež:
vedla k předčasnému ukončení právního závazku;
vedla k uplatnění nároku na náhradu škody nebo jiných smluvních sankcí; nebo
zjistily schvalující osoba, OLAF nebo Účetní dvůr při kontrolách, auditech či šetřeních;
bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ( 21 );
bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož osoba nebo subjekt vytvořily subjekt v jiné jurisdikci s cílem obejít fiskální, sociální nebo jakékoli jiné právní povinnosti v jurisdikci, pod kterou spadá jeho sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání;
bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož byl subjekt vytvořen za účelem uvedeným v písmeni g).
Předběžná kvalifikace uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce nepředjímá posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 příslušnými orgány členských států podle vnitrostátního práva. Příslušná schvalující osoba přezkoumá své rozhodnutí vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 nebo uložit příjemci finančních prostředků peněžitou sankci neprodleně po oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí. Pokud pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí nestanoví dobu vyloučení, stanoví ji příslušná schvalující osoba na základě zjištěných skutečností a jiných zjištění a s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 143.
Pokud z takového pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí vyplývá, že se osoba nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 nedopustily jednání, na které se vztahuje předběžná právní kvalifikace a kvůli němuž byly vyloučeny, příslušná schvalující osoba vyloučení neprodleně ukončí a nahradí veškeré případně uložené peněžité sankce.
Mezi skutečnosti a zjištění uvedené v prvním pododstavci patří zejména:
skutečnosti zjištěné při auditech nebo vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Účetního dvora, OLAFu nebo interního auditora nebo při jakémkoli jiném auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby;
správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným dozorčím orgánem odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;
skutečnosti uvedené v rozhodnutích osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);
informace předané v souladu s čl. 142 odst. 2 písm. d) subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b);
rozhodnutí Komise týkající se porušení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení práva Unie nebo členského státu v oblasti hospodářské soutěže.
Veškerá rozhodnutí příslušné schvalující osoby vydaná podle článků 135 až 142 a případná doporučení výboru uvedeného v článku 143 se přijímají v souladu se zásadou proporcionality, přičemž se zohlední zejména:
závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst;
doba, která od daného jednání uplynula;
doba trvání daného jednání a jeho případné opakování;
případný úmysl nebo míra nedbalosti;
v případech uvedených v odst. 1 písm. b) skutečnost, zda se jedná o omezenou částku;
jiné zmírňující okolnosti, jako například:
míra spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 s relevantním příslušným orgánem a přínos dané osoby nebo subjektu pro vyšetřování uznaný příslušnou schvalující osobou, nebo
sdělení situace zakládající vyloučení prostřednictvím prohlášení podle čl. 137 odst. 1.
Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2, pokud se:
fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 nebo která má pravomoc tuto osobu nebo subjekt zastupovat, rozhodovat jejich jménem nebo je kontrolovat, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až h) tohoto článku;
fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku;
fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro plnění právního závazku, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až h).
Příslušná schvalující osoba, po přihlédnutí k případnému doporučení výboru uvedeného v článku 143, nevyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení nebo z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud:
dotyčná osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření uvedená v odstavci 7 tohoto článku v míře dostatečné k prokázání své spolehlivosti. Toto písmeno se nepoužije v případě uvedeném v odst. 1 písm. d) tohoto článku;
osoba nebo subjekt jsou nepostradatelné pro zajištění kontinuity služby, a to po omezenou dobu a do okamžiku přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 7 tohoto článku;
takové vyloučení by bylo nepřiměřené s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3 tohoto článku.
Ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto článku se nepoužije rovněž na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.
Pokud příslušná schvalující osoba v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 nevyloučí, uvede příslušné důvody a informuje o nich výbor uvedený v článku 143.
Nápravná opatření uvedená v odst. 6 prvním pododstavci písm. a) zahrnují zejména:
opatření s cílem určit původ situace zakládající důvod pro vyloučení a konkrétní technická, organizační a personální opatření v dané oblasti podnikání nebo činnosti osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2, která jsou vhodná pro nápravu daného jednání a prevenci jeho dalšího výskytu;
doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 přijaly opatření s cílem nahradit nebo napravit škodu nebo újmu způsobenou finančním zájmům Unie na základě situace zakládající vyloučení;
doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 zaplatily veškeré pokuty uložené příslušným orgánem nebo daně či příspěvky na sociální zabezpečení podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo jejich platbu zajistily.
Článek 137
Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení
Účastník rovněž prohlásí, zda se následující osoby nebo subjekty nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. c) až h):
fyzické nebo právnické osoby, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole;
skuteční majitelé účastníka ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849.
Účastník nebo příjemce finančních prostředků neprodleně informují příslušnou schvalovací osobu o jakýchkoli změnách oznámených situací.
V příslušných případech zájemce nebo uchazeč předloží táž prohlášení jako prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci podepsaná subdodavatelem či jiným subjektem, jehož způsobilosti hodlá využít.
Příslušná schvalující osoba prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci nevyžaduje, jestliže již byla předložena pro účely jiného udělovacího řízení, pokud se situace nezměnila a od jejich vydání uplynul nejvýše jeden rok.
Příslušná schvalující osoba může upustit od požadavků uvedených v prvním a druhém pododstavci u veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, jejichž hodnota nepřesahuje částku uvedenou v bodě 14.4 přílohy I.
Kdykoli si to příslušná schvalující osoba vyžádá nebo pokud je to nezbytně nutné pro zajištění řádného vedení řízení, předloží účastník, subdodavatel nebo subjekt, jehož způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít:
náležité doklady o tom, že se nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1;
informace o fyzických nebo právnických osobách, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole, včetně osob a subjektů patřících do vlastnické a řídící struktury a skutečných majitelů, a náležité doklady o tom, že se žádná z těchto osob nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 136 odst. 1 písm. c) až f);
náležité doklady o tom, že se fyzické nebo právnické osoby, které v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného účastníka, nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 136 odst. 1 písm. a) nebo b).
Za náležitý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) a b), může příslušná schvalující osoba uznat aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán země usazení. V případě, že osvědčení tohoto druhu nejsou v zemi jeho usazení vydávána, může účastník předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo, pokud takové prohlášení učinit nelze, čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento účastník usazen.
Příslušná schvalující osoba upustí od požadavku, aby účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 předložil písemné doklady podle odstavců 2 a 3:
má-li k těmto dokladům bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi;
byly-li jí tyto doklady již předloženy pro účely jiného řízení, jsou dosud platné a ode dne jejich vydání dosud neuplynul jeden rok;
pokud uzná, že předložení takových dokladů není proveditelné.
Jestliže v případě finančních nástrojů neexistují pravidla a postupy, které plně odpovídají pravidlům a postupům uvedeným v čl. 154 odst. 4 prvním pododstavci písm. d), poskytnou koneční příjemci finančních prostředků a zprostředkovatelé osobě nebo subjektu vynakládajícímu finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 141 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) ani v situaci, která se po posouzení podle čl. 154 odst. 4 považuje za rovnocennou.
Jsou-li finanční nástroje výjimečně využívány podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), poskytnou koneční příjemci finančním zprostředkovatelům podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 141 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c).
Článek 138
Peněžité sankce
V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. c) až f) lze peněžitou sankci uložit namísto rozhodnutí o vyloučení příjemce finančních prostředků, pokud by takové vyloučení bylo nepřiměřené na základě kritérií uvedených v čl. 136 odst. 3.
V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. c), d) a e) lze peněžitou sankci uložit navíc k vyloučení, pokud je to nutné pro ochranu finančních zájmů Unie z důvodu systematického a opakovaného jednání příjemce finančních prostředků konaného se záměrem neoprávněně získat finanční prostředky Unie.
Bez ohledu na první, druhý a třetí pododstavec tohoto odstavce nesmí být peněžitá sankce uložena příjemci finančních prostředků, který v souladu s článkem 137 prohlásil, že se nachází v situaci zakládající vyloučení.
Článek 139
Doba vyloučení a promlčecí lhůta
Doba vyloučení nesmí překročit žádnou z těchto dob:
případnou dobu stanovenou v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí některého členského státu;
v případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí:
pět let v případech uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. d);
tři roky v případech uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. c) a e) až h).
Osoba nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 jsou vyloučeny po dobu, po kterou se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) a b).
Promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 i pro uložení peněžitých sankcí činí pět let a její běh počíná jedním z těchto okamžiků:
dnem, kdy k jednání zakládajícímu důvod pro vyloučení došlo, nebo v případě jeho pokračování či opakování dnem, kdy bylo ukončeno, v případech uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. b) až e), g) a h);
dnem vydání pravomocného rozsudku vnitrostátního soudu nebo konečného správního rozhodnutí v případech uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. b), c), d), g) a h).
Promlčecí lhůta se přerušuje aktem vnitrostátního orgánu, Komise, OLAFu, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce, výboru uvedeného v článku 143 tohoto nařízení nebo jiného subjektu zapojeného do plnění rozpočtu, pokud byl tento akt osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 135 odst. 2 tohoto nařízení oznámen a pokud se týká vyšetřování nebo soudního řízení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po přerušení.
Pro účely čl. 136 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení se použije promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 tohoto nařízení nebo uložení peněžitých sankcí příjemci finančních prostředků stanovená v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.
Pokud jednání dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2 tohoto nařízení zakládá vyloučení podle více důvodů uvedených v čl. 136 odst. 1 tohoto nařízení, použije se promlčecí lhůta platná pro nejzávažnější důvod.
Článek 140
Uveřejnění informací o vyloučení a peněžitých sankcích
Je-li případně nutné posílit odrazující účinek vyloučení nebo peněžité sankce, uveřejní Komise na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby na svých internetových stránkách níže uvedené informace související s vyloučením a případně s peněžitou sankcí pro případy uvedené v čl. 136 odst. 1 písm. c) až h):
jméno dotčené osoby nebo název subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2;
situaci zakládající vyloučení;
dobu vyloučení nebo výši peněžité sankce.
Pokud je rozhodnutí o vyloučení nebo peněžité sankci přijato na základě předběžné kvalifikace podle čl. 136 odst. 2, uvede se v uveřejnění, že neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí. V takových případech se neprodleně uveřejní informace o veškerých postupech právní nápravy, stavu jejich projednávání a jejich výsledku, jakož i o veškerých revidovaných rozhodnutích příslušné schvalující osoby. Pokud byla uložena peněžitá sankce, v uveřejnění se rovněž uvede, zda byla sankce zaplacena.
Rozhodnutí o uveřejnění informací přijímá příslušná schvalující osoba buď v návaznosti na příslušný pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, či v návaznosti na doporučení výboru uvedeného v článku 143. Toto rozhodnutí nabývá účinku tři měsíce od oznámení dotčené osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 135 odst. 2.
Uveřejněné informace se odstraní okamžitě po skončení vyloučení. V případě peněžité sankce se uveřejnění odstraní šest měsíců po jejím zaplacení.
V případě osobních údajů informuje příslušná schvalující osoba v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2 tohoto nařízení o jejich právech vyplývajících z příslušných pravidel pro ochranu údajů a o postupech pro výkon těchto práv.
Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se neuveřejní za kterékoli z níže uvedených okolností:
je nutné zachovat důvěrnost vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení;
uveřejnění by způsobilo nepřiměřenou újmu dotyčné osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 135 odst. 2 nebo by bylo jinak nepřiměřené s ohledem na kritéria proporcionality uvedená v čl. 136 odst. 3 a s ohledem na výši peněžité sankce;
jedná se o fyzickou osobu, ledaže je uveřejnění osobních údajů odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mimo jiné závažností daného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie. V takových případech zohlední rozhodnutí o uveřejnění informací řádným způsobem právo na soukromí a další práva zaručená nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 141
Odmítnutí v udělovacím řízení
Příslušná schvalující osoba odmítne v udělovacím řízení účastníka, který:
se nachází v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 136;
poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení, nebo takové informace vůbec neposkytl;
byl zapojen do přípravy zadávací dokumentace v udělovacím řízení, znamená-li tato skutečnost narušení zásady rovného zacházení, včetně narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem.
Příslušná schvalující osoba sdělí ostatním účastníkům udělovacího řízení příslušné informace, které byly vyměněny v souvislosti se zapojením účastníka do přípravy udělovacího řízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c), nebo které vyplývají z jeho zapojení. Před odmítnutím účastníka je mu poskytnuta příležitost prokázat, že zapojení do přípravy udělovacího řízení neporušuje zásadu rovného zacházení.
Článek 142
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů
Informace o případech včasného odhalení rizik, vyloučení hospodářských subjektů a uložení peněžitých sankcí do databáze vloží příslušná schvalující osoba poté, co o tom vyrozumí dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2. Za mimořádných okolností, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, lze toto vyrozumění odložit, dokud tyto důvody nepominou.
V souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 Komise na žádost informuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2, na které se vztahuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, o údajích uchovávaných v databázi, které se jich týkají.
Informace obsažené v databázi se po opravě, vymazání nebo jakékoli úpravě údajů podle potřeby aktualizují. Uveřejňují se pouze v souladu s článkem 140.
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů se zakládá na skutečnostech a zjištěních uvedených v čl. 136 odst. 2 čtvrtém pododstavci a na předávání informací Komisi, zejména:
v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadem evropského veřejného žalobce, nebo OLAFem v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013, jestliže se v ukončeném nebo probíhajícím vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní opatření nebo kroky k ochraně finančních zájmů Unie, s řádným ohledem na dodržování procesních a základních práv a na ochranu oznamovatelů;
schvalující osobou Komise, evropským úřadem zřízeným Komisí nebo výkonnou agenturou;
orgánem Unie, evropským úřadem nebo agenturou jinými, než jsou uvedeny v písmenu b) tohoto odstavce, anebo subjektem nebo osobou, které jsou pověřeny prováděním činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
subjekty plnícími rozpočet podle článku 63 v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření, pokud je předávání informací požadováno odvětvovými pravidly;
osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření.
S výjimkou případů, kdy se informace předkládají v souladu s odvětvovými pravidly, zahrnují informace předávané podle odstavce 2 tohoto článku:
identifikaci dotčené osoby nebo subjektu;
shrnutí zjištěných rizik nebo příslušných skutečností;
informace, které by mohly schvalující osobě pomoci při provádění ověření podle odstavce 4 tohoto článku nebo při přijímání rozhodnutí o vyloučení podle čl. 136 odst. 1 nebo 2 či rozhodnutí o uložení peněžité sankce podle článku 138;
informace o veškerých případných zvláštních opatřeních nutných pro zajištění důvěrnosti předávaných informací, včetně opatření pro zabezpečení dokumentace s cílem chránit vyšetřování nebo vnitrostátní soudní řízení.
Při tomto ověřování příslušná schvalující osoba vykonává své pravomoci podle článku 74 a nesmí překročit meze stanovené podmínkami udělovacího řízení a právními závazky.
Informace týkající se včasného odhalení rizik, které jsou předávány v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, jsou uchovávány nejvýše jeden rok. Pokud během této doby příslušná schvalující osoba požádá výbor o vydání doporučení ve věci vyloučení nebo uložení peněžité sankce, může se doba uchování prodloužit až do přijetí rozhodnutí příslušnou schvalující osobou.
Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se poskytují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti údajů a nesmějí zejména umožňovat identifikaci dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2.
Článek 143
Výbor
Výbor tvoří:
stálý nezávislý předseda na vysoké úrovni, kterého jmenuje Komise;
dva stálí zástupci Komise jakožto zřizovatele systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, kteří vyjadřují společný postoj, a
jeden zástupce žádající schvalující osoby.
Složení výboru musí zajišťovat odpovídající právní a technickou odbornost. Výboru je nápomocen stálý sekretariát zřízený Komisí, který zajišťuje nepřetržitý administrativní chod výboru.
Doporučení výboru o vyloučení nebo o uložení peněžité sankce obsahuje tam, kde je to relevantní, tyto prvky:
skutečnosti nebo zjištění podle čl. 136 odst. 2 a jejich předběžnou právní kvalifikaci;
posouzení potřeby uložit peněžité sankce a jejich výši;
posouzení potřeby vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 135 odst. 2, a v případě této potřeby i navrhovanou dobu trvání takového vyloučení;
posouzení potřeby uveřejnit informace týkající se osoby nebo subjektu uvedených v čl. 135 odst. 2, které jsou vyloučeny nebo kterým je uložena peněžitá sankce;
posouzení případných nápravných opatření přijatých osobou nebo subjektem uvedenými v čl. 135 odst. 2.
Pokud příslušná schvalující osoba hodlá přijmout přísnější rozhodnutí, než jaké doporučil výbor, zajistí, aby bylo přijato s řádným ohledem na právo být vyslyšen a na pravidla ochrany osobních údajů.
Pokud se příslušná schvalující osoba rozhodne odchýlit se od doporučení výboru, musí takové rozhodnutí výboru odůvodnit.
Článek 144
Fungování databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů
Článek 145
Výjimky vztahující se na Společné výzkumné středisko
Články 135 až 144 se nevztahují na Společné výzkumné středisko.
Článek 146
Elektronické řízení operací
Článek 147
Elektronická veřejná správa
Článek 148
Systémy elektronické výměny
Systémy elektronické výměny musí splňovat tyto podmínky:
přístup k systému a dokumentům, jež jsou jeho prostřednictvím předávány, mají pouze oprávněné osoby;
právo elektronického podpisu a předávání dokumentů prostřednictvím systému mají pouze oprávněné osoby;
systém identifikuje oprávněné osoby zavedenými prostředky;
datum a čas elektronické transakce jsou přesně určeny;
je zachována integrita dokumentů;
je zachována dostupnost dokumentů;
je zachována případná důvěrnost dokumentů;
je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
Dokument zaslaný nebo oznámený prostřednictvím takového systému se pokládá za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.
Elektronické podpisy uvedené v odst. 2 písm. b) mají stejný právní účinek jako vlastnoruční podpisy.
Článek 149
Předkládání dokumentace žádosti
Zvolené komunikační prostředky musí zajišťovat řádnou hospodářskou soutěž a splnění těchto podmínek:
každé podání obsahuje veškeré informace nutné k jeho vyhodnocení;
je zachována integrita údajů;
je zachována důvěrnost dokumentace žádosti;
je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku při uplatňování tohoto odstavce.
Zařízení pro elektronické doručování dokumentace žádosti zaručují za pomoci technických prostředků a náležitých postupů, že:
lze s jistotou ověřit identitu účastníka;
lze přesně určit datum a čas doručení dokumentace žádosti;
pouze oprávněné osoby mají přístup k předávaným údajům a mohou stanovit nebo měnit datum otevírání dokumentace žádosti;
v jednotlivých fázích udělovacího řízení pouze oprávněné osoby mají přístup ke všem předloženým údajům a mohou tyto údaje pro potřeby řízení zpřístupnit;
je přiměřeně zajištěna možnost odhalovat pokusy o porušení některé z podmínek podle písmen a) až d).
První pododstavec se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1.
Je-li dokumentace žádosti podávána formou dopisu, mohou ji účastníci podávat jedním z těchto způsobů:
buď poštou, nebo kurýrní službou, v kterémžto případě je podání doloženo datem poštovního razítka nebo datem potvrzení o převzetí;
osobně či prostřednictvím svého zmocněnce v prostorách příslušné schvalující osoby, v kterémžto případě je podání doloženo potvrzením o přijetí.
KAPITOLA 3
Pravidla pro přímé řízení
Článek 150
Hodnotící komise
Hodnotící komise je složena nejméně ze tří osob.
Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být hodnotící komisi nápomocni externí odborníci.
Externí odborníci mohou být členy hodnotící komise, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.
Článek 151
Vysvětlení a oprava dokumentace žádosti
Příslušná schvalující osoba může opravit zjevné administrativní chyby v dokumentaci žádosti poté, co zamýšlenou opravu potvrdí účastník.
Pokud účastník nepředloží průkazní materiály nebo se nevyjádří, hodnotící komise nebo případně příslušná schvalující osoba ho kromě řádně odůvodněných případů požádá, aby poskytl chybějící informace či podal vysvětlení k podkladům.
Tyto informace, vysvětlení nebo potvrzení nesmějí dokumentaci žádosti podstatně změnit.
Článek 152
Záruky
S výjimkou veřejných zakázek a grantů, jejichž hodnota nepřesahuje 60 000 EUR, může příslušná schvalující osoba, je-li to přiměřené a na základě své analýzy rizik, požadovat složení záruky:
zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli nebo příjemci grantů za účelem omezení finančních rizik spojených s platbami předběžného financování (dále jen „záruka za předběžné financování“);
zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění souladu s podstatnými smluvními povinnostmi v případě stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb (dále jen „záruka za splnění“);
zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění plnění veřejné zakázky v plném rozsahu během období odpovědnosti za ni (dále jen „záruka za uvolnění zádržného“).
Společné výzkumné středisko je od složení záruk osvobozeno.
Místo vyžadování záruky za předběžné financování v případě grantů může příslušná schvalující osoba rozhodnout o rozdělení platby do více splátek.
Na žádost zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a za předpokladu, že to příslušná schvalující osoba akceptuje:
mohou být záruky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nahrazeny společným a nerozdílným ručením zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a třetí osoby;
může být záruka uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nahrazena společným neodvolatelným a bezpodmínečným ručením příjemců grantů, kteří jsou stranami téže grantové dohody.
Článek 153
Záruka za předběžné financování
HLAVA VI
NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ
Článek 154
Nepřímé řízení
Je-li osoba nebo subjekt určen v základním právním aktu, zahrnuje finanční výkaz podle článku 35 doložené zdůvodnění toho, proč byla vybrána právě tato osoba nebo tento subjekt.
V případě síťového plnění rozpočtu, při němž musí být za dotčený členský stát či zemi určen alespoň jeden subjekt, se tento subjekt určí v souladu se základním právním aktem. Ve všech ostatních případech určí tyto subjekty Komise po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi.
Komise v souladu se zásadou proporcionality a s náležitým přihlédnutím k povaze akce a souvisejících finančních rizik posoudí, zda osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):
zřídily účinný a efektivní systém vnitřní kontroly založený na mezinárodních osvědčených postupech, který umožňuje zejména předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je a napravovat, a zajistily fungování tohoto systému;
používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;
podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na dotčené osobě či subjektu v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;
uplatňují náležitá pravidla a postupy při poskytování financování třetím osobám, včetně transparentních, nediskriminačních, účinných a efektivních postupů přezkumu, pravidel pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků a pravidel pro vyloučení z přístupu k financování;
zveřejňují vhodné informace o příjemcích finančních prostředků, které jsou rovnocenné informacím stanoveným podle článku 38;
zajišťují ochranu osobních údajů, která je rovnocenná ochraně uvedené v článku 5.
Po dohodě s dotčenými osobami či subjekty může Komise mimoto posoudit jiná pravidla a postupy, například postupy účtování správních nákladů, které uplatňují. Na základě výsledků tohoto posouzení může Komise rozhodnout, že se bude na tato pravidla a postupy spoléhat.
Osoby nebo subjekty, které byly posouzeny v souladu s prvním a druhým pododstavcem, Komisi neprodleně informují o veškerých podstatných změnách svých systémů, pravidel, nebo postupů, jež mohou mít dopad na spolehlivost posouzení Komise.
Komise se může rozhodnout předběžné posouzení uvedené v odstavcích 3 a 4 nevyžadovat:
u subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 a u subjektů nebo osob uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě viii), jež přijaly finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise;
u určených třetích zemí nebo subjektů, pokud si Komise ponechá pravomoc finančního řízení, které zaručují dostatečnou ochranu finančních zájmů Unie; nebo
v případě postupů výslovně vyžadovaných Komisí, včetně jejích vlastních postupů a postupů stanovených v základních právních aktech.
Článek 155
Vynakládání finančních prostředků Unie a využívání rozpočtových záruk Unie
Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie nebo využívající rozpočtové záruky Unie předkládají Komisi:
zprávu o vynaložení finančních prostředků Unie nebo využití rozpočtových záruk Unie, včetně splnění podmínek nebo dosažení výsledků, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);
pokud příspěvek hradí výdaje, výkaz vynaložených výdajů;
prohlášení řídícího subjektu vztahující se na informace uvedené v písmenu a) a případně písmenu b), které potvrzuje, že:
jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;
finanční prostředky Unie byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování nebo záručních dohodách nebo případně v příslušných odvětvových pravidlech;
zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;
souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.
V případě křížového spoléhání se na audity podle článku 127 obsahuje souhrn uvedený v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce veškerou příslušnou auditní dokumentaci, o niž se má spoléhání opírat.
V případě akcí, jež končí před koncem příslušného rozpočtového roku, může být prohlášení řídícího subjektu uvedené v prvním pododstavci písm. c) nahrazeno závěrečnou zprávou o dané akci předloženou před 15. únorem následujícího rozpočtového roku.
K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvádí, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Uvede rovněž, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. c). Pokud tento výrok neexistuje, může schvalující osoba získat rovnocennou úroveň jistoty jinými nezávislými prostředky.
Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v třetím pododstavci se Komisi předloží do 15. března uvedeného rozpočtového roku.
Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené s EIB, EIF, organizacemi členského státu, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Co se týká prohlášení řídícího subjektu, musí tyto dohody obsahovat alespoň povinnost těchto subjektů předložit Komisi každoročně prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byly finanční prostředky Unie využity a zaúčtovány v souladu s čl. 154 odst. 3 a 4 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách. Toto prohlášení může být obsaženo v závěrečné zprávě, nepřesahuje-li doba provádění akce osmnáct měsíců.
Osoby a subjekty při vynakládání finančních prostředků Unie:
dodržují platné právo Unie a přijaté mezinárodní a unijní normy, a nepodporují tudíž opatření napomáhající praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům;
při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle hlavy X nezahájí nové nebo obnovené operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznam vypracovaný v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či které se fakticky neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.
Subjekty se mohou od prvního pododstavce písm. b) odchýlit pouze tehdy, pokud se akce fyzicky uskuteční v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že daná operace je některou z činností uvedených v prvním pododstavci písm. a).
Subjekty využívající finanční nástroje a rozpočtové záruky podle hlavy X do případných dohod s finančními zprostředkovateli začlení požadavky podle tohoto odstavce a požadují, aby je finanční zprostředkovatelé informovali o jejich dodržování.
Článek 156
Nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi
Za mezinárodní organizace jsou považovány i tyto organizace:
Mezinárodní výbor Červeného kříže;
Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, která splňuje tyto podmínky:
má právní subjektivitu a samostatné správní orgány;
byla zřízena s cílem plnit zvláštní úkoly obecného mezinárodního zájmu;
jejím členem je nejméně šest členských států;
je vybavena dostatečnými finančními zárukami;
vykonává svou činnost za pomoci trvalé struktury a v souladu se systémy, pravidly a postupy, které mohou být předmětem posouzení podle čl. 154 odst. 3.
Článek 157
Nepřímé řízení s organizacemi členského státu
Článek 158
Nepřímé řízení se třetími zeměmi
Článek 159
Operace kombinování zdrojů
HLAVA VII
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 160
Zásady vztahující se na veřejné zakázky a oblast působnosti
Odhadovaná hodnota veřejné zakázky nesmí být určena s cílem obejít platná pravidla ani nesmí být za tímto účelem veřejná zakázka rozdělena.
Veřejný zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na jednotlivé části, kdykoli to bude vhodné s ohledem na co nejširší hospodářskou soutěž.
Článek 161
Příloha týkající se zadávání veřejných zakázek a přenesení pravomoci
Podrobná pravidla zadávání veřejných zakázek jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení. K zajištění toho, aby orgány Unie při zadávání zakázek na vlastní účet uplatňovaly stejné normy jako ty, které veřejným zadavatelům ukládají směrnice 2014/23/EU a 2014/24/EU, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269 tohoto nařízení, jimiž se mění příloha I tohoto nařízení s cílem uvést ji do souladu s uvedenými směrnicemi a provést související technické úpravy.
Článek 162
Smíšené zakázky a společný slovník pro veřejné zakázky
Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s předpisy platnými pro dotčenou veřejnou zakázku.
Článek 163
Uveřejňování informací
V případě zadávacích řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než finanční limity podle čl. 175 odst. 1 nebo článku 178, je veřejný zadavatel povinen uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie:
oznámení o zahájení zadávacího řízení, s výjimkou případů, kdy se jedná o řízení uvedené v čl. 164 odst. 1 písm. d);
oznámení o výsledku zadávacího řízení.
Článek 164
Zadávací řízení
Zadávací řízení, jejichž předmětem je udělování koncesí nebo zadávání veřejných zakázek včetně rámcových smluv, mají některou z těchto forem:
otevřené řízení;
užší řízení včetně řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému;
soutěž o návrh;
jednací řízení bez předchozího uveřejnění;
soutěžní dialog;
soutěžní řízení s jednáním;
inovační partnerství;
řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu.
Bez ohledu na první pododstavec může veřejný zadavatel omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k účasti na řízení, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií pro výběr, která budou uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k vyjádření zájmu. Počet vyzvaných zájemců musí být dostatečný k tomu, aby se zajistila řádná hospodářská soutěž.
Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě počáteční nabídky bez jednání, pokud bylo v zadávací dokumentaci uvedeno, že si vyhrazuje možnost tak učinit.
Veřejný zadavatel může použít:
otevřené nebo užší řízení pro jakékoli nákupy;
řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu pro veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, aby předem vybral zájemce, kteří budou vyzváni k podání nabídek v reakci na budoucí omezené výzvy k podání nabídek, nebo aby sestavil seznam prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádostí o účast nebo podání nabídek;
soutěž o návrh s cílem získat plán nebo návrh vybraný porotou v soutěži;
inovační partnerství pro vývoj a následnou koupi inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací;
soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog v případě koncesí a veřejných zakázek na služby uvedených v příloze XIV směrnice 2014/24/EU v případech, kdy v reakci na otevřené nebo užší řízení po dokončení původního řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky nepřijatelné, a v případech, kdy je to odůvodněno zvláštními okolnostmi souvisejícími mimo jiné s povahou nebo složitostí předmětu veřejné zakázky nebo s konkrétním druhem veřejné zakázky, jak je dále uvedeno v příloze I tohoto nařízení;
jednací řízení v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, nebo pokud jde o jednací řízení bez předchozího uveřejnění, v případě zvláštních druhů nákupů mimo oblast působnosti směrnice 2014/24/EU nebo za jasně vymezených výjimečných okolností uvedených v příloze I tohoto nařízení.
Veřejný zadavatel dodržuje pravidla užšího řízení pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamického nákupního systému.
Článek 165
Interinstitucionální zadávání veřejných zakázek a společné zadávání veřejných zakázek
Interinstitucionálního zadávání veřejných zakázek se mohou zúčastnit i osoby a subjekty pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU, jakož i kancelář generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol.
Podmínky rámcové smlouvy se použijí pouze mezi těmi veřejnými zadavateli, kteří jsou pro tento účel označeni v zadávací dokumentaci, a hospodářskými subjekty, které jsou stranami této rámcové smlouvy.
Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva.
Na společné zadávací řízení se použijí procesní ustanovení platná pro orgány Unie.
Činí-li podíl na odhadované celkové hodnotě veřejné zakázky připadající na veřejného zadavatele z určitého členského státu či jím spravovaný nejméně 50 % nebo v jiných řádně odůvodněných případech, může orgán Unie rozhodnout, že se na společné zadávání veřejných zakázek použijí procesní pravidla platná pro veřejného zadavatele z tohoto členského státu, je-li možné je považovat za rovnocenná pravidlům tohoto orgánu Unie.
Dotčený orgán Unie a veřejný zadavatel z členského státu, státu ESVO nebo země kandidující na členství v Unii, kteří se podílejí na společném zadávání veřejných zakázek, se dohodnou zejména na podrobných pravidlech týkajících se vyhodnocování žádostí o účast nebo nabídek, zadání veřejné zakázky, práva použitelného na tuto zakázku a soudu příslušného pro řešení sporů.
Článek 166
Příprava zadávacího řízení
Článek 167
Zadávání veřejných zakázek
Veřejné zakázky se zadávají na základě příslušných kritérií pro zadání veřejné zakázky za předpokladu, že veřejný zadavatel ověřil splnění všech těchto podmínek:
nabídka splňuje minimální požadavky stanovené v zadávací dokumentaci;
zájemce či uchazeč není vyloučen podle článku 136 ani odmítnut podle článku 141;
zájemce nebo uchazeč splňuje kritéria pro výběr stanovená v zadávací dokumentaci a nenachází se ve střetu zájmů, který by mohl mít negativní dopad na plnění zakázky.
Pro metodu nejnižších nákladů využije veřejný zadavatel přístupu nákladové efektivnosti zahrnujícího náklady životního cyklu.
Pokud jde o nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, veřejný zadavatel zohlední cenu nebo náklady a jiná kritéria kvality související s předmětem veřejné zakázky.
Článek 168
Podávání nabídek, elektronická komunikace a vyhodnocení
Veřejný zadavatel záruku uvolní:
po poskytnutí informací o výsledku řízení v případě uchazečů odmítnutých podle bodu 30.2 písm. b) přílohy I a nabídek odmítnutých podle bodu 30.2 písm. c) přílohy I;
po podpisu smlouvy v případě uchazečů se stanoveným pořadím podle bodu 30.2 písm. e) přílohy I.
Veřejný zadavatel je povinen otevřít všechny žádosti o účast a nabídky. Nicméně:
žádosti o účast a nabídky, které byly doručeny po uplynutí lhůty pro jejich podání, zamítne bez toho, aby je otevřel;
nabídky, jež byly doručeny již otevřené, zamítne bez toho, aby se zabýval jejich obsahem.
Schvalující osoba může upustit od jmenování hodnotící komise podle čl. 150 odst. 2 v těchto případech:
hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1;
na základě analýzy rizik v případech uvedených v bodě 11.1 druhém odstavci písm. c) a e), písm. f) podbodech i) a iii) a písm. h) přílohy I;
na základě analýzy rizik při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy;
řízení v oblasti vnější činnosti s hodnotou do výše 20 000 EUR.
Článek 169
Kontakty v průběhu zadávacího řízení
Článek 170
Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a vyrozumění zájemců nebo uchazečů
V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek podle rámcové smlouvy s obnovením soutěže vyrozumí veřejný zadavatel uchazeče o výsledku hodnocení.
Veřejný zadavatel vyrozumí všechny uchazeče, kteří se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení uvedené v čl. 136 odst. 1, kteří nejsou odmítnuti podle článku 141, jejichž nabídka splňuje požadavky zadávací dokumentace a kteří podají písemnou žádost, o:
jménu uchazeče nebo v případě rámcové smlouvy jménech uchazečů, kterým je veřejná zakázka zadána, a o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, zaplacené ceně nebo hodnotě smlouvy, je-li to relevantní a nejde-li o jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy s obnovením soutěže;
pokroku v jednáních a dialogu s uchazeči.
Veřejný zadavatel však může rozhodnout, že určité informace nezveřejní, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo narušilo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi.
Článek 171
Zrušení zadávacího řízení
Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy na veřejnou zakázku zadávací řízení zrušit, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.
Takové rozhodnutí musí být odůvodněno a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno co nejdříve na vědomí.
Článek 172
Plnění a změny smlouvy na veřejnou zakázku
Smlouvu na veřejnou zakázku, rámcovou smlouvu nebo smlouvu na jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy lze bez nového zadávacího řízení změnit v kterémkoli z těchto případů:
pokud jsou nezbytné dodatečné stavební práce, dodávky nebo služby původního zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jsou-li splněny tyto podmínky:
změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele není možná z technických důvodů souvisejících s požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi;
změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele by veřejnému zadavateli způsobila výrazné zvýšení nákladů;
cenový nárůst, včetně čisté kumulativní hodnoty po sobě následujících změn, nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;
pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat;
případný cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;
pokud hodnota změny nepřesahuje následující limity:
finanční limity podle čl. 175 odst. 1 a bodu 38 přílohy I v oblasti vnější činnosti platné v době změny a
10 % z hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky nebo koncese na stavební práce nebo služby a 15 % z hodnoty původní veřejné zakázky na stavební práce;
pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
nejsou změněny minimální požadavky původního zadávacího řízení;
jakákoli následná změna hodnoty je v souladu s podmínkami stanovenými v písmeni c) tohoto pododstavce, pokud tato změna hodnoty nevyplývá z přísného uplatňování zadávací dokumentace nebo smluvních ustanovení.
Hodnota původní veřejné zakázky nezohledňuje úpravy cen.
Čistá kumulativní hodnota několika po sobě následujících změn podle prvního pododstavce písm. c) nesmí překročit žádný finanční limit v něm stanovený.
Veřejný zadavatel uplatní opatření týkající se následného uveřejňování informací stanovené v článku 163.
Článek 173
Záruka za splnění a záruka za uvolnění zádržného
Je v plném rozsahu uvolněna po konečném převzetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb v době, která podléhá lhůtám stanoveným v čl. 116 odst. 1 a kterou je nutno ve smlouvě na veřejnou zakázku specifikovat. V částečném či plném rozsahu ji lze uvolnit po předběžném převzetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb.
Výši záruky za uvolnění zádržného určí veřejný zadavatel tak, aby byla přiměřená rizikům zjištěným v souvislosti s plněním veřejné zakázky, přičemž přihlédne k předmětu veřejné zakázky a obchodním podmínkám obvyklým v daném odvětví.
Záruku za uvolnění zádržného nelze použít ve smlouvě na veřejnou zakázku, v níž byla vyžádána záruka za splnění, jež nebyla uvolněna.
KAPITOLA 2
Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet
Článek 174
Veřejný zadavatel
Orgány Unie, které se podle prvního pododstavce považují za veřejné zadavatele, provedou v souladu s článkem 60 pověření nezbytná pro výkon funkce veřejného zadavatele.
Článek 175
Použitelné finanční limity a odkladná lhůta
Článek 176
Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek
Článek 177
Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek
V případech, ve kterých se použije vícestranná Dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou zadávacího řízení účastnit také hospodářské subjekty usazené ve státech, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.
KAPITOLA 3
Ustanovení použitelná pro zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti
Článek 178
Zadávání veřejných zakázek na vnější činnost
S výhradou výjimek a podmínek, které jsou blíže určeny v příloze I, nepodepíše veřejný zadavatel s úspěšným uchazečem na tuto veřejnou zakázku smlouvu nebo rámcovou smlouvu, dokud neuplyne odkladná lhůta. Odkladná lhůta činí deset dnů při použití elektronických komunikačních prostředků a patnáct dnů v ostatních případech.
Článek 163, čl. 164 odst. 1 písm. a) a b) a druhý pododstavec tohoto odstavce se použijí pouze od částek ve výši:
300 000 EUR u zakázek na služby a zakázek na dodávky;
5 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.
Tato kapitola se použije na:
zadávání veřejných zakázek, při nichž Komise nezadává veřejné zakázky na vlastní účet;
zadávání veřejných zakázek osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), stanoví-li tak dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování podle článku 154.
Článek 179
Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti
HLAVA VIII
GRANTY
KAPITOLA 1
Oblast působnosti a forma grantů
Článek 180
Oblast působnosti a forma grantů
Granty lze udělit na financování:
akcí určených na podporu dosažení určitého politického cíle Unie (dále jen „granty na akce“);
fungování subjektu, který sleduje cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporuje ji (dále jen „granty na provozní náklady“).
Granty na provozní náklady mají formu finančního příspěvku na pracovní program subjektu uvedeného v prvním pododstavci písm. b).
Má-li grant formu financování nespojeného s náklady podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. a),
nepoužijí se ustanovení týkající se způsobilosti a ověření nákladů obsažená v této hlavě, zejména články 182, 184 a 185, čl. 186 odst. 2, 3 a 4, článek 190, čl. 191 odst. 3 a čl. 203 odst. 4;
pokud jde o článek 181, použijí se pouze postup a požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3, v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a d) a druhém pododstavci a v odstavci 5 zmíněného článku.
Článek 181
Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování
Rozhodnutí o povolení musí obsahovat alespoň:
zdůvodnění vhodnosti daných forem financování s ohledem na povahu podporovaných akcí nebo pracovních programů, na rizika nesrovnalostí a podvodů a na náklady na kontrolu;
uvedení nákladů nebo kategorií nákladů krytých jednorázovými částkami, jednotkovými náklady nebo paušálním financováním, které se považují za způsobilé podle čl. 186 odst. 3 písm. c), e) a f) a odst. 4 a které vylučují náklady nezpůsobilé podle použitelných pravidel Unie;
popis metod pro určení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování. Tyto metody musí být založeny na:
statistických údajích, podobně objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku poskytnutém odborníky, kteří jsou k dispozici interně, nebo získaném v souladu s příslušnými pravidly, nebo
individuálním přístupu k příjemcům grantu na základě certifikovaných nebo auditem ověřitelných historických údajů o příjemci grantu nebo jeho obvyklých postupů účtování nákladů;
pokud možno základní podmínky pro provedení platby, spočívající tam, kde je to relevantní, v dosažení výstupů nebo výsledků;
nejsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založeny na výstupech nebo výsledcích, odůvodnění, proč není přístup založený na výstupech nebo výsledcích možný nebo vhodný.
Metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) zajistí:
dodržování zásady řádného finančního řízení, zejména vhodnost jednotlivých částek s ohledem na požadované výstupy nebo výsledky s přihlédnutím k předvídatelným příjmům plynoucím z akcí nebo pracovních programů;
přiměřené dodržování zásad spolufinancování a zamezování dvojího financování.
Rozhodnutí o povolení se může vztahovat na použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb použitelných na více než jeden konkrétní program financování, pokud povaha činností nebo výdajů umožňuje společný přístup. V těchto případech může rozhodnutí o povolení přijmout:
příslušná schvalující osoba, pokud odpovídá za všechny dotčené činnosti;
Komise, je-li to vhodné vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.
Článek 182
Jediná jednorázová částka
Článek 183
Ověření a kontroly u příjemců grantů v souvislosti s jednorázovými částkami, jednotkovými náklady a paušálními sazbami
Při následných kontrolách nelze zpochybnit výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování určenou předem pomocí metody povolené příslušnou schvalující osobou nebo Komisí podle článku 181. Tím není dotčeno právo příslušné schvalující osoby ověřit, zda byly splněny podmínky pro provedení platby podle prvního pododstavce tohoto odstavce, a snížit výši grantu podle čl. 131 odst. 4 v případě, že splněny nebyly, nebo v případě nesrovnalosti, podvodu či porušení dalších povinností. Jsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby stanoveny na základě obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, použije se čl. 185 odst. 2.
Článek 184
Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb
Způsob stanovení výše jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, podkladové údaje a výsledné částky i adekvátnost těchto částek vzhledem k dosaženým výstupům nebo výsledkům jsou pravidelně posuzovány a v případě potřeby upraveny podle článku 181. Četnost a rozsah posuzování závisí na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti.
Článek 185
Obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu
Článek 186
Způsobilé náklady
Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky (dále jen „maximální výše grantu“), který se stanoví na základě:
celkové výše financování, které není spojeno s náklady, v případě uvedeném v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);
odhadovaných způsobilých nákladů v případě uvedeném v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), je-li to možné;
celkové výše odhadovaných způsobilých nákladů předem jasně vymezené ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb uvedených v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a e).
Aniž je dotčen základní právní akt, mohou být granty mimoto vyjádřeny jako procentní podíl odhadovaných způsobilých nákladů, má-li grant formu uvedenou v prvním pododstavci písm. b), nebo jako procentní podíl jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování uvedených v prvním pododstavci písm. c).
Má-li grant formu uvedenou v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce a pokud ho lze vzhledem k zvláštnostem akce vyjádřit pouze v absolutní hodnotě, ověřují se způsobilé náklady v souladu s čl. 155 odst. 4 a tam, kde je to relevantní, s čl. 155 odst. 5.
Aniž je dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu:
nesmí být grant vyšší než způsobilé náklady;
má-li grant formu uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a pokud odhadované způsobilé náklady zahrnují náklady na práci dobrovolníků podle čl. 181 odst. 8, nesmí grant překročit odhadované způsobilé náklady po odečtení nákladů na práci dobrovolníků.
Způsobilé náklady skutečně vzniklé příjemci grantu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), musí splňovat všechna tato kritéria:
vznikly v průběhu trvání akce nebo pracovního programu, s výjimkou nákladů souvisejících se závěrečnými zprávami a osvědčeními o auditu;
jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo pracovního programu;
jsou nezbytné k provedení akce nebo pracovního programu, který je předmětem grantu;
lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je tento příjemce usazen, a v souladu s jeho obvyklými postupy účtování nákladů;
splňují požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti;
jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a efektivitu.
Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, jsou vedle odstavce 3 tohoto článku způsobilé níže uvedené kategorie nákladů, pokud je za způsobilé prohlásí příslušná schvalující osoba ve výzvě k podávání návrhů:
náklady vzniklé na základě záruky, kterou příjemce grantu poskytl pro účely předběžného financování, pokud ji příslušná schvalující osoba vyžaduje v souladu s čl. 152 odst. 1;
náklady na osvědčení o finančních výkazech a zprávy o operativní kontrole, pokud je příslušná schvalující osoba vyžaduje;
DPH, která není podle platných právních předpisů členských států týkajících se DPH vratná a kterou zaplatil příjemce grantu, jenž není osobou nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES ( 25 );
amortizační náklady, pokud příjemci grantu skutečně vznikly;
mzdové náklady vnitrostátních správních orgánů, pokud jsou spojeny s náklady na činnost, kterou by příslušný orgán veřejné moci nevykonával, kdyby se dotčený projekt neprováděl.
Pro účely druhého pododstavce písm. c):
DPH se považuje za nevratnou, je-li podle vnitrostátního práva přičitatelná některé z těchto činností:
osvobozeným činnostem bez nároku na odpočet;
činnostem, jež nejsou předmětem DPH;
činnostem uvedeným v bodě i) nebo ii), v souvislosti s nimiž nelze uplatnit nárok na odpočet DPH, avšak v jejichž případě je tato daň vrácena na základě zvláštních systémů vracení nebo fondů náhrad neuvedených ve směrnici 2006/112/ES, a to i tehdy, je-li tento systém či fond ustaven vnitrostátními právními předpisy o DPH;
DPH v souvislosti s činnostmi, jež jsou vyjmenovány v čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, se považuje za uhrazenou příjemcem grantu, jenž není osobou nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce uvedené směrnice, bez ohledu na to, zda dotčené členské státy pokládají tyto činnosti za činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekty vystupují jako orgány veřejné moci.
Článek 187
Přidružené subjekty a jediný příjemce grantu
Pro účely této hlavy se za subjekty přidružené k příjemci grantu považují tyto subjekty:
subjekty, které tvoří jediného příjemce grantu podle odstavce 2;
subjekty, které splňují kritéria způsobilosti, které se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 a v čl. 141 odst. 1 a které mají vztah k příjemci grantu, zejména právní nebo kapitálový, jenž se neomezuje na danou akci ani nebyl vytvořen pouze za účelem jejího provedení.
Hlava V kapitola 2 oddíl 2 se použije i na přidružené subjekty.
Není-li ve výzvě k podávání návrhů stanoveno jinak, mohou se subjekty přidružené k příjemci grantu účastnit provádění akce za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:
dotčené subjekty jsou uvedeny v grantové dohodě;
dotčené subjekty se řídí pravidly platnými pro příjemce grantu podle grantové dohody, pokud jde o:
způsobilost nákladů nebo podmínky pro provedení platby;
právo Komise, OLAFu a Účetního dvora provádět kontroly a audit.
Náklady vzniklé těmto subjektům lze uznat jako skutečně vzniklé způsobilé náklady nebo mohou být pokryty jednorázovými částkami, jednotkovými náklady a paušálním financováním.
KAPITOLA 2
Zásady
Článek 188
Obecné zásady pro udělování grantů
Udělování grantů podléhá zásadám:
rovného zacházení;
transparentnosti;
spolufinancování;
zákazu kumulace a dvojího financování;
zákazu retroaktivity;
neziskovosti.
Článek 189
Transparentnost
Po uveřejnění podle odstavců 1 a 2 zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:
počtu žadatelů v předchozím rozpočtovém roce;
počtu a procenta kladně vyřízených žádostí, jež připadají na jednu výzvu k podávání návrhů;
průměrné doby řízení ode dne uzávěrky výzvy k podávání návrhů až do udělení grantu;
počtu a výše grantů, u nichž v předchozím rozpočtovém roce nedošlo k uveřejnění v souladu s čl. 38 odst. 4;
veškerých grantů udělených finančním institucím včetně EIB nebo EIF v souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. g).
Článek 190
Spolufinancování
Spolufinancování může být poskytnuto v podobě vlastních zdrojů příjemce grantu, příjmů, jež daná akce či pracovní program generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích osob.
Ostatní věcná plnění od třetích osob se v odhadovaném rozpočtu uvádějí odděleně od příspěvků na způsobilé náklady. Jejich přibližná hodnota je uvedena v odhadovaném rozpočtu a dále se nemění.
Článek 191
Zákaz kumulace a dvojího financování
Jednomu příjemci grantu může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu udělen pouze jeden grant na provozní náklady.
Akci mohou financovat souběžně z různých rozpočtových položek různé příslušné schvalující osoby.
V souvislosti s následujícími typy podpory se nepoužijí odstavce 1 a 2 a Komise se může tam, kde je to vhodné, rozhodnout neověřovat, zda nebyly tytéž náklady financovány dvakrát:
podpora na studium, výzkum, odbornou přípravu nebo vzdělávání vyplácená fyzickým osobám;
přímá podpora vyplácená nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům.
Článek 192
Neziskovost
V případě grantu na provozní náklady se při ověřování souladu se zásadou neziskovosti nepřihlíží k částkám vyčleněným na vytvoření rezerv.
Odstavec 1 se nepoužije na:
akce, jejichž cílem je zvýšení finanční kapacity příjemce grantu nebo které vytvářejí příjem k zajištění svého trvání i po uplynutí doby financování ze zdrojů Unie stanoveného v grantové dohodě;
podporu na studium, výzkum, odbornou přípravu nebo vzdělávání vyplácenou fyzickým osobám nebo jinou přímou podporu vyplácenou nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům;
akce prováděné neziskovými organizacemi;
granty ve formě uvedené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);
granty nízké hodnoty.
Článek 193
Zákaz retroaktivity
Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou v takových případech způsobilé pouze:
v řádně odůvodněných mimořádných případech stanovených v základním právním aktu, nebo
v případě mimořádné naléhavosti opatření uvedených v čl. 195 prvním pododstavci písm. a) nebo b), kde by měl včasný zásah Unie zásadní význam.
V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) jsou náklady, jež příjemci grantu vznikly přede dnem podání žádosti, způsobilé pro financování z prostředků Unie za těchto podmínek:
příslušná schvalující osoba náležitě vysvětlí důvody pro tuto výjimku;
grantová dohoda výslovně stanoví takový den způsobilosti, jenž předchází dni podání žádostí.
Pověřená schvalující osoba informuje o všech případech uvedených v tomto odstavci ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 74 odst. 9 v kapitole „Odchylky od zákazu retroaktivity podle článku 193 finančního nařízení“.
KAPITOLA 3
Řízení o udělení grantu a grantová dohoda
Článek 194
Obsah a uveřejňování výzev k podávání návrhů
Výzvy k podávání návrhů uvádějí:
sledované cíle;
kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení, kritéria pro výběr a kritéria pro udělení grantu a příslušné podklady;
režim financování z prostředků Unie s uvedením všech druhů příspěvků Unie, zejména forem grantu;
mechanismus pro podávání návrhů a lhůtu pro podání návrhů;
plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod.
Data uvedená v odst. 1 písm. e) se stanovují na základě těchto dob:
pro informování všech žadatelů o výsledku posouzení jejich žádosti: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
pro podpis grantových dohod se žadateli: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni o tom, že byli úspěšní.
Tyto doby lze upravit tak, aby se přihlédlo k době nutné ke splnění zvláštních postupů, které mohou být v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 požadovány v základním právním aktu; ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou být překročeny, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem návrhů nebo dojde-li k průtahům přičitatelným žadatelům.
Pověřená schvalující osoba ve své výroční zprávě o činnosti informuje o průměrné době pro informování žadatelů a pro podpis grantových dohod. Jsou-li doby uvedené v prvním pododstavci překročeny, uvede pověřená schvalující osoba důvody tohoto překročení, a pokud toto překročení není řádně odůvodněno v souladu s druhým pododstavcem, navrhne nápravná opatření.
Článek 195
Výjimky z výzev k podávání návrhů
Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělit pouze v těchto případech:
pro účely operací humanitární pomoci, operací mimořádné podpory, operací civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí;
v jiných výjimečných, řádně odůvodněných naléhavých případech;
ve prospěch subjektů, jež mají právní nebo faktický monopol, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v mezích své odpovědnosti členské státy, pokud mají tyto členské státy právní nebo faktický monopol;
ve prospěch subjektů, jež základní právní akt ve smyslu článku 58 označuje za příjemce grantu, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v mezích své odpovědnosti členské státy, pokud základní právní akt označuje za příjemce grantu tyto členské státy;
v případě výzkumu a technologického vývoje ve prospěch subjektů, jež uvádí pracovní program podle článku 110, pokud základní právní akt tuto možnost výslovně stanoví a za podmínky, že se na daný projekt nevztahuje žádná výzva k podávání návrhů;
na činnosti zvláštní povahy, které vyžadují zvláštní typ subjektu co do technické způsobilosti, vysoké odbornosti nebo správní pravomoci, za podmínky, že se na tyto činnosti nevztahuje žádná výzva k podávání návrhů;
ve prospěch EIB nebo EIF na akce technické pomoci. V těchto případech se nepoužije čl. 196 odst. 1 první pododstavec písm. a) až d).
Je-li zvláštním typem subjektu uvedeným v prvním pododstavci písm. f) členský stát, může být grant udělen bez výzvy k podávání návrhů i subjektu, který členský stát určí v mezích své odpovědnosti za účelem provedení akce.
Případy uvedené v prvním pododstavci písm. c) a f) se v rozhodnutí o udělení grantu řádně odůvodní.
Článek 196
Obsah žádostí o grant
Žádost o grant obsahuje:
informace o právním postavení žadatele;
čestné prohlášení žadatele v souladu s čl. 137 odst. 1 a prohlášení o splnění kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr;
informace potřebné k prokázání finanční a provozní způsobilosti žadatele provést navrhovanou akci nebo pracovní program, a pokud tak rozhodne příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik, podklady potvrzující tyto informace, jako je výkaz zisků a ztrát a rozvaha až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
Tyto informace a podklady se nevyžadují od žadatelů, na něž se nevztahuje ověření finanční nebo provozní způsobilosti v souladu s čl. 198 odst. 5 nebo 6. Podklady se mimoto nevyžadují u grantů nízké hodnoty;
pokud se žádost týká grantu na akci přesahujícího částku 750 000 EUR nebo grantu na provozní náklady přesahujícího částku 100 000 EUR, zprávu o auditu vyhotovenou schváleným externím auditorem, je-li k dispozici a vždy v případech, kdy unijní nebo vnitrostátní právo vyžaduje povinný audit, která osvědčuje správnost účetní závěrky až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví. Ve všech ostatních případech předloží žadatel vlastní prohlášení podepsané jeho oprávněným zástupcem, které osvědčuje platnost účetní závěrky až za poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
První pododstavec se použije pouze na první žádost, kterou příjemce grantu předloží příslušné schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.
Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci grantů, použijí se finanční limity uvedené v prvním pododstavci na každého z nich.
V případě partnerství podle čl. 130 odst. 4 musí být před podpisem dohody o finančním rámcovém partnerství vypracována auditní zpráva podle prvního pododstavce tohoto písmene za poslední dvě účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
Od požadavku podle prvního pododstavce může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik upustit v případě zařízení, jež poskytují vzdělávání a odbornou přípravu, a v případě dohod s více příjemci grantů též v případě příjemců grantů, kteří ručí společně a nerozdílně, nebo nenesou žádnou finanční odpovědnost.
První pododstavec se nepoužije na osoby a subjekty způsobilé v nepřímém řízení, splňují-li podmínky uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a v článku 154;
popis akce nebo pracovního programu a odhadovaný rozpočet, který:
vykazuje vyrovnané příjmy a výdaje a
uvádí odhadované způsobilé náklady akce nebo pracovního programu.
Body i) a ii) se nepoužijí na akce financované větším počtem dárců.
Odchylně od bodu i) může v řádně odůvodněných případech odhad rozpočtu zahrnovat rezervy na nečekané výdaje nebo případné změny směnných kurzů;
údaje o zdrojích a výši finančních prostředků Unie, jež byly obdrženy nebo o něž bylo požádáno v souvislosti s touž akcí nebo částí akce nebo na financování provozu žadatele během téhož rozpočtového roku, a veškeré další finanční prostředky, jež na tuto akci byly obdrženy nebo o něž bylo požádáno.
Článek 197
Kritéria způsobilosti
Pro účast na výzvě k podávání návrhů jsou způsobilí tito žadatelé:
právnické osoby;
fyzické osoby, vyžaduje-li to povaha nebo vlastnosti dané akce nebo cíl sledovaný žadatelem;
subjekty, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem subjektů a že tyto subjekty poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby. Žadatel musí mít zejména finanční a provozní způsobilost rovnocennou finanční a provozní způsobilosti právnické osoby. Zástupci žadatele prokáží splnění těchto podmínek.
Článek 198
Kritéria pro výběr
Nevyžaduje-li výzva k podávání návrhů předložení žádných podkladů a má-li příslušná schvalující osoba přiměřené důvody k pochybnosti o finanční či provozní způsobilosti žadatele, vyzve ho k předložení vhodných dokladů.
V případě partnerství se ověření provádí podle čl. 130 odst. 6.
Ověření finanční způsobilosti se nevztahuje na:
fyzické osoby, kterým je poskytována podpora na vzdělávání;
nejpotřebnější fyzické osoby, například nezaměstnané a uprchlíky, kterým je poskytována přímá podpora;
veřejné subjekty, včetně organizací členských států;
mezinárodní organizace;
osoby nebo subjekty žádající o snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky, je-li cílem těchto snížených sazeb a subvencí posílení finanční způsobilosti příjemce grantu nebo vytvoření příjmu.
Článek 199
Kritéria pro udělení
Kritéria pro udělení musí umožňovat:
posouzení kvality předložených návrhů na základě stanovených cílů a priorit a očekávaných výsledků;
udělení grantů na akce nebo pracovní programy, jež maximalizují celkovou účinnost financování z prostředků Unie;
hodnocení žádostí o grant.
Článek 200
Hodnocení
Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi zamítnuty, jsou vyrozuměni v souladu s odstavcem 7.
Tytéž dokumenty a informace jsou v témže řízení požadovány pouze jednou.
V případě potřeby uvádí protokol pořadí prostudovaných návrhů, doporučení k maximální výši udělovaného grantu a případné nepodstatné úpravy žádosti o grant.
Protokol je archivován pro pozdější použití.
Na základě hodnocení přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:
předmět rozhodnutí a celkovou částku;
jména úspěšných žadatelů, názvy akcí, uznané částky a důvody pro tento výběr, včetně případu, kdy se výběr liší od stanoviska hodnotící komise;
jména případných odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.
U grantů udělených podle článku 195 může příslušná schvalující osoba:
rozhodnout, že nepoužije odstavce 2 a 4 tohoto článku a článek 150;
obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o udělení grantu sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej.
Článek 201
Grantová dohoda
Grantová dohoda obsahuje alespoň:
předmět;
příjemce grantu;
dobu svého trvání, totiž:
datum svého vstupu v platnost;
datum zahájení a dobu trvání akce nebo rozpočtový rok financování;
popis akce nebo, v případě grantu na provozní náklady, pracovního programu spolu s popisem očekávaných výsledků;
maximální výši financování z prostředků Unie vyjádřenou v eurech, odhadovaný rozpočet akce nebo pracovního programu a formu grantu;
pravidla pro podávání zpráv a platby a pravidla zadávání veřejných zakázek stanovená v článku 205;
přijetí povinností uvedených v článku 129 příjemcem grantu;
ustanovení o zviditelnění finanční podpory, kterou Unie poskytuje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy její prezentace vůči veřejnosti není možná či vhodná;
rozhodné právo, kterým je právo Unie, popřípadě doplněné vnitrostátním právem uvedeným v grantové dohodě. V grantových dohodách s mezinárodními organizacemi lze stanovit odchylnou úpravu;
soud či rozhodčí orgán příslušný pro řešení sporů.
KAPITOLA 4
Provádění grantů
Článek 202
Výše grantu a prodloužení doby platnosti zjištění auditu
Příslušná schvalující osoba může mimoto snížit výši grantů, odmítnout nezpůsobilé náklady a získat zpět neoprávněně vyplacené částky, pokud jde o všechny granty, kterých se týkají systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci a které lze v souladu s dotčenými grantovými dohodami podrobit auditům, kontrolám a vyšetřování.
Článek 203
Podklady žádostí o platbu
Osvědčení vypracuje schválený externí auditor nebo v případě veřejných subjektů kvalifikovaný a nezávislý úředník veřejné správy.
Účelem osvědčení je v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a na základě dohodnutých postupů, jež jsou v souladu s mezinárodními standardy, osvědčit, že náklady, které příjemce grantu uvedl ve finančních výkazech, o něž se opírají žádosti o platbu, jsou skutečné, přesně zaznamenané a způsobilé podle grantové dohody. Ve zvláštních, řádně odůvodněných případech si může příslušná schvalující osoba toto osvědčení vyžádat v podobě výroku či jiného typu dokumentu v souladu s mezinárodními standardy.
Článek 204
Finanční podpora třetím osobám
Příjemce grantu může poskytnout finanční podporu třetím osobám, pokud to provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje a pokud jsou podmínky pro toto poskytnutí v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí vymezeny tak, aby příjemce grantu neměl prostor pro volné uvážení.
Má se za to, že prostor pro volné uvážení neexistuje, pokud grantová dohoda blíže určuje:
maximální výši finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě a která činí nejvýše 60 000 EUR, a kritéria pro stanovení přesné částky;
uzavřený seznam jednotlivých typů činností, na něž lze takovou finanční podporu získat;
vymezení osob či kategorií osob, jež mohou takovou finanční podporu získat, a kritéria pro její poskytnutí.
Prahová hodnota uvedená v druhém pododstavci písm. a) může být překročena, pokud by dosažení cílů akcí bylo jinak nemožné či příliš obtížné.
Článek 205
Prováděcí smlouvy
Tato zvláštní pravidla vycházejí z pravidel obsažených v tomto nařízení a jsou úměrná hodnotě dotčených veřejných zakázek, relativní výši příspěvku Unie v poměru k celkovým nákladům akce a riziku. Tato zvláštní pravidla se uvedou v grantové dohodě.
HLAVA IX
CENY
Článek 206
Obecná pravidla
Soutěže o ceny s jednotkovou hodnotou ve výši 1 000 000 EUR nebo více lze vyhlásit pouze tehdy, jsou-li tyto ceny zmíněny v rozhodnutí o financování uvedeném v článku 110, a poté, co byly informace o těchto cenách poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 207
Pravidla soutěže, udělení cen a uveřejnění
Pravidla soutěže musí:
uvádět kritéria způsobilosti;
uvádět pravidla a lhůtu pro případnou registraci účastníků, pokud se vyžaduje, a podávání přihlášek;
uvádět kritéria pro vyloučení stanovená v článku 136 a důvody pro odmítnutí stanovené v článku 141;
stanovit výlučnou odpovědnost účastníka pro případ, že budou v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci soutěže vzneseny nároky;
stanovit, že vítězové přijímají povinnosti uvedené v článku 129 a povinnost zajistit publicitu blíže určenou v pravidlech soutěže;
uvádět kritéria pro udělení ceny, jež umožňují posoudit kvalitu přihlášek z hlediska sledovaných cílů a očekávaných výsledků a objektivně určit, zda přihlášky splňují předpoklady pro úspěch v soutěži;
stanovit výši jedné či více cen;
popisovat mechanismy vyplácení cen vítězům v návaznosti na udělení cen.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) jsou způsobilí též příjemci grantů, nestanoví-li pravidla soutěže jinak.
Na vyhlašování soutěží se použije přiměřeně čl. 194 odst. 3.
Na rozhodnutí o udělení ceny se použije přiměřeně čl. 200 odst. 4 a 6.
Rozhodnutí o udělení ceny je oznámeno vítězi a představuje právní závazek.
Pokud o to Evropský parlament a Rada po uveřejnění požádají, zašle jim Komise zprávu s uvedením:
počtu žadatelů v minulém roce;
počtu žadatelů a procenta úspěšných přihlášek, jež připadají na jednu soutěž;
seznamu odborníků v hodnotících komisích za uplynulý rok spolu s uvedením postupu, jakým byli vybráni.
HLAVA X
FINANČNÍ NÁSTROJE, ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY A FINANČNÍ POMOC
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 208
Oblast působnosti a využívání
Komise nese i nadále odpovědnost za zajištění souladu rámce pro využívání finančních nástrojů se zásadou řádného finančního řízení a přispívá k plnění obsahově a časově vymezených politických cílů, které lze hodnotit z hlediska výkonu nebo výsledků. Komise odpovídá za využívání finančních nástrojů, aniž je dotčena právní a smluvní odpovědnost pověřených subjektů v souladu s platným právem a článkem 129.
Pokud na finanční nástroje nebo rozpočtové záruky přispívají podle odstavce 2 třetí země, může základní právní akt povolovat určení způsobilých prováděcích subjektů nebo protistran z dotčených zemí.
Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, je externím auditorem pro projekty a programy podporované za pomoci finančního nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoci Účetní dvůr.
Článek 209
Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje a rozpočtové záruky
Finanční nástroje a rozpočtové záruky:
řeší selhání trhu či nepříznivé investiční situace a podpora z nich je poskytována úměrně pouze konečným příjemcům finančních prostředků, kteří jsou v okamžiku poskytnutí podpory Unie pokládáni za hospodářsky životaschopné podle mezinárodně uznávaných standardů;
dosahují adicionality tím, že nenahrazují potenciální podporu a investice z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů;
nenarušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a dodržují pravidla státní podpory;
dosahují aktivačního a multiplikačního účinku, jehož cílový interval hodnot je stanoven na základě předběžného hodnocení příslušného finančního nástroje, uvolněním celkové investice přesahující výši příspěvku nebo záruky Unie, ve vhodných případech včetně maximalizace soukromých investic;
jsou využívány způsobem, který zajišťuje, aby prováděcí subjekty nebo protistrany zapojené do jejich využívání měly společný zájem na dosažení politických cílů stanovených v příslušném základním právním aktu, s ustanoveními například o společném investování, požadavků na sdílení rizik nebo finančních pobídek, přičemž se předchází střetu zájmů s jinými činnostmi subjektů nebo protistran;
stanoví odměnu Unie, která je v souladu se sdílením rizik s účastníky finančních operací a politickými cíli finančního nástroje nebo rozpočtové záruky;
má-li být prováděcím subjektům nebo protistranám zapojeným do jejich využívání vyplacena odměna, zajistí, aby byla založena na výkonnosti a zahrnovala:
správní poplatky, jež jsou hrazeny subjektu nebo protistraně jako odměna za práci vykonávanou při využívání finančního nástroje nebo rozpočtové záruky a jež v co největší možné míře vycházejí z uskutečňovaných operací nebo vyplácených částek, a
případně koncepční pobídky na podporu dosažení politických cílů či ke stimulaci finanční výkonnosti finančního nástroje nebo rozpočtové záruky.
Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech lze uhradit mimořádné výdaje;
jsou založeny na předběžném hodnocení provedeném individuálně nebo v rámci programu v souladu s článkem 34, jež obsahuje vysvětlení volby typu finanční operace s přihlédnutím ke sledovaným politickým cílům a souvisejícím finančním rizikům a úsporám pro rozpočet.
Hodnocení uvedená v prvním pododstavci písm. h) se přezkoumávají a aktualizují tak, aby zohledňovala vliv velkých socioekonomických změn na odůvodnění existence finančního nástroje nebo rozpočtové záruky.
Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, představují roční splátky, včetně splátek kapitálu, uvolněných jistot a splátek jistin půjček, zaplacené Komisi nebo uhrazené na svěřenské účty, které byly otevřeny pro finanční nástroje nebo rozpočtové záruky a vztahují se k podpoře poskytované z rozpočtu v rámci finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3 písm. f), a aniž je dotčen čl. 215 odst. 5, používají se na stejný finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku po dobu nepřesahující dobu rozpočtového závazku plus dva roky.
Komise tyto vnitřní účelově vázané příjmy zohlední při navrhování budoucích částek přidělených na finanční nástroje nebo rozpočtové záruky.
Bez ohledu na druhý pododstavec lze zbývající částku účelově vázaných příjmů schválených v základním právním aktu, která má být zrušena nebo ukončena, přidělit i na jiný finanční nástroj sledující podobné cíle, stanoví-li tak základní právní akt, kterým se daný finanční nástroj zřizuje.
V případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk využívaných v nepřímém řízení příslušná schvalující osoba zajistí, aby subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) předložily neauditované finanční výkazy vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince, které se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 80 a v IPSAS, a veškeré informace nezbytné k vypracování finančních výkazů v souladu s čl. 82 odst. 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku a aby předložily auditované finanční výkazy do 15. května následujícího rozpočtového roku.
Článek 210
Finanční závazek Unie
Finanční závazek a souhrn čistých plateb z rozpočtu nesmějí nikdy přesáhnout:
v případě finančních nástrojů výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu;
v případě rozpočtových záruk výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu;
v případě finanční pomoci maximální výši finančních prostředků, k jejichž vypůjčení je Komise zmocněna za účelem financování finanční pomoci schválené v základním právním aktu, a příslušných úroků.
Článek 211
Tvorba rezerv na finanční závazky
Základní právní akt stanoví přezkum míry tvorby rezerv alespoň každé tři roky.
Nestanoví-li jinak základní právní akt, kterým se ustavuje rozpočtová záruka nebo finanční pomoc třetí zemi, odvodí se míra tvorby rezerv od kombinace celkových rezerv, které je zapotřebí předem vytvořit k pokrytí čistých očekávaných ztrát, a přiměřené bezpečnostní rezervy. Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, měla by celková tvorba rezerv proběhnout v období stanoveném v příslušném finančním výkazu uvedeném v článku 35.
Na tvorbu rezerv přispívají tyto zdroje:
příspěvky z rozpočtu při plném dodržení nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, a po posouzení možností přerozdělení;
výnosy z investic zdrojů držených ve společném rezervním fondu;
částky získané zpět od nesplácejících dlužníků v souladu s postupem vymáhání stanoveným v záruční dohodě nebo dohodě o půjčce;
příjmy a jiné platby, které Unie obdrží v souladu se záruční dohodou nebo dohodou o půjčce;
případné peněžní příspěvky, které poskytnou členské státy a třetí osoby podle čl. 208 odst. 2.
Do výpočtu tvorby rezerv vyplývajících z míry tvorby rezerv uvedené v odstavci 1 se zahrnou pouze zdroje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce.
Rezervy se použijí k uhrazení:
čerpání rozpočtové záruky;
platebních povinností souvisejících s rozpočtovým závazkem u daného finančního nástroje;
finančních povinností vyplývajících z vypůjčení finančních prostředků podle čl. 220 odst. 1;
případně jiných výdajů spojených s využíváním finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci třetími zeměmi.
Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu a může přijmout odpovídající opatření k doplnění nebo navýšení míry tvorby rezerv, pokud:
v důsledku čerpání rozpočtové záruky výše rezerv na tuto záruku poklesne pod 50 % míry tvorby rezerv uvedené v odstavci 1 a opět pokud poklesne pod 30 % této míry tvorby rezerv, nebo pokud by podle posouzení rizik provedeného Komisí mohla klesnout pod některou z těchto hodnot během jednoho roku;
země využívající finanční pomoc ze strany Unie v době splatnosti neuhradí platbu.
Článek 212
Společný rezervní fond
Do 30. června 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislé externí hodnocení výhod a nevýhod spojených s pověřením Komise, EIB nebo obou těchto institucí finanční správou aktiv společného rezervního fondu a přitom přihlédne k příslušným technickým a institucionálním kritériím používaným k porovnání služeb poskytovaných při správě aktiv, včetně technické infrastruktury, porovnání nákladů na poskytnuté služby, institucionální struktury, podávání zpráv, výkonnosti, odpovědnosti a odborných zkušeností Komise a EIB, a k ostatním mandátům pro správu aktiv z rozpočtu. K tomuto hodnocení Komise v případě potřeby připojí legislativní návrh.
Finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu drží minimální objem prostředků fondu v penězích nebo v ekvivalentech peněz v souladu s pravidly obezřetnosti a prognózami plateb poskytnutými schvalujícími osobami finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci.
Finanční správce zdrojů ve společném rezervním fondu může uzavírat repa se zdroji společného rezervního fondu jako zajištěním za účelem plateb z fondu, pokud se přiměřeně očekává, že tento postup bude pro rozpočet Unie prospěšnější než odprodej zdrojů v časovém rámci žádosti o platbu. Doba trvání nebo prodloužení rep souvisejících s platbou je omezena na minimum nezbytné k minimalizaci ztrát pro rozpočet.
Článek 213
Efektivní míra tvorby rezerv
Použitelná efektivní míra tvorby rezerv je procentní část každé počáteční míry tvorby rezerv stanovené v souladu s čl. 211 odst. 2 druhým pododstavcem. Použije se pouze na objem zdrojů ve společném rezervním fondu vyčleněných na vyplacení čerpaných rozpočtových záruk za období jednoho roku. Představuje procentně vyjádřený poměr mezi objemem peněz a peněžních ekvivalentů ve společném rezervním fondu, které jsou potřeba k vyplacení čerpaných rozpočtových záruk, a celkovým objemem peněz a peněžních ekvivalentů, které by byly zapotřebí v jednotlivých záručních fondech k vyplacení čerpaných záruk, pokud by dané zdroje byly drženy a spravovány odděleně, za předpokladu, že obě částky představují rovnocenné riziko likvidity. Tento poměr nesmí být nižší než 95 %. Při výpočtu efektivní míry tvorby rezerv se zohlední:
prognózy přítoku a odtoku prostředků ve společném rezervním fondu s ohledem na počáteční fázi celkové tvorby rezerv podle čl. 211 odst. 2 druhého pododstavce;
korelace rizik mezi rozpočtovými zárukami a finanční pomocí třetím zemím;
tržní podmínky.
Komise do 1. července 2020 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o podrobné podmínky výpočtu efektivní míry tvorby rezerv, včetně metodiky tohoto výpočtu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269, kterými se mění minimální poměr uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce s ohledem na zkušenosti s fungováním společného rezervního fondu a při zachování obezřetného přístupu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Tento minimální poměr nesmí být stanoven na úroveň nižší než 85 %.
Na základě výpočtu roční efektivní míry tvorby rezerv v souladu s odst. 1 a 2 tohoto článku se v rozpočtovém procesu uskuteční následující operace, které se uvádějí v pracovním dokumentu uvedeném v čl. 41 odst. 5 písm. h):
případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc třetí zemi je navrácen do rozpočtu;
případné doplnění fondu se uskutečňuje v ročních tranších během období nejvýše tří let, aniž je dotčen čl. 211 odst. 6.
Každé tři roky se provádí nezávislé hodnocení přiměřenosti pokynů, jehož výsledky jsou předány Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 214
Výroční zprávy
KAPITOLA 2
Specifická ustanovení
Článek 215
Pravidla a využívání
Článek 216
Finanční nástroje využívané přímo Komisí
Finanční nástroje lze využívat přímo podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) prostřednictvím:
účelové investiční jednotky, v níž má Komise účast spolu s dalšími veřejnými či soukromými investory a jejímž cílem je zesílit aktivační účinek příspěvku Unie, nebo
půjček, záruk, kapitálových účastí a dalších nástrojů pro sdílení rizika, které nejsou investicemi do účelových investičních jednotek a které jsou poskytovány buď přímo konečným příjemcům finančních prostředků, nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů.
Článek 217
Zacházení s příspěvky z finančních prostředků vynakládaných ve sdíleném řízení
Článek 218
Pravidla pro rozpočtové záruky
Základní právní akt stanoví:
výši rozpočtové záruky, kterou nelze nikdy překročit, aniž je dotčen čl. 208 odst. 2;
druhy operací, na něž se rozpočtová záruka vztahuje.
Příspěvky třetích osob na rozpočtové záruky podle čl. 208 odst. 2 mohou být poskytovány v penězích.
Rozpočtová záruka se navýší o příspěvky uvedené v prvním a druhém pododstavci. Platby týkající se čerpání záruky se v případě potřeby uskuteční s přispěním členských států nebo třetích osob za podmínek pari passu. Komise podepíše s přispěvateli dohodu, která obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.
Článek 219
Využívání rozpočtových záruk
Protistrany poskytnou Komisi každoročně:
posouzení rizik a informace o bonitě operací krytých rozpočtovou zárukou, jakož i posouzení očekávaných selhání;
informace o neuhrazené finanční povinnosti plynoucí pro Unii z rozpočtové záruky, v rozdělení na jednotlivé operace a oceněné podle účetních pravidel Unie uvedených v článku 80, nebo podle IPSAS;
celkový zisk nebo ztrátu plynoucí z operací krytých rozpočtovou zárukou.
Článek 220
Pravidla a poskytování
▼M1 —————
Komise uzavře s přijímající zemí dohodu obsahující ustanovení, která:
zajišťují, aby přijímající země pravidelně kontrolovala, že poskytnuté financování bylo použito řádně v souladu s předem vymezenými podmínkami, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem získat zpět veškeré finanční prostředky poskytnuté v rámci finanční pomoci, které byly získány neoprávněně;
zajišťují ochranu finančních zájmů Unie;
Komisi, OLAF a Účetní dvůr výslovně opravňují k výkonu jejich práv podle článku 129;
zajišťují, že Unie má nárok na předčasné splacení půjčky, pokud je zjištěno, že se přijímající země v souvislosti s řízením finanční pomoci dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;
zajišťují, aby veškeré náklady vzniklé Unii, které souvisejí s finanční pomocí, nesla přijímající země.
▼M1 —————
Článek 220a
Diverzifikovaná strategie financování
HLAVA XI
PŘÍSPĚVKY EVROPSKÝM POLITICKÝM STRANÁM
Článek 221
Obecná ustanovení
Evropským politickým stranám ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (dále jen „evropské politické strany“) mohou být v souladu s uvedeným nařízením přiznány přímé finanční příspěvky z rozpočtu s ohledem na to, že přispívají k utváření evropského politického povědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.
Článek 222
Zásady
Příspěvky není dotčena schopnost evropských politických stran vytvářet rezervy ze svých vlastních zdrojů v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014.
Článek 223
Rozpočtové aspekty
Příspěvky i prostředky vyčleněné na nezávislé externí subjekty nebo znalce pověřené provedením auditu uvedené v článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se vyplácejí z oddílu rozpočtu týkajícího se Evropského parlamentu.
Článek 224
Výzva k podávání žádostí o příspěvky
Článek 225
Udělovací řízení
V rozhodnutí příslušné schvalující osoby ohledně žádosti se uvede alespoň:
předmět a celková výše příspěvků;
jméno vybraných žadatelů a uznané částky pro každého z nich;
jména případných odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.
Článek 226
Forma příspěvků
Příspěvky mohou mít některou z těchto forem:
úhrada procentní části skutečně vynaložených nárokovatelných výdajů;
proplacení na základě jednotkových nákladů;
jednorázové částky;
paušální financování;
kombinace forem uvedených v písmenech a) až d).
Článek 227
Jistoty
Příslušná schvalující osoba může, považuje-li to za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik požadovat od evropské politické strany složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s poskytnutím předběžného financování, pouze tehdy, pokud evropské politické straně s ohledem na analýzu rizik bezprostředně hrozí, že se ocitne v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 písm. a) a d) tohoto nařízení, nebo pokud bylo Evropskému parlamentu a Radě oznámeno rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, zřízeného článkem 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení.
Článek 153 se použije přiměřeně na jistoty, které mohou být vyžadovány v případech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku s ohledem na platby předfinancování provedené ve prospěch evropských politických stran.
Článek 228
Čerpání příspěvků
Článek 229
Zpráva o čerpání příspěvků
Článek 230
Výše příspěvku
Článek 231
Kontrola a sankce
Článek 232
Vedení záznamů
Článek 233
Výběr externích subjektů nebo odborníků pověřených prováděním auditu
Nezávislé externí subjekty nebo odborníci pověření prováděním auditu podle článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se vyberou v zadávacím řízení. Doba platnosti jejich smlouvy nepřekročí pět let. Po uplynutí doby platnosti dvou po sobě následujících smluv jsou považováni za osoby ve střetu zájmů, který by mohl negativně ovlivnit provádění auditu.
HLAVA XII
OSTATNÍ NÁSTROJE PRO PLNĚNÍ ROZPOČTU
Článek 234
Svěřenské fondy Unie pro vnější činnost
Svěřenské fondy Unie mohou být zřizovány, pouze pokud jsou dohodami s dalšími dárci zabezpečeny příspěvky z jiných zdrojů než z rozpočtu.
Svůj záměr zřídit svěřenský fond Unie pro činnosti v případě mimořádných událostí a po jejich odeznění Komise konzultuje s Evropským parlamentem a Radou.
Zřízení svěřenského fondu Unie pro účely tematicky zaměřených činností musí schválit Evropský parlament a Rada.
Pro účely třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce Komise zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě návrhy svých rozhodnutí o zřízení svěřenského fondu Unie. Tyto návrhy rozhodnutí obsahují popis cílů svěřenského fondu Unie, odůvodnění jeho zřízení v souladu s odstavcem 3, údaje o době jeho trvání a předběžných dohodách s dalšími dárci. Zahrnují také návrh zřizovací dohody, která má být uzavřena s dalšími dárci.
Svěřenské fondy Unie se zřizují a využívají pouze za těchto podmínek:
zásah Unie přináší přidanou hodnotu: cílů svěřenských fondů Unie lze zejména z důvodu jejich rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států a použití stávajících finančních nástrojů by k dosažení cílů politik Unie nestačilo;
svěřenské fondy Unie přinášejí Unii jasnou politickou viditelnost, výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu nad riziky a vyplácením příspěvků Unie a dalších dárců;
svěřenské fondy Unie nezdvojují stávající možnosti financování a podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody;
cíle svěřenských fondů Unie jsou v souladu s cíli nástroje Unie nebo rozpočtového bodu, z nichž jsou financovány.
Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi požádat, aby do svěřenského fondu Unie přestala poskytovat prostředky nebo aby případně provedla přezkum zřizovací dohody s cílem svěřenský fond Unie zlikvidovat, je-li to vhodné, zejména na základě informací poskytnutých v pracovním dokumentu uvedeném v čl. 41 odst. 6. V tomto případě se veškeré zbývající finanční prostředky na poměrném základě vrátí jako obecný příjem do rozpočtu, členským státům, které do něho přispěly, a ostatním dárcům.
Článek 235
Využívání svěřenských fondů Unie pro vnější činnost
Příspěvky Unie se na zvláštní bankovní účet převádějí na základě řádně zdůvodněné žádosti o provedení platby obsahující prognózy čerpání, s přihlédnutím k zůstatku na účtu a k potřebě dalších plateb, která z toho vyplývá. Prognózy čerpání se poskytují ročně, nebo je-li to vhodné, pololetně.
Příspěvky dalších dárců připisované na zvláštní bankovní účet svěřenského fondu Unie jsou zaznamenávány v eurových částkách, na něž jsou při připsání na účet přepočítávány. Úroky naběhlé na zvláštním bankovním účtu svěřenského fondu Unie jsou investovány do svěřenského fondu Unie, nestanoví-li zřizovací dohoda svěřenského fondu Unie jinak.
Vedle výroční zprávy podle článku 252 předkládá schvalující osoba dvakrát ročně finanční zprávy o činnosti jednotlivých svěřenských fondů Unie.
Komise rovněž předkládá každý měsíc zprávu o využívání jednotlivých svěřenských fondů Unie.
Ve svěřenských fondech Unie je každoročně prováděn nezávislý externí audit.
Článek 236
Použití rozpočtové podpory
Stanoví-li tak příslušné základní právní akty, může Komise poskytnout rozpočtovou podporu třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:
správa veřejných financí ve třetí zemi je dostatečně transparentní, spolehlivá a účelná;
třetí země má zavedenu dostatečně věrohodnou a relevantní odvětvovou či celostátní politiku;
třetí země má zavedenu makroekonomickou politiku, která je orientována na stabilitu;
třetí země umožnila dostatečný a včasný přístup ke komplexním a řádným informacím o rozpočtu.
Příslušné dohody o financování uzavřené se třetí zemí obsahují:
povinnost třetí země předkládat Komisi ve stanovené lhůtě spolehlivé informace, na jejichž základě bude moci Komise posoudit plnění podmínek uvedených v odstavci 2;
právo Komise pozastavit dohodu o financování, pokud třetí země poruší některou povinnost týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu a v závažných případech korupce;
vhodná ustanovení, podle nichž se má třetí země zavázat, že v případě zjištění závažných nesrovnalostí při výplatě příslušných finančních prostředků Unie, které lze této zemi přičíst, neprodleně vrátí veškeré finanční prostředky na příslušnou akci nebo jejich část.
K vrácení finančních prostředků podle prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce se může použít čl. 101 odst. 1 druhý pododstavec.
Článek 237
Placení externí odborníci
Výzva k vyjádření zájmu obsahuje popis úkolů, délku jejich trvání a pevné podmínky odměňování.
V návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu je sestaven seznam odborníků. Tento seznam platí po dobu nejdéle pěti let od svého uveřejnění nebo po dobu trvání víceletého programu, jenž s danými úkoly souvisí.
Článek 238
Neplacení odborníci
Orgány Unie mohou osobám, které pozvaly nebo pověřily určitými úkoly, proplatit cestovní výlohy a denní diety nebo případně jakékoli jiné náhrady.
Článek 239
Členské příspěvky a jiné poplatky
Unie může uhradit členské příspěvky organizacím, jichž je členem nebo pozorovatelem.
Článek 240
Výdaje na členy a zaměstnance orgánů Unie
Orgány Unie mohou proplácet výdaje na členy a zaměstnance orgánů Unie, včetně příspěvků pro sdružení současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu a příspěvků na evropské školy.
HLAVA XIII
ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OSTATNÍ FINANČNÍ ZPRÁVY
KAPITOLA 1
Roční účetní závěrky
Článek 241
Skladba účetní závěrky
Roční účetní závěrky Unie se vypracovávají pro každý rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince. Sestávají z:
konsolidovaných finančních výkazů, které v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 uvádějí v konsolidované podobě finanční údaje obsažené ve finančních výkazech orgánů Unie, subjektů Unie uvedených v článku 70 a jiných subjektů splňujících kritéria účetní konsolidace;
souhrnných zpráv o plnění rozpočtu, které uvádějí informace obsažené ve zprávách orgánů Unie o plnění rozpočtu.
Článek 242
Podklady
Každý zápis do účetní závěrky se musí zakládat na vhodných podkladech v souladu s článkem 75.
Článek 243
Finanční výkazy
Finanční výkazy uvádějí částky vyjádřené v milionech eur, sestavují se v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a obsahují:
rozvahu, která uvádí všechna aktiva a pasiva a finanční situaci k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku;
výkaz o finanční výkonnosti, který uvádí hospodářský výsledek za předchozí rozpočtový rok;
výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku a konečný stav pokladny;
výkaz změn v čistých aktivech, který uvádí přehled o změnách stavu rezerv v průběhu rozpočtového roku a souhrnné výsledky.
Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve výkazech zmíněných v odstavci 1 a poskytuje všechny doplňující informace stanovené účetními pravidly uvedenými v článku 80 a mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti Unie relevantní. Příloha obsahuje alespoň:
účetní zásady, pravidla a metody;
vysvětlivky, jež podávají doplňující informace, které nejsou obsaženy ve finančních výkazech, ale jsou nezbytné pro poctivý obraz účtů.
Článek 244
Zprávy o plnění rozpočtu
Zprávy o plnění rozpočtu uvádějí částky vyjádřené v milionech eur a musí být meziročně srovnatelné. Sestávají ze:
zpráv, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;
výsledku rozpočtu, který se vypočítává na základě ročního rozpočtového zůstatku uvedeného v rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom;
přílohy, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.
Zpráva o plnění rozpočtu obsahuje informace o:
příjmech, zejména o změnách odhadovaných příjmů, výsledku plnění příjmů a stanovených inkasních nárocích;
změnách celkových dostupných prostředků na závazky a na platby;
využití celkových dostupných prostředků na závazky a na platby;
zbývajících závazcích, závazcích přenesených z předchozího rozpočtového roku a závazcích přijatých v rozpočtovém roce.
Článek 245
Předběžná účetní závěrka
Článek 246
Schválení konečné konsolidované účetní závěrky
Orgány Unie jiné než Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 241 zašlou své konečné účetní závěrky Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru a účetnímu Komise do 1. července.
Ke konečné účetní závěrce přiloží osvědčení, v němž prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.
Ke konečné konsolidované účetní závěrce přiloží osvědčení, v němž prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.
Ve stejné lhůtě předá účetní Komise Účetnímu dvoru prohlášení vedení ke konečné konsolidované účetní závěrce.
KAPITOLA 2
Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti
Článek 247
Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti
Do 31. července následujícího rozpočtového roku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje:
konečnou konsolidovanou účetní závěrku podle článku 246;
výroční zprávu o řízení a výkonnosti obsahující přehledné a stručné shrnutí výsledků vnitřní kontroly a hospodaření s finančními prostředky uvedených ve výročních zprávách o činnosti každé pověřené schvalující osoby, které obsahuje informace o hlavních systémech řízení a správ v Komisi a:
odhadovanou míru chyb ve výdajích Unie založenou na konzistentní metodice a odhad budoucích oprav;
informace o preventivních a nápravných opatřeních týkajících se rozpočtu, jež uvádějí finanční dopad opatření přijatých k ochraně rozpočtu před výdaji v rozporu s právními předpisy;
informace o provádění strategie Komise pro boj proti podvodům;
dlouhodobou prognózu přítoku a odtoku prostředků na následujících pět let, založenou na příslušných víceletých finančních rámcích a na rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom;
výroční zprávu o interním auditu uvedenou v čl. 118 odst. 4;
hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků, jak je uvedeno v článku 318 Smlouvy o fungování EU, posuzující zejména pokrok při dosahování cílů politiky při zohlednění ukazatelů výkonnosti uvedených v článku 33 tohoto nařízení;
zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria podle čl. 261 odst. 3.
KAPITOLA 3
Zprávy o rozpočtu a jiné finanční zprávy
Článek 248
Měsíční zpráva o plnění rozpočtu
Vedle ročních výkazů a zpráv uvedených v článcích 243 a 244 předává účetní Komise Evropskému parlamentu a Radě jednou měsíčně číselné údaje o plnění rozpočtu týkající se příjmů i výdajů se zahrnutím všech dostupných prostředků, shrnuté alespoň na úrovni kapitol, jakož i samostatně rozčleněné podle kapitol, článků a bodů. Tyto číselné údaje obsahují také informace o použití přenesených prostředků.
Číselné údaje se předávají do deseti pracovních dní od konce každého měsíce prostřednictvím internetových stránek Komise.
Článek 249
Výroční zpráva o rozpočtovém a finančním řízení
Tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.
Článek 250
Výroční zpráva o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách a finanční pomoci
Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci a podmíněných závazcích v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 a s čl. 52 odst. 1 písm. d) a e). Tyto informace se současně předávají Účetnímu dvoru.
Článek 251
Zpráva o stavu problémů v oblasti účetnictví
Účetní Komise předá Evropskému parlamentu a Radě do 15. září každého rozpočtového roku zprávu s informacemi o zjištěných stávajících rizicích, pozorovaných obecných tendencích, nových problémech v oblasti účetnictví a pokroku v účetnictví, včetně informací, na něž upozornil Účetní dvůr, a s informacemi o zpět získaných finančních prostředcích.
Článek 252
Zprávy o svěřenských fondech Unie pro vnější činnost
V souladu s čl. 41 odst. 6 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě každý rok zprávu o činnostech podporovaných svěřenskými fondy Unie uvedenými v článku 234, o jejich využívání a výsledcích i o jejich účtech.
Správní rada svěřenského fondu Unie schvaluje výroční zprávu svého svěřenského fondu Unie, kterou vypracovává schvalující osoba. Schvaluje rovněž konečnou účetní závěrku, kterou sestavuje účetní. Konečnou účetní závěrku předloží správní rada Evropskému parlamentu a Radě v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.
Článek 253
Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků
Informace o příjemcích finančních prostředků Komise uveřejňuje v souladu s článkem 38.
HLAVA XIV
EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM
KAPITOLA 1
Externí audit
Článek 254
Externí audit prováděný Účetním dvorem
Evropský parlament, Rada a Komise informují Účetní dvůr co nejdříve o všech rozhodnutích a pravidlech přijatých podle článků 12, 16, 21, 29, 30, 32 a 43.
Článek 255
Pravidla a postupy auditu
Účetní dvůr se může za účelem získání všech informací, které jsou nezbytné k plnění úkolů, jimiž byl pověřen Smlouvami nebo právními akty přijatými na jejich základě, účastnit na vlastní žádost kontrolních operací při plnění rozpočtu prováděných kterýmkoli orgánem Unie nebo jeho jménem.
Na žádost Účetního dvora zmocní každý orgán Unie finanční instituce, u nichž jsou vedeny vklady Unie, k tomu, aby umožnily Účetnímu dvoru přesvědčit se o souladu vnějších údajů s účty.
Článek 256
Kontroly cenných papírů a peněz
Účetní dvůr zajistí, aby byly veškeré cenné papíry a peníze na vkladech nebo v pokladně zkontrolovány podle dokladů podepsaných vkladateli nebo podle úředních záznamů o držených penězích a cenných papírech. Tyto kontroly může provádět sám.
Článek 257
Právo Účetního dvora na přístup
Orgány interního auditu a další útvary dotčených vnitrostátních správních orgánů poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu, kterou pokládá za nezbytnou pro plnění svých úkolů.
Úředníci, u nichž provádí Účetní dvůr audit, předloží:
své záznamy o pokladní hotovosti, jakýchkoli jiných penězích, cenných papírech a materiálech všeho druhu a podklady týkající se správy finančních prostředků, jíž jsou pověřeni, a rovněž veškeré účetní knihy, rejstříky a ostatní dokumenty, které se k nim vztahují;
korespondenci a jakékoli jiné dokumenty požadované pro plné provedení auditu podle článku 255.
Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) smí požadovat pouze Účetní dvůr.
Článek 258
Výroční zpráva Účetního dvora
Článek 259
Zvláštní zprávy Účetního dvora
Dotčený orgán Unie nebo subjekt uvědomí Účetní dvůr zpravidla ve lhůtě šesti týdnů od předložení těchto připomínek o jakékoli odpovědi, kterou si přeje k těmto připomínkám učinit. Uvedená lhůta se staví v řádně odůvodněných případech, zejména je-li nezbytné, aby dotčený orgán Unie nebo subjekt k dokončení své odpovědi ve sporném řízení získal reakci od členských států.
Odpovědi dotčeného orgánu Unie nebo subjektu se přímo a výhradně vyjadřují k připomínkám Účetního dvora.
Na žádost Účetního dvora či dotčeného orgánu Unie nebo subjektu mohou po uveřejnění zprávy odpovědi posoudit Evropský parlament a Rada.
Účetní dvůr zajistí, aby zvláštní zprávy byly vypracovány a přijímány v přiměřené lhůtě, která obecně nesmí překročit třináct měsíců.
Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi dotčených orgánů Unie nebo subjektů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich, případně ve spolupráci s Komisí, rozhodne o případných dalších krocích.
Účetní dvůr učiní vše k zajištění toho, aby odpovědi dotčených orgánů Unie nebo subjektů na jeho připomínky i harmonogram pro vypracování zvláštní zprávy byly uveřejněny spolu se zvláštní zprávou.
KAPITOLA 2
Absolutorium
Článek 260
Harmonogram postupu udělování absolutoria
Článek 261
Postup udělování absolutoria
Článek 262
Následná opatření
Článek 263
Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost
ESVČ podléhá postupům stanoveným v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 260, 261 a 262 tohoto nařízení. ESVČ plně spolupracuje s orgány Unie zapojenými do postupu udělování absolutoria a v případě potřeby poskytuje další nezbytné informace, a to i účastí na zasedáních příslušných subjektů.
HLAVA XV
SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY
Článek 264
Obecná ustanovení
Rozpočtové závazky související se správními prostředky, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu a jež jsou spravovány jako celek, lze v rozpočtovém účetnictví uvádět souhrnně v členění podle druhu podle čl. 47 odst. 4.
Odpovídající výdaje se uvádějí v rozpočtových položkách jednotlivých hlav v témže členění jako prostředky.
Článek 265
Platby předem
Výdaje uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. a), které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení hradí předem, mohou být od 1. prosince hrazeny k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije limit stanovený v čl. 11 odst. 2.
Článek 266
Zvláštní ustanovení o projektech v oblasti nemovitostí
Každý orgán Unie poskytuje každoročně do 1. června Evropskému parlamentu a Radě pracovní dokument o své politice v oblasti nemovitostí, který obsahuje tyto informace:
pro každou budovu výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících rozpočtových položek. Výdaje zahrnují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky;
očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny;
konečné podmínky a náklady a relevantní informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle odstavců 2 a 3 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.
S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností, jak je uvedeno v odstavci 4, projednají Evropský parlament a Rada projekt v oblasti nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely.
Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený ke dni uplynutí této čtyřtýdenní lhůty, pokud během ní Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí v neprospěch návrhu.
Jestliže Evropský parlament nebo Rada před koncem této čtyřtýdenní lhůty vznesou opodstatněné námitky, prodlouží se tato lhůta jednou o dva týdny.
Přijme-li Evropský parlament nebo Rada rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, dotčený orgán Unie svůj návrh vezme zpět a může předložit návrh nový.
U následujících projektů v oblasti nemovitostí se předpokládá, že mohou mít značný finanční dopad na rozpočet:
koupě pozemku;
koupě, prodej, přestavba či výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejné době, jejichž cena přesahuje 3 000 000 EUR;
koupě, přestavba či výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejné době, jejichž cena přesahuje 2 000 000 EUR, jestliže podle posudku nezávislého znalce tato cena představuje více než 110 % ceny srovnatelných nemovitostí v daném místě;
prodej pozemků nebo budov, jestliže podle posudku nezávislého znalce cena představuje méně než 90 % ceny srovnatelných nemovitostí v daném místě;
veškeré nové veřejné zakázky na nemovitosti, včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv, a obnovení stávajících veřejných zakázek na nemovitosti za méně výhodných podmínek, na něž se nevztahuje písmeno b), s ročními výdaji ve výši alespoň 750 000 EUR;
prodloužení platnosti nebo obnova stávajících veřejných zakázek na nemovitosti, včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv, za stejných nebo výhodnějších podmínek s ročními výdaji ve výši alespoň 3 000 000 EUR.
Tento odstavec se vztahuje rovněž na ty projekty v oblasti nemovitostí, které mají interinstitucionální povahu, a na delegace Unie.
Prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. b), c), d), e) a f) zahrnují náklady na veškeré instalace. V případě nájemních smluv a smluv o užívání tyto prahové hodnoty zohledňují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky.
Smlouvy o půjčce se uzavírají a půjčky se splácejí v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s řádným ohledem na finanční zájmy Unie.
Pokud daný orgán Unie navrhuje, aby se koupě financovala půjčkou, uvede ve finančním plánu, který má být předložen spolu se žádostí o předchozí schválení dotčeným orgánem Unie, zejména maximální míru, dobu, druh a podmínky financování a úsporu ve srovnání s jinými druhy smluvních ujednání.
Evropský parlament a Rada projednají žádost o předchozí schválení koupě do čtyř týdnů ode dne, kdy ji oba orgány obdržely, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit o dva týdny. Koupě financovaná půjčkou se považuje za zamítnutou, pokud ji Evropský parlament a Rada v uvedené lhůtě výslovně neschválí.
Článek 267
Postup včasného informování a postup předchozího schválení
U projektů na obytné budovy ve třetích zemích probíhají postup včasného informování a postup předchozího schválení současně.
HLAVA XVI
ŽÁDOSTI O INFORMACE A AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Článek 268
Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace
Evropský parlament a Rada jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.
Článek 269
Výkon přenesené pravomoci
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNY ODVĚTVOVÝCH PRAVIDEL
Článek 270
Změny nařízení (EU) č. 1296/2013
Nařízení (ES) č. 1296/2013 se mění takto:
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Pro jednotlivé osy programu podle čl. 3 odst. 1 platí tyto orientační procentní podíly v průměru za celou dobu trvání programu:
nejméně 55 % pro osu týkající se programu Progress;
nejméně 18 % pro osu týkající se sítě EURES;
nejméně 18 % pro osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání.“
Článek 14 se nahrazuje tímto:
„Článek 14
Tematické oddíly a financování
V rámci osy týkající se programu Progress jsou podporována opatření v tematických oddílech uvedených v písmenech a), b) a c). Orientační rozdělení celkových prostředků vyčleněných na osu týkající se programu Progress mezi jednotlivé tematické oddíly musí po celé období programu respektovat tyto minimální procentní podíly:
zaměstnanost, především boj proti nezaměstnanosti mladých lidí: 20 %;
sociální ochrana, sociální začlenění a snížení a prevence chudoby: 45 %;
pracovní podmínky: 7 %.
Zbylé prostředky jsou vyčleněny na jeden či více tematických oddílů uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c) nebo na jejich kombinaci.
Článek 19 se nahrazuje tímto:
„Článek 19
Tematické oddíly a financování
V rámci osy týkající se sítě EURES jsou podporována opatření v tematických oddílech uvedených v písmenech a), b) a c). Orientační rozdělení celkových prostředků vyčleněných na osu týkající se sítě EURES mezi jednotlivé tematické oddíly musí po celé období programu respektovat tyto minimální procentní podíly:
transparentnost, pokud jde o volná pracovní místa, žádosti a jakékoli další související informace pro žadatele a zaměstnavatele: 15 %;
rozvoj služeb pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na úrovni Unie, především prostřednictvím cílených programů mobility: 15 %;
přeshraniční partnerství: 18 %.
Zbylé prostředky jsou vyčleněny na jeden či více tematických oddílů uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c) nebo na jejich kombinaci.“
Článek 25 se nahrazuje tímto:
„Článek 25
Tematické oddíly a financování
V rámci osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání jsou podporována opatření v tematických oddílech uvedených v písmenech a) a b). Orientační rozdělení celkových prostředků vyčleněných na osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání mezi jednotlivé tematické oddíly musí po celé období programu respektovat tyto minimální procentní podíly:
mikrofinancování pro zranitelné skupiny a mikropodniky: 35 %;
sociální podnikání: 35 %.
Zbylé prostředky jsou vyčleněny na tematické oddíly uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b) nebo na jejich kombinaci.“
V článku 32 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Pracovní programy se stanovují v případě potřeby na průběžné tříleté období a obsahují popis opatření, která mají být financována, postupy pro výběr činností podporovaných Unií, zeměpisné pokrytí, cílové skupiny a orientační časový rámec provádění. Pracovní programy rovněž uvádí orientační informace týkající se částky vyčleněné pro každý specifický cíl. Pracovní programy posilují soudržnost programu uvedením vazeb mezi všemi třemi osami.“
Články 33 a 34 se zrušují.
Článek 271
Změny nařízení (EU) č. 1301/2013
Nařízení (EU) č. 1301/2013 se mění takto:
V článku 3 se odstavec 1 mění takto:
písmeno e) se nahrazuje tímto:
investice do rozvoje vnitřního potenciálu prostřednictvím fixních investic do zařízení a infrastruktury, včetně infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu, služeb pro podniky, podpory výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích;“
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Investice do infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu uvedené v prvním pododstavci písm. e) tohoto odstavce se považují za investice v malém měřítku a za způsobilé pro podporu, pokud příspěvek EFRR na operaci nepřesahuje 10 000 000 EUR. V případě infrastruktury považované za kulturní dědictví ve smyslu článku 1 Úmluvy UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 se tento strop zvyšuje na 20 000 000 EUR.“
V čl. 5 bodě 9 se doplňuje nové písmeno, které zní:
podporou přijímání a sociálního a ekonomického začleňování migrantů a uprchlíků;“.
V příloze I se text tabulky od slov „Sociální infrastruktura“ až do konce tabulky nahrazuje tímto:
„Sociální infrastruktura |
||
Péče o děti a vzdělávání |
osoby |
Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení |
Zdraví |
osoby |
Počet osob majících přístup k lepším zdravotnickým službám |
Bydlení |
obytné jednotky |
Regenerované obytné prostory |
|
obytné jednotky |
Regenerované obytné prostory, z toho pro migranty a uprchlíky (mimo přijímací střediska) |
Migranti a uprchlíci |
osoby |
Kapacita infrastruktury podporující migranty a uprchlíky (kromě bydlení) |
Specifické ukazatele rozvoje měst |
||
|
osoby |
Počet osob žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst |
|
m2 |
Nově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech |
|
m2 |
Veřejné nebo komerční budovy vybudované nebo zrenovované v městských oblastech“. |
Článek 272
Změny nařízení (EU) č. 1303/2013
Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:
V 10. bodě odůvodnění se druhá věta nahrazuje tímto:
„Uplatňování těchto podmínek by mělo umožnit Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fondy ESI zákonným a správným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( *1 ) (dále jen „finanční nařízení“‘).
Článek 2 se mění takto:
bod 10 se nahrazuje tímto:
„příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt nebo fyzická osoba odpovědné za zahájení nebo za zahájení i provádění operací a:
v souvislosti se státní podporou subjekt, který dostává podporu, s výjimkou případů, kdy výše podpory na podnik činí méně než 200 000 EUR, v nichž může dotčený členský stát rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu, aniž jsou dotčena nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ( *2 ), (EU) č. 1408/2013 ( *3 ) a (EU) č. 717/2014 ( *4 ), a
v souvislosti s finančními nástroji podle části druhé hlavy IV tohoto nařízení subjekt, který provádí finanční nástroj, popřípadě fond fondů.
bod 31 se nahrazuje tímto:
„makroregionální strategií“ integrovaný rámec schválený Radou a ve vhodných případech potvrzený Evropskou radou, který může být podporován mimo jiné fondy ESI a který se má zabývat společnými problémy, s nimiž se stanovená zeměpisná oblast potýká a jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;“.
Článek 4 se mění takto:
v odstavci 7 se slova „s článkem 59 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s článkem 63 finančního nařízení“;
odstavec 8 se nahrazuje tímto:
V článku 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Priority stanovené pro jednotlivé fondy ESI v pravidlech pro daný fond se vztahují zejména na vhodné využívání každého fondu ESI v oblasti migrace a azylu. V této souvislosti ve vhodných případech zajistí koordinace s Azylovým, migračním a integračním fondem, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ( *5 ).
V článku 16 se vkládá nový odstavec, který zní:
Komise přijme každý rok do 31. března rozhodnutí potvrzující, že změny dohody o partnerství zohledňují změnu jednoho či více programů, které Komise schválila v předchozím kalendářním roce.
Rozhodnutí může zahrnovat změnu jiných prvků dohody o partnerství podle návrhu uvedeného v odstavci 4, pokud byl návrh Komisi předložen do 31. prosince předchozího kalendářního roku.“
Článek 30 se mění takto:
v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud se změna programu dotýká informací obsažených v dohodě o partnerství, použije se postup stanovený v čl. 16 odst. 4a.“;
v odstavci 3 se zrušuje třetí věta.
V článku 32 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
V článku 34 se odstavec 3 mění takto:
písmena a) až d) se nahrazují tímto:
zvyšování způsobilosti místních aktérů včetně potenciálních příjemců pro vypracovávání a provádění operací, včetně jejich schopností připravovat a řídit své projekty;
vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení, jež brání střetům zájmů, zajišťuje, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři, kteří nejsou veřejnými orgány, a umožní provádět výběr na základě písemného postupu;
vypracování a schválení nediskriminačních a objektivních kritérií pro výběr operací, jež zajišťují soulad se strategií komunitně vedeného místního rozvoje tím, že stanoví pořadí operací podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií;
příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo postupu pro průběžné předkládání projektů;“
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Pokud místní akční skupiny plní úkoly, které nejsou uvedeny v prvním pododstavci písm. a) až g) a které spadají do působnosti řídícího nebo certifikačního orgánu či platební agentury, musí být určeny jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.“
V článku 36 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
Článek 37 se mění takto:
v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, které lze pomocí finančního nástroje potenciálně získat, a to až po úroveň konečného příjemce (očekávaný pákový efekt), včetně, je-li to relevantní, posouzení potřeby a rozsahu rozdílného zacházení podle článku 43a s cílem přilákat doplňkové zdroje od investorů působících podle zásady tržní ekonomiky, nebo popis mechanismů, které budou použity ke zjištění potřeby a rozsahu takového rozdílného zacházení, jako je například konkurenční nebo náležitě nezávislý proces posuzování;“
v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
odstavec 8 se nahrazuje tímto:
Článek 38 se mění takto:
v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
finanční nástroje kombinující tento příspěvek s finančními produkty EIB v rámci EFSI v souladu s článkem 39a.“;
odstavec 4 se mění takto:
v prvním pododstavci se písmena b) a c) nahrazují tímto:
svěřit prováděcí úkoly prostřednictvím přímého zadání zakázky:
EIB;
mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje všechny tyto podmínky:
svěřit prováděcí úkoly jinému veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu, nebo
v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo zárukami, se ujmout prováděcích úkolů přímo. V tomto případě se řídící orgán považuje za příjemce ve smyslu čl. 2 bodu 10;“
druhý pododstavec se nahrazuje tímto:
„Při provádění finančního nástroje musí subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce zajistit soulad s platným právem a s požadavky stanovenými v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení.“;
odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:
v odst. 7 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:
odstavec 8 se nahrazuje tímto:
odstavec 10 se nahrazuje tímto:
Článek 39 se mění takto:
v odst. 2 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:
v odst. 4 prvním pododstavci se:
písmeno a) nahrazuje tímto:
odchylně od čl. 37 odst. 2 je založen na předběžném posouzení na úrovni Unie, které provede EIB a Komise, nebo, jsou-li k dispozici novější údaje, na předběžném posouzení provedeném na unijní, celostátní nebo regionální úrovni.
Na základě dostupných zdrojů údajů o bankovním dluhovém financování a malých a středních podnicích obsahuje předběžné posouzení mimo jiné analýzu potřeb malých a středních podniků v oblasti financování na příslušné úrovni, podmínky a potřeby v oblasti financování malých a středních podniků i informace o schodku financování malých a středních podniků, profil hospodářské a finanční situace malých a středních podniků na příslušné úrovni, minimální kritické množství souhrnných příspěvků, rozsah odhadovaného celkového objemu půjček, který tyto příspěvky vytvářejí, a přidanou hodnotu;“
písmeno b) nahrazuje tímto:
je poskytován každým zúčastněným členským státem jako součást samostatné prioritní osy programu v případě příspěvku z EFRR, nebo jako jednotný specializovaný národní program na základě finančního příspěvku z EFRR a EZFRV, podporujících tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodě 3;“
odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:
Při uzavření programu představují způsobilé výdaje uvedené v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) celkovou částku příspěvků z programu vyplacenou na finanční nástroj, která odpovídá:
u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku zdrojům uvedeným v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. b);
u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku souhrnné částce nového dluhového financování vyplývajícího ze sekuritizačních transakcí vyplacené způsobilým malým a středním podnikům nebo v jejich prospěch v průběhu období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2.“
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 39a
Příspěvek z fondů ESI na finanční nástroje kombinující tento příspěvek s finančními produkty EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice
Při poskytování příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. c) může řídící orgán:
investovat do kapitálu existující nebo nově založené právnické osoby, která se věnuje uskutečňování investic ve prospěch konečných příjemců v souladu s cíli příslušných fondů ESI a která se ujme prováděcích úkolů;
svěřit prováděcí úkoly v souladu s čl. 38 odst. 4 prvním pododstavcem písm. b) a c).
Subjekt, kterému byly svěřeny prováděcí úkoly podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce, buď otevře svým jménem a z pověření řídícího orgánu svěřenský účet, nebo vytvoří uvnitř instituce pro příspěvek z programu samostatný blok finančních prostředků. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou v dané instituci k dispozici. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít vhodnou likviditu.
Pro účely tohoto článku může mít finanční nástroj rovněž podobu investiční platformy v souladu s čl. 2 bodem 4 nařízení (EU) 2015/1017, pokud má tato investiční platforma formu zvláštní účelové jednotky nebo spravovaného účtu.
Podmínky pro příspěvky podle čl. 38 odst. 1 písm. c) jsou stanoveny v dohodách o financování v souladu s přílohou IV na těchto úrovních:
v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu a subjektem, který provádí fond fondů;
mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu nebo v příslušných případech mezi subjektem, který provádí fond fondů, a subjektem, který provádí daný finanční nástroj.
Článek 40 se mění takto:
odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
Určené orgány však provádějí ověřování podle čl. 125 odst. 5 tohoto nařízení a kontroly podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 na úrovni ostatních subjektů provádějících finanční nástroje v jurisdikci jejich členského státu.
EIB a jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž akcionářem je členský stát, poskytnou určeným orgánům s každou žádostí o platbu kontrolní zprávu. Komisi a určeným orgánům předloží rovněž výroční zprávu o auditu vypracovanou svými externími auditory. Těmito oznamovacími povinnostmi nejsou dotčeny oznamovací povinnosti podle čl. 46 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, včetně ve vztahu ke zprávám o provádění finančních nástrojů.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt týkající se vzorů kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce.
Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Subjekty odpovědné za audit programů provádějí audity operací a systémů řízení a kontroly na úrovni ostatních subjektů provádějících finanční nástroje v jejich členských státech a na úrovni konečných příjemců, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.
Komise může provádět audity na úrovni subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud dospěje k závěru, že je to nezbytné k získání přiměřené jistoty vzhledem k zjištěným rizikům.
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
vkládá se nový odstavec, který zní:
Odchylně od čl. 143 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 56 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 lze v operacích zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený podle čl. 143 odst. 2 tohoto nařízení nebo podle čl. 56 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 v důsledku jednotlivé nesrovnalosti použít znovu v téže operaci za těchto podmínek:
je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné konečné příjemce v témže finančním nástroji;
je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni finančního zprostředkovatele ve fondu fondů, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné finanční zprostředkovatele.
Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího fondy fondů nebo na úrovni subjektu provádějícího finanční nástroje prostřednictvím struktury nezahrnující fond fondů, nelze zrušený příspěvek použít znovu v téže operaci.
Je-li finanční oprava uložena v důsledku systematické nesrovnalosti, nelze zrušený příspěvek použít znovu na operaci dotčenou touto systematickou nesrovnalostí.“
Článek 41 se mění takto:
v odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:
odstavec se 2 nahrazuje tímto:
Článek 42 se mění takto:
v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 43a
Rozdílné zacházení s investory
V článku 44 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Aniž je dotčen článek 43a, zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic nebo z uvolnění prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách, včetně kapitálových splátek a výnosů a jiných příjmů, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené investicemi, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI, se až do výše nezbytných částek a v pořadí dohodnutém v příslušných dohodách o financování použijí znovu k těmto účelům:
na další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority;
ke krytí případné ztráty nominální hodnoty příspěvku z fondů ESI na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k ní dojde navzdory aktivní správě pokladny subjekty provádějícími finanční nástroje;
k úhradě případných vzniklých správních nákladů nebo správních poplatků finančního nástroje.“
V čl. 46 odst. 2 se první pododstavec mění takto:
písmeno c) se nahrazuje tímto:
určení subjektů provádějících finanční nástroje a určení případných subjektů provádějících fondy fondů, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 písm. a), b) a c);“
písmena g) a h) se nahrazují tímto:
úroky a jiné výnosy vzniklé díky podpoře z fondů ESI poskytnuté finančnímu nástroji a programové zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic, jak je uvedeno v článcích 43 a 44, a částky použité na rozdílné zacházení, jak je uvedeno v článku 43a;
pokrok při vytváření předpokládaného pákového efektu investic provedených prostřednictvím finančního nástroje;“.
V článku 49 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
V článku 51 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
V článku 56 se zrušuje odstavec 5.
V článku 57 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
V článku 58 se odstavec 1 mění takto:
ve druhém pododstavci se slova „s článkem 60 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s článkem 154 finančního nařízení“;
ve třetím pododstavci se písmeno f) nahrazuje tímto:
opatření k šíření informací, podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů ESI, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi;“
čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:
„Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů uvedených v tomto článku na zefektivnění komunikace s veřejností a účinnější synergie mezi komunikačními činnostmi vyvíjenými na podnět Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího sběru, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazněním příspěvku fondů ESI ke zkvalitňování života a zvyšování viditelnosti podpory z fondů ESI, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. V opatřeních za účelem informování, komunikace a zvyšování viditelnosti výsledků a přidané hodnoty podpory z fondů ESI, se zvláštním důrazem na operace, se po uzavření programů bude pokračovat, bude-li to vhodné. Tato opatření přispějí též k informování o politických prioritách Unie navenek, souvisejí-li s obecnými cíli tohoto nařízení.“
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„V závislosti na svém účelu mohou být opatření uvedená v tomto článku financována jako operační výdaje, nebo jako administrativní výdaje.“
Článek 59 se mění takto:
vkládá se nový odstavec, který zní:
doplňuje se nový odstavec, který zní:
Aniž je dotčen odstavec 2, mohou členské státy provádět opatření uvedená v odstavci 1 přímým zadáním zakázky:
EIB;
mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví uvedeným v čl. 38 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) bodě iii).“
Článek 61 se mění takto:
v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
v odst. 3 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:
použití paušální procentní sazby čistých příjmů stanovené členským státem pro sektor nebo subsektor, na který se nevztahuje písmeno a). Před použitím paušální sazby příslušný auditní orgán ověří, zda byla stanovena přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou založenou na údajích z minulých let nebo objektivních kritériích;“
odstavec 5 se nahrazuje tímto:
v odst. 7 prvním pododstavci se písmeno h) nahrazuje tímto:
operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF.“;
odstavec 8 se nahrazuje tímto:
Článek 65 se mění takto:
v odstavci 8 se třetí pododstavec mění takto:
písmeno h) se nahrazuje tímto:
operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF, s výjimkou operací, u nichž nařízení o ENRF odkazuje na tento odstavec, nebo“;
písmeno i) se nahrazuje tímto:
operace, u nichž celkové způsobilé náklady nepřesahují 100 000 EUR.“;
odstavec 11 se nahrazuje tímto:
Článek 67 se mění takto:
odstavec 1 se mění takto:
písmeno c) se nahrazuje tímto:
jednorázové částky;“
doplňuje se nové písmeno, které zní:
financování, které není spojeno s náklady příslušných operací, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění programů nebo plnění jejich cílů, jak je uvedeno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 5a.“;
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„U formy financování uvedené v prvním pododstavci písm. e) se audit zaměří výhradně na ověření toho, zda byly splněny podmínky úhrady výdajů.“;
vkládá se nový odstavec, který zní:
Je-li použito paušální financování, lze kategorie nákladů, na něž je uplatněna, proplatit v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).
U operací podporovaných z EZFRV, EFRR nebo ESF, u nichž je použita paušální sazba uvedená v čl. 68b odst. 1, lze příspěvky a platy vyplacené účastníkům proplatit v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) tohoto článku.
Na tento odstavec se vztahují přechodná ustanovení obsažená v čl. 152 odst. 7.“;
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
odstavec 5 se mění takto:
písmeno a) se nahrazuje tímto:
přiměřenými, spravedlivými a ověřitelnými metodami výpočtu založenými na:
statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;
ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let, nebo
použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;“
vkládá se nové písmeno, které zní:
pokud podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR, návrhem rozpočtu sestaveným případ od případu a předem schváleným řídícím orgánem nebo, v případě EZFRV, orgánem odpovědným za výběr operací;“
vkládá se nový odstavec, který zní:
Článek 68 se nahrazuje tímto:
„Článek 68
Paušální financování nepřímých nákladů týkajících se grantů a vratné pomoci
Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze je vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:
paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu nebo metodou, která se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na obdobný druh operace a příjemce;
paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž členský stát musel provést výpočet ke stanovení použitelné sazby;
paušál sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v politikách Unie pro obdobný druh operace a příjemce.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými se doplňují ustanovení o paušální sazbě a souvisejících metodách obsažená v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.“
Vkládají se nové články, které znějí:
„Článek 68a
Náklady na zaměstnance týkající se grantů a vratné pomoci
První pododstavec se v programech v rámci cíle Evropská územní spolupráce nepoužije pro náklady na zaměstnance týkající se osob, které na operaci pracují na částečný úvazek.
Článek 68b
Paušální financování jiných nákladů než nákladů na zaměstnance
U operací podporovaných z ESF, EFRR nebo EZFRV se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.
Článek 70 se nahrazuje tímto:
„Článek 70
Způsobilost operací podle místa
Operace týkající se poskytování služeb občanům nebo podnikům, které pokrývají celé území členského státu, se považují za operace probíhající ve všech programových oblastech v daném členském státě. V těchto případech se výdaje dotčeným programovým oblastem přidělí poměrně na základě objektivních kritérií.
Druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na celostátní program uvedený v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 ani na konkrétní program pro zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov uvedený v čl. 54 odst. 1 uvedeného nařízení.
Řídící orgán může připustit, aby se operace prováděla mimo programovou oblast, ale uvnitř Unie, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
operace je prospěšná pro programovou oblast;
celková částka z EFRR, Fondu soudržnosti, EZFRV nebo ENRF přidělená v rámci programu na operace mimo programovou oblast nepřesáhne 15 % podpory z EFRR, Fondu soudržnosti, EZFRV nebo ENRF na úrovni priority v době přijetí programu;
monitorovací výbor dal k dotyčné operaci nebo druhu operace souhlas;
povinnosti orgánů programu v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se dotyčné operace plní orgány odpovědné za program, v jehož rámci je daná operace podporována, nebo orgány programu uzavřou dohody s orgány v oblasti, ve které je operace prováděna.
Pokud jsou operace financované z fondů a ENRF prováděny mimo programovou oblast v souladu s tímto odstavcem a mají přínosy v programové oblasti i mimo ni, přidělí se výdaje těmto oblastem poměrně na základě objektivních kritérií.
Pokud se operace týkají tematického cíle uvedeného v čl. 9 prvním pododstavci bodě 1 a jsou prováděny mimo území členského státu, avšak uvnitř Unie, použije se pouze první pododstavec písm. b) a d) tohoto odstavce.
V článku 71 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Článek 75 se mění takto:
v odstavci 1 se slova „s čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení“;
vkládá se nový odstavec, který zní:
Komise poskytne příslušnému vnitrostátnímu orgánu:
do tří měsíců od dokončení auditu nebo kontroly na místě návrh zprávy o auditu týkající se tohoto auditu nebo kontroly;
do tří měsíců ode dne, kdy byla obdržena úplná odpověď příslušného vnitrostátního orgánu na návrh zprávy o auditu týkající se auditu nebo kontroly provedených na místě, závěrečnou zprávu o auditu.
Zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) musí být ve lhůtách stanovených v uvedených písmenech zpřístupněny alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie.
Lhůta stanovená v prvním pododstavci písm. a) nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala žádost o dodatečné informace členskému státu, a trvá do dne, kdy na ni členský stát odpoví.
Tento odstavec se nepoužije na EZFRV.“
V čl. 76 druhém pododstavci se slova „ve smyslu čl. 84 odst. 2 finančního nařízení“ nahrazují slovy „ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení“.
V čl. 79 odst. 2 se slova „s čl. 68 odst. 3 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 82 odst. 2 finančního nařízení“.
V čl. 83 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) se slova „podle čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „podle čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení“.
V článku 84 se slova „s čl. 59 odst. 6 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 63 odst. 8 finančního nařízení“.
V článku 98 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Článek 102 se mění takto:
odstavec 6 se nahrazuje tímto:
doplňuje se nový odstavec, který zní:
Do šesti měsíců ode dne poskytnutí uvedených informací nezávislým odborníkům musí být doručen nezávislý přezkum kvality.
Odpovídající výdaje se odejmou a výkaz výdajů se odpovídajícím způsobem upraví v těchto případech:
pokud nezávislý přezkum kvality není poskytnut Komisi do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v druhém pododstavci;
pokud členský stát poskytnuté informace stáhne, nebo
pokud je příslušný posudek záporný.“
V článku 104 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
V čl. 105 odst. 2 se zrušuje druhá věta.
V článku 106 se první pododstavec mění takto:
bod 1 se nahrazuje tímto:
popis cílů společného akčního plánu a jeho přispění k cílům programu nebo příslušným doporučením pro jednotlivé země a hlavním směrům hospodářských politik členských států a Unie podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušným doporučením Rady, ke kterým mají členské státy podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přihlédnout ve svých politikách zaměstnanosti;“
bod 2 se zrušuje;
bod 3 se nahrazuje tímto:
popis plánovaných projektů nebo typů projektů spolu s případnými milníky a cíle pro výstupy a výsledky spojené s případnými společnými ukazateli podle prioritních os;“
body 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:
potvrzení, že bude přispívat k přístupu prosazujícímu rovnost žen a mužů, jak je stanoveno v příslušném programu či dohodě o partnerství;
potvrzení, že bude přispívat k přístupu v oblasti udržitelného rozvoje, jak je stanoveno v příslušném programu či dohodě o partnerství;
prováděcí ustanovení k němu, včetně:
informací o výběru společného akčního plánu řídícím orgánem v souladu s čl. 125 odst. 3;
ujednání o řízení společného akčního plánu v souladu s článkem 108;
ujednání o monitorování a hodnocení společného akčního plánu, včetně ujednání o zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování milníků, výstupů a výsledků;“
bod 9 se mění takto:
písmeno a) se nahrazuje tímto:
nákladů na dosahování stanovených milníků a cílů pro výstupy a výsledky, v případě standardní stupnice jednotkových nákladů a paušální částky na základě metod uvedených v čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení a článku 14 nařízení o ESF;“
písmeno b) se zrušuje.
V článku 107 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
V čl. 108 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
V čl. 109 odst. 1 se zrušuje druhá věta.
Článek 110 se mění takto:
v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
provádění komunikační strategie, včetně informačních a komunikačních opatření a opatření zvyšujících viditelnost fondů;“
v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
uplatňovanou metodiku a kritéria výběru operací, nejsou-li tato kritéria schválena místními akčními skupinami v souladu s čl. 34 odst. 3 písm. c);“.
Článek 114 se mění takto:
odstavec 1 se nahrazuje tímto:
odstavec 4 se zrušuje.
Název kapitoly II hlavy III části třetí se nahrazuje tímto:
„Informace, komunikace a viditelnost“.
Článek 115 se mění takto:
nadpis se nahrazuje tímto:
„Informace, komunikace a viditelnost“;
v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím opatření zviditelňujících výsledky a dopady dohod o partnerství, operačních programů a operací.“;
odstavec 3 se nahrazuje tímto:
V článku 116 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
V článku 117 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Článek 119 se mění takto:
v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
v odstavci 2 se zrušuje první věta;
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
vkládá se nový odstavec, který zní:
V čl. 122 odst. 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci na určitou operaci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie členský stát. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů, pokud nepřesahuje 250 EUR, bez zahrnutí úroku, na určitou operaci v daném účetním roce.“
V čl. 123 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Článek 125 se mění takto:
v odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:
zajišťuje, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro provedení, jakož i požadavky na informování, komunikaci a viditelnost;“
v odstavci 4 se první pododstavec mění takto:
písmeno a) se nahrazuje tímto:
ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s použitelným právem, operačním programem a podmínkami podpory operace, a
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), že byla zaplacena částka výdajů vykázaných příjemcem ve vztahu k těmto nákladům;
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) až e), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;“
v písmenu e) se slova „podle čl. 59 odst. 5 písm. a) a b) finančního nařízení“ nahrazují slovy „podle čl. 63 odst. 5 písm. a) a b) a odst. 6 a 7 finančního nařízení“.
V čl. 126 písm. b) se slova „v čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“ nahrazují slovy „v čl. 63 odst. 5 písm. a) a odst. 6 finančního nařízení“.
Článek 127 se mění takto:
v odst. 1 třetím pododstavci se slova „podle čl. 59 odst. 5 druhého pododstavce finančního nařízení“ nahrazují slovy „podle čl. 63 odst. 7 finančního nařízení“;
v odst. 5 prvním pododstavci písm. a) se slova „s čl. 59 odst. 5 druhým pododstavcem finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 63 odst. 7 finančního nařízení“.
Článek 131 se nahrazuje tímto:
„Článek 131
Žádosti o platbu
Žádosti o platbu musí pro každou prioritu obsahovat:
celkovou výši způsobilých výdajů, které vznikly příjemci a byly zaplaceny při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;
celkovou výši výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu.
Pokud jde o částky, které mají být zahrnuty do žádostí o platbu pro formu podpory uvedenou v čl. 67 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), musí žádosti o platbu obsahovat náležitosti uvedené v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 67 odst. 5a a používat vzor žádosti o platbu stanovený v prováděcích aktech přijatých v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může žádost o platbu v případě státní podpory zahrnovat zálohy, které příjemci vyplatil subjekt poskytující podporu, nebo pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), zálohy, které vyplatil příjemce subjektu, který podporu dostává, splňují-li dotčené zálohy všechny tyto podmínky:
jsou předmětem záruky poskytnuté bankou nebo jinou finanční institucí usazenou v příslušném členském státě nebo se na ně vztahuje nástroj poskytnutý jako záruka veřejným subjektem nebo příslušným členským státem;
nepřesahují 40 % celkové výše podpory, která má být poskytnuta příjemci na danou operaci, nebo pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), celkové výše podpory, jež má být poskytnuta subjektu, který podporu dostává, jakožto součást dané operace;
jsou kryty výdaji placenými příjemci, nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji placenými subjektem, který podporu dostává, při provádění dané operace a doloženy fakturami s potvrzením o zaplacení nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty do tří let od roku vyplacení zálohy nebo do 31. prosince 2023, podle toho, co nastane dříve.
Nejsou-li splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c), příští žádost o platbu se odpovídajícím způsobem opraví.
V každé žádosti o platbu, která zahrnuje zálohy typu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, se odděleně uvede:
celková částka vyplacená z operačního programu jakožto zálohy;
částka pokrytá do tří let od roku vyplacení zálohy v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem písm. c) výdaji, které zaplatili příjemci nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji, které zaplatil subjekt, který podporu dostává, a
částka nepokrytá výdaji, které zaplatili příjemci nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji, které zaplatil subjekt, který podporu dostává, pokud lhůta tří let ještě neuplynula.
V čl. 137 odst. 1 se slova „v čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“ nahrazují slovy „v čl. 63 odst. 5 písm. a) a odst. 6 finančního nařízení“.
V článku 138 se slova „v čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „v čl. 63 odst. 5 a odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení“.
V čl. 140 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:
„Pokud se doklady uchovávají na běžných nosičích dat v souladu s postupem podle odstavce 5, nevyžadují se originály.“
V čl. 145 odst. 7 druhém pododstavci písm. a) se slova „s čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení“.
V čl. 147 odst. 1 se slova „s článkem 78 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s článkem 98 finančního nařízení“.
V článku 148 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Odchylně od prvního pododstavce mohou být operace, u nichž celkové způsobilé výdaje činí 200 000 EUR až 400 000 EUR pro EFRR a Fond soudržnosti, 150 000 EUR až 300 000 EUR pro ESF a 100 000 EUR až 200 000 EUR pro ENRF, předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že výrok auditora na základě statistických či nestatistických metod výběru vzorků uvedených v čl. 127 odst. 1 není možné vydat či vypracovat, aniž by byl proveden více než jeden audit příslušné operace.“
Článek 149 se mění takto:
odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
vkládá se nový odstavec, který zní:
odstavec 5 se nahrazuje tímto:
V článku 152 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Pokud se řídící orgán nebo, v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, monitorovací výbor domnívá, že čl. 67 odst. 2a vytváří nepřiměřenou administrativní zátěž, může rozhodnout o prodloužení přechodného období uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce na dobu, již považuje za vhodnou. Toto rozhodnutí oznámí Komisi před uplynutím původního přechodného období.
První a druhý pododstavec se nevztahují na granty a vratnou pomoc z ESF, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesáhne částku 50 000 EUR.“
Příloha IV se mění takto:
bod 1 se mění takto:
návětí se nahrazuje tímto:
Pokud je finanční nástroj uplatňován podle článku 39a a čl. 38 odst. 4 prvního pododstavce písm. a), b), a c), zahrnuje dohoda o financování podmínky pro poskytování příspěvků z programu na finanční nástroj a obsahuje alespoň tyto prvky:“;
písmeno f) se nahrazuje tímto:
požadavky a postupy pro spravování postupně poskytovaného příspěvku z programu v souladu s článkem 41 a pro prognózu sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně požadavků na svěřenské nebo samostatné účty podle čl. 38 odst. 6 a čl. 39a odst. 5 druhého pododstavce;“
písmeno i) se nahrazuje tímto:
ustanovení o opětovném využití zdrojů vyčleněných na podporu z fondů ESI až do konce období způsobilosti v souladu s článkem 44 a případně ustanovení o rozdílném zacházení podle článku 43a;“
bod 2 se mění takto:
návětí se nahrazuje tímto:
Strategické dokumenty uvedené v čl. 38 odst. 8 pro finanční nástroje uplatňované podle čl. 38 odst. 4 prvního pododstavce písm. d) obsahují alespoň tyto prvky:“;
písmeno c) se nahrazuje tímto:
využití nebo opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů ESI v souladu s články 43, 44 a 45 a případně ustanovení o rozdílném zacházení podle článku 43a.“
Příloha XII se mění takto:
nadpis se nahrazuje tímto:
„INFORMOVÁNÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ PODPORY Z FONDŮ“;
nadpis oddílu 2 se nahrazuje tímto:
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ OPATŘENÍ A OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ VIDITELNOSTI PRO VEŘEJNOST“;
pododdíl 2.1 se mění takto:
bod 1 se nahrazuje tímto:
Členský stát a řídící orgán zajistí, aby se informační a komunikační opatření prováděla v souladu s komunikační strategií, aby se zlepšila viditelnost pro občany a interakce s nimi, a aby tato opatření cílila na co nejširší mediální pokrytí využitím různých forem a metod komunikace na vhodné úrovni, které jsou podle potřeby přizpůsobeny technologickým inovacím;“
v bodě 2 se písmena e) a f) nahrazují tímto:
uvedení příkladů operací, zejména operací, u nichž je přidaná hodnota podpory z fondů zvláště viditelná, v členění podle operačních programů na jediné internetové stránce nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu; příklady musí být uvedeny v některém ze široce používaných úředních jazyků Unie jiném, než je úřední jazyk nebo jazyky dotčeného členského státu;
za aktualizaci informací o provádění operačního programu, včetně jeho hlavních úspěchů a výsledků, na jediné internetové stránce nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu.“;
pododdíl 2.2 se mění takto:
v bodě 1 se návětí nahrazuje tímto:
U všech informačních a komunikačních opatření i opatření ke zvýšení viditelnosti fondů dává příjemce najevo podporu na operaci z fondů tím, že:“;
doplňuje se nový bod, který zní:
Povinnosti stanovené v tomto pododdíle platí od okamžiku, kdy příjemci poskytnut dokument podle čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví podmínky podpory pro operaci.“
v pododdíle 3.1 bodě 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:
odpovědnosti příjemců podpory s ohledem na informování veřejnosti o cíli operace a o podpoře, kterou v souladu s pododdílem 2.2 získala operace z fondů, od okamžiku, kdy je příjemci poskytnut dokument podle čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví podmínky podpory pro operaci. Řídící orgán může potenciální příjemce podpory požádat o to, aby v žádosti navrhli orientační komunikační činnosti ke zvýšení viditelnosti fondů, které by byly úměrné rozsahu dané operace.“;
v oddíle 4 se písmeno i) nahrazuje tímto:
každoroční aktualizaci uvádějící informační a komunikační činnosti i opatření ke zvýšení viditelnosti fondů, jež mají být prováděny v následujícím roce, mimo jiné na základě získaných poznatků o účinnosti těchto opatření.“
Článek 273
Změny nařízení (EU) č. 1304/2013
Nařízení (ES) č. 1304/2013 se mění takto:
V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud jsou operace spadající do prvního pododstavce písm. a) prospěšné i pro programovou oblast, v níž jsou prováděny, přidělí se výdaje na tyto programové oblasti poměrně na základě objektivních kritérií.“
Článek 14 se mění takto:
vkládá se nový odstavec, který zní:
odstavce 2, 3 a 4 se zrušují.
V příloze I se bod 1 nahrazuje tímto:
Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
Za „účastníky“ ( 28 ) se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence ESF, které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje. Jiné osoby za účastníky považovány nejsou. Veškeré údaje se člení podle pohlaví.
Společnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:
Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě ukazatelů výstupů.
Údaje o účastnících, kteří se účastní operace podporované z ESF, se poskytují ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Následující údaje o účastnících se poskytují ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013:
Údaje o těchto dvou ukazatelích jsou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost se zajistí tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.
Článek 274
Změny nařízení (EU) č. 1309/2013
Nařízení (ES) č. 1309/2013 se mění takto:
V 24. bodě odůvodnění se první věta nahrazuje tímto:
„Členské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( *7 ) (dále jen „finanční nařízení“).
V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Převody prostředků v souvislosti s EFG se provádějí v souladu s článkem 31 finančního nařízení v zásadě ve lhůtě nejvýše sedmi dnů ode dne přijetí příslušného rozhodnutí Evropským parlamentem a Radou.“
V čl. 16 odst. 2 se slova „s článkem 59 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s článkem 63 finančního nařízení“.
V čl. 21 odst. 2 se slova „s čl. 59 odst. 3 finančního nařízení“ nahrazují slovy „s čl. 63 odst. 3 finančního nařízení“ a slova „v čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „v čl. 63 odst. 5 finančního nařízení“.
Článek 275
Změny nařízení (EU) č. 1316/2013
Nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění takto:
Vkládá se nová kapitola, která zní:
„KAPITOLA Va
Kombinování zdrojů
Článek 16a
Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy
Navíc k limitu stanovenému v prvním pododstavci nepřekročí v odvětví dopravy celkový příspěvek z rozpočtu Unie na nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy 500 000 000 EUR.
Jestliže 10 % celkového finančního krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy podle čl. 5 odst. 1 nebude plně využito pro nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy nebo pro finanční nástroje, bude zbývající částka dána k dispozici a přerozdělena ve prospěch uvedeného finančního krytí.
Operace kombinování zdrojů podporované nástrojem kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy se vybírají na základě připravenosti, přičemž se u nich usiluje o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy. Tyto operace musí:
mít evropskou přidanou hodnotu;
odpovídat cílům strategie Evropa 2020;
tam, kde je to možné, přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně.
V čl. 17 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Výše finančního krytí se pohybuje v rozmezí od 80 % do 95 % rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a).“
V článku 22 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Potvrzení výdajů uvedené ve druhém pododstavci tohoto článku není povinné v případě grantů udělených na základě nařízení (EU) č. 283/2014.“
Článek 276
Změny nařízení (EU) č. 223/2014
Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:
V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Členský stát oznámí Komisi rozhodnutí o změně prvků uvedených v prvním pododstavci do jednoho měsíce ode dne jeho vydání. V rozhodnutí musí být uveden den nabytí účinnosti, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.“
V článku 23 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
V čl. 25 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
podle pravidel pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v politikách Unie pro podobný druh operací a příjemců.“
Článek 26 se mění takto:
v odstavci 2 se písmena d) a e) nahrazují tímto:
výdaje partnerských organizací na sběr, dopravu, skladování a distribuci potravinových darů a na činnosti přímo spojené se zvyšováním povědomí veřejnosti o těchto činnostech;
výdaje na doprovodná opatření, jež podnikají a vykazují partnerské organizace poskytující potraviny nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám přímo nebo na základě smluv o spolupráci, v paušální sazbě 5 % výdajů zmíněných v písmenu a) tohoto odstavce nebo 5 % hodnoty potravinářských produktů, s nimiž je nakládáno v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013.“;
vkládá se nový odstavec, který zní:
V článku 27 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
V čl. 30 odst. 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci na určitou operaci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá tento členský stát za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondu, pokud nepřesahuje 250 EUR, bez zahrnutí úroku, na určitou operaci v daném účetním období.“
V článku 32 odst. 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:
ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s platnými právními předpisy, operačním programem a podmínkami podpory operace, a
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 25 odst. 1 písm. a), že byla proplacena částka výdajů vykázaných příjemcem ve vztahu k těmto nákladům;
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 25 odst. 1 písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;“.
V článku 42 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
Běh platební lhůty uvedené v odstavci 2 může řídící orgán zastavit v jednom z těchto řádně odůvodněných případů:
částka uvedená v žádosti o platbu není splatná nebo nebyly předloženy příslušné podklady, včetně dokladů nutných k ověřování řízení podle čl. 32 odst. 4 písm. a);
bylo zahájeno šetření v souvislosti s možnými nesrovnalostmi týkajícími se příslušných výdajů.
Dotčený příjemce je písemně informován o zastavení běhu platební lhůty a jeho důvodech. Zbytek platební lhůty počíná opětovně běžet dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo dokumenty nebo kdy proběhne šetření.“
V článku 51 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
Článek 277
Změny nařízení (EU) č. 283/2014
Nařízení (ES) č. 283/2014 se mění takto:
V čl. 2 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:
„obecnými službami“ vstupní služby spojující jednu či více vnitrostátních infrastruktur s platformami hlavních služeb a služby zvyšující kapacitu infrastruktury digitálních služeb umožněním přístupu k vysoce výkonným výpočetním a paměťovým prostředkům a prostředkům pro správu dat;“.
Článek 5 se mění takto:
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou podpořena:
zadáváním veřejných zakázek;
granty, nebo
finančními nástroji, jak je stanoveno v odstavci 5.“
vkládá se nový odstavec, který zní:
V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Článek 278
Změny rozhodnutí č. 541/2014/EU
V článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ( 30 ) se doplňuje nový odstavec, který zní:
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 279
Přechodná ustanovení
Článek 280
Přezkum
Toto nařízení bude přezkoumáno pokaždé, kdy se to ukáže nezbytné, a v každém případě nejpozději dva roky před koncem každého víceletého finančního rámce.
Tento přezkum se bude mimo jiné týkat uplatňování části první hlav VIII a X a lhůt stanovených v článku 259.
Článek 281
Zrušení
Článek 282
Vstup v platnost a použitelnost
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se:
čl. 271 bod 1 písm. a), čl. 272 bod 2, bod 10 písm. a), bod 11 písm. b) bod i) a písm. c), d) a e), bod 12 písm. a), písm. b) bod i) a písm. c), bod 14 písm. c), body 15, 17, 18, 22 a 23, bod 26 písm. d), bod 27 písm. a) bod i), body 53 a 54, bod 55 písm. b) bod i), čl. 273 bod 3 a čl. 276 bod 2 a bod 4 písm. b) použijí od 1. ledna 2014;
čl. 272 bod 11 písm. a) a f), bod 13, bod 14 písm. b), bod 16 a bod 19 písm. a) a čl. 274 bod 3 použijí od 1. ledna 2018;
články 6 až 60, 63 až 68, 73 až 207, 241 až 253 a 264 až 268 použijí od 1. ledna 2019, pokud jde o čerpání správních prostředků orgánů Unie; tím není dotčeno písmeno h) tohoto odstavce;
čl. 2 bod 4, články 208 až 211 a čl. 214 odst. 1 použijí na rozpočtové záruky a finanční pomoc až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020;
článek 250 použije na rozpočtové záruky, finanční pomoc a podmíněné závazky až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020;
čl. 2 bod 6, čl. 21 odst. 3 písm. f), čl. 41 odst. 4 písm. l), čl. 62 odst. 2, čl. 154 odst. 1 a 2, čl. 155 odst. 1 až 4 a článek 159 použijí na rozpočtové záruky až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020;
čl. 2 body 9, 15, 32 a 39, čl. 30 odst. 1 písm. g), čl. 41 odst. 5, čl. 110 odst. 3 písm. h), čl. 115 odst. 2 písm. c), články 212 a 213, čl. 214 odst. 2 a články 218, 219 a 220 použijí až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020;
informace o ročním průměru ekvivalentů plného pracovního úvazku podle čl. 41 odst. 3 písm. b) bodu iii) a informace o odhadované výši účelově vázaných příjmů přenesených z předchozích let podle čl. 41 odst. 8 písm. b) poskytnou poprvé s návrhem rozpočtu předkládaným v roce 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
1. Rámcové smlouvy a jednotlivé veřejné zakázky
1.1. Doba platnosti rámcové smlouvy nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných případů řádně odůvodněných zejména předmětem rámcové smlouvy.
Jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách jsou zadávány v souladu s podmínkami těchto rámcových smluv.
Při uzavírání smluv o jednotlivých veřejných zakázkách se strany nesmějí podstatně odchýlit od rámcové smlouvy.
1.2. Je-li rámcová smlouva uzavřena s jediným hospodářským subjektem, jsou jednotlivé veřejné zakázky zadávány v mezích podmínek stanovených v rámcové smlouvě.
Za takových okolností, a je-li to řádně odůvodněno, mohou veřejní zadavatelé zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele písemně požádat o doplnění jeho nabídky, je-li to nutné.
1.3. Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty (dále jen „vícestranná rámcová smlouva“), může mít podobu samostatných smluv s totožným obsahem, které jsou podepsány s jednotlivými zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli.
Jednotlivé veřejné zakázky založené na vícestranných rámcových smlouvách jsou zadávány některým z těchto způsobů:
v souladu s podmínkami rámcové smlouvy: bez obnovení soutěže, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, dodávek nebo služeb a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který ze zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů je provede;
pokud nejsou všechny podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové smlouvě: formou obnovení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s bodem 1.4 a na základě kterékoli z těchto podmínek:
na základě týchž podmínek, v případě nutnosti přesněji formulovaných,
případně na základě jiných podmínek uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě;
zčásti bez obnovení soutěže v souladu s písmenem a) a zčásti s obnovením soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s písmenem b), pokud tuto možnost veřejný zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.
V zadávací dokumentaci podle druhého odstavce písm. c) se rovněž uvede, na které podmínky se obnovení soutěže může vztahovat.
1.4. Vícestranná rámcová smlouva s obnovením soutěže musí být uzavřena s nejméně třemi hospodářskými subjekty, jestliže byl podán dostatečný počet přípustných nabídek podle bodu 29.3.
Při zadávání jednotlivé veřejné zakázky formou obnovení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli je veřejný zadavatel písemně osloví a stanoví jim dostatečnou lhůtu pro podání jednotlivých nabídek. Jednotlivé nabídky jsou podávány písemně. Veřejný zadavatel zadá každou jednotlivou veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější jednotlivou nabídku, na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.
1.5. V případě odvětví, v nichž se ceny a technologie rychle vyvíjejí, musí rámcové smlouvy bez obnovení soutěže obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu nebo o postupu referenčního srovnávání. Jestliže se po střednědobém přezkumu ukáže, že původně stanovené podmínky již neodrážejí vývoj cen nebo technologií, veřejný zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu nepoužije a přijme vhodná opatření k jejímu ukončení.
1.6. Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcové smlouvě musí být přijat rozpočtový závazek.
2. |
Vyhlašování řízení na veřejné zakázky, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 tohoto nařízení, nebo veřejné zakázky v působnosti směrnice 2014/24/EU 2.1. V zájmu transparentnosti zadávacích řízení musí oznámení určená k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie obsahovat všechny informace, jež stanoví příslušné standardní formuláře uvedené ve směrnici 2014/24/EU. 2.2. Veřejný zadavatel může uveřejněním předběžného oznámení oznámit svůj úmysl zahájit v daném rozpočtovém roce plánované zadávací řízení. Toto oznámení se týká období nejvýše dvanácti měsíců ode dne, kdy je odesláno Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“). Veřejný zadavatel může předběžné oznámení uveřejnit buď v Úředním věstníku Evropské unie, nebo na svém profilu kupujícího. V druhém jmenovaném případě se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o tom, že proběhlo uveřejnění na profilu kupujícího. 2.3. Nejpozději 30 dnů po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, zašle veřejný zadavatel Úřadu pro publikace oznámení o výsledku zadávacího řízení. Bez ohledu na první odstavec mohou být oznámení o veřejných zakázkách na bázi dynamického nákupního systému souhrnně zasílána čtvrtletně. V těchto případech zašle veřejný zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení nejpozději 30 dní po konci čtvrtletí. V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách se oznámení o výsledku zadávacího řízení neuveřejňují. 2.4. Veřejný zadavatel uveřejňuje oznámení o výsledku zadávacího řízení:
a)
před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 a která je zadána v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. b);
b)
po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, včetně veřejných zakázek zadaných v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. a) a c) až f). 2.5. V případech stanovených v čl. 172 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b) uveřejní veřejný zadavatel v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku během její platnosti, jestliže hodnota této změny dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 nebo, v případě řízení v oblasti vnější činnosti, finančních limitů stanovených v čl. 178 odst. 1. 2.6. V případě interinstitucionálního řízení přijímá příslušná opatření týkající se uveřejňování informací veřejný zadavatel odpovědný za toto řízení. |
3. |
Vyhlašování řízení na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 tohoto nařízení, nebo veřejné zakázky mimo působnost směrnice 2014/24/EU 3.1. Zadávací řízení, v jejichž případě odhadovaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, se vyhlašují vhodným způsobem. Přitom se provede náležité předchozí oznámení na internetu nebo se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení anebo – v případě veřejných zakázek zadávaných postupem podle bodu 13 – oznámení o výzvě k projevení zájmu. Tato povinnost se nevztahuje na zadávací řízení podle bodu 11 ani na jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle bodu 14.4. 3.2. Seznam veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g) a i) zašle dotčený veřejný zadavatel do 30. června následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě. Je-li tímto veřejným zadavatelem Komise, přiloží tento seznam ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 74 odst. 9. 3.3. Informace o zadání veřejné zakázky musí obsahovat jméno či název zhotovitele, dodavatele či poskytovatele, částku, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a předmět veřejné zakázky a v případě přímých a jednotlivých veřejných zakázek musí splňovat požadavky čl. 38 odst. 3. Veřejný zadavatel uveřejní do 30. června následujícího rozpočtového roku na svých internetových stránkách seznam veřejných zakázek obsahující:
a)
veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1;
b)
veřejné zakázky zadané podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. h) a j) až m);
c)
změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 172 odst. 3 prvního pododstavce písm. c);
d)
změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 172 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a b), jestliže hodnota této změny nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1;
e)
jednotlivé veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. Pro účely druhého odstavce písm. e) lze informace za jednotlivé zhotovitele, dodavatele či poskytovatele uveřejnit v agregované podobě, týkají-li se jednotlivých veřejných zakázek na základě téže rámcové smlouvy. 3.4. V případě interinstitucionálních rámcových smluv odpovídají za vyhlašování jednotlivých veřejných zakázek a změn smluv na tyto zakázky jednotliví veřejní zadavatelé v souladu s bodem 3.3. |
4. |
Uveřejňování oznámení 4.1. Veřejný zadavatel vypracovává a elektronickými prostředky zasílá Úřadu pro publikace oznámení uvedená v bodech 2 a 3. 4.2. Úřad pro publikace uveřejňuje oznámení uvedená v bodech 2 a 3 v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději:
a)
sedm dní po jejich odeslání, pokud veřejný zadavatel používá elektronický systém pro vyplňování standardních formulářů podle bodu 2.1 a pokud volný text omezí na 500 slov;
b)
dvanáct dní po jejich odeslání ve všech ostatních případech. 4.3. Veřejný zadavatel musí být schopen doložit den odeslání. |
5. |
Další formy vyhlašování Vedle vyhlašování podle bodů 2 a 3 mohou být zadávací řízení vyhlašována též jiným způsobem, zejména elektronicky. Při tomto vyhlášení je nutno uvést odkaz na případné oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a k tomuto vyhlášení nesmí dojít dříve, než je uveřejněno uvedené oznámení, které je jako jediné závazné. Toto vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje případné uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení. |
6. Minimální počet zájemců a pravidla pro jednání
6.1. V užším řízení, v řízeních podle bodu 13.1 písm. a) a b) a u veřejných zakázek udělených podle bodu 14.2 činí minimální počet zájemců pět.
6.2. V soutěžním řízení s jednáním, soutěžním dialogu, inovačním partnerství, průzkumu místního trhu podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g) a jednacím řízení o veřejných zakázkách nízké hodnoty podle bodu 14.3 činí minimální počet zájemců tři.
6.3. Body 6.1 a 6.2 se nepoužijí na:
jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle bodu 14.4;
jednací řízení bez předchozího uveřejnění podle bodu 11, s výjimkou soutěží o návrh podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. d) a průzkumu místního trhu podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. g).
6.4. Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr, nižší než minimální počet podle bodů 6.1 a 6.2, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve ty ze zájemců, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí zařadit jiné hospodářské subjekty, které původně nepožádaly o účast či které původně nevyzval.
6.5. Během jednání zajišťuje veřejný zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.
Jednání může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.
6.6. V případě veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. d) a g) a bodů 14.2 a 14.3 vyzve veřejný zadavatel alespoň všechny hospodářské subjekty, které po zveřejnění předchozího oznámení podle bodu 3.1 anebo průzkumu místního trhu či soutěže o návrh projevily zájem.
7. Inovační partnerství
7.1. Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního výrobku, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných stavebních prací, dodávek či služeb, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a partnery.
Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat dokončení stavebních prací, výrobu výrobku nebo poskytnutí služeb. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout.
Na základě těchto průběžných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít, uvedl v zadávací dokumentaci.
7.2. Před zahájením inovačního partnerství provede veřejný zadavatel tržní konzultaci podle bodu 15, aby zjistil, zda stavba, dodávky nebo služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu.
Je nutno dodržet pravidla pro jednání stanovená v čl. 164 odst. 4 a bodě 6.5.
Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci popíše potřebu inovativních stavebních prací, dodávek nebo služeb, již nelze uspokojit nákupem stavebních prací, dodávek nebo služeb již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.
Veřejný zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
Veřejné zakázky jsou zadávány výhradně na základě kritéria nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 167 odst. 4.
7.3. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci blíže určí pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví.
V rámci inovačního partnerství nezpřístupní veřejný zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí.
Veřejný zadavatel zajistí, aby struktura partnerství, a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota stavebních prací, dodávek nebo služeb musí být přiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.
8. Soutěže o návrh
8.1. Soutěže o návrh se řídí pravidly pro vyhlašování řízení podle bodu 2 a mohou zahrnovat udílení cen.
Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet zájemců, stanoví veřejný zadavatel jasná a nediskriminační kritéria pro výběr.
Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být dostatečný k tomu, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž.
8.2. Porotu jmenuje příslušná schvalující osoba. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na zájemcích v soutěži. Pokud je od zájemců v soutěži vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty stejnou nebo rovnocennou kvalifikaci.
Porota musí být ve svých stanoviscích nezávislá. Svá stanoviska přijímá na základě projektů, které jí zájemci předloží anonymně, a vychází výhradně z kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže.
8.3. Návrhy poroty, jež vycházejí z předností jednotlivých projektů, a jí stanovené pořadí a připomínky se zaznamenávají ve zprávě, kterou členové poroty podepíší.
Anonymita zájemců je zachována až do okamžiku, kdy porota vydá stanovisko.
Porota může zájemce vyzvat, aby odpověděli na otázky uvedené ve zprávě, a projekt tak vyjasnili. Z následného dialogu mezi členy poroty a zájemci se pořizuje úplný zápis.
8.4. Veřejný zadavatel přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede jméno či název a adresu vybraného zájemce a důvody jeho výběru s odkazem na kritéria, jež byla vyhlášena v oznámení o zahájení soutěže, zejména pokud se tento výběr odchyluje od návrhů ve stanovisku poroty.
9. Dynamický nákupní systém
9.1. Dynamický nákupní systém může být rozdělen do kategorií stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v dané kategorii zadána. V takovém případě musí být kritéria pro výběr vymezena pro každou kategorii.
9.2. V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel uvede povahu a odhadovaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o nákupním systému, použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích připojení.
9.3. Veřejný zadavatel umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému. Tyto žádosti vyhodnotí do deseti pracovních dnů od jejich doručení. Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena na patnáct pracovních dnů. Lhůtu k vyhodnocení však může veřejný zadavatel prodloužit, není-li mezitím učiněna výzva k podání nabídky.
Veřejný zadavatel co nejdříve informuje zájemce, zda byl, nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.
9.4. Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce zařazené do systému v relevantní kategorii, aby v přiměřené lhůtě podali nabídku. Veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.
9.5. Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu platnosti dynamického nákupního systému.
Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné a řádně odůvodněné případy.
Veřejný zadavatel nesmí tento systém používat za tím účelem, aby bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.
10. Soutěžní dialog
10.1. Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci blíže určí své potřeby a požadavky, kritéria pro zadání veřejné zakázky a orientační časový rozvrh.
Veřejnou zakázku zadá nabídce s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou.
10.2. Se zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr, zahájí veřejný zadavatel dialog, při němž jsou určena a vymezena řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb. Během tohoto dialogu může s vybranými zájemci projednat všechny aspekty veřejné zakázky, avšak nesmí měnit své potřeby a požadavky ani kritéria pro zadání veřejné zakázky uvedené v bodě 10.1.
V průběhu dialogu zajistí veřejný zadavatel rovnost zacházení se všemi uchazeči a nesmí zpřístupnit navrhovaná řešení ani jiné důvěrné informace sdělené uchazečem, aniž by měl jeho souhlas s upuštěním od požadavku na zachování této důvěrnosti.
Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou projednávána, za použití oznámených kritérií pro zadání veřejné zakázky, pokud oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo popisná dokumentace takovou možnost stanoví.
10.3. Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.
Veřejný zadavatel vyrozumí zbývající uchazeče o ukončení dialogu a následně každého z nich vyzve, aby na základě jednoho či více řešení, jež byla v průběhu dialogu předložena a specifikována, podali své konečné nabídky. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro uskutečnění projektu.
Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto konečné nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny za předpokladu, že se tím nabídka nebo zadávací dokumentace podstatně nezmění.
Veřejný zadavatel může vyjednávat s uchazečem, jehož nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, za účelem potvrzení závazků obsažených v nabídce, pokud to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky ani vznik rizika narušení hospodářské soutěže či diskriminace.
10.4. Veřejný zadavatel může upřesnit platby, jež mají být uhrazeny vybraným zájemcům účastnícím se dialogu.
11. Použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení
11.1. Jestliže veřejný zadavatel použije jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, řídí se pravidly pro jednání stanovenými v čl. 164 odst. 4 a bodě 6.5.
Veřejný zadavatel může jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:
jestliže v tomto otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné či žádné vhodné nabídky nebo žádné či žádné vhodné žádosti o účast podle bodu 11.2, po dokončení tohoto řízení a za předpokladu, že se původní zadávací dokumentace podstatně nezmění;
za podmínek bodu 11.3, jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být provedeny jen jediným hospodářským subjektem z některého z následujících důvodů:
cílem veřejné zakázky je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu;
hospodářská soutěž z technických důvodů neexistuje;
musí být zajištěna ochrana výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví;
pokud je to nezbytně nutné, když z důvodů krajní naléhavosti způsobené nepředvídatelnými událostmi nelze dodržet lhůty podle bodů 24, 26 a 41 a pokud okolnosti odůvodňující tuto krajní naléhavost nelze přičítat veřejnému zadavateli;
pokud veřejná zakázka na služby následuje po soutěži o návrh a má být zadána vítězi nebo jednomu z vítězů; je-li vítězů více, jsou k účasti na jednání vyzváni všichni;
za podmínek bodu 11.4 v případě nových služeb nebo stavebních prací, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejný veřejný zadavatel zadal původní veřejnou zakázku, za předpokladu, že tyto služby nebo stavební práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána původní veřejná zakázka po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;
v případě veřejných zakázek na dodávky:
pro dodatečné dodávky, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; jestliže orgány Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, nesmí doba jejich trvání překročit tři roky,
jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje; takovéto veřejné zakázky však nesmějí zahrnovat výrobu ve velkém rozsahu s cílem dosáhnout hospodářské rentability nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj,
pro dodávky kotované a nakupované na komoditních burzách,
pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek buď od hospodářského subjektu, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátního práva;
v případě veřejných zakázek na nemovitosti po předchozím průzkumu místního trhu;
v případě veřejných zakázek na:
právní zastupování advokátem ve smyslu článku 1 směrnice Rady 77/249/EHS ( 31 ) v rozhodčím, smírčím nebo soudním řízení;
právní poradenství poskytované při přípravě na řízení uvedená v bodě i), nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že se dotčená věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, za podmínky, že toto poradenství poskytuje advokát ve smyslu článku 1 směrnice 77/249/EHS;
rozhodčí a smírčí služby nebo
služby osvědčování a ověřování listin, jež musí být poskytovány notáři;
v případě veřejných zakázek prohlášených za utajené nebo veřejných zakázek, jejichž plnění musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s platnými správními předpisy nebo v případě, že to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie, pokud dotčené podstatné zájmy nelze zajistit jinými opatřeními; tato opatření mohou spočívat v povinnosti chránit důvěrnou povahu informací, které veřejný zadavatel zpřístupňuje během zadávacího řízení;
v případě finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 32 ), služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského mechanismu stability;
v případě úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice 2014/65/EU, či nikoli;
v případě nákupu veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ( 33 );
v případě služeb poskytovaných mezinárodní organizací, která se nemůže soutěžních řízení účastnit na základě svých stanov či zřizovacího aktu.
11.2. Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud se netýká předmětu veřejné zakázky, a žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud se příslušný hospodářský subjekt nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 136 odst. 1 nebo pokud nesplňuje kritéria pro výběr.
11.3. Výjimky uvedené v bodě 11.1 druhém odstavci písm. b) bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů při vymezování veřejné zakázky.
11.4. V případech podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. e) základní projekt uvádí rozsah případných nových služeb nebo stavebních prací a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití jednacího řízení se uvádí již při oznámení zařazení základního projektu do soutěže a v úvahu se bere celková odhadovaná částka za následné služby nebo stavební práce při použití finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 nebo čl. 178 odst. 1 v oblasti vnější činnosti. Jestliže orgány Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, lze toto řízení použít pouze během provádění původní smlouvy na veřejnou zakázku a nejpozději během tří let od jejího uzavření.
12. Použití soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu
12.1. Jestliže veřejný zadavatel použije soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog, řídí se pravidly pro jednání stanovenými v čl. 164 odst. 4 a bodě 6.5. Veřejný zadavatel může tato řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:
jestliže v otevřeném nebo užším řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly ve smyslu bodu 12.2 nebo jsou nepřijatelné ve smyslu bodu 12.3, po dokončení tohoto řízení a za předpokladu, že se původní zadávací dokumentace podstatně nezmění;
jde-li o stavební práce, dodávky nebo služby splňující jedno nebo více z těchto kritérií:
potřeby veřejného zadavatele nelze uspokojit bez úpravy již dostupného řešení;
stavební práce, dodávky nebo služby obsahují návrh nebo inovativní řešení;
veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek této zakázky nebo rizik spojených s jejím předmětem;
veřejný zadavatel nemůže technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normu podle bodu 17.3;
v případě koncesí;
v případě veřejných zakázek na služby uvedené v příloze XIV směrnice 2014/24/EU;
v případě služeb v oblasti výzkumu a vývoje, které nespadají do kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5 stanovených v nařízení (ES) č. 2195/2002, ledaže prospěch z nich připadá výhradně veřejnému zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti, nebo ledaže veřejný zadavatel poskytovanou službu hradí v plném rozsahu;
v případě veřejných zakázek na služby pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ( 34 ) nebo rozhlasové mediální služby anebo v případě veřejných zakázek na vysílací čas nebo dodání programů.
12.2. Nabídka je považována za nabídku v rozporu s pravidly v libovolném z těchto případů:
nabídka nesplňuje minimální požadavky uvedené v zadávací dokumentaci;
nabídka nesplňuje požadavky na podání podle čl. 168 odst. 3;
uchazeč je odmítnut podle čl. 141 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo c);
veřejný zadavatel nabídku prohlásil za mimořádně nízkou.
12.3. Nabídka je považována za nepřijatelnou v kterémkoli z těchto případů:
cena nabídky převyšuje maximální rozpočet veřejného zadavatele vymezený a zdokumentovaný před zahájením zadávacího řízení;
nabídka nesplňuje minimální úroveň kvality dle kritérií pro zadání veřejné zakázky.
12.4. V případech podle bodu 12.1 písm. a) není veřejný zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud do soutěžního řízení s jednáním zahrne všechny uchazeče, kteří splnili kritéria pro vyloučení a výběr, s výjimkou uchazečů, kteří podali nabídku, jež byla prohlášena za mimořádně nízkou.
13. Řízení, při němž je uveřejňována výzva k projevení zájmu
13.1. Aniž jsou dotčeny body 11 a 12, může veřejný zadavatel použít výzvu k projevení zájmu v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1 nebo čl. 178 odst. 1, za účelem:
předběžného výběru zájemců, kteří budou v budoucnu vyzváni na základě užších výzev k podání nabídky, nebo
sestavení seznamu prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádosti o účast nebo nabídky.
13.2. Seznam sestavený v návaznosti na výzvu k projevení zájmu platí po dobu nejvýše čtyř let ode dne uveřejnění oznámení podle bodu 3.1.
Seznam podle prvního odstavce může obsahovat dílčí seznamy.
Libovolný hospodářský subjekt může projevit zájem kdykoli během doby platnosti seznamu, s výjimkou jejích posledních tří měsíců.
13.3. Má-li být zadána veřejná zakázka, vyzve veřejný zadavatel všechny zájemce nebo prodejce zapsané na příslušném seznamu nebo dílčím seznamu, aby:
v případě podle bodu 13.1 písm. a) podali nabídku, nebo
v případě podle bodu 13.1 písm. b) podali:
nabídku včetně dokumentů, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr;
dokumenty, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr, a jako další krok nabídku v případě těch, kdo tato kritéria splňují.
14. Veřejné zakázky střední, nízké a velmi nízké hodnoty
14.1. Veřejné zakázky střední, nízké a velmi nízké hodnoty lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání stanovenými v čl. 164 odst. 4 a bodě 6.5. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.
14.2. Za veřejnou zakázku střední hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota přesahuje 60 000 EUR, avšak nedosahuje finančních limitů podle čl. 175 odst. 1. Na tyto veřejné zakázky se použijí body 3.1, 6.1 a 6.4.
14.3. Za veřejnou zakázku nízké hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota nepřesahuje 60 000 EUR, ale přesahuje hodnotu stanovenou v bodě 14.4. Na tyto veřejné zakázky se použijí body 3.1, 6.2 a 6.4.
14.4. Za veřejnou zakázku velmi nízké hodnoty se považuje veřejná zakázka, jejíž hodnota nepřesahuje 15 000 EUR. Na tyto veřejné zakázky se použije bod 6.3.
14.5. Platby výdajových položek do výše 1 000 EUR lze provést proplacením faktur bez předchozího přijetí nabídky.
15. Předběžná tržní konzultace
15.1. V případě předběžné tržní konzultace může veřejný zadavatel vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či hospodářských subjektů. Toto poradenství může využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.
15.2. Pokud hospodářský subjekt působil jako poradce veřejného zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme tento veřejný zadavatel vhodná opatření podle článku 141, aby zajistil, že účastí tohoto hospodářského subjektu na udělovacím řízení nebude narušena hospodářská soutěž.
16. Zadávací dokumentace
16.1. Zadávací dokumentace obsahuje:
v příslušných případech oznámení o zahájení zadávacího řízení či jiná opatření při vyhlašování řízení podle bodů 2 až 5;
výzvu k podání nabídky;
specifikaci pro nabídky nebo, v případě soutěžního dialogu, popisnou dokumentaci, včetně technických specifikací a příslušných kritérií;
návrh smlouvy na veřejnou zakázku zpracovaný podle vzorové smlouvy.
První odstavec písm. d) se nepoužije ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy vzorovou smlouvu nelze použít.
16.2. Výzva k podání nabídky musí:
blíže určit pravidla pro podávání nabídek, včetně zejména podmínek zachování jejich důvěrnosti až do otevření obálek, datum a čas, kdy končí lhůta k doručování nabídek, a adresy, na které mají být nabídky zasílány nebo doručovány, v případě elektronického podávání internetové;
uvést, že podání nabídky znamená přijetí podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a že je zhotovitel, dodavatel či poskytovatel, jemuž bude veřejná zakázka zadána, během jejího plnění svou nabídkou vázán;
určit dobu, po kterou nabídka zůstává v platnosti a nesmí být v žádném ohledu měněna;
stanovit zákaz jakýchkoli kontaktů mezi veřejným zadavatelem a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů za podmínek stanovených v článku 169; je-li stanovena kontrola na místě, musí výzva určit pravidla takové kontroly;
blíže určit způsoby, jimiž je dokládáno dodržení lhůty pro doručování nabídek;
uvést, že podání nabídky znamená souhlas s doručením oznámení o výsledku řízení elektronickými prostředky.
16.3. Specifikace pro nabídky musí obsahovat:
kritéria pro vyloučení a výběr;
kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich relativní váhu, nebo, nelze-li váhu z objektivních důvodů stanovit, sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií, což platí rovněž pro varianty, jsou-li oznámením o zahájení zadávacího řízení povoleny;
technické specifikace podle bodu 17;
jsou-li povoleny varianty, minimální požadavky na ně;
informace, zda se použije Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU nebo případně Vídeňská úmluva o diplomatických stycích či Vídeňská úmluva o konzulárních stycích;
doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek;
požadavek, aby uchazeči uvedli zemi, v níž jsou usazeni, a tento údaj prokázali doklady, jež jsou podle práva této země běžně přijímány;
v případě dynamického nákupního systému nebo elektronických katalogů informace o použitém elektronickém zařízení a o technických opatřeních a specifikacích připojení.
16.4. Návrh smlouvy na veřejnou zakázku musí:
blíže určit náhradu stanovené škody za nedodržení smluvních ustanovení;
určit údaje, jež musí obsahovat faktury a odpovídající podklady podle článku 111;
stanovit, že zadávají-li orgány Unie veřejné zakázky na vlastní účet, je právem rozhodným pro smlouvu na veřejnou zakázku právo Unie, popřípadě doplněné o vnitrostátní právo, anebo – je-li to nezbytné po účely veřejných zakázek na nemovitosti –, výlučně vnitrostátní právo;
určit soud příslušný pro případ sporu;
uvést, že zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel musí dodržovat platné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež jsou stanoveny právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU;
uvést, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví;
uvést, že cena uvedená v nabídce je pevná a neměnná, anebo stanovit podmínky či vzorce pro revizi ceny během trvání smlouvy na veřejnou zakázku.
Pro účely prvního odstavce písm. g) vezme veřejný zadavatel v případě, že smlouva na veřejnou zakázku stanoví revizi ceny, na zřetel zejména:
předmět zadávacího řízení a hospodářskou situaci, v níž řízení probíhá;
druh a dobu trvání veřejné zakázky a druh úkolů;
své finanční zájmy.
Od požadavků prvního odstavce písm. c) a d) tohoto bodu lze upustit v případě smluv na veřejnou zakázku podepsaných v souladu s bodem 11.1 druhým odstavcem písm. m).
17. Technické specifikace
17.1. Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži.
Technické specifikace musí obsahovat požadované vlastnosti stavebních prací, dodávek či služeb, včetně minimálních požadavků, tak aby naplňovaly účel použití, jejž veřejný zadavatel zamýšlí.
17.2. Vlastnosti uvedené v bodě 17.1 mohou případně zahrnovat:
úrovně kvality;
vliv na životní prostředí a klima;
v případě nákupů určených pro využívání fyzickými osobami kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele, s výjimkou řádně odůvodněných případů;
úrovně a postupy posuzování shody;
výkon nebo užitné vlastnosti dodávek;
bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody k použití v případě dodávek a požadavků na terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, balení, značení a štítkování a výrobní postupy a metody v případě všech veřejných zakázek;
u veřejných zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování kvality, pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo zvláštních předpisů, pro dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí.
17.3. Technické specifikace jsou formulovány jedním z následujících způsobů:
v pořadí podle významu odkazem na evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy, jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo – pokud tyto normy a systémy neexistují – jejich vnitrostátní ekvivalenty; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;
formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět veřejné zakázky a veřejnému zadavateli zadat veřejnou zakázku;
kombinací metod podle písmen a) a b).
17.4. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace podle bodu 17.3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že tyto specifikace nesplňuje, pokud uchazeč jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že navrhované řešení vyhovuje rovnocenným způsobem požadavkům definovaným v technických specifikacích.
17.5. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti podle bodu 17.3 písm. b) formulovat technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabídku, která splňuje vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, evropské technické schválení, obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.
Uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.
17.6. Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, může vyžadovat zvláštní štítek nebo zvláštní požadavky ze štítku, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností nákupu;
požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;
štítky jsou zavedeny v otevřeném a transparentním řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany;
štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem;
požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.
Veřejný zadavatel může požadovat, aby hospodářské subjekty předložily doklad o shodě se zadávací dokumentací ve formě zkušebního protokolu či osvědčení, jež vystaví subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ( 35 ), anebo rovnocenný subjekt posuzování shody.
17.7. Pokud hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům nebo neměl možnost získat je anebo zvláštní štítek v příslušné lhůtě z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, jež mají být provedeny, splňují požadavky na označení zvláštním štítkem nebo zvláštní požadavky uvedené veřejným zadavatelem, přijme veřejný zadavatel jiné vhodné doklady než doklady uvedené v bodě 17.6, například technickou dokumentaci výrobce.
17.8. Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých výrobků nebo hospodářských subjektů.
Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně podrobný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.
18. Kritéria pro vyloučení a výběr
18.1. Pro účely článku 137 tohoto nařízení přijímá veřejný zadavatel jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen „jednotné osvědčení“) uvedené ve směrnici 2014/24/EU, nebo případně podepsané a datované čestné prohlášení.
Hospodářský subjekt může opětovně použít jednotné osvědčení, které již použil v dřívějším řízení, pokud potvrdí, že informace v něm obsažené i nadále platí.
18.2. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede kritéria pro výběr, minimální požadavky na způsobilost a doklady požadované k prokázání této způsobilosti. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.
Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí s přihlédnutím k bodu 18.6 způsob, jakým mají kritéria pro výběr splnit skupiny hospodářských subjektů.
Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, může veřejný zadavatel stanovit minimální požadavky na způsobilost pro každou tuto část. Může stanovit doplňující minimální požadavky na způsobilost, je-li témuž zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli zadáno více částí.
18.3. Pokud jde o způsobilost k výkonu odborné činnosti, může veřejný zadavatel vyžadovat, aby hospodářský subjekt splňoval nejméně jednu z těchto podmínek:
je zapsán v příslušném profesním nebo obchodním rejstříku, není-li mezinárodní organizací;
jedná-li se o veřejné zakázky na služby, buď má určité oprávnění prokazující, že je oprávněn k plnění veřejné zakázky v zemi, v níž je usazen, anebo je členem určité profesní organizace.
18.4. Při doručování žádostí o účast či nabídek přijímá veřejný zadavatel jednotné osvědčení nebo případně čestné prohlášení, v němž zájemce či uchazeč uvede, že splňuje kritéria pro výběr. Od požadavku na předložení jednotného osvědčení či čestného prohlášení lze upustit v případě veřejných zakázek velmi nízké hodnoty.
Veřejný zadavatel může uchazeče a zájemce kdykoli v průběhu řízení požádat, aby předložili aktualizované prohlášení nebo všechny podklady nebo jejich část, pokud je to nezbytné k zajištění řádného vedení řízení.
Veřejný zadavatel si od zájemců či od úspěšného uchazeče vyžádá aktuální podklady, ledaže tyto podklady již obdržel pro účely jiného řízení a jsou nadále aktuální nebo k nim má bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi.
18.5. V následujících případech se může veřejný zadavatel na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude vyžadovat, aby dokládaly svou právní, regulační, finanční, hospodářskou, technickou a odbornou způsobilost:
řízení o zadání veřejných zakázek, jež orgány Unie zadávají na vlastní účet a jejichž hodnota nepřesahuje finanční limity podle čl. 175 odst. 1;
řízení o zadání veřejných zakázek zadávaných v oblasti vnější činnosti, jejichž hodnota nepřesahuje finanční limity podle čl. 178 odst. 1;
řízení o zadání veřejných zakázek zadávaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b) a e), písm. f) bodů i) a iv) a písm. h) a m).
Rozhodne-li se veřejný zadavatel, že nebude po hospodářských subjektech požadovat doložení právní, regulační, finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, není vypláceno předběžné financování, s výjimkou řádně odůvodněných případů.
18.6. Hospodářský subjekt může v případě určité veřejné zakázky, je-li to vhodné, využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu svých vztahů s nimi. V tomto případě musí vůči veřejnému zadavateli prokázat, že bude mít k dispozici zdroje nezbytné ke splnění veřejné zakázky, tím, že mu předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem.
Pokud jde o technická a odborná kritéria, může hospodářský subjekt využít způsobilosti jiných subjektů pouze tehdy, budou-li tyto jiné subjekty vykonávat stavební práce či poskytovat služby, pro něž je tato způsobilost vyžadována.
Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají hospodářské a finanční způsobilosti, může veřejný zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.
Veřejný zadavatel může po uchazeči požadovat informace o té části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat subdodavatelům, a o jejich totožnosti.
V případě stavebních prací či služeb, které mají být provedeny v zařízení pod přímým dohledem veřejného zadavatele, požádá veřejný zadavatel zhotovitele či poskytovatele, aby mu sdělil jména či názvy, kontaktní údaje a oprávněné zástupce všech subdodavatelů zapojených do plnění této veřejné zakázky.
18.7. Veřejný zadavatel ověří, zda subjekty, na jejichž způsobilost se hodlá hospodářský subjekt spolehnout, a v případech, kdy subdodávky tvoří významnou součást veřejné zakázky, rovněž subdodavatelé splňují příslušná kritéria pro výběr.
Veřejný zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt či subdodavatele, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr.
18.8. V případě veřejných zakázek na stavební práce, služby a umisťovací či instalační práce v rámci veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat, aby určité stěžejní úkoly vykonal přímo uchazeč samotný, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů, účastník dané skupiny.
18.9. Veřejný zadavatel nesmí požadovat, aby skupina hospodářských subjektů měla určitou právní formu proto, aby mohla podat nabídku nebo žádost o účast, avšak může od vybrané skupiny vyžadovat nabytí konkrétní právní formy, pokud jí byla zadána veřejná zakázka a pokud je tato změna nezbytná pro řádné plnění této zakázky.
19. Hospodářská a finanční způsobilost
19.1. V zájmu zajištění, aby hospodářské subjekty disponovaly potřebnou hospodářskou a finanční způsobilostí k plnění veřejné zakázky, je veřejný zadavatel oprávněn zejména požadovat, aby
hospodářské subjekty dosahovaly určitého minimálního ročního obratu, včetně určitého minimálního obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká;
hospodářské subjekty poskytly informace o svých ročních účetních závěrkách, z nichž bude patrný poměr mezi vybranými aktivy a pasivy;
hospodářské subjekty předložily doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání v odpovídajícím objemu.
Pro účely prvního odstavce písm. a) nesmí minimální roční obrat překročit dvojnásobek odhadované hodnoty veřejné zakázky za rok, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež souvisejí s povahou nákupu, kterou musí veřejný zadavatel vysvětlit v zadávací dokumentaci.
Pro účely prvního odstavce písm. b) vysvětlí veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci metody a kritéria výpočtu takovýchto poměrových ukazatelů.
19.2. V případě dynamických nákupních systémů se maximální roční obrat vypočítá na základě očekávaného maximálního rozsahu jednotlivých veřejných zakázek, jež mají být v tomto systému zadány.
19.3. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své hospodářské a finanční způsobilosti. Může si zejména vyžádat jeden či více z těchto dokladů:
vhodné výpisy z bank nebo případně doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;
finanční výkazy nebo výtahy z nich za nejvýše poslední tři účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví;
výkaz celkového obratu hospodářského subjektu a případně jeho obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká, za nejvýše poslední tři účetní období, za něž lze takový výkaz získat.
Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jakýmkoli jiným dokumentem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.
20. Technická a odborná způsobilost
20.1. Veřejný zadavatel v souladu s body 20.2 až 20.5 ověří, že zájemci či uchazeči splňují minimální kritéria pro výběr, která se týkají technické a odborné způsobilosti.
20.2. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci určí doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své technické a odborné způsobilosti. Může si vyžádat jeden či více z těchto dokladů:
jedná-li se o stavební práce, o dodávky vyžadující provedení umisťovacích nebo instalačních prací či o služby: informace o vzdělání a odborné kvalifikaci, dovednostech, zkušenostech a odbornosti osob odpovědných za plnění veřejné zakázky;
seznam
hlavních služeb a dodávek, jež byly poskytnuty a provedeny za poslední tři roky, s uvedením částek, termínů a veřejných nebo soukromých odběratelů, k nimž je na žádost nutno připojit potvrzení od těchto odběratelů,
stavebních prací provedených za posledních pět let, společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací;
přehled o technických zařízeních, nástrojích či provozních zařízeních, jež má hospodářský subjekt k dispozici pro plnění veřejné zakázky na služby nebo stavební práce;
popis technického zařízení a prostředků, jež má hospodářský subjekt k dispozici za účelem zajištění kvality, jakož i popis dostupných zařízení pro studium a výzkum;
údaj o technicích nebo technických útvarech, jež má hospodářský subjekt k dispozici, bez ohledu na to, zda patří přímo jemu, či nikoli, a zvláště údaj o těch z nich, kteří odpovídají za kontrolu kvality;
v případě dodávek: vzorky, popisy nebo autentické fotografie nebo osvědčení vydaná úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na technické specifikace nebo normy;
v případě stavebních prací nebo služeb: výkaz průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtu řídících pracovníků hospodářského subjektu za poslední tři roky;
přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémech sledování, které hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky;
přehled o opatřeních v oblasti environmentálního řízení, která hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky.
Pro účely prvního odstavce písm. b) bodu i) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o relevantních dodávkách provedených nebo službách poskytnutých za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
Pro účely prvního odstavce písm. b) bodu ii) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o relevantních stavebních pracích provedených za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
20.3. Jsou-li dodávky nebo služby složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, lze technickou a odbornou způsobilost doložit při kontrole, kterou provede veřejný zadavatel nebo jeho jménem příslušný úřední subjekt země, v níž je hospodářský subjekt usazen, za podmínky souhlasu tohoto úředního subjektu. Předmětem této kontroly je technická způsobilost a výrobní kapacita dodavatele a v případě nutnosti též jeho vybavení pro studium a výzkum a opatření ke kontrole kvality.
20.4. Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt prokazatelně nemá přístup k takovýmto osvědčením nebo nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.
20.5. Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 36 ) nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, avšak prokáže, že opatření pro environmentální řízení jsou rovnocenná opatřením požadovaným v příslušném systému nebo příslušné normě environmentálního řízení, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o těchto opatřeních.
20.6. Veřejný zadavatel může dospět k závěru, že hospodářský subjekt nemá požadovanou odbornou způsobilost k plnění veřejné zakázky v souladu s příslušnou normou kvality, jestliže zjistí, že hospodářský subjekt má vzájemně neslučitelné zájmy, jež mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
21. Kritéria pro zadání
21.1. Kritéria kvality se mohou týkat například technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, procesu výroby, poskytování nebo obchodování anebo jiného konkrétního procesu v kterékoli fázi životního cyklu daných stavebních prací, dodávek nebo služeb, organizace pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky, poprodejních služeb, technické pomoci či podmínek dodání, jako je datum dodání, postup dodání a doba dodání nebo dokončení.
21.2. Veřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci relativní váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je použita metoda nejnižší ceny. Tuto váhu lze vyjádřit pomocí intervalu s vhodným maximálním rozpětím.
Váha použitá na cenu či náklady nesmí vést ke ztrátě významu ceny či nákladů ve vztahu k ostatním kritériím.
Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.
21.3. Veřejný zadavatel může stanovit minimální úroveň kvality. Nabídky, jež této úrovně nedosahují, jsou zamítnuty.
21.4. Náklady životního cyklu zahrnují v relevantním rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo části těchto nákladů:
náklady nesené veřejným zadavatelem nebo jinými uživateli, jako například:
náklady související s pořízením;
náklady související s využíváním, jako je spotřeba energie a jiných zdrojů;
náklady na údržbu;
náklady spojené s koncem životnosti, jako jsou náklady na sběr a recyklaci;
náklady způsobené environmentálními externalitami, které jsou spojeny se stavebními pracemi, dodávkami či službami v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu.
21.5. Pokud veřejný zadavatel posuzuje náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvede v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.
Metoda použitá pro posouzení nákladů způsobených environmentálními externalitami musí splňovat tyto podmínky:
je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;
je přístupná všem stranám, které mají zájem;
hospodářské subjekty mohou požadované údaje poskytnout s vynaložením přiměřeného úsilí.
V náležitých případech použije veřejný zadavatel povinné společné metody výpočtu nákladů životního cyklu podle právních aktů Unie uvedených v příloze XIII směrnice 2014/24/EU.
22. Používání elektronických aukcí
22.1. Veřejný zadavatel může používat elektronické aukce, v nichž jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.
Veřejný zadavatel strukturuje elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.
22.2. V otevřených řízeních, užších řízeních či soutěžních řízeních s jednáním může veřejný zadavatel rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanovena zadávací dokumentace.
Elektronickou aukci lze provést při obnovení soutěže mezi stranami rámcové smlouvy podle bodu 1.3 druhého odstavce písm. b) a při vyhlášení soutěže na veřejné zakázky, jež mají být zadány v dynamickém nákupním systému podle bodu 9.
Elektronická aukce je založena na jedné z metod zadávání veřejných zakázek uvedených v čl. 167 odst. 4.
22.3. Veřejný zadavatel, který rozhodne o provedení elektronické aukce, uvede tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení.
Zadávací dokumentace obsahuje tyto údaje:
hodnoty prvků, jež budou předmětem elektronické aukce, jsou-li tyto prvky kvantifikovatelné a lze-li je vyjádřit v číslech nebo procentech;
případná omezení hodnot, které mohou být nabízeny, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu veřejné zakázky;
informace, jež budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně kdy jim budou poskytnuty;
relevantní informace o postupu elektronické aukce včetně toho, zda aukce probíhá ve více kolech a jak bude uzavřena dle bodu 22.7;
podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně pro podání nabídky vyžadovány;
relevantní informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací připojení.
22.4. Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím připojení v souladu s pokyny. Výzva uvede datum a čas zahájení elektronické aukce.
Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících kolech. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.
22.5. Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče.
Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec obsahuje váhy všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jak jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Za tímto účelem musí být případná rozpětí předem redukována na konkrétní hodnotu.
Jsou-li povoleny varianty, stanoví se pro každou variantu zvláštní vzorec.
22.6. Během každého kola elektronické aukce veřejný zadavatel okamžitě sdělí všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Pokud to předem uvedl, může rovněž sdělovat další informace o jiných nabídnutých cenách či hodnotách a oznamovat počet uchazečů v konkrétním kole aukce. V žádném případě však nesmí během žádného kola elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.
22.7. Veřejný zadavatel elektronickou aukci uzavře jedním nebo více z následujících způsobů:
v předem stanovený den a čas;
pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovil dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce;
pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu kol aukce.
22.8. Po uzavření elektronické aukce veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce.
23. Mimořádně nízké nabídky
23.1. Jeví-li se cena či náklady nabídnuté v zadávacím řízení jako mimořádně nízké, vyžádá si veřejný zadavatel písemně upřesnění hlavních složek této ceny či nákladů, jež považuje za podstatné, a dá uchazeči příležitost poskytnout vysvětlení.
Veřejný zadavatel může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají:
ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytování služeb nebo konstrukční metody;
zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici;
originality nabídky;
dodržování platných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva uchazečem;
dodržování platných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva subdodavateli;
možnosti uchazeče získat státní podporu v souladu s použitelnými pravidly.
23.2. Veřejný zadavatel může nabídku odmítnout pouze v případě, že předložený doklad uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhované ceny či nákladů.
Veřejný zadavatel nabídku odmítne, pokud dospěl k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva.
23.3. Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji odmítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, nebyl-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU.
24. Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast
24.1. V případech, kdy lze nabídky vypracovat pouze na základě prohlídky nebo po nahlédnutí do dokladů k zadávací dokumentaci na místě, musí být lhůty delší než minimální lhůty stanovené v tomto bodě.
V následujících případech se lhůty prodlouží o pět dnů:
veřejný zadavatel nenabízí přímý a bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci;
oznámení o zahájení zadávacího řízení je uveřejněno v souladu s bodem 4.2 písm. b).
24.2. V případě otevřených řízení činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 37 dní ode dne, který následuje po odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
24.3. V případě užších řízení, soutěžního dialogu v soutěžním řízení s jednáním, dynamických nákupních systémů a inovačních partnerství činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 32 dní ode dne, který následuje po odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
24.4. V případě užších řízení a soutěžních řízení s jednáním činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 30 dní ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky.
24.5. V případě dynamického nákupního systému činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dní ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky.
24.6. V případě řízení po uveřejnění výzvy k projevení zájmu podle bodu 13.1:
u řízení podle bodu 13.1 písm. a) a bodu 13.3 písm. b) bodu i) činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dní ode dne, který následuje po odeslání výzvy k podání nabídky;
u dvoufázového řízení podle bodu 13.3 písm. b) bodu ii) činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň deset dní a lhůta pro doručení nabídek také alespoň deset dní.
24.7. V případě otevřených a užších řízení může veřejný zadavatel lhůtu pro doručení nabídek zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky.
25. Přístup k zadávací dokumentaci a lhůta k poskytnutí doplňujících informací
25.1. Veřejný zadavatel zajistí přímý bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo, v případě řízení bez takového oznámení anebo v případě řízení podle bodu 13, ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.
V odůvodněných případech, kdy není přímý elektronický přístup k zadávací dokumentaci z technických důvodů možný nebo kdy zadávací dokumentace obsahuje informace důvěrné povahy, ji může veřejný zadavatel předat jinými prostředky, které blíže určí. V těchto případech se použije bod 24.1 druhý odstavec, s výjimkou naléhavých případů podle bodu 26.1.
Veřejný zadavatel může hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací obsažených v zadávací dokumentaci. Oznámí tyto povinnosti a způsob, jak lze přístup k zadávací dokumentaci získat.
25.2. Všem hospodářským subjektům, které mají zájem, poskytne veřejný zadavatel co nejdříve, současně a písemně doplňující informace k zadávací dokumentaci.
Veřejný zadavatel není povinen odpovídat na žádosti o doplňující informace, jež byly podány méně než šest pracovních dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek.
25.3. Veřejný zadavatel prodlouží lhůtu pro doručení nabídek v případě, že
neposkytl doplňující informace nejpozději šest dní před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, přestože o ně hospodářský subjekt požádal včas;
provádí v zadávací dokumentaci významné změny.
26. Lhůty v naléhavých případech
26.1. Nelze-li v naléhavých, řádně odůvodněných případech dodržet minimální lhůty uvedené v bodech 24.2 a 24.3, může veřejný zadavatel stanovit:
lhůtu pro doručení žádostí o účast nebo lhůtu pro doručení nabídek v případě otevřeného řízení, která nesmí být kratší než patnáct dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení;
lhůtu pro doručení nabídek v případě užšího řízení, která nesmí být kratší než deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.
26.2. V naléhavých případech činí lhůta podle bodu 25.2 prvního odstavce a bodu 25.3 písm. a) čtyři dny.
27. Elektronické katalogy
27.1. Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, může veřejný zadavatel požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.
27.2. V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:
toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení;
v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace o formátu, používaném elektronickém zařízení a technických opatřeních a specifikacích připojení pro katalog.
27.3. Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena vícestranná rámcová smlouva, může veřejný zadavatel stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé veřejné zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů jednou z těchto metod:
veřejný zadavatel vyzve zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné jednotlivé veřejné zakázky;
veřejný zadavatel uvědomí zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, že má v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné jednotlivé veřejné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.
27.4. Při použití metody podle bodu 27.3 písm. b) oznámí veřejný zadavatel zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům datum a čas, kdy hodlá vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné jednotlivé veřejné zakázky, a dá jim možnost, aby tento výběr informací nepovolili.
Veřejný zadavatel poskytne dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.
Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky předloží veřejný zadavatel vybrané informace příslušnému zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli, aby mu dal příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.
28. Otevírání nabídek a žádostí o účast
28.1. V otevřených řízeních se otevírání nabídek mohou účastnit oprávnění zástupci uchazečů.
28.2. Jestliže hodnota veřejné zakázky dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevírání nabídek. Schvalující osoba může od tohoto kroku upustit na základě analýzy rizik při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy a v případech podle bodu 11.1 druhého odstavce, s výjimkou písmen d) a g) uvedeného odstavce.
Komise pro otevírání obálek je složena nejméně ze dvou osob, jež zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotčeného orgánu Unie, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. V zájmu vyloučení střetu zájmů se na tyto osoby vztahují povinnosti podle článku 61.
Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 150 ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.
28.3. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje komisi pro otevírání obálek příslušná schvalující osoba orgánu Unie odpovědného za toto zadávací řízení.
28.4. Veřejný zadavatel vhodnou metodou ověří a zajistí neporušenost původní nabídky včetně finanční nabídky a dokladu o datu a času jejího doručení podle čl. 149 odst. 3 a 5.
28.5. V otevřených řízeních, v nichž je veřejná zakázka zadávána metodou nejnižší ceny nebo nejnižších nákladů podle čl. 167 odst. 4, jsou ceny uvedené v nabídkách splňujících požadavky čteny nahlas.
28.6. Písemný protokol o otevření doručených nabídek podepisuje osoba či osoby, jež za otevření obálek odpovídají, nebo členové komise pro otevírání obálek. Tento protokol uvádí nabídky, které jsou v souladu s článkem 149 a které s ním v souladu nejsou, jakož i důvody odmítnutí nabídek podle čl. 168 odst. 4. Lze ho podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.
29. Hodnocení nabídek a žádostí o účast
29.1. Příslušná schvalující osoba může rozhodnout, že hodnotící komise nabídky vyhodnotí a sestaví jejich pořadí pouze na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a že kritéria pro vyloučení a výběr se vyhodnotí jiným vhodným způsobem, který zaručí vyloučení střetu zájmů.
29.2. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje hodnotící komisi příslušná schvalující osoba orgánu Unie odpovědného za toto zadávací řízení. Složení komise musí v rámci možností odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.
29.3. Za přípustné jsou považovány žádosti o účast a nabídky, které jsou vhodné podle bodu 11.2 a nejsou v rozporu s pravidly ve smyslu bodu 12.2 ani nepřijatelné ve smyslu bodu 12.3.
30. Výsledky hodnocení a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky
30.1. Výsledkem hodnocení je hodnotící zpráva, jež obsahuje návrh na zadání veřejné zakázky. Hodnotící zprávu datuje a podepisuje osoba či osoby, jež provedly hodnocení, nebo členové hodnotící komise. Lze ji podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.
Nebyla-li hodnotící komisi svěřena odpovědnost za ověření nabídek z hlediska kritérií pro vyloučení a výběr, podepíší hodnotící zprávu též osoby, kterým příslušná schvalující osoba tuto odpovědnost svěřila.
30.2. Hodnotící zpráva musí obsahovat:
název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu veřejné zakázky nebo předmět a maximální hodnotu rámcové smlouvy;
jména či názvy odmítnutých zájemců či uchazečů a důvody jejich odmítnutí s odkazem na některou ze situací uvedených v čl. 141 odst. 1 nebo na kritéria pro výběr;
uvedení odmítnutých nabídek a důvody jejich odmítnutí s některým z těchto upřesnění:
nesplnění minimálních požadavků podle čl. 167 odst. 1 písm. a);
nesplnění minimální úrovně kvality podle bodu 21.3;
skutečnost, že byly shledány mimořádně nízkými podle bodu 23;
jména či názvy vybraných zájemců nebo uchazečů a důvody jejich výběru;
jména či názvy uchazečů, jejichž pořadí má být stanoveno, s uvedením získaných bodů a odůvodnění;
jména či názvy navržených zájemců nebo úspěšného uchazeče a důvody této volby;
podíl veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jejž navržený zhotovitel, dodavatel či poskytovatel zamýšlí zadat subdodavatelům, je-li tento podíl znám.
30.3. Veřejný zadavatel přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede:
schválení hodnotící zprávy, jež obsahuje všechny informace uvedené v bodě 30.2 a:
jméno či název úspěšného uchazeče a důvody této volby s odkazem na předem oznámená kritéria pro výběr a kritéria pro zadání veřejné zakázky, včetně důvodů případného odklonu od doporučení uvedeného v hodnotící zprávě;
v případě jednacího řízení bez předchozího uveřejnění, soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu okolnosti uvedené v bodech 11, 12 a 39, jež byly důvodem k použití těchto řízení;
případné důvody, pro něž se veřejný zadavatel rozhodl veřejnou zakázku nezadat.
30.4. V následujících případech může schvalující osoba obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej:
v případě řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, jestliže byla doručena pouze jedna nabídka;
při obnovení soutěže v případě rámcové smlouvy, kdy nebyla ustavena hodnotící komise;
v případech podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. c) a e), písm. f) bodů i) a iii) a písm. h), kdy nebyla ustavena hodnotící komise.
30.5. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení přijme rozhodnutí podle bodu 30.3 veřejný zadavatel, který je za toto řízení odpovědný.
31. Informace pro zájemce a uchazeče
31.1. Co nejdříve po každé z následujících fází vyrozumí veřejný zadavatel elektronickými prostředky všechny zájemce či uchazeče současně a jednotlivě o přijatých rozhodnutích o výsledku řízení:
fáze otevírání žádostí a nabídek v případech podle čl. 168 odst. 3;
v zadávacích řízeních, která jsou pořádána ve dvou samostatných fázích, bylo přijato rozhodnutí na základě kritérií pro vyloučení a výběr;
rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.
V každém případě veřejný zadavatel uvede důvody nepřijetí žádosti o účast či nabídky a poučení o právních prostředcích nápravy.
Při vyrozumění úspěšného uchazeče veřejný zadavatel upřesní, že oznámené rozhodnutí nezakládá závazek na straně veřejného zadavatele.
31.2. Informace podle čl. 170 odst. 3 sděluje veřejný zadavatel co nejdříve a nejpozději patnáct dní po dni doručení písemné žádosti. Zadává-li veřejný zadavatel veřejné zakázky na vlastní účet, používá elektronické prostředky. Rovněž uchazeč může žádost zaslat elektronickými prostředky.
31.3. Jestliže veřejný zadavatel komunikuje elektronickými prostředky, má se za to, že příslušné informace byly zájemcům či uchazečům doručeny, jestliže může veřejný zadavatel prokázat, že je odeslal na elektronickou adresu uvedenou v nabídce či žádosti o účast.
V takovém případě se má za to, že byly informace zájemci či uchazeči doručeny v den, kdy je veřejný zadavatel odeslal.
KAPITOLA 2
Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet
32. Centrální zadavatel
32.1. Centrální zadavatel může vystupovat jako:
velkoobchodník, jestliže nakupuje, skladuje a prodává dodávky a služby jiným veřejným zadavatelům;
zprostředkovatel, jestliže zadává rámcové smlouvy nebo provozuje dynamické nákupní systémy, které mohou využívat jiní veřejní zadavatelé dle původního oznámení.
32.2. Centrální zadavatel provádí veškerá zadávací řízení za pomoci elektronických komunikačních prostředků.
33. Části
33.1. Je-li to vhodné, technicky proveditelné a nákladově efektivní, zadávají se veřejné zakázky formou samostatných částí zadávaných v témže řízení.
33.2. Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na několik částí, z nichž každá je předmětem individuální smlouvy na veřejnou zakázku, vezme se při celkovém posouzení podle použitelného finančního limitu v úvahu celková hodnota všech těchto částí.
Jestliže celková hodnota všech částí dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 175 odst. 1, použijí se na každou z těchto částí čl. 163 odst. 1 a články 164 a 165.
33.3. Má-li být veřejná zakázka zadána formou samostatných částí, jsou nabídky hodnoceny zvlášť za každou část. Je-li několik částí zadáno témuž uchazeči, lze na všechny tyto části uzavřít jedinou smlouvu.
34. Pravidla pro odhad hodnoty veřejné zakázky
34.1. Veřejný zadavatel odhadne hodnotu veřejné zakázky podle celkové splatné částky včetně jakékoliv formy opcí a případných prodloužení smluv.
Tento odhad se provádí nejpozději v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení.
34.2. V případě rámcových smluv a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme maximální hodnota všech veřejných zakázek, jež jsou plánovány na celou dobu platnosti rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému.
V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota výzkumných a vývojových činností, které mají proběhnout ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i stavebních prací, dodávek či služeb, které mají být pořízeny na konci zamýšleného partnerství.
Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty veřejné zakázky.
34.3. V případě veřejných zakázek na služby se berou v úvahu:
u pojišťovacích služeb splatné pojistné a jiné odměny;
u bankovních nebo finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné odměny;
u veřejných zakázek zahrnujících návrh: honoráře, splatné provize a jiné odměny.
34.4. V případě veřejných zakázek na služby, jež neuvádějí celkovou cenu, nebo v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, je základem pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky:
u veřejných zakázek na dobu určitou:
celková hodnota veřejné zakázky za celou dobu jejího trvání, činí-li tato doba nejvýše 48 měsíců v případě služeb a nejvýše dvanáct měsíců v případě dodávek,
celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty, činí-li doba trvání zakázky v případě dodávek více než dvanáct měsíců;
měsíční hodnota vynásobená 48 v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě služeb na dobu delší než 48 měsíců.
34.5. V případě veřejných zakázek na služby nebo dodávky, jež jsou zadávány pravidelně nebo mají být během určitého období obnoveny, se odhadovaná hodnota veřejné zakázky určí na základě:
celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového roku, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první veřejné zakázce, nebo
celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu, jež mají být zadány během daného rozpočtového roku.
34.6. V případě veřejných zakázek na stavební práce se kromě hodnoty těchto prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, jež jsou k provedení těchto prací nezbytné a jež zhotoviteli poskytne veřejný zadavatel.
34.7. Hodnotou koncese je celkový odhadovaný obrat koncesionáře za dobu trvání koncese.
Tato hodnota se vypočte objektivní metodou blíže vymezenou v zadávací dokumentaci s přihlédnutím zejména k:
příjmu z jiných poplatků a pokut uhrazených uživateli stavebních prací či služeb, než jsou poplatky a pokuty vybrané jménem veřejného zadavatele;
hodnotě grantů či dalších případných finančních výhod poskytnutých třetími stranami za plnění koncese;
příjmu z prodeje jakýchkoli aktiv, na která se vztahuje koncese;
hodnotě všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytne veřejný zadavatel, pokud jsou tyto dodávky a služby nezbytné pro provedení příslušných stavebních prací či poskytnutí příslušných služeb;
platbám zájemcům a uchazečům.
35. Odkladná lhůta před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku
35.1. Odkladná lhůta začíná běžet:
dnem následujícím po dni, kdy byla všem úspěšným i neúspěšným uchazečům elektronickými prostředky současně odeslána příslušná oznámení, nebo
v případě veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jež byla zadána podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b), dnem, jenž následuje po uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení podle bodu 2.4 v Úředním věstníku Evropské unie.
V případě potřeby může veřejný zadavatel odložit podpis smlouvy na veřejnou zakázku za účelem dodatečného přezkumu v případě, je-li takový krok odůvodněn žádostmi či připomínkami zájemců nebo uchazečů, kteří byli neúspěšní nebo podali stížnost, nebo s ohledem na jinou významnou informaci, kterou ve lhůtě podle čl. 175 odst. 3 obdržel. O odkladu jsou všichni zájemci nebo uchazeči uvědomeni do tří pracovních dnů od přijetí příslušného rozhodnutí.
Nelze-li smlouvu na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu podepsat s vybraným úspěšným uchazečem, může ji veřejný zadavatel zadat druhému nejlepšímu uchazeči.
35.2. Lhůta podle bodu 35.1 se nepoužije v případech:
řízení, v nichž byla podána pouze jedna nabídka;
jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcové smlouvě;
dynamických nákupních systémů;
jednacího řízení bez předchozího uveřejnění podle bodu 11, s výjimkou veřejných zakázek zadaných podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. b).
KAPITOLA 3
Zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti
36. Zvláštní ustanovení o finančních limitech a postupech zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti
Na smlouvy na veřejné zakázky, jež uzavírají veřejní zadavatelé uvedení v čl. 178 odst. 2 nebo jež jsou uzavírány jejich jménem, se nepoužijí bod 2 s výjimkou bodu 2.5, body 3, 4 a 6, bod 12.1 písm. a) a c) až f), body 12.4, 13.3, 14, 15, 17.3 až 17.7, 20.4, 23.3, 24, 25.2, 25.3, 26 a 28 a bod 29 s výjimkou bodu 29.3. Na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti se nepoužijí body 32, 33 a 34. Na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti se použije bod 35. Pro účely bodu 35.1 druhého odstavce je délka odkladné lhůty stanovena v čl. 178 odst. 1.
O provádění ustanovení o veřejných zakázkách podle této kapitoly rozhoduje Komise, a to i pokud jde o náležitá kontrolní opatření, jež má uplatňovat příslušná schvalující osoba v případě, kdy veřejným zadavatelem není Komise.
37. Vyhlašování
37.1. V příslušných případech se předběžné oznámení o výběrovém řízení v návaznosti na užší řízení podle bodu 38.1 písm. a) a na otevřené řízení podle bodu 38.1 písm. b) zasílá co nejdříve a elektronickými prostředky Úřadu pro publikace.
37.2. Oznámení o výsledku zadávacího řízení se zasílá po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, s výjimkou případů, kdy musela být veřejná zakázka prohlášena za utajenou, kdy plnění veřejné zakázky musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními, kdy to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie nebo přijímající země a kdy uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení není považováno za vhodné.
38. Finanční limity a postupy
38.1. V oblasti vnější činnosti se používají tato zadávací řízení:
užší řízení podle čl. 164 odst. 1 písm. b);
otevřené řízení podle čl. 164 odst. 1 písm. a);
místní otevřené řízení;
zjednodušené řízení.
38.2. Zadávací řízení se v závislosti na finančních limitech používají takto:
otevřené nebo užší řízení lze použít na:
veřejné zakázky na služby a dodávky a na koncese na služby o hodnotě nejméně 300 000 EUR;
veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nejméně 5 000 000 EUR;
místní otevřené řízení lze použít na:
veřejné zakázky na dodávky o hodnotě nejméně 100 000 EUR, avšak méně než 300 000 EUR;
veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nejméně 300 000 EUR, avšak méně než 5 000 000 EUR;
zjednodušené řízení lze použít na:
veřejné zakázky na služby, koncese na služby, veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce o hodnotě nižší než 300 000 EUR;
veřejné zakázky na dodávky o hodnotě nižší než 100 000 EUR:
veřejné zakázky o hodnotě nejvýše 20 000 EUR lze zadat na základě jediné nabídky;
platby výdajových položek do výše 2 500 EUR lze provést jednoduchým proplacením faktur bez předchozího přijetí nabídky.
38.3. Při užším řízení podle bodu 38.1 písm. a) je v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveden počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V případě veřejných zakázek na služby jsou k podání nabídky vyzváni alespoň čtyři zájemci. Počet zájemců, kterým je umožněno nabídku podat, musí být dostatečný k tomu, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž.
Seznam vybraných zájemců se zveřejňuje na internetových stránkách Komise.
Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr nebo minimální požadavky na způsobilost, menší než stanovený minimální počet, může veřejný zadavatel vyzvat k podání nabídky pouze ty zájemce, kteří splňují kritéria k podání nabídky.
38.4. V místním otevřeném řízení podle bodu 38.1 písm. c) se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje alespoň v úředním věstníku přijímajícího státu nebo v rovnocenné publikaci pro místní výzvy k podání nabídky.
38.5. Ve zjednodušeném řízení podle bodu 38.1 písm. d) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.
Uchazeče lze do zjednodušeného řízení vybrat ze seznamu prodejců uvedeného v bodě 13.1 písm. b) sestaveného po vyhlášení výzvy k projevení zájmu.
Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na uchazeče obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.
38.6. V případě právních služeb, na něž se nevztahuje bod 11.1 druhý odstavec písm. h), mohou veřejní zadavatelé použít zjednodušený postup bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky.
39. Použití jednacího řízení u veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce
39.1. Veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení, v nichž je podána jediná nabídka, v těchto případech:
služby jsou svěřeny subjektům veřejného sektoru nebo neziskovým organizacím či sdružením a týkají se činností institucionální povahy nebo činností určených na poskytování pomoci lidem v sociální oblasti;
zadávací řízení nebylo úspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá; v tomto případě může veřejný zadavatel po zrušení zadávacího řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří podali nabídky na základě příslušné výzvy, za předpokladu, že se zadávací dokumentace podstatně nezmění;
je nutno uzavřít novou smlouvu na veřejnou zakázku poté, co byla předčasně ukončena smlouva stávající.
39.2. Pro účely bodu 11.1 druhého odstavce písm. c) se má za to, že je krajní naléhavost dána v případě operací prováděných v krizi. Krajní naléhavost situace stanoví pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními dotčenými pověřenými schvalujícími osobami, a své rozhodnutí pravidelně přezkoumává z hlediska zásady řádného finančního řízení.
39.3. K činnostem institucionální povahy podle bodu 39.1 písm. a) patří služby, jež přímo souvisejí s úlohou subjektů veřejného sektoru, která je vymezena právními předpisy.
40. Specifikace pro nabídky
Odchylně od bodu 16.3 lze v případě všech řízení, v nichž jsou podávány žádosti o účast, rozdělit specifikace pro nabídky v souladu s oběma fázemi řízení, přičemž je možné, aby první část obsahovala pouze informace uvedené v bodě 16.3 písm. a) a f).
41. Lhůty v řízeních
41.1. U veřejných zakázek na služby činí lhůta mezi dnem, který následuje po dni odeslání výzvy k podání nabídky, a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek alespoň 50 dní. V naléhavých případech však mohou být schváleny jiné lhůty.
41.2. Uchazeči mohou předložit písemné dotazy před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek. Veřejný zadavatel je zodpoví před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek.
41.3. V užších řízeních činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 30 dní ode dne, který následuje po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Doba mezi dnem, který následuje po dni odeslání výzvy k podání nabídky, a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek činí alespoň 50 dní. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.
41.4. V otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, který následuje po dni uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:
90 dní v případě veřejných zakázek na stavební práce;
60 dní v případě veřejných zakázek na dodávky.
V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.
41.5. V místních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:
60 dní v případě veřejných zakázek na stavební práce;
30 dní v případě veřejných zakázek na dodávky.
V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.
41.6. Ve zjednodušeném řízení podle bodu 38.1 písm. d) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 |
Toto nařízení |
Čl. 1 odst. 1 |
Článek 1 |
Čl. 1 odst. 2 |
Článek 68 |
Článek 2 |
Článek 2 |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Článek 4 |
Článek 5 |
Článek 5 |
Článek 6 |
Článek 6 |
Článek 7 |
Článek 7 |
Článek 8 |
Článek 8 |
Článek 9 |
Článek 9 |
Článek 10 |
— |
Článek 11 |
Článek 10 |
Článek 12 |
Článek 11 |
Článek 13 |
Článek 12 |
Článek 14 |
Čl. 12 odst. 3 |
Článek 15 |
Článek 14 |
Článek 16 |
Článek 16 |
Článek 17 |
Článek 17 |
Článek 18 |
Článek 18 |
Článek 19 |
Článek 19 |
Článek 20 |
Článek 20 |
Článek 21 |
Článek 21 |
Článek 22 |
Článek 25 |
Článek 23 |
Článek 27 |
Článek 24 |
Článek 28 |
Článek 25 |
Článek 29 |
Článek 26 |
Článek 30 |
Článek 27 |
Článek 31 |
Článek 28 |
Čl. 28 odst. 2 |
Článek 29 |
Článek 32 |
Článek 30 |
Článek 33 |
Článek 31 |
Článek 35 |
Článek 32 |
Článek 36 |
Článek 33 |
Čl. 35 odst. 4 |
Článek 34 |
Článek 37 |
Článek 35 |
Článek 38 |
Článek 36 |
Článek 39 |
Článek 37 |
Článek 40 |
Článek 38 |
Článek 41 |
Článek 39 |
Článek 42 |
Článek 40 |
Článek 43 |
Článek 41 |
Článek 44 |
Článek 42 |
Článek 45 |
Článek 43 |
Článek 46 |
Článek 44 |
Článek 47 |
Článek 45 |
Článek 48 |
Článek 46 |
Článek 49 |
Článek 47 |
Článek 50 |
Článek 48 |
Článek 51 |
Článek 49 |
Článek 52 |
Článek 50 |
Článek 53 |
Článek 51 |
Článek 54 |
Článek 52 |
Článek 55 |
Článek 53 |
Článek 56 |
Článek 54 |
Článek 58 |
Článek 55 |
Článek 59 |
Článek 56 |
Článek 60 |
Článek 57 |
Článek 61 |
Článek 58 |
Článek 62 |
Článek 59 |
Článek 63 |
Článek 60 |
Článek 154 |
Článek 61 |
Článek 154 |
Článek 62 |
Článek 69 |
Článek 63 |
Čl. 62 odst. 3 |
Článek 64 |
Článek 72 |
Článek 65 |
Článek 73 |
Článek 66 |
Článek 74 |
Článek 67 |
Článek 76 |
Článek 68 |
Článek 77 |
Článek 69 |
Článek 79 |
Článek 70 |
Článek 88 |
Článek 71 |
Článek 90 |
Článek 72 |
Článek 91 |
Článek 73 |
Článek 92 |
Článek 74 |
Článek 94 |
Článek 75 |
Článek 95 |
Článek 76 |
Článek 96 |
Článek 77 |
Článek 97 |
Článek 78 |
Článek 98 |
Článek 79 |
Článek 100 |
Článek 80 |
Článek 101 |
Článek 81 |
Článek 105 |
Článek 82 |
Článek 106 |
Článek 83 |
Článek 107 |
Čl. 84 odst. 1 |
Čl. 111 odst. 1 |
Čl. 84 odst. 2 |
Čl. 110 odst. 1 |
Čl. 84 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 110 odst. 2 |
Čl. 84 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 110 odst. 3 písm. e) |
Čl. 85 odst. 1 první pododstavec |
Článek 2 bod 8 |
Čl. 85 odst. 1 druhý pododstavec |
Článek 2 bod 37 |
Čl. 85 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 111 odst. 2 |
Čl. 85 odst. 2 |
— |
Čl. 85 odst. 3 |
Čl. 112 odst. 1 |
Čl. 85 odst. 4 |
Čl. 112 odst. 2 |
Čl. 86 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 111 odst. 2 |
Čl. 86 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 114 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 86 odst. 4 druhý pododstavec |
Čl. 114 odst. 1 |
Čl. 86 odst. 4 třetí pododstavec |
Čl. 111 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 86 odst. 4 čtvrtý pododstavec |
Čl. 112 odst. 5 |
Čl. 86 odst. 5 první pododstavec |
Čl. 114 odst. 4 |
Čl. 86 odst. 5 druhý pododstavec |
Čl. 114 odst. 5 |
Čl. 86 odst. 5 třetí pododstavec |
Čl. 114 odst. 6 |
Čl. 87 odst. 1 |
Čl. 111 odst. 1 |
Článek 88 |
Čl. 111 odst. 3 |
Čl. 89 odst. 1 |
Čl. 111 odst. 5 |
Čl. 89 odst. 2 |
— |
Článek 90 |
Článek 115 |
Článek 91 |
Čl. 115 odst. 1 |
Článek 92 |
Článek 116 |
Článek 93 |
Článek 146 |
Článek 94 |
Článek 146 |
Článek 95 |
Článek 147 |
Článek 96 |
Článek 151 |
Článek 97 |
Článek 133 |
Článek 98 |
Článek 117 |
Článek 99 |
Článek 118 |
Článek 100 |
Článek 120 |
Článek 101 |
Články 2 a 162 |
Článek 102 |
Článek 160 |
Článek 103 |
Článek 163 |
Článek 104 |
Článek 164 |
Článek 104a |
Článek 165 |
Článek 105 |
Článek 166 |
Článek 105a |
Článek 135 |
Článek 106 |
Články 136 to 140 |
Článek 107 |
Článek 141 |
Článek 108 |
Články 142 a 143 |
Článek 110 |
Článek 167 |
Článek 111 |
Článek 168 |
Článek 112 |
Článek 169 |
Článek 113 |
Článek 170 |
Článek 114 |
Článek 171 |
Článek 114a |
Článek 172 |
Článek 115 |
Článek 173 |
Článek 116 |
Článek 131 |
Článek 117 |
Článek 174 |
Článek 118 |
Článek 175 |
Článek 119 |
Článek 176 |
Článek 120 |
Článek 177 |
Článek 121 |
Článek 180 |
Článek 122 |
Článek 187 |
Článek 123 |
Článek 125 |
Článek 124 |
Článek 181 |
Článek 125 |
Články 190, 191 a 193 |
Článek 126 |
Článek 186 |
Článek 127 |
Článek 190 |
Článek 128 |
Článek 189 |
Článek 129 |
Článek 191 |
Článek 130 |
Článek 193 |
Článek 131 |
Článek 196 |
Článek 132 |
Článek 198 |
Článek 133 |
Článek 200 |
Článek 134 |
Články 152 a 153 |
Čl. 135 odst. 1, 5, 6 a 7 |
Článek 202 |
Čl. 135 odst. 2, 3 a 4 |
Článek 131 |
Čl. 135 odst. 8 a 9 |
— |
Článek 136 |
Článek 132 |
Článek 137 |
Články 204 a 205 |
Článek 138 |
Článek 206 |
Článek 139 |
Článek 208 |
Článek 140 |
Článek 209 |
Článek 141 |
Článek 241 |
Článek 142 |
Článek 249 |
Článek 143 |
Článek 80 |
Článek 144 |
Článek 80 |
Článek 145 |
Článek 243 |
Článek 146 |
Článek 244 |
Článek 147 |
Článek 245 |
Článek 148 |
Článek 246 |
Článek 149 |
Článek 250 |
Článek 150 |
Článek 248 |
Článek 151 |
Čl. 82 odst. 7, 8 a 9 |
Článek 152 |
— |
Článek 153 |
Článek 84 |
Článek 154 |
Článek 84 |
Článek 155 |
Čl. 243 odst. 3 |
Článek 156 |
Čl. 80 odst. 3 |
Článek 157 |
Článek 87 |
Článek 158 |
Článek 254 |
Článek 159 |
Článek 255 |
Článek 160 |
Článek 256 |
Článek 161 |
Článek 257 |
Článek 162 |
Článek 258 |
Článek 163 |
Článek 259 |
Článek 164 |
Článek 260 |
Článek 165 |
Článek 261 |
Článek 166 |
Článek 262 |
Článek 167 |
Článek 263 |
Článek 168 |
— |
Čl. 169 odst. 1 |
— |
Čl. 169 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 169 odst. 3 |
Čl. 12 odst. 2 písm. d) |
Čl. 170 odst. 1 |
— |
Čl. 170 odst. 2 |
Čl. 116 odst. 1 |
Čl. 170 odst. 3 |
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 171 odst. 1 |
Čl. 116 odst. 4 |
Čl. 171 odst. 2 |
Čl. 116 odst. 2 |
Čl. 171 odst. 3 |
Čl. 116 odst. 5 |
Článek 172 |
Čl. 10 odst. 5 písm. a) |
Čl. 173 odst. 1 |
Čl. 30 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 173 odst. 2 |
Čl. 31 odst. 5 |
Článek 174 |
— |
Článek 175 |
— |
Článek 176 |
— |
Čl. 177 odst. 1, 2 a 3 |
— |
Čl. 177 odst. 4 |
Čl. 12 odst. 4 písm. b) |
Čl. 177 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 5 písm. b) |
Čl. 178 odst. 1 |
Čl. 14 odst. 2 |
Čl. 178 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 178 odst. 3 |
Čl. 15 odst. 2 |
Článek 178a |
— |
Čl. 179 odst. 1 |
Čl. 30 odst. 1 písm. f) |
Čl. 179 odst. 2 a 3 |
Čl. 31 odst. 2 |
Článek 180 |
— |
Čl. 181 odst. 1 |
— |
Čl. 181 odst. 2 |
Čl. 21 odst. 2 písm. b) |
Čl. 181 odst. 3 |
Čl. 30 odst. 1 písm. e) |
Čl. 181 odst. 4 |
Čl. 237 odst. 5 |
Článek 182 |
Čl. 15 odst. 3 |
Čl. 183 odst. 1 |
Čl. 160 odst. 4 |
Čl. 183 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 4 písm. c) a čl. 21 odst. 2 písm. g) |
Čl. 183 odst. 3 |
— |
Čl. 183 odst. 4 |
Článek 145, čl. 152 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 167 odst. 2 a čl. 176 odst. 2 |
Čl. 183 odst. 5 |
Čl. 160 odst. 5 |
Čl. 183 odst. 6 |
Čl. 30 odst. 1 písm. d) |
Články 184 a 185 |
— |
Článek 186 |
Článek 236 |
Článek 187 |
Články 234 a 235 |
Článek 188 |
— |
Čl. 189 odst. 1 a 4 |
— |
Čl. 189 odst. 2 a 3 |
Čl. 114 odst. 2 a 3 |
Článek 190 |
Článek 178 |
Článek 191 |
Článek 179 |
Článek 192 |
Čl. 190 odst. 3 |
Článek 193 |
— |
Článek 194 |
Článek 129 |
Článek 195 |
Článek 64 |
Článek 196 |
Článek 65 |
Článek 197 |
Čl. 65 odst. 2 |
Článek 198 |
Článek 67 |
Článek 199 |
Čl. 66 odst. 2 |
Článek 200 |
Čl. 66 odst. 3 |
Článek 201 |
Článek 264 |
Článek 202 |
Čl. 11 odst. 2 a článek 265 |
Článek 203 |
Článek 264 a článek 266 |
Článek 204 |
Článek 237 |
Článek 204a |
Článek 221 |
Článek 204b |
Článek 222 |
Článek 204c |
Článek 223 |
Článek 204d |
Článek 224 |
Článek 204e |
Článek 225 |
Článek 204f |
Článek 225 |
Článek 204 g |
Článek 226 |
Článek 204h |
Článek 226 |
Článek 204i |
Článek 226 |
Článek 204j |
Článek 227 |
Článek 204k |
Článek 228 |
Článek 204 l |
Článek 229 |
Článek 204 m |
Článek 230 |
Článek 204n |
Článek 231 |
Článek 204o |
Článek 232 |
Článek 204p |
Článek 233 |
Článek 205 |
Článek 279 |
Článek 206 |
Článek 268 |
Článek 207 |
— |
Článek 208 |
Článek 70 |
Článek 209 |
Článek 71 |
Článek 210 |
Článek 269 |
Článek 211 |
Článek 280 |
Článek 212 |
Článek 281 |
Článek 213 |
— |
Článek 214 |
Článek 282 |
( 1 ) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).
( 4 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29).
( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).
( 6 ) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
( 7 ) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
( 8 ) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst, L 283, 31.10.2017, s. 1).
( 9 ) Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
( 14 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.
( 15 ) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.
( 16 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).
( 17 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).
( 18 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 19 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).
( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).
( 21 ) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
( 23 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 24 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).
( 25 ) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
( 26 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
( 27 ) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“
( *2 ) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).
( *3 ) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).
( *4 ) Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).“;
( *5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).“
( *6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).“
( 28 )
(+) Řídící orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013. Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31), zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.
Údaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.
Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 směrnice 95/46/ES, a to buď vnitrostátním právním předpisem, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES).
( 29 )
(++) Údaje jsou shromažďovány na úrovni menších správních jednotek (místních správních jednotek 2) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).“.
( *7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“
( *8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“
( 30 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227).
( 31 ) Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).
( 32 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 33 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).
( 34 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
( 35 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
( 36 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).