(EU) 2018/825Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

a)

v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Podněty mohou rovněž podat společně výrobní odvětví Unie, nebo jakákoli fyzická či právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity jednající jeho jménem a odborové svazy, nebo mohou odborové svazy takové podněty podpořit. Tímto není dotčena možnost, aby výrobní odvětví Unie svůj podnět stáhlo.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Komise usnadňuje přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby pro malé a střední podniky, a to například šířením povědomí, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu.

Asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje standardizované formuláře pro statistické údaje, které se mají předkládat pro účely reprezentativnosti, a dotazníky.“

a)

v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„7.   Výrobci v Unii, odborové svazy, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace spotřebitelů, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 5 odst. 10, a zástupci země vývozu mohou na základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal Komisi některý účastník šetření, s výjimkou interních dokumentů orgánů Unie nebo členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 19 a jsou používány při šetření.“;

b)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být tato šetření ukončena do čtrnácti měsíců od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 8 přijetím závazků, nebo podle článku 9 přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s rozpočtovým rokem, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky.“;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„10.   Po výrobcích obdobného výrobku v Unii se požaduje, aby spolupracovali s Komisí při šetření zahájeném podle čl. 5 odst. 6.

11.   Komise zřídí kancelář úředníka pro slyšení, jehož pravomoci a povinnosti se stanoví v mandátu přijatém Komisí a který zaručí účinný výkon procesních práv účastníků řízení.“

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Prozatímní clo může být uloženo, jestliže:

Prozatímní clo může být uloženo nejdříve 60 dnů a obvykle nejpozději sedm měsíců po zahájení řízení, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců po zahájení řízení.

Prozatímní cla se neukládají v období tří týdnů od zaslání informací zúčastněným stranám v souladu s článkem 19a (období předběžného poskytování informací). Poskytnutím těchto informací není dotčeno jakékoli související následné rozhodnutí, které by mohla přijmout Komise.

Komise přezkoumá do dne 9. června 2020, zda po dobu předběžného poskytování informací došlo k podstatnému zvýšení dovozu a zda takové zvýšení, pokud k němu došlo, způsobilo další újmu výrobnímu odvětví Unie i přes opatření, která Komise mohla přijmout na základě čl. 14 odst. 5a a čl. 9 odst. 4. Bude vycházet zejména z údajů získaných na základě čl. 14 odst. 6 a všech relevantních informací, které má k dispozici. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23a za účelem změny trvání období předběžného poskytování informací na dva týdny v případě podstatného zvýšení dovozu, které způsobilo dodatečnou újmu, a na čtyři týdny, pokud tomu tak není.

Komise zveřejní na svých internetových stránkách svůj úmysl uložit prozatímní cla včetně informací o možných celních sazbách současně s poskytnutím informací zúčastněným stranám podle článku 19a.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   Při posuzování, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy, vezme Komise v úvahu, zda ve vztahu k dotčenému výrobku existuje zkreslení na trhu surovin.

Pro účely tohoto odstavce zkreslení na trhu surovin sestávají z těchto opatření: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu, pokud je cena těchto surovin výrazně nižší, než jsou ceny na reprezentativních mezinárodních trzích.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23a za účelem provedení změny tohoto nařízení přidáním dalších zkreslení na trhu surovin na seznam uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce, pokud databáze OECD „Seznam omezení vývozu průmyslových surovin“ nebo jakákoli jiná databáze OECD, která tuto databázi nahrazuje, identifikuje další typy opatření.

Šetření zahrne jakékoli zkreslení na trhu surovin vymezené v druhém pododstavci tohoto odstavce, pro jehož existenci má Komise dostatečné důkazy podle článku 5.

Pro účely tohoto nařízení musí každá jednotlivá surovina, bez ohledu na to, zda je nezpracovaná nebo zpracovaná, včetně energie, u níž se zjistí zkreslení, představovat nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Pro účely tohoto výpočtu se použije nezkreslená cena suroviny na reprezentativních mezinárodních trzích.

2b.   Pokud může Komise na základě všech předložených informací jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s odstavcem 2a tohoto článku, odstavec 2 tohoto článku se nepoužije. Komise aktivně získává informace od zúčastněných stran, které jí umožní určit, zda se použije odstavec 2 nebo odstavec 2a tohoto článku. Komise v této souvislosti přezkoumá všechny relevantní informace, jako například volné kapacity v zemi vývozu, hospodářskou soutěž na trhu surovin nebo dopad na dodavatelské řetězce společností v Unii. Při nedostatku spolupráce může Komise konstatovat, že v zájmu Unie je použít odstavec 2a tohoto článku. Při provádění testu zájmu Unie podle článku 21 se této otázce věnuje zvláštní pozornost.

2c.   Pokud je rozpětí újmy vypočítáno na základě cílové ceny, použitý cílový zisk se stanoví při zohlednění faktorů, jako jsou například míra ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míra ziskovosti potřebná na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tato zisková marže nesmí být nižší než 6 %.

2d.   Při stanovení cílové ceny se náležitým způsobem zohlední skutečné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia tohoto nařízení. Kromě toho se zohlední budoucí náklady, které nejsou zahrnuty v odstavci 2c tohoto článku a které vyplývají z těchto dohod a úmluv a vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.“

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud byla předběžně zjištěna existence dumpingu a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné nabídky závazků, kterými se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, je-li tím poškozující účinek dumpingu odstraněn.

V takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění.

Zvýšení ceny výrobků v rámci těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí, a musí být nižší než dumpingové rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Při zkoumání toho, zda by zvýšení cen v rámci takových závazků, které je nižší než dumpingové rozpětí, stačilo k odstranění újmy, se odpovídajícím způsobem uplatní ustanovení čl. 7 odst. 2a, 2b, 2c a 2d.“;

b)

v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Kromě výjimečných případů musí být závazky nabídnuty nejpozději pět dnů před koncem období, v němž mohou být vzneseny připomínky podle čl. 20 odst. 5, tak, aby se zajistila dalším stranám možnost předložit stanoviska.“;

c)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů, včetně obecně politických, které zahrnují zejména zásady a povinnosti stanovené v mnohostranných environmentálních dohodách a protokolech k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia tohoto nařízení. Dotčenému vývozci mohou být sděleny důvody, proč je navrhováno nabídku závazku odmítnout, a poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujal stanovisko. Důvody odmítnutí se uvedou v konečném rozhodnutí.

4.   Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu a které je smysluplné s ohledem na článek 19, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření, Evropskému parlamentu a Radě.

Příslušné výrobní odvětví Unie dostane dále před přijetím takové nabídky možnost vyjádřit své stanovisko ve věci hlavních rysů závazku.“

a)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Přezkum opatření před pozbytím jejich platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Tuto pravděpodobnost lze opřít například o důkazy o pokračování dumpingu a újmy nebo o důkazy o tom, že odstranění újmy je zcela nebo zčásti výsledkem platných opatření, nebo o důkazy o tom, že okolnosti na straně vývozců nebo podmínky trhu naznačují pravděpodobnost budoucího dumpingu působícího újmu, nebo o důkazy o přetrvávajících zkresleních na trhu surovin.“;

b)

v odstavci 5 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud po šetření podle odstavce 2 opatření pozbude platnosti, clo vybrané po datu zahájení takového šetření zboží, které bylo celně odbaveno, se vrátí za předpokladu, že o to jsou vnitrostátní celní orgány požádány a tyto orgány takové žádosti vyhoví v souladu s platnými celními předpisy Unie upravujícími vrácení nebo prominutí cla. S tímto vrácením není spojena povinnost dotčených vnitrostátních celních orgánů uhradit úroky.“

a)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jakékoli zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém se dá současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz v souladu s čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit, informuje o tom členské státy.“;

b)

v odstavci 4 se první, druhý, třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:

„4.   Dovoz nepodléhá celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo opatřením, pokud je uskutečňován společnostmi, pro které platí osvobození.

Řádně odůvodněné žádosti o osvobození se podávají ve lhůtách stanovených nařízením Komise, kterým se zahajuje šetření.

Pokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází vně Unie, může se osvobození udělit výrobcům dotčeného výrobku, o kterých se zjistí, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Pokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází v Unii, lze osvobození udělit dovozcům, kteří jsou schopni prokázat, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku.“;

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud jde o společnou definici pojmu původ vymezenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (*1) a o uplatňování a vybírání antidumpingového cla v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“).;

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“;"

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Po zahájení šetření a poté, co včas informovala členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidence dovozu se zavádí na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Dovoz může být rovněž celně evidován z vlastního podnětu Komise. Celní evidence se zavádí nařízením Komise. Takové nařízení blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.   Pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny, Komise celně eviduje dovoz podle odstavce 5 tohoto článku během období předběžného poskytování informací podle článku 19a. Při rozhodování o zavedení celní evidence Komise analyzuje zejména informace získané na základě vytvoření kódů Integrovaného sazebníku Evropské unie (TARIC) pro výrobek, který je předmětem šetření, v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení. Při zahájení šetření podle článku 5 Komise vytvoří kódy TARIC odpovídající výrobku, který je předmětem šetření. Od zahájení šetření členské státy používají tyto kódy TARIC při podávání zpráv o dovozu výrobku, který je předmětem šetření. Na základě konkrétní odůvodněné žádosti zúčastněné strany může Komise rozhodnout, že jí poskytne shrnutí informací, jež nemá důvěrnou povahu, týkající se souhrnných objemů a hodnoty dovozu dotčených výrobků.“;

e)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.   Kdykoli má Komise v úmyslu přijmout jakýkoli dokument poskytující případným zúčastněným stranám všeobecné pokyny o uplatňování tohoto nařízení, uskuteční se veřejná konzultace v souladu s čl. 11 odst. 3 Smlouvy o EU. Evropský parlament a Rada mohou rovněž vyjádřit své názory.“

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aby mohla Komise při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného základu, mohou se výrobci v Unii, odborové svazy, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení antidumpingového řízení přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich přiměřené shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se k nim mohou vyjádřit.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do patnácti dnů ode dne použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim mohou vyjádřit.“

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19.

Tato zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o závazcích, nových šetřeních, přezkumech, případech podstatného zkreslení a inspekcích na místě a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. Zpráva se rovněž zabývá nástroji na ochranu obchodu, které třetí země použily vůči Unii, a odvoláními proti uloženým opatřením. Zahrnuje činnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství Komise pro obchod a aktivity asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se uplatňování tohoto nařízení.

Zpráva rovněž zahrne to, jak byly při šetřeních brány v úvahu a zohledňovány sociální a environmentální standardy. Tyto standardy zahrnují standardy, které jsou zakotveny v mnohostranných environmentálních dohodách, jejichž smluvní stranou je Unie, a v úmluvách MOP uvedených v příloze Ia tohoto nařízení, jakož i v ekvivalentních vnitrostátních právních předpisech země vývozu.“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Do dne 9. června 2023 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě přezkum uplatňování čl. 7 odst. 2a, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 4, včetně hodnocení tohoto uplatňování. V případě potřeby se k takovému přezkumu připojí legislativní návrh.“

a)

v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Podněty mohou rovněž podat společně výrobní odvětví Unie nebo jakákoli fyzická či právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity jednající jeho jménem a odborové svazy, nebo mohou odborové svazy takové podněty podpořit. Tímto není dotčena možnost, aby výrobní odvětví Unie svůj podnět stáhlo.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Komise usnadňuje přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby pro malé a střední podniky, a to například šířením povědomí o tomto nástroji, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu.

Asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje standardizované formuláře pro statistické údaje, které se mají předkládat pro účely reprezentativnosti, a dotazníky.“

a)

v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„7.   Výrobci v Unii, vláda země původu nebo vývozu, odborové svazy, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace spotřebitelů, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 10 odst. 12 druhým pododstavcem, mohou na základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal Komisi některý účastník šetření, s výjimkou interních dokumentů orgánů Unie nebo členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 29 a jsou používány při šetření.“;

b)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Při řízeních zahájených podle čl. 10 odst. 11 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být šetření ukončena do třinácti měsíců od jejich zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 přijetím závazků, nebo podle článku 15 přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s rozpočtovým rokem, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky.“;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„11.   Po výrobcích obdobného výrobku v Unii se požaduje, aby spolupracovali s Komisí při šetřeních zahájených podle čl. 10 odst. 8.

12.   Komise zřídí kancelář úředníka pro slyšení, jehož pravomoci a povinnosti se stanoví v mandátu přijatém Komisí a který zaručí účinný výkon procesních práv zúčastněných stran.“

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Prozatímní clo může být uloženo, jestliže:

Prozatímní clo může být uloženo nejdříve 60 dnů avšak nejpozději devět měsíců po zahájení řízení.

Výše prozatímního vyrovnávacího cla odpovídá předběžně zjištěné celkové výši napadnutelných subvencí.

Jestliže Komise může na základě veškerých předložených informací jednoznačně předběžně konstatovat, že není v zájmu Unie uložit prozatímní clo v této výši, stanoví se výše prozatímního vyrovnávacího cla dostatečná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, pokud je tato výše nižší než celková výše napadnutelných subvencí.

Prozatímní cla se neukládají v období tří týdnů od zaslání informací zúčastněným stranám podle článku 29a (období předběžného poskytování informací). Poskytnutím takových informací není dotčeno jakékoli související následné rozhodnutí, které by mohla přijmout Komise.

Do dne 9. června 2020 Komise přezkoumá, zda po dobu předběžného poskytování informací došlo k podstatnému zvýšení dovozu a zda takové zvýšení, pokud k němu došlo, způsobilo další újmu výrobnímu odvětví Unie i přes opatření, které Komise mohla přijmout na základě čl. 24 odst. 5a a čl. 15 odst. 1. Bude vycházet zejména z údajů získaných na základě čl. 24 odst. 6 a všech relevantních informací, které má k dispozici. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32b za účelem změny trvání období předběžného poskytování informací na dva týdny v případě podstatného zvýšení dovozu, které způsobilo dodatečnou újmu, a na čtyři týdny, pokud tomu tak není.

Komise zveřejní na svých internetových stránkách svůj úmysl uložit prozatímní cla včetně informací o možných celních sazbách současně s poskytnutím informací zúčastněným stranám podle článku 29a.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Pokud je rozpětí újmy vypočítáno na základě cílové ceny, použitý cílový zisk se stanoví při zohlednění faktorů, jako jsou například míra ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míra ziskovosti potřebná na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tato zisková marže nesmí být nižší než 6 %.

1b.   Při stanovení cílové ceny se náležitým způsobem zohlední skutečné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia tohoto nařízení. Kromě toho se zohlední budoucí náklady, které nejsou zahrnuty v odstavci 1a tohoto článku a které vyplývají z těchto dohod a úmluv a které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 18 odst. 1.“

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud byla předběžně zjištěna existence subvence a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se:

V takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 15 odst. 1 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění.

Zvýšení ceny v rámci těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání výše napadnutelných subvencí.

Jestliže Komise může na základě veškerých předložených informací jednoznačně předběžně konstatovat, že není v zájmu Unie určit zvýšení ceny v rámci těchto závazků v souladu s odst. 1 třetím pododstavcem tohoto článku, zvýšení ceny v rámci těchto závazků musí být nižší než výše napadnutelných subvencí, pokud je takové zvýšení dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“;

b)

v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Kromě výjimečných případů musí být závazky nabídnuty nejpozději pět dnů před koncem období, v němž mohou být vzneseny připomínky podle čl. 30 odst. 5, tak aby se dalším stranám zajistila možnost předložit stanoviska.“;

c)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů, včetně obecně politických, které zahrnují zejména zásady a povinnosti stanovené v mnohostranných environmentálních dohodách a protokolech k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia tohoto nařízení. Dotčenému vývozci nebo zemi původu nebo vývozu mohou být sděleny důvody, proč je navrhováno nabídku závazku odmítnout, a poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujal stanovisko. Důvody odmítnutí se uvedou v konečném rozhodnutí.

4.   Strany, které nabízejí závazek, musí předložit jeho znění v provedení, které nemá důvěrnou povahu a které je smysluplné s ohledem na článek 29, aby mohlo být poskytnuto stranám zúčastněným na šetření, Evropskému parlamentu a Radě.

Příslušné výrobní odvětví Unie dostane dále před přijetím takové nabídky možnost vyjádřit své stanovisko ve věci hlavních rysů závazku.“

a)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jakékoli zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém se dá současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz v souladu s čl. 24 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit, informuje o tom členské státy.“;

b)

v odstavci 6 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Pokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází vně Unie, může se osvobození udělit výrobcům dotčeného výrobku, o kterých se zjistí, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavce 3.

Pokud k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným s obcházením dochází v Unii, může se osvobození udělit dovozcům, kteří jsou schopni prokázat, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu odstavce 3.“

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Na základě tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud jde o společnou definici pojmu původ vymezenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (*3) a o uplatňování a vybírání vyrovnávacího cla v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“).

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“;"

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Po zahájení šetření a poté, co včas informovala členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidence dovozu se zavádí na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Dovoz může být rovněž celně evidován z vlastního podnětu Komise. Celní evidence se zavádí nařízením Komise. Takové nařízení blíže určí účel opatření a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu. Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět měsíců.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.   Pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 10 o tom, že požadavky podle čl. 16 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny, Komise celně eviduje dovoz podle odstavce 5 tohoto článku během období předběžného poskytování informací podle článku 29a. Při rozhodování o celní evidenci Komise analyzuje zejména informace získané na základě vytvoření kódů Integrovaného sazebníku Evropské unie (TARIC) pro výrobek, který je předmětem šetření, v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení. Při zahájení šetření podle článku 10 Komise vytvoří kódy TARIC odpovídající výrobku, který je předmětem šetření. Od zahájení šetření členské státy používají tyto kódy TARIC při podávání zpráv o dovozu výrobku, který je předmětem šetření. Na základě konkrétní odůvodněné žádosti účastníka řízení může Komise rozhodnout, že účastníkům řízení poskytne shrnutí informací, jež nemá důvěrnou povahu, týkající se souhrnných objemů a hodnoty dovozu dotčených výrobků.“;

e)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.   Kdykoli má Komise v úmyslu přijmout jakýkoli dokument poskytující případným zúčastněným stranám všeobecné pokyny o uplatňování tohoto nařízení, uskuteční se veřejná konzultace v souladu s čl. 11 odst. 3 Smlouvy o EU. Evropský parlament a Rada mohou rovněž vyjádřit své názory.“

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aby mohla Komise při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Unie, přihlédnout ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného základu, mohou se výrobci v Unii, odborové svazy, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení o vyrovnávacím clu přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich přiměřené shrnutí se zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto článku, které se k nim mohou vyjádřit.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do patnácti dnů ode dne použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim mohou vyjádřit.“