2.
|
Příloha XII se mění takto:
a)
|
doplňuje se bod 3.2.3, který zní:
3.2.3 Identifikace zhoršení nebo chybné funkce může být provedena i mimo jízdní cyklus (například po vypnutí motoru).“;
|
b)
|
bod 3.3.2.2 se nahrazuje tímto:
„3.3.2.2 Selhání zapalování
Selhání zapalování při rozsahu činnosti motoru definovaném následovně:
a)
|
spodní limit otáček: minimální otáčky 2 500 min– 1 nebo normální volnoběžné otáčky + 1 000 min– 1 podle toho, která hodnota je nižší;
|
b)
|
horní limit otáček: maximální otáčky 8 000 min– 1 nebo otáčky o 1 000 min– 1 vyšší, než jsou nejvyšší otáčky vyskytující se během zkušebního cyklu typu I, nebo maximální konstrukční otáčky motoru minus 500 min– 1 podle toho, která hodnota je nižší;
|
c)
|
křivka spojující následující body:
i)
|
bod na spodním limitu otáček definovaný v písmeni a) při podtlaku na vstupu do motoru o 3,3 kPa nižším než na křivce pozitivního točivého momentu;
|
ii)
|
bod na horním limitu otáček definovaný v písmeni b) při podtlaku na vstupu do motoru o 13,3 kPa nižším než na křivce pozitivního točivého momentu.
|
|
Rozsah činnosti motoru při selhání zapalování je zobrazen na obrázku 10-1.
Obrázek 10-1
Rozsah činnosti při selhání zapalování
“;
|
c)
|
doplňuje se nový bod 3.10, který zní:
3.10 Dodatečná ustanovení pro vozidla používající strategie vypínání motoru
3.10.1 Jízdní cyklus
3.10.1.1 Autonomní opětovný start motoru na základě povelu řídicího systému motoru vydaného po zastavení motoru lze považovat za nový jízdní cyklus, nebo za pokračování stávajícího jízdního cyklu.“;
|
d)
|
dodatek 1 se mění takto:
1)
|
bod 3.2 se nahrazuje tímto:
3.2 Kromě požadovaných informací „freeze-frame“ musí být na požádání přes sériové rozhraní normalizovaného diagnostického konektoru k dispozici následující signály, pokud jsou tyto informace v palubním počítači k dispozici nebo pokud mohou být zjištěny pomocí informací dostupných v palubním počítači: diagnostické chybové kódy, teplota chladicí kapaliny motoru, stav systému řízení paliva (regulovaný, neregulovaný, jiný), adaptace seřízení motoru, předstih zapalování, teplota nasávaného vzduchu, tlak vzduchu v sacím potrubí, průtok vzduchu, otáčky motoru, výstupní hodnota snímače polohy škrticí klapky, stav sekundárního vzduchu (před vstupem, za vstupem, atmosférický), výpočtová hodnota zatížení motoru, rychlost vozidla a tlak paliva.
Signály musí být v normalizovaných jednotkách podle specifikací uvedených v bodě 3.7. Vlastní signály musí být jasně odlišitelné od výchozí hodnoty nebo od signálů nouzového („limp-home“) režimu.“;
|
2)
|
body 3.11, 3.12 a 3.13 se nahrazují tímto:
3.11 Je-li zaznamenána chyba, výrobce ji identifikuje přiřazením příslušného chybového kódu podle normy ISO 15031-6:2010 „Road vehicles — Communication between vehicle and external test equipment for emissions-related diagnostics — Part 6: Diagnostic trouble code definitions“, která se týká „systémových diagnostických chybových kódů týkajících se emisí“. Není-li to možné, může výrobce použít diagnostické chybové kódy normy ISO DIS 15031-6:2010. Chybové kódy mohou být kompilovány a hlášeny také podle normy ISO 14229:2006. Chybové kódy musí být plně přístupné prostřednictvím normalizovaného diagnostického zařízení, které splňuje požadavky podle bodu 3.9.
Výrobce vozidla předá vnitrostátnímu normalizačnímu orgánu podrobnosti o všech diagnostických údajích týkajících se emisí, které nejsou upřesněny v normě ISO 15031-5:2011 nebo ISO 14229:2006, avšak souvisejí s tímto nařízením, např. o ukazatelích PID, identifikátorech monitorovacích funkcí OBD, identifikátorech zkoušek.
3.12 Spojovací rozhraní mezi vozidlem a diagnostickým přístrojem musí být normalizované a splňovat všechny požadavky normy ISO 19689:2016 „Motorcycles and mopeds — Communication between vehicle and external equipment for diagnostics — Diagnostic connector and related electrical circuits, specification and use“ nebo normy ISO 15031-3:2004 „Road vehicles — Communication between vehicle and external test equipment for emissions-related diagnostics — Part 3: Diagnostic connector and related electric circuits: specification and use“. Preferované umístění jeho instalace je pod místem k sezení. Jiné umístění diagnostického konektoru podléhá souhlasu schvalovacího orgánu a musí být snadno přístupné servisním pracovníkům, ale zároveň chráněné před neoprávněnými zásahy nekvalifikovaných osob. Umístění spojovacího rozhraní musí být jasně uvedeno v uživatelské příručce.
3.13 Než bude na vozidle implementován systém OBD stupně II pro vozidla kategorie L, lze na žádost výrobce vozidla namontovat alternativní spojovací rozhraní. Je-li takové alternativní spojovací rozhraní namontováno, zpřístupní výrobce vozidla zdarma výrobcům zkušebního vybavení podrobnosti o konfiguraci kolíků konektoru vozidla. Výrobce vozidla poskytne adaptér, který umožní připojení ke generickému čtecímu zařízení. Kvalita tohoto adaptéru musí být dostatečná pro profesionální použití v dílně. Adaptér musí být na vyžádání nediskriminačně poskytnut všem nezávislým provozovatelům. Výrobci si smí za tento adaptér účtovat přiměřenou a úměrnou cenu s ohledem na dodatečné náklady, které zákazníkovi volbou výrobce vzniknou. Spojovací rozhraní a adaptér nesmí obsahovat žádné zvláštní konstrukční prvky, které by před použitím vyžadovaly validaci nebo osvědčení, nebo které by omezovaly výměnu údajů o vozidle při použití generického čtecího zařízení.“;
|
3)
|
bod 4.1.4 se nahrazuje tímto:
4.1.4 Ode dne 1. ledna 2024 platí, že je-li v souladu s požadavky této přílohy vozidlo vybaveno konkrétní monitorovací funkcí M, musí být hodnota IUPRM vyšší nebo rovna 0,1 pro všechny monitorovací funkce M.“;
|
4)
|
doplňuje se nový bod 4.1.4.1, který zní:
4.1.4.1 Do dne 31. prosince 2023 výrobce schvalovacímu orgánu prokáže funkčnost stanovení poměru výkonu v provozu, a to u nových typů vozidel ode dne 1. ledna 2020 a u stávajících typů vozidel ode dne 1. ledna 2021.“;
|
5)
|
body 4.5 a 4.5.1 se nahrazují tímto:
„4.5 Obecný jmenovatel
4.5.1 Obecný jmenovatel je počitadlo, které měří, kolikrát bylo vozidlo uvedeno do provozu. Zvýší se během 10 sekund, pokud jsou během jednoho jízdního cyklu splněna následující kritéria:
a)
|
kumulativní doba od startu motoru je 600 sekund nebo více při nadmořské výšce nižší než 2 440 m nebo okolním tlaku vyšším než 75,7 kPa a okolní teplotě 266,2 K (– 7 °C) nebo vyšší;
|
b)
|
kumulativní provoz vozidla při rychlosti 25 km/h nebo vyšší trval 300 sekund nebo více při nadmořské výšce nižší než 2 440 m nebo okolním tlaku vyšším než 75,7 kPa a okolní teplotě 266,2 K (– 7 °C) nebo vyšší;
|
c)
|
souvislý provoz vozidla ve volnoběhu (tj. akcelerační pedál je uvolněn a rychlost vozidla je 1,6 km/h nebo nižší) trval 30 sekund nebo více při nadmořské výšce nižší než 2 440 m nebo okolním tlaku vyšším než 75,7 kPa a okolní teplotě 266,2 K (– 7 °C) nebo vyšší.
|
Obecný jmenovatel se může zvyšovat i mimo uvedené hraniční podmínky pro nadmořskou výšku nebo okolní tlak a okolní teplotu.“;
|
6)
|
doplňuje se nový bod 4.6.2.1, který zní:
4.6.2.1 Z povinnosti hlášení jsou vyňaty čitatele a jmenovatele konkrétních monitorovacích funkcí konstrukčních částí nebo systémů, které nepřetržitě monitorují zkraty nebo otevřené obvody.
Pro účely tohoto bodu se výrazem „nepřetržitě“ rozumí, že monitorování je aktivováno trvale a k odběru signálu pro účely monitorování dochází nejméně dvakrát za sekundu, přičemž vyhodnocení přítomnosti či nepřítomnosti poruchy relevantní pro danou monitorovací funkci musí být provedeno do 15 sekund. Je-li pro potřeby řízení motoru frekvence záznamu signálu ze vstupní konstrukční části do počítače nižší než dva záznamy za sekundu, může být signál dané součásti vyhodnocován pokaždé, když k záznamu dochází. Aktivace výstupní konstrukční části/systému pouze za účelem jejího/jeho monitorování není vyžadována.“;
|
7)
|
bod 4.7.4 se nahrazuje tímto:
4.7.4 Palubní diagnostický systém do 10 sekund zablokuje další přírůstky obecného jmenovatele, jestliže byla zjištěna chybná funkce jakékoli konstrukční části, která se používá ke stanovení, zda jsou splněna kritéria bodu 4.5 (tj. rychlost vozidla, okolní teplota, nadmořská výška, volnoběh, studený start motoru nebo doba provozu), a byl uložen příslušný nevyřízený chybový kód. K zablokování přírůstků obecného jmenovatele smí dojít jen za těchto podmínek. Přírůstky obecného jmenovatele se obnoví do 10 sekund po odstranění chybné funkce (např. nevyřízený kód se sám vymaže nebo je vymazán příkazem čtecího zařízení).“;
|
|
e)
|
dodatek 2 se mění takto:
i)
|
v bodě 1 se vypouští poznámka pod čarou;
|
ii)
|
bod 2.1 se nahrazuje tímto:
„2.1
Tabulka Ap2-1
Přehled zařízení monitorovaných systémem OBD stupně I a II (jsou-li nainstalována)
Č.
|
Obvody zařízení
|
|
Neporušenost obvodu
|
Racionalita obvodu
|
Základní požadavky na monitorování
|
Pozn. č.
|
|
|
Úroveň, viz 2.3
|
Obvod vysoký
|
Obvod nízký
|
Obvod přerušen
|
Mimo rozsah
|
Výkonnost/Přijatelnost
|
Signál zablokován
|
Zařízení nefunguje / Zařízení nepřítomno
|
|
1
|
Vnitřní chyba řídicího modulu (ECU/PCU)
|
3
|
|
|
|
|
|
|
I&II
|
(1)
|
Snímače (vstup do řídicích jednotek)
|
1
|
Snímač polohy akcelerátoru (pedál/řídítka)
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
|
(2)
|
2
|
Snímač barometrického tlaku
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
|
II
|
|
|
|
3
|
Snímač polohy vačkového hřídele
|
3
|
|
|
|
|
|
|
I&II
|
|
4
|
Snímač polohy klikového hřídele
|
3
|
|
|
|
|
|
|
I&II
|
|
5
|
Snímač teploty chladicí kapaliny
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
6
|
Snímač úhlu ventilu řízení výfukového systému
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
7
|
Snímač recirkulace výfukových plynů
|
1
|
II
|
II
|
II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
8
|
Snímač tlaku v palivové rozdělovací liště
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
9
|
Snímač teploty v palivové rozdělovací liště
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
10
|
Snímač polohy řadicího ústrojí (potenciometr)
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
(5)
|
11
|
Snímač polohy řadicího ústrojí (přepínač)
|
3
|
|
|
|
|
II
|
|
I&II
|
(5)
|
12
|
Snímač teploty nasávaného vzduchu
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
13
|
Snímač klepání motoru (nerezonanční)
|
3
|
|
|
|
|
|
|
I&II
|
|
14
|
Snímač klepání motoru (rezonanční)
|
3
|
|
|
|
|
I&II
|
|
|
|
15
|
Snímač absolutního tlaku v sacím sběrném potrubí
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
16
|
Snímač hmotnosti nasávaného vzduchu
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
17
|
Snímač teploty oleje v motoru
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
18
|
Signály lambda-sondy (binární/lineární)
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
19
|
Snímač (vysokého) tlaku paliva
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
20
|
Snímač teploty v zásobníku paliva
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
II
|
II
|
II
|
|
(4)
|
21
|
Snímač polohy škrticí klapky
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
|
(2)
|
22
|
Snímač rychlosti vozidla
|
3
|
|
|
|
|
II
|
|
I&II
|
(5)
|
23
|
Snímač otáček kol
|
3
|
|
|
|
|
II
|
|
I&II
|
(5)
|
Aktuátory (výstup z řídicích jednotek)
|
1
|
Ventil systému odvádění emisí způsobených vypařováním paliva
|
2
|
II
|
I&II
|
II
|
|
|
|
I&II
|
(6)
|
2
|
Aktuátor ventilu řízení výfukového systému (motorově poháněný)
|
3
|
|
|
|
|
II
|
|
I&II
|
|
3
|
Řízení recirkulace výfukových plynů
|
3
|
|
|
|
|
II
|
|
|
|
4
|
Vstřikovač paliva
|
2
|
|
I&II
|
|
|
|
|
I&II
|
(6)
|
5
|
Systém pro regulaci vzduchu při volnoběžných otáčkách
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
|
II
|
|
I&II
|
(6)
|
6
|
Primární ovládací obvod cívek zapalování
|
2
|
|
I&II
|
|
|
|
|
I&II
|
(6)
|
7
|
Topení lambda-sondy
|
1
|
I&II
|
I&II
|
I&II
|
|
II
|
|
I&II
|
(6)
|
8
|
Systém vstřikování sekundárního vzduchu
|
2
|
II
|
I&II
|
II
|
|
|
|
I&II
|
(6)
|
9
|
Elektronický aktuátor škrticí klapky
|
3
|
|
I&II
|
|
|
|
|
I&II
|
(6)
|
|
|
iii)
|
bod 2.4 se nahrazuje tímto:
2.4 Dva ze tří symptomů v monitorovací diagnostice nepřerušenosti obvodu i racionality obvodu lze kombinovat, např.
—
|
obvod vysoký nebo otevřený a nízký obvod,
|
—
|
vysoký a nízký nebo otevřený obvod,
|
—
|
signál mimo rozsah nebo výkonnost obvodu a signál zablokován,
|
—
|
obvod vysoký a mimo rozsah vysoký nebo obvod nízký a mimo rozsah nízký.“;
|
|
|
f)
|
doplňují se nové dodatky 3, 4 a 5, které zní: „
Dodatek 3
Poměr výkonu v provozu
1. Úvod
1.1 Tento dodatek stanoví požadavky na poměr výkonu v provozu specifické monitorovací funkce M palubních diagnostických systémů (IUPRM) u vozidel kategorií L3e, L5e-A a L7e-A typově schválených v souladu s tímto nařízením.
2. Kontrola IUPRM
2.1 Výrobce na žádost schvalovacího orgánu předloží schvalovacímu orgánu zprávu o veškerých reklamacích, opravách v rámci záruky, závadách palubního diagnostického systému zaznamenaných při údržbě, a to ve formátu dohodnutém při schválení typu. Informace musí obsahovat podrobnosti o četnosti a podstatě závad konstrukčních částí a systémů souvisejících s emisemi. Zpráva musí být předložena alespoň jednou za výrobní cyklus vozidla, pro každý model vozidla za dobu 5 let věku nebo vzdálenost uvedenou v příloze VII části A nařízení (EU) č. 168/2013 podle toho, co nastane dříve.
2.2 Parametry definující rodinu IUPR
K definování rodiny IUPR se použijí parametry rodiny OBD uvedené v dodatku 5.
2.3 Požadavky na informace
Kontrolu IUPRM provádí schvalovací orgán na základě informací dodaných výrobcem. Mezi tyto informace patří zejména:
2.3.1
|
jméno a adresa výrobce;
|
2.3.2
|
jméno, adresa, telefon, číslo faxu a e-mailová adresa jeho autorizovaného zástupce v oblastech uvedených v informacích výrobce;
|
2.3.3
|
název (názvy) modelu (modelů) vozidel, které jsou uvedeny v informacích výrobce;
|
2.3.4
|
popřípadě seznam typů vozidel uvedených v informacích výrobce, tj. pro OBD a IUPRM rodina OBD podle dodatku 5;
|
2.3.5
|
kódy identifikačního čísla vozidla (VIN) těchto typů vozidel v rámci rodiny (předčíslí VIN);
|
2.3.6
|
číslo schválení typu těchto typů vozidel v rámci rodiny IUPR, popřípadě čísla všech rozšíření a dodatečných změn/stažení (provedení úprav);
|
2.3.7
|
podrobnosti o rozšířeních, dodatečných změnách/staženích těchto schválení typu vozidel, která jsou obsažena v informacích výrobce (požaduje-li to schvalovací orgán);
|
2.3.8
|
období, během něhož byly shromažďovány informace výrobce;
|
2.3.9
|
období výroby vozidel, na které se vztahují informace výrobce (např. vozidla vyrobená v kalendářním roce 2017);
|
2.3.10
|
postup výrobce pro kontrolu IUPRM, včetně:
a)
|
způsobu lokalizace vozidla;
|
b)
|
kritérií pro výběr a odmítnutí vozidel;
|
c)
|
druhů zkoušek a postupů použitých v programu;
|
d)
|
kritérií výrobce pro přijetí/odmítnutí vozidel patřících do rodiny;
|
e)
|
zeměpisných oblastí, odkud výrobce shromažďoval informace;
|
f)
|
velikosti vzorku a použitého plánu pro sběr vzorků;
|
|
2.3.11
|
výsledky postupu IUPRM na straně výrobce, včetně:
a)
|
identifikace vozidel, která byla součástí programu (ať již byla nebo nebyla zkoušena). Tato identifikace musí obsahovat tyto informace:
—
|
identifikační číslo vozidla (VIN),
|
—
|
region, v kterém jsou používána (pokud je znám),
|
|
b)
|
důvodů pro vyřazení vozidla ze vzorku;
|
c)
|
údajů o zkouškách, včetně:
—
|
všech dat požadovaných podle bodu 4.1.6 dodatku 1, stažených z vozidla,
|
—
|
poměr výkonu v provozu pro každou monitorovací funkci, která má být hlášena;
|
|
|
2.3.12
|
pro odběr vzorků IUPRM tyto údaje:
a)
|
průměr poměrů výkonu v provozu IUPRM všech vybraných vozidel pro každou monitorovací funkci v souladu s bodem 4.1.4 dodatku 1;
|
b)
|
procentní podíl vybraných vozidel, u nichž je hodnota IUPRM rovna nebo vyšší než minimální hodnota monitorovací funkce v souladu s bodem 4.1.4 dodatku 1.
|
|
3. Výběr vozidel pro IUPRM
3.1 Výrobce vzorek vybere alespoň ve dvou členských státech s podstatně odlišnými podmínkami provozu vozidla (pokud nebylo vozidlo uvedeno na trh jen v jednom členském státě). Při výběru členských států je třeba zohlednit takové faktory, jako jsou rozdíly v palivech, podmínkách okolí, průměrných jízdních rychlostech a v poměru jízdy ve městě a na dálnicích.
Pro zkoušky IUPRM se do zkušebního vzorku vyberou jen ta vozidla, která splňují podmínky bodu 2.3 dodatku 4.
3.2 Při výběru členských států pro výběr vzorků vozidel může výrobce vybrat vozidla z členského státu, který je považován za obzvláště reprezentativní. V tomto případě výrobce schvalovacímu orgánu, který udělil schválení typu, prokáže, že výběr je reprezentativní (např. tím, že se příslušný trh vyznačuje nejvyšším ročním prodejem dané rodiny vozidel v rámci Unie). Pokud rodina vozidel v provozu vyžaduje, aby byl vyzkoušen více než jeden soubor vzorků, jak uvádí bod 3.3, vozidla ve druhém a třetím souboru vzorků musí odrážet odlišné podmínky provozu vozidla než ty, které byly vybrány v případě prvního vzorku.
3.3 Velikost vzorku
3.3.1 Počet souborů vzorků závisí na ročním objemu prodeje rodiny OBD v rámci Unie, jak je definováno v následující tabulce:
Registrace v EU
za kalendářní rok (zkoušky výfukových emisí)
vozidel rodiny OBD s IUPR v období výběru vzorků
|
Počet souborů vzorků
|
do 100 000
|
1
|
100 001 až 200 000
|
2
|
více než 200 000
|
3
|
3.3.2 V případě IUPR je počet souborů vzorků, které mají být vybrány, popsán v tabulce v bodě 3.3.1 a je založen na počtu vozidel rodiny IUPR, která jsou schválena s IUPR.
Pro účely prvního období výběru vzorků rodiny IUPR se za typy vozidel podléhající výběru vzorků považují všechny typy vozidel v rodině, které jsou schváleny s IUPR. Pro účely následujících období výběru vzorků se za typy vozidel podléhající výběru vzorků považují pouze ty, které nebyly dříve podrobeny zkouškám, nebo se na ně vztahuje schválení z hlediska emisí, jež byla od předcházejícího období výběru vzorků prodloužena.
V případě rodin, které čítají méně než 5 000 registrací v EU a které podléhají výběru vzorků v období výběru vzorků, musí být v souboru vzorků nejméně šest vozidel. V případě všech ostatních rodin musí být v souboru vzorků nejméně patnáct vozidel.
Jednotlivé soubory vzorků musí vhodně reprezentovat strukturu prodeje, tj. musí být zastoupeny alespoň vysokoobjemové typy vozidel (≥ 20 % rodiny celkem).
Z minimálních požadavků na IUPR, stejně jako z povinnosti doložit jejich splnění schvalovacímu orgánu jsou vyňata vozidla vyráběná v malých sériích čítajících méně než 1 000 vozidel v rámci jedné rodiny OBD.
4. Na základě kontroly uvedené v oddílu 2 učiní schvalovací orgán jedno z následujících rozhodnutí a kroků:
a)
|
rozhodne, že rodina IUPR je uspokojivá, a nepodnikne další kroky;
|
b)
|
rozhodne, že údaje předložené výrobcem jsou k rozhodnutí nedostatečné a vyžádá si od výrobce doplňující informace nebo údaje ze zkoušek;
|
c)
|
rozhodne na základě údajů od schvalovacího orgánu nebo z dozorových zkušebních programů členského státu, že údaje předložené výrobcem jsou k rozhodnutí nedostatečné, a vyžádá si od výrobce doplňkové informace nebo údaje ze zkoušek;
|
d)
|
rozhodne, že výsledek kontroly pro rodinu IUPR je neuspokojivý, a přistoupí ke zkoušce takového typu vozidla nebo rodiny IUPR podle dodatku 1.
|
Pokud jsou podle kontroly IUPRM splněna zkušební kritéria bodu 3.2 dodatku 4 u vozidel v souboru vzorků, musí schvalovací orgán přijmout další kroky popsané v písmenu d) tohoto bodu.
4.1 Schvalovací orgán ve spolupráci s výrobcem vybere vzorek vozidel s dostatečným počtem najetých kilometrů, u nichž může být náležitě zaručeno, že byla užívána za běžných podmínek. S výrobcem se konzultuje výběr vozidel ve vzorku a musí mu být umožněno zúčastnit se potvrzujících zkoušek vozidel.
Dodatek 4
Kritéria pro výběr vozidel z hlediska poměrů výkonu v provozu
1. Úvod
1.1 Tento dodatek stanoví kritéria, o nichž byla řeč v části 4 dodatku 1 o výběru vozidel ke zkouškám a postupech pro IUPRM.
2. Kritéria pro výběr
Kritéria pro přijetí vybraného vozidla jsou pro IUPRM definována v bodech 2.1 až 2.5.
2.1 Vozidlo musí být stejného typu jako vozidlo, které bylo typově schváleno podle tohoto nařízení a pro které bylo vystaveno prohlášení o shodě podle prováděcího nařízení (EU) č. 901/2014 (3). Pro kontrolu IUPRM musí být vozidlo schváleno z hlediska OBD stupně II nebo pozdějšího. Musí být zaregistrováno a používáno v rámci Unie.
2.2 Vozidlo musí mít buď najeto alespoň 3 000 km, nebo být v provozu po dobu 6 měsíců podle toho, co nastane později, a nikoli více, než kolik činí nájezd po dobu životnosti pro danou kategorii vozidla podle přílohy VII části A nařízení (EU) č. 168/2013, nebo déle než 5 let podle toho, co nastane dříve.
2.3 Pro kontrolu IUPRM musí soubor vzorků zahrnovat pouze vozidla:
a)
|
která nasbírala dostatečné údaje o provozu vozidla, aby mohla být monitorovací funkce odzkoušena.
U monitorovacích funkcí, které musí splnit poměr výkonu v provozu monitorovací funkce a zaznamenávat a hlásit údaje o poměru podle bodu 4.6.1 dodatku 1, se dostatečnými údaji o provozu vozidla rozumí, že jmenovatel splňuje níže uvedená kritéria. Jmenovatel definovaný v bodech 4.3 a 4.5 dodatku 1 u monitorovací funkce, jež má být zkoušena, musí mít hodnotu rovnající se jedné z následujících hodnot nebo vyšší:
i)
|
15 u monitorovacích funkcí systémů souvisejících s emisemi způsobenými vypařováním, monitorovacích funkcí systémů sekundárního vzduchu a u monitorovacích funkcí využívajících jmenovatel zvýšený podle bodu 4.3.2 dodatku 1 (např. monitorovací funkce pro studený start, klimatizaci atd.) nebo
|
ii)
|
5 u monitorovacích funkcí filtrů částic a oxidačních katalyzátorů využívajících jmenovatel zvýšený podle bodu 4.3.2 dodatku 1 nebo
|
iii)
|
30 u monitorovacích funkcí katalyzátorů, kyslíkových sond, systémů recirkulace výfukových plynů, proměnného časování ventilů a všech dalších konstrukčních částí;
|
|
b)
|
u kterých nedošlo k neoprávněným zásahům nebo která nebyla vybavena přídavnými zařízeními nebo upravenými částmi, v jejichž důsledku by palubní diagnostický systém nesplňoval požadavky přílohy XII.
|
2.3 Pokud byla prováděna údržba, musí být prováděna v servisních intervalech doporučených výrobcem.
2.4 Vozidlo nesmí vykazovat žádné známky nevhodného používání (např. závodění, přetěžování, chybné tankování nebo další nesprávné používání) ani dalších faktorů (např. neoprávněné zásahy), které by mohly ovlivnit stav emisí. V úvahu se berou chybové kódy a stav ujetých kilometrů uložené v počítači. Vozidlo nesmí být vybráno ke zkoušce, pokud informace uložené v počítači ukazují, že vozidlo bylo v provozu po uložení chybového kódu a nebylo relativně včas opraveno.
2.5 Na motoru ani na vozidle nesmí být provedeny neoprávněné opravy většího rozsahu.
3. Plán nápravných opatření
3.1 Schvalovací orgán si od výrobce vyžádá předložení plánu nápravných opatření k odstranění neshodnosti, pokud:
3.2 jsou ve zkušebním vzorku, jehož velikost se stanoví podle bodu 3.3.1 dodatku 3, splněny následující statistické podmínky pro IUPRM konkrétní monitorovací funkce M.
V případě vozidel certifikovaných na poměr 0,1 v souladu s bodem 4.1.4 dodatku 1 indikují údaje získané z vozidel alespoň u jedné monitorovací funkce M ve zkušebním vzorku, buď že je průměrný poměr výkonu v provozu u zkušebního vzorku nižší než 0,1, nebo že u nejméně 66 % vozidel ve zkušebním vzorku je poměr monitorovací funkce výkonu v provozu nižší než 0,1.
3.3 Plán nápravných opatření se předkládá schvalovacímu orgánu nejpozději do 60 pracovních dnů od data oznámení uvedeného v bodu 3.1. Schvalovací orgán tento plán nápravných opatření schválí nebo odmítne do 30 pracovních dnů. Pokud je výrobce ke spokojenosti příslušného schvalovacího orgánu schopen prokázat, že k tomu, aby předložil plán nápravných opatření, potřebuje další čas k prozkoumání neshodnosti, povolí se prodloužení.
3.4 Nápravná opatření se použijí na všechna vozidla, u nichž lze očekávat stejnou závadu. Vyhodnotí se, zda je nutné provést změny v dokumentaci schválení typu.
3.5 Výrobce poskytne kopii veškeré komunikace týkající se plánu nápravných opatření a vede také záznamy o stahování vozidel z provozu a schvalovacímu orgánu zasílá pravidelná hlášení o podnikaných opatřeních.
3.6 Plán nápravných opatření musí zahrnovat požadavky uvedené v bodech 3.6.1 až 3.6.11. Výrobce plán nápravných opatření označí jednoznačným identifikačním názvem nebo číslem.
3.6.1 Popis každého typu vozidla zahrnutého do plánu nápravných opatření.
3.6.2 Popis konkrétních modifikací, změn, oprav, úprav, seřízení nebo dalších změn, které mají být provedeny, aby vozidla byla uvedena do shody, včetně stručného přehledu údajů a technických studií, které dokládají rozhodnutí výrobce o konkrétních opatřeních k nápravě neshody.
3.6.3 Popis způsobu, jakým výrobce informuje majitele vozidel.
3.6.4 Popis případné správné údržby nebo používání, které výrobce stanoví jako podmínku pro nárok na opravu v rámci plánu nápravných opatření, a vysvětlení důvodů, které výrobce vedly k uložení takové podmínky. Vyžadována může být jen taková údržba nebo takové podmínky používání, které prokazatelně souvisejí s neshodou a s nápravnými opatřeními.
3.6.5 Popis postupu, který mají majitelé vozidel použít pro nápravu neshody. Popis musí obsahovat datum, po kterém mohou být použita nápravná opatření, odhadovanou dobu oprav v servisu a místo oprav. Oprava musí být provedena bez průtahů, v přiměřené lhůtě po dodání vozidla.
3.6.6 Kopie informací předaných majiteli vozidla.
3.6.7 Stručný popis systému, který výrobce používá k zajištění adekvátních zásob konstrukčních částí nebo systémů potřebných ke splnění nápravných opatření. Je třeba uvést, kdy budou zásoby konstrukčních částí nebo systémů adekvátní, aby bylo možné zahájit opravy.
3.6.8 Kopie všech pokynů rozesílaných osobám, které provádějí opravu.
3.6.9 Popis dopadu navržených nápravných opatření na emise, spotřebu paliva, jízdní vlastnosti a bezpečnost každého typu vozidla, kterého se plán nápravných opatření týká, včetně údajů, technických studií atd., které podporují tyto závěry.
3.6.10 Všechny další informace, zprávy nebo údaje, které může schvalovací orgán rozumně pokládat za potřebné k vyhodnocení plánu nápravných opatření.
3.6.11 Pokud plán nápravných opatření zahrnuje i stažení vozidel z provozu, musí být schvalovacímu orgánu předložen popis metody záznamů oprav. Pokud se použije štítek, předloží se příklad štítku.
3.7 Po výrobci může být požadováno, aby provedl přiměřeně navržené a nezbytné zkoušky konstrukčních částí a vozidel, jejichž součástí je navržená změna, oprava nebo úpravy, za účelem prokázání účinnosti této změny, opravy nebo úpravy.
3.8 Výrobce je odpovědný za uchovávání záznamů o každém vozidle staženém z provozu a opraveném a o dílně, ve které byla oprava provedena. Schvalovací orgán musí mít na požádání přístup k záznamům po dobu pěti let od realizace plánu nápravných opatření.
3.9 Oprava a/nebo úprava nebo přidání nového zařízení se zaznamená v osvědčení, které výrobce předá majiteli vozidla.
Dodatek 5
Rodina podle palubní diagnostiky
1. Úvod
1.1 Tento dodatek stanoví kritéria pro definici rodiny OBD, o které je řeč v dodatcích 3 a 4.
2. Kritéria pro výběr
Vozidla, u kterých jsou identické alespoň parametry popsané níže, se považují za patřící do stejné kombinace motor / regulace emisí / OBD.
2.2 Motor:
—
|
spalovací proces (tj. zážehový, vznětový, dvoutaktní, čtyřtaktní, rotační),
|
—
|
způsob dodávky paliva do motoru (tj. jednobodové nebo vícebodové vstřikování paliva),
|
—
|
druh paliva (tj. benzin, motorová nafta, benzin/ethanol flex fuel, motorová nafta/bionafta flex fuel, NG/biomethan, LPG, bi fuel benzin/NG/biomethan, bi fuel benzin/LPG).
|
2.3 Systém pro regulaci emisí:
—
|
druh katalyzátoru (tj. oxidační, třícestný, ohřívaný katalyzátor, SCR, jiný),
|
—
|
vstřikování sekundárního vzduchu (tj. s ním nebo bez něj),
|
—
|
recirkulace výfukových plynů (tj. s ní nebo bez ní).
|
2.4 Části palubní diagnostiky (OBD) a jejich funkce:
—
|
metody funkčního monitorování palubní diagnostiky, zjištění chybné funkce a indikace chybné funkce řidiči vozidla.
|
“ |
|