(EU) 2018/56Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/56 ze dne 12. ledna 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 908/2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost

(1)

Podle čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (2) může certifikační subjekt používat integrovaný přístup k výběru vzorků při provádění prověrek věcné správnosti výdajů. Na základě zkušenosti s uplatňováním ustanovení tohoto článku v prvních dvou letech je na místě objasnit, co se myslí integrovaným přístupem k výběru vzorků, když se sledují různé auditní cíle, jak je uvedeno v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(2)

Ustanovení článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) stanoví limit pro každý výkaz výdajů platebních agentur, který obsahuje žádosti o platbu související s finančními nástroji, v maximální výši 25 % celkové částky příspěvků z programu určené na daný finanční nástroj. V čl. 22 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 se stanoví, že ve čtvrtletním výkazu se uvádí částka způsobilého veřejného výdaje, kterou platební agentura během každého čtvrtletí skutečně uhradila v souladu s odst. 2 uvedeného článku. Částky uhrazené platební agenturou v rámci finančních nástrojů by měly být Komisi vykazovány při dodržení 25 % limitu a za podmínky, že bylo dosaženo příslušného stanoveného milníku v provádění. První výkaz Komisi s 25 % limitem má být zahájen podpisem dohody o financování a následnou platbou do daného finančního nástroje. Další částky mají být Komisi vykázány při dosažení odpovídající míry vyplacení v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1303/2013. V případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova to znamená, že platební agentura může vykázat pouze 25 % celkové výše plánovaného příspěvku za čtvrtletí. Zdá se tedy, že pravidla stanovená v čl. 22 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 nejsou vhodná pro způsob, kterým mají být tyto finanční nástroje spravovány mezi členskými státy a Komisí v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013, a musí být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Jak vyplývá ze zkušeností, měl by být v zájmu snížení administrativní zátěže kladené na členské státy při vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoven limit pro nevymáhání úroků.

(4)

V ustanovení čl. 30 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 se uvádí, že dokumenty a účetní údaje používané za účelem schvalování účetní závěrky musí být Komisi předány v tištěné podobě spolu s elektronickou kopií. Za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi, zefektivnění analýzy uvedených dokumentů a omezení rizika nesrovnalostí v používaných údajích by členské státy měly mít povinnost předkládat dokumenty pouze elektronicky, s použitím systému elektronického podpisu. Tento požadavek by se měl rovněž odrazit v textu prohlášení řídícího subjektu, jak je uvedeno v příloze I uvedeného prováděcího nařízení. Aby nedocházelo k prodlevám v předání těchto dokumentů v případě technických obtíží spojených s používáním systému elektronického podpisu, mělo by být možné v prvním roce uplatňování tohoto nového požadavku zasílat podepsané dokumenty v elektronické formě.

(5)

V souladu s čl. 31 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 mají být forma a obsah účetních údajů uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. c) uvedeného prováděcího nařízení a způsob jejich předávání Komisi shodné s těmi, jež stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1758 (4). Ze zkušeností vyplývá, že formu a obsah účetních údajů je třeba každý rok měnit s ohledem na související administrativní zátěž a riziko prodlev. Z důvodu zjednodušení a s cílem umožnit včasné stanovení souvisejících technických specifikací je proto vhodné umožnit, aby Komise od rozpočtového roku 2019 vzorové předlohy a související technické specifikace pro účetní údaje dávala k dispozici a aktualizovala poté, co před začátkem každého rozpočtového roku informuje Výbor zemědělských fondů. Pro tyto technické specifikace je rovněž vhodné stanovit obecné požadavky.

(6)

Čl. 34 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 stanoví, že pokud se Komise domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, sdělí dotčenému členskému státu svá zjištění a návrh na uskutečnění dvoustranného jednání do čtyř měsíců od uplynutí lhůty pro odpověď členského státu. Během této doby je nutné provést určité administrativní úkony, například je třeba přeložit odpověď členského státu, Komise musí provést analýzu skutečností předložených členským státem, připravit pozvánku na dvoustranné jednání v jazyce daného členského státu a jednání uspořádat. Během posledních dvou let vyšlo najevo, že ve většině případů čtyřměsíční doba k realizaci účinného jednání nestačí. V zájmu zajištění lepší přípravy dvoustranných jednání by proto měla být lhůta, v níž je jednání třeba uskutečnit, prodloužena na pět měsíců. Toto prodloužení se bude vztahovat pouze na šetření, u nichž ve chvíli vstupu v platnost tohoto nařízení nebyly zaslány informace podle čl. 34 odst. 2, aby nedocházelo k přerušení probíhajících šetření.

(7)

Podle čl. 34 odst. 3 třetího pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 má Komise povinnost sdělit dotčenému členskému státu své závěry do šesti měsíců od zaslání zápisu z dvoustranného jednání. Tato lhůta je stanovena pouze ve vztahu k zápisu z dvoustranného jednání, což předpokládá, že jednání skutečně proběhlo. Uvedené prováděcí nařízení výslovně nedefinuje lhůtu pro zaslání informací v případě, že členský stát konání dvoustranného jednání nepovažoval za nezbytné. Dané ustanovení by se tak mělo v tomto ohledu upřesnit a mělo by stanovit okamžik, od kterého uvedená šestiměsíční lhůta začíná běžet v případě, že dvoustranné jednání nebylo vyžadováno.

(8)

Podle čl. 34 odst. 9 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 lze lhůtu stanovenou v odst. 3, 4 a 5 uvedeného článku v řádně odůvodněných případech prodloužit. Ustanovení čl. 34 odst. 2 prováděcího nařízení stanoví lhůtu pro konání dvoustranného jednání a může se stát, že v řádně odůvodněných případech bude třeba tuto lhůtu prodloužit. Ustanovení čl. 34 odst. 9 prováděcího nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Podle čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou členské státy povinny zveřejňovat údaje o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu („EZZF“) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to mimo jiné včetně výše vyplacených částek, které příjemce obdržel za každé opatření financované z těchto fondů v daném rozpočtovém roce, a povahy a popisu každého opatření. Článek 57 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 stanoví podrobnější údaje, které mají být v souvislosti s těmito opatřeními zveřejněny, a odkazuje na přílohu XIII uvedeného prováděcího nařízení, která obsahuje seznam příslušných opatření.

(10)

Příloha XIII prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 by měla být změněna s cílem zohlednit skutečnost, že mezi opatření uvedená v této příloze by měla být zahrnuta i mimořádná opatření nezbytná k řešení situace na trhu na základě čl. 220 odst. 1 a čl. 221 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (5). Tato mimořádná opatření se považují za opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013. Je proto vhodné změnit bod 10 přílohy XIII prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014. Kromě toho již není v platnosti podpora pro chovatele bource morušového uvedená v bodu 3 v seznamu dané přílohy vzhledem k tomu, že článek 111 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (6) byl zrušen nařízením (EU) č. 1308/2013 s účinkem od 1. ledna 2014 a že všechny související finanční závazky a platby příjemcům již byly ukončeny. Z tohoto důvodu by měl být odkaz na uvedenou podporu pro chovatele bource morušového ze seznamu vymazán.

(11)

Prováděcí nařízení (EU) č. 908/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

1)

V čl. 7 odst. 3 se čtvrtá věta nahrazuje tímto:

„Co se týče prověrek věcné správnosti, včetně metodiky výběru vzorků, mohou certifikační subjekty používat dvojúčelové testování mezi cíli auditu.“

2)

V čl. 22 odst. 2 se doplňuje třetí pododstavec, který zní:

„Pokud jde o finanční nástroje zřízené v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, výdaje se vykazují podle referenčních období uvedených v prvním pododstavci, jakmile jsou splněny podmínky pro každou následnou žádost o průběžnou platbu, jak je uvedeno v čl. 41 odst. 1 uvedeného nařízení.“

3)

V čl. 27 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Členské státy se mohou rozhodnout nežádat o vrácení úroku, pokud jeho výše nepřekračuje 5 EUR.“

4)

V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Dokumenty a účetní údaje uvedené v odstavci 1 jsou zaslány Komisi nejpozději do 15. února roku následujícího po konci rozpočtového roku, jehož se týkají. Dokumenty uvedené v odst. 1 písm. a), b) a d) uvedeného článku jsou předány elektronicky v souladu s formátem a za podmínek určených Komisí podle článku 24.

Tyto dokumenty jsou opatřeny povinným elektronickým podpisem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (*1). U dokumentů týkajících se rozpočtového roku 2017 může Komise akceptovat podepsané dokumenty předané v elektronické podobě.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).“"

5)

V článku 31 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Formu a obsah účetních údajů podle čl. 30 odst. 1 písm. c) dá Komise členským státům k dispozici formou vzorových předloh prostřednictvím informačních systémů.

Vzorové předlohy a související technické specifikace pro účetní údaje musí dát Komise k dispozici a aktualizovat poté, co informuje Výbor zemědělských fondů, a to před začátkem každého rozpočtového roku.

Tyto technické specifikace musí obsahovat:

6)

Článek 34 se mění takto:

7)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

8)

Příloha XIII se mění takto: