(EU) 2017/2446Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2446 ze dne 19. prosince 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (Text s významem pro EHP. )

(1)

Referenční hodnoty hrají významnou úlohu při stanovování cen mnoha finančních nástrojů a finančních smluv a při měření výkonnosti řady investičních fondů. Dodávání vstupních údajů pro referenční hodnoty a jejich administrace jsou často náchylné k manipulaci a osoby, které se na nich podílejí, často čelí střetu zájmů.

(2)

Aby splnily svou ekonomickou úlohu, musí referenční hodnoty reprezentovat podkladový trh nebo ekonomickou realitu, kterou odrážejí. Pokud by určitá referenční hodnota (např. mezibankovní nabídkové sazby) již nereprezentovala podkladový trh, existuje riziko nepříznivého dopadu mimo jiné na integritu trhů a financování domácností (úvěry a hypotéky) a podniků v Unii.

(3)

Je-li celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na určitou konkrétní referenční hodnotu vysoká, jsou rizika pro uživatele, trhy a hospodářství EU obecně vyšší. Nařízení (EU) 2016/1011 proto stanoví různé kategorie referenčních hodnot a stanoví dodatečné požadavky zajišťující integritu a spolehlivost určitých referenčních hodnot považovaných za referenční hodnoty s kritickým významem, včetně pravomoci příslušných orgánů nařídit za určitých podmínek dodání vstupních údajů pro referenční hodnotu s kritickým významem nebo administraci takové hodnoty.

(4)

Dodatečné povinnosti a pravomoci orgánů, které jsou příslušné pro administrátory referenčních hodnot s kritickým významem, vyžadují formální postup pro stanovení referenčních hodnot s kritickým významem. Podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 se referenční hodnota považuje za referenční hodnotu s kritickým významem, pokud se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována.

(5)

Londýnská mezibankovní nabídková sazba (LIBOR) měří nezajištěné mezibankovní nabídkové sazby v pěti měnách včetně eura, se sedmi různými délkami splatnosti od jednodenní po dvanáctiměsíční. Celosvětově se jedná o jednu z nejdůležitějších referenčních hodnot úrokových sazeb. Používá se jako pohyblivá sazba v mnoha finančních smlouvách od úrokových swapů po studentské půjčky, hypoteční úvěry a nástroje financování podniků.

(6)

Britský orgán dohledu (FCA, Financial Conduct Authority) zjistil, že v říjnu 2016 byla sazba LIBOR použita jako referenční hodnota u mimoburzovních derivátů v hodnotě zhruba 156,8 bilionu USD.

(7)

Britský orgán dohledu navíc zdůrazňuje, že sazba LIBOR hraje významnou roli u derivátů obchodovaných na burze, na trhu s dluhopisy a s korporátními dluhopisy a že tyto expozice jsou relevantní v souvislosti se systémovým rizikem a reálnou ekonomikou.

(8)

Seznam referenčních hodnot s kritickým významem, jejž stanovilo prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368 (2), by tedy měl být změněn a měla by na něj být doplněna sazba LIBOR.

(9)

Vzhledem k významu sazby LIBOR pro mezibankovní trh a k vysokému počtu finančních nástrojů, jež jsou na tuto sazbu v Unii navázány, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(10)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 závisí použitelnost tohoto nařízení na administrátorovi nacházejícímu se v Unii a poskytujícímu referenční hodnotu s kritickým významem.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,