(EU) 2017/2396Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství

(1)

Od předložení sdělení Komise nazvaného „Investiční plán pro Evropu“ (dále jen „investiční plán“) dne 26. listopadu 2014 se zlepšily podmínky pro obnovení investic a vrací se důvěra v evropské hospodářství a růst. Unie nyní zažívá čtvrtý rok mírného oživení, přičemž hrubý domácí produkt v roce 2015 vzrostl o 2 %, avšak míra nezaměstnanosti zůstává vyšší než v době před krizí. Komplexní úsilí zahájené investičním plánem již přináší konkrétní výsledky, přestože plný dopad Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na růst zatím nelze odhadnout, neboť makroekonomické účinky větších investičních projektů nemohou být okamžité. Během roku 2017 investice postupně rostly, avšak tempo tohoto růstu je stále poměrně pomalé a zaostává za historickými úrovněmi.

(2)

Tuto pozitivní investiční dynamiku je třeba udržet a je třeba nadále usilovat o to, aby se investice vrátily ke svému dlouhodobě udržitelnému trendu tím, že budou zasahovat reálnou ekonomiku. Mechanismy investičního plánu fungují a měly by být posíleny v zájmu další mobilizace soukromých investic tak, aby měly podstatný makroekonomický dopad a přispívaly k vytváření pracovních míst v odvětvích, která jsou důležitá pro budoucnost Unie a v nichž přetrvávají selhání trhu či suboptimální investiční situace.

(3)

Dne 1. června 2016 vydala Komise sdělení nazvané „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“, v němž poukazuje na dosažené výsledky investičního plánu a nastiňuje další plánované kroky, včetně prodloužení EFSI nad počáteční tříleté období, posílení okna pro malé a střední podniky uvnitř stávajícího rámce a posilování Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH).

(4)

Dne 11. listopadu 2016 přijal Evropský účetní dvůr stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, a k připojenému hodnocení Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1017 nazvané „EFSI: příliš brzký návrh na prodloužení a rozšíření“.

(5)

EFSI, který provádí a spolusponzoruje skupina Evropské investiční banky (EIB), je z kvantitativního hlediska na dobré cestě ke splnění cíle mobilizovat do poloviny roku 2018 nejméně 315 000 000 000 EUR na dodatečné investice do reálné ekonomiky. Reakce a přijetí na trhu byly velmi rychlé zejména v případě okna pro malé a střední podniky, kde EFSI plní svou úlohu nad očekávání dobře a k rychlému nastartování zpočátku využívá stávající nástroje a mandáty Evropského investičního fondu (EIF) (záruční nástroj InnovFin SME, nástroj pro úvěrové záruky COSME LGF a mandát EIB v oblasti zdrojů rizikového kapitálu (RCR)). V červenci 2016 tak bylo okno pro malé a střední podniky posíleno o 500 000 000 EUR v souladu se stávajícími parametry nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (4). Vzhledem k výjimečné poptávce trhu po financování malých a středních podniků v rámci EFSI má být na malé a střední podniky zaměřen větší podíl financování. V tomto ohledu by 40 % zvýšení schopnosti EFSI nést riziko mělo být zaměřeno na zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování.

(6)

Dne 28. června 2016 došla Evropská rada k závěru, že investiční plán, zejména EFSI, již přinesl konkrétní výsledky a představuje významné opatření, jež pomáhá mobilizovat soukromé investice a zároveň inteligentně využít vzácné rozpočtové zdroje. Evropská rada vzala na vědomí, že Komise hodlá předložit v brzké době návrhy týkající se budoucnosti EFSI, jimiž by se Evropský parlament a Rada měly naléhavě zabývat.

(7)

EFSI byl zřízen na počáteční období tří let s cílem mobilizovat investice v rozsahu přinejmenším 315 000 000 000 EUR a tím podpořit cíl posílení růstu a tvorby pracovních míst. Úsilí o splnění tohoto hlavního cíle by však nemělo převážit nad adicionalitou vybraných projektů. Unie je proto odhodlána nejen prodloužit investiční období a navýšit finanční kapacitu EFSI, ale také posílit důraz na adicionalitu. Prodloužení se týká období současného víceletého finančního rámce a mělo by do roku 2020 celkem poskytnout nejméně 500 000 000 000 EUR investic. V zájmu ještě většího zvýšení kapacit EFSI a zdvojnásobení investičního cíle by rovněž členské státy měly přispívání pojímat jako prioritu.

(8)

Potenciál spojený s EFSI a jeho prováděním nelze plně realizovat, pokud nebudou provedeny činnosti zaměřené na posílení jednotného trhu, vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a uskutečnění sociálně vyvážených a udržitelných strukturálních reforem. Kromě toho mají klíčový význam pro úspěch EFSI také dobře strukturované projekty v rámci investičních a rozvojových plánů na úrovni členských států.

(9)

Pro období po roce 2020 Komise hodlá předložit nezbytné návrhy, jimiž se zajistí, aby strategické investice pokračovaly na udržitelné úrovni. Každý legislativní návrh by měl vycházet ze závěrů uvedených ve zprávě Komise a z nezávislého hodnocení, včetně makroekonomického posouzení toho, zda je užitečné systém na podporu investic zachovat. Tato zpráva a nezávislé hodnocení by měly rovněž v příslušném rozsahu přezkoumat uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 ve znění tohoto nařízení během prodloužené doby provádění EFSI.

(10)

EFSI, jehož doba trvání byla prodloužena tímto nařízením, by měl řešit přetrvávající selhání trhu a suboptimální investiční situace a nadále posílenou adicionalitou mobilizovat finanční prostředky ze soukromého sektoru pro investice, které mají rozhodující význam pro budoucí vytváření pracovních míst v Evropě, a to i pro mladé lidi, růst a konkurenceschopnost. Zahrnuje to investice v oblastech energetiky, životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, sociálního a lidského kapitálu a související infrastruktury, zdravotní péče, výzkumu a inovací, přeshraniční a udržitelné dopravy a digitální transformace. Zejména by měl být posílen příspěvek operací podporovaných z EFSI k dosažení ambiciózních cílů Unie stanovených na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) a k naplnění závazku Unie snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 %. Aby se v rámci EFSI posílil faktor klimatických opatření, měla by EIB, jež je jedním z největších světových poskytovatelů finančních prostředků v oblasti klimatu, stavět na svých zkušenostech a použít svou nejmodernější, mezinárodně dohodnutou metodiku, aby důvěryhodně určila složky nebo nákladové podíly projektů, jež se týkají opatření v oblasti klimatu. Projekty by neměly být uměle rozčleňovány tak, aby odpovídaly definicím malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací. Podpora by se měla stále častěji zaměřovat rovněž na prioritní projekty energetického propojení a projekty energetické účinnosti.

Kromě toho by se podpora dálnic z prostředků EFSI měla omezit na podporu soukromých nebo veřejných investic do dopravy v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, v méně rozvinutých regionech nebo u přeshraničních dopravních projektů nebo v případě potřeby na modernizaci, údržbu a zlepšování bezpečnosti silničního provozu, na vývoj zařízení inteligentních dopravních systémů či na zajištění celistvosti a standardů stávajících dálnic v rámci transevropské dopravní sítě, zejména bezpečných parkovacích ploch, čerpacích stanic pro alternativní čistá paliva a elektrických nabíjecích systémů, nebo přispívat k dokončení transevropské dopravní sítě do roku 2030 v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 316/2013 (5) a (EU) č. 1315/2013 (6). V digitálním odvětví a v rámci ambiciózní politiky Unie pro digitální ekonomiku by měly být stanoveny nové cíle pro digitální infrastrukturu, aby se zajistilo překonání digitální propasti a aby se Unie stala celosvětovým průkopníkem v nové éře tzv. „internetu věcí“, technologie blockchain, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti sítí. V zájmu jasnosti by mělo být výslovně stanoveno, že projekty v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury a další prvky širší bioekonomiky, ačkoli jsou již způsobilé, patří mezi obecné cíle způsobilé k podpoře z EFSI.

(11)

Kulturní a kreativní odvětví hrají klíčovou úlohu při obnově průmyslu v Evropě, jsou hybnou silou růstu a zaujímají strategickou pozici, jež umožňuje šíření inovací do dalších průmyslových odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod a digitální technologie. EFSI by měl, podobně jako program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (7) a Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví zřízený na základě zmíněného nařízení, v těchto odvětvích pomáhat řešit nedostatek kapitálu tím, že jim poskytne dodatečnou podporu, která by měla doplňovat podporu poskytovanou prostřednictvím programu Kreativní Evropa a Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, aby bylo možné financovat větší počet těchto projektů s vysokým rizikovým profilem.

(12)

EFSI by měl podporovat také operace, které zahrnují subjekty, jež jsou usazené v Unii a jejichž činnost přesahuje hranice Unie, pokud podporují investice v Unii, zejména pokud zahrnují prvky přeshraniční spolupráce. EIAH by mělo prosazování a povzbuzování takových operací aktivně podporovat.

(13)

Při výběru projektů by měla být posílena adicionalita, která je klíčovým prvkem EFSI. To především znamená, že operace by měly být způsobilé pro podporu z EFSI pouze tehdy, jestliže řeší jasně zjištěná selhání trhu či suboptimální investiční situace. U operací v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, které se zaměřují na fyzickou infrastrukturu spojující dva nebo více členských států, včetně elektronické infrastruktury, zejména pak širokopásmové infrastruktury, a služeb nezbytných pro její vybudování, zavádění, údržbu nebo provoz, by se mělo mít za to, že vykazují významné znaky adicionality z důvodu jejich obtížnosti a vysoké přidané hodnoty pro Unii.

(14)

EFSI by se měl obvykle zaměřovat na projekty s vyšším rizikovým profilem, než mají projekty podporované běžnými operacemi EIB, a investiční výbor EFSI (dále jen „investiční výbor“) by měl při hodnocení adicionality zohlednit rizika bránící investicím, jako jsou rizika charakteristická pro určitou zemi, odvětví nebo region a rizika spojená s inovacemi, zejména v případě neověřených technologií posilujících růst, udržitelnost a produktivitu.

(15)

V zájmu zajištění širšího zeměpisného pokrytí EFSI a efektivnější intervence EFSI by měly být podněcovány operace kombinování zdrojů, kdy se kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje ze souhrnného rozpočtu Unie, jako například evropské strukturální a investiční fondy nebo nástroje, které jsou k dispozici v rámci Nástroje pro propojení Evropy vytvořeného nařízením (EU) č. 1316/2013 a programu Horizont 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (8), a financování skupinou EIB, včetně financování ze strany EIB v rámci EFSI, jakož i ze strany jiných investorů. Kombinování zdrojů je zacíleno na posílení přidané hodnoty výdajů Unie tím, že se přilákají další zdroje od soukromých investorů, a na zajištění ekonomické a finanční životaschopnosti podporovaných akcí. Za tímto účelem byla souběžně s předložením návrhu tohoto nařízení Komisí převedena částka 1 000 000 000 EUR z finančních nástrojů CEF do grantové složky CEF, aby bylo usnadněno kombinování s EFSI. V únoru 2017 byla za tímto účelem úspěšně zveřejněna výzva k podávání návrhů s kombinovaným financováním. Dalších 145 000 000 EUR se převádí do jiných relevantních nástrojů, zejména nástrojů zaměřených na energetickou účinnost. Má-li se zajistit snadné kombinování prostředků Unie a podpory z EFSI, je nezbytné přijmout další opatření.

Ačkoli Komise již v této věci zveřejnila konkrétní pokyny, přístup ke kombinování prostředků Unie a EFSI by se měl dále propracovat v zájmu zvýšení investic, které by využívaly pákového efektu vzniklého kombinací prostředků Unie a EFSI, přičemž by se mělo přihlédnout k možnému legislativnímu vývoji. Aby se zajistila ekonomická efektivnost a odpovídající pákový efekt, takové kombinování finančních prostředků by nemělo v zásadě překročit 90 % celkových nákladů projektu v méně rozvinutých regionech a 80 % nákladů ve všech ostatních regionech.

(16)

V zájmu posílení využívání EFSI v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech by měl být rozšířen rozsah obecných cílů způsobilých pro podporu z EFSI. Projekty by i nadále posuzoval investiční výbor a musely by splňovat stejná kritéria způsobilosti pro využití záruky zřízené nařízením (EU) 2015/1017 (dále jen „záruka EU“), včetně zásady adicionality. Vzhledem k tomu, že velikost projektů způsobilých pro podporu z EFSI by neměla být nijak omezena, projekty menšího rozsahu by neměly být od podávání žádostí o financování z EFSI odrazovány. Kromě toho je nezbytné přijmout další opatření k posílení technické pomoci a propagace EFSI v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech.

(17)

Investiční platformy představují důležitý nástroj pro řešení selhání trhu, zejména při financování vícenásobných, regionálních nebo odvětvových projektů, včetně projektů energetické účinnosti a přeshraničních projektů. Dále je důležité podporovat partnerství s národními podpůrnými bankami či institucemi, mimo jiné i za účelem zřizování investičních platforem. V tomto ohledu může významnou úlohu sehrát i spolupráce s finančními zprostředkovateli. V tomto kontextu by EIB případně měla posouzením, výběrem a monitorováním malých dílčích projektů pověřit finanční zprostředkovatele nebo schválené způsobilé jednotky.

(18)

Pokud by posouzením, výběrem a monitorováním malých projektů byli pověřeni finanční zprostředkovatelé nebo schválené způsobilé jednotky, investiční výbor by si neměl ponechávat právo schvalovat využití záruky EU v případě dílčích projektů, které jsou takto financovány EIB, a v případě investičních operací, kdy příspěvek EFSI na takové malé dílčí projekty nedosahuje stanovené hranice. Řídící rada EFSI (dále jen „řídící rada“) by měla případně poskytnout investičnímu výboru pokyny ohledně postupu při hodnocení dílčích projektů nad touto prahovou hodnotou.

(19)

Unie by měla na celé investiční období poskytnout záruku EU, která by neměla nikdy přesáhnout částku 26 000 000 000 EUR, aby mohl EFSI podporovat investice, z čehož nejvýše 16 000 000 000 EUR by mělo být k dispozici nejpozději 5. července 2018.

(20)

Očekává se, že až bude záruka EU zkombinována s částkou 7 500 000 000 EUR, kterou má poskytnout EIB, měla by podpora ze strany EFSI generovat dodatečné investice od EIB a EIF ve výši 100 000 000 000 EUR. Částka 100 000 000 000 EUR má s podporou EFSI vygenerovat minimálně 500 000 000 000 EUR dodatečných investic do reálné ekonomiky do konce roku 2020.

(21)

Za účelem částečného financování příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie do záručního fondu EU na dodatečné investice by měl být učiněn převod z dostupných prostředků Nástroje pro propojení Evropy, stanoveného nařízením (EU) č. 1316/2013, jakož i z příjmů a splátek dluhového nástroje Nástroje pro propojení Evropy a z Evropského fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (dále jen „fond Marguerite“). Převody z příjmů a splátek vyžadují výjimku z čl. 140 odst. 6 druhého a třetího pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (9), aby se umožnilo jejich použití jiným finančním nástrojem.

(22)

Na základě získaných zkušeností s investicemi podporovanými z EFSI by se cílová částka záručního fondu měla nastavit na 35 % celkových závazků ze záruky EU, aby se zajistila odpovídající úroveň ochrany.

(23)

V souladu s výjimečnou tržní poptávkou po financování malých a středních podniků v rámci EFSI, která má pokračovat, by v rámci EFSI mělo být posíleno okno pro malé a střední podniky. Zvláštní pozornost by měla být věnována sociálním podnikům a sociálním službám, a to i prostřednictvím vývoje a zavádění nových nástrojů, které jsou přiměřené potřebám a charakteristikám odvětví sociálních podniků a sociálních služeb.

(24)

EIB a EIF by měly zajistit, aby si koneční příjemci, včetně malých a středních podniků, byli vědomi existence podpory EFSI, s cílem více zviditelnit záruku EU. V dohodách o poskytnutí podpory z EFSI by měl být viditelně uveden jasný odkaz na EFSI.

(25)

V zájmu zlepšení transparentnosti operací EFSI by měl investiční výbor ve svých rozhodnutích, jež jsou zveřejňována a zpřístupňována, vysvětlit důvody, proč se domnívá, že by určité operaci měla být poskytnuta záruka EU, se zvláštním důrazem na splnění kritéria adicionality. Po podepsání operace pod zárukou EU by měl být zveřejněn srovnávací přehled ukazatelů. Zveřejněné materiály by neměly obsahovat citlivé obchodní informace.

(26)

Investiční výbor by měl používat srovnávací přehled v přísném souladu s tímto nařízením a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1558 (10) a jeho přílohou jako nástroj nezávislého a transparentního hodnocení, na jehož základě budou pro využívání záruky EU upřednostňovány operace, které dosahují vyššího bodového ohodnocení a přidané hodnoty. EIB by měla stanovit bodové ohodnocení a ukazatele ex ante a sledovat výsledky při ukončení projektu.

(27)

V zájmu kvalitnějšího posuzování projektů by řídící rada měla ve strategické orientaci EFSI stanovit minimální bodové ohodnocení pro každý pilíř ve srovnávacím přehledu.

(28)

Příslušná politika Unie pro jurisdikce, které nespolupracují v daňové oblasti, je stanovena v právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v příloze závěrů ze dne 8. listopadu 2016, a v jejich následujících aktualizacích.

(29)

Náležitá péče o investiční a finanční operace EIB podle tohoto nařízení by měla zahrnovat důkladnou kontrolu souladu s příslušnými právními předpisy Unie a dohodnutými mezinárodními a unijními standardy pro boj proti praní peněz, financování terorismu, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. EIB by nadto měla v rámci předkládání zpráv o EFSI poskytovat informace o souladu operací EFSI s politikou EIB a EIF pro nespolupracující jurisdikce, jež budou rozčleněné podle jednotlivých zemí, a seznam zprostředkovatelů, s nimiž EIB a EIF spolupracují.

(30)

Je vhodné učinit některá technická upřesnění, pokud jde o obsah dohody o řízení EFSI, o udělování záruky EU a o nástrojích, na něž se dohoda vztahuje, v některých situacích též o pojištění rizika směnných kurzů. Dohoda s EIB o řízení EFSI a o udělování záruky EU by měla být přizpůsobena tak, aby byla v souladu s tímto nařízením.

(31)

Bez ohledu na to, že EIAH má stavět na současných poradenských službách EIB a Komise, a aby mohlo fungovat jako jednotné centrum technického poradenství pro projektové financování v rámci Unie, mělo by být EIAH posíleno a jeho činnost by se také měla zaměřit na aktivní účast na odvětvové a zeměpisné diverzifikaci EFSI, na podporu EIB a národních podpůrných bank či institucí při zahajování a rozvoji operací, zejména v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech, a tam, kde je to třeba, na poskytování pomoci se strukturováním poptávky po podpoře EFSI. EIAH by mělo usilovat o uzavření alespoň jedné dohody o spolupráci s národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, by mělo EIAH na žádost dotčeného členského státu případně poskytovat proaktivní poradenství ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce. EIAH by mělo věnovat zvláštní pozornost podpoře přípravy projektů, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států, nebo projektů, které přispívají k dosažení cílů COP21. Mělo by rovněž aktivně přispívat ke zřizování investičních platforem a poskytovat poradenství o kombinování jiných zdrojů financování ze strany Unie s EFSI. V případě nutnosti by se mělo zajistit místní zastoupení EIAH, které by při zohlednění stávajících systémů podpory poskytovalo v dané lokalitě konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám.

(32)

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik je založen na podrobné analýze plánů jednotlivých členských států v oblasti rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem a každé zemi poskytuje specifická doporučení. V tomto kontextu by EIB měla informovat Komisi o zjištěných překážkách a problémech, kterým čelí investice v členských státech a které odhalila při provádění investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Komise se vyzývá, aby tato zjištění zohlednila mimo jiné při své práci v rámci třetího pilíře investičního plánu.

(33)

K tomu, aby bylo možné odstranit selhání trhu a mezery na trhu, stimulovat dodatečné investice v potřebné výši a podporovat zeměpisnou a regionální vyváženost operací podporovaných z EFSI, je zapotřebí integrovaný a racionalizovaný přístup k podpoře růstu, zaměstnanosti a investic. Náklady na financování z EFSI by měly přispívat k dosažení těchto cílů.

(34)

Mají-li být podpořeny investiční cíle stanovené nařízením (EU) 2015/1017, mělo by být v příslušných případech povzbuzováno kombinování zdrojů se stávajícími fondy, aby se odpovídajícím způsobem zvýhodnily podmínky financování operací EFSI, včetně nákladů.

(35)

V případech, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích bránily realizaci životaschopného projektu, nebo pokud by bylo nezbytné usnadnit zřizování investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, které se potýkají s významným selháním trhu nebo suboptimální investiční situací, měly by EIB a Komise provést změny, zejména pokud jde o odměnu za záruku EU, s cílem přispět ke snížení nákladů na financování operace hrazených příjemcem financování EIB poskytovaného v rámci EFSI, aby se tak usnadnilo její provádění. Obdobná opatření by měla být přijata, pokud by bylo nutné zajistit podporu EFSI pro malé projekty. V případě, že využívání místních nebo regionálních zprostředkovatelů umožňuje snížit náklady financování z EFSI u malých projektů, měla by být zvážena rovněž tato forma financování.

(36)

S ohledem na nutnost zajistit finanční udržitelnost EFSI by snahy o snížení nákladů na financování operací EFSI v obdobích, kdy na finančních trzích panují napjaté podmínky, nebo o pomoc se zřizováním investičních platforem nebo s financováním projektů v odvětvích nebo oblastech, které se potýkají s významným selháním trhu nebo se suboptimální investiční situací, měly být koordinovány s dalšími dostupnými finančními zdroji Unie a s nástroji vytvořenými skupinou EIB.

(37)

Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 2 bodě 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

2)

V článku 4 se odstavec 2 mění takto:

3)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pro účely tohoto nařízení se „adicionalitou“ rozumí podpora takových operací ze strany EFSI, které řeší selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a které by v období, během nějž je možné využít záruku EU, nemohly provést EIB, EIF nebo stávající finanční nástroje Unie bez podpory EFSI nebo by je nemohly provést ve stejném rozsahu. Projekty podporované z EFSI podporují obecné cíle uvedené v čl. 9 odst. 2, usilují o vytváření pracovních míst a udržitelný růst a obvykle mají rizikovější profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB. Portfolio EFSI má celkově rizikovější profil než portfolio investic podporovaných EIB v rámci jejích běžných investičních politik před vstupem tohoto nařízení v platnost.

V zájmu lepšího řešení případů selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací, a zejména snadnějšího využívání investičních platforem pro malé projekty, a tedy zajištění komplementarity a zamezení vytlačování účastníků téhož trhu mají zvláštní činnosti EIB podporované z EFSI přednostně a v řádně odůvodněných případech:

Aniž je dotčen požadavek týkající se naplňování definice adicionality uvedené v prvním pododstavci, významnými ukazateli adicionality jsou tyto prvky:

4)

Článek 6 se mění takto:

5)

Článek 7 se mění takto:

6)

Článek 9 se mění takto:

7)

V čl. 10 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

8)

Článek 11 se mění takto:

9)

Článek 12 se mění takto:

10)

Článek 14 se mění takto:

11)

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. f) bodu iv). Zpráva také obsahuje statistické, finanční a účetní údaje o každé jednotlivé finanční a investiční operaci EIB a rovněž souhrnné údaje. Jednou ročně jsou ve zprávě rovněž zahrnuty informace o překážkách pro investice, na které EIB narazila při provádění investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení.“

12)

Článek 17 se mění takto:

13)

Článek 18 se mění takto:

14)

V článku 19 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„EIB a EIF informují – nebo informováním pověří finanční zprostředkovatele - konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory EFSI tím, že uvedou tuto informaci na viditelném místě, zejména v případě malých a středních podniků, v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z EFSI, čímž se zvýší informovanost veřejnosti a zlepší viditelnost.“

15)

V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku je Účetnímu dvoru na jeho žádost a v souladu s čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zajištěn plný přístup k jakémukoli dokumentu či informacím nezbytným k tomu, aby mohl plnit své úkoly.“

16)

V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   EIB a EIF v rámci svých finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, dodržují příslušné právní předpisy Unie a dohodnuté mezinárodní a unijní standardy, a proto v rámci tohoto nařízení nepodpoří žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům.

Kromě toho EIB a EIF nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznam vypracovaný v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*3) považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.

Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli uplatňují EIB a EIF v příslušných dohodách požadavky podle tohoto článku a požadují, aby je finanční zprostředkovatelé informovali o jejich dodržování.

Nejpozději po přijetí unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti přezkoumají EIB a EIF svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí.

Každý rok poté EIB a EIF předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění své politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí v souvislosti s finančními a investičními operacemi EFSI včetně informací rozčleněných podle jednotlivých zemí a seznamu zprostředkovatelů, s nimiž EIB a EIF spolupracují.

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“"

17)

V čl. 23 odst. 2 se první a druhá věta prvního pododstavce nahrazují tímto:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 13 a 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 4. července 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.“

18)

Příloha II se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

1)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 se stanoví na 30 192 259 000 EUR v běžných cenách. Tato částka se rozdělí takto:

Těmito částkami není dotčeno uplatňování mechanismu flexibility podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (*4).

(*4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).“"

2)

V článku 14 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„5.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého a třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 představují příjmy a splátky z finančních nástrojů vytvořených na základě tohoto nařízení a z finančních nástrojů vytvořených na základě nařízení (ES) č. 680/2007, které byly sloučeny s finančními nástroji vytvořenými na základě tohoto nařízení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, až do nejvýše 125 000 000 EUR vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro Evropský fond pro strategické investice zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (*5).

6.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého a třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 představují příjmy a splátky z Evropského fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (dále jen „fond Marguerite“), vytvořeného v souladu s nařízením (ES) č. 680/2007, až do nejvýše 25 000 000 EUR vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro Evropský fond pro strategické investice zřízený nařízením (EU) 2015/1017.

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).“"