(EU) 2017/2196Nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 312, 28.11.2017, s. 54-85 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. listopadu 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. prosince 2017 Nabývá účinnosti: 15. prosince 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. listopadu 2017

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2196

ze dne 24. listopadu 2017,

kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 312 28.11.2017, s. 54)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 031, 1.2.2019, s.  108 (2017/2196)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2196

ze dne 24. listopadu 2017,

kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

S cílem zachovat bezpečnost provozu, zabránit šíření či zhoršení mimořádné události a zamezit rozsáhlému narušení či stavu blackoutu, jakož i umožnit účinnou a rychlou obnovu elektrizační soustavy po nouzovém stavu či stavu blackoutu toto nařízení stanoví kodex sítě, který vymezuje požadavky týkající se:

a) řízení nouzového stavu, stavu blackoutu a stavu obnovy provozovateli přenosových soustav;

b) koordinace provozu soustavy za nouzového stavu, stavu blackoutu a stavu obnovy v celé Unii;

c) simulací a zkoušek, které mají zaručit spolehlivou, účinnou a rychlou obnovu navzájem propojených přenosových soustav a jejich návrat z nouzového stavu či stavu blackoutu do normálního stavu;

d) nástrojů a zařízení, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné zaručit spolehlivou, účinnou a rychlou obnovu navzájem propojených přenosových soustav a jejich návrat z nouzového stavu či stavu blackoutu do normálního stavu.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav, významné uživatele sítě, poskytovatele služeb obrany soustavy, poskytovatele služeb obnovy soustavy, subjekty zúčtování, poskytovatele služeb výkonové rovnováhy, nominované organizátory trhu s elektřinou a další subjekty, které byly určeny k výkonu tržních funkcí podle nařízení Komise (EU) 2015/1222 ( 1 ) a nařízení Komise (EU) 2016/1719 ( 2 ).

2.  Toto nařízení se zejména vztahuje na tyto významné uživatele sítě:

a) stávající a nové výrobní moduly klasifikované jako moduly typu C a D v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení Komise (EU) 2016/631 ( 3 );

b) stávající a nové výrobní moduly klasifikované jako moduly typu B v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení (EU) 2016/631, pokud jsou určeny jako významní uživatelé sítě v souladu s čl. 11 odst. 4 a čl. 23 odst. 4;

c) stávající a nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;

d) stávající a nové uzavřené distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

e) poskytovatelé redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a poskytovatelé zálohy činného výkonu v souladu s hlavou 8 nařízení (EU) 2017/1485 a

f) stávající se nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením v souladu s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2016/1447 ( 4 ).

3.  Toto nařízení se vztahuje na stávající a nové výrobní moduly typu A v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení (EU) 2016/631, na stávající a nové výrobní moduly typu B, které nejsou uvedeny v odst. 2 písm. b), a na stávající a nová odběrná elektrická zařízení, uzavřené distribuční soustavy a třetí osoby poskytující odezvu na straně poptávky, pokud se na základě čl. 4 odst. 4 kvalifikují jako poskytovatelé služeb obrany soustavy či poskytovatelé služeb obnovy soustavy.

4.  Výrobní moduly typu A a B podle odstavce 3, odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy, které poskytují odezvu na straně poptávky, mohou splnit požadavky tohoto nařízení buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby, a to za podmínek stanovených v souladu s čl. 4 odst. 4.

5.  Toto nařízení se vztahuje na jednotky pro skladování energie významného uživatele sítě, poskytovatele služeb obrany soustavy nebo poskytovatele služeb obnovy soustavy, které lze používat k vyrovnávání soustavy, jsou-li jako takové identifikovány v plánech obrany soustavy, plánech obnovy nebo v příslušné smlouvě o poskytování služeb.

6.  Toto nařízení se vztahuje na všechny přenosové soustavy, distribuční soustavy a propojovací vedení v Unii s výjimkou přenosových soustav a distribučních soustav nebo částí přenosových soustav a distribučních soustav na ostrovech členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně se synchronně propojenou oblastí kontinentální Evropa, Velká Británie, severskou oblastí, oblastí Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí, jestliže tento nesynchronní provoz není zapříčiněn narušením.

7.  V členských státech, v nichž působí více než jeden provozovatel přenosové soustavy, se toto nařízení vztahuje na všechny provozovatele přenosových soustav v rámci daného členského státu. Pokud provozovatel přenosové soustavy nemá funkci, která je relevantní pro plnění jedné nebo více povinností podle tohoto nařízení, mohou členské státy stanovit, aby odpovědnost za plnění těchto povinností byla svěřena jednomu nebo několika různým konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

8.  Po dobu, kdy působí v synchronním režimu v synchronně propojené oblasti, v níž nejsou všechny země vázány právními předpisy Unie, jsou provozovatelé přenosových soustav v Litvě, Lotyšsku a Estonsku v rozsahu, v němž v této oblasti působí, osvobozeni od uplatňování článků 15, 29 a 33, pokud není v dohodě o spolupráci s provozovateli přenosových soustav ze třetí země, která tvoří základ pro jejich spolupráci při zajišťování bezpečného provozu soustavy v souladu s článkem 10, stanoveno jinak.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ( 5 ), článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ( 6 ), článku 2 nařízení (EU) 2015/1222, článku 2 nařízení (EU) 2016/631, článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/1388 ( 7 ), článku 2 nařízení (EU) 2016/1447, článku 2 nařízení (EU) 2016/1719 a článku 2 nařízení (EU) 2017/1485.

Dále se rozumí:

1) „poskytovatelem služeb obrany soustavy“ právnická osoba s právní či smluvní povinností poskytovat službu, která přispívá k jednomu či více z opatření obsažených v plánu obrany soustavy;

2) „poskytovatelem služeb obnovy soustavy“ právnická osoba s právní či smluvní povinností poskytovat službu, která přispívá k jednomu či více z opatření obsažených v plánu obnovy;

3) „významným uživatelem sítě s vysokou prioritou“ významný uživatel sítě, na kterého se vztahují zvláštní podmínky vypnutí a obnovení napájení;

4) „vzájemně započtenou poptávkou“ vzájemně započtená hodnota činného výkonu z pohledu daného bodu soustavy, vypočtená jako (zatížení – výroba) a obvykle vyjádřená v kilowattech (kW) nebo megawattech (MW), v daném okamžiku nebo v průměru za jakýkoli určený časový interval;

5) „plánem obnovy“ všechna technická a organizační opatření nutná k tomu, aby byl obnoven normální stav soustavy;

6) „obnovením napájení“ opětovné připojení výroby a zatížení s cílem uvést pod napětí části soustavy, které byly vypnuty;

7) „strategií obnovení napájení ze sousední soustavy“ strategie, která k obnovení napájení částí soustavy určitého provozovatele přenosové soustavy vyžaduje pomoc ostatních provozovatelů přenosových soustav;

8) „strategií obnovení napájení vlastními zdroji“ strategie, v jejímž rámci lze v části soustavy provozovatele přenosové soustavy obnovit napájení bez pomoci ostatních provozovatelů přenosových soustav;

9) „opětovným přifázováním“ fázování a opětovné propojení dvou elektrických ostrovů v místě opětovného fázování;

10) „frekvenčním leaderem“ provozovatel přenosové soustavy, který je určen, aby řídil frekvenci soustavy v elektrickém ostrově či synchronně propojené oblasti s cílem obnovit frekvenci soustavy zpět na jmenovitou frekvenci, a za toto řízení odpovídá;

11) „elektrickým ostrovem“ část synchronně propojené oblasti, kterou pokrývají propojení provozovatelé přenosových soustav se společnou frekvencí soustavy a která není přifázována ke zbývající části synchronně propojené oblasti;

12) „leaderem fázování“ provozovatel přenosové soustavy, který je určen, aby provedl opětovné přifázování dvou elektrických ostrovů, a za toto opětovné přifázování odpovídá;

13) „místem opětovného fázování“ zařízení používané k propojení dvou elektrických ostrovů, obvykle vypínač.

Článek 4

Regulační aspekty

1.  Při uplatňování tohoto nařízení členské státy, regulační orgány, příslušné subjekty a provozovatelé soustav:

a) uplatňují zásady proporcionality a nediskriminace;

b) zajišťují transparentnost;

c) uplatňují zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d) dbají na to, aby pro zajištění bezpečnosti a stability soustavy provozovatelé přenosových soustav v co největší míře využívali tržní mechanismy;

e) dodržují technická a právní omezení, omezení týkající se osobní bezpečnosti a bezpečnostní omezení;

f) respektují odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

g) konzultují příslušné provozovatele distribučních soustav a berou v úvahu možné dopady na jejich soustavu a

h) přihlížejí k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy předloží příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES ke schválení tyto návrhy:

a) podmínky, za nichž může na smluvním základě v souladu s odstavcem 4 působit jako poskytovatel služeb obrany soustavy;

b) podmínky, za nichž může na smluvním základě v souladu s odstavcem 4 působit jako poskytovatel služeb obnovy soustavy;

c) seznam významných uživatelů sítě, kteří jsou odpovědní za to, že jsou na jejich zařízeních implementována opatření, která vyplývají z povinných požadavků stanovených v nařízeních (EU) 2016/631, (EU) 2016/1388 a (EU) 2016/1447 a/nebo z vnitrostátních právních předpisů, a seznam opatření, která mají tito významní uživatelé sítě implementovat, určených provozovateli přenosových soustav podle čl. 11 odst. 4 písm. c) a čl. 23 odst. 4 písm. c);

d) seznam významných uživatelů sítě s vysokou prioritou uvedený v čl. 11 odst. 4 písm. d) a čl. 23 odst. 4 písm. d) nebo zásady použité k jejich vymezení a podmínky pro vypnutí uživatelů sítě s vysokou prioritou a obnovení jejich napájení, ledaže jsou vymezeny vnitrostátními právními předpisy členských států;

e) pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností v souladu s čl. 36 odst. 1;

f) zvláštní pravidla pro zúčtování odchylek a zúčtování týkající se regulační energie v případě pozastavení tržních činností v souladu s čl. 39 odst. 1;

g) plán zkoušek v souladu s čl. 43 odst. 2.

3.  Stanoví-li tak členský stát, mohou být návrhy podle odst. 2 písm. a) až d) a g) předloženy ke schválení jinému subjektu, než je regulační orgán. Regulační orgány a subjekty určené členskými státy podle tohoto odstavce rozhodnou o návrzích podle odstavce 2 ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy je provozovatel přenosové soustavy předloží.

4.  Podmínky, za nichž lze působit jako poskytovatel služeb obrany soustavy a poskytovatel služeb obnovy soustavy, se stanoví buď ve vnitrostátním právním rámci, nebo smluvně. V případě smluvního stanovení vypracuje každý provozovatel přenosové soustavy do 18. prosince 2018 návrh příslušných podmínek, v němž se vymezí přinejmenším:

a) vlastnosti služby, která má být poskytována;

b) možnosti a podmínky agregace a

c) jedná-li se o poskytovatele služeb obnovy soustavy, cílové zeměpisné rozložení zdrojů energie se schopností startu ze tmy a ostrovního provozu.

5.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí regulační orgán nebo subjekt určený členským státem o plánu obrany soustavy zpracovaném podle článku 11 a plánu obnovy soustavy zpracovaném podle článku 23 nebo alespoň o následujících prvcích těchto plánů:

a) cílech plánu obrany soustavy a plánu obnovy včetně jevů, které mají postihnout, nebo situací, které se mají vyřešit;

b) podmínkách pro aktivaci opatření obsažených v plánu obrany soustavy a plánu obnovy;

c) zdůvodnění každého opatření, které vysvětluje, jak opatření přispívá k cílům plánu obrany soustavy a plánu obnovy, a o straně odpovědné za implementaci uvedených opatření a

d) lhůtách stanovených podle článků 11 a 23 pro implementaci opatření.

6.  Pokud toto nařízení od provozovatele přenosové soustavy vyžaduje nebo mu povoluje, aby upřesnil, stanovil či odsouhlasil požadavky, podmínky či metodiky, které nepodléhají schválení podle odstavce 2, mohou členské státy vyžadovat, aby je nejprve schválil regulační orgán, subjekt určený členským státem nebo jiné příslušné orgány členských států.

7.  Pokud se provozovatel přenosové soustavy domnívá, že je nutné změnit dokumenty schválené v souladu s odstavcem 3, uplatní se na navrhovanou změnu požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5. Provozovatelé přenosových soustav, kteří navrhují změnu, zohlední v nezbytných případech legitimní očekávání vlastníků výroben elektřiny, vlastníků odběrných elektrických zařízení a dalších zúčastněných stran, a to na základě původně stanovených či dohodnutých požadavků či metodik.

8.  Kterákoli strana si může na příslušného provozovatele soustavy či provozovatele přenosové soustavy stěžovat v souvislosti s povinnostmi či rozhodnutími těchto provozovatelů podle tohoto nařízení a může stížnost postoupit regulačnímu orgánu, který jakožto orgán pro urovnávání sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců od přijetí stížnosti. Tuto lhůtu je možné o dva měsíce prodloužit, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu je závazné, pokud není případně zrušeno v rámci odvolání.

Článek 5

Konzultace a koordinace

1.  Pokud toto nařízení stanoví, že provozovatel přenosové soustavy musí konzultovat dotčené strany v otázce opatření, které vymezí v předstihu před reálným časem nebo v reálném čase, použije se tento postup:

a) provozovatel přenosové soustavy naváže kontakt alespoň se stranami, které musí být podle příslušných článků tohoto nařízení konzultovány;

b) provozovatel přenosové soustavy vysvětlí důvody a cíl konzultace a rozhodnutí, které musí přijmout;

c) provozovatel přenosové soustavy shromáždí od stran uvedených v písmeni a) veškeré náležité informace a jejich posouzení;

d) provozovatel přenosové soustavy náležitě zohlední názory, situace a omezení konzultovaných stran;

e) před přijetím rozhodnutí provozovatel přenosové soustavy vysvětlí konzultovaným stranám důvody, proč se jejich názory řídí, či nikoli.

2.  Pokud toto nařízení stanoví, že provozovatel přenosové soustavy musí koordinovat provádění souboru opatření v reálném čase s větším počtem stran, použije se tento postup:

a) provozovatel přenosové soustavy naváže kontakt alespoň se stranami, s nimiž musí podle příslušných článků tohoto nařízení provádět koordinaci v reálném čase;

b) provozovatel přenosové soustavy vysvětlí důvody a cíl koordinace a opatření, která mají být přijata;

c) provozovatel přenosové soustavy připraví prvotní návrh opatření, která má každá ze stran přijmout;

d) provozovatel přenosové soustavy shromáždí od stran uvedených v písmeni a) veškeré náležité informace a jejich posouzení;

e) provozovatel přenosové soustavy vypracuje konečný návrh opatření, která má každá ze stran přijmout, přičemž náležitě zohlední názory, situace a omezení dotčených stran a stanoví lhůtu, v níž mohou strany vyjádřit s opatřeními, která provozovatel přenosové soustavy navrhl, nesouhlas;

f) pokud dotčené strany nejsou proti provedení opatření navržených provozovatelem přenosové soustavy, každá ze stran včetně provozovatele přenosové soustavy opatření v souladu s návrhem provede;

g) pokud jedna či více stran opatření navržená provozovatelem přenosové soustavy ve stanovené lhůtě odmítnou, provozovatel přenosové soustavy postoupí navržené opatření k rozhodnutí příslušnému orgánu společně se zdůvodněním a cíli opatření, které provozovatel přenosové soustavy navrhl, a posouzením a postojem stran;

h) pokud návrh nelze postoupit příslušnému orgánu v reálném čase, provozovatel přenosové soustavy zahájí rovnocenné opatření, které má na strany, jež navržené opatření odmítly vykonat, co nejmenší nebo nulový dopad.

3.  Kterákoli strana může opatření navržená v reálném čase provozovatelem přenosové soustavy v rámci koordinačního postupu podle odstavce 2 odmítnout provést, pokud zdůvodní, že by navrhovaným opatřením bylo porušeno jedno či několik technických a právních omezení, omezení týkajících se osobní bezpečnosti či bezpečnostních omezení.

Článek 6

Regionální koordinace

1.  Při zpracovávání plánu obrany soustavy podle článku 11 a plánu obnovy podle článku 23 nebo při přezkumu plánu obrany soustavy podle článku 50 a plánu obnovy podle článku 51 každý provozovatel přenosové soustavy zaručí, aby byla alespoň následující opatření konzistentní s odpovídajícími opatřeními zahrnutými v plánech provozovatelů přenosových soustav, kteří působí v jeho synchronně propojené oblasti, a v plánech sousedních provozovatelů přenosových soustav, kteří patří do jiné synchronně propojené oblasti:

a) vzájemná pomoc a koordinace provozovatelů přenosových soustav při nouzovém stavu podle článku 14;

b) postupy řízení frekvence podle článků 18 a 28, vyjma stanovení cílové frekvence v případě strategie obnovení napájení vlastními zdroji před opětovným přifázováním k propojené přenosové soustavě;

c) postup poskytnutí činného výkonu podle článku 21;

d) strategie obnovení napájení ze sousední soustavy podle článku 27.

2.  Posouzení konzistentnosti plánu obrany soustavy a plánu obnovy v souladu s odstavcem 1 zahrnuje tyto úkony:

a) výměnu informací a údajů o opatřeních uvedených v odstavci 1 mezi dotčenými provozovateli přenosových soustav;

b) určení neslučitelných prvků opatření uvedených v odstavci 1 v plánech zúčastněných provozovatelů přenosových soustav;

c) určení případných hrozeb pro bezpečnost provozu v regionu pro výpočet kapacity. Tyto hrozby zahrnují mimo jiné regionální poruchy se společnou příčinou, které mají významný dopad na přenosové soustavy zúčastněných provozovatelů přenosových soustav;

d) posouzení účinnosti opatření uvedených v odstavci 1, která jsou specifikována v plánech obrany soustavy a plánech obnovy zúčastněných provozovatelů s cílem řídit možné hrozby uvedené v písmeni c);

e) konzultaci s regionálními bezpečnostními koordinátory s cílem posoudit konzistentnost opatření uvedených v odstavci 1 v rámci celé dotčené synchronně propojené oblasti;

f) identifikaci opatření ke zmírnění dopadů v případě, že plány obrany soustavy a plány obnovy zúčastněných provozovatelů přenosových soustav obsahují neslučitelné prvky, nebo v případě, že opatření v plánech obrany soustavy a plánech obnovy zúčastněných provozovatelů chybějí.

3.  Do 18. prosince 2018 předloží každý provozovatel přenosové soustavy opatření podle odstavce 1 příslušnému regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi, respektive koordinátorům ustaveným podle článku 77 nařízení (EU) 2017/1485. Ve lhůtě tří měsíců od předložení opatření musí koordinátor, respektive koordinátoři na základě kritérií stanovených v odstavci 2 vypracovat technickou zprávu o konzistentnosti těchto opatření. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby byli k dispozici koordinátorovi, respektive koordinátorům k asistenci při sestavování zprávy jeho vlastní kvalifikovaní odborníci.

4.  Technickou zprávu podle odstavce 3 musí regionální bezpečnostní koordinátor, respektive koordinátoři neprodleně předat všem zúčastněným provozovatelům přenosových soustav; ti ji předají příslušným regulačním orgánům a pro účely článku 52 síti ENTSO pro elektřinu.

5.  Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity se dohodnou na prahové hodnotě, při jejímž překročení je dopad opatření jednoho či více provozovatelů přenosových soustav v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy na ostatní provozovatele v regionu pro výpočet kapacity považován za významný.

Článek 7

Veřejné konzultace

1.  Příslušní provozovatelé přenosových soustav vedou konzultace se zúčastněnými stranami včetně příslušných orgánů každého členského státu ohledně návrhů, které podléhají schválení v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a), b), e), f) a g). Konzultace trvají nejméně jeden měsíc.

2.  Než příslušní provozovatelé přenosových soustav předloží pracovní verzi návrhu, náležitě zohlední názory zúčastněných stran, které vzešly z konzultací. Ve všech případech musí být předloženo řádné odůvodnění, proč názory zúčastněných stran byly či nebyly zohledněny; toto odůvodnění se včas zveřejní před zveřejněním návrhu nebo současně s ním.

Článek 8

Úhrada nákladů

1.  Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2.  Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 9

Povinnost mlčenlivosti

1.  Na veškeré důvěrné informace přijímané, vyměňované nebo předávané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2.  Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, na které se vztahuje toto nařízení.

3.  Žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4.  Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahují vnitrostátní nebo právní předpisy Unie, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 10

Dohoda s provozovateli přenosových soustav, na které se toto nařízení nevztahuje

Zahrnuje-li synchronně propojená oblast provozovatele přenosových soustav z Unie i ze třetích zemí, všichni provozovatelé přenosových soustav z Unie v této synchronně propojené oblasti se vynasnaží uzavřít do 18. června 2019 s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí, kteří nejsou vázáni tímto nařízením, dohodu vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustavy a obsahující ujednání, která zajistí, aby provozovatelé ze třetích zemí plnili povinnosti stanovené tímto nařízením.



KAPITOLA II

PLÁN OBRANY SOUSTAVY



ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 11

Zpracování plánu obrany soustavy

1.  Do 18. prosince 2018 zpracuje každý provozovatel přenosové soustavy plán obrany soustavy, a to po konzultaci s příslušnými provozovateli distribučních soustav, významnými uživateli sítě, národními regulačními orgány nebo subjekty uvedenými v čl. 4 odst. 3, sousedními provozovateli přenosových soustav a ostatními provozovateli přenosových soustav ve své synchronně propojené oblasti.

2.  Při zpracovávání plánu obrany soustavy každý provozovatel přenosové soustavy zohlední alespoň tyto prvky:

a) limity provozní bezpečnosti stanovené v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2017/1485;

b) chování a schopnosti spotřeby a výroby v synchronně propojené oblasti;

c) zvláštní potřeby významných uživatelů sítě s vysokou prioritou, jejichž seznam byl sestaven podle odst. 4 písm. d), a

d) vlastnosti své přenosové soustavy a soustav nižších napětí provozovatelů distribučních soustav.

3.  Plán obrany soustavy obsahuje alespoň tato ustanovení:

a) podmínky, za nichž je plán obrany soustavy aktivován, a to v souladu s článkem 13;

b) pokyny plánu obrany soustavy, které vydá provozovatel přenosové soustavy, a

c) opatření, na něž se vztahuje konzultace či koordinace určených stran v reálném čase.

4.  Plán obrany soustavy obsahuje zejména tyto prvky:

a) seznam opatření, která má provozovatel přenosové soustavy implementovat na svých zařízeních;

b) seznam opatření, která mají implementovat provozovatelé distribučních soustav, a seznam provozovatelů distribučních soustav, kteří odpovídají za implementaci uvedených opatření na svých zařízeních;

c) seznam významných uživatelů sítě, kteří jsou odpovědní za to, že jsou na jejich zařízeních implementována opatření, jež vyplývají z povinných požadavků stanovených v nařízeních (EU) 2016/631, (EU) 2016/1388 a (EU) 2016/1447 nebo z vnitrostátních právních předpisů, a seznam opatření, která mají uvedení významní uživatelé sítě implementovat;

d) seznam významných uživatelů sítě s vysokou prioritou a podmínky jejich vypnutí a

e) lhůty pro implementaci každého opatření uvedeného v plánu obrany soustavy.

5.  Plán obrany soustavy obsahuje alespoň následující technická a organizační opatření uvedená v oddíle 2 kapitoly II:

a) schémata ochrany soustavy včetně alespoň:

i) schématu automatické regulace při podfrekvenci v souladu s článkem 15;

ii) schématu automatické regulace při nadfrekvenci v souladu s článkem 16 a

iii) schématu automatických opatření proti napěťovému kolapsu v souladu s článkem 17;

b) postupy plánu obrany soustavy včetně alespoň:

i) postupu řízení odchylky frekvence v souladu s článkem 18;

ii) postupu řízení odchylky napětí v souladu s článkem 19;

iii) postupu řízení toků výkonu v souladu s článkem 20;

iv) postupu poskytnutí činného výkonu v souladu s článkem 21 a

v) postupu manuálního odpojení poptávky v souladu s článkem 22.

6.  Opatření v plánu obrany soustavy se řídí těmito zásadami:

a) mají minimální dopad na uživatele soustavy;

b) jsou ekonomicky efektivní;

c) aktivují se pouze opatření, která jsou nezbytná, a

d) nezpůsobí v přenosové soustavě provozovatele přenosové soustavy nebo v propojených přenosových soustavách nouzový stav nebo stav blackoutu.

Článek 12

Implementace plánu obrany soustavy

1.  Do 18. prosince 2019 musí každý provozovatel přenosové soustavy implementovat ta opatření obsažená v plánu obrany soustavy, která mají být implementována v přenosové soustavě. Poté implementovaná opatření udržuje.

2.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí provozovatele distribučních soustav, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, o opatřeních – včetně lhůt pro jejich implementaci –, která mají být implementována na:

a) zařízeních provozovatelů distribučních soustav podle čl. 11 odst. 4 nebo

b) zařízeních významných uživatelů sítě určených podle čl. 11 odst. 4, kteří jsou připojeni k jejich distribučním soustavám, nebo

c) zařízeních poskytovatelů služeb obrany soustavy, kteří jsou připojeni k jejich distribučním soustavám, nebo

d) zařízeních provozovatelů distribučních soustav připojených k jejich distribučním soustavám.

3.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí významné uživatele sítě určené podle čl. 11 odst. 4 písm. c) nebo poskytovatele služeb obrany soustavy, kteří jsou přímo připojeni k jeho přenosové soustavě, o opatřeních, která mají být implementována na jejich zařízeních, včetně lhůt pro jejich implementaci.

4.  Pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí přímo významné uživatele sítě určené podle čl. 11 odst. 4 písm. c), poskytovatele služeb obrany soustavy nebo provozovatele distribučních soustav připojené k distribučním soustavám o opatřeních, která mají být implementována na jejich zařízeních, včetně lhůt pro jejich implementaci. O tom, že je uvědomil, informuje dotčeného provozovatele distribuční soustavy.

5.  Pokud provozovatel přenosové soustavy uvědomí provozovatele distribuční soustavy v souladu s odstavcem 2, provozovatel distribuční soustavy pak následně neprodleně uvědomí významné uživatele sítě, poskytovatele služeb obrany soustavy a provozovatele distribučních soustav připojené k jeho distribuční soustavě o opatřeních obsažených v plánu obrany soustavy, která musí na svých zařízeních implementovat, a o lhůtách pro jejich implementaci.

6.  Každý provozovatel distribuční soustavy, významný uživatel sítě a poskytovatel služeb obrany soustavy, který byl uvědomen o opatřeních, musí:

a) implementovat oznámená opatření nejpozději do 12 měsíců od data, kdy byl o opatřeních uvědomen;

b) potvrdit implementaci opatření oznamujícímu provozovateli soustavy a ten v případě, že není provozovatelem přenosové soustavy, musí uvědomit o potvrzení provozovatele přenosové soustavy, a

c) udržovat opatření implementovaná na svých zařízeních.

Článek 13

Aktivace plánu obrany soustavy

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje postupy uvedené v plánu obrany soustavy podle čl. 11 odst. 5 písm. b) v koordinaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě určenými podle čl. 11 odst. 4 a poskytovateli služeb obrany soustavy.

2.  Kromě automaticky aktivovaných schémat uvedených v plánu obrany soustavy podle čl. 11 odst. 5 písm. a) každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje postupy uvedené v plánu obrany soustavy, jestliže:

a) se soustava nachází v nouzovém stavu podle kritérií stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1485 a k dispozici nejsou žádná nápravná opatření, jejichž prostřednictvím by bylo možné vrátit soustavu do normálního stavu, nebo

b) bezpečnost provozu přenosové soustavy vyžaduje, na základě analýzy bezpečnosti provozu, kromě dostupných nápravných opatření aktivaci opatření obsažených v plánu obrany soustavy podle čl. 11 odst. 5.

3.  Každý provozovatel distribuční soustavy a každý významný uživatel sítě určený podle čl. 11 odst. 4, jakož i poskytovatel služeb obrany soustavy bez zbytečného odkladu provede pokyny plánu obrany soustavy vydané provozovatelem přenosové soustavy podle čl. 11 odst. 3 písm. c), a to v souladu s postupy uvedenými v plánu obrany soustavy stanovenými v čl. 11 odst. 5 písm. b).

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje postupy svého plánu obrany soustavy uvedené v čl. 11 odst. 5 písm. b), které mají významný přeshraniční dopad, v koordinaci s dotčenými provozovateli přenosových soustav.

Článek 14

Vzájemná pomoc a koordinace provozovatelů přenosových soustav při nouzovém stavu

1.  Na žádost provozovatele přenosové soustavy, který se nachází v nouzovém stavu, poskytne každý provozovatel přenosové soustavy žádajícímu provozovateli prostřednictvím propojovacího vedení veškerou možnou pomoc, pokud tato pomoc nezpůsobí v jeho přenosové soustavě nebo v propojených přenosových soustavách nouzový stav nebo stav blackoutu.

2.  Je-li třeba poskytnout pomoc prostřednictvím propojovacího vedení stejnosměrného proudu, může pomoc sestávat z provedení následujících opatření, a to s ohledem na technické vlastnosti a schopnost vysokonapěťové stejnosměrné soustavy:

a) opatření manuální regulace přenášeného činného výkonu s cílem pomoci provozovateli přenosové soustavy, který se nachází v nouzovém stavu, uvést toky výkonu zpět do limitů provozní bezpečnosti nebo uvést frekvenci v sousední synchronně propojené oblasti do limitů frekvence soustavy pro výstražný stav definovaných podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1485;

b) automatické regulace přenášeného činného výkonu na základě signálů a kritérií stanovených v článku 13 nařízení (EU) 2016/1447;

c) automatické regulace frekvence podle článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/1447 v případě ostrovního provozu;

d) regulace napětí a jalového výkonu podle článku 24 nařízení (EU) 2016/1447 a

e) jakéhokoli dalšího vhodného opatření.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy může přistoupit k manuálnímu vypnutí jakéhokoli prvku přenosové soustavy, který má významný přeshraniční dopad, včetně propojovacího vedení, jsou-li splněny tyto požadavky:

a) provozovatel přenosové soustavy koordinuje své kroky se sousedními provozovateli přenosových soustav a

b) toto opatření nezpůsobí ve zbývající části propojené přenosové soustavy nouzový stav nebo stav blackoutu.

4.  Bez ohledu na odstavec 3 může provozovatel přenosové soustavy manuálně a bez koordinace vypnout jakýkoli prvek přenosové soustavy, který má významný přeshraniční dopad, včetně propojovacího vedení, a to za výjimečných okolností, které naznačují, že dochází k překračování limitů provozní bezpečnosti, aby zabránil ohrožení bezpečnosti pracovníků nebo poškození vybavení. Do 30 dnů po této mimořádné události vyhotoví provozovatel přenosové soustavy zprávu přinejmenším v anglickém jazyce, v níž podrobně popíše důvody, implementaci a dopad tohoto opatření, a předloží ji příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES a sousedním provozovatelům přenosových soustav a zpřístupní významně ovlivněným uživatelům sítě.



ODDÍL 2

Opatření obsažená v plánu obrany soustavy

Článek 15

Schéma automatické regulace při podfrekvenci

1.  Schéma automatické regulace při podfrekvenci v plánu obrany soustavy zahrnuje automatické frekvenční odlehčování a stanovení omezeného frekvenčně závislého režimu při podfrekvenci v oblasti řízení výkonové rovnováhy a frekvence daného (dále jen „oblast LFC“) provozovatele přenosové soustavy.

2.  Při zpracování plánu obrany soustavy každý provozovatel přenosové soustavy zajistí před aktivací automatického frekvenčního odlehčování aktivaci omezeného frekvenčně závislého režimu při podfrekvenci, pokud to rychlost změny frekvence umožňuje.

3.  Před aktivací automatického frekvenčního odlehčování každý provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy určený podle čl. 11 odst. 4 dohlédne na to, aby se jednotky pro skladování energie, které pracují v režimu zatížení připojeného k jeho soustavě:

a) automaticky přepnuly do režimu dodávky, a to v době a při zadané hodnotě činného výkonu stanovených provozovatelem přenosové soustavy v plánu obrany soustavy, nebo

b) pokud se jednotka pro skladování energie není schopna přepnout v době stanovené provozovatelem přenosové soustavy v plánu obrany soustavy, jednotka pro skladování energie, která pracuje v režimu zatížení, se automaticky odpojí.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy ve svém plánu obrany soustavy stanoví prahové hodnoty frekvence, při jejichž dosažení dojde k automatickému přepnutí či odpojení jednotek pro skladování energie. Tyto prahové hodnoty frekvence jsou nižší než limit frekvence soustavy definovaný pro nouzový stav v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1485 nebo jsou tomuto limitu rovné a jsou vyšší než limit frekvence pro počáteční povinnou úroveň pro odpojení poptávky stanovený v příloze.

5.  Každý provozovatel přenosové soustavy navrhne automatické frekvenční odlehčování v souladu s parametry pro odlehčování sítě v reálném čase, které jsou stanoveny v příloze. To zahrnuje odpojení poptávky při různých frekvencích od „počáteční povinné úrovně“ po „konečnou povinnou úroveň“ v rámci dovolené tolerance, přičemž musí být dodrženy minimální počet a maximální velikost kroků. Dovolená tolerance označuje maximální dovolenou odchylku vzájemně započtené poptávky, jež má být odpojena, od cílového objemu vzájemně započtené poptávky, která má být odpojena při dané frekvenci, vypočtenou lineární interpolací mezi počáteční a konečnou povinnou úrovní. Dovolená tolerance neumožňuje odpojit méně vzájemně započtené poptávky, než je objem vzájemně započtené poptávky, který má být odpojen na počáteční povinné úrovni. Krok nelze za takový považovat, jestliže není při dosažení tohoto kroku odpojena žádná vzájemně započtená poptávka.

6.  Každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nainstaluje relé nutná k frekvenčnímu odlehčování, a to alespoň s ohledem na chování zatížení a rozptýlenou výrobu elektřiny.

7.  Při implementaci automatického frekvenčního odlehčování podle oznámení uvedeného v čl. 12 odst. 2 každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy:

a) zamezí tomu, aby záměrně stanovil časové zpoždění k provoznímu času relé a vypínačů;

b) minimalizuje odpojení výrobních modulů, zejména těch, které poskytují setrvačnost, a

c) omezí riziko, že aktivace způsobí odchylky v tocích výkonu a odchylky v napětí překračující limity provozní bezpečnosti.

Pokud provozovatel distribuční soustavy nemůže splnit požadavky uvedené v písmenech b) a c), uvědomí o tom provozovatele přenosové soustavy a navrhne, který z obou požadavků se použije. O tom, které požadavky se použijí, rozhodne provozovatel přenosové soustavy po konzultaci s provozovatelem distribuční soustavy na základě společné analýzy nákladů a přínosů.

8.  Automatické frekvenční odlehčování v plánu obrany soustavy může umožnit odpojení vzájemně započtené poptávky na základě gradientu frekvence, pokud:

a) je aktivován pouze:

i) v případě, že je odchylka frekvence vyšší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a gradient frekvence je vyšší než gradient vytvořený referenční událostí;

ii) dokud frekvence nedosáhne frekvence počáteční povinné úrovně pro odpojení poptávky;

b) vyhovuje požadavkům přílohy a

c) je nezbytný a odůvodněný pro účinné zachování bezpečnosti provozu.

9.  Jestliže automatické frekvenční odlehčování v plánu obrany soustavy zahrnuje odpojení vzájemně započtené poptávky na základě gradientu frekvence podle odstavce 8, provozovatel přenosové soustavy do 30 dnů po jeho implementaci předloží národnímu regulačnímu orgánu zprávu, v níž podrobně popíše důvody, implementaci a dopad tohoto opatření.

10.  Provozovatel přenosové soustavy může do automatického frekvenčního odlehčování v plánu obrany soustavy zařadit další kroky pro odpojení vzájemně započtené poptávky až po konečnou povinnou úroveň odlehčení stanovenou v příloze.

11.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn implementovat dodatečná schémata ochrany soustavy, která se spustí při frekvenci nižší nebo rovné konečné povinné úrovni odlehčení, a která mají urychlit proces obnovy. Provozovatel přenosové soustavy zaručí, že tato dodatečná schémata frekvenci dále nezhorší.

Článek 16

Schéma automatické regulace při nadfrekvenci

1.  Schéma automatické regulace při nadfrekvenci v plánu obrany soustavy automaticky snižuje celkový činný výkon dodávaný do každé oblasti LFC.

2.  Po konzultaci s ostatními provozovateli přenosových soustav ve své synchronně propojené oblasti každý provozovatel přenosové soustavy stanoví následující parametry svého schématu automatické regulace při nadfrekvenci:

a) prahové hodnoty frekvence pro aktivaci schématu a

b) poměr snížení dodávaného činného výkonu.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy navrhne schéma automatické regulace při nadfrekvenci s ohledem na schopnosti výrobních modulů a jednotek pro skladování energie ve své oblasti LFC, pokud jde o omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci. Pokud omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci neexistuje nebo nestačí ke splnění požadavků stanovených v odst. 2 písm. a) a b), každý provozovatel přenosové soustavy ve své oblasti LFC zavede dodatečné postupné lineární odpojování výroby. Provozovatel přenosové soustavy stanoví maximální velikost kroků pro odpojení výrobních modulů a/nebo vysokonapěťových stejnosměrných soustav, a to po konzultaci s ostatními provozovateli přenosových soustav ve své synchronně propojené oblasti.

Článek 17

Schéma automatických opatření proti napěťovému kolapsu

1.  Schéma automatických opatření proti napěťovému kolapsu v plánu obrany soustavy může zahrnovat jedno či více z následujících schémat v závislosti na tom, jaké výsledky bude mít posouzení bezpečnosti soustavy provozovatelem přenosové soustavy:

a) schéma podpěťového odlehčování podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388;

b) schéma blokování přepínače odboček transformátoru pod zatížením podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1388 a

c) schémata ochrany soustavy pro řešení napěťových problémů.

2.  Pokud posouzení podle odstavce 1 neprokáže, že implementace schématu blokování přepínače odboček transformátoru pod zatížením není nezbytná k tomu, aby se zabránilo napěťovému kolapsu v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, stanoví provozovatel přenosové soustavy podmínky, za nichž se přepínač odboček transformátoru pod zatížením v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1388 zablokuje, a to přinejmenším včetně:

a) metody blokování (místně či dálkově z dispečerského pracoviště);

b) prahové hodnoty úrovně napětí v místě připojení;

c) směru toku jalového výkonu a

d) maximální doby, která uplyne mezi zjištěním prahové hodnoty a zablokováním.

Článek 18

Postup řízení odchylek frekvence

1.  Postup řízení odchylek frekvence obsažený v plánu obrany soustavy obsahuje soubor opatření k řízení odchylky frekvence přesahující limity frekvence definované pro výstražný stav v čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1485. Postup řízení odchylek frekvence je v souladu s postupy, které jsou stanoveny pro nápravná opatření, jež je třeba řídit koordinovaně v souladu s čl. 78 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1485, a splňuje alespoň tyto požadavky:

a) snížení výroby je menší než snížení zatížení při podfrekvenci a

b) snížení výroby je větší než snížení zatížení při nadfrekvenci.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy změní provozní režim (mód) svého regulátoru výkonové rovnováhy a frekvence (LFC), aby zabránil zasahování do manuální aktivace či deaktivace činného výkonu, jak stanoví odstavce 3 a 5.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit zadanou hodnotu činného výkonu, kterou musí každý významný uživatel sítě určený podle čl. 11 odst. 4 písm. c) udržovat, pokud tato hodnota splňuje technická omezení významného uživatele sítě. Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit zadanou hodnotu činného výkonu, kterou musí každý poskytovatel služeb obrany soustavy udržovat, pokud se na něj toto opatření podle podmínek uvedených v čl. 4 odst. 4 vztahuje a zadaná hodnota respektuje technická omezení poskytovatele služeb obrany soustavy. Významní uživatelé sítě a poskytovatelé služeb obrany soustavy bez zbytečného odkladu splní pokyny vydané provozovatelem přenosové soustavy buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav, a setrvají v daném stavu, dokud nebudou vydány další pokyny. Jsou-li pokyny vydány přímo, provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného odkladu informuje příslušné provozovatele distribučních soustav.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn odpojit významné uživatele sítě a poskytovatele služeb obrany soustavy, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav. Významní uživatelé sítě a poskytovatelé služeb obrany soustavy zůstanou odpojeni, dokud nebudou vydány další pokyny. Jsou-li významní uživatelé sítě odpojeni přímo, provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného odkladu informuje příslušné provozovatele distribučních soustav. Do 30 dnů po této mimořádné události vyhotoví provozovatel přenosové soustavy zprávu, v níž podrobně popíše důvody, implementaci a dopad tohoto opatření, a předloží ji příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES a zpřístupní významně ovlivněným uživatelům sítě.

5.  Před aktivací automatického frekvenčního odlehčování stanoveného v článku 15 a za předpokladu, že to umožňuje rychlost změny frekvence, každý provozovatel přenosové soustavy buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav aktivuje odezvu na straně poptávky ze strany relevantních poskytovatelů služeb obrany soustavy a:

a) přepne jednotky pro skladování energie, které pracují v režimu zatížení, do režimu dodávky, a to při zadané hodnotě činného výkonu stanovené provozovatelem přenosové soustavy v plánu obrany soustavy, nebo

b) pokud se jednotka pro skladování energie není schopna přepnout dostatečně rychle, aby se stabilizovala frekvence, manuálně tuto jednotku odpojí.

Článek 19

Postup řízení odchylek napětí

1.  Postup řízení odchylek napětí obsažený v plánu obrany soustavy obsahuje soubor opatření k řízení odchylek napětí přesahujících limity provozní bezpečnosti stanovené v článku 25 nařízení (EU) 2017/1485.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit rozsah jalového výkonu nebo rozsah napětí a dát provozovatelům distribučních soustav a významným uživatelům sítě určeným pro toto opatření podle čl. 11 odst. 4 pokyn, aby tento rozsah dodržovali, a to v souladu s články 28 a 29 nařízení (EU) 2017/1485.

3.  Na žádost sousedního provozovatele přenosové soustavy, který se nachází v nouzovém stavu, poskytne každý provozovatel přenosové soustavy k dispozici veškeré kapacity jalového výkonu, které nezpůsobí v jeho přenosové soustavě nouzový stav nebo stav blackoutu.

Článek 20

Postup řízení toků výkonu

1.  Postup řízení toků výkonu obsažený v plánu obrany soustavy obsahuje soubor opatření k řízení toků výkonu mimo limity provozní bezpečnosti stanovené v článku 25 nařízení (EU) 2017/1485.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit zadanou hodnotu činného výkonu, kterou musí každý významný uživatel sítě určený podle čl. 11 odst. 4 písm. c) udržovat, pokud tato hodnota splňuje technická omezení významného uživatele sítě. Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit zadanou hodnotu činného výkonu, kterou musí každý poskytovatel služeb obrany soustavy udržovat, pokud se na něj toto opatření podle podmínek uvedených v čl. 4 odst. 4 vztahuje a zadaná hodnota respektuje technická omezení poskytovatelů služeb obrany soustavy. Významní uživatelé sítě a poskytovatelé služeb obrany soustavy bez zbytečného odkladu splní pokyny vydané provozovatelem přenosové soustavy buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav, a setrvají v daném stavu, dokud nebudou vydány další pokyny. Jsou-li pokyny vydány přímo, provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného odkladu informuje příslušné provozovatele distribučních soustav.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn odpojit významné uživatele sítě a poskytovatele služeb obrany soustavy, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav. Významní uživatelé sítě a poskytovatelé služeb obrany soustavy zůstanou odpojeni, dokud nebudou vydány další pokyny. Jsou-li významní uživatelé sítě odpojeni přímo, provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného odkladu informuje příslušné provozovatele distribučních soustav. Do 30 dnů po této mimořádné události vyhotoví provozovatel přenosové soustavy zprávu, v níž podrobně popíše důvody, implementaci a dopad tohoto opatření, a předloží ji příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES.

Článek 21

Postup poskytnutí činného výkonu

1.  V případě nedostatku přiměřenosti regulační oblasti v denním či vnitrodenním časovém rámci zjištěné podle čl. 107 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1485 a před jakýmkoli případným pozastavením tržních činností podle článku 35 je provozovatel přenosové soustavy oprávněn požádat o poskytnutí činného výkonu, a to:

a) jakéhokoli poskytovatele služeb výkonové rovnováhy, který na žádost provozovatele přenosové soustavy změní svůj stav dostupnosti tak, aby dal k dispozici veškerý svůj činný výkon, pokud již ovšem nebyl tento výkon aktivován prostřednictvím vyrovnávacího trhu, přičemž dodrží svá technická omezení;

b) jakéhokoli významného uživatele sítě ve své oblasti LFC, který dosud provozovateli přenosové soustavy neposkytuje služby výkonové rovnováhy a který na žádost provozovatele přenosové soustavy dá k dispozici svůj veškerý činný výkon, přičemž dodrží svá technická omezení, a

c) ostatní provozovatele přenosových soustav, kteří se nacházejí v normálním nebo výstražném stavu.

2.  Provozovatel přenosové soustavy může aktivovat poskytnutí činného výkonu od poskytovatele služeb výkonové rovnováhy nebo významného uživatele sítě na základě odst. 1 písm. a) a b) pouze tehdy, pokud aktivoval veškeré dostupné nabídky regulační energie, přičemž zohlednil dostupnou kapacitu mezi zónami v okamžiku výskytu nedostatku přiměřenosti regulační oblasti.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy, který obdržel žádost o poskytnutí činného výkonu podle odst. 1 písm. c):

a) poskytne své nesdílené nabídky;

b) je oprávněn aktivovat dostupnou regulační energii, aby odpovídající výkon poskytl žádajícímu provozovateli přenosové soustavy, a

c) je oprávněn požádat o poskytnutí činného výkonu své poskytovatele služeb výkonové rovnováhy a jakékoli významné uživatele sítě ve své oblasti LFC, kteří provozovateli přenosové soustavy dosud neposkytují službu výkonové rovnováhy, aby žádajícímu provozovateli přenosové soustavy odpovídajícím způsobem poskytli činný výkon.

4.  Při aktivaci činného výkonu požadovaného podle odst. 1 písm. c) jsou žádající a požádaný provozovatel přenosové soustavy oprávněni použít:

a) dostupnou kapacitu mezi zónami, je-li aktivace provedena před uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami a pokud není poskytování dotčených kapacit mezi zónami pozastaveno podle článku 35;

b) dodatečnou kapacitu, která může být k dispozici vzhledem ke stavu soustavy v reálném čase, a v takovém případě žádající a požádaný provozovatel přenosové soustavy koordinují své kroky s ostatními významně ovlivněnými provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 6 odst. 5.

5.  Jakmile se dožadovaný a žádající provozovatel přenosové soustavy dohodli na podmínkách poskytnutí činného výkonu, dohodnutý objem činného výkonu a lhůta pro poskytnutí jsou závazné, pokud se přenosová soustava provozovatele přenosové soustavy, který činný výkon poskytuje, nedostane do nouzového stavu nebo stavu blackoutu.

Článek 22

Postup manuálního odpojení poptávky

1.  Kromě opatření stanovených v článcích 18 až 21 může každý provozovatel přenosové soustavy stanovit objem vzájemně započtené poptávky, který má být odpojen manuálně, je-li to nezbytné, aby se zabránilo šíření či zhoršování nouzového stavu, a to buď přímo provozovatelem přenosové soustavy, nebo nepřímo prostřednictvím provozovatelů distribučních soustav. Má-li být poptávka odpojena přímo, provozovatel přenosové soustavy neprodleně informuje příslušné provozovatele distribučních soustav.

2.  Provozovatel přenosové soustavy aktivuje manuální odpojení vzájemně započtené poptávky podle odstavce 1 s cílem:

a) vyřešit přetížení či podpětí nebo

b) vyřešit situace, kdy požádal o poskytnutí činného výkonu podle článku 21, to však nestačí k zachování přiměřenosti v jeho regulační oblasti v denním či vnitrodenním časovém rámci, v souladu s článkem 107 nařízení (EU) 2017/1485, což vyvolává riziko zhoršení frekvence v synchronně propojené oblasti.

3.  Provozovatel přenosové soustavy oznámí provozovatelům distribučních soustav objem vzájemně započtené poptávky stanovený podle odstavce 1, který má být v jejich distribučních soustavách odpojen. Každý provozovatel distribuční soustavy oznámený objem vzájemně započtené poptávky bez zbytečného odkladu odpojí.

4.  Do 30 dnů po této mimořádné události vyhotoví provozovatel přenosové soustavy zprávu, v níž podrobně popíše důvody, implementaci a dopad tohoto opatření, a předloží ji příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES.



KAPITOLA III

PLÁN OBNOVY



ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 23

Zpracování plánu obnovy

1.  Do 18. prosince 2018 zpracuje každý provozovatel přenosové soustavy plán obnovy, a to po konzultaci s příslušnými provozovateli distribučních soustav, významnými uživateli sítě, národními regulačními orgány nebo subjekty uvedenými v čl. 4 odst. 3, sousedními provozovateli přenosových soustav a ostatními provozovateli přenosových soustav v dané synchronně propojené oblasti.

2.  Při zpracovávání plánu obnovy každý provozovatel přenosové soustavy zohlední alespoň tyto prvky:

a) chování a schopnosti spotřeby a výroby;

b) zvláštní potřeby významných uživatelů sítě s vysokou prioritou, jejichž seznam byl sestaven podle odstavce 4, a

c) vlastnosti své soustavy a soustav nižších napětí provozovatelů distribučních soustav.

3.  Plán obnovy obsahuje alespoň tato ustanovení:

a) podmínky, za nichž je plán obnovy aktivován, stanovené v článku 25;

b) pokyny k plánu obnovy, které vydá provozovatel přenosové soustavy, a

c) opatření, na něž se vztahuje konzultace či koordinace určených stran v reálném čase.

4.  Plán obnovy obsahuje zejména tyto prvky:

a) seznam opatření, která má provozovatel přenosové soustavy implementovat na svých zařízeních;

b) seznam opatření, která mají implementovat provozovatelé distribučních soustav, a seznam provozovatelů distribučních soustav, kteří odpovídají za implementaci uvedených opatření na svých zařízeních;

c) seznam významných uživatelů sítě, kteří jsou odpovědní za to, že jsou na jejich zařízeních implementována opatření, jež vyplývají z povinných požadavků stanovených v nařízeních (EU) 2016/631, (EU) 2016/1388 a (EU) 2016/1447 nebo z vnitrostátních právních předpisů, a seznam opatření, která mají uvedení významní uživatelé sítě implementovat;

d) seznam významných uživatelů sítě s vysokou prioritou a příslušné podmínky vypnutí a obnovení napájení;

e) seznam rozvoden, které jsou důležité pro postupy v plánu obnovy;

f) počet zdrojů energie v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, které jsou nutné k obnovení napájení jeho soustavy v rámci strategie obnovení napájení vlastními zdroji se schopností startu ze tmy, schopností rychlého opětovného přifázování (prostřednictvím provozu na vlastní spotřebu) a schopností ostrovního provozu, a

g) lhůty pro implementaci každého z uvedených opatření.

5.  Plán obnovy obsahuje alespoň následující technická a organizační opatření uvedená v kapitole III:

a) postup obnovení napájení v souladu s oddílem 2;

b) postup řízení frekvence v souladu s oddílem 3 a

c) postup opětovného přifázování v souladu s oddílem 4.

6.  Opatření v plánu obnovy se řídí těmito zásadami:

a) mají minimální dopad na uživatele soustavy;

b) jsou ekonomicky efektivní;

c) aktivují se pouze opatření, která jsou nezbytná, a

d) tato opatření nezpůsobí v propojených přenosových soustavách nouzový stav nebo stav blackoutu.

Článek 24

Implementace plánu obnovy

1.  Do 18. prosince 2019 musí každý provozovatel přenosové soustavy implementovat ta opatření obsažená v jeho plánu obnovy, která mají být implementována v přenosové soustavě. Poté implementovaná opatření udržuje.

2.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí provozovatele distribučních soustav, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, o opatřeních – včetně lhůt pro jejich implementaci –, která mají být implementována na:

a) zařízeních provozovatelů distribučních soustav podle čl. 23 odst. 4 a

b) zařízeních významných uživatelů sítě určených podle čl. 23 odst. 4, kteří jsou připojeni k jejich distribučním soustavám, a

c) zařízeních poskytovatelů služeb obnovy soustavy, kteří jsou připojeni k jejich distribučním soustavám, a

d) zařízeních provozovatelů distribučních soustav připojených k jejich distribučním soustavám.

3.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy uvědomí významné uživatele sítě určené podle čl. 23 odst. 4 a poskytovatele služeb obnovy soustavy, kteří jsou přímo připojeni k jeho přenosové soustavě, o opatřeních, která mají být implementována na jejich zařízeních, včetně lhůt pro jejich implementaci podle čl. 23 odst. 4 písm. g).

4.  Pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, provozovatel přenosové soustavy uvědomí přímo významné uživatele sítě určené podle čl. 23 odst. 4 a poskytovatele služeb obnovy soustavy a provozovatele distribučních soustav připojené k distribučním soustavám a o tom, že je uvědomil, informuje také dotčeného provozovatele distribuční soustavy.

5.  Pokud provozovatel přenosové soustavy uvědomí provozovatele distribuční soustavy v souladu s odstavcem 2, provozovatel distribuční soustavy pak následně neprodleně uvědomí významné uživatele sítě, poskytovatele služeb obnovy soustavy a provozovatele distribuční soustavy připojené k jeho distribuční soustavě o opatřeních obsažených v plánu obnovy, která musí implementovat na svých zařízeních, a to včetně lhůt pro jejich implementaci podle čl. 23 odst. 4 písm. g).

6.  Každý provozovatel distribuční soustavy, významný uživatel sítě a poskytovatel služeb obnovy soustavy, který byl uvědomen o opatřeních, musí:

a) implementovat oznámená opatření nejpozději do 12 měsíců od data, kdy byl o opatřeních uvědomen;

b) potvrdit implementaci opatření oznamujícímu provozovateli soustavy a ten v případě, že není provozovatelem přenosové soustavy, musí uvědomit provozovatele přenosové soustavy, a

c) udržovat opatření implementovaná na svých zařízeních.

Článek 25

Aktivace plánu obnovy

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje postupy v plánu obnovy, a to v koordinaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě určenými podle čl. 23 odst. 4 a s poskytovateli služeb obnovy soustavy, a to v těchto případech:

a) jestliže se soustava nachází v nouzovém stavu v souladu s kritérii uvedenými v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1485, jakmile je soustava stabilizována po aktivaci opatření obsažených v plánu obrany soustavy, nebo

b) jestliže v soustavě nastane stav blackoutu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1485.

2.  Během obnovy soustavy každý provozovatel přenosové soustavy určí a sleduje:

a) rozsah a hranice elektrického ostrova nebo elektrických ostrovů, do nichž patří jeho regulační oblast;

b) provozovatele přenosové soustavy, s nimiž sdílí elektrický ostrov nebo elektrické ostrovy, a

c) dostupné zálohy činného výkonu ve své regulační oblasti.

3.  Každý provozovatel distribuční soustavy a významný uživatel sítě určený podle čl. 23 odst. 4, jakož i poskytovatel služeb obnovy soustavy bez zbytečného odkladu provede pokyny v plánu obnovy vydané provozovatelem přenosové soustavy podle čl. 23 odst. 3 písm. b), a to v souladu s postupy v plánu obnovy.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje ve svém plánu obnovy v koordinaci s dotčenými provozovateli přenosových soustav ty postupy, které mají významný přeshraniční dopad.



ODDÍL 2

Obnovení napájení

Článek 26

Postup obnovení napájení

1.  Postup obnovení napájení obsažený v plánu obnovy obsahuje soubor opatření, která provozovateli přenosové soustavy umožňují uplatnit:

a) strategii obnovení napájení ze sousední soustavy a

b) strategii obnovení napájení vlastními zdroji.

2.  Pokud jde o strategii obnovení napájení vlastními zdroji, postup obnovení napájení obsahuje přinejmenším opatření pro:

a) řízení odchylek napětí a frekvence v důsledku obnovování napájení;

b) sledování a řízení ostrovního provozu a

c) opětovné přifázování oblastí s ostrovním provozem.

Článek 27

Aktivace postupu obnovení napájení

1.  Při aktivaci postupu obnovení napájení každý provozovatel přenosové soustavy stanoví strategii, která se má uplatnit, a to s ohledem na:

a) dostupnost zdrojů schopných obnovení napájení v jeho regulační oblasti;

b) očekávanou dobu trvání a rizika možných strategií obnovení napájení;

c) stav energetických soustav;

d) stav přímo připojených soustav včetně alespoň stavu propojovacích vedení;

e) seznam významných uživatelů sítě s vysokou prioritou podle čl. 23 odst. 4 a

f) možnost kombinovat strategii obnovení napájení ze sousední soustavy se strategií obnovení napájení vlastními zdroji.

2.  Při uplatnění strategie obnovení napájení ze sousední soustavy každý provozovatel přenosové soustavy řídí připojení zatížení a výroby s cílem regulovat frekvenci tak, aby dosáhl jmenovité frekvence s maximální přípustnou odchylkou rovnající se maximální odchylce frekvence za ustáleného stavu. Každý provozovatel přenosové soustavy dodržuje podmínky pro připojování spotřeby a výroby stanovené frekvenčním leaderem, byl-li v souladu s článkem 29 určen.

3.  Při uplatňování strategie obnovení napájení vlastními zdroji každý provozovatel přenosové soustavy řídí připojení zatížení a výroby s cílem regulovat frekvenci tak, aby dosáhla cílové frekvence stanovené v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. c).

4.  Během obnovování napájení provozovatel přenosové soustavy po konzultaci s provozovateli distribučních soustav stanoví a oznámí objem vzájemně započtené poptávky, který má být v distribučních soustavách opětovně připojen. Každý provozovatel distribuční soustavy opětovně připojí oznámený objem vzájemně započtené poptávky, přičemž dodržuje maximální skokovou změnu zatížení a zohlední automatické opětovné připojení spotřeby a výroby ve své soustavě.

5.  Každý provozovatel přenosové soustavy informuje své sousední provozovatele přenosové soustavy o své schopnosti podpořit strategii obnovení napájení ze sousední soustavy.

6.  Pro aktivaci strategie obnovení napájení ze sousední soustavy požádá provozovatel přenosové soustavy sousední provozovatele přenosové soustavy o pomoc při obnovování napájení. To může mít formu poskytnutí činného výkonu podle čl. 21 odst. 3 až 5. Požádaní provozovatelé přenosových soustav poskytnou pomoc při obnovování napájení, pokud pomoc v jejich soustavách nezpůsobí nouzový stav nebo stav blackoutu. V takovém případě využije žádající provozovatel přenosové soustavy strategii obnovení napájení vlastními zdroji.



ODDÍL 3

Řízení frekvence

Článek 28

Postup řízení frekvence

1.  Postup řízení frekvence v plánu obnovy obsahuje soubor opatření, která mají obnovit frekvenci soustavy a vrátit ji zpět na jmenovitou frekvenci.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje svůj postup řízení frekvence:

a) při přípravě opětovného přifázování, když se synchronně propojená oblast rozpadne na několik elektrických ostrovů;

b) v případě odchylky frekvence v synchronně propojené oblasti nebo

c) v případě obnovování napájení.

3.  Postup řízení frekvence obsahuje přinejmenším:

a) seznam úkonů pro nastavení regulátoru výkonové rovnováhy a frekvence, než dojde k určení frekvenčních leaderů;

b) určení frekvenčních leaderů;

c) stanovení cílové frekvence v případě strategie obnovení napájení vlastními zdroji;

d) řízení frekvence po odchylce frekvence;

e) řízení frekvence po rozpadu synchronně propojené oblasti a

f) určení objemu spotřeby a výroby, který má být opětovně připojen, a to s ohledem na dostupné zálohy činného výkonu v elektrickém ostrově s cílem zabránit vzniku významných odchylek frekvence.

Článek 29

Určení frekvenčního leadera

1.  Při obnově soustavy, rozpadla-li se synchronně propojená oblast na několik elektrických ostrovů, provozovatelé přenosových soustav v každém elektrickém ostrově určí v souladu s odstavcem 3 frekvenčního leadera.

2.  Při obnově soustavy, nedošlo-li k rozpadu synchronně propojené oblasti, ale frekvence soustavy přesáhla limity frekvence pro výstražný stav definované v čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1485, všichni provozovatelé v synchronně propojené oblasti určí v souladu s odstavcem 3 frekvenčního leadera.

3.  Frekvenčním leaderem je určen provozovatel přenosové soustavy s nejvyšším odhadovaným aktuálním výkonovým číslem, pokud se provozovatelé přenosových soustav v elektrickém ostrově nebo synchronně propojené oblasti nedohodnou, že frekvenčním leaderem určí jiného provozovatele přenosové soustavy. V takovém případě provozovatelé přenosových soustav v elektrickém ostrově nebo v synchronně propojené oblasti zváží následující kritéria:

a) objem dostupných záloh činného výkonu a zejména záloh pro obnovení frekvence;

b) kapacity dostupné na propojovacích vedeních;

c) dostupnost měření frekvence od provozovatelů přenosových soustav v elektrickém ostrově nebo synchronně propojené oblasti a

d) dostupnost měření z kritických prvků v elektrickém ostrově nebo synchronně propojené oblasti.

4.  Pokud to velikost dotčené synchronně propojené oblasti a situace v reálném čase dovolí, mohou provozovatelé přenosových soustav bez ohledu na odstavec 3 určit předem stanoveného frekvenčního leadera.

5.  Provozovatel přenosové soustavy, který byl určen frekvenčním leaderem podle odstavců 1 a 2, o svém určení neprodleně informuje ostatní provozovatele přenosových soustav v synchronně propojené oblasti.

6.  Určený frekvenční leader bude tuto funkci vykonávat, dokud:

a) není v jeho elektrickém ostrově určen jiný frekvenční leader;

b) není určen nový frekvenční leader v důsledku opětovného přifázování jeho elektrického ostrova s jiným elektrickým ostrovem nebo

c) synchronně propojená oblast nebude zcela sfázována, frekvence soustavy se nebude nacházet v rámci standardního rozpětí frekvence a řízení výkonové rovnováhy a frekvence prováděné každým z provozovatelů přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti se nenavrátí zpět do normálního provozního režimu v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1485.

Článek 30

Řízení frekvence po odchylce frekvence

1.  Pokud byl během obnovy soustavy v souladu s čl. 29 odst. 3 určen frekvenční leader, provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti kromě frekvenčního leadera nejprve pozastaví manuální aktivaci záloh pro obnovení frekvence a záloh pro náhradu.

2.  Frekvenční leader po konzultaci s ostatními provozovateli přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti stanoví provozní režim (mód), který se uplatní na regulátoru výkonové rovnováhy a frekvence (LFC) provozovaném každým provozovatelem přenosové soustavy z dané synchronně propojené oblasti.

3.  Frekvenční leader řídí manuální aktivaci záloh pro obnovení frekvence a záloh pro náhradu ve své synchronně propojené oblasti s cílem regulovat frekvenci v synchronně propojené oblasti tak, aby dosáhla jmenovité frekvence, přičemž zohlední limity provozní bezpečnosti definované podle článku 25 nařízení (EU) 2017/1485. Každý provozovatel přenosové soustavy v synchronně propojené oblasti poskytne frekvenčnímu leaderovi na jeho žádost podporu.

Článek 31

Řízení frekvence po rozpadu synchronně propojené oblasti

1.  Pokud byl během obnovy soustavy v souladu s čl. 29 odst. 3 určen frekvenční leader, provozovatelé přenosových soustav v každém elektrickém ostrově s výjimkou frekvenčního leadera nejprve pozastaví manuální aktivaci záloh pro obnovení frekvence a záloh pro náhradu.

2.  Frekvenční leader po konzultaci s ostatními provozovateli přenosových soustav v elektrickém ostrově stanoví provozní režim (mód), který se uplatní na regulátoru výkonové rovnováhy a frekvence (LFC) provozovaném každým provozovatelem přenosové soustavy v elektrickém ostrově.

3.  Frekvenční leader řídí manuální aktivaci záloh pro obnovení frekvence a záloh pro náhradu v elektrickém ostrově s cílem regulovat frekvenci v elektrickém ostrově tak, aby dosáhla cílové frekvence stanovené leaderem fázování, pokud takový subjekt existuje, a to v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) a s ohledem na limity provozní bezpečnosti stanovené podle článku 25 nařízení (EU) 2017/1485. Není-li pro daný elektrický ostrov určen leader fázování, vynasnaží se frekvenční leader regulovat frekvenci směrem k jmenovité frekvenci. Každý provozovatel přenosové soustavy v elektrickém ostrově poskytne frekvenčnímu leaderovi na jeho žádost podporu.



ODDÍL 4

Opětovné přifázování

Článek 32

Postup opětovného přifázování

Postup opětovného přifázování obsažený v plánu obnovy zahrnuje alespoň:

a) určení leadera fázování;

b) opatření, která provozovateli přenosové soustavy umožňují použít strategii opětovného přifázování, a

c) maximální limity pro rozsah fázového rozdílu, odchylky frekvence a odchylky napětí pro spojující vedení.

Článek 33

Určení leadera fázování

1.  Pokud lze během obnovy soustavy opětovně přifázovat dva elektrické ostrovy, aniž by byla ohrožena bezpečnost provozu přenosových soustav, frekvenční leadeři v těchto elektrických ostrovech určí leadera fázování, a to po konzultaci alespoň s provozovatelem přenosové soustavy, který je určen jako potenciální leader fázování, respektive s provozovateli přenosových soustav, kteří jsou určeni jako potenciální leadeři fázování, a v souladu s odstavcem 2. Každý frekvenční leader bezodkladně informuje o plánovaném opětovném přifázování provozovatele přenosových soustav ve svém elektrickém ostrově.

2.  Pro každou dvojici elektrických ostrovů, které je třeba opětovně přifázovat, je leaderem fázování provozovatel přenosové soustavy, který:

a) má v provozu alespoň jednu rozvodnu vybavenou synchronizačním zařízením na hranici mezi dvěma elektrickými ostrovy, které mají být opětovně přifázovány;

b) má přístup k měřením frekvence z obou elektrických ostrovů;

c) má přístup k měřením napětí v rozvodnách, mezi nimiž jsou umístěny potenciální místa opětovného fázování, a

d) je schopen regulovat napětí v potenciálních místech opětovného fázování.

3.  Pokud kritéria podle odstavce 2 splňuje více provozovatelů přenosových soustav, je leaderem fázování určen provozovatel přenosové soustavy s nejvyšším počtem potenciálních míst opětovného fázování, pokud se frekvenční leadeři z obou elektrických ostrovů nedohodnou, že leaderem fázování určí jiného provozovatele přenosové soustavy.

4.  Určený leader fázování bude tuto funkci vykonávat, dokud:

a) není pro oba elektrické ostrovy určen jiný leader fázování nebo

b) dva elektrické ostrovy nebyly opětovně přifázovány a nebyly dokončeny všechny kroky uvedené v článku 34.

Článek 34

Strategie opětovného přifázování

1.  Před opětovným přifázováním leader fázování:

a) stanoví v souladu s maximálními limity uvedenými v článku 32:

i) cílovou hodnotu frekvence pro opětovné přifázování;

ii) maximální rozdíl frekvencí mezi dvěma fázovanými elektrickými ostrovy;

iii) maximální výměnu činného a jalového výkonu a

iv) provozní režim (mód), který se má uplatnit na regulátoru výkonové rovnováhy a frekvence (LFC);

b) zvolí místo opětovného fázování, přičemž zohlední limity provozní bezpečnosti v elektrických ostrovech;

c) stanoví a připraví všechna nezbytná opatření pro opětovné přifázování dvou elektrických ostrovů v místě opětovného fázování;

d) stanoví a připraví následná opatření, aby vytvořil další propojení mezi elektrickými ostrovy, a

e) posoudí připravenost elektrických ostrovů na opětovné přifázování, přičemž zohlední podmínky stanovené v písmeni a).

2.  Při provádění úkonů, jejichž výčet je uveden v odstavci 1, leader fázování konzultuje frekvenční leadery fázovaných elektrických ostrovů a při provádění úkonů uvedených v písmenech b) až e) konzultuje také provozovatele přenosových soustav, kteří provozují rozvodny používané pro opětovné přifázování.

3.  Každý frekvenční leader bez zbytečného odkladu informuje o plánovaném opětovném přifázování provozovatele přenosových soustav ve svém elektrickém ostrově.

4.  Jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v souladu s odst. 1 písm. a), leader fázování provede opětovné přifázování aktivací opatření stanovených v souladu s odst. 1 písm. c) a d).



KAPITOLA IV

TRŽNÍ INTERAKCE

Článek 35

Postup pozastavení tržních činností

1.  Provozovatel přenosové soustavy může dočasně pozastavit jednu či více tržních činností stanovených v odstavci 2, pokud:

a) se přenosová soustava provozovatele přenosové soustavy nachází ve stavu blackoutu nebo

b) provozovatel přenosové soustavy vyčerpal všechny možnosti nabízené trhem a pokračováním tržních činností za nouzového stavu by se zhoršila jedna či více z podmínek uvedených v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1485 nebo

c) pokračováním tržních činností by se výrazně snížila účinnost procesu obnovy do normálního nebo výstražného stavu nebo

d) provozovatel přenosové soustavy nemá k dispozici nástroje a komunikační prostředky, které by mu umožnily tržní činnosti.

2.  Na základě odstavce 1 lze pozastavit tyto tržní činnosti:

a) poskytování kapacity mezi zónami pro přidělování kapacit na příslušných hranicích nabídkových zón pro každý obchodní interval, pokud se očekává, že se přenosová soustava nevrátí zpět do normálního nebo výstražného stavu;

b) předkládání nabídek regulační zálohy a regulační energie ze strany poskytovatele služeb výkonové rovnováhy;

c) zajišťování vyrovnané obchodní pozice subjektem zúčtování, a to na konci denního časového rámce, pokud to vyžadují podmínky týkající se zajištění výkonové rovnováhy;

d) zajišťování úprav obchodní pozice subjektů zúčtování;

e) poskytování plánů uvedených v čl. 111 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1485 a

f) další relevantní tržní činnosti, jejichž pozastavení je považováno za nutné k zachování provozu a/nebo obnově soustavy.

3.  V případě pozastavení tržních činností podle odstavce 1 každý významný uživatel sítě na žádost provozovatele přenosové soustavy dodržuje, je-li to technicky možné, zadanou hodnotu činného výkonu stanovenou provozovatelem přenosové soustavy.

4.  Při pozastavení tržních činností podle odstavce 1 může provozovatel přenosové soustavy zcela nebo zčásti pozastavit chod svých procesů, na které má takové pozastavení vliv.

5.  Při pozastavení tržních činností podle odstavce 1 provozovatel přenosové soustavy koordinuje své kroky alespoň s těmito stranami:

a) s provozovateli přenosových soustav v regionech pro výpočet kapacity, jichž je členem;

b) s provozovateli přenosových soustav, s nimiž má ujednání o koordinaci zajišťování výkonové rovnováhy;

c) s nominovanými organizátory trhu s elektřinou a dalšími subjekty, jimž byly přiděleny tržní funkce podle nařízení (EU) 2015/1222 v jeho regulační oblasti nebo kteří byli těmito funkcemi pověřeni;

d) s provozovateli přenosových soustav v bloku řízení výkonové rovnováhy a frekvence, jehož je členem, a

e) se subjektem pro výpočet koordinované kapacity z regionů pro výpočet kapacity, jichž je daný provozovatel přenosové soustavy členem.

6.  V případě pozastavení tržních činností každý provozovatel přenosové soustavy zahájí komunikační proceduru vymezenou v článku 38.

Článek 36

Pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností

1.  Do 18. prosince 2018 každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje návrh pravidel pro pozastavení a obnovení tržních činností.

2.  Poté, co byla schválena příslušným regulačním orgánem v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES, provozovatel přenosové soustavy tato pravidla zveřejní na svých webových stránkách.

3.  Pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností musí být v co největší míře slučitelná s:

a) pravidly pro poskytování kapacity mezi zónami v rámci dotčených regionů pro výpočet kapacity;

b) pravidly, podle nichž poskytovatelé služeb výkonové rovnováhy předkládají nabídky regulační zálohy a regulační energie, vyplývajícími z ujednání s jinými provozovateli přenosových soustav, pokud jde o koordinaci zajišťování výkonové rovnováhy;

c) pravidly, podle nichž subjekt zúčtování zajišťuje vyrovnanou obchodní pozici, a to v denním časovém rámci, pokud to vyžadují podmínky týkající se zajišťování výkonové rovnováhy;

d) pravidly zajišťování úprav obchodní pozice subjektů zúčtování a

e) pravidly pro poskytování plánů uvedených v čl. 111 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1485.

4.  Při tvorbě pravidel pro pozastavení a obnovení tržních činností každý provozovatel přenosové soustavy převede situace uvedené v čl. 35 odst. 1 na objektivně definované parametry, přičemž zohlední alespoň tyto faktory:

a) procentní podíl odpojeného zatížení v oblasti LFC daného provozovatele přenosové soustavy, který odpovídá:

i) neschopnosti značného podílu subjektů zúčtování udržet svoji rovnováhu nebo

ii) nutnosti, aby provozovatel přenosové soustavy upustil od obvyklých procesů zajišťování výkonové rovnováhy, má-li provést účinné obnovení napájení;

b) procentní podíl odpojené výroby v oblasti LFC daného provozovatele přenosové soustavy, který odpovídá neschopnosti značného podílu subjektů zúčtování udržet svoji rovnováhu;

c) podíl a zeměpisné rozložení nedostupných prvků přenosové soustavy, které odpovídají:

i) odfázování významné části oblasti LFC, kvůli němuž jsou obvyklé procesy zajišťování výkonové rovnováhy kontraproduktivní, nebo

ii) snížení kapacity mezi zónami na hranici (hranicích) nabídkové zóny na nulu;

d) neschopnost následujících ovlivněných stran provádět své tržní činnosti z důvodů, které jsou mimo jejich kontrolu:

i) subjektů zúčtování;

ii) poskytovatelů služeb výkonové rovnováhy;

iii) nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a dalších subjektů, jimž byly přiděleny tržní funkce podle nařízení (EU) 2015/1222 nebo kteří byli těmito funkcemi pověřeni;

iv) provozovatelů distribučních soustav připojených k přenosové soustavě;

e) neexistence řádně fungujících nástrojů a komunikačních prostředků nutných k tomu, aby bylo možné provést:

i) jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů či jakýkoli mechanismus explicitního přidělování kapacity nebo

ii) proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy nebo

iii) proces náhrady záloh nebo

iv) zajištění vyrovnané obchodní pozice v denním časovém rámci subjektem zúčtování a zajištění změny její pozice nebo

v) poskytování plánů uvedených v čl. 111 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1485.

5.  Pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností definují časové zpoždění, které je třeba dodržet u každého parametru definovaného podle odstavce 4, než je zahájen postup pozastavení tržních činností.

6.  Na základě informací, které má k dispozici, dotčený provozovatel přenosové soustavy v reálném čase posoudí parametry definované podle odstavce 4.

7.  Do 18. prosince 2020 předloží síť ENTSO pro elektřinu agentuře zprávu, v níž posoudí úroveň harmonizace pravidel pro pozastavení a obnovení tržních činností stanovených provozovateli přenosových soustav a podle okolností určí oblasti, které vyžadují harmonizaci.

▼C1

8.  Do 18. června 2020 předloží každý provozovatel přenosové soustavy síti ENTSO pro elektřinu data nutná k přípravě a předložení zprávy v souladu s odstavcem 7.

▼B

Článek 37

Postup obnovení tržních činností

1.  Dotčený provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s nominovaným organizátorem, respektive nominovanými organizátory trhu s elektřinou ve své regulační oblasti a sousedními provozovateli přenosových soustav zahájí postup obnovení tržních činností, které byly pozastaveny podle čl. 35 odst. 1, pokud:

a) situace, která byla podnětem k pozastavení, pominula a nenastala žádná jiná situace uvedená v čl. 35 odst. 1 a

b) subjekty uvedené v čl. 38 odst. 2 byly řádně předem informovány v souladu s článkem 38.

2.  Když jsou splněny podmínky v odstavci 1 nebo dříve, je-li to nezbytné k obnovení tržních činností, dotčený provozovatel přenosové soustavy v koordinaci se sousedními provozovateli přenosových soustav zahájí obnovení procesů provozovatele přenosové soustavy, které byly ovlivněny pozastavením tržních činností.

3.  Jakmile provozovatel přenosové soustavy, respektive provozovatelé přenosových soustav oznámí, že byly procesy provozovatelů přenosových soustav obnoveny, dotčený nominovaný organizátor, respektive dotčení nominovaní organizátoři trhu s elektřinou v koordinaci s provozovateli přenosových soustav a subjekty uvedenými v čl. 35 odst. 5 zahájí obnovování příslušných procesů jednotného propojení denních a/nebo vnitrodenních trhů.

4.  Pokud bylo pozastaveno a následně obnoveno poskytování kapacity mezi zónami, každý dotčený provozovatel přenosové soustavy aktualizuje kapacity mezi zónami pro přidělování kapacity tím, že pro každý obchodní interval využije nejvhodnější a nejúčinnější z následujících možností:

a) využitím nejnovějších dostupných kapacit mezi zónami vypočtených subjektem pro výpočet koordinované kapacity;

b) zahájením regionálních výpočtů kapacity, které jsou použitelné v souladu s články 29 a 30 nařízení (EU) 2015/1222, nebo

c) určením, a to v koordinaci s provozovateli přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity, kapacit mezi zónami na základě skutečných fyzikálních podmínek v síti.

5.  Vrátí-li se část celkové propojené oblasti, v níž byly pozastaveny tržní činnosti, do normálního či výstražného stavu, je nominovaný organizátor trhu s elektřinou v této oblasti oprávněn provést propojení trhů v části celkové propojené oblasti, a to po konzultaci s provozovateli přenosových soustav uvedenými v čl. 35 odst. 5, pokud provozovatel přenosové soustavy obnovil postupy výpočtu kapacity.

6.  Nejpozději do 30 dnů poté, co byly tržní činnosti pozastaveny, provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav, kteří tržní činnosti pozastavili a obnovili, vyhotoví zprávu přinejmenším v anglickém jazyce, v níž podrobně vysvětlí důvody, implementaci a dopad pozastavení tržních činností a poukážou na to, že byla dodržena pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností; tuto zprávu předloží příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES a zpřístupní ji subjektům uvedeným v čl. 38 odst. 2.

7.  Regulační orgány členských států nebo agentura mohou dotčenému provozovateli přenosových soustav, respektive dotčeným provozovatelům přenosových soustav vydat doporučení s cílem podpořit osvědčené postupy a zabránit obdobným mimořádným událostem v budoucnosti.

Článek 38

Komunikační procedura

1.  Pravidla pro pozastavení a obnovení tržních činností vypracovaná podle článku 36 musí obsahovat také komunikační proceduru, která upřesňuje úkony a opatření očekávaná od každé ze stran při plnění jejich úloh během pozastavení a obnovení tržních činností.

2.  Komunikační procedura musí stanovit, že informace se současně zasílají těmto subjektům:

a) stranám uvedeným v čl. 35 odst. 5;

b) subjektům zúčtování;

c) poskytovatelům služeb výkonové rovnováhy;

d) provozovatelům distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě a

e) příslušnému regulačnímu orgánu dotčených členských států v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES.

3.  Komunikační procedura musí obsahovat alespoň tyto kroky:

a) oznámení provozovatele přenosové soustavy o tom, že tržní činnosti byly pozastaveny v souladu s článkem 35;

b) oznámení provozovatele přenosové soustavy s nejlepším odhadem času a data, kdy bude přenosová soustava obnovena;

c) oznámení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a dalších subjektů, které byly určeny k výkonu tržních funkcí podle nařízení Komise (EU) 2015/1222 a nařízení (EU) 2016/1719, o pozastavení jejich činností, pokud k nějakému došlo;

d) aktualizace o procesu obnovy přenosové soustavy od provozovatelů přenosových soustav;

e) oznámení subjektů uvedených v odst. 2 písm. a) až d) o tom, že jejich tržní nástroje a systémy komunikace jsou schopné provozu;

f) oznámení provozovatele (provozovatelů) přenosových soustav o tom, že přenosová soustava byla vrácena zpět do normálního či výstražného stavu;

g) oznámení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a dalších subjektů, jimž byly přiděleny tržní funkce podle nařízení (EU) 2015/1222 nebo kteří byli těmito funkcemi pověřeni, s nejlepším odhadem času a data, kdy budou tržní činnosti obnoveny, a

h) potvrzení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a dalších subjektů, jimž byly přiděleny tržní funkce podle nařízení (EU) 2015/1222 nebo kteří byli těmito funkcemi pověřeni, o tom, že tržní činnosti byly obnoveny.

4.  Veškerá oznámení a aktualizace ze strany provozovatele, respektive provozovatelů přenosových soustav, nominovaného organizátora, respektive nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a dalších subjektů, jimž byly přiděleny tržní funkce nebo kteří byli těmito funkcemi pověřeni, uvedených v odstavci 3 se zveřejní na webových stránkách těchto subjektů. Nejsou-li oznámení či aktualizace na webových stránkách možné, subjekt, který je povinen je oznámit, informuje elektronickou poštou nebo jakýmkoli jiným dostupným způsobem alespoň strany, které se na pozastavených tržních činnostech přímo podílejí.

5.  Oznámení podle odst. 3 písm. e) se elektronickou poštou nebo jakýmkoli jiným dostupným způsobem sdělí dotčenému provozovateli přenosové soustavy.

Článek 39

Pravidla pro zúčtování v případě pozastavení tržních činností

1.  Do 18. prosince 2018 vypracuje každý provozovatel přenosové soustavy návrh pravidel pro zúčtování odchylek a zúčtování týkající se regulační zálohy a regulační energie, která budou platit v časových intervalech pro zúčtování odchylek, během nichž jsou pozastaveny tržní činnosti. Provozovatel přenosové soustavy může navrhnout stejná pravidla, jaká uplatňuje v normálním provozu.

Poté, co byla schválena příslušným regulačním orgánem v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES, provozovatel přenosové soustavy tato pravidla zveřejní na svých webových stránkách.

Provozovatel přenosové soustavy je oprávněn pověřit úkoly uloženými provozovateli přenosové soustavy podle tohoto článku jednu či několik třetích osob, jsou-li tyto schopny vykonávat příslušnou funkci přinejmenším stejně účinně jako provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav. Členský stát nebo v relevantních případech regulační orgán je oprávněn svěřit úkoly podle tohoto článku jedné či několika třetím osobám, jsou-li tyto schopny vykonávat příslušnou funkci přinejmenším stejně účinně jako provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 musí upravovat zúčtování provozovatelů přenosových soustav, a podle okolností třetích osob, se subjekty zúčtování a poskytovateli služeb výkonové rovnováhy.

3.  Pravidla vypracovaná podle odstavce 1:

a) zajišťují finanční neutralitu každého provozovatele přenosové soustavy a příslušné třetí osoby podle odstavce 1;

b) zabraňují deformaci pobídek či vytváření kontraproduktivních pobídek subjektům zúčtování, poskytovatelům služeb výkonové rovnováhy a provozovatelům přenosových soustav;

c) motivují subjekty zúčtování k tomu, aby se snažily zůstat v rovnováze nebo pomohly obnovit rovnováhu soustavy;

d) zamezují tomu, aby byly subjektům zúčtování a poskytovatelům služeb výkonové rovnováhy v důsledku provedení opatření vyžádaných provozovatelem přenosové soustavy ukládány jakékoli finanční sankce;

e) odrazují provozovatele přenosových soustav od pozastavení tržních činností, pokud to není naprosto nezbytné, a motivují je k jejich co nejrychlejšímu obnovení a

f) motivují poskytovatele služeb výkonové rovnováhy k tomu, aby připojeným provozovatelům přenosových soustav nabízeli služby, které jim pomohou vrátit soustavu do normálního stavu.



KAPITOLA V

VÝMĚNA INFORMACÍ A KOMUNIKACE, NÁSTROJE A ZAŘÍZENÍ

Článek 40

Výměna informací

1.  Nad rámec ustanovení článků 40 až 53 nařízení (EU) 2017/1485 je každý provozovatel přenosové soustavy v případě, že se nachází v nouzovém stavu, stavu blackoutu či stavu obnovy, oprávněn shromažďovat tyto informace:

a) od provozovatelů distribučních soustav v souladu s čl. 23 odst. 4 nezbytné informace přinejmenším o:

i) části jejich sítě, která je v ostrovním provozu;

ii) schopnosti přifázovat části jejich sítě, která je v ostrovním provozu, a

iii) schopnosti zahájit ostrovní provoz;

b) od významných uživatelů sítě určených v souladu s čl. 23 odst. 4 a poskytovatelů služeb obnovy soustavy informace alespoň o těchto podmínkách:

i) aktuálním stavu zařízení;

ii) provozních limitech;

iii) době do plné aktivace a době nutné ke zvýšení výroby a

iv) časově kritických procesech.

2.  Během nouzového stavu, stavu blackoutu či stavu obnovy každý provozovatel přenosové soustavy pro účely postupů v plánu obrany soustavy a plánu obnovy včas poskytne tyto informace, má-li je k dispozici:

a) sousedním provozovatelům přenosových soustav informace alespoň o:

i) rozsahu a hranicích elektrického ostrova nebo elektrických ostrovů, do nichž patří jeho regulační oblast;

ii) omezeních v provozu elektrického ostrova;

iii) maximální době trvání a objemu činného a jalového výkonu, který lze dodávat propojovacími vedeními, a

iv) jakýchkoli jiných technických či organizačních omezeních;

b) frekvenčnímu leaderovi v jeho elektrickém ostrově informace alespoň o:

i) omezeních za účelem zachování ostrovního provozu;

ii) další dostupné spotřebě a výrobě a

iii) dostupnosti provozních záloh;

c) provozovatelům distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě, kteří byli určeni v souladu s čl. 11 odst. 4 a čl. 23 odst. 4, informace přinejmenším o:

i) stavu jeho přenosové soustavy;

ii) limitech činného a jalového výkonu, maximální skokové změně zatížení a pozici odboček transformátorů a stavech vypínačů v místech připojení;

iii) informace o současném a plánovaném stavu výrobních modulů připojených k provozovateli distribuční soustavy, pokud je nemá provozovatel distribuční soustavy k dispozici přímo, a

iv) všechny nezbytné informace vedoucí k další koordinaci se stranami připojenými k distribuční soustavě;

d) poskytovatelům služeb obrany soustavy informace alespoň o:

i) stavu jeho přenosové soustavy a

ii) plánovaných opatřeních, která vyžadují účast poskytovatelů služeb obrany soustavy;

e) provozovatelům distribučních soustav a významným uživatelům sítě určeným podle čl. 23 odst. 4 a poskytovatelům služeb obnovy soustavy informace alespoň o:

i) stavu jeho přenosové soustavy;

ii) možnostech a předpokladu obnovení napájení na propojovacích místech a

iii) plánovaných opatřeních, která vyžadují jejich účast.

3.  Provozovatelé přenosových soustav, kteří se nacházejí v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy, si navzájem vyměňují informace alespoň o:

a) okolnostech, které byly příčinou současného stavu přenosové soustavy, a to v míře, v níž jsou jim známy, a

b) případných problémech, které vyžadují poskytnutí činného výkonu.

4.  Provozovatel přenosové soustavy, který se nachází v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy, včas poskytne informace o stavu své soustavy a dodatečné informace vysvětlující situaci přenosové soustavy v případě, že jsou tyto dodatečné informace k dispozici:

a) nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, kteří tyto informace poskytnou svým účastníkům trhu, jak stanoví článek 38;

b) svému příslušnému regulačnímu orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES nebo, pokud tak výslovně stanoví vnitrostátní právní předpisy, subjektům uvedeným v čl. 4 odst. 3 a

c) jakékoli jiné relevantní straně podle okolností.

5.  Provozovatelé přenosových soustav informují každou dotčenou stranu o plánu zkoušek vyhotoveném v souladu s čl. 43 odst. 2 a 3.

Článek 41

Komunikační systémy

1.  Každý provozovatel distribuční soustavy a významný uživatel sítě určený podle čl. 23 odst. 4 písm. b) a c), každý poskytovatel služeb obnovy soustavy a každý provozovatel přenosové soustavy musí disponovat systémem pro hlasovou komunikaci s dostatečnou redundancí zařízení a záložními zdroji energie, které v případě naprostého výpadku externí dodávky elektrické energie nebo v případě selhání individuálního zařízení systému pro hlasovou komunikaci zajišťují výměnu informací nutných pro účely plánu obnovy alespoň po dobu 24 hodin. Členské státy mohou stanovit, že záložní zdroje energie musí vydržet zásobovat déle než 24 hodin.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy po konzultaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě určenými podle čl. 23 odst. 4 a poskytovateli služeb obnovy soustavy stanoví technické požadavky, které musejí splňovat jejich systémy pro hlasovou komunikaci, jakož i vlastní systémy pro hlasovou komunikaci provozovatele přenosové soustavy, aby byla zajištěna jejich interoperabilita a bylo zaručeno, že druhá strana může identifikovat příchozí hovor od provozovatele přenosové soustavy a okamžitě na něj reagovat.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy po konzultaci se sousedními provozovateli přenosových soustav a ostatními provozovateli přenosových soustav ve své synchronně propojené oblasti stanoví technické požadavky, které musejí splňovat jejich systémy pro hlasovou komunikaci, jakož i vlastní systémy pro hlasovou komunikaci provozovatele přenosové soustavy, aby byla zajištěna jejich interoperabilita a bylo zaručeno, že druhá strana může identifikovat příchozí hovor od provozovatele přenosové soustavy a okamžitě na něj reagovat.

4.  Bez ohledu na odstavec 1 mají významní uživatelé sítě určení v souladu s čl. 23 odst. 4, kteří jsou výrobními moduly typu B, a poskytovatelé služeb obnovy soustavy, kteří jsou výrobními moduly typu A nebo B, možnost mít místo hlasového komunikačního systému pouze jediný datový komunikační systém, pokud se na tom dohodnou s provozovatelem přenosové soustavy. Tento datový komunikační systém musí splňovat požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2.

5.  Členské státy mohou stanovit, že kromě hlasového komunikačního systému musí být k podpoře plánu obnovy použit doplňkový komunikační systém; je-li vyžadován, musí splňovat požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 42

Nástroje a zařízení

1.  V případě ztráty primární dodávky energie musí mít každý provozovatel přenosové soustavy k dispozici kritické nástroje a zařízení uvedené v článku 24 nařízení (EU) 2017/1485, a to alespoň na dobu 24 hodin.

2.  V případě ztráty primární dodávky energie musí mít každý provozovatel distribuční soustavy a významný uživatel sítě určený podle čl. 23 odst. 4, jakož i poskytovatel služeb obnovy soustavy k dispozici kritické nástroje a zařízení uvedené v článku 24 nařízení (EU) 2017/1485 a použité v plánu obnovy, a to alespoň na dobu 24 hodin.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy disponuje nejméně jedním zeměpisně odděleným záložním dispečerským pracovištěm. Záložní dispečerské pracoviště musí být vybaveno alespoň kritickými nástroji a zařízeními uvedenými v článku 24 nařízení (EU) 2017/1485. V případě ztráty primární dodávky energie každý provozovatel přenosové soustavy zajistí záložní dodávku energie pro své záložní dispečerské pracoviště alespoň na dobu 24 hodin.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje postup umožňující co nejrychlejší přesun funkcí z hlavního dispečerského pracoviště do záložního dispečerského pracoviště, v každém případě během nanejvýš tří hodin. Tento postup musí zahrnovat provoz soustavy během přesunu.

5.  Rozvodny, které jsou podle čl. 23 odst. 4 určeny jako zásadní pro postupy plánu obnovy, musí být při ztrátě primární dodávky energie schopné provozu alespoň po dobu 24 hodin. V případě rozvoden v synchronně propojených oblastech Irsko a Lotyšsko může být doba provozuschopnosti při ztrátě primární dodávky energie kratší než 24 hodin; schvaluje ji regulační orgán nebo jiný příslušný orgán členského státu na návrh provozovatele přenosové soustavy.



KAPITOLA VI

SOULAD S PŘEDPISY A PŘEZKUM



ODDÍL 1

Zkoušky souladu schopností provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav a významných uživatelů sítě

Článek 43

Obecné zásady

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy pravidelně posuzuje řádné fungování veškerého zařízení a schopnosti předpokládané v plánu obrany soustavy a plánu obnovy. Za tímto účelem každý provozovatel přenosové soustavy pravidelně ověřuje soulad takového zařízení a schopnosti v souladu odstavcem 2 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631, čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388 a čl. 69 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/1447.

2.  Do 18. prosince 2019 stanoví každý provozovatel přenosové soustavy plán zkoušek po konzultaci s provozovateli distribučních soustav, významnými uživateli sítě určenými podle čl. 11 odst. 4 a čl. 23 odst. 4, s poskytovateli služeb obrany soustavy a poskytovateli služeb obnovy soustavy. V plánu zkoušek určí zařízení a schopnosti důležité pro plán obrany soustavy a plán obnovy, které je třeba podrobit zkouškám.

3.  Plán zkoušek musí obsahovat periodicitu a podmínky zkoušek a řídí se minimálními požadavky stanovenými v článcích 44 až 47. Plán zkoušek se řídí metodikou stanovenou v nařízení (EU) 2016/631, nařízení (EU) 2016/1388 a nařízení (EU) 2016/1447 pro odpovídající zkoušenou schopnost. V případě významných uživatelů sítě, na něž se nařízení (EU) 2016/631, nařízení (EU) 2016/1388 a nařízení (EU) 2016/1447 nevztahují, se plán zkoušek řídí ustanoveními vnitrostátních právních předpisů.

4.  Žádný provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy, významný uživatel sítě, poskytovatel služeb obrany soustavy ani poskytovatel služeb obnovy soustavy během zkoušky nesmí ohrozit bezpečnost provozu přenosové soustavy a propojených přenosových soustav. Zkouška se provádí tak, aby se minimalizoval dopad na uživatele soustavy.

5.  Zkouška se považuje za úspěšnou, pokud splňuje podmínky stanovené příslušným provozovatelem soustavy podle odstavce 3. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy, významný uživatel sítě, poskytovatel služeb obrany soustavy a poskytovatel služeb obnovy soustavy musí zkoušku opakovat, dokud nejsou tato kritéria splněna.

Článek 44

Zkoušky souladu schopností výrobních modulů

1.  Každý poskytovatel služeb obnovy soustavy, který je výrobním modulem, jenž zajišťuje službu startu ze tmy, provádí zkoušku schopnosti startu ze tmy, a to alespoň každé tři roky a v souladu s metodikou stanovenou v čl. 45 odst. 5 nařízení (EU) 2016/631.

2.  Každý poskytovatel služeb obnovy soustavy, který je výrobním modulem, jenž zajišťuje službu rychlého opětovného přifázování, provede zkoušku vypnutí do provozu na vlastní spotřebu po jakékoli změně na zařízení, která má vliv na jeho schopnost provozu na vlastní spotřebu, nebo po dvou po sobě jdoucích případech neúspěšného vypnutí v reálném provozu, a to v souladu s metodikou stanovenou v čl. 45 odst. 6 nařízení (EU) 2016/631.

Článek 45

Zkoušky souladu odběrných elektrických zařízení zajišťujících odezvu na straně poptávky

1.  Každý poskytovatel služeb obrany soustavy, který zajišťuje odezvu na straně poptávky, provede zkoušku změny poptávky po dvou po sobě jdoucích neúspěšných aktivacích v reálném provozu nebo alespoň jednou za rok, a to v souladu s metodikou stanovenou v čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1388.

2.  Každý poskytovatel služeb obrany soustavy, který zajišťuje odezvu na straně poptávky – frekvenční odlehčování, provede zkoušku frekvenčního odlehčování, a to s periodicitou, která bude vymezena na vnitrostátní úrovni, a v souladu s metodikou stanovenou v čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1388 pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě nebo obdobnou metodikou definovanou příslušným provozovatelem soustavy pro jiná odběrná elektrická zařízení.

Článek 46

Zkoušky souladu schopností vysokonapěťové stejnosměrné soustavy

Každý poskytovatel služeb obnovy soustavy, který je vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavou, jež zajišťuje službu startu ze tmy, provádí zkoušku schopnosti startu ze tmy, a to alespoň každé tři roky a v souladu s metodikou stanovenou v čl. 70 odst. 11 nařízení (EU) 2016/1447.

Článek 47

Zkoušky souladu relé pro frekvenční odlehčování

Každý provozovatel distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy provádí zkoušky relé pro frekvenční odlehčování na svých zařízeních, a to ve lhůtě, která bude definována na vnitrostátní úrovni, a v souladu s metodikou stanovenou v čl. 37 odst. 6 a čl. 39 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1388.

Článek 48

Zkouška komunikačních systémů

1.  Každý provozovatel distribuční soustavy a významný uživatel sítě určený podle čl. 23 odst. 4, každý provozovatel přenosové soustavy a každý poskytovatel služeb obnovy soustavy provede alespoň jednou za rok zkoušku komunikačních systémů definovaných v článku 41.

2.  Každý provozovatel distribuční soustavy a významný uživatel sítě určený podle čl. 23 odst. 4, každý provozovatel přenosové soustavy a každý poskytovatel služeb obnovy soustavy provede alespoň jednou za pět let zkoušku záložní dodávky energie u svých komunikačních systémů.

3.  Do 18. prosince 2024 stanoví každý provozovatel přenosové soustavy po konzultaci s ostatními provozovateli přenosových soustav plán zkoušek komunikace mezi provozovateli přenosových soustav.

Článek 49

Zkoušky nástrojů a zařízení

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy alespoň jednou za rok provede zkoušku schopnosti hlavního a záložního zdroje energie dodávat energii do hlavního a záložního dispečerského pracoviště uvedeného v článku 42.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy provede zkoušku funkčnosti hlavních i záložních kritických nástrojů a zařízení uvedených v článku 24 nařízení (EU) 2017/1485, a to alespoň jednou za tři roky. Pokud tyto nástroje a zařízení zahrnují provozovatele distribučních soustav nebo významné uživatele sítě, tyto strany se musí této zkoušky zúčastnit.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy provede alespoň jednou za pět let zkoušku schopnosti záložních zdrojů energie zajišťovat důležité prvky vlastní spotřeby rozvoden, které jsou určeny jako důležité pro postupy plánu obnovy podle čl. 23 odst. 4. Nachází-li se tyto rozvodny v distribučních soustavách, provedou tuto zkoušku provozovatelé distribučních soustav.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy provede cvičný přesun z hlavního dispečerského pracoviště do záložního dispečerského pracoviště, jak stanoví čl. 42 odst. 4, a to alespoň jednou za rok.



ODDÍL 2

Zkoušky souladu a přezkum plánů obrany soustavy a plánů obnovy

Článek 50

Zkoušky souladu a pravidelný přezkum plánu obrany soustavy

1.  Každý provozovatel distribuční soustavy, který je dotčen implementací frekvenčního odlehčování na svých zařízeních, každoročně aktualizuje zprávu oznamujícímu provozovateli soustavy stanovenou v čl. 12 odst. 6 písm. b). Tato zpráva musí obsahovat hladiny frekvence, při nichž dochází k odpojování vzájemně započtené poptávky, a procentní podíl odpojené vzájemně započtené poptávky na každé hladině.

2.  Každý provozovatel přenosové soustavy sleduje řádnou implementaci frekvenčního odlehčování na základě každoroční písemné zprávy uvedené v odstavci 1 a podle okolností na základě údajů o implementaci frekvenčního odlehčování na zařízeních provozovatele přenosové soustavy.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá celý svůj plán obrany soustavy alespoň jednou za pět let, aby posoudil jeho účinnost. Při tomto přezkumu zohlední přinejmenším:

a) rozvoj a změny ve své síti od posledního přezkumu nebo prvního zpracování;

b) schopnosti nových zařízení instalovaných v přenosové a distribuční soustavě od posledního přezkumu nebo prvního zpracování;

c) významné uživatele sítě uvedené do provozu od posledního přezkumu či prvního zpracování, jejich schopnosti a relevantní poskytované služby;

d) provedené zkoušky a analýzu mimořádných událostí v soustavě podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1485 a

e) provozní data shromážděná během normálního provozu a po narušení.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy před jakoukoli významnou změnou konfigurace sítě přezkoumá příslušná opatření obsažená v jeho plánu obrany soustavy v souladu s odstavcem 3.

5.  Pokud provozovatel přenosové soustavy usoudí, že je nutné plán obrany soustavy upravit, změní jej a tyto změny implementuje v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) a články 11 a 12.

Článek 51

Zkoušky souladu a pravidelný přezkum plánu obnovy

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá alespoň jednou za pět let opatření obsažená v jeho plánu obnovy, a to pomocí počítačových simulací za použití dat od provozovatelů distribučních soustav určených podle čl. 23 odst. 4 a poskytovatelů služeb obnovy soustavy. Tyto simulace vymezí provozovatel přenosové soustavy ve zvláštním zkušebním postupu, který zahrnuje alespoň:

a) trasu obnovení napájení od poskytovatelů služeb obnovy soustavy se schopností startu ze tmy nebo ostrovního provozu;

b) dodávku na hlavní pohony vlastní spotřeby výrobních modulů;

c) postup opětovného připojování poptávky a

d) postup opětovného přifázování sítí v ostrovním provozu.

2.  Pokud to provozovatel přenosové soustavy považuje za nezbytné pro účinnost plánu obnovy, každý provozovatel přenosové soustavy navíc provede provozní zkoušky částí plánu obnovy, a to v koordinaci s provozovateli distribučních soustav určenými podle čl. 23 odst. 4 a poskytovateli služeb obnovy soustavy. Provozovatel přenosové soustavy po konzultaci s provozovateli distribučních soustav a poskytovateli služeb obnovy soustavy popíše tyto provozní zkoušky ve zvláštním zkušebním postupu.

3.  Každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá svůj plán obnovy alespoň jednou za pět let, aby posoudil jeho účinnost.

4.  Každý provozovatel přenosové soustavy před jakoukoli významnou změnou konfigurace sítě přezkoumá příslušná opatření obsažená v jeho plánu obnovy v souladu s odstavcem 1 a přezkoumá jejich účinnost.

5.  Pokud provozovatel přenosové soustavy usoudí, že je nutné plán obnovy upravit, změní jej a tyto změny implementuje v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) a články 23 a 24.



KAPITOLA VII

PROVÁDĚNÍ

Článek 52

Sledování

1.  Provádění tohoto nařízení sleduje v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009 síť ENTSO pro elektřinu. Při sledování se zaměřuje zejména na tyto záležitosti:

a) zjišťování rozdílů v provádění tohoto nařízení v jednotlivých členských státech, pokud jde o položky uvedené v čl. 4 odst. 2;

b) posouzení konzistentnosti plánů obrany soustavy a plánu obnovy prováděné provozovateli přenosových soustav podle článku 6;

c) prahové hodnoty, při jejichž překročení je dopad opatření jednoho či více provozovatelů přenosových soustav v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy považován za významný pro jiné provozovatele přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity podle článku 6;

d) úroveň harmonizace pravidel pro pozastavení a obnovení tržních činností stanovených provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 36 odst. 1 a pro účely zprávy stanovené v čl. 36 odst. 7;

e) úroveň harmonizace pravidel pro zúčtování odchylek a zúčtování týkající se regulační energie v případě pozastavení tržních činností podle článku 39.

2.  Do 18. prosince 2018 agentura ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu vyhotoví seznam relevantních informací, které má síť ENTSO pro elektřinu sdělovat agentuře v souladu s čl. 8 odst. 9 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009. Seznam relevantních informací lze aktualizovat. Síť ENTSO pro elektřinu vede komplexní digitální datový archiv v normalizovaném formátu, který obsahuje informace požadované agenturou.

3.  Příslušní provozovatelé přenosových soustav jsou povinni předložit síti ENTSO pro elektřinu informace, jež jsou zapotřebí pro plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.  Na žádost příslušného regulačního orgánu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/72/ES poskytnou provozovatelé distribučních soustav a subjekty podle čl. 39 odst. 1 provozovatelům přenosových soustav informace podle odstavce 2, pokud již tyto informace nejsou regulačním orgánům, provozovatelům přenosových soustav, agentuře nebo síti ENTSO pro elektřinu k dispozici ve vztahu k jejich příslušným úkonům v oblasti sledování provádění, aby se zabránilo zdvojování informací.

Článek 53

Zapojení zúčastněných stran

Agentura v těsné spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu organizuje zapojení zúčastněných stran do provádění tohoto nařízení. Takovéto zapojení zahrnuje pravidelná setkání se zúčastněnými stranami s cílem určit problémy a navrhnout zlepšení týkající se požadavků tohoto nařízení.



KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Změny smluv a všeobecných podmínek

Všechna příslušná ustanovení obsažená ve smlouvách a všeobecných podmínkách provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav a významných uživatelů sítě týkající se provozu soustav musí splňovat požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem se tyto smlouvy a všeobecné podmínky odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 55

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 15 odst. 5 až 8, článku 41 a čl. 42 odst. 1, 2 a 5 se použijí ode dne 18. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA

Charakteristiky automatického frekvenčního odlehčování:



Parametr

Hodnoty pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa

Hodnoty pro severskou synchronně propojenou oblast

Hodnoty pro synchronně propojenou oblast Velká Británie

Hodnoty pro synchronně propojenou oblast Irsko

Jednotka

Počáteční povinná úroveň pro odpojení poptávky:

frekvence

49

48,7 – 48,8

48,8

48,85

Hz

Počáteční povinná úroveň pro odpojení poptávky:

objem poptávky, který má být odpojen

5

5

5

6

% celkového zatížení na vnitrostátní úrovni

Konečná povinná úroveň pro odpojení poptávky:

frekvence

48

48

48

48,5

Hz

Konečná povinná úroveň pro odpojení poptávky:

kumulativní objem poptávky, který má být odpojen

45

30

50

60

% celkového zatížení na vnitrostátní úrovni

Dovolená tolerance

± 7

± 10

± 10

± 7

% celkového zatížení na vnitrostátní úrovni, pro danou frekvenci

Minimální počet kroků k dosažení konečné povinné úrovně

6

2

4

6

počet kroků

Maximální objem poptávky, který může být v každém kroku odpojen

10

15

10

12

% celkového zatížení na vnitrostátní úrovni, pro daný krok



( 1 ) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

( 2 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42).

( 3 ) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1).

( 4 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

( 6 ) Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).

( 7 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby (Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU