(EU) 2016/704Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/704 ze dne 11. května 2016 o odvolání přijetí závazku v případě dvou vyvážejících výrobců a o změně prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/87, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Na základě antidumpingového šetření („původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny citronové („dotčený výrobek“) v současnosti kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 pocházející z Čínské lidové republiky („ČLR“). Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla v rozmezí od 6,6 % do 42,7 %.

(2)

Evropská komise („Komise“) rozhodnutím 2008/899/ES (3) přijala cenové závazky nabídnuté mimo jiné společnostmi Weifang Ensign Industry Co., Ltd. (doplňkový kód TARIC A882) („Weifang“) a TTCA Co., Ltd. (doplňkový kód TARIC A878) („TTCA“) společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií („komora“).

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu („přezkumy“) Komise prováděcím nařízením (EU) 2015/82 (4) opatření zachovala a změnila jejich úroveň. V současnosti platná antidumpingová cla na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR se pohybují v rozmezí od 15,3 % do 42,7 % („platná opatření“).

(4)

Na základě přezkumů Komise prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/87 (5) přijala cenové závazky nabídnuté mimo jiné společnostmi Weifang a TTCA společně s komorou.

(5)

Závazky přijaté od společností Weifang a TTCA (dále též „dotčení vyvážející výrobci“) v obou případech vycházejí z indexace minimálních cen podle veřejných kotací kukuřice, hlavní suroviny obvykle používané při výrobě kyseliny citronové, v Unii.

(6)

Na základě šetření obcházení opatření Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/32 (6) rozšířila platná opatření na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie („šetření obcházení“).

(7)

Šetření obcházení dospělo k závěru, že platná opatření jsou obcházena překládkou v Malajsii. Konkrétně šetření obcházení odhalilo souběžný nárůst vývozu z ČLR do Malajsie a dovozu z Malajsie do Unie. Šetření obcházení nezjistilo, že by se v Malajsii kyselina citronová skutečně vyráběla. Při šetření obcházení spolupracovalo šest čínských vyvážejících výrobců (včetně Weifang a TTCA). Vývoz vyvážejících výrobců spolupracujících při šetření obcházení činil přibližně 69 % čínského vývozu do Malajsie v období od 1. ledna 2014 do března 2015.

(8)

Dotčení vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili s tím, že budou Komisi neprodleně informovat o jakýchkoli změnách v jejich struktuře, ke kterým dojde během období uplatňování závazku. Rovněž souhlasili s tím, že účast na systému obchodování, který představuje riziko obcházení, je porušením závazku.

(9)

Závazek rovněž stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazku jeho přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné jej monitorovat a vymáhat.

(10)

Komise v rámci monitorování dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předkládané dotčenými vyvážejícími výrobci. Provedla také inspekce v prostorách dotčených vyvážejících výrobců. Pokud jde o zjištění šetření obcházení uvedená v 7. bodě odůvodnění, Komise prověřila transakce v rámci vývozu do Malajsie, jakož i riziko obcházení obecně. Její zjištění jsou uvedena níže v 11. až 20. bodě odůvodnění.

(11)

TTCA neinformovala o změnách ve struktuře společnosti. K těmto změnám došlo již v roce 2012 a TTCA o nich informovala až na počátku inspekce v prosinci 2015.

(12)

Komise toto zjištění posoudila a dospěla k závěru, že TTCA porušila svoji oznamovací povinnost.

(13)

Vývoz dotčených vyvážejících výrobců do Malajsie představuje více než 70 % vývozu vykázaného všemi výrobci, kteří spolupracovali při šetření obcházení. Oba vyvážející výrobci vykázali významný objem vývozu kyseliny citronové určeného pro distributory/obchodníky v Malajsii. Během inspekcí na místě nebyli dotčení vyvážející výrobci schopni předložit důkazy o konečném místě určení, pokud jde o tento vývoz, a obě společnosti namítaly, že své výrobky poté, co jsou prodány do třetí země, dále nesledují. Po dokončení inspekcí na místě Komise oběma vyvážejícím výrobcům poskytla dostatek času na to, aby předložili důkazy o konečném místě určení.

(14)

Následně předložené dokumenty nebyly dostatečné pro stanovení konečného místa určení veškerého vývozu do Malajsie.

(15)

Komise odkazuje na zjištění šetření obcházení uvedená v 7. bodě odůvodnění, zejména na neexistenci výroby v Malajsii a na souběžný nárůst vývozu z ČLR do Malajsie a dovozu z Malajsie do Unie. Jelikož většinu vývozu do Malajsie uskutečnili dotčení vyvážející výrobci, dospěla Komise k závěru, že se oba zapojili do systému obchodování, který představuje riziko obcházení.

(16)

Dostupné statistické údaje týkající se obou dotčených vyvážejících výrobců kromě toho ukazují, že se jejich vývoz určený pro obchodníky/distributory v Malajsii po zahájení šetření obcházení významně snížil.

(17)

Komise tuto změnu obchodních toků posoudila. Dospěla k závěru, že pro tuto změnu obchodních toků nebyl žádný jiný důvod než zahájení šetření obcházení, čímž se potvrdila existence rizika obcházení.

(18)

Komise rovněž posoudila nemožnost sledování vývozu obou vyvážejících výrobců do jiných třetích zemí. Dospěla k závěru, že existuje riziko obcházení, stejně jako v případě Malajsie, zejména protože vyvážející výrobci přiznali, že nesledují, jaké je konečné místo určení jejich vývozu.

(19)

Komise posoudila všechna zjištění a dospěla k závěru, že se TTCA a Weifang zapojily do systému obchodování, který představuje riziko obcházení. Došlo proto k porušení závazku.

(20)

Komise navíc vzhledem ke zjištěním šetření obcházení dospěla rovněž k závěru, že s ohledem na příslušné obchodní toky a nemožnost sledovat vývozní transakce není monitorování a vymáhání závazku TTCA a Weifang proveditelné, jelikož nelze monitorovat, že prodej dotčených vyvážejících výrobců do třetích zemí nevstoupí do volného oběhu v Unii.

(21)

Zjištění týkající se porušení závazku, jakož i jeho neproveditelnost stanovená v případě TTCA i Weifang odůvodňují podle čl. 8 odst. 7 a 9 základního nařízení a podle podmínek závazku odvolání jeho přijetí s ohledem na oba dotčené vyvážející výrobce.

(22)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta možnost slyšení a podání vyjádření podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení.

(23)

Komora a společnosti TTCA a Weifang opět zopakovaly návrh na akční plán pro lepší provádění závazku, který byl předložen po inspekcích uvedených v 10. bodě odůvodnění výše. Plán stanovil doplňkový mechanismus monitorování, v rámci něhož by všechny podniky, jichž se závazek týká, poskytovaly Komisi pravidelně podrobnější zprávu o prodeji do třetích zemí, přičemž komora by uplatňovala opatření rychlého varování s cílem zabránit překládce. Monitorování by však bylo v rámci tohoto nového mechanismu neproveditelné. Nehledě na to, že navrhovaný mechanismus se týká uplatňování závazku v budoucnu a nenapravuje jeho dřívější porušení a nedodržování.

(24)

Společnosti Weifang a TTCA ve svých písemných podáních zpochybnily přímou souvislost mezi změnami v množství výrobků vyvezených do Malajsie a překládkami, jelikož změna ve vyváženém množství odráží pouze změny ve vnějších faktorech, tj. pokles poptávky na trhu. Společnosti uvedly, že závěr Komise ohledně změny obchodních toků není podložen důkazy a je pouhým předpokladem. Šetření obcházení uvedené v 7. bodě odůvodnění dospělo k závěru, že platná opatření jsou obcházena překládkou v Malajsii. Z šetření obcházení vyplynulo, že po uložení opatření na dotčený výrobek v prosinci 2008 došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z ČLR a Malajsie do Unie a že kromě uložení uvedených opatření neexistuje pro tuto změnu dostatečný patřičný důvod nebo ekonomické opodstatnění. Ze statistických údajů a údajů poskytnutých dotčenými společnostmi uvedených v 15. bodě odůvodnění vyplývá, že vyvážející výrobci vyvezli největší podíl výrobků do Malajsie v období 2011–2015. V důsledku toho nelze argumenty společností TTCA a Weifang akceptovat.

(25)

Tyto společnosti neuznávají svoji odpovědnost za sledování svého prodeje obchodníkům ve třetích zemích, s kterými nejsou ve spojení. Společnosti samy přiznaly, že vzhledem k zapojení nezávislých obchodníků ve třetích zemích není možné vysledovat další prodej, a to kvůli povaze zboží a trhu. Tyto úvahy potvrzují vysoké riziko obcházení opatření prostřednictvím překládky, což činí závazek neproveditelným.

(26)

Společnost TTCA přiznává nedbalost, jelikož Komisi neinformovala o některých změnách ve své struktuře, avšak tvrdí, že závazek neporušila úmyslně. Společnost uvedla, že Komisi o změnách dvakrát informovala, a sice: během přezkumu před pozbytím platnosti a během šetření obcházení. TTCA rovněž uvedla, že změny neměly žádný negativní dopad na provádění závazku. Komise nemůže tyto argumenty přijmout, jelikož společnost nedodržela jasnou oznamovací povinnost stanovenou v závazku, konkrétně neprodleně informovat Evropskou komisi o veškerých změnách ve své struktuře, jelikož ze změn tohoto druhu může vyplývat nutnost upravit některé aspekty závazku a/nebo jeho monitorování, pokud to Komise bude považovat za nezbytné. Takové změny musí být oznámeny ihned a výslovně v souvislosti s monitorovacími činnostmi, zejména s ohledem na nepřetržitý kontakt mezi společnostmi, jichž se závazek týká, a příslušným útvarem Komise.

(27)

Komora spolu se společnostmi TTCA a Weifang dále poukázala na zájem Unie závazek zachovat. Komora a společnosti TTCA a Weifang uvedly, že v důsledku odvolání přijetí závazku dojde k většímu kolísání cen, což je pro uživatele kyseliny citronové nepříznivé. Komise nemůže s tímto tvrzením souhlasit. Kolísání cen se může týkat jakéhokoli výrobkového trhu, avšak samo o sobě není prvkem, který ovlivňuje posouzení proveditelnosti nebo porušení závazku.

(28)

Žádný argument předložený komorou a dotčenými vyvážejícími výrobci není takového charakteru, aby změnil posouzení Komise, a sice že došlo k porušení závazku těchto výrobců a že monitorování uvedeného závazku se stalo neproveditelným.

(29)

Proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení a rovněž v souladu s příslušnými ustanoveními závazku, která Komisi opravňují, aby závazek jednostranně odvolala, dospěla Komise k závěru, že přijetí závazku nabídnutého společnostmi Weifang a TTCA by mělo být odvoláno a prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/87 by mělo být změněno. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného společnostmi Weifang Ensign Industry Co., Ltd. (doplňkový kód Taric A882) a TTCA Co., Ltd. (doplňkový kód Taric A878) by se tudíž mělo vztahovat konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/82,