(EU) 2016/263Nařízení Komise (EU) 2016/263 ze dne 25. února 2016, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o název kategorie potravin 12.3 Octy (Text s významem pro EHP)

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být aktualizován v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2), a to buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Seznam potravinářských přídatných látek Unie byl vytvořen na základě potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES (3), 94/36/ES (4) a 95/2/ES (5) a po prověření jejich souladu s články 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1333/2008. Na seznamu Unie jsou uvedeny potravinářské přídatné látky podle kategorií potravin, do nichž se smějí přidávat.

(4)

V části D seznamu Unie zahrnuje kategorie potravin 12 soli, koření, polévky, omáčky, saláty a bílkovinové produkty a obsahuje podkategorii 12.3 – octy. Část E seznamu Unie stanoví následující povolené přídatné látky pro kategorii potravin 12.3: Přídatné látky skupiny I, karamely (E 150a–d) a oxid siřičitý – siřičitany (E 220–228) pouze v kvasném octu.

(5)

Stejným způsobem jako octy zemědělského původu lze používat jako potravinu nebo složku potravin i kyselinu octovou (používá se také jako potravinářská přídatná látka E 260) po zředění s vodou (4–30 % objemu).

(6)

V některých členských státech se mohou jako „octy“ označovat pouze octy získané kvašením zemědělských produktů. V jiných členských státech se ale pod názvem „ocet“ mohou uvádět na trh jak produkty získané zředěním kyseliny octové vodou, tak octy získané kvašením zemědělských produktů.

(7)

Z diskuse s členskými státy v rámci pracovní skupiny vládních odborníků pro přídatné látky vyplynulo, že existuje rovnocenná technologická potřeba pro potravinářské přídatné látky jak pro zředěnou kyselinu octovou, tak pro octy zemědělského původu. Proto je vhodné revidovat název kategorie potravin 12.3 „Octy“, aby bylo uvedeno, že zahrnuje i zředěnou kyselinu octovou (zředěnou vodou na 4–30 % objemu) vhodnou pro lidskou spotřebu, aby byla zajištěna transparentnost a právní jistota v souvislosti s použitím potravinářských přídatných látek v takové potravině.

(8)

Informace o spotřebě potravin v celé Evropské unii poskytuje souhrnná databáze o spotřebě potravin v Evropě (6) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Tato statistika zahrnuje údaje o spotřebě octa zemědělského původu, která je brána v úvahu, když úřad provádí posuzování expozice. Jelikož se zředěná kyselina octová používá stejným způsobem jako octy zemědělského původu, neočekává se, že by navrhovaná změna, pokud jde o název kategorie potravin 12.3, měla dopad na expozici vůči přídatným látkám schváleným pro použití v této kategorii potravin.

(9)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 požádat o stanovisko úřadu s výjimkou případu, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že zařazení zředěné kyseliny octové do kategorie potravin 12.3 v části E a části D seznamu potravinářských přídatných látek Unie představuje aktualizaci uvedeného seznamu, která pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, není nutné o stanovisko úřadu požádat.

(10)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,