(EU) č. 946/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 946/2014 ze dne 4. září 2014 , kterým se na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 7-14 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 4. září 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 6. září 2014 Nabývá účinnosti: 6. září 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 946/2014

ze dne 4. září 2014,

kterým se na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ŘÍZENÍ

1.1.   Předchozí šetření a stávající antidumpingová opatření

(1)

V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí 7,6 % a 46,7 %.

(2)

Na základě prozatímního přezkumu zaměřeného na definici výrobku Rada v červenci 2008 v nařízení (ES) č. 684/2008 (3) objasnila definici výrobku v původním šetření.

(3)

Na základě šetření zaměřeného proti obcházení předpisů Rada v červnu 2009 nařízením (ES) č. 499/2009 (4) rozšířila konečné antidumpingové clo uplatňované na „všechny ostatní společnosti“, které bylo nařízením (ES) č. 1174/2005 uloženo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoli.

(4)

V říjnu 2011 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011 (5) konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z ČLR. Rozšířené clo uvedené výše v 3. bodě odůvodnění bylo rovněž potvrzeno prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011.

(5)

V současné době je platným opatřením antidumpingové clo uložené prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen „šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“) ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013 (6) na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „šetření v rámci prozatímního přezkumu“). Výše celní sazby na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) je v současné době 70,8 %. Opatření se vztahuje rovněž na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoli podle nařízení Rady (ES) č. 499/2009 na základě šetření obcházení podle článku 13 základního nařízení.

1.2.   Žádost o přezkum

(6)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala dne 3. května 2013 společnost Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v ČLR.

(7)

Žadatel tvrdil, že působí v podmínkách tržního hospodářství vymezených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(8)

Dále tvrdil, že během období šetření, na kterém se zakládala antidumpingová opatření, tj. od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období původního šetření“) nevyvážel ruční paletové vozíky a jejich základní díly do Unie. Tvrdil, že dotčený výrobek nevyvážel ani během období šetření následného šetření v rámci prozatímního přezkumu, tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011.

(9)

Žadatel dále tvrdil, že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, které podléhají výše uvedeným antidumpingovým opatřením.

(10)

Žadatel dále tvrdil, že začal ruční paletové vozíky a jejich základní díly do Unie vyvážet po uplynutí období původního šetření a období šetření následného šetření v rámci prozatímního přezkumu.

1.3.   Zahájení přezkumu pro nového vývozce

(11)

Komise přezkoumala prima facie důkazy, které žadatel předložil, a usoudila, že dostatečně odůvodňují zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co dotčené výrobní odvětví Unie dostalo možnost vyjádřit se, zahájila Komise prostřednictvím nařízení Komise (EU) č. 32/2014 (7) přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(12)

V souladu s článkem 2 nařízení (EU) č. 32/2014 bylo antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1008/2011 ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013 zrušeno, pokud jde o dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů vyráběných a prodávaných na vývoz do Unie žadatelem. Zároveň byly podle článku 3 nařízení (EU) č. 32/2014 celní orgány vyzvány, aby učinily příslušné kroky k zavedení celní evidence tohoto dovozu.

(13)

Nařízení (EU) č. 32/2014 stanovilo, že pokud by nařízení prokázalo, že žadatel splňuje kritéria pro stanovení individuálního cla, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje podle čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1008/2011 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 372/2013.

1.4.   Dotčený výrobek

(14)

Dotčeným výrobkem jsou ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 (kódy TARIC 8427900011 a 8427900019) a ex 8431 20 00 (kódy TARIC 8431200011 a 8431200019), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

1.5.   Dotčené strany

(15)

Komise oficiálně informovala výrobní odvětví Unie, žadatele a zástupce země vývozu o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(16)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro udělení statusu nového vývozce a pro stanovení podmínek tržního hospodářství a dumpingu. Komise žadateli a společnostem, které jsou s ním ve spojení, zaslala formulář žádosti o přiznání tržního zacházení (dále jen „tržní zacházení“) a dotazník a obdržela odpověď ve stanovených termínech. Inspekce na místě byly provedeny v prostorách žadatele a společnosti, která je s ním ve spojení v Dánsku – Logitrans A/S.

1.6.   Období přezkumného šetření

(17)

Přezkumné šetření pro stanovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2012 do 31. prosince 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“).

2.   ŠETŘENÍ

2.1.   Status nového vývozce

(18)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek během období šetření původního šetření, tj. od 1. dubna 2003 do 31. března 2004, a v období šetření v rámci následného prozatímního přezkumu, tj. od 1. ledna do 31. prosince 2011, a že jej začal vyvážet do Unie po uplynutí těchto období.

(19)

Žadatel byl dále schopen prokázat, že neměl žádné přímé ani nepřímé vazby s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na které se vztahují antidumpingová opatření platná pro dotčený výrobek.

(20)

Je tudíž potvrzeno, že by se uvedený žadatel měl považovat za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení a mělo by pro něj být určeno individuální dumpingové rozpětí.

2.2.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 uvedeného nařízení pro vyvážející výrobce v ČLR, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení, a mohlo by jjim být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(22)

Žadatel je soukromá společnost, kterou zcela vlastní společnost, jejichž přímí akcionáři jsou společnosti v Evropské unii. Denní obchodní rozhodnutí přijímá výkonný ředitel, který je občanem Evropské unie a také členem představenstva. Hlavní obchodní rozhodnutí přijímá valná hromada. Při rozhodování se neprokázala přítomnost žádného se státem spojeného úředníka, ani žádný jiný zásah státu ze strany ČLR.

(23)

Hlavní surovinou pro výrobu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů byly dále v případě žadatele polotovary kovových dílů z uhlíkové oceli válcované za tepla zakoupené od různých dodavatelů v ČLR, tedy již zpracované na díly z uhlíkové oceli válcované za tepla.

(24)

Na základě veřejně dostupných informací (8) bylo zjištěno, že ceny zpracovaných kovových dílů placené žadatelem byly dostatečně vysoké, aby odrážely ceny oceli na mezinárodním trhu a přidanou hodnotu za zpracování oceli válcované za tepla na polotovary kovových dílů. V důsledku toho se nepotvrdilo, že by se zkreslení cen nezpracované oceli v ČLR, které bylo zjištěno během šetření v rámci předběžného přezkumu (9), přeneslo do cen zpracovaných kovových dílů, které v tomto případě platí žadatel.

(25)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že žadatel prokázal splnění kritéria 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(26)

Žadatel dále vede jednoznačné a jasné účetnictví ověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané pro všechny účely. Dospělo se proto k závěru, že žadatel prokázal splnění kritéria 2 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(27)

Žadatel dále neměl žádné půjčky od čínských finančních institucí ani půjčky, které by nebyly poskytnuty za tržních podmínek, pokud jde o záruky, úrokové sazby a další podmínky. Nebyly zaznamenány žádné známky jakéhokoli jiného zkreslení nebo výhod týkajících se umístění nebo prostor nebo jiných zásahů státu do činnosti žadatele. Žadatel taktéž není považován za technologicky vyspělou společnost, aby v důsledku toho mohl požívat jakoukoli formu státních výhod. Dospělo se proto k závěru, že žadatel prokázal splnění kritéria 3 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(28)

Dále se ukázalo, že žadatel podléhá příslušným čínským právním předpisům o úpadku a o vlastnictví, jejichž uplatňování má pro fungování společností zaručit právní jistotu a stabilitu. Nic nenaznačovalo, že by tyto právní předpisy nebyly u žadatele uplatňovány a prováděny. Dospělo se proto k závěru, že žadatel prokázal splnění kritéria 4 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(29)

Šetření nakonec neodhalilo žádná omezení týkající se používání a přepočtů zahraniční měny. Devizové transakce žadatele byly prováděny podle tržních kurzů a společnost mohla se svými finančními prostředky volně nakládat. Dospělo se proto k závěru, že žadatel prokázal splnění kritéria 5 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(30)

Na základě výše uvedených zjištění se dospělo k závěru, že žadateli lze přiznat status tržního hospodářství tak, aby běžná hodnota mohla být určena v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení.

(31)

Komise sdělila výsledky analýzy o zacházení jako v tržním hospodářství žadateli, orgánům ČLR a výrobnímu odvětví Unie a poskytla jim možnost předložit připomínky.

(32)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že mezinárodní cena oceli založená na veřejně dostupných informacích (viz 24. bod odůvodnění výše) nepředstavuje vhodný základ pro srovnání, protože ceny placené menšími hospodářskými subjekty na trhu s ocelí jsou nejméně o 20 % vyšší než mezinárodní referenční ceny. Výrobní odvětví Unie dále tvrdilo, že cena zaplacená za zpracované kovové díly používané při výrobě ručních paletových vozíků v Unii je mnohem vyšší než ceny placené žadatelem, což samo o sobě naznačuje, že cena zaplacená za tyto díly žadatelem, je zkreslená.

(33)

Mezinárodní referenční ceny byly také použity jako základ pro srovnání při šetření v rámci prozatímního přezkumu, přičemž u těchto cen nebyly provedeny žádné úpravy. (10) Vzhledem k tomu, že by totiž jakákoli prémie zaplacená nad rámec mezinárodních referenčních cen závisela na individuálních faktorech specifických pro každý hospodářský subjekt na trhu, neexistuje žádný objektivní základ k provedení všeobecné úpravy pro údajnou přirážku. Tvrzení, že by mezinárodní referenční ceny měly být upraveny, bylo proto zamítnuto.

(34)

Pokud jde o cenu zaplacenou za zpracované kovové díly používané při výrobě ručních paletových vozíků v Unii, důkazy předložené výrobním odvětvím v Unii neprokázaly, že je cena zaplacená za tyto díly žadatelem zkreslená. Bylo tomu tak proto, že, jak již bylo popsáno v 33. bodě odůvodnění výše, jakákoli prémie zaplacená nad rámec mezinárodní referenční ceny by závisela na individuálních faktorech specifických pro každý hospodářský subjekt na trhu, a tudíž neexistuje žádný objektivní základ k provedení všeobecné úpravy pro údajnou přirážku. Kromě toho z předložených důkazů vyplynulo významné množství dalších faktorů kromě ceny ocele, které ovlivňují ceny takových kovových dílů, což neumožnilo dospět k závěru, pokud jde o přiměřenou úroveň takových částí, kterou by bylo možné použít jako referenční hodnotu. Proto bylo tvrzení, že ceny placené za zpracované kovové díly v Unii naznačují, že cena zaplacená za tyto díly žadatelem je zkreslená, zamítnuto.

(35)

Výrobní odvětví Unie rovněž tvrdilo, že ceny oceli v ČLR jsou subvencované a všeobecně zkreslené a že tato skutečnost je již sama o sobě dostačující k tomu, aby se ceny dále zpracovávaných kovových dílů v ČLR považovaly za zkreslené.

(36)

Podle judikatury Tribunálu platí, že se Komise sice může opírat o makroekonomické aspekty, jako např. zkreslení cen surovin na úrovni výrobního průmyslu/odvětví, ale rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství musí být učiněno samostatně pro každou společnost, tj. musí být posouzeno, zda ceny, které jednotlivé společnosti platí za své vstupy, odrážejí tržní hodnoty. (11) Kromě toho bylo rovněž objasněno, že Komise může srovnávat průměrné ceny na čínském domácím trhu surovin s průměrnými mezinárodními cenami s cílem určit, zda by měl být na tomto základě přiznán status tržního hospodářství. (12)

(37)

Jak je objasněno ve 24. bodě odůvodnění, zjistilo se, že zjištěná zkreslení cen na trhu s nezpracovanou ocelí v ČLR se nepřenášejí do cen zpracovaných kovových dílů, které platí žadatel. Tento přístup je v souladu s judikaturou, neboť posuzuje individuální situaci žadatele, a tvrzení výrobního odvětví Unie bylo proto v tomto ohledu zamítnuto.

(38)

Výrobní odvětví Unie nakonec tvrdilo, že přidělení individuálního antidumpingového rozpětí žadateli by představovalo vysoké riziko obcházení, neboť žadatel již zakoupil ruční paletové vozíky od jiného dodavatele v ČLR a zpětně je vyvezl do Unie.

(39)

Tvrzení o zvýšeném riziku obcházení nebylo podloženo žádnými důkazy. Především se zjistilo, že žadatel není propojený s dotčeným dodavatelem ani s žádným jiným dodavatelem v ČLR. Šetření tedy v tomto konkrétním případě nepotvrdilo zvýšené riziko obcházení. Riziko obcházení samo o sobě navíc v důsledku nepředstavuje kritérium uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a není proto relevantní pro určení toho, zda společnost splňuje podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(40)

Po zveřejnění těchto skutečností výrobní odvětví Unie znovu zopakovalo svá tvrzení, že ceny oceli stanovené na základě veřejně dostupných informací nejsou vhodným základem pro srovnání, protože ceny placené menšími hospodářskými subjekty na trhu s ocelí byly vyšší než mezinárodní referenční ceny a rovněž vyšší než ceny účtované těmto společnostem, které byly předmětem šetření v rámci prozatímního přezkumu uvedeného výše ve 24. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie rovněž tvrdilo, že srovnání cen provedené Komisí uvedené ve 24. bodě odůvodnění řádně nezohlednilo náklady na zpracování kovových dílů.

(41)

Tvrzení výrobního odvětví Unie však nebyla podložena žádnými dalšími důkazy. Proto se dospělo k závěru, že tyto připomínky byly pouze zopakováním dřívějších argumentů, které již byly řešeny a zamítnuty výše v 32. až 37. bodě odůvodnění.

2.3.   Dumping

Běžná hodnota

(42)

Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem žadatelova domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje na vývoz dotčeného výrobku do Unie během přezkumu v rámci období šetření v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Komise zjistila, že celkový prodej obdobného výrobku na domácím trhu nebyl reprezentativní, neboť nedosahoval výše 5 %.

(43)

Vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici žádný reprezentativní objem domácího prodeje, vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(44)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům během přezkumu v rámci období šetření, které byly v případě potřeby upraveny, připočítaly vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměr zisku dosaženého žadatelem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku během přezkumu v rámci období šetření.

Vývozní cena

(45)

Žadatel vyvážel nejen ruční paletové vozíky, ale také jejich základní díly (hydrauliku), které jsou rovněž dotčeným výrobkem. Vývoz hydrauliky dosahoval během přezkumu v rámci období šetření relativně nízké hodnoty a objemu. Společnost ve spojení navíc hydrauliku znovu neprodávala nezávislým odběratelům v Unii. Místo toho hydrauliku využívala společnost ve spojení v Unii výlučně pro výrobu ručních paletových vozíků a hotový výrobek (ruční paletové vozíky) následně prodávala na trhu Unie. V důsledku toho v případě hydrauliky neexistovala cena pro další prodej. Navíc vzhledem k tomu, že se tento přezkum týká pouze jedné společnosti, nebyly k dispozici jiné údaje, na jejichž základě by bylo možné cenu dalšího prodeje hydrauliky spolehlivě stanovit. S ohledem na to u hydrauliky žádná vývozní cena stanovena nebyla. Po dohodě s žadatelem byla vývozní cena stanovená pro ruční paletové vozíky považována za reprezentativní i pro základní díly, a tímto způsobem použita.

(46)

Vývozní prodej probíhal prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii, který dále prodával výrobek nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena tak byla stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou se dovážený výrobek poprvé znovu prodával nezávislým odběratelům v Unii, od níž se odečetly veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřené ziskové rozpětí. Byly použity skutečné prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení. Pokud jde o přiměřené ziskové rozpětí, bylo vzhledem k absenci jakýchkoli dalších informací použito odhadované ziskové rozpětí ve výši 5 %.

(47)

Po zveřejnění žadatel vznesl námitky vůči úrovni prodejních, správních a režijních nákladů týkajících se prodeje dotčeného výrobku stanovené během období šetření a tvrdil, že vyšší náklady vzniklé při prodeji jiných výrobků by se neměly připisovat k dotčenému výrobku. Toto tvrzení je v rozporu s ověřenými údaji. Žadatel také nebyl schopen poskytnout alternativní rozdělení nákladů, ani žádné důkazy, které by podporovaly jeho tvrzení, které proto bylo zamítnuto.

(48)

Po zveřejnění těchto skutečností žadatel uvedl, že navzdory vztahu mezi vývozcem a dovozcem ve spojení v Unii byly vývozní ceny v souladu se zásadou tržního odstupu a neměly by být považovány za nespolehlivé. Žadatel se proto domníval, že vývozní cena by měla být stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení jako cena zaplacená dovozcem ve spojení.

(49)

Důkazy předložené žadatelem neumožňují podpořit tvrzení, že uvedená cena byla stanovena v souladu se zásadou tržního odstupu. Transferová cena mezi společnostmi ve spojení tudíž nebyla na takové úrovni, aby dovozce ve spojení mohl v rámci Unie dosáhnout přiměřeného zisku. Komise proto dospěla k závěru, že vnitřní transferová cena neodráží přiměřenou tržní hodnotu dotčeného výrobku, a toto tvrzení bylo zamítnuto.

(50)

Žadatel po zveřejnění informací rovněž argumentoval alternativním tvrzením, že zaplacené antidumpingové clo bylo náležitě zohledněno v cenách dalšího prodeje a v následných prodejních cenách v Unii, a proto by se v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení při vytváření vývozní ceny neměla odečítat suma odpovídající zaplacenému antidumpingovému clu.

(51)

Důkazy, které žadatel poskytl, však nemohly prokázat, že bylo antidumpingové clo řádně zohledněno v cenách dalšího prodeje a v následných kupních cenách v Unii. Z důkazů vyplývá jen velmi malý nárůst, k němuž navíc došlo až po období šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Srovnání

(52)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy v případě nákladů na balení, přepravu, dovozní poplatky, včetně cel (4 %) a antidumpingových cel (46,7 % a 70,8 %, uloženo prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1008/2011 ve znění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013) přímo u vývozní ceny ve všech případech, kdy se prokázaly rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Výše uvedené náklady na přepravu a balení jsou, v souladu s článkem 19 základního nařízení, považovány za důvěrné informace. Tyto informace však byly Komisí ověřeny a bylo shledáno, že se neodchylují od obvyklých úrovní.

(53)

Po zveřejnění informací žadatel požadoval úpravu na základě obchodní úrovně kvůli údajnému rozdílu mezi prodeji na domácím trhu a na vývozním trhu. Žadatel tvrdil, že prodeje na domácím trhu byly všechny určeny pro konečné uživatele, zatímco prodeje do Unie uskutečňoval s distributory nebo dovozci. Žadatel uvedl, že by se měla provést zvláštní úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení.

(54)

Žadatel nepředložil žádné nové nebo dodatečné informace na podporu svého tvrzení. Na základě informací shromážděných a ověřených během šetření nebylo možné zjistit, zda slevy distributorům a dovozcům souvisely s rozdílem v prodejních funkcích. Proto nemohlo být prokázáno, že údajný rozdíl v úrovni obchodování ovlivnil prodejní ceny a srovnatelnost cen. Tvrzení žadatele proto bylo zamítnuto.

Dumpingové rozpětí

(55)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem.

(56)

Srovnání prokázalo existenci dumpingu na úrovni 54,1 %, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na ceny s dodáním na hranice Unie před proclením.

3.   ZMĚNA OPATŘENÍ, KTERÁ JSOU PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU

(57)

Zjištěné dumpingové rozpětí je nižší než celostátní sazba určená k odstranění újmy, která byla pro ČLR stanovena při původním šetření, jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění výše. Na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů vyráběných společností Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd. by proto mělo být uloženo clo na základě dumpingového rozpětí a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

4.   CELNÍ EVIDENCE

(58)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se antidumpingové clo, jak je stanoveno, by mělo být vybíráno zpětně z dovozu dotčeného výrobku, který byl zaevidován podle článku 3 nařízení (EU) č. 32/2014.

5.   OZNÁMENÍ A DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ

(59)

Dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí uložit na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů od žadatele změněné konečné antidumpingové clo a zpětně vybrat toto clo z dovozu, který byl předmětem celní evidence. Jejich námitky byly zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(60)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1008/2011 ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013 pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(61)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   V článku 1 prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013, kterým se nahrazuje čl. 1 odst. 2 prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011, se v tabulce týkající se Čínské lidové republiky doplňuje toto:

Společnost

Celní sazba

(%)

Doplňkový kód TARIC

Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd

54,1 %

A070

2.   Uložené clo se rovněž vybere zpětně z dovozu dotčeného výrobku, který byl evidován podle článku 3 nařízení (EU) č. 32/2014.

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu dotčeného výrobku vyráběného společností Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd.

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. září 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1174/2005 ze dne 18. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst L 189, 21.7.2005, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 684/2008 ze dne 17. července 2008, kterým se objasňuje oblast působnosti antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 499/2009 ze dne 11. června 2009, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Thajska či nikoli (Úř. věst. L 151, 16.6.2009, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 ze 10. října 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 268, 13.10.2011, s. 1).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013 ze dne 22. dubna 2013, kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/9009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 112, 24.4.2013, s. 1).

(7)  Nařízení Komise (EU) č. 32/2014 ze dne 14. ledna 2014, kterým se zahajuje přezkum pro „nového vývozce“ prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013, zrušuje clo na dovoz jednoho vývozce z této země a zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 10, 15.1.2014, s. 11).

(8)  Worldsteelprices.com – od Management Engineering & Production Services (MEPS) International Ltd

(9)  Šetřením v rámci prozatímního přezkumu bylo zjištěno, že ceny zaplacené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v ČLR byly významně zkresleny a neodpovídaly mezinárodním cenám, viz 20. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 372/2013.

(10)  Viz 20. až 28. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 372/2013.

(11)  Rozsudek Tribunálu ze dne 10. října 2012 ve věci T-150/09 Ningbo Yonghong Fasteners v. Rada/rozsudek ze dne 10. října 2012 (bod 117).

(12)  Rozsudek Tribunálu ze dne 10. října 2012 ve věci T-150/09 Ningbo Yonghong Fasteners v. Rada (body 81–95).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU