(EU) č. 1022/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013 , kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013

(1)

Dne 29. června 2012 hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzvali Komisi, aby předložila návrhy ustavující jednotný mechanismus dohledu, do kterého by byla zapojena Evropská centrální banka (dále jen „ECB“). V závěrech ze dne 29. června 2012 Evropská rada vyzvala svého předsedu, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem ECB připravil konkrétní harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie, jenž by obsahoval konkrétní návrhy na zachování jednoty a integrity vnitřního trhu finančních služeb.

(2)

Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a na nových rámcích pro pojištění vkladů a restrukturalizaci.

(3)

K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (4) ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro a ostatním členským státům umožňuje navázat úzkou spolupráci s ECB.

(4)

Skutečnost, že jsou ECB ve vztahu k úvěrovým institucím v některých členských státech Unie svěřeny úkoly v oblasti dohledu, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu finančních služeb. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5) by si měl proto zachovat svou úlohu a ponechat si všechny stávající pravomoci a úkoly: měl by nadále rozvíjet jednotný soubor pravidel platný pro všechny členské státy a podporovat jeho důsledné uplatňování, jakož i sbližování postupů dohledu v celé Unii.

(5)

Je naprosto nezbytné, aby bankovní unie podléhala mechanismu demokratické odpovědnosti.

(6)

Orgán pro bankovnictví by měl při plnění svěřených úkolů, a s ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí, plně zohledňovat rozmanitost úvěrových institucí, jejich velikost a modely podnikání i systémové výhody plynoucí z rozmanitosti v evropském bankovním sektoru.

(7)

Mají-li být na vnitřním trhu podpořeny osvědčené postupy dohledu, je velmi důležité, aby byl jednotný soubor pravidel doplněn o evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi, kterou vypracuje orgán pro bankovnictví po konzultaci s příslušnými orgány. V příručce pro výkon dohledu by měly být uvedeny osvědčené metody a postupy dohledu v celé Unii s cílem zajistit dodržování klíčových mezinárodních a unijních zásad. Tato příručka by neměla mít podobu právně závazných aktů a neměla by omezovat dohled uložený na základě posouzení situace. Měla by pojednávat o všech otázkách spadajících do působnosti orgánu pro bankovnictví včetně oblastí, jako je ochrana spotřebitelů a boj proti praní špinavých peněz. Příručka by měla stanovit parametry a metodiku hodnocení rizik, způsob identifikace včasných varování a kritéria pro opatření v oblasti dohledu. Touto příručkou by se měly řídit příslušné orgány. Na používání příručky by se měl klást důraz i při hodnocení toho, jak jsou sbližovány postupy dohledu, a při srovnávacím hodnocení podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

(8)

Orgán pro bankovnictví by měl mít možnost požadovat po finančních institucích informace v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, týkající se jakýchkoli informací, k nimž mají tyto finanční instituce ze zákona přístup, včetně informací v držení osob, které dotčená finanční instituce odměňuje za výkon relevantních činností, auditů provedených pro finanční instituce externími auditory a kopií příslušných dokumentů, účetních knih a záznamů.

(9)

Žádosti orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací by měly být řádně odůvodněny. Námitky, že konkrétní žádosti o poskytnutí informací nesplňují požadavky nařízení (EU) č. 1093/2010, by měly být podávány v souladu s příslušnými postupy. Vznesení takové námitky adresátem žádosti o poskytnutí informací by nemělo tohoto adresáta zprostit povinnosti požadované informace poskytnout. O tom, zda konkrétní žádost orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací splňuje požadavky uvedeného nařízení, by měl rozhodnout Soudní dvůr Evropské unie v souladu s postupy stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie.

(10)

Je nutné zajistit vnitřní trh a soudržnost Unie a v této souvislosti by se měla věnovat patřičná pozornost otázkám, jako jsou pravidla řízení a hlasování v orgánu pro bankovnictví, a mělo by být zaručeno stejné zacházení s členskými státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 a s ostatními členskými státy.

(11)

Vzhledem k tomu, že orgán pro bankovnictví, v němž všechny členské státy požívají stejná práva, byl zřízen s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel a přispět k jejich jednotnému uplatňování a posílit soudržnost postupů dohledu v rámci Unie, a vzhledem k hlavní úloze ECB v jednotném mechanismu dohledu, je nezbytné, aby měl orgán pro bankovnictví k dispozici náležité nástroje, které mu umožní účinně vykonávat svěřené úkoly související s integritou vnitřního trhu.

(12)

Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které jsou ECB svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, by měl orgán pro bankovnictví plnit své úkoly také ve vztahu k ECB stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům. Měly by být především odpovídajícím způsobem upraveny stávající mechanismy pro urovnávání sporů a opatření v mimořádných situacích, mají-li být i nadále účinné.

(13)

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat v mimořádných situacích svou podpůrnou a koordinační roli, měly by jej dotyčné příslušné orgány plně informovat o relevantním vývoji a zvát jej v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání, na nichž má právo vystoupit nebo předkládat jakékoli jiné příspěvky.

(14)

Měla by být upravena pravidla hlasování v radě orgánů dohledu, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu finančních služeb.

(15)

Rozhodnutími týkajícími se porušení práva Unie a urovnávání sporů by se měla zabývat nezávislá odborná skupina složená z členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, u nichž nedochází k žádnému střetu zájmů a které jmenuje rada orgánů dohledu. Rozhodnutí, která odborná skupina radě orgánů dohledu navrhne, by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se jednotného mechanismu dohledu účastní (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinou jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se mechanismu neúčastní (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

(16)

Rozhodnutí týkající se opaření v mimořádných situacích by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států, a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(17)

Rozhodnutí týkající se aktů uvedených v článcích 10 až 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI uvedeného nařízení by měla být přijímána kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat alespoň prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(18)

Orgán pro bankovnictví by měl vypracovat jednací řád odborné skupiny, který zajistí její nezávislost a objektivitu.

(19)

Složení správní rady by mělo být vyvážené a mělo by v ní být zajištěno řádné zastoupení nezúčastněných členských států.

(20)

Při jmenování členů vnitřních orgánů a výborů orgánu pro bankovnictví by měla být mezi členskými státy zajištěna zeměpisná rovnováha.

(21)

V zájmu řádného fungování orgánu pro bankovnictví a odpovídajícího zastoupení všech členských států by měly být pravidla hlasování, složení správní rady a složení nezávislé odborné skupiny průběžně sledovány. Po odpovídající době by měly být přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a vývoj.

(22)

Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo poskytování finančních služeb.

(23)

Orgánu pro bankovnictví by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu svěřuje toto nařízení. Tyto dodatečné úkoly by měly být náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu stanoveném v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro bankovnictví by měl zajistit, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti.

(24)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké úrovně efektivní a jednotné obezřetnostní regulace a dohledu ve všech členských státech, ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování vnitřního trhu a udržování stability finančního systému, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíče jich z důvodu rozsahu tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)

Nařízení (EU) č. 1093/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

V čl. 2 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů dohledu

Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.“;

4)

V článku 4 se bod 2 podbod i) se nahrazuje tímto:

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Článek 9 se mění takto:

7)

Článek 18 se mění takto:

8)

V čl. 19 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Sbližování postupů dohledu

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.“;

10)

Článek 21 se mění takto:

11)

V článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.“;

12)

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.“;

13)

V čl. 27 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.“;

14)

V čl. 29 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a s ohledem mimo jiné na měnící se obchodní postupy a modely podnikání finančních institucí aktualizuje evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Evropská příručka pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů.“

15)

V článku 30 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.

3a.   Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění další harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi.“;

16)

V článku 31 se druhý pododstavec mění takto

17)

Článek 32 se mění takto:

18)

Článek 35 se mění takto:

19)

Článek 36 se mění takto:

20)

Článek 37 se mění takto:

21)

Článek 40 se mění takto:

22)

V článku 41 se odstavce 2,3 a 4 nahrazují tímto:

„1a.   Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušný orgán, jenž údajně porušil právo Unie, a kteří na dané záležitosti nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové.

2.   Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.   Odborné skupiny uvedené v tomto článku navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo článku 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu.

4.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.“;

23)

V článku 42 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Prvním ani druhým pododstavcem nejsou dotčeny úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.“;

24)

Článek 44 se mění takto:

25)

V čl. 45 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.“;

26)

V článku 47 se odst. 4 nahrazuje tímto:

„4.   Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a v souladu s čl. 68 odst. 2 nezbytná prováděcí opatření ke služebnímu řádu.“

27)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem“;

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 52a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

29)

V článku 63 se zrušuje odstavec 7.

30)

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.“

31)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.“

a)

složení správní rady; a

b)

složení nezávislých odborných skupin uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 1093/2010, které připravuje rozhodnutí pro účely článků 17 a 19 uvedeného nařízení.