(EU) č. 691/2013Nařízení Komise (EU) č. 691/2013 ze dne 19. července 2013 , kterým se mění nařízení (ES) č. 152/2009, pokud jde o metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení Text s významem pro EHP

„PŘÍLOHA I

METODY ODBĚRU VZORKŮ

1.   ÚČEL A ROZSAH

Vzorky určené pro úřední kontrolu krmiv se odebírají podle níže popsaných metod. Takto získané vzorky jsou považovány za reprezentativní vzorky ze vzorkované partie.

Účelem odběru reprezentativních vzorků je získat malou frakci z šarže takovým způsobem, aby stanovení jakékoli konkrétní vlastnosti této frakce odpovídalo střední hodnotě vlastnosti šarže. Šarže se vzorkuje opakovaným odběrem dílčích vzorků v různých místech šarže. Tyto dílčí vzorky se spojí mícháním s cílem získat jeden souhrnný vzorek, z něhož se reprezentativním dělením připraví konečné reprezentativní vzorky.

Pokud na základě vizuální kontroly vykazují partie krmiva, které mají být vzorkovány, odlišnost v kvalitě od krmiva z téže šarže, oddělí se tyto partie od zbytku krmiva a zachází se s nimi jako se samostatnou dílčí šarží. Pokud není možné rozdělit krmivo do samostatných dílčích šarží, vzorkuje se krmivo jako jedna šarže. V takových případech se tato skutečnost uvede do protokolu o odběru vzorku.

Je-li krmivo vzorkované v souladu s ustanoveními tohoto nařízení označeno jako krmivo, které nesplňuje požadavky EU, a je-li částí šarže krmiva téže třídy nebo popisu, má se za to, že všechno krmivo dané šarže vykazuje stejné vlastnosti, pokud z podrobného posouzení nevyplyne existence důkazů o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

2.   DEFINICE

—   Šarže (nebo partie): identifikovatelné množství krmiva, které má vykazovat jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ balení, balírna, dodavatel nebo označení; a v případě výrobního procesu jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně.

—   Vzorkovaná partie: šarže nebo identifikovaná část šarže nebo dílčí šarže.

—   Zapečetěný vzorek: vzorek zapečetěný tak, aby nebyl možný přístup ke vzorku bez porušení nebo odstranění pečeti.

—   Dílčí vzorek: množství odebrané v jednom bodě vzorkované partie.

—   Souhrnný vzorek: souhrn dílčích vzorků odebraných ze stejné vzorkované partie.

—   Redukovaný vzorek: reprezentativní část souhrnného vzorku, která se získá redukcí jeho množství.

—   Konečný vzorek: část redukovaného vzorku nebo homogenizovaného souhrnného vzorku.

—   Laboratorní vzorek: vzorek určený pro laboratoř (v podobě přijímané laboratoří) a může jít o vzorek konečný, redukovaný nebo souhrnný.

3.   OBECNÁ USTANOVENÍ

—	Zaměstnanci provádějící odběr vzorků: odběr vzorků provádí osoby pověřené za tímto účelem příslušným orgánem.

—

Vzorek musí být zapečetěn tak, aby nebyl možný přístup ke vzorku bez porušení nebo odstranění pečeti. Značka pečeti by měla být jednoznačně identifikovatelná a jasně viditelná. Vzorek lze rovněž uložit do nádoby, kterou lze uzavřít tak, aby ji nebylo možné bez nevratného poškození balení nebo nádoby otevřít, což zabrání jejich opakovaném použití.

—	Identifikace vzorku: vzorek musí být nesmazatelně označen a musí být identifikován tak, aby existovala jednoznačná vazba na protokol o odběru vzorku.

—

Z každého souhrnného vzorku se odebírají alespoň dva konečné vzorky: nejméně jeden pro kontrolu (právní vymahatelnost) a jeden pro provozovatele krmivářských podniků (obhajoba). Případně je možné odebrat jeden konečný vzorek pro srovnání. V případě, že je celý souhrnný vzorek homogenizovaný, jsou konečné vzorky odebírány z homogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s pravidly členských států ohledně práv provozovatelů krmivářských podniků.

4.   PŘÍSTROJE

4.1   Přístroje určené k odběru vzorků musí být vyrobeny z materiálů, které nemohou kontaminovat produkty, u nichž má být odběr vzorků proveden. Přístroje a pomůcky, které jsou určeny k opakovanému použití, musí být snadno čistitelné, aby se zamezilo křížové kontaminaci.

4.2   Přístroje doporučené pro odběr vzorků tuhých krmiv

4.2.1   Ruční odběr vzorků

4.2.1.1   Lopatka s rovným dnem a vertikálními okraji.

4.2.1.2   Vzorkovač s dlouhým žlábkem nebo vzorkovací krabice. Rozměry vzorkovače musí být přiměřené vlastnostem vzorkované partie (hloubce nádoby, rozměrům pytle apod.) a velikosti částic krmiva.

V případě, že má vzorkovač několik otvorů, měly by být pro zajištění odběru na různých místech podél vzorkovače otvory prostorově odděleny nebo pravidelně rozloženy.

4.2.2   Mechanický odběr vzorků

Pro odběr vzorků krmiva v pohybu lze použít vhodná mechanická zařízení. Výrazem „vhodná“ se rozumí to, že by měla umožňovat odběr vzorku alespoň z celé sekce pohybu krmiva.

Odběr vzorků z krmiva v pohybu (při silném průtoku) lze provádět automatickými vzorkovači.

4.2.3   Dělič

Pokud je to možné a vhodné, měl by se při přípravě reprezentativních redukovaných vzorků používat přístroj určený k dělení vzorků do přibližně stejných částí.

5.   KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY NA POČET DÍLČÍCH VZORKŮ

—

Kvantitativní požadavky v bodech 5.1 a 5.2 na počet dílčích vzorků jsou použitelné na vzorkované partie o velikosti maximálně 500 tun, z nichž lze odebírat vzorky reprezentativním způsobem. Popsaný postup odběru vzorků je rovněž platný pro množství přesahující předepsanou maximální velikost vzorkované partie, pokud se nepřihlíží k maximálnímu počtu dílčích vzorků uvedenému v tabulkách níže, kdy se počet dílčích vzorků se určí na základě vzorce druhé odmocniny uvedené v příslušné části postupu (viz bod 5.3) a velikost minimálního souhrnného vzorku odpovídajícím způsobem vzroste. To nebrání tomu, aby byly velké šarže rozděleny do menších dílčích šarží a aby byla každá dílčí šarže vzorkována v souladu s postupem uvedeným v bodě 5.1 a 5.2.

—	Velikost vzorkované partie musí být taková, aby bylo možné odebrat vzorky ze všech jejích částí.

—	V případě velmi velkých šarží a dílčích šarží (> 500 tun) a v případě šarží, které jsou přepravovány nebo skladovány tak, že není možné z nich odebrat vzorky v souladu s postupem pro odběr vzorků stanoveným v bodě 5.1 a 5.2 této kapitoly, se použije postup odběru vzorků stanovený v bodě 5.3.

—

V případě, že musí provozovatel krmivářského podniku podle požadavků právních předpisů postupovat v souladu s tímto nařízením v rámci povinného systému monitorování, smí se odchýlit od kvantitativních požadavků stanovených v této kapitole za účelem zohlednění provozních vlastností za podmínky, že provozovatel krmivářského podniku ke spokojenosti příslušného orgánu prokázal rovnocennost postupu odběru vzorků z hlediska reprezentativnosti, a poté, co obdrží povolení příslušného orgánu.

—

Ve výjimečných případech, pokud není možné použít metodu odběru vzorků z hlediska kvantitativních požadavků z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy, způsobu skladování atd.) může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.

5.   Kvantitativní požadavky na dílčí vzorky v souvislosti s kontrolami látek nebo produktů obsažených rovnoměrně v krmivech

5.1.1   Volně ložené tuhé krmivo

Velikost vzorkované partie	Minimální počet dílčích vzorků
≤ 2,5 tuny	7
> 2,5 tuny	√ 20krát počet tun, který tvoří vzorkovanou partii (1), maximálně 40 dílčích vzorků

5.1.2   Volně ložené tekuté krmivo

Velikost vzorkované partie	Minimální počet dílčích vzorků
≤ 2,5 tuny nebo ≤ 2 500 litrů	4 (2)
> 2,5 tuny nebo > 2 500 litrů	7 (2)

5.1.3   Balené krmivo

Krmivo (tuhé i tekuté) může být baleno v pytlích, plechovkách, barelech atd., které se v tabulce označují jako balení. Odběr vzorků z velkých balení (≥ 500 kg nebo litrů) musí být prováděn v souladu s ustanoveními platnými pro volně ložené krmivo (viz body 5.1.1 a 5.1.2).

Velikost vzorkované partie	Minimální počet balení, z nichž musí být odebrán (alespoň) jeden dílčí vzorek (3)
1 až 20 balení	1 balení (4)
21 až 150 balení	3 balení (4)
151 až 400 balení	5 balení (4)
> 400 balení	¼ √ počtu balení tvořících vzorkovanou partii (5), maximálně 40 balení

5.1.4   Krmiva v blocích a minerální lizy

Nejméně jeden blok nebo liz ke vzorkování na jednu vzorkovanou partii obsahující 25 jednotek, maximálně čtyři bloky nebo lizy.

V případě bloků nebo lizů o hmotnosti vyšší než 1 kg se za dílčí vzorek považuje obsah jednoho bloku nebo jednoho lizu.

5.1.5   Objemná krmiva/pícniny

Velikost vzorkované partie	Minimální počet dílčích vzorků (6)
≤ 5 tun	5
> 5 tun	√5 krát počet tun tvořících vzorkovanou partii (7), maximálně 40 dílčích balení

5.2   Kvantitativní požadavky na dílčí vzorky ke kontrole složek nebo látek, které jsou v krmivech pravděpodobně obsaženy nerovnoměrně

Tyto kvantitativní požadavky týkající se dílčích vzorků se použijí v těchto situacích:

—	při kontrole aflatoxinů, námelu žitného, jiných mykotoxinů a škodlivých botanických nečistot v krmných surovinách,

—	při kontrole křížové kontaminace některou ze složek, včetně geneticky modifikovaného materiálu, nebo látkou, u níž se předpokládá nerovnoměrné rozložení v krmných surovinách.

V případě, že má kontrolní orgán silné podezření, že k tomuto nerovnoměrnému rozložení dochází také v případě křížové kontaminace některou ze složek nebo látkou v krmných směsích, mohou být uplatňovány kvantitativní požadavky stanovené v níže uvedené tabulce.

Velikost vzorkované partie	Minimální počet dílčích vzorků
< 80 tun	Viz kvantitativní požadavky v bodě 5.1. Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, se musí vynásobit 2,5.
≥ 80 tun	100

5.3   Kvantitativní požadavky na dílčí vzorky v případě velmi velkých šarží

V případě velkých vzorkovaných partií (vzorkované partie > 500 tun) se počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, rovná součtu 40 dílčích vzorků + √ tun ve vztahu ke kontrole látek nebo produktů obsažených rovnoměrně v krmivu nebo 100 dílčích vzorků + √ tun ve vztahu ke kontrole složek nebo látek, které jsou v krmivech pravděpodobně obsaženy nerovnoměrně.

6.   KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY NA SOUHRNNÝ VZOREK

Požaduje se jediný souhrnný vzorek na jednu vzorkovanou partii.
	Druh krmiva	Minimální velikost souhrnného vzorku (8)  (9)
6.1	Volně ložené krmivo	4 kg
6.2	Balené krmivo:	4 kg (10)
6.3	Tekuté nebo polotekuté krmivo:	4 litry
6.4	Krmiva v blocích nebo minerální lizy:
6.4.1	o hmotnosti vyšší než 1 kg	4 kg
6.4.2	o hmotnosti nižší než 1 kg	hmotnost čtyř originálních bloků nebo lizů
6.5	Objemná krmiva/pícniny	4 kg (11)

7.   KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY NA KONEČNÉ VZORKY

Konečné vzorky

Požaduje se provedení laboratorního zkoušení alespoň u jednoho konečného vzorku. Množství v konečném vzorku pro laboratorní zkoušení nesmí být nižší než:

Tuhé krmivo	500 g (12)  (13)  (14)
Tekutá nebo polotekutá krmiva	500 ml (12)

8.   METODA ODBĚRU VZORKŮ PRO VELMI VELKÉ ŠARŽE NEBO ŠARŽE SKLADOVANÉ NEBO PŘEPRAVOVANÉ TAK, ŽE ODBĚR VZORKŮ V CELÉ ŠARŽI NENÍ PROVEDITELNÝ

8.1   Obecné zásady

V případě, že způsob přepravy nebo skladování šarže neumožňuje odběr dílčích vzorků z celé šarže, měl by se odběr z těchto šarží pokud možno provádět, když je šarže v pohybu.

V případě velkých skladů určených ke skladování krmiv by měli být provozovatelé nabádáni, aby do skladu instalovali zařízení, které umožní (automatický) odběr vzorků z celé skladované šarže.

V případě uplatňování stejných postupů odběru vzorků, jak jsou stanoveny v této kapitole 8, se o postupu odběru vzorků informuje provozovatel krmivářského podniku nebo jeho zástupce. V případě, že provozovatel krmivářského podniku nebo jeho zástupce postup odběru vzorků zpochybní, umožní provozovatel krmivářského podniku nebo jeho zástupce příslušnému orgánu odběr vzorků z celé šarže na své náklady.

8.2   Velké šarže přepravované lodí

8.2.1   Dynamický odběr vzorků z velkých šarží přepravovaných lodí

Odběr vzorků z velkých šarží na lodích se přednostně provádí, když je produkt v pohybu (dynamický odběr vzorků).

Odběr vzorků se provádí po nákladových prostorech (jednotka, kterou lze fyzicky oddělit). Nákladové prostory se však částečně jeden po druhém vyprazdňují, takže počáteční fyzické oddělení po přesunu do skladovacího zařízení již neexistuje. Odběr vzorků lze proto provádět při počátečním fyzickém oddělování nebo při oddělování po přesunu do skladovacího zařízení.

Vykládka lodi může trvat několik dní. Odběr vzorků musí být za běžných okolností prováděn v pravidelných intervalech po celou dobu trvání vykládky. Přítomnost inspektora za účelem odběru vzorků po celou dobu vykládky však není vždy možná nebo vhodná. Je proto možné provést odběr vzorků u části (vzorkovaná partie) celé šarže. Počet dílčích vzorků se stanoví s přihlédnutím k velikosti vzorkované partie.

V případě, že se vzorky odebírají z části šarže krmiva stejné třídy nebo popisu a že bylo zjištěno, že tato část šarže nesplňuje požadavky EU, předpokládá se, že všechna krmiva v dané šarži vykazují stejné vlastnosti, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

Přítomnost inspektora je nezbytná, i když se oficiální vzorek odebírá automaticky. V případě, že za účelem předejití podvodu automatický odběr probíhá s předem stanovenými parametry, které není možné změnit během odběru, a že jsou dílčí vzorky odebírány do zapečetěné nádoby, je přítomnost inspektora nutná pouze na počátku odběru vzorků, dále pokaždé, kdy je nutno vyměnit nádobu se vzorky, a na konci odběru vzorků.

8.2.2   Statický odběr vzorků z šarží přepravovaných lodí

V případě, že je odběr vzorků prováděn statickým způsobem, musí se použít stejný postup jako pro shora přístupná skladovací zařízení (sila) (viz bod 8.4.1)

Odběr vzorků se musí provádět na (shora) přístupné části šarže/partie. Počet dílčích vzorků se stanoví s přihlédnutím k velikosti vzorkované partie. V případě, že se vzorky odebírají z části šarže krmiva stejné třídy nebo popisu a že bylo zjištěno, že tato část šarže nesplňuje požadavky EU, předpokládá se, že všechna krmiva v dané šarži vykazují stejné vlastnosti, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

8.3   Odběr vzorků z velkých šarží uložených ve skladech

Odběr vzorků se musí provádět na přístupné části šarže. Počet dílčích vzorků se stanoví s přihlédnutím k velikosti vzorkované partie. V případě, že se vzorky odebírají z části šarže krmiva stejné třídy nebo popisu a že bylo zjištěno, že tato část šarže nesplňuje požadavky EU, předpokládá se, že všechna krmiva v dané šarži vykazují stejné vlastnosti, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

8.4   Odběr vzorků ze skladovacích zařízení (sila)

8.4.1   Odběr vzorků ze (snadno) shora přístupných sil

Odběr vzorků se musí provádět na přístupné části šarže. Počet dílčích vzorků se stanoví s přihlédnutím k velikosti vzorkované partie. V případě, že se vzorky odebírají z části šarže krmiva stejné třídy nebo popisu a že bylo zjištěno, že tato část šarže nesplňuje požadavky EU, předpokládá se, že všechna krmiva v dané šarži vykazují stejné vlastnosti, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

8.4.2   Odběr vzorků ze shora nepřístupných sil (uzavřená sila)

8.4.2.1   Shora nepřístupná sila (uzavřená sila) o velikosti > 100 tun

Odběr vzorků krmiv skladovaných v těchto silech nelze provádět statickým způsobem. V případě, že je třeba odebrat vzorky krmiva v takovém silu a není možné jeho obsah přemístit, je třeba se dohodnout s provozovatelem, že je povinen informovat inspektora o tom, kdy bude silo vykládáno, a umožnit mu odběr vzorků, až bude krmivo v pohybu.

8.4.2.2   Shora nepřístupná sila (uzavřená sila) o velikost < 100 tun

Při odběru se postupuje tak, že se 50 až 100 kg krmiva upustí do nádoby a z ní se odebere vzorek. Velkost souhrnného vzorku odpovídá celé šarži a počet dílčích vzorků se řídí množstvím krmiva upuštěného ze sila do nádoby pro účely odběru vzorků. V případě, že se vzorky odebírají z části šarže krmiva stejné třídy nebo popisu a že bylo zjištěno, že tato část šarže nesplňuje požadavky EU, předpokládá se, že všechna krmiva v dané šarži vykazují stejné vlastnosti, pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže nesplňuje požadavky EU.

8.5   Odběr vzorků krmiva volně loženého ve velkých uzavřených kontejnerech

Vzorky z těchto šarží lze často odebírat pouze při vykládce. V některých případech není vyložení v místě dovozu nebo kontroly možné, a odběr vzorků by proto měl proběhnout ve chvíli, kdy se tyto kontejnery vykládají.

9.   POKYNY TÝKAJÍCÍ SE ODBĚRU, PŘÍPRAVY A BALENÍ VZORKŮ

9.1   Obecně

Vzorky musí být odebrány a upraveny bez zbytečného prodlení a musí být dodržena nezbytná opatření pro zajištění toho, aby produkt nebyl narušen či kontaminován. Nástroje, plochy i nádoby na vzorky musí být čisté a suché.

9.2   Dílčí vzorky

Odběry dílčích vzorků se provádějí náhodně v celé vzorkované partii a hmotnost nebo objem dílčích vzorků musí být přibližně stejné.

Velikost dílčího vzorku v případě objemných krmiv je alespoň 100 g a u pícnin s nízkou hustotou činí alespoň 25 g.

V případě, že musí být v souladu s pravidly pro postup odběru vzorků stanovených v bodě 8 odebráno méně než 40 dílčích vzorků, stanoví se velikost dílčích vzorků podle požadované velikost souhrnného vzorku (viz bod 6).

V případě odběru vzorků z malých šarží baleného krmiva, kde je podle kvantitativních požadavků třeba odebrat omezený počet dílčích prvků, považuje se za dílčí vzorek obsah původního balení, jehož obsah nepřesahuje 1 kg nebo 1 litr.

V případě odběru vzorků z baleného krmiva sestávajícího z malých balení (např. < 250 g) závisí velikost dílčího vzorku na velikosti balení.

9.2.1   Volně ložené krmivo

Případně lze odebrat vzorky v průběhu manipulace se vzorkovanou partií (nakládka či vykládka).

9.2.2   Balené krmivo

Poté, co byl vybrán požadovaný počet balení k odebrání vzorků, který je stanoven v kapitole 5, odebere se část obsahu každého balení pomocí vzorkovače nebo lopatky. V případě potřeby se vzorky odeberou po vyprázdnění každého balení zvlášť.

9.2.3   Homogenní nebo homogenizovaná tekutá nebo polotekutá krmiva

Poté, co byl vybrán požadovaný počet balení k odebrání vzorků, jak je uvedeno v kapitole 5, jejich obsah se v případě potřeby homogenizuje a z každého balení se odebere určité množství.

Dílčí vzorky mohou být odebrány během stáčení obsahu.

9.2.4   Nehomogenizovaná tekutá nebo polotekutá krmiva

Poté, co byl vybrán požadovaný počet balení k odebrání vzorků, který je stanoven v kapitole 5, provede se odběr v různých vrstvách.

Vzorky mohou být odebrány rovněž během stáčení obsahu, avšak až po odstranění prvních frakcí.

V obou případech nesmí být celkový objem odebraných vzorků nižší než 10 litrů.

9.2.5   Krmiva v blocích a minerální lizy

Poté, co byl vybrán požadovaný počet bloků nebo lizů k odebrání vzorků, který je stanoven v kapitole 5, z každého bloku nebo lizu se odebere část. V případě podezření na nehomogenní blok nebo liz, lze jako vzorek odebrat celý blok nebo celý liz.

V případě bloků nebo lizů o hmotnosti vyšší než 1 kg se za dílčí vzorek považuje obsah jednoho bloku nebo jednoho lizu.

9.3   Příprava souhrnných vzorků

Dílčí vzorky se smíchají, aby tvořily jeden souhrnný vzorek.

9.4   Příprava konečných vzorků

Materiál v souhrnném vzorku se pečlivě promísí (15).

—	Každý vzorek se vloží do vhodné nádoby/balení. Učiní se všechna nutná předběžná opatření pro to, aby během přepravy nebo skladování nedošlo ke změně složení vzorku, kontaminaci či narušení.

—

V případě kontroly složek nebo látek rovnoměrně obsažených v krmivech lze souhrnný vzorek reprezentativně zredukovat na nejméně 2 kg nebo 2 litry (redukovaný vzorek) (16), a to pokud možno s pomocí mechanického nebo automatického děliče. Pro účely kontroly přítomnosti reziduí pesticidů v luštěninách, zrnech obilovin a ořeších činí minimální velikost redukovaného vzorku 3 kg. V případě, že povaha krmiva neumožňuje použít dělič nebo pokud dělič není k dispozici, lze vzorek redukovat kvartací. Konečné vzorky (pro kontrolu, obhajobu a srovnání) z redukovaných vzorků se připraví v přibližně stejném množství a v souladu s kvantitativními požadavky kapitoly 7. V případě kontroly složek, včetně geneticky modifikovaného materiálu, nebo látek nerovnoměrně obsažených v krmných surovinách, je souhrnný vzorek: — zcela homogenizován a poté rozdělen do konečných vzorků nebo — zredukován na nejméně 2 kg nebo 2 litry (17) s použitím mechanického nebo automatického děliče. Pouze v případě, že druh krmiva neumožňuje použití děliče, lze vzorek redukovat kvartací. Pro účely kontroly přítomnosti geneticky modifikovaného materiálu v rámci nařízení (EU) č. 619/2011 musí vzorek obsahovat nejméně 35 000 semen/zrn, aby bylo možno získat konečné vzorky pro účely vymahatelnosti, obhajobu a srovnání o velikosti nejméně 10 000 semen/zrn (viz poznámka (**) v kapitole 6 a poznámka (*) v kapitole 7).

9.5   Balení vzorků

Nádoby nebo balení se zapečetí a opatří štítkem tak, aby je nebylo možno bez poškození pečeti otevřít. Celý štítek musí být součástí pečeti.

9.6   Zaslání vzorků do laboratoře

Vzorek se společně s údaji nutnými pro laboratorní zkoušení bez zbytečného prodlení zašle do určené zkušební laboratoře.

10.   PROTOKOL O ODBĚRU VZORKU

U každého vzorku musí být veden protokol, který umožňuje jednoznačně identifikovat každou vzorkovanou partii a její velikost.

Do protokolu se uvedou veškeré odchylky od postupu odběru vzorků podle tohoto nařízení.

Protokol se kromě úřední kontrolní laboratoře dá k dispozici provozovateli krmivářského podniku a/nebo laboratoři určené provozovatelem krmivářského podniku.

„PŘÍLOHA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O METODÁCH LABORATORNÍHO ZKOUŠENÍ KRMIV

A.   PŘÍPRAVA VZORKŮ PRO ZKOUŠENÍ

1.   Účel

Postupy popsané níže se týkají přípravy pro laboratorní zkoušení vzorků, které byly zaslány do kontrolních laboratoří po odběru podle ustanovení v příloze I.

Tyto laboratorní vzorky musí být připraveny tak, aby byly navážky stanovené v metodách laboratorního zkoušení homogenní a reprezentativní pro konečné vzorky.

2.   Předběžná opatření

Postup přípravy vzorku, podle něhož se má postupovat, závisí na tom, které metody laboratorního zkoušení se mají použít a které složky nebo látky se mají kontrolovat. Proto je velmi důležité zajistit, aby postup úpravy vzorku odpovídal použité metodě zkoušení a kontrolovaným složkám nebo látkám.

Veškeré nezbytné úkony musí být prováděny tak, aby se pokud možno zabránilo kontaminaci vzorku a změnám jeho složení.

Rozmělňování, míchání a prosévání se provádí okamžitě s minimálním vystavením vzorku vlivům vzduchu a světla. Nepoužívají se mlýnky a drtiče, jež by mohly vzorek znatelně zahřát.

Ruční rozmělňování se doporučuje v případě krmiv, která jsou obzvláště citlivá na teplo. Rovněž je třeba zajistit, aby zdrojem kontaminace nebyl samotný přístroj.

Pokud nelze úpravu provést bez zásadních změn obsahu vlhkosti ve vzorku, stanoví se obsah vlhkosti před úpravou a po úpravě na základě metody uvedené v části A přílohy III.

3.   Postup

3.1   Obecný postup

Testovaná část se odebírá z konečného vzorku. Dělení vzorku kvartací se nedoporučuje, protože testované části vzniklé tímto dělením mohou být zatíženy velkou chybou.

3.1.1   Krmiva, která mohou být rozmělněna ihned

—	Prosetý konečný vzorek se promíchá a odebere do vhodné čisté a suché nádoby se vzduchotěsným uzávěrem. Opět se promíchá s cílem zajistit úplnou homogenizaci bezprostředně před odvážením množství pro laboratorní zkoušku (testované části).

3.1.2   Krmiva, která mohou být rozmělněna až po usušení

—

Nestanoví-li metody laboratorního zkoušení jinak, konečný vzorek se suší tak dlouho, dokud se jeho obsah vlhkosti nesníží na úroveň 8 až 12 %, a sice postupem pro předsoušení popsaným v bodě 4.3 metody pro stanovení obsahu vlhkosti uvedené v části A přílohy III. Poté se postupuje podle oddílu 3.1.1.

3.1.3   Tekutá nebo polotekutá krmiva

—	Konečný vzorek se odebere do vhodné čisté a suché nádoby se vzduchotěsným uzávěrem. Opět se důkladně promíchá s cílem zajistit úplnou homogenizaci bezprostředně před odvážením množství pro laboratorní zkoušku (testovaná část).

3.1.4   Ostatní krmiva

—	Konečné vzorky, které nemohou být upraveny jedním z výše uvedených postupů, se upravují jakýmkoliv jiným postupem, který zajistí, že navážky pro zkoušení (testovaná část) budou homogenní a reprezentativní pro konečné vzorky.

3.2   Zvláštní postup v případě vizuální prohlídky nebo zkoumání mikroskopem nebo v případě, že je celý souhrnný vzorek homogenizovaný

—	V případě vizuální prohlídky (bez použití mikroskopu) se ke zkoušce použije celý laboratorní vzorek.

—	V případě zkoumání mikroskopem může laboratoř zredukovat souhrnný vzorek nebo dále zredukovat redukovaný vzorek. Konečné vzorky pro obhajobu a pro případné srovnání se odeberou postupem rovnocenným postupu pro odběr konečného vzorku pro účely vymahatelnosti.

—	V případě, že je celý souhrnný vzorek homogenizován, odebírají se konečné vzorky z homogenizovaného souhrnného vzorku.

4.   Skladování vzorků

Vzorky musí být skladovány při takové teplotě, která nezmění jejich složení. Vzorky určené k laboratornímu zkoušení na obsah vitaminů nebo látek, které jsou obzvláště citlivé na světlo, se skladují tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění vzorku působením světla.

B.   USTANOVENÍ O CHEMIKÁLIÍCH A PŘÍSTROJÍCH POUŽÍVANÝCH PŘI METODÁCH LABORATORNÍHO ZKOUŠENÍ

1.	Nestanoví-li metody laboratorního zkoušení jinak, veškeré chemikálie pro zkoušení musí být analyticky čisté. Pokud se provádí zkouška na stopové prvky, čistota chemikálií musí být zkontrolována slepou zkouškou. V závislosti na získaných výsledcích může být požadováno další čištění chemikálií.

2.

U jakýchkoliv úkonů spojených s úpravou roztoků, ředěním, proplachováním nebo propíráním, jak je uvedeno v metodách laboratorního zkoušení, kdy není specifikována povaha rozpouštědla nebo ředidla, se předpokládá, že musí být použita voda. Obvykle se použije voda demineralizovaná nebo destilovaná. Ve zvláštních případech, které jsou uvedeny v metodách laboratorního zkoušení, se musí podrobit zvláštním čistícím procedurám.

3.	Pokud jde o vybavení běžně používané v kontrolních laboratořích, uvádějí se v metodách laboratorního zkoušení pouze nástroje a přístroje, které jsou speciální nebo vyžadují zvláštní použití. Musí být čisté, a to zejména v případě, kdy je třeba stanovit velmi malá množství látek.

C.   UPLATŇOVÁNÍ METOD LABORATORNÍHO ZKOUŠENÍ A VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.   Extrakční postup

Některé metody vyžadují zvláštní extrakční postup. Obecně platí, že jiné extrakční postupy, než jsou postupy uvedené v příslušných metodách, mohou být použity jen pod podmínkou, že se prokáže, že použitý extrakční postup má rovnocennou extrakční účinnost na zkoušenou matrici jako postup uvedený v příslušné metodě.

2.   Postup čištění

Některé metody vyžadují zvláštní postup čištění. Obecně platí, že jiné postupy čištění, než jsou postupy uvedené v příslušných metodách, mohou být použity jen pod podmínkou, že se prokáže, že použitý postup čištění vykazuje rovnocenné výsledky zkoušky pro zkoušenou matrici jako postup uvedený v příslušné metodě.

3.   Počet stanovení

Pokud je v případě laboratorního zkoušení na nežádoucí látky výsledek prvního stanovení výrazně (> 50 %) nižší než specifikace, jež má být zkontrolována, není zapotřebí žádných dalších stanovení, jestliže byly dodrženy vhodné postupy kontroly kvality. V ostatních případech je opakované laboratorní zkoušení (druhé stanovení) nutná k vyloučení možnosti vnitřní křížové kontaminace nebo náhodného promíchání vzorků. K ověření souladu se použije střední hodnota těchto dvou stanovení se zohledněním nejistoty měření.

Pokud v případě kontroly deklarovaného obsahu látky nebo složky výsledek prvního stanovení potvrdí deklarovaný obsah, tj. jestliže výsledek zkoušky spadá do přijatelného rozsahu odchylky od deklarovaného obsahu, není zapotřebí žádných dalších stanovení, jestliže byly dodrženy vhodné postupy kontroly kvality. V ostatních případech je opakované laboratorní zkoušení (druhé stanovení) nutná k vyloučení možnosti vnitřní křížové kontaminace nebo náhodného promíchání vzorků. K ověření souladu se použije střední hodnota těchto dvou stanovení se zohledněním nejistoty měření.

V některých případech je tento přijatelný rozsah odchylky stanoven v právních předpisech: např. v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (1).

4.   Zpráva o použité metodě laboratorního zkoušení

Použitá metoda laboratorního zkoušení se uvede do protokolu o laboratorním zkoušení.

5.   Zpráva o výsledku laboratorního zkoušení

Výsledek laboratorního zkoušení se vyjadřuje způsobem, který je stanoven v metodě laboratorního zkoušení, příslušným počtem platných číslic a v případě potřeby se opraví v závislosti na obsahu vlhkosti v konečném vzorku před úpravou.

6.   Nejistota měření a výtěžnost v případě zkoušky na nežádoucí látky

Pokud jde o nežádoucí látky ve smyslu směrnice 2002/32/ES, považuje se produkt určený ke krmení za nevyhovující stanovenému maximálnímu obsahu, pokud se na základě výsledku laboratorního zkoušení krmiva s obsahem vlhkosti 12 % pokládá maximální obsah za překročený, přičemž se zohlední rozšířená nejistota měření a korekce na výtěžnost. K posouzení shody se použije zkoušená koncentrace poté, co byla korigovaná na výtěžnost, a poté, co byla odečtena rozšířená nejistota měření. Tento postup se použije pouze v případě, že metoda laboratorního zkoušení umožňuje odhad nejistoty měření a korekci na výtěžnost (nelze jej použít např. v případě mikroskopického zkoušení).

Výsledek laboratorního zkoušení (pokud použitá metoda laboratorního zkoušení umožňuje odhad nejistoty měření a výtěžnosti) se uvede v této podobě:

a)	korigovaný na výtěžnost s uvedením míry výtěžnosti. Korekce na výtěžnost není nutná v případě, že výtěžnost je v rozmezí 90–110 %;

b)	ve tvaru „x +/– U“, kde „x“ je výsledek laboratorního zkoušení a „U“ je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti asi 95 %.

Pokud je však výsledek laboratorního zkoušení výrazně (> 50 %) nižší než specifikace, jež má být zkontrolována, a pokud byly dodrženy vhodné postupy kontroly kvality a pokud zkouška slouží jen pro účely kontroly dodržení ustanovení právních předpisů, může být podána zpráva o výsledku zkoušky bez korekce na výtěžnost a v těchto případech lze vynechat údaje o výtěžnosti a o nejistotě měření.“