(EU) č. 605/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 605/2013 ze dne 12. června 2013 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel
Publikováno: | Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 1-3 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 12. června 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 6. července 2013 | Nabývá účinnosti: | 6. července 2013 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 605/2013
ze dne 12. června 2013,
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této Smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 (3) zavádí obecný zákaz praktiky „odstraňování žraločích ploutví“, při níž jsou žralokům odříznuty ploutve a zbytek těla žraloka je vhozen zpět do moře. |
(2) |
Paryby patřící do podtřídy příčnoústých (Elasmobranchii), která zahrnuje žraloky a rejnoky, jsou z důvodu charakteristik svého životního cyklu, jež zahrnují pomalý růst, pozdní dospívání a nízký počet mláďat, obvykle málo odolné proti nadměrnému využívání, i když biologická produktivita není u všech druhů stejná. Následkem dramatického nárůstu poptávky po produktech ze žraloků, zejména žraločích ploutvích, jsou populace žraloků v posledních letech obecně cílem nadměrného rybolovu, včetně rybolovu prováděného plavidly plujícími pod vlajkou Unie a působícími ve vodách Unie i mimo ně, a jsou vystaveny vážnému ohrožení. |
(3) |
Žraločí ploutve nepatří tradičně do evropské stravy, ale žraloci představují důležitou součást mořského ekosystému Unie. Prioritou by proto mělo být řízení a zachování populací žraloků i obecná podpora udržitelně řízeného rybolovného odvětví ku prospěchu životního prostředí a lidí pracujících v tomto odvětví. |
(4) |
Současné vědecké poznatky vycházející ze zkoumání objemu úlovků žraloků obecně naznačují, že mnohé populace žraloků jsou vážně ohroženy, i když situace není stejná u všech druhů, a dokonce ani v rámci téhož druhu v různých mořských oblastech. Podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) je ohroženo více než 25 % všech pelagických druhů žraloků, z toho více než 50 % představují oceánští pelagičtí žraloci velkých rozměrů. V posledních letech bylo v rámci práva Unie či regionálních organizací pro řízení rybolovu zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat či vykládat stále více druhů žraloků, včetně druhů žraloků, jejichž ploutve jsou velmi cenným zbožím. |
(5) |
Žralok modrý (Prionace glauca) a žralok mako (Isurus oxyrinchus), druhy klasifikované IUCN jako „téměř ohrožené“ a „zranitelné“, jsou druhy, které jsou v současnosti loďstvem Unie loveny nejvíce, přičemž na žraloka modrého připadá přibližně 70 % celkové hlášené vykládky žraloků. Ve vodách Unie i mimo ně jsou však loveny i další druhy žraloků, včetně kladivouna obecného a žraloka hedvábného, a i tyto druhy přispívají k hospodářské životaschopnosti rybolovu. |
(6) |
Nařízení (ES) č. 1185/2003 členským státům v současné době umožňuje vydávat zvláštní povolení k rybolovu, kterými se povoluje zpracování žraloků na palubě, při němž mohou být žraločí ploutve odstraněny z těl. V zájmu zajištění odpovídajícího poměru mezi hmotností žraločích ploutví a těl je stanoven poměr hmotnosti ploutví k hmotnosti těla. Při používání tohoto poměru hmotnosti ploutví k hmotnosti těla dochází k vážným problémům v oblasti kontroly a prosazování pravidel. Používání uvedeného poměru nevylučuje praxi odlovu nejkvalitnější části populace a vzhledem k rozdílům v technikách odřezávání ploutví a proměnlivému rozměru a hmotnosti ploutví různých druhů žraloků by mohlo vést k tomu, že k odstraňování ploutví bude docházet, aniž by to bylo zjištěno. Ploutve mohou být po zpracování vyloženy v jiném přístavu než těla. Tyto okolnosti komplikují shromažďování údajů, například o identifikaci druhů a složení populací, které jsou podkladem pro vědecké poradenství při stanovování opatření pro zachování populací a řízení rybolovu. |
(7) |
S ohledem na Mezinárodní akční plán pro zachování a řízení populací žraloků, který v roce 1999 přijala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), by měla Unie přijmout veškerá nezbytná opatření pro zachování populací žraloků a minimalizovat odpad a výměty z úlovků žraloků. Rada ve svých závěrech ze dne 23. dubna 2009 podpořila celkový přístup a konkrétní cíle Unie, jak byly stanoveny v souvisejícím sdělení Komise ze dne 5. února 2009 o akčním plánu Evropského společenství na zachování a řízení populací žraloků. Rada rovněž vyzvala Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost otázce odstraňování žraločích ploutví a předložila co nejdříve návrh na změnu nařízení (ES) č. 1185/2003, zejména pokud jde o odchylky a související podmínky, které jsou v něm stanoveny. |
(8) |
Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství konstatuje, že odstraňování žraločích ploutví je problém, požaduje, aby tato praktika byla bez výjimky vymýcena, a radí, aby všechny druhy z podtřídy příčnoústých byly povinně vykládány s ploutvemi či křídly neoddělenými od těl. |
(9) |
Regionální organizace pro řízení rybolovu se v rostoucí míře zabývají problémem odstraňování žraločích ploutví. Jejich vědecké orgány dávají přednost tomu, aby se žraloci vykládali s ploutvemi neoddělenými od těl, přičemž upozorňují, že se jedná o nejlepší způsob, jak předcházet odstraňování ploutví, a že to usnadní sběr údajů potřebných pro hodnocení populací. Každoroční rezoluce o udržitelném rybolovu, které Valné shromáždění OSN přijalo od roku 2007, globální politika IUCN proti odstraňování žraločích ploutví z roku 2008 a účastníci konference uspořádané s cílem revidovat dohodu OSN o populacích ryb v roce 2010 vyzvali národy, aby přijaly opatření vyžadující, aby byli všichni žraloci vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl. |
(10) |
V letech 2010 a 2011 uspořádala Komise v rámci požadovaného posouzení dopadů veřejnou konzultaci s cílem shromáždit informace o nejvhodnějším způsobu změny nařízení (ES) č. 1185/2003. Komise dospěla ve svém posouzení dopadů k závěru, že v zájmu dosažení základního cíle, jímž je zachování populací žraloků, by uvedené nařízení mělo stanovit, že všichni žraloci mají být vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl. |
(11) |
Nařízení (ES) č. 1185/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1185/2003 se mění takto:
1) |
V článku 2 se zrušuje bod 3. |
2) |
V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou být za účelem usnadnění skladování na palubě žraločí ploutve částečně odříznuty a přiklopeny k tělu, ale nesmějí být před vykládkou odstraněny z těl.“ |
3) |
Články 4 a 5 se zrušují. |
4) |
Článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Zprávy 1. V případě, že plavidla plující pod vlajkou členského státu loví, ponechávají na palubě, překládají nebo vykládají žraloky, zašle dotyčný členský stát vlajky v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (4) a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (5), každý rok Komisi do 1. května celkovou zprávu, jak uplatňoval toto nařízení během předcházejícího roku. Zpráva popíše kontrolu ze strany členského státu vlajky, pokud jde o dodržování tohoto nařízení jeho plavidly ve vodách Unie i mimo ně, a donucovací opatření, která přijal při jeho porušování. Členský stát vlajky ve zprávě uvede zejména veškeré tyto údaje:
2. Poté, co v souladu s odstavcem 1 předloží členské státy druhou výroční zprávu, podá Komise do 1. ledna 2016 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení a o mezinárodním vývoji v této oblasti. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 12. června 2013.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předsedkyně
L. CREIGHTON
(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 195.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2013.
(3) Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 1.
(4) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(5) Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1.“