2013/38/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/38/EU, ze dne 12. srpna 2013 , kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci Text s významem pro EHP

(1)

Dne 23. února 2006 přijala Mezinárodní organizace práce (ILO) Úmluvu o práci na moři (dále jen „úmluva MLC 2006“), jejímž cílem je vytvořit jediný ucelený nástroj zahrnující pokud možno všechny aktuální normy obsažené ve stávajících mezinárodních úmluvách a doporučeních týkajících se práce na moři a rovněž základní zásady obsažené v dalších mezinárodních úmluvách o práci.

(2)

Rozhodnutí Rady 2007/431/ES (3) zmocňuje členské státy, aby v zájmu Evropského společenství úmluvu MLC 2006 ratifikovaly. Proto by členské státy měly úmluvu ratifikovat co nejdříve.

(3)

Členské státy by při provádění státních přístavních inspekcí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (4) v souvislosti se záležitostmi, na které se vztahují úmluvy, jež členské státy dosud neratifikovaly a jež stanoví, že každá loď nacházející se v přístavu jiného smluvního státu či strany podléhá kontrole řádně zmocněných úředníků, měly vyvinout veškeré úsilí, aby dodržely postupy a zvyklosti podle těchto úmluv, a měly by tak upustit od podávání zpráv týkajících se státní přístavní inspekce Mezinárodní námořní organizaci (IMO) nebo ILO. Členské státy, které v době jejich vstupu v platnost neratifikovaly některou z mezinárodních úmluv, na něž se vztahuje směrnice 2009/16/ES, by měly vyvinout veškeré úsilí, aby na palubác0h svých lodí zavedly podobné podmínky v souladu s požadavky dané úmluvy.

(4)

V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu k účinnému prosazování mezinárodních norem ze strany členských států při provádění kontrol státu vlajky i státních přístavních inspekcí a s cílem zabránit nesouladu mezi mezinárodním právem a právem Unie by členské státy měly usilovat o to, aby příslušné úmluvy ratifikovaly k datu, kterým vstupují v platnost, a to alespoň ty jejich části, které spadají do pravomoci Unie.

(5)

Úmluva MLC 2006 stanoví normy pro práci na moři pro všechny námořníky bez ohledu na jejich státní příslušnost a vlajku lodě, na níž slouží.

(6)

Je vhodnější, aby se pro účely směrnice 2009/16/ES pojmy „námořník“ a „posádka“ nevymezovaly, nýbrž aby byly v každém jednotlivém případě chápány v souladu s tím, jak jsou vymezeny nebo chápány v příslušných mezinárodních úmluvách. Zejména by ve všech záležitostech, které se týkají prosazování úmluvy MLC 2006, měl být pojem „posádka“ chápán ve smyslu pojmu „námořník“ vymezeného v úmluvě MLC 2006.

(7)

Ve všech záležitostech, na které se vztahuje tato směrnice a jež se týkají prosazování úmluvy MLC 2006, také pro lodě, na něž se nevztahuje Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti provozu lodí, by měly být odkazy na „společnost“ ve směrnici 2009/16/ES chápány ve smyslu pojmu „majitel lodě“, jak je vymezen v příslušném ustanovení úmluvy MLC 2006, protože tato definice lépe odpovídá zvláštním potřebám úmluvy MLC 2006.

(8)

Významná část norem úmluvy MLC 2006 je v právu Unie provedena prostřednictvím směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) (5), a směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) (6). Ty normy úmluvy MLC 2006, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/13/ES nebo směrnice 1999/63/ES, mají členské státy provést v souladu s uvedenými směrnicemi.

(9)

Je obecnou zásadou, že opatření přijatá za účelem uplatňování této směrnice by za žádných okolností neměla být pro členské státy důvodem ospravedlňujícím snížení obecné úrovně ochrany námořníků na lodích plujících pod vlajkou některého členského státu, která je zajištěna platným sociálním právem Unie.

(10)

Úmluva MLC 2006 obsahuje ustanovení o prosazování, která vymezují povinnosti států plnících povinnosti státní přístavní inspekce. Za účelem ochrany bezpečnosti a prevence narušování hospodářské soutěže by členským státům mělo být dovoleno ověřovat dodržování ustanovení úmluvy MCL 2006 na všech lodích, které vplouvají do jejich přístavů a kotvišť, bez ohledu na to, pod vlajkou jakého státu plují.

(11)

Státní přístavní inspekce je upravena směrnicí 2009/16/ES, která by měla zahrnout úmluvu MLC 2006 mezi úmluvy, jejichž provádění je ověřováno orgány členských států v jejich přístavech.

(12)

Při provádění státních přístavních inspekcí v souladu se směrnicí 2009/16/ES by členské státy měly zohlednit ustanovení úmluvy MLC 2006, podle nichž mají být osvědčení o práci na moři a prohlášení o dodržování pravidel pro práci na moři přijímána jakožto důkazy prima facie o dodržování požadavků úmluvy MLC 2006.

(13)

Právo Unie by mělo také odrážet postupy stanovené v úmluvě MLC 2006, pokud jde o řešení stížností na pevnině týkajících se záležitostí, kterými se tato úmluva zabývá.

(14)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2009/16/ES by měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Komise by měla být oprávněna přijímat prováděcí akty, pokud jde o: metodiku pro posuzování obecných rizikových parametrů týkajících se zejména kritérií státu vlajky a kritérií výkonnosti společnosti; zajištění jednotných podmínek týkajících se rozsahu rozšířené inspekce, včetně rizikových oblastí, na něž se má vztahovat; zajištění jednotného uplatňování postupů pro inspekce a bezpečnostní kontroly lodí; stanovení harmonizovaného elektronického formátu pro podávání zpráv o stížnostech týkajících se úmluvy MLC 2006; stanovení harmonizovaných postupů pro podávání hlášení o zjevných nesrovnalostech od lodivodů, přístavních orgánů nebo subjektů a o následných opatřeních přijatých členskými státy; a stanovení podrobných opatření ohledně zveřejňování informací o společnostech s nízkou nebo velmi nízkou výkonností, kritérií pro shromažďování příslušných údajů a četnosti jejich aktualizace. Jedná se o vysoce odbornou činnost, která by měla být vykonávána v mezích zásad a kritérií stanovených uvedenou směrnicí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (7).

(15)

Komise by neměla přijmout prováděcí akt týkající se metodiky pro posuzování obecných rizikových parametrů, zejména pokud jde o kritéria státu vlajky a kritéria výkonnosti společnosti, zpráv lodivodů a přístavních orgánů nebo subjektů, včetně harmonizovaných postupů pro podávání hlášení o zjevných nesrovnalostech od lodivodů a přístavních orgánů nebo subjektů a o následných opatřeních přijatých členskými státy, jakož i podrobných opatření ohledně zveřejňování informací o společnostech s nízkou či velmi nízkou výkonností, jestliže výbor uvedený v této směrnici nevydá k návrhu prováděcího aktu předloženému Komisí žádné stanovisko.

(16)

Komise by při stanovování prováděcích pravidel měla konkrétně zohlednit odborné znalosti a zkušenosti získané během uplatňování systému inspekcí v Unii a měla by vycházet z odborných znalostí v rámci Memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, podepsaného v Paříži dne 26. ledna 1982, v platném znění (dále jen „Pařížské memorandum“).

(17)

Prováděcími pravidly, včetně odkazů na instrukce a pokyny Pařížského memoranda, by neměl být ohrožen profesionální úsudek inspektorů nebo příslušného orgánu ani flexibilita podle ustanovení směrnice 2009/16/ES.

(18)

Inspekční databáze uvedená ve směrnici 2009/16/ES by měla být přizpůsobena a rozšiřována v souladu se změnami zavedenými touto směrnicí nebo změnami přijatými v rámci Pařížského memoranda.

(19)

Účelem Pařížského memoranda je vyloučit z provozu lodě nevyhovující normám, a to prostřednictvím harmonizovaného systému státní přístavní inspekce, zahrnujícího koordinované inspekce lodí vplouvajících do přístavů v oblasti Pařížského memoranda, včetně přístavů členských států. Cílem těchto inspekcí je ověřit, zda lodě splňují mezinárodní normy v oblasti ochrany, bezpečnosti a životního prostředí a zda mají námořníci přiměřené životní a pracovní podmínky v souladu s platnými mezinárodními úmluvami. Při provádění inspekcí a odkazování na instrukce a pokyny Pařížského memoranda by měla být vzata v úvahu skutečnost, že cílem vytváření a přijímání těchto instrukcí a pokynů je zajistit důslednost při provádění inspekcí v zájmu usnadnění dosažení co největšího stupně sblížení.

(20)

Inspekce, jejichž účelem je ověřit, zda životní a pracovní podmínky námořníků na lodi, jakož i jejich výcvik a kvalifikace, splňují požadavky úmluvy MLC 2006, vyžadují nezbytnou úroveň odborné přípravy inspektorů. Evropská agentura pro námořní bezpečnost a členské státy by měly rozvíjet tuto odbornou přípravu inspektorů pro účely kontrol dodržování úmluvy MLC 2006.

(21)

Aby měla Komise možnost urychleně aktualizovat příslušné postupy, a tím přispět k dosažení celosvětově rovných podmínek pro námořní dopravu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy VI směrnice 2009/16/ES obsahující seznam „instrukcí“ přijatých Pařížským memorandem, s cílem udržovat postupy použitelné a vymahatelné na území členských států v souladu s postupy dohodnutými na mezinárodní úrovni a v souladu s příslušnými úmluvami. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(22)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadů této směrnice lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23)

Směrnice 2009/16/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)

Podle článku VIII úmluvy MLC 2006 má úmluva MLC 2006 vstoupit v platnost 12 měsíců ode dne, kdy jsou zaregistrovány ratifikace nejméně 30 členů ILO s celkovým podílem na světové hrubé prostornosti lodí ve výši 33 procent. Tato podmínka byla splněna dne 20. srpna 2012 a úmluva MLC 2006 vstoupí v platnost dne 20. srpna 2013.

(25)

Tato směrnice by měla vstoupit v platnost ve stejný den jako úmluva MLC 2006,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se mění takto:

3)

V článku 8 se zrušuje odstavec 4.

4)

V článku 10 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komisi se svěřují prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení metodiky pro posuzování obecných rizikových parametrů týkajících se zejména kritérií státu vlajky a kritérií výkonnosti společnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.“

5)

V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Rozsah rozšířené inspekce, včetně rizikových oblastí, na něž se má vztahovat, je uveden v příloze VII. Komise může přijmout podrobná opatření k zajištění jednotných podmínek pro uplatňování přílohy VII. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.“

6)

V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise může přijmout podrobná opatření k zajištění jednotného uplatňování postupů uvedených v odstavci 1 a bezpečnostních kontrol uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.“

(7)

V článku 17 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Je-li v návaznosti na podrobnou inspekci zjištěno, že životní a pracovní podmínky na lodi nejsou v souladu s požadavky úmluvy MLC 2006, inspektor neprodleně upozorní na nedostatky velitele lodě a sdělí mu lhůtu pro jejich nápravu.

V případě, že inspektor považuje tyto nedostatky za závažné, nebo jestliže tyto nedostatky souvisejí s možnou stížností podle přílohy V části A bodu 19, upozorní na ně inspektor rovněž příslušné organizace námořníků a majitelů lodí v členském státě, v němž je inspekce provedena, přičemž může:

Pokud jde o záležitosti týkající se úmluvy MLC 2006, je členský stát, v němž je inspekce provedena, oprávněn předat kopii zprávy o inspekci, doplněnou o všechny odpovědi obdržené ve stanovené lhůtě od příslušných orgánů státu vlajky, generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, aby mohla být přijata vhodná a účelná opatření k zajištění toho, že se takové informace zaznamenají a že na ně budou upozorněny strany, které by mohly mít zájem o využití příslušných opravných prostředků.“

(8)

V článku 18 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Totožnost stěžovatele nesmí být vyzrazena veliteli lodě nebo majiteli dané lodě. Inspektor učiní vhodné kroky, aby zajistil důvěrnost stížností podaných námořníky, včetně toho, že zajistí důvěrnost při všech rozhovorech s námořníky.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 18a

Postupy pro řešení stížností v souvislosti s úmluvou MLC 2006 podaných na pevnině

1.   Stížnost námořníka na porušení požadavků úmluvy MLC 2006, včetně porušení práv námořníků, je možné nahlásit inspektorovi v přístavu, do něhož loď námořníka vplula. V takových případech inspektor provede počáteční šetření.

2.   Tam, kde je to vhodné, se počáteční šetření se zřetelem k povaze stížnosti zaměří i na to, zda byly dodrženy postupy pro projednání stížnosti na lodi podle pravidla 5.1.5 úmluvy MLC 2006. Inspektor může rovněž provést podrobnou inspekci v souladu s článkem 13 této směrnice.

3.   Tam, kde je to vhodné, usiluje inspektor o to, aby byla stížnost vyřešena na palubě lodi.

4.   Jestliže šetření nebo inspekce odhalí nesrovnalosti, které spadají do oblasti působnosti článku 19, použije se uvedený článek.

5.   Pokud se nepoužije odstavec 4 a stížnost námořníka týkající se záležitostí upravených úmluvou MLC 2006 nebyla vyřešena na palubě lodi, oznámí to inspektor neprodleně státu vlajky a usiluje o to, aby ve stanovené lhůtě obdržel informace a plán nápravných opatření, který má předložit stát vlajky. Zpráva o jakékoli provedené inspekci se elektronickými prostředky předá do inspekční databáze uvedené v článku 24.

6.   Nebyla-li stížnost vyřešena v návaznosti na opatření provedená podle odstavce 5, předá stát přístavu kopii zprávy inspektora generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce. Zpráva musí být doplněna o jakoukoli odpověď, kterou obdržel ve stanovené lhůtě od příslušného orgánu státu vlajky. Obdobně se informují příslušné organizace námořníků a majitelů lodí ve státu přístavu. Mimoto stát přístavu pravidelně předává generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce statistiky a informace týkající se stížností, které byly vyřešeny.

Tyto statistiky a informace se předávají za účelem zajištění toho, aby bylo možné na základě vhodných a účelných opatření vést záznamy o těchto informacích a aby na tyto záznamy mohly být upozorněny strany, včetně organizací námořníků a majitelů lodí, které by mohly mít zájem o využití příslušných opravných prostředků.

7.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku se Komisi svěřují prováděcí pravomoci, pokud jde o zřízení harmonizovaného elektronického formátu a postupu pro podávání zpráv o následných opatřeních přijatých členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.

8.   Tímto článkem není dotčen článek 18. Čl. 18 čtvrtý pododstavec se rovněž vztahuje na stížnosti týkající se záležitostí upravených úmluvou MLC 2006.“

10)

Článek 19 se mění takto:

11)

V článku 23 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komisi se svěřují prováděcí pravomoci, aby přijala opatření k provádění tohoto článku, včetně harmonizovaných postupů pro podávání hlášení o zjevných nesrovnalostech od lodivodů, přístavních orgánů nebo subjektů a o následných opatřeních přijatých členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.“

12)

V článku 27 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi se svěřují prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných opatření ohledně zveřejňování informací uvedených v prvním pododstavci, kritérií pro shromažďování příslušných údajů a četnosti aktualizace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.“

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 30a

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 30b, pokud jde o změny přílohy VI, za účelem doplnění na seznam uvedený v uvedené příloze dalších instrukcí týkajících se státní přístavní inspekce, které byly přijaty organizací Pařížského memoranda.

Článek 30b

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených tímto článkem.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 30a je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. srpna 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 30a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 30a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

14)

Článek 31 se nahrazuje tímto:

„Článek 31

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (8). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle čl. 10 odst. 3, čl. 23 odst. 5 a čl. 27 druhého pododstavce, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

15)

Článek 32 se zrušuje.

16)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Prováděcí pravidla

Při stanovení prováděcích pravidel uvedených v čl. 10 odst. 3, čl. 14 odst. 4, čl. 15 odst. 4, čl. 18a odst. 7, čl. 23 odst. 5 a článku 27 postupem podle čl. 31 odst. 3 věnuje Komise zvláštní pozornost tomu, aby tato pravidla zohlednila odborné znalosti a zkušenosti získané během uplatňování systému inspekcí v Unii a aby vycházela z odborných znalostí v rámci Pařížského memoranda.“

17)

V příloze I části II se bod 2B mění takto:

18)

Příloha IV se mění takto:

19)

V příloze V části A se doplňují nové body, které znějí:

20)

V příloze X se bod 3.10 mění takto: