(EU) č. 260/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012 , kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22-37	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	14. března 2012	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	31. března 2012	Nabývá účinnosti:	31. března 2012
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 8. dubna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 094 30.3.2012, s. 22)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014,	L 84	1	20.3.2014
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/886 ze dne 13. března 2024,	L 886	1	19.3.2024

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 006, 10.1.2015, s. 6 (260/2012)

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 260/2012

ze dne 14. března 2012,

kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro úhrady a inkasní transakce denominované v eurech v rámci Unie, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v Unii nebo pokud se jediný poskytovatel platebních služeb v rámci platební transakce nachází v Unii.

Toto nařízení se nevztahuje na:

platební transakce prováděné mezi poskytovateli platebních služeb a v rámci poskytovatelů platebních služeb, včetně jejich obchodních zástupců nebo poboček, na jejich vlastní účet;

platební transakce zpracovávané a vypořádávané platebními systémy pro velké platby, avšak kromě inkasních transakcí, u kterých plátce výslovně nepožádal, aby byly provedeny prostřednictvím platebních systémů pro velké platby;

▼C1

platební transakce uskutečňované prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku, včetně výběrů hotovosti, pokud není platební karta nebo podobný prostředek použit pouze k získání informací nutných přímo pro provedení úhrady nebo inkasa na platební účet a z platebního účtu, které jsou identifikovány ve formátu BBAN nebo IBAN;

platební transakce prováděné pomocí jakéhokoli telekomunikačního, digitálního nebo informačně technologického zařízení, pokud výsledkem takových platebních transakcí není úhrada ani inkaso na platební účet a z platebního účtu, které jsou identifikovány ve formátu BBAN nebo IBAN;

▼B

transakce poukazování peněz ve smyslu čl. 4 odst. 13 směrnice 2007/64/ES;

▼C1

platební transakce, při kterých dochází k převodu elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností ( 1 ), pokud výsledkem těchto transakcí není úhrada nebo inkaso na platební účet a z platebního účtu, které jsou identifikovány ve formátu BBAN nebo IBAN.

▼B

Pokud se platební schémata zakládají na platebních transakcích prostřednictvím úhrad nebo inkas, zároveň však obsahují doplňující volitelné prvky nebo služby, vztahuje se toto nařízení pouze na úhrady a inkasa, které tvoří základ těchto transakcí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„úhradou“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynů plátce poskytovatelem platebních služeb, u něhož má plátce veden platební účet;

▼M2

1a)

„okamžitou úhradou“ úhrada, která je prováděna okamžitě, 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den;

1b)

„kanálem, kterým se iniciuje platba“ jakýkoli způsob, prostředek nebo postup, prostřednictvím kterých mohou plátci zadat svým poskytovatelům platebních služeb platební příkazy k úhradě, mimo jiné internetové bankovnictví, aplikace pro mobilní bankovnictví, bankomat nebo jakýkoli jiný způsob v prostorách poskytovatele platebních služeb;

1c)

„poskytovatelem služeb iniciování platby“ poskytovatel služeb iniciování platby ve smyslu čl. 4 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 2 );

1d)

„jménem příjemce“ v případě fyzické osoby jméno a příjmení a v případě právnické osoby obchodní nebo právní název;

1e)

„cíleným finančním omezujícím opatřením“ zmrazení majetku osoby, orgánu nebo subjektu nebo zákaz těmto osobám, orgánům nebo subjektům nebo v jejich prospěch přímo či nepřímo zpřístupnit peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU;

1f)

„identifikačním kódem právnické osoby“ nebo „LEI“ jedinečný alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnímu subjektu;

▼B

„inkasem“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu plátce;

„plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která dá platební příkaz ve prospěch platebního účtu příjemce;

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;

▼M2

„platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice (EU) 2015/2366;

▼B

„platebním systémem“ systém sloužící k převodu peněžních prostředků s formálními a standardizovanými postupy a se společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí;

„platebním schématem“ jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů, na kterých se dohodli poskytovatelé platebních služeb, pro provádění platebních transakcí v Unii a v rámci členských států, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz;

„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb spadající do některé z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2007/64/ES a právnické a fyzické osoby uvedené v článku 26 směrnice 2007/64/ES, s výjimkou subjektů uvedených v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 3 ), v jejichž případě bylo upuštěno od uplatňování ustanovení podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/64/ES;

„uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce nebo příjemce;

10)

„platební transakcí“ převod peněžních prostředků mezi platebními účty v Unii z podnětu plátce nebo příjemce bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;

11)

„platebním příkazem“ pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;

12)

„mezibankovním poplatkem“ poplatek placený mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za provedení inkasní transakce;

13)

„vícestranným mezibankovním poplatkem“ vícestranný mezibankovní poplatek, který je předmětem dohody mezi více než dvěma poskytovateli platebních služeb;

14)

„BBAN“ identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet vedený u poskytovatele platebních služeb v členském státě a který lze použít pouze pro vnitrostátní platební transakce, přičemž pro účely přeshraničních platebních transakcí je tentýž platební účet označen číslem ve formátu IBAN;

15)

„IBAN“ mezinárodní identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet v členském státě, jehož prvky jsou stanoveny Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO);

16)

„kódem BIC“ identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb a jehož prvky jsou stanoveny ISO;

17)

„normou ISO 20022 XML“ norma pro vytváření elektronických finančních zpráv, kterou definuje ISO a která zahrnuje fyzické znázornění platebních transakcí v jazyce XML v souladu s obchodními pravidly a prováděcími pokyny celounijních schémat pro platební transakce v oblasti působnosti tohoto nařízení;

18)

„platebními systémy pro velké platby“ platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat nebo vypořádávat jednotlivé platební transakce, které mají vysokou prioritu a naléhavost a především velkou hodnotu;

19)

„dnem vypořádání“ den, kdy dojde ke splnění povinností spojených s převodem peněžních prostředků mezi poskytovatelem platebních služeb plátce a poskytovatelem platebních služeb příjemce;

20)

„inkasováním“ část inkasní transakce, která je zahájena podnětem příjemce k provedení inkasa a zakončena odepsáním příslušné částky z platebního účtu plátce;

▼C1

21)

„zmocněním k inkasu“ vyjádření souhlasu a autorizace, které plátce uděluje příjemci a (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce) poskytovateli platebních služeb plátce a kterým příjemci povoluje dát podnět k inkasování z určeného platebního účtu plátce a poskytovateli platebních služeb plátce povoluje tyto pokyny splnit;

▼M2

22)

„platebním systémem malých plateb“ platební systém, jehož hlavním účelem je zpracování, zúčtování nebo vypořádání úhrad a inkas týkajících se převážně malých částek, přičemž se nejedná o platební systém pro velké platby;

▼B

23)

„mikropodnikem“ podnik, který je v okamžiku uzavření smlouvy o platebních službách podnikem vymezeným v článku 1 a v čl. 2 odst. 1 a 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 4 );

24)

„spotřebitelem“ fyzická osoba, která na základě smluv o platebních službách jedná za jiným než obchodním, podnikatelským nebo profesním účelem;

25)

„R-transakcí“ platební transakce, kterou poskytovatel platebních služeb nemůže řádně provést nebo která vede k výjimečnému zpracování, mimo jiné z důvodu nedostatečného krytí, odvolání, chybně uvedené částky nebo chybně uvedeného data, neexistence zmocnění k inkasu, chybného čísla platebního účtu nebo uvedení zrušeného platebního účtu;

26)

„přeshraniční platební transakcí“ platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech;

27)

„vnitrostátní platební transakcí“ platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v témže členském státě;

28)

„referenční stranou“ fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem plátce provádí nebo příjemce přijímá platbu.

Článek 3

Dosažitelnost

Poskytovatel platebních služeb příjemce, který je dosažitelný pro vnitrostátní úhradu v rámci platebního schématu, musí být v souladu s pravidly celounijního platebního schématu dosažitelný pro úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nacházejícího se v kterémkoliv členském státě.

Poskytovatel platebních služeb plátce, který je dosažitelný pro vnitrostátní inkaso v rámci určitého platebního schématu, musí být v souladu s pravidly celounijního platebního schématu dosažitelný pro inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nacházejícího se v kterémkoliv členském státě.

Odstavec 2 se použije pouze na inkasa, která mohou spotřebitelé provádět jako plátci v rámci tohoto platebního schématu.

Článek 4

Interoperabilita

Platební schémata využívaná poskytovateli platebních služeb za účelem provádění úhrad a inkasa musí splňovat tyto podmínky:

▼C1

pravidla těchto schémat jsou stejná pro vnitrostátní a přeshraniční úhrady v rámci Unie a obdobně pro vnitrostátní a přeshraniční inkasní transakce v rámci Unie; a

▼B

účastníci platebního schématu představují většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států a představují většinu poskytovatelů platebních služeb v Unii, přičemž se v úvahu berou pouze poskytovatelé platebních služeb, kteří úhrady popřípadě inkaso poskytují.

Pokud plátce ani příjemce nejsou spotřebitelé, berou se pro účely prvního pododstavce písm. b) v úvahu pouze členské státy, v nichž poskytovatelé platebních služeb tyto služby poskytují, a pouze poskytovatelé poskytující tyto služby.

Provozovatel platebního systému malých plateb v Unii, případně jeho účastníci, pokud daný systém nemá formálního provozovatele, zajistí technickou interoperabilitu svého platebního systému s ostatními platebními systémy malých plateb v Unii pomocí norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány. Nepřijímají obchodní pravidla, která omezují interoperabilitu s ostatními platebními systémy malých plateb v Unii. Platební systémy určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry ( 5 ) jsou povinny zajistit pouze technickou interoperabilitu s ostatními platebními systémy určenými podle uvedené směrnice.

Zpracování úhrad a inkas nesmějí bránit technické překážky.

►C1 4.

Majitel platebního schématu nebo, pokud dané schéma nemá formálního majitele, hlavní účastník nově zřízeného platebního schématu malých plateb, ◄ který má účastníky v nejméně osmi členských státech, může příslušné orgány v členském státě, v němž se nachází majitel platebního schématu nebo jeho hlavní účastník, požádat o dočasnou výjimku z požadavků stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b). Tyto příslušné orgány, po konzultaci s příslušnými orgány v ostatních členských státech, v nichž má nově zřízené platební schéma alespoň jednoho účastníka, a Komise a ECB mohou udělit tuto výjimku na nejvýše tři roky. Tyto příslušné orgány přijmou toto rozhodnutí s ohledem na to, zda nově zřízené platební schéma má potenciál rozvinout se v plnohodnotné celoevropské platební schéma a přispívat ke zlepšování hospodářské soutěže a k podpoře inovací.

Kromě platebních služeb, na něž se vztahuje výjimka uvedená v čl. 16 odst. 4, nabývá tento článek účinku dne 1. února 2014.

Článek 5

Požadavky na úhrady a inkasní transakce

Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasní transakce za těchto podmínek:

musí používat identifikátor platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy za účelem identifikace platebních účtů bez ohledu na to, kde se dotyčný poskytovatel platebních služeb nachází;

musí používat při převodu platebních transakcí jiným poskytovatelům platebních služeb nebo prostřednictvím platebního systému malých plateb formát zpráv podle bodu 1 písm. b) přílohy;

musí zajistit, aby uživatelé platebních služeb používali pro identifikaci platebních účtů identifikátor platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy, bez ohledu na to, zda se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nebo jediný poskytovatel platebních služeb účastnící se platební transakce nacházejí v témže členském státě nebo v různých členských státech;

musí zajistit, aby v případě, že uživatel platebních služeb, jenž není spotřebitel nebo mikropodnik, dává podnět k jednotlivým úhradám nebo jednotlivým inkasům, které nejsou předávány jednotlivě, nýbrž jsou předány hromadně ke zpracování, nebo je přijímá, byly používány formáty zpráv podle bodu 1 písm. b) přílohy.

Aniž je dotčen první pododstavec písm. b), použijí poskytovatelé platebních služeb na zvláštní žádost uživatele platebních služeb ve vztahu k tomuto uživateli platebních služeb formáty zpráv podle bodu 1 písm. b) přílohy.

Poskytovatelé platebních služeb musí provádět úhrady v souladu s následujícími požadavky a dodržovat povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES:

poskytovatel platebních služeb plátce musí zajistit, aby plátce poskytoval údaje podle bodu 2 písm. a) přílohy;

poskytovatel platebních služeb plátce musí poskytovateli platebních služeb příjemce poskytnout údaje podle bodu 2 písm. b) přílohy;

poskytovatel platebních služeb příjemce musí poskytnout nebo zpřístupnit příjemci údaje podle bodu 2 písm. d) přílohy.

Poskytovatelé platebních služeb musí provádět inkasa v souladu s následujícími požadavky a dodržovat povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES:

Poskytovatel platebních služeb příjemce musí zajistit, aby:

příjemce poskytnul spolu s prvním inkasem a jednorázovým inkasem a s každou následující platební transakcí údaje podle bodu 3 písm. a) přílohy,

ii)

plátce dal souhlas jak příjemci, tak poskytovateli platebních služeb plátce (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce); zmocnění k inkasu spolu s jejich pozdějšími změnami či dokladem o jejich zrušení se uchovávají u příjemce nebo u jím pověřené třetí osoby a příjemce je o této povinnosti informován poskytovatelem platebních služeb v souladu s články 41 a 42 směrnice 2007/64/ES.

Poskytovatel platebních služeb příjemce musí poskytnout poskytovateli platebních služeb plátce údaje podle bodu 3 písm. b) přílohy.

Poskytovatel platebních služeb plátce musí poskytnout nebo zpřístupnit plátci údaje podle bodu 3 písm. c) přílohy.

Plátce musí mít právo dát svému poskytovateli platebních služeb pokyn, aby:

omezil inkaso na určitou částku nebo periodicitu, případně obojí,

ii)

v případě, že zmocnění k inkasu v rámci platebního schématu nestanoví právo na vrácení peněžních prostředků, ověřil před odepsáním částky z platebního účtu každou inkasní transakci a zkontroloval, zda částka a periodicita zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu, a to na základě informací týkajících se zmocnění k inkasu.

iii)

zablokoval veškerá inkasa z platebního účtu plátce nebo inkasa z podnětu jednoho nebo více určených příjemců nebo povolil inkasa pouze z podnětu jednoho nebo více určených příjemců.

Pokud plátce ani příjemce není spotřebitelem, není poskytovatel platebních služeb povinen dodržovat požadavky stanovené v písm. d) bodě i), ii) nebo iii).

Plátce musí být informován svým poskytovatelem platebních služeb o právech uvedených v písmenu d) v souladu s články 41 a 42 směrnice 2007/64/ES.

Při první inkasní transakci nebo při jednorázové inkasní transakci a při každé následné inkasní transakci zašle příjemce svému poskytovateli platebních služeb informace týkající se zmocnění k inkasu a poskytovatel platebních služeb příjemce předá tyto informace týkající se zmocnění k inkasu při každé inkasní transakci poskytovateli platebních služeb plátce.

Je-li požadována úhrada, sdělí příjemce, který přijímá úhradu, svým plátcům kromě požadavků uvedených v odstavci 1 také identifikátor svého platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy a rovněž kód BIC svého poskytovatele platebních služeb, v případě vnitrostátních platebních transakcí do 1. února 2014 a v případě přeshraničních platebních transakcí do 1. února 2016, avšak pouze v nutných případech.

Před uskutečněním první inkasní transakce sdělí plátce identifikátor svého platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy. Plátce sdělí kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce v případě vnitrostátních platebních transakcí do 1. února 2014 a v případě přeshraničních platebních transakcí do 1. února 2016, avšak pouze v nutných případech.

Pokud rámcová dohoda mezi plátcem a jeho poskytovatelem platebních služeb nestanoví právo na vrácení peněžních prostředků, poskytovatel platebních služeb plátce ověří, aniž je dotčen odst. 3 písm. a) bod ii), každou inkasní transakci a před odepsáním částky z platebního účtu zkontroluje, zda částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu, a to na základě informací týkajících se zmocnění k inkasu.

Po 1. únoru 2014 v případě vnitrostátních platebních transakcí a po 1. únoru 2016 v případě přeshraničních platebních transakcí poskytovatelé platebních služeb nesmí požadovat, aby uživatelé platebních služeb uváděli kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce nebo poskytovatele platebních služeb příjemce.

Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce neúčtují žádné další poplatky za načítání údajů za účelem automatického generování zmocnění k inkasu k uvedeným platebním transakcím zahájeným platební kartou nebo jejím prostřednictvím v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso.

▼M2

Článek 5a

Transakce okamžitých úhrad

Poskytovatelé platebních služeb, kteří svým uživatelům platebních služeb nabízejí platební službu odesílání a přijímání úhrad, musí všem svým uživatelům platebních služeb nabízet platební službu odesílání a přijímání okamžitých úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v prvním pododstavci zajistí, aby všechny platební účty, které jsou dosažitelné pro úhrady, byly dosažitelné rovněž pro okamžité úhrady, a to 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den.

Odchylně od odstavce 1 a za předpokladu, že poskytovatel platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, získal předchozí svolení příslušných orgánů na základě posouzení jeho přístupu k likviditě v eurech, není povinen nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech nad rámec limitu na transakci z platebních účtů vedených v národní měně tohoto členského státu, a to v době, kdy tento poskytovatel platebních služeb ve vztahu k těmto platebním účtům neodesílá ani nepřijímá jiné než okamžité úhrady v eurech. Tento limit stanoví příslušné orgány a nesmí být nižší než 25 000 EUR. Příslušné orgány mohou na žádost poskytovatele platebních služeb udělit předchozí svolení na dobu jednoho roku. Na žádost poskytovatele platebních služeb mohou příslušné orgány toto předchozí svolení prodloužit o další období jednoho roku poté, co příslušné orgány znovu posoudí přístup poskytovatele platebních služeb k likviditě v eurech. Příslušné orgány každoročně informují Komisi o předchozích svoleních a prodlouženích udělených v souladu s tímto odstavcem.

ECB a jakákoli národní centrální banka, pokud nejednají jako měnový orgán nebo jiný orgán veřejné správy, mohou omezit svou nabídku platební služby odesílání okamžitých úhrad na časové období, během něhož nabízejí platební službu odesílání a přijímání jiných než okamžitých úhrad v eurech.

Bez ohledu na čl. 78 odst. 1 druhý pododstavec směrnice (EU) 2015/2366 je okamžikem přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě okamžik, kdy jej poskytovatel platebních služeb plátce přijal, bez ohledu na hodinu nebo kalendářní den.

Bez ohledu na čl. 78 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366 platí, že pokud se plátce a poskytovatel platebních služeb plátce dohodnou, že k provedení platebního příkazu k okamžité úhradě má dojít v určitý okamžik v určitý den nebo v okamžiku, kdy plátce dal peněžní prostředky k dispozici poskytovateli platebních služeb, se za okamžik přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě považuje dohodnutý čas bez ohledu na hodinu nebo kalendářní den.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce je okamžikem přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě:

v případě neelektronického platebního příkazu k okamžité úhradě okamžik, kdy poskytovatel platebních služeb plátce vložil informace o platebním příkazu do svého vnitřního systému, k čemuž dojde co nejdříve poté, co plátce u poskytovatele platebních služeb plátce zadal neelektronický platební příkaz k okamžité úhradě;

v případě jednotlivého platebního příkazu k okamžité úhradě, který je součástí balíčku uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, pokud konverzi tohoto balíčku na jednotlivé platební transakce provádí poskytovatel platebních služeb plátce, okamžik, kdy výslednou platební transakci vyčlenil; poskytovatel platebních služeb plátce zahájí konverzi balíčku okamžitě poté, co jej plátce svému poskytovateli platebních služeb zadal, a tuto konverzi dokončí co nejdříve;

v případě platebního příkazu k okamžité úhradě z platebních účtů, které nejsou denominovány v eurech, okamžik, kdy byla částka platební transakce převedena na eura; tento převod měny se uskuteční bezprostředně poté, co plátce u poskytovatele platebních služeb plátce zadal platební příkaz k okamžité úhradě.

Při provádění okamžitých úhrad musí poskytovatelé platebních služeb kromě požadavků stanovených v článku 5 splňovat tyto požadavky:

poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby plátci mohli zadat platební příkaz k okamžité úhradě prostřednictvím jakýchkoli kanálů, kterými se iniciuje platba, jako jsou kanály, prostřednictvím kterých mohou tito plátci zadávat platební příkazy k jiným úhradám;

bez ohledu na článek 83 směrnice (EU) 2015/2366 poskytovatel platebních služeb plátce ihned po přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě ověří, zda jsou splněny všechny nezbytné podmínky pro zpracování platební transakce a zda jsou k dispozici nezbytné peněžní prostředky, vyhradí částku platební transakce na účtu plátce nebo ji z něho odečte a platbu okamžitě odešle poskytovateli platebních služeb příjemce;

bez ohledu na článek 83 a čl. 87 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366 zpřístupní poskytovatel platebních služeb příjemce do 10 sekund od obdržení platebního příkazu k okamžité úhradě poskytovatelem platebních služeb plátce částku platební transakce na platebním účtu příjemce v měně, v níž je veden účet příjemce, a poskytovateli platebních služeb plátce potvrdí dokončení platební transakce;

bez ohledu na čl. 87 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366 zajistí poskytovatel platebních služeb příjemce, aby den valuty částky připsané na platební účet příjemce byl stejný jako den, kdy poskytovatel platebních služeb příjemce připsal částku platební transakce na platební účet příjemce, a

okamžitě po obdržení potvrzení o dokončení podle písmene c) nebo pokud poskytovatel platebních služeb plátce toto potvrzení o dokončení neobdrží do 10 sekund od okamžiku přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě, poskytovatel platebních služeb plátce informuje bezplatně plátce a případně poskytovatele služeb iniciování platby o tom, zda byla částka platební transakce zpřístupněna na platebním účtu příjemce.

Bez ohledu na článek 89 směrnice (EU) 2015/2366 platí, že pokud poskytovatel platebních služeb plátce neobdržel od poskytovatele platebních služeb příjemce zprávu potvrzující, že peněžní prostředky byly zpřístupněny na platebním účtu příjemce do 10 sekund od okamžiku přijetí, vrátí poskytovatel platebních služeb plátce platební účet plátce okamžitě do stavu, v jakém by byl, kdyby k transakci nedošlo.

Poskytovatel platebních služeb nabídne uživateli platebních služeb na jeho žádost možnost stanovit maximální částku, kterou lze odeslat prostřednictvím okamžité úhrady. Tento limit může být stanoven buď jako denní limit, nebo limit na transakci, a to na základě vlastního uvážení uživatele platebních služeb. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby uživatelé platebních služeb mohli maximální částku kdykoli před podáním platebního příkazu k okamžité úhradě změnit. Pokud platební příkaz uživatele platebních služeb k okamžité úhradě překročí maximální částku nebo způsobí její překročení, poskytovatel platebních služeb plátce neprovede platební příkaz k okamžité úhradě, informuje o tom uživatele platebních služeb a současně jej informuje o tom, jak maximální částku změnit.

Při nabízení platební služby odesílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech nabídnou poskytovatelé platebních služeb svým uživatelům platebních služeb možnost zadat hromadné platební příkazy jako balíček, pokud takovou možnost nabízejí svým uživatelům platebních služeb u jiných úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb nesmí stanovit limity počtu platebních příkazů, které lze zadat v balíčku okamžitých úhrad, jež jsou nižší než limity, které stanoví pro balíčky jiných úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. ledna 2025 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. října 2025.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. ledna 2027 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. července 2027.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce nejsou poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1 tohoto článku, kteří nacházejí se v členském státě, jehož měnou není euro, povinni do 9. června 2028 nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech z platebních účtů vedených v národní měně tohoto členského státu, a to v době, kdy tito poskytovatelé platebních služeb ve vztahu k těmto platebním účtům neodesílají ani nepřijímají jiné než okamžité úhrady v eurech.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce musí poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou institucemi elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES nebo platebními institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366 a kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. dubna 2027.

Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto odstavce musí poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou institucemi elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES nebo platebními institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366 a kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, nabízet uživatelům platebních služeb platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. dubna 2027 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. července 2027.

Článek 5b

Poplatky za úhrady a ověření příjemce

Jakékoli poplatky, které poskytovatel platebních služeb účtuje plátcům a příjemcům za odesílání a přijímání okamžitých úhrad, nesmí být vyšší než poplatky, které tento poskytovatel platebních služeb účtuje za odesílání a přijímání jiných úhrad odpovídajícího typu.

Služby uvedené v článku 5c se všem uživatelům platebních služeb poskytují bezplatně.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. ledna 2025.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. ledna 2027.

Článek 5c

Ověření příjemce v případě úhrad

Poskytovatel platebních služeb plátce musí plátci nabízet službu zajišťující ověření příjemce, jemuž má plátce v úmyslu odeslat úhradu (dále jen „služba zajišťující ověření“). Poskytovatel platebních služeb plátce musí službu zajišťující ověření provést ihned poté, co plátce poskytne o příjemci příslušné informace, a předtím, než je plátci nabídnuta možnost tuto úhradu autorizovat. Poskytovatel platebních služeb plátce musí službu zajišťující ověření nabízet bez ohledu na kanál, kterým se iniciuje platba, využívaný plátcem k zadání platebního příkazu k úhradě. Služba zajišťující ověření se poskytuje v souladu s těmito ustanoveními:

pokud plátce zadal do platebního příkazu k úhradě identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy a jméno příjemce, poskytovatel platebních služeb plátce poskytne službu spárování identifikátoru platebního účtu uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy se jménem příjemce. Na žádost poskytovatele platebních služeb plátce ověří poskytovatel platebních služeb příjemce, zda se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy a jméno příjemce uvedené plátcem shodují. Pokud se neshodují, poskytovatel platebních služeb plátce o tom na základě informací poskytnutých poskytovatelem platebních služeb příjemce informuje plátce a rovněž ho informuje o tom, že autorizování úhrady by mohlo vést k převodu peněžních prostředků na platební účet, který nevlastní příjemce, kterého plátce uvedl. Pokud se jméno příjemce uvedené plátcem a identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy téměř shodují, poskytovatel platebních služeb plátce sdělí plátci jméno příjemce spojené s identifikátorem platebního účtu uvedeným v bodě 1 písm. a) přílohy, který plátce poskytl;

je-li příjemcem právnická osoba a poskytovatel platebních služeb plátce nabízí kanál, kterým se iniciuje platba, umožňující plátci zadat platební příkaz tak, že poskytne identifikátor platebního účtu příjemce uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení spolu s jinými datovými prvky, než je jméno příjemce, které jednoznačně identifikují příjemce, jako je daňové číslo, evropský jedinečný identifikátor uvedený v čl. 16 odst. 1 druhém pododstavci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ( 6 ) nebo identifikační kód právnické osoby, a pokud jsou tyto stejné datové prvky k dispozici v interním systému poskytovatele platebních služeb příjemce, tento poskytovatel platebních služeb na žádost poskytovatele platebních služeb plátce ověří, zda se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení a datový prvek poskytnutý plátcem shodují. Pokud se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení a datový prvek poskytnutý plátcem neshodují, poskytovatel platebních služeb plátce o tom na základě informací poskytnutých poskytovatelem platebních služeb příjemce informuje plátce;

pokud platební účet identifikovaný prostřednictvím identifikátoru platebního účtu uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy poskytnutého plátcem vlastní poskytovatel platebních služeb jménem více příjemců, může plátce svému poskytovateli platebních služeb poskytnout další informace umožňující jednoznačnou identifikaci příjemce. Poskytovatel platebních služeb, který vede tento platební účet jménem více příjemců, nebo případně poskytovatel platebních služeb, který je vlastníkem tohoto platebního účtu, na žádost poskytovatele platebních služeb plátce potvrdí, zda příjemce uvedený plátcem patří mezi více příjemců, jejichž jménem je platební účet veden nebo vlastněn. Poskytovatel platebních služeb plátce informuje plátce, pokud příjemce uvedený plátcem nepatří mezi více příjemců, jejichž jménem je platební účet veden nebo vlastněn;

v jiných případech, než které jsou popsány v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, a zejména pokud poskytovatel platebních služeb poskytuje kanál, kterým se iniciuje platba, nevyžadující, aby plátce vložil identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy i jméno příjemce, poskytovatel platebních služeb zajistí, aby příjemce, jemuž má plátce v úmyslu odeslat úhradu, byl správně identifikován. Za tímto účelem informuje poskytovatel platebních služeb plátce způsobem, který plátci umožní ověřit příjemce předtím, než povolí úhradu.

Pokud identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy nebo jméno příjemce poskytne poskytovatel služeb iniciování platby, a nikoli plátce, zajistí tento poskytovatel služeb iniciování platby, aby informace týkající se příjemce byly správné.

Poskytovatelé platebních služeb pro účely odst. 1 písm. d) a poskytovatelé služeb iniciování platby pro účely odstavce 2 udržují spolehlivé vnitřní postupy, aby zajistili správnost informací týkajících se příjemců.

V případě platebních příkazů v papírové podobě provede poskytovatel platebních služeb plátce službu zajišťující ověření v okamžiku přijetí platebního příkazu, pokud plátce není v okamžiku přijetí platebního příkazu přítomen.

Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby provádění služby zajišťující ověření a služby uvedené v odstavci 2 nebránilo plátcům v tom, aby dotčenou úhradu autorizovali.

Poskytovatelé platebních služeb poskytnou uživatelům platebních služeb, kteří nejsou spotřebiteli, prostředky k tomu, aby se mohli rozhodnout, že nebudou využívat službu zajišťující ověření při zadávání hromadných platebních příkazů jako balíčku.

Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby uživatelé platebních služeb, kteří se rozhodli službu zajišťující ověření nevyužívat, měli právo se kdykoli rozhodnout tuto službu využívat.

Kdykoli poskytovatel platebních služeb plátce informuje plátce v souladu s odst. 1 písm. a), b) nebo c), informuje jej zároveň o tom, že autorizace úhrady by mohla vést k převodu peněžních prostředků na platební účet, který nevlastní příjemce uvedený plátcem. Poskytovatel platebních služeb tyto informace poskytne uživateli platebních služeb, který není spotřebitelem, pokud se tento uživatel platebních služeb rozhodne, že nebude využívat službu zajišťující ověření při zadávání hromadných platebních příkazů jako balíčku. Poskytovatelé platebních služeb informují své uživatele platebních služeb o tom, jaké důsledky bude mít rozhodnutí uživatelů ignorovat oznámení uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pokud jde o odpovědnost poskytovatele platebních služeb a práva uživatele platebních služeb na vrácení peněžních prostředků.

Poskytovatel platebních služeb nenese odpovědnost za provedení úhrady nezamýšlenému příjemci na základě nesprávného jedinečného identifikátoru, jak je stanoveno v článku 88 směrnice (EU) 2015/2366, pokud splnil požadavky tohoto článku.

Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nesplní povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku nebo pokud poskytovatel služeb iniciování platby nesplní povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku a toto nesplnění povinnosti má za následek nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel platebních služeb plátce neprodleně vrátí převedenou částku plátci a případně uvede platební účet, z něhož byla částka odepsána, zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k transakci nedošlo.

Pokud k nesplnění povinnosti dojde proto, že poskytovatel platebních služeb příjemce nebo poskytovatel služeb iniciování platby nesplnil své povinnosti podle tohoto článku, poskytovatel platebních služeb příjemce nebo případně poskytovatel služeb iniciování platby odškodní poskytovatele platebních služeb plátce za finanční újmu způsobenou poskytovateli platebních služeb plátce tímto nesplněním povinnosti.

Jakákoli další finanční ztráta způsobená plátci může být nahrazena v souladu s právem použitelným na smlouvu uzavřenou mezi plátcem a příslušným poskytovatelem platebních služeb.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. října 2025.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. července 2027.

Článek 5d

Prověřování uživatelů platebních služeb poskytovateli platebních služeb, kteří nabízejí okamžité úhrady, s cílem ověřit, zda je uživatel platebních služeb osobou nebo subjektem, na něž se vztahují cílená finanční omezující opatření

Poskytovatelé platebních služeb, kteří nabízejí okamžité úhrady, ověří, zda někteří z jejich uživatelů platebních služeb nejsou osobami nebo subjekty, na něž se vztahují cílená finanční omezující opatření.

Poskytovatelé platebních služeb provedou tato ověření ihned po vstupu v platnost jakýchkoli nových cílených finančních omezujících opatření a bezprostředně po vstupu jakýchkoli změn těchto cílených finančních omezujících opatření v platnost, a to alespoň jednou za kalendářní den.

Kromě ověření podle odstavce 1 nesmí během provádění okamžité úhrady poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce podílející se na provedení této okamžité úhrady ověřovat, zda je plátce nebo příjemce, jejichž platební účty jsou použity k provedení této okamžité úhrady, osobou nebo subjektem, na něž se vztahují cílená finanční omezující opatření podle odstavce 1 tohoto článku.

Prvním pododstavcem tohoto odstavce nejsou dotčena opatření přijatá poskytovateli platebních služeb za účelem dodržování omezujících opatření, jiných než cílených finančních omezujících opatření, která byla přijata v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, omezujících opatření, která nebyla přijata podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo za účelem dodržování práva Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu.

Poskytovatelé platebních služeb musí splnit požadavky tohoto článku do 9. ledna 2025.

▼B

Článek 6

Lhůty

Ode dne 1. února 2014 musí být úhrady prováděny v souladu s technickými požadavky stanovenými v čl. 5 odst. 1, 2 a 4 a v bodech 1 a 2 přílohy.

Ode dne 1. února 2014 musí být inkasa prováděna v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3 a požadavky stanovenými v čl. 5 odst. 1, 3, 5, 6 a 8 a v bodech 1 a 3 přílohy.

Aniž je dotčen článek 3, musí být inkasa prováděna v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 ode dne 1. února 2017 v případě vnitrostátních plateb a ode dne 1. listopadu 2012 v případě přeshraničních plateb.

U vnitrostátních platebních transakcí může členský stát nebo poskytovatelé platebních služeb členského státu se souhlasem daného členského státu stanovit kratší lhůty, než jaké jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, přičemž zohlední a posoudí připravenost a ochotu svých občanů.

Článek 7

Platnost zmocnění k inkasu a právo na vrácení peněžních prostředků

Jakákoliv platná autorizace k pravidelnému inkasu v rámci stávajícího platebního schématu udělená příjemci před 1. únorem 2014 zůstává v platnosti i po tomto dni a je považována za souhlas udělený poskytovateli platebních služeb plátce k provádění pravidelného inkasa ve prospěch tohoto příjemce v souladu s tímto nařízením, pokud neexistují vnitrostátní právní předpisy nebo zákaznické dohody, které zajišťují zachování platnosti zmocnění k inkasu.

Zmocnění k inkasu uvedená v odstavci 1 musí umožňovat bezvýhradné vrácení peněžních prostředků a vrácení peněžních prostředků ke dni vrácené platby, pokud takové vrácení peněžních prostředků bylo stanoveno v rámci stávajícího zmocnění k inkasu.

Článek 8

Mezibankovní poplatky za inkasní transakce

Aniž je dotčen odstavec 2, nevztahuje se na inkasní transakce žádný vícestranný mezibankovní poplatek za jednu inkasní transakci ani jiná dohodnutá odměna se stejným cílem nebo účinkem.

Na R-transakce lze vícestranný mezibankovní poplatek uplatnit za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

cílem dohody mezi stranami je efektivní přerozdělení nákladů poskytovateli platebních služeb, který R-transakci způsobil, nebo uživateli platebních služeb, jehož poskytovatel platebních služeb tuto transakci způsobil, s přihlédnutím k existenci transakčních nákladů, přičemž musí být zajištěno, aby plátci nebyly automaticky účtovány poplatky, a aby poskytovatel platebních služeb neúčtoval uživateli platebních služeb za určitý typ R-transakcí poplatky převyšující náklady, které poskytovateli platebních služeb vznikají v souvislosti s těmito transakcemi;

poplatky jsou založeny výhradně na nákladech;

výše poplatků nepřevyšuje skutečné náklady na zpracování R-transakce nákladově nejefektivnějším srovnatelným poskytovatelem platebních služeb, který je reprezentativní stranou dohody z hlediska objemu transakcí a povahy služeb;

uplatní-li poskytovatelé platebních služeb poplatky podle písmen a), b) a c), nesmí svým uživatelům platebních služeb účtovat další poplatky spojené s náklady, které jsou již těmito mezibankovními poplatky pokryty;

nesmí existovat žádná praktická ani hospodářsky schůdnější alternativa dohody, která by umožnila stejně účinné nebo účinnější zpracování R-transakcí za stejnou nebo nižší cenu pro spotřebitele.

Pro účely prvního pododstavce se při výpočtu poplatků za R-transakce zohledňují pouze kategorie nákladů přímo a jednoznačně spojené se zpracováním R-transakce. Tyto náklady musí být přesně vymezeny. Rozpis výše nákladů včetně zvláštního popisu jejich jednotlivých složek je součástí dohody, aby je bylo možné snadno ověřit a kontrolovat.

Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na jednostranné úpravy poskytovatelů platebních služeb a na dvoustranné dohody mezi poskytovateli platebních služeb, které mají stejný cíl nebo účinek jako vícestranné dohody.

Článek 9

Dostupnost plateb

Plátce, který provádí úhradu ve prospěch příjemce, který je majitelem platebního účtu nacházejícího se v Unii, si nesmí určovat členský stát, v němž se má tento platební účet nacházet, pokud je tento platební účet dosažitelný v souladu s článkem 3.

Příjemce, který přijímá úhradu nebo používá inkaso k získávání peněžních prostředků od plátce, který je majitelem platebního účtu nacházejícího se v Unii, si nesmí určovat členský stát, v němž se má tento platební účet nacházet, pokud je tento platební účet dosažitelný v souladu s článkem 3.

Článek 10

Příslušné orgány

Členské státy určí příslušné orgány pro zajišťování dodržování tohoto nařízení, kterými mohou být veřejné orgány, subjekty stanovené vnitrostátním právem nebo veřejné orgány, jež jsou k tomu vnitrostátním právem výslovně zmocněny, včetně národních centrálních bank. Členské státy mohou jako příslušné orgány určit stávající subjekty.

Členské státy oznámí Komisi příslušné orgány určené podle odstavce 1 do 1. února 2013. Neprodleně oznámí Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) všechny následné změny týkající se těchto orgánů.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1 měly veškeré pravomoci nezbytné k výkonu svých povinností. Jestliže je pro záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení, určen na území členských států více než jeden příslušný orgán, členské státy zajistí, aby tyto orgány úzce spolupracovaly a mohly tak své příslušné povinnosti vykonávat efektivně.

Příslušné orgány musí efektivně kontrolovat dodržování tohoto nařízení poskytovateli platebních služeb a přijmou veškerá opatření, jež jsou k zajištění tohoto dodržování nezbytná. Musí vzájemně spolupracovat v souladu s článkem 24 směrnice 2007/64/ES a článkem 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 11

Sankce

Členské státy stanoví do 1. února 2013 sankce za porušení tohoto nařízení, a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení a opatření Komisi do 1. srpna 2013 a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

▼M2

1a.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku stanoví členské státy do 9. dubna 2025 sankce za porušení článků 5a až 5d a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto sankce a opatření Komisi do 9. dubna 2025 a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se jich dotýkají.

1b.

Pokud jde o sankce za porušení článku 5d, členské státy zajistí, aby tyto sankce zahrnovaly:

v případě právnických osob správní pokuty až do výše, která musí činit alespoň 10 % celkového ročního čistého obratu této právnické osoby v předchozím hospodářském roce;

v případě fyzické osoby správní pokuty až do výše, která musí činit alespoň 5 000 000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně členských států, jejichž měnou není euro ke dni 8. dubna 2024.

Pro účely písmene a) tohoto odstavce, pokud je právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 7 ) nebo podnikem, který nad touto právnickou osobou fakticky uplatňuje rozhodující vliv, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského podniku v předchozím hospodářském roce.

1c.

Sankce uvedené v odstavci 1a tohoto článku se nepoužijí v případě porušení požadavku dosažitelnosti uvedeného v čl. 5a odst. 1 druhém pododstavci, pokud platební účty vedené poskytovateli platebních služeb nejsou dosažitelné pro okamžité úhrady v důsledku plánované údržby, kdy období nedostupnosti jsou předvídatelná i krátká, nebo plánovaného přerušení provádění všech okamžitých úhrad v rámci příslušného platebního schématu za předpokladu, že uživatelé platebních služeb byli o těchto obdobích plánované údržby nebo plánovaného přerušení předem informováni.

1d.

Pokud právní řád členského státu nestanoví správní sankce, lze tento článek, odchylně od odstavce 1b, použít takovým způsobem, že sankci iniciuje příslušný orgán a uloží ji justiční orgány, přičemž se zajistí, aby tato sankce byla účinná, přiměřená a odrazující a měla rovnocenný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány členských států, jejichž právní řád správní sankce stanoví. Uložené sankce musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy, jejichž právní řád správní sankce nestanoví, oznámí své sankce Komisi do 9. dubna 2025 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

▼B

Sankce uvedené v odstavci 1 se nevztahují na spotřebitele.

Článek 12

Postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy

Členské státy zavedou přiměřené a účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnávání sporů mezi uživateli platebních služeb a poskytovateli platebních služeb, které se týkají práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Za tímto účelem určí členské státy stávající subjekty, nebo případně zřídí subjekty nové.

Členské státy oznámí Komisi subjekty uvedené v odstavci 1 do 1. února 2013. Neprodleně oznámí Komisi všechny následné změny týkající se těchto subjektů.

►C1 3.

Členské státy mohou stanovit, že tento článek se použije pouze na ty uživatele platebních služeb, kteří jsou spotřebiteli, nebo pouze na ty, kteří jsou spotřebiteli a mikropodniky. ◄ Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení do 1. srpna 2013.

Článek 13

Přenesení pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, pokud jde o změny přílohy s ohledem na technický pokrok a vývoj trhu.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 31. března 2012 Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu i Radě.

Akt v přenesené pravomoci podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M2

Článek 15

Přezkum

Do 1. února 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, ECB a Evropskému orgánu pro bankovnictví zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně spolu s příslušným návrhem.

Do 9. října 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které může být případně přiložen legislativní návrh. Zpráva obsahuje hodnocení:

vývoje poplatků za platební účty, jakož i za vnitrostátní a přeshraniční úhrady a okamžité úhrady v eurech a v národní měně členských států, jejichž měnou není euro, od 26. října 2022, včetně dopadu čl. 5b odst. 1 na tyto poplatky, a

oblasti působnosti článku 5d a jeho účinnosti při předcházení zbytečným překážkám pro okamžité úhrady.

Poskytovatelé platebních služeb podávají příslušným orgánům zprávy o:

výši poplatků za úhrady, okamžité úhrady a platební účty;

podílu zamítnutých platebních transakcí zvlášť pro vnitrostátní a přeshraniční platební transakce z důvodu uplatnění cílených finančních omezujících opatření.

Poskytovatelé platebních služeb předkládají tyto zprávy každých 12 měsíců. První zpráva se předloží dne 9. dubna 2025 a musí obsahovat informace o výši poplatků a o zamítnutých platebních transakcích během období od 26. října 2022 do konce předchozího kalendářního roku.

Do 9. října 2025 a poté každoročně poskytnou příslušné orgány Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví informace, které jim poskytovatelé platebních služeb oznámili podle odstavce 3, a informace o objemu a hodnotě okamžitých úhrad v eurech, jak vnitrostátních, tak přeshraničních, které odeslali poskytovatelé platebních služeb usazení v jejich členském státě v průběhu předchozího kalendářního roku.

Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku, jak tyto šablony pro podávání zpráv používat pro účely podávání zpráv, jak je uvedeno v odstavci 3.

Evropský orgán pro bankovnictví předloží návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce Komisi do 9. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Komise do 9. dubna 2027 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zbývajících překážkách bránících dostupnosti a využívání okamžitých úhrad. Tato zpráva posoudí míru standardizace technologií relevantních pro využívání okamžitých úhrad K této zprávě může být případně přiložen legislativní návrh.

▼B

Článek 16

Přechodná ustanovení

▼M1

Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou poskytovatelé platebních služeb do 1. srpna 2014 nadále zpracovávat platební transakce v eurech ve formátech odlišných od formátů požadovaných tímto nařízením pro úhrady a inkasa.

Členské státy použijí pravidla týkající se sankcí za porušení čl. 6 odst. 1 a 2 stanovená v souladu s článkem 11 ode dne 2. srpna 2014.

Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou členské státy povolit poskytovatelům platebních služeb, aby do 1. února 2016 poskytovali uživatelům platebních služeb u vnitrostátních platebních transakcí konverzní služby, a umožnili jim tak i nadále používat číslo účtu ve formátu BBAN místo identifikátoru platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy, a to pod podmínkou, že je zajištěna interoperabilita pomocí technicky proveditelné a bezpečné konverze čísla účtu ve formátu BBAN plátce a příjemce na příslušný identifikátor platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy. Tento identifikátor platebního účtu se poskytne uživatelům platebních služeb, kteří dávají podnět k platbě, případně před provedením platby. Poskytovatelé platebních služeb v takovém případě neúčtují uživatelům platebních služeb žádné poplatky, které by byly přímo či nepřímo spojeny s těmito konverzními službami.

▼B

Poskytovatelé platebních služeb, kteří nabízejí platební služby denominované v eurech a nacházejí se v členském státě, jehož měnou není euro, musí v případě, že nabízejí platební služby denominované v eurech, dodržovat článek 3 od 31. října 2016. Je-li však euro jako měna některého takového členského státu zavedeno před 31. říjnem 2015, poskytovatel platebních služeb, který se nachází v tomto členském státě, musí dodržovat článek 3 do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny.

Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit, aby do 1. února 2016 upustily ode všech nebo od některých požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2 v případě úhrad a inkasních transakcí s kumulativním podílem na trhu menším než 10 % celkového počtu úhrad nebo celkového počtu inkasních transakcí v uvedeném členském státě, a to na základě oficiálních statistik platebního styku zveřejňovaných každoročně ECB.

▼C1

Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit, aby do 1. února 2016 upustily ode všech nebo od některých požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2 v případě platebních transakcí generovaných za použití platební karty v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso na platební účet a z platebního účtu, které jsou identifikovány číslem účtu ve formátu BBAN nebo IBAN.

▼B

Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou členské státy povolit svým příslušným orgánům, aby do 1. února 2016 v případě uživatelů platebních služeb, kteří dávají podnět k jednotlivým úhradám či inkasům, které jsou zasílány hromadně, nebo je přijímají, upustily od uplatňování požadavku stanoveného v čl. 5 odst. 1 písm. d) na používání formátu zpráv podle bodu 1 písm. b) přílohy. Bez ohledu na případné upuštění od těchto požadavků musí poskytovatelé platebních služeb dodržovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. d), pokud o takovou službu požádá uživatel platebních služeb.

Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou členské státy odložit použitelnost požadavků na uvádění kódu BIC u vnitrostátních platebních transakcí podle čl. 5 odst. 4, 5 a 7 do 1. února 2016.

Pokud má členský stát v úmyslu využít výjimky stanovené v odstavcích 1, 3, 4, 5 nebo 6, oznámí tuto skutečnost do 1. února 2013 Komisi a následně povolí svým příslušným orgánům, aby případně upustily od některých nebo všech požadavků stanovených v článku 5, čl. 6 odst. 1 nebo 2 u daných platebních transakcí uvedených v příslušných odstavcích nebo pododstavcích, a to na období nepřesahující období platnosti výjimky. Členské státy oznámí Komisi, na které platební transakce se výjimka vztahuje, jakož i veškeré pozdější změny.

Poskytovatelé platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, a uživatelé platebních služeb využívající platební službu v takovém státě musí dodržovat požadavky stanovené v článcích 4 a 5 od 31. října 2016. Provozovatelé platebních systémů malých plateb pro členský stát, jehož měnou není euro, musí dodržovat požadavky čl. 4 odst. 2 od 31. října 2016.

Je-li však euro jako měna takového členského státu zavedeno před 31. říjnem 2015, musí poskytovatelé platebních služeb nebo případně provozovatelé platebních systémů malých plateb nacházející se v tomto členském státě a uživatelé platebních služeb využívající platebních služeb v tomto členském státě dodržovat uvedené požadavky do jednoho roku ode dne, kdy tento členský stát přistoupil k eurozóně, avšak ne před uplynutím příslušných lhůt stanovených pro členské státy, jejichž měnou bylo euro ke dni 31. března 2012.

▼M2

Je-li euro zavedeno jako měna kteréhokoli členského státu dříve než 9. dubna 2027, musí poskytovatelé platebních služeb v tomto členském státě splnit požadavky podle článků 5a, 5b a 5c do jednoho roku ode dne, kdy bylo euro zavedeno jako měna tohoto členského státu, a nejpozději v příslušných lhůtách stanovených v uvedených článcích pro poskytovatele platebních služeb v členských státech, jejichž měnou není euro. Po těchto poskytovatelích platebních služeb nelze požadovat, aby splňovali požadavky podle článků 5a, 5b a 5c dříve než v příslušných lhůtách stanovených v uvedených článcích pro poskytovatele platebních služeb v členských státech, jejichž měnou je euro.

▼B

Článek 17

Změny nařízení (ES) č. 924/2009

Nařízení (ES) č. 924/2009 se mění takto:

V článku 2 se bod 10 nahrazuje tímto:

„10)

„peněžními prostředky“ bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností ( *1 ).

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Poplatky, které poskytovatel platebních služeb účtuje uživateli platební služby za přeshraniční platby, jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.“

Článek 4 se mění takto:

odstavec 2 se zrušuje;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Poskytovatel platebních služeb může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky k poplatkům účtovaným v souladu s čl. 3 odst. 1 v případě, že tento uživatel dá poskytovateli platebních služeb pokyn k provedení přeshraniční platební transakce, aniž by sdělil IBAN, a případně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. dubna, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 ( *2 ), příslušný kód BIC, platebního účtu v druhém členském státě. Tyto poplatky musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Na jejich výši se poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb dohodnou. Poskytovatel platebních služeb informuje uživatele platebních služeb o výši dodatečných poplatků v dostatečném časovém předstihu před tím, než je uživatel platebních služeb touto dohodou vázán.

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

S účinkem od 1. února 2016 zruší členské státy vnitrostátní oznamovací povinnosti založené na zúčtování uložené poskytovatelům platebních služeb pro účely statistiky platební bilance, které souvisejí s platebními transakcemi jejich klientů.“

Článek 7 se mění takto:

V odstavci 1 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy „před 1. únorem 2017“.

V odstavci 2 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy „před 1. únorem 2017“.

V odstavci 3 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy „před 1. únorem 2017“.

Článek 8 se zrušuje.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA

TECHNICKÉ POŽADAVKY (ČLÁNEK 5)

1) Kromě základních požadavků uvedených v článku 5 se na úhrady a inkasní transakce vztahují tyto technické požadavky:

Identifikátorem platebního účtu uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) je IBAN.

Standardním formátem zpráv uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. b) a d) je norma ISO 20022 XML.

V poli s doplňujícími informacemi pro příjemce musí být možné uvést 140 znaků. Platební schémata mohou umožnit zadání většího počtu znaků, není-li ovšem zařízení použité k posílání informací z hlediska počtu znaků technicky omezeno; v takovém případě se uplatní technicky daná mezní hodnota zařízení.

Doplňující referenční informace a všechny další údaje poskytované v souladu s body 2 a 3 této přílohy si poskytovatelé platebních služeb předávají v platebním řetězci v úplné podobě a beze změn.

Jsou-li požadované údaje k dispozici v elektronické podobě, platební transakce musí umožnit plně automatizované, elektronické zpracování ve všech fázích zpracování v celém platebním řetězci (přímé zpracování od klienta ke klientovi), které umožní uskutečnit celý platební proces elektronicky bez nutnosti opětovného zadání nebo manuálního zásahu. Kdykoli je to možné, použije se toto ustanovení i na výjimečné zpracování úhrad a inkasních transakcí.

Platební schémata nestanoví žádnou minimální prahovou hodnotu pro výši platební transakce, avšak nemusejí zpracovávat platební transakce nulové hodnoty.

Platební schémata nejsou povinna provádět úhrady a inkasa převyšující částku 999 999 999,99 EUR.

2) Kromě požadavků uvedených v bodě 1 se na úhrady vztahují i tyto požadavky:

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 2 písm. a) jsou:

▼C1

jméno/název plátce nebo číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN,

▼B

ii)

částka úhrady,

iii)

číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN,

iv)

jméno/název příjemce, pokud je k dispozici,

případně doplňující informace.

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 2 písm. b) jsou:

jméno/název plátce,

ii)

číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN,

iii)

částka úhrady,

iv)

číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN,

případně doplňující informace,

vi)

případně identifikační kód příjemce,

▼C1

vii)

jméno/název referenční strany příjemce,

▼B

viii)

případně účel úhrady,

ix)

případně kategorie účelu úhrady.

Kromě toho poskytovatel platebních služeb plátce poskytne poskytovateli platebních služeb příjemce tyto povinné údaje:

kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak),

ii)

kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak),

iii)

identifikační kód platebního schématu,

iv)

den vypořádání úhrady,

referenční číslo poskytovatele platebních služeb plátce vztahující se ke zprávě o úhradě.

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 2 písm. c) jsou:

jméno/název plátce,

ii)

částka úhrady,

iii)

případně doplňující informace.

3) Kromě požadavků uvedených v bodě 1 se na inkasní transakce vztahují i tyto požadavky:

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 3 písm. a) bodě i) jsou:

typ inkasa (trvalé, jednorázové, první, poslední nebo zrušené),

ii)

jméno/název příjemce,

iii)

číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, na který má být připsána inkasovaná částka,

iv)

jméno/název plátce, pokud je k dispozici,

číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, ze kterého má být odepsána inkasovaná částka,

vi)

jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu,

vii)

pokud plátce udělil zmocnění k inkasu po dni 31. března 2012, datum podpisu zmocnění k inkasu,

viii)

inkasovaná částka,

ix)

pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu poskytnutý původním příjemcem, který zmocnění k inkasu vydal,

identifikátor příjemce,

xi)

pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal, identifikátor původního příjemce, který zmocnění k inkasu vydal,

xii)

případně doplňující informace příjemce určené plátci,

xiii)

případně účel inkasování,

xiv)

případně kategorie účelu inkasování.

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 3 písm. b) jsou:

kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak),

ii)

kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak),

iii)

jméno/název referenční strany plátce (je-li uvedeno v dematerializovaném zmocnění k inkasu),

iv)

identifikační kód referenční strany plátce (je-li uveden v dematerializovaném zmocnění k inkasu),

jméno/název referenční strany příjemce (je-li uvedeno v dematerializovaném zmocnění k inkasu),

vi)

identifikační kód referenční strany příjemce (je-li uveden v dematerializovaném zmocnění k inkasu),

vii)

identifikační kód platebního schématu,

viii)

den vypořádání inkasování,

ix)

referenční údaj poskytovatele platebních služeb příjemce vztahující se k inkasování,

typ zmocnění k inkasu,

xi)

typ inkasa (trvalé, jednorázové, první, poslední nebo zrušené),

xii)

jméno/název příjemce,

xiii)

číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, na který má být připsána inkasovaná částka,

xiv)

jméno/název plátce, pokud je k dispozici,

xv)

číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, ze kterého má být odepsána inkasovaná částka,

xvi)

jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu,

xvii)

datum podpisu zmocnění k inkasu, pokud plátce vydá zmocnění k inkasu po 31. března 2012,

xviii)

inkasovaná částka,

xix)

jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu poskytnutý původním příjemcem, který zmocnění k inkasu vydal (pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal),

xx)

identifikátor příjemce,

xxi)

identifikátor původního příjemce, který vydal zmocnění k inkasu (pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal),

xxii)

případně doplňující informace příjemce určené plátci.

Údaji uvedenými v čl. 5 odst. 3 písm. c) jsou:

jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu,

ii)

identifikátor příjemce,

iii)

jméno/název příjemce,

iv)

inkasovaná částka,

případně doplňující informace,

vi)

identifikační kód platebního schématu.

( 1 ) Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 3 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

( 5 ) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( *1 ) Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.“

( *2 ) Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22.“

Zavřít

(EU) č. 260/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012 , kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 Text s významem pro EHP

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání