2012/825/EU2012/825/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2012 , kterým se zastavuje antisubvenční řízení týkající se dovozu bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických a ukončuje celní evidence tohoto dovozu zavedená nařízením (EU) č. 771/2012

Publikováno: Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 70-87 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 20. prosince 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 22. prosince 2012 Nabývá účinnosti: 22. prosince 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 20. prosince 2012,

kterým se zastavuje antisubvenční řízení týkající se dovozu bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických a ukončuje celní evidence tohoto dovozu zavedená nařízením (EU) č. 771/2012

(2012/825/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 14 a 15 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   ZAHÁJENÍ

(1)

Dne 25. listopadu 2011 Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila, že zahajuje antisubvenční řízení (dále jen „antisubvenční řízení“), pokud jde o dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Téhož dne Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (3) oznámila, že zahajuje antidumpingové řízení, pokud jde o dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických, a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 12. října 2011 Sdružením evropských výrobců obnovitelného ethanolu (ePURE) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby bioethanolu v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě vyplývající z tohoto subvencování, což bylo uznáno za dostatečný důvod pro zahájení šetření.

(4)

Před zahájením antisubvenčního řízení a podle čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila orgány USA o tom, že obdržela náležitě podložený podnět, v němž se tvrdí, že dochází k subvencovanému dovozu bioethanolu pocházejícího z USA, který působí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Orgány USA byly vyzvány ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu podnětu a dosáhnout řešení na základě dohody. Orgány USA na vyzvání přistoupily a konzultace se následně konaly dne 17. listopadu 2011. Řešení na základě dohody však dosaženo nebylo.

1.2.   STRANY DOTČENÉ ŘÍZENÍM

(5)

V srpnu 2012 byl zúčastněným stranám zpřístupněn informační dokument, který obsahuje nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo rozhodnuto, že nebudou uložena prozatímní vyrovnávací opatření (informační dokument). Několik zúčastněných stran učinilo písemná podání, v nichž vyjádřily své názory na tato zjištění. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Komise pokračovala ve zjišťování informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(6)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, z nichž vzešel záměr doporučit zastavení antisubvenčního šetření týkajícího se dovozu bioethanolu pocházejícího z USA a rovněž ukončení celní evidence tohoto dovozu (4). Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(7)

Vzhledem k možnému vysokému počtu vývozců/výrobců v USA se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 27 základního nařízení.

(8)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vývozci/výrobci v USA požádáni, aby se Komisi do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s bioethanolem v období od 1. října 2010 do 30. září 2011 („období šetření“ nebo „OŠ“).

(9)

Výběr reprezentativního vzorku byl rovněž konzultován s příslušnými orgány USA.

(10)

V 15denní lhůtě se přihlásilo více než 60 společností a tyto společnosti poskytly požadované informace.

(11)

V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního množství dovozu bioethanolu do Unie, které může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumáno. Vzorek vybraný na uvedeném základě sestával z pěti výrobců bioethanolu a jednoho obchodníka.

(12)

Při šetření rovněž vyšlo najevo, že ačkoli v dotazníku použitém při výběru vzorku, který obdrželi, vývozci uvedli, že se zabývají vývozem do Unie, žádný z výrobců zařazených do vzorku nevyvážel bioethanol přímo na trh Unie, ale prodával jej v USA výrobcům směsí / obchodníkům, kteří nejsou ve spojení, a ti jej poté smíchali s benzinem a znovu prodali. Při identifikaci svého vývozu do Unie se výrobci opírali především o údaje, které obdrželi od zákazníků výrobců směsí / obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(13)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že informace poskytnuté orgány USA prokázaly, že na veškerý bioethanol prodávaný ve Spojených státech a odtamtud vyvážený se vztahoval hlavní program subvencování, a to zejména v případě, kdy byl bioethanol smísen s benzinem. Právě mísení a prodej zdanitelné směsi daly podnět k subvencování bioethanolu v USA. V současném případě bylo zjištěno, že o hlavní subvenci identifikovanou ve Spojených státech požádali výrobci směsí a že jim byla udělena. Společnosti vybrané do vzorku se zabývaly především výrobou bioethanolu a jen v malém rozsahu jeho mísením a byli to převážně obchodníci / výrobci směsí, kteří své výrobky zároveň vyváželi do Unie, kdo obdržel hlavní subvenci na základě bioethanolu obsaženého ve směsích, které vyráběli. V důsledku toho nebyl vzorek, jenž je složen převážně z výrobců bioethanolu, kteří nevyváželi přímo do Unie a kteří v zásadě nepřidávali bioethanol do palivových směsí, spolehlivý pro stanovení úrovně subvencování v tomto případě.

1.2.1.   Výběr vzorku výrobců v unii

(14)

Vzhledem k možnému vysokému počtu výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 27 základního nařízení.

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise oznámila, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek tvořilo pět společností a skupin z 19 výrobců v Unii, kteří byli známí před zahájením šetření. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby bioethanolu během období šetření a polohy známých výrobců. Tento vzorek představoval 48 % celkové odhadované výroby v Unii během období šetření.

(16)

Během šetření však bylo zjištěno, že skupiny zařazené do vzorku byly tvořeny vysokým počtem společností či jednotlivých subjektů vyrábějících obdobný výrobek. V tomto případě by tudíž bylo bývalo nutné vyšetřit třináct společností. Vzhledem ke stanovené lhůtě tedy nebylo možné podrobit šetření úplně všechny společnosti. Bylo rozhodnuto znovu přezkoumat údaje, které byly k dispozici pro původní vzorek. Na základě tohoto zkoumání byl vyvozen závěr, že by vzorek měl být založen na největších jednotlivých vyrábějících subjektech, nikoli na skupinách výrobců, a při výběru by mělo být zohledněno také určité geografické rozložení výrobců zařazených do vzorku.

(17)

Proto byl nakonec vybrán konečný vzorek šesti jednotlivých výrobců zvolených na základě reprezentativnosti z hlediska výroby a objemu prodeje bioethanolu v OŠ a geografické polohy výrobce. Tito výrobci představují 36 % celkové odhadované výroby v Unii a 44 % celkové výroby oznámené společnostmi, které poskytly údaje pro účely výběru vzorku. Tento vzorek byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(18)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit připomínky ke vhodnosti výběru vzorku.

(19)

Některé strany tvrdily, že vzorek je méně reprezentativní než vzorek původní, který obsahoval skupiny společností. Podle jejich názoru by objektivní analýzu situace ve výrobním odvětví Unie bylo možné provést pouze začleněním všech společností, které jsou součástí skupin ve vzorku. Zejména prohlásily, že náklady a příjmy mohou být přiděleny určitým společnostem ve skupině, v nichž se neuskuteční návštěva, a tudíž nemusí být zařazeny do analýzy újmy.

(20)

V tomto ohledu je třeba podotknout, že Komise náležitě zvážila a přezkoumala údaje poskytnuté všemi společnostmi, které nebyly zařazeny do vzorku, a zejména společnostmi patřícími do skupin, aby se ujistila, že veškeré náklady a příjmy spojené s výrobou a prodejem u vybraných společností byly v analýze újmy v plném rozsahu a správně zohledněny. Kromě toho šest společností – s konečnou platností vybraných výrobců – představovalo 36 % celkové odhadované výroby v Unii, což bylo pro účely článku 27 základního nařízení považováno za reprezentativní.

(21)

Některé strany napadly skutečnost, že do vzorku byli zařazeni výrobci v Unii, kteří se zúčastnili počáteční fáze. Rovněž tvrdily, že by do vzorku neměla být zařazena jedna společnost, která měla v roce 2011 významnou volnou kapacitu, nacházející se v členském státě, který neprovedl směrnici o energii z obnovitelných zdrojů. Strany doplnily, že pokud by tyto společnosti do vzorku nakonec zařazeny byly, Komise by měla své údaje upravit, aby byly tyto mimořádné okolnosti zohledněny.

(22)

Má se za to, že fakt, že společnosti v poslední době zahájily nebo obnovily provoz, není důvodem k tomu, aby byly vyloučeny ze vzorku. Zařazení takovýchto společností do vzorku není v rozporu s kritérii pro výběr vzorku, která jsou stanovena v článku 27 základního nařízení. Pokud jde o úpravu údajů, strany neposkytly žádné konkrétní záležitosti nebo podložené důkazy, aby své tvrzení podpořily, ani základ, jak by se měla požadovaná úprava provést. Kromě toho nebyly při šetření zjištěny žádné náklady, například zrychlené odepisování, které by měly být upraveny, aby se napravilo narušení způsobené zahájením činnosti. Toto tvrzení se proto zamítá.

(23)

Některé strany rovněž vznesly námitky proti tomu, že ze vzorku byla vyloučena společnost, která do něj byla prozatímně vybrána a nachází se v členském státě s vysokou spotřebou a výrobou bioethanolu. Strany tvrdily, že tato společnost dosahuje obzvláště dobrých výsledků, a prohlásily, že právě to bylo důvodem k jejímu vyloučení ze vzorku. Kromě toho tvrdily, že výběr vzorku byl zkreslen tak, aby byla zjištěna újma. Podle těchto stran měla Komise rozeslat tzv. minidotazníky všem výrobcům, aby shromáždila patřičné údaje pro výběr vzorku. V tomto ohledu je třeba podotknout, že dotčená společnost informovala Komisi o tom, že již nemůže být dále zařazena do vzorku. Co se rozesílání minidotazníků týče, je třeba poznamenat, že před výběrem vzorku si Komise vyžádala informace od všech výrobců v Unii, o nichž bylo známo, že jsou záležitostí dotčeni, aby shromáždila příslušné údaje pro výběr vzorku. Proto byla tato výše uvedená tvrzení zamítnuta.

(24)

Na závěr bylo vzneseno tvrzení, že by vzorek měl obsahovat společnosti vyrábějící bioethanol z cukrové řepy, jelikož výroba z této suroviny může být mnohem více zisková než výroba například z pšenice. Třebaže toto tvrzení nebylo podložené, z dostupných informací vyplývá, že bioethanol vyráběný z cukrové řepy představuje pouze malou část celkové výroby v Unii, v roce 2011 přibližně 12 %, a že dvě ze společností zařazených do vzorku cukrovou řepu jako vstupní surovinu k výrobě bioethanolu zčásti používají. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

1.2.2.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(25)

Vzhledem k možnému vysokému počtu dovozců zapojených do řízení se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců podle článku 27 základního nařízení.

(26)

Pouze tři dovozci poskytli ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců nebyl výběr vzorku považován za nutný.

1.2.3.   Odpovědi na dotazník a ověřování

(27)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. Dotazníky byly tudíž zaslány orgánům USA, vývozcům/výrobcům v USA zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem spolupracujícím dovozcům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a všem uživatelům, o nichž je známo, že se jich šetření týká.

(28)

Odpovědi byly obdrženy od orgánů USA, vývozců/výrobců v USA zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a čtyř uživatelů.

(29)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace poskytnuté zúčastněnými stranami, které považovala za nezbytné pro účely stanovení subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie.

(30)

Ověřovací návštěvy se uskutečnily u těchto orgánů USA:

Federální orgány USA

ministerstvo zemědělství

ministerstvo obchodu

ministerstvo energetiky

ministerstvo financí

odbor pro mezinárodní obchod (International Trade Administration)

úřad představitele Spojených států pro obchod

(31)

Ověřovací návštěvy se rovněž uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Vývozci/výrobci v USA

CHS Inc, Inver Grove Heights, Minnesota

Marquis Energy LLC, Hennepin, Illinois

Patriot Renewable Fuels LLC, Annawan, Illinois

Plymouth Energy Company LLC, Merrill, Iowa

POET LLC, Sioux Falls, Jižní Dakota

Valero Renewable Fuels Company LLC, San Antonio, Texas

 

Výrobci v Unii

Abengoa Energy Netherlands B.V., Rotterdam, Nizozemsko

BioWanze, S.A., Wanze, Belgie

Crop Energies Bioethanol GmbH, Mannheim, Německo

Ensus, Yarm, Spojené království

Lantmännen Energi / Agroetanol, Norrkoping, Švédsko

Tereos BENP, Lillebonne, Francie

 

Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení:

Shell Trading Rotterdam B.V., Rotterdam, Nizozemsko

Greenergy Fuels Limited, London, Spojené království

 

Uživatelé v Unii

Shell Nederland Verkoopmaatschappij B.V., Rotterdam, Nizozemsko

1.3.   OBDOBÍ ŠETŘENÍ

(32)

Šetření subvencí a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011. Analýza tendencí významných pro posouzení újmy se týkala období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   DOTČENÝ VÝROBEK

(33)

Dotčený výrobek je bioethanol, též označovaný jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů, denaturovaný či nedenaturovaný, s výjimkou produktů o obsahu vody větším než 0,3 % (m/m), měřeno podle normy EN 15376, jakož i ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů obsažený ve směsích s benzinem o obsahu ethylalkoholu větším než 10 % (v/v), pocházející z USA, v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 11, ex 2710 12 15, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97.

(34)

Bioethanol lze vyrábět z různých zemědělských vstupních surovin, např. cukrové třtiny, cukrové řepy, brambor, manioku a kukuřice. V USA se bioethanol rozlišuje podle různých vstupních surovin, jak je popsáno níže:

(a)

Konvenční biopalivo (vyráběné především ze vstupní suroviny kukuřice a běžně nazývané kukuřicový ethanol), které je definováno jako obnovitelné palivo získávané z kukuřičného škrobu a vyráběno v zařízeních, jejichž výstavba byla zahájena po datu uzákonění (19. prosince 2007), a které musí v budoucnosti dosáhnout 20% snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání se základními emisemi skleníkových plynů z benzinu a nafty v průběhu životního cyklu.

(b)

Vyspělé biopalivo, definované jako obnovitelné palivo jiné než ethanol získaný z kukuřičného škrobu, jež je získáváno z obnovitelné biomasy a jehož emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona o energetické politice (Energy Policy Act), jsou alespoň o 50 % nižší než základní emise skleníkových plynů. Tento pojem zahrnuje „celulózová biopaliva“ jako bioethanol a „naftu z biomasy“. Soupis pro vyspělá biopaliva zahrnuje soupis pro celulózová biopaliva, naftu z biomasy a nerozlišená vyspělá biopaliva.

(35)

Konkrétněji je celulózové biopalivo (5) definováno jako obnovitelné palivo získané z jakékoli celulózy, hemicelulózy nebo ligninu získaných z obnovitelné biomasy, jehož emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona o energetické politice, jsou alespoň o 60 % nižší než základní emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu. Celulózová biopaliva zahrnují bioethanol. Federální vláda Spojených států ve značné míře podporuje výzkum a pilotní projekty zabývající se výrobou vyspělých biopaliv, a zejména celulózového bioethanolu vyráběného především z odpadu ze zemědělství a lesnictví. Podle úředníků USA a veřejně dostupných údajů (6) dosáhne výroba tohoto typu bionafty v roce 2014 přibližně 4 miliard litrů a do roku 2021 přesáhne 50 miliard litrů. Výroba celulózového bioethanolu byla během OŠ zanedbatelná.

(36)

Během období šetření až do současnosti byla hlavní vstupní surovinou používanou v USA kukuřice, zatímco hlavní vstupní surovinou používanou v Unii je pšenice.

(37)

Z šetření vyplynulo, že bioethanol se obecně prodává v čisté formě výrobcům směsí / obchodníkům, kteří jej smísí (7) s benzinem především s cílem vyrobit směsi na vysoké úrovni, které se vyvážejí nebo prodávají na domácím trhu k dalšímu mísení a spotřebě. Mísení není příliš složité a lze je provést smísením výrobků ve zvláštních nádržích, do nichž se přidají požadované procentní podíly bioethanolu a benzinu.

(38)

Aby bylo možné určit různé druhy bioethanolu a směsi bioethanolu používané na celém světě, jsou směsi paliva ethanolu značeny tzv. čísly „E“, která popisují procentní podíl objemu paliva ethanolu ve směsi. Například E85 znamená, že směs obsahuje 85 % bezvodného ethanolu a 15 % benzinu. Směsi s nízkým obsahem ethanolu v rozmezí od E5 do E25 jsou rovněž známé jako gasohol, ačkoli mezinárodně pojem gasohol nejčastěji označuje směs E10. Směsi E10 nebo směsi slabší se do roku 2011 používaly ve více než dvaceti zemích světa a vedoucí příčku zaujímaly Spojené státy americké, kde byl téměř všechen maloobchodní benzin v roce 2010 smísen s 10 % ethanolu.

(39)

Z šetření vyšlo najevo, že podle stávajícího programu pro národní normu pro obnovitelná paliva (National Renewable Fuel Standard program, RFS1) zřízeného v rámci zákona o energetické politice z roku 2005, jímž se změnil zákon o ochraně ovzduší (Clean Air Act), který stanovil první národní normu pro obnovitelná paliva, jsou všechny druhy bioethanolu považovány za biopaliva. Odpovědnost za koordinaci činností s ministerstvem energetiky Spojených států, ministerstvem zemědělství Spojených států a zúčastěnými subjekty za účelem koncipování a provádění tohoto programu přidělil Kongres Spojených států Úřadu pro ochranu životního prostředí Spojených států (US Environmental Protection Agency, EPA).

(40)

V důsledku politiky propagace bioethanolu, která se v USA již řadu let provádí, jsou Spojené státy od roku 2005 největším světovým výrobcem bioethanolu a lze jim přičíst 57,5 % světové produkce. V roce 2009 úřad EPA oznámil, že norma pro obnovitelná paliva bude od většiny provozovatelů rafinerií benzinu, dovozců benzinu a výrobců směsí benzinu bez kyslíku vyžadovat, aby nahradili přibližně 10 % benzinu obnovitelnými palivy, např. ethanolem. Tento požadavek měl zaručit, že v roce 2009 bude vyrobeno alespoň 11 miliard amerických galonů obnovitelných paliv, zejména za účelem naplnit cíle stanovené zákonem o energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007, ale rovněž vyvézt je na jiné trhy.

(41)

Podle úředních zdrojů, informací o trhu a veřejně dostupných informací (8) jsou všechny druhy bioethanolu a bioethanolu obsaženého ve směsích, zejména směsích bioethanolu a minerálního benzinu, které se vyrábějí a prodávají v USA a vyvážejí, považovány za paliva z bioethanolu a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti a obnovitelné energie a náhradních paliv v USA.

(42)

Bylo zjištěno, že všechny druhy bioethanolu a bioethanolu ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o vstupní suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Malé odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(43)

Některé strany tvrdily, že definice dotčeného výrobku není jasná, zejména proto, že neumožňuje rozlišovat mezi bioethanolem pro použití v palivu a bioethanolem pro jiná použití. Z toho důvodu prohlásily, že by se šetření mělo vztahovat na ethanol určený pro všechna použití a ethanol ze všech zdrojů včetně syntetického ethanolu, který konkuruje bioethanolu pro průmyslové použití.

(44)

Další strana tvrdila opak, konkrétně že šetření by se mělo vztahovat pouze na bioethanol pro použití v palivu, a že bioethanol pro průmyslové použití by tím pádem měl být vyloučen.

(45)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že dotčený výrobek by měl být definován především podle základních fyzikálních, chemických a technických vlastností, nikoli podle použití či uplatnění. Výrobek, který má různé uplatnění, může mít samozřejmě tytéž nebo obdobné základní vlastnosti bez ohledu na další použití a za určitých okolností může být nutné prohloubit analýzu definice výrobku s ohledem na specifické rysy výrobního odvětví a trhu.

(46)

V tomto případě bylo jasné, že oznámení o zahájení řízení neobsahovalo záměr zahrnout do definice výrobků také syntetický ethanol. Syntetický ethanol má jiné vlastnosti než bioethanol a neodpovídá výše popsaným kritériím týkajícím se definice dotčeného výrobku. Do šetření se nezapojil žádný výrobce, který se soustředí na výrobu uvedeného výrobku. Z toho důvodu nelze syntetický ethanol zařadit do definice dotčeného výrobku a spadá mimo rámec šetření.

(47)

Během šetření u hospodářských subjektů v USA a v Unii nebyly vzneseny žádné dotazy ohledně možných potíží při rozlišování bioethanolu pro použití v palivu a bioethanolu určeného pro jiná použití, a tudíž nebylo možné prozkoumat žádné relevantní důkazy. Šetření potvrdilo, že subvencování v USA je určeno pro palivo z bioethanolu, zejména pro bioethanol obsažený v palivové směsi, a šetření u výrobců v Unii se zaměřilo na bioethanol určený pro použití v palivu, a nikoli pro jiné účely.

2.2.   OBDOBNÝ VÝROBEK

(48)

Bylo zjištěno, že bioethanol vyráběný výrobním odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie má obdobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako bioethanol vyvážený na trh Unie z USA.

(49)

Jak je popsáno ve 34. bodě odůvodnění výše, bioethanol lze vyrábět z různých vstupních surovin. Při šetření však nevyšlo najevo, že by použitá vstupní surovina způsobila odlišnosti v konečném výrobku. Bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA a vyvážený na trh Unie je vzájemně zaměnitelný s dotčeným výrobkem, který v Unii vyrábějí a prodávají tamní výrobci. Kromě toho neexistují významné rozdíly v používání a přístupu ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu.

(50)

Z toho důvodu je vyvozen závěr, že bioethanol vyráběný a prodávaný v Unii a dotčený výrobek by měly být považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

3.   SUBVENCOVÁNÍ

3.1.   ÚVOD

(51)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující federální programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence:

Federální programy

a)

sleva na dani z palivových směsí – sleva na spotřební dani / dani z příjmu

b)

sleva na dani z příjmu pro malé výrobce

c)

sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu

d)

bioenergetický program ministerstva zemědělství USA

e)

bioenergetický program ministerstva zemědělství USA pro vyspělá biopaliva

f)

program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při biorafinaci

g)

program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu

h)

program ministerstva zemědělství USA zaměřený na venkovskou energetiku (Rural Energy for America Program)

i)

granty ministerstva energetiky na projekty energetické biorafinace (Energy Biorefinery Project Grants)

(52)

Na základě informací obsažených v podnětu a odpovědích na dotazník Komise byly rovněž prošetřeny následující státní programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence:

Státní programy

a)

pobídky pro bioethanol ve státě Illinois (Illinois State Bioethanol Incentives)

i)

granty státu Illionois pro zařízení na výrobu biopaliv (Illinois Biofuels Production Facility Grants)

ii)

granty na infrastrukturu pro E85

b)

Iowa

i)

program revolvingových půjček na alternativní energii (Iowa Alternate Energy Revolving Loan Program)

ii)

granty na infrastrukturu pro biopaliva

c)

pobídky pro bioethanol ve státě Minnesota (Minnesota State Bioethanol Incentives)

(i)

sleva na dani v souvislosti s investicemi do celulózového ethanolu v Minnesotě (Minnesota Cellulosic Ethanol Investment Tax Credit)

ii)

granty na infrastrukturu pro palivo E85

d)

sleva na dani v souvislosti s výrobou ethanolu v Nebrasce (Nebraska Ethanol Production Tax Credit)

e)

pobídka pro výrobu ethanolu v Jižní Dakotě (South Dakota Ethanol Production Incentive)

3.2.   FEDERÁLNÍ PROGRAMY

3.2.1.   Sleva na dani z palivových směsí – sleva na spotřební dani / dani z příjmu

a)   Právní základ

(53)

Právním základem slevy na dani z palivových směsí (dále jen „sleva na dani ze směsi“) pro bioethanol je hlava 26 amerického zákoníku (U.S.C. – Internal Revenue Code) – oddíly 6426 a 6427.

b)   Způsobilost

(54)

Aby osoby získaly nárok na slevu na dani ze směsi během OŠ, musely vytvořit směs bioethanolu a zdanitelného paliva (benzinu, nafty nebo kerosenu), která by poté byla použita jako palivo nebo prodána pro použití jako palivo. Pro tyto osoby (výrobce směsí) činila úleva 0,45 USD za galon bioethanolu přimíchaného do zdanitelného paliva.

(55)

Výrobci bioethanolu mohou žádat o uvedenou pobídku pouze tehdy, pokud oni sami provádějí mísení. Výrobce musí smísit nesmíchaný bioethanol např. benzinem. Nárok na slevu na dani ze směsi mají také společnosti, které nemísený bioethanol nevyrábějí, ale spíše kupují a přimíchávají jej do směsi bioethanolu. Pokud jde o nárok na pobídku, není žádný rozdíl mezi směsmi bioethanolu určenými k domácímu prodeji a k prodeji na vývoz.

c)   Provádění v praxi

(56)

Nárok na slevu na dani ze směsi tedy zakládá úkon mísení. Částka subvence poskytnuté na směs paliva závisí na poměru bioethanolu ve směsi. Lze rovněž požádat o poskytnutí této subvence buď ve formě slevy na spotřební dani nebo na dani z příjmu nebo ve formě přímé platby v hotovosti.

(57)

Během OŠ bylo o slevu na dani ze směsi ve většině případů (více než 90 %) žádáno ve formě slevy na spotřební dani, a to výrobcem směsi uvedeným v soupisu C formuláře 720 s názvem „Čtvrtletní výnos z federální spotřební daně“. Daňová úleva byla povolena v rozsahu povinnosti k dani z paliva a mohla být nárokována prostřednictvím tohoto formuláře kýmkoli, kdo podléhá dani z benzinu, např. v situaci, kdy mísení bioethanolu a benzinu proběhlo ve skladovacím terminálu před zdaněním benzinu.

(58)

Výrobce směsi mohl místo o slevu na spotřební dani požádat také o vratnou slevu na dani z příjmu nebo o přímou platbu, ale pouze o částku, o kterou sleva na spotřební dani přesáhla celkovou povinnost ke spotřební dani, tedy o částku, o kterou maximální subvence přípustná pro směs přesáhla daňovou úlevu povolenou ve formuláři 720. Je třeba poznamenat, že sleva na spotřební dani by mohla přesáhnout povinnost ke spotřební dani například tehdy, pokud by byl benzin použitý k výrobě směsi zdaněn dříve, než jej získal výrobce směsi. V takových případech by bylo možné žádost podat prostřednictvím formuláře 8849, „Žádost o vrácení spotřební daně“.

(59)

Sleva na dani ze směsi byla nekumulativní, zůstávala tedy stejná bez ohledu na to, zda bylo požádáno o subvenci ve formě slevy na spotřební dani, slevy na dani z příjmu nebo přímé platby daňovému poplatníkovi nebo ve formě kombinace těchto možností. Žádosti o platbu byly učiněny buď pomocí formuláře 8849, soupisu C formuláře 720 nebo – v případě vratné slevy na dani z příjmu – formuláře 4136 s názvem „Sleva na federální dani z paliva“ („Credit for Federal Tax Paid on Fuel“), který byl přiložen k přiznání k dani z příjmů žadatele. Je však třeba podotknout, že celková částka subvence nemohla přesáhnout 0,45 USD za galon bioethanolu.

(60)

Výrobcům směsí bioethanolu byla během OŠ k dispozici také nevratná sleva na dani z příjmu. Tato nevratná sleva na dani z příjmu za množství paliva dostupného výrobci směsi byla snížena o částku slevy na spotřební dani, o kterou bylo požádáno v souvislosti se stejným množstvím paliva. Jinými slovy, výrobce směsi nemohl současně požádat o slevu na spotřební dani a o nevratnou slevu na dani z příjmu za totéž množství bioethanolu smíseného s benzinem. Při žádání o nevratnou slevu na dani z příjmu musel výrobce prohlásit, že na totéž množství bioethanolu nepožádal o slevu na spotřební dani.

(61)

O slevu na dani ze směsi lze na totéž množství bioethanolu použitého ve směsi požádat pouze jednou, tj. buď o něj požádá výrobce, který sám provádí mísení, nebo kupující, který se zabývá mísením. V obou případech má výrobce směsi nárok na daňovou úlevu ve výši 0,45 USD za galon, a to za počet galonů bioethanolu použitých při výrobě směsi.

(62)

Z šetření vyšlo najevo, že ve většině případů žádal o subvenci (dále jen „žadatel“) výrobce směsi / obchodník s povinnostmi ke spotřební dani jakožto petrochemická společnost. Samozřejmě že mísení závisí na řadě faktorů, např. na dostupné kapacitě nádrže a na geografické poloze dostupného bioethanolu a benzinu. Ve většině případů podle všeho výrobce bioethanolu nežádal o slevu na dani ze směsi. Ve skutečnosti je zřejmé, že k mísení ve většině případů docházelo v terminálech nebo terminálových stojanech. V tomto ohledu se zdá, že žadatelem byla ve většině případů osoba povinná ke spotřební dani.

(63)

Trh s nemíseným bioethanolem pro konečné použití nebyl velký, a tudíž bylo z ekonomického hlediska logické mísit vyráběný bioethanol a vyrábět směs, která by byla podnětem k poskytnutí slevy na dani ze směsi. Je třeba poznamenat, že sleva na dani ze směsi (sleva na spotřební dani / dani z příjmu) pro bioethanol existovala od roku 1980, tedy déle než 30 let, a její platnost skončila na konci prosince 2011 (po OŠ).

(64)

Při šetření vyšlo najevo, že během OŠ požádaly o slevu na dani ze směsi dvě společnosti ve vzorku. Subvence získané těmito dvěma společnostmi však byly nevýznamné.

(65)

Při srovnání celkové výroby bioethanolu v USA během OŠ s celkovým množstvím bioethanolu, na které byla poskytnuta sleva na dani ze směsi, je však zřejmé, že v rámci tohoto programu byla během OŠ poskytnuta subvence na veškerý bioethanol vyrobený v USA. To potvrzují také statistiky poskytnuté příslušnými orgány Spojených států.

(66)

Na tomto základě zjištění vyplývající ze šetření jasně ukázala, že během OŠ byl prostřednictvím této slevy na dani ze směsi subvencován veškerý bioethanol.

d)   Závěr

(67)

Ze šetření vyplynulo, že během OŠ byla na veškerý bioethanol vyrobený ve Spojených státech poskytnuta sleva na dani ze směsi. Tuto slevu na dani ze směsi je třeba považovat za finanční pobídku, ať už je poskytována ve formě vyrovnání daňových závazků nebo hotovostní platby.

(68)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst.1 písm. a) bodů i) a ii) základního nařízení, neboť je v jeho rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě přímých grantů (platby v hotovosti) a prominutí jinak splatného příjmu (zápočet daně). Tato subvence představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(69)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které působí v odvětví bioethanolu, tj. mísení bioethanolu, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení, a tudíž za napadnutelný.

e)   Výpočet výše subvence

(70)

Sleva na dani ze směsi bioethanolu byla udělena na základě množství bioethanolu použitého ve směsi, tj. 0,45 USD za galon bioethanolu přimíseného do zdanitelného paliva.

(71)

Má se za to, že výše subvence činí 0,45 USD za galon v celých Spojených státech, jelikož celá výroba bioethanolu v USA včetně vývozu bioethanolu do Unie nakonec získala výhodu ze slevy na dani ze směsi s bioethanolem. Proto je nezbytné rozlišovat mezi hospodářskými subjekty, a to zejména proto, že subvence je zřídka poskytována výrobcům bioethanolu, ale především hospodářským subjektům, které bioethanol mísí např. benzinem.

3.2.2.   Sleva na dani z příjmu pro malé výrobce

a)   Právní základ

(72)

Právním základem slevy na dani z příjmu pro malé výrobce je hlava 26 amerického zákoníku (U.S.C. – Internal Revenue Code), oddíl 40.

b)   Způsobilost

(73)

Tento program je k dispozici pouze pro malé výrobce bioethanolu. Malý výrobce je definován jako osoba, jejíž výrobní kapacita nepřevyšuje 60 milionů galonů bioethanolu za rok. Během OŠ mohl malý výrobce žádat o nevratnou obecnou slevu na dani z příjmu právnických osob ve výši 0,10 USD za každý galon vyrobeného bioethanolu. Výrobce směsi ani obchodník, který bioethanol kupuje, ale nevyrábí, není pro tuto daňovou úlevu způsobilý. Navíc, aby byl pro daňovou úlevu způsobilý, nesmí jeho výroba přesáhnout 15 milionů galonů za daňové období a vyrobený bioethanol musí být použit jako palivo, prodán pro použití jako palivo nebo použit k výrobě směsi bioethanolu a zdanitelného paliva, která je následně použita jako palivo nebo prodána pro použití jako palivo.

c)   Provádění v praxi

(74)

Žádosti o slevu na dani z příjmu pro malé výrobce se podávají ročně jako součást přiznání k dani z příjmu žadatele. Daňová úleva za každý galon bioethanolu vyrobeného žadatelem během příslušného účetního období až do maximální výše 15 milionů galonů je započtena vůči daňovému závazku žadatele, pokud jde o daň z příjmu právnických osob. Je-li daňový závazek žadatele nižší, než je výše požadované úlevy, může být přebytek převeden do následujících daňových období.

(75)

Kvůli kritériím způsobilosti tento režim v OŠ využily pouze dvě společnosti ve vzorku.

d)   Závěr

(76)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od vlády USA ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato subvence představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(77)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bioethanol, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení, a tudíž za napadnutelný.

(78)

Ze statistických údajů poskytnutých orgány Spojených států je patrné celkově velice nízké využití slevy na dani z příjmu pro malé výrobce ve srovnání s žádostmi o slevu na dani ze směsi. Ze srovnání celkové částky, o níž se žádalo v rámci této pobídky, a celkové výroby bioethanolu je patrné, že během OŠ celkově docházelo k nevýznamnému subvencování.

3.2.3.   Sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu

a)   Právní základ

(79)

Právním základem slevy na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu je hlava 26 amerického zákoníku (U.S.C. – Internal Revenue Code), oddíl 40.

b)   Způsobilost

(80)

Tento program je k dispozici pouze pro výrobce celulózového bioethanolu.

c)   Provádění v praxi

(81)

Žádosti o slevu na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu se podávají ročně jako součást přiznání k dani z příjmu žadatele.

(82)

Před 1. lednem 2012 byla k dispozici daňová úleva ve výši 0,46 USD za galon vyrobeného celulózového bioethanolu. Od 1. ledna 2012 se zvýšila na 1,01 USD za galon.

d)   Závěr

(83)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato subvence představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(84)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bioethanol, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení, a tudíž za napadnutelný.

(85)

Během OŠ nebyly podány žádné žádosti o slevu na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu, což souvisí s nedostatečnou komerční výrobou celulózového bioethanolu až do konce OŠ. Za těchto okolností nebyla žádná výše subvence vypočtena.

3.2.4.   Bioenergetický program ministerstva zemědělství USA

a)   Právní základ

(86)

Bioenergetický program ministerstva zemědělství USA původně schválila a financovala Kreditní společnost pro zemědělské komodity při ministerstvu zemědělství USA v rámci své obecné pravomoci vymezené v oddíle 5 svého zakládajícího dokumentu.

(87)

Tento program probíhal od 1. prosince 2000 do června 2006. Spravovala jej Agentura pro zemědělské služby při ministerstvu zemědělství USA (Farm Service Agency, FSA).

b)   Způsobilost

(88)

Když program probíhal, mohli se ho účastnit všichni komerční výrobci bioenergie. Výrobci byli povinni předložit informace o výrobě, nákupu a používání zemědělských komodit v souvislosti s výrobou. Výrobci bioethanolu byli zejména povinni vyrábět a prodávat bioethanol ke komerčním účelům.

(89)

Aby byl výrobce způsobilý, musel splnit určité požadavky, pokud jde o uchovávání záznamů, a poskytnout požadované informace a také poskytnout Kreditní společnosti pro zemědělské komodity povolení k ověření těchto informací. Příslušné předpisy podrobně stanoví postupy pro přihlášení se do programu, pro podávání žádostí o platbu a podávání zpráv, které museli žadatelé dodržovat, aby byli způsobilí pro platbu.

c)   Provádění v praxi

(90)

V každém účetním období se výrobci bioethanolu mohli zaregistrovat do programu, a to tak, že předložili příslušné formuláře. Po registraci výrobci bioethanolu čtvrtletně předkládali žádosti o platbu. Výrobci bioethanolu museli předložit dokumentaci o svých čistých nákupech komodit splňujících kritéria a o čisté výrobě bioethanolu v příslušných obdobích.

(91)

V rámci programu byly výrobcům bioethanolu poskytovány platby na základě kombinace jejich základní výroby bioethanolu a zvýšené výroby bioethanolu v příslušném období předchozího účetního období. Za účetní období 2006 získaly společnosti pouze pobídky za zvýšenou výrobu bioethanolu.

(92)

Jelikož program byl ukončen v roce 2006, žádná ze společností ve vzorku neobdržela během období šetření pobídku v rámci tohoto programu.

(93)

Zdá se, že došlo k nejasnostem ohledně toho, zda byl tento program znovu zaveden pro účetní období 2009 (říjen 2008 – září 2009). Šetření však potvrdilo, že tomu tak nebylo. Platnost výše popsaného programu skončila v roce 2006.

d)   Závěr

(94)

Bylo zjištěno, že program byl ukončen v červnu 2006 a že během OŠ nebyly poskytnuty žádné subvence.

3.2.5.   Bioenergetický program ministerstva zemědělství USA pro vyspělá biopaliva

(95)

Bioenergetický program pro vyspělá biopaliva (obecně označovaný jako „program plateb na vyspělá biopaliva“) poskytuje platby založené na výrobě způsobilým výrobcům „vyspělých biopaliv“. Podle orgánů Spojených států jsou „vyspělá biopaliva“ specificky definována tak, aby z definice byla vyloučena paliva získaná z kukuřice, která je hlavní vstupní surovinou pro výrobu bioethanolu v USA.

a)   Právní základ

(96)

Právním základem bioenergetického programu pro vyspělá biopaliva je hlava IX oddíl 9005 zákona o bezpečném zemědělství a investicích do venkova z roku 2002 (zákon o zemědělství, Farm Bill, 2002) ve znění hlavy IX oddílu 9001 zákona o potravinách, zachování a energii z roku 2008 (Food, Conservation, and Energy Act).

b)   Způsobilost

(97)

Žadatel musí být „výrobce vyspělých biopaliv“. Pojem „výrobce vyspělých biopaliv“ je definován takto: „Jednotlivec, korporace, společnost, nadace, sdružení, pracovní organizace, firma, partnerství, družstvo, akciová společnost, skupina organizací nebo neziskový subjekt, které vyrábějí nebo prodávají vyspělé biopalivo. Subjekt, který mísí nebo jinak kombinuje vyspělá biopaliva s cílem vyrobit mísená biopaliva, není v rámci tohoto programu považován za výrobce vyspělých biopaliv.“

(98)

Vyspělá biopaliva jsou definována v oddíle 9001 zákona o potravinách, zachování a energii z roku 2008 (Food, Conservation, and Energy Act) jako „paliva získaná z jiné obnovitelné biomasy než z kukuřičného škrobu.“ Podle uvedeného zákona mezi vyspělá biopaliva patří zejména:

biopalivo získané z celulózy, hemicelulózy nebo ligninu,

biopalivo získané z cukru a škrobu (kromě biopaliva z ethanolu získaného z kukuřičného škrobu),

biopalivo získané z odpadového materiálu včetně posklizňových zbytků, jiného rostlinného odpadového materiálu, živočišného odpadu, potravinářského odpadu a zahradního odpadu,

palivo, které je ekvivalentem nafty, získané z obnovitelné biomasy včetně rostlinného oleje a živočišného tuku,

bioplyn vyráběný přeměnou organické hmoty z obnovitelné biomasy,

butanol nebo jiné alkoholy vyráběné přeměnou organické hmoty z obnovitelné biomasy, a dále

jiná paliva získaná z celulózové biomasy.

c)   Provádění v praxi

(99)

Tento program mohou využívat výrobci bioethanolu. Aby byli výrobci způsobilí pro platby, musejí vést záznamy za všechny příslušná účetní období a čtvrtletí. Takovéto záznamy zahrnují doklady o nákupu vstupní suroviny, výrobě bioethanolu, ceně a množství prodaného bioethanolu. Výrobci obdrží přímé platby od vlády.

(100)

V rámci programu jsou výrobcům bioethanolu poskytovány platby na základě kombinace jejich skutečné výroby a přírůstkové výroby, tedy nárůstu výroby oproti předchozímu roku. Sazby plateb za skutečnou výrobu se vypočítávají čtvrtletně pro částku skutečně vyrobeného vyspělého biopaliva v každém čtvrtletí. Platby na přírůstkovou výrobu se provádějí za množství způsobilého vyspělého biopaliva vyrobeného v účetním období způsobilým výrobcem, které přesáhne množství vyrobené v předchozím účetním období.

(101)

Konečný výrobek je přesně tentýž bez ohledu na to, zda je bioethanol získán ze vstupní suroviny uvedené v 98. bodě odůvodnění, nebo zda byl výroben z kukuřice, což je hlavní vstupní surovina pro výrobu bioethanolu ve Spojených státech.

d)   Závěr

(102)

Bylo zjištěno, že v rámci tohoto programu nebyly subvence poskytnuty žádné společnosti ve vzorku. Většina výrobců, kteří tento program využili, vyrábí bionaftu. Ve skutečnosti vyrábělo bioethanol pouze 15 z přibližně 155 společností ve Spojených státech, které v rámci tohoto programu obdržely v roce 2011 subvenci.

(103)

Pokud jde o společnosti nevybrané do vzorku, z šetření vyšlo najevo, že celková částka subvencí poskytnutých v rámci tohoto programu na výrobu bioethanolu byla ve srovnání s celkovou výrobou bioethanolu během OŠ nevýznamná.

(104)

Z toho důvodu nebylo nezbytné napadnutelnost tohoto programu důkladněji posoudit.

3.2.6.   Program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při biorafinaci

(105)

Cílem programu pro pomoc při biorafinaci je napomáhat rozvoji nových a rozvíjejících se technologií pro vyspělá biopaliva.

a)   Právní základ

(106)

Právním základem programu pro pomoc při biorafinaci je hlava IX oddíl 9003 zákona o bezpečném zemědělství a investicích do venkova z roku 2002 (zákon o zemědělství, Farm Bill, 2002) ve znění hlavy IX oddílu 9001 zákona o potravinách, zachování a energii z roku 2008 (Food, Conservation, and Energy Act).

b)   Způsobilost

(107)

Program je spravován odborem ministerstva zemědělství. V rámci programu jsou způsobilým žadatelům nabízeny záruky na půjčky na podporu rozvoje a výstavby komerčních biorafinerií využívajících způsobilou technologii nebo vylepšení stávajících zařízení pomocí způsobilé technologie. Aby byl projekt pro tento program způsobilý, musí využívat technologii přizpůsobenou životaschopnému komerčnímu provozu nebo musí být prokázáno, že má technický a ekonomický potenciál pro komerční uplatnění v biorafinerii, která vyrábí vyspělé biopalivo. Projekt musí při výrobě vyspělých biopaliv a výrobků z biologického materiálu využívat způsobilou vstupní surovinu. Příklady vstupní suroviny zahrnují, ale nejsou omezeny na obnovitelnou biomasu, biologické pevné látky, ošetřené kaly z čistíren odpadních vod a vedlejší produkty z odvětví celulózy a papíru. Aby biorafinerie byla způsobilá, musí vyrábět z větší části vyspělá biopaliva.

c)   Provádění v praxi

(108)

Výrobci bioethanolu mohou tento program využívat, pokud splňují kritéria způsobilosti a pokud má vláda k dispozici dostatečné prostředky. Projekt musí být hodnotný z technického hlediska a vypůjčovatel musí splnit určitá finanční kritéria stanovená v příslušných právních předpisech. Musí také existovat přiměřená jistota, že půjčka, na kterou se záruka poskytuje, bude splacena.

(109)

Úspěšný žadatel obdrží záruku na půjčku, aby mohl získat nezbytné finanční prostředky od věřitele z řad třetí strany. Maximální účast agentury (federální vlády) ve způsobilém projektu je 90 % záruky na půjčku, která pokrývá 80 % způsobilých nákladů financovaného projektu. Zbylých 20 % musí poskytnout vypůjčovatel. Kromě toho se procentní podíl maximální záruky snižuje zároveň s tím, jak se zvyšuje částka půjčky.

d)   Závěr

(110)

Během šetření vyšlo najevo, že v rámci tohoto programu dosud žádná společnost neobdržela platbu od vlády Spojených států. O záruku na půjčku týkající se výroby celulózového bioethanolu požádaly během OŠ tři společnosti nevybrané do vzorku, ačkoli dvě žádosti o záruku na půjčku dosud nebyly vyřízeny. Žádná z těchto společností nevyrábí bioethanol z kukuřice. Z šetření rovněž vyplynulo, že na základě tohoto programu dosud nedošlo k žádné výrobě bioethanolu.

(111)

Z šetření je také zřejmé, že udělení záruky na půjčku budoucím výrobcům celulózového bioethanolu nemělo žádný vliv na výrobu a prodej bioethanolu během OŠ.

(112)

Proto není v rámci tohoto šetření nezbytné důkladněji vyhodnotit napadnutelnost tohoto programu. Program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu

3.2.7.   Program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu

(113)

Program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu (dále jen „program PPPB“) podporuje výrobu vstupních surovin pro budoucí generaci vyspělých biopaliv. Program PPPB poskytuje výhody producentům způsobilých plodin nebo majitelům materiálů z biomasy vypěstovaných na způsobilé půdě. Jako takové se výhody poskytují na produkci plodin a materiálů, které lze použít jako vstup pro výrobu vyspělých biopaliv, ale nikoli na samotnou výrobu biopaliv.

(114)

Podle orgánů USA je z programu PPPB zejména vyloučen bioethanol vyráběný z kukuřice, který v USA představuje téměř veškerou výrobu a export bioethanolu. Vzhledem k tomu, že se tento program zaměřuje na vyspělá biopaliva a že se vyspělá biopaliva nevyrábějí komerčně, nebyl program podle názoru orgánů USA pro komerční výrobce bioethanolu ve Spojených státech během OŠ zdrojem žádných výhod.

a)   Právní základ

(115)

Právním základem programu ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu je oddíl 9001 zákona o potravinách, zachování a energii z roku 2008 (zákon o zemědělství, Farm Bill, 2008).

b)   Způsobilost

(116)

Program PPPB má dvě složky a každá z těchto složek se vyznačuje specifickou a odlišnou způsobilostí. První složka se týká oblasti projektu a poskytuje výhody producentům „způsobilých plodin“, druhá složka se týká pomoci při přiřazování a poskytuje výhody majitelům „způsobilých materiálů“. Způsobilé plodiny a způsobilé materiály slouží jako vstupy pro výrobu vyspělých biopaliv, tepla, elektřiny a výrobků z biologického materiálu. Podle orgánů USA nejsou platby poskytovány samotným výrobcům biopaliva a bioenergie.

(117)

Způsobilá plodina je definována jako jakákoli plodina „obnovitelné biomasy“ kromě plodiny způsobilé pro platby podle hlavy I zákona o zemědělství z roku 2008. Mezi vyloučené plodiny patří mimo jiné kukuřice, čirok, oves, rýže, pšenice, med a cukr.

(118)

Způsobilý materiál je definován jako „obnovitelná biomasa“ kromě celých zrn z kterékoli plodiny vyloučené ze „způsobilých plodin“ popsaných výše. Ačkoli je zrno z vyloučených plodin (např. kukuřice) vyloučeno ze „způsobilých materiálů“, zbytky z těchto plodin (např. celulózový materiál) mezi „způsobilé materiály“ patří.

(119)

První složka programu PPPB poskytuje výhody producentům způsobilých plodin. Aby byla plodina způsobilá pro výhody, musí být pěstována v zeměpisné oblasti označené jako „oblast projektu“. V rámci druhé složky PPPB se poskytují přiřazovací platby na sběr, sklizeň, skladování a přepravu zdrojů obnovitelné biomasy nebo způsobilých materiálů.

c)   Provádění v praxi

(120)

Zařízení na přeměnu biomasy včetně výrobců bioethanolu nezískávají z programu PPPB žádné vyrovnání. Příjemci plateb jsou jejich dodavatelé, kteří pěstují způsobilé plodiny nebo vlastní způsobilý materiál. Orgány v USA uvedly, že program PPPB během OŠ nepřispěl k výrobě bioethanolu ani celulózového bioethanolu.

(121)

Pokud jde o platby v rámci PPPB během OŠ, tři zařízení na výrobu bioethanolu se kvalifikovala pro účely výzkumu a vývoje v oblasti přepravy a skladování. Během OŠ bylo vyplaceno celkem 1,7 milionu USD 83 majitelům materiálu, kteří dodali kukuřici do jednoho schváleného zařízení. Za dodání materiálů do dvou dalších kvalifikovaných zařízení na přeměnu biomasy nebyly ostatním majitelům materiálu vyplaceny žádné platby.

(122)

Před OŠ existovalo 458 zařízení na přeměnu biomasy, která se kvalifikovala pro přijetí dodávky způsobilých materiálů. Pouze dvě z těchto kvalifikovaných zařízení vyráběla bioethanol.

(123)

V rámci OŠ bylo vymezeno devět projektových ploch. Během této doby byly plodiny zapisovány nebo přihlašovány do programu PPPB. V tomto období tudíž nedošlo k žádnému sběru ani sklizni plodin.

d)   Závěr

(124)

Jak je vysvětleno výše, platby v rámci tohoto programu získají dodavatelé, kteří produkují způsobilé plodiny nebo vlastní způsobilý materiál. Neexistovaly žádné důkazy, že by výhody byly poskytovány výrobcům bioethanolu, a vyplacené částky proto nejsou napadnutelné.

3.2.8.   Program ministerstva zemědělství USA zaměřený na venkovskou energetiku (Rural Energy for America Program)

(125)

Program ministerstva zemědělství USA zaměřený na venkovskou energetiku (dále jen „program PVEN“) poskytuje záruky na půjčky a granty malým podnikům na venkově a zemědělcům, aby si mohli pořídit systémy využívající obnovitelnou energii a zvyšovat energetickou účinnost. Rovněž poskytuje granty na provádění studií proveditelnosti u systémů využívajících obnovitelnou energii, na provádění energetických auditů, jakož i na pomoc při vývoji v oblasti obnovitelné energie pro zemědělce a malé venkovské podniky. Podle orgánů USA program PVEN podporuje širokou škálu zemědělců a malých podniků ve snaze snížit spotřebu energie; nepodporuje produkci žádné specifické komodity a není specifický pro žádný podnik nebo skupinu podniků.

(126)

Program PVEN má tři složky:

V rámci programu záruk na půjčky a grantů pro systémy využívající obnovitelnou energii (dále jen „systém SOE“) a zvyšování energetické účinnosti (dále jen „ZEÚ“) se poskytují záruky na půjčky a/nebo granty zemědělcům a malým venkovským podnikům, aby si tito mohli pořídit, nainstalovat a vybudovat systémy využívající obnovitelnou energii a zvyšovat energetickou účinnost.

Program grantů na energetický audit a pomoc při vývoji v oblasti obnovitelné energie poskytuje grantovou pomoc subjektům, které pomáhají zemědělcům a malým venkovským podnikům prováděním energetických auditů a tím, že jim poskytují informace o pomoci při vývoji v oblasti obnovitelné energie.

Program grantů na studie proveditelnosti poskytuje grantovou pomoc žadatelům, kteří potřebují dokončit studii proveditelnosti požadovanou v žádostech u mnoha vládních energetických programů.

(127)

Prostřednictvím těchto tří složek je program PNEV k dispozici pro tyto druhy projektů: systémy využívající obnovitelnou energii, zvyšování energetické účinnosti, energetické audity, pomoc při rozvoji v oblasti obnovitelné energie a studie proveditelnosti.

a)   Právní základ

(128)

Právním základem programu ministerstva zemědělství USA zaměřeného na venkovskou energetiku (Rural Energy for America Program) je hlava IX, oddíl 9006 zákona o bezpečném zemědělství a investicích do venkova z roku 2002 (zákon o zemědělství, Farm Bill, 2002), jakož i hlava IX, oddíl 9007 zákona o zemědělství, 2002, ve znění hlavy IX oddílu 9001 zákona o potravinách, zachování a energii z roku 2008 (zákon o zemědělství, Farm Bill, 2008).

b)   Způsobilost

(129)

Kritéria způsobilosti se liší podle druhu projektu, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění, a podle toho, zda je požadována záruka na grant nebo půjčku, pokud jde o projekty týkající se systémů využívajících obnovitelnou energii a zvyšování energetické účinnosti.

c)   Provádění v praxi

(130)

Z šetření vyplynulo, že od okamžiku uzákonění zákona o zemědělství z roku 2008 byly v rámci programu PNEV v období od 1. října 2008 do 30. září 2011 (období šetření) poskytnuty prostředky na více než 5 960 projektů. Podle orgánů USA byla většina těchto prostředků poskytnuta na projekty, které nijak nesouvisely s biopalivy. Mezi tyto projekty patřily projekty v oblasti sluneční a větrné energie a energetické účinnosti, ale také projekty v jiných oblastech.

(131)

Během OŠ obdrželi výhody v rámci programu PNEV pouze dva výrobci bioethanolu, každý z nich na grant na studii proveditelnosti. Před OŠ obdržela jedna společnost grant na systémy využívající obnovitelnou energii pro projekt související s výrobou bioethanolu z cukru a alkoholového odpadu.

d)   Závěr

(132)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě grantu. Tato subvence představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(133)

Je však také třeba poznamenat, že žádný z těchto grantů nebyl podle všeho specifický pro výrobu komodity obsahující bioethanol, což znamená, že je nelze považovat za napadnutelné podle článku 4 základního nařízení.

3.2.9.   Granty ministerstva energetiky na projekty energetické biorafinace (Energy Biorefinery Project Grants)

(134)

Příslušné právní předpisy povolují financování „demonstračních projektů integrované biorafinerie“, aby se prokázalo: komerční uplatnění integrovaných biorafinerií s důrazem na lignocelulózovou vstupní surovinu; komerční uplatnění technologií využívajících biomasu pro různá použití včetně kapalných dopravních paliv, vysoce hodnotných chemických látek založených na biologických materiálech, náhražek vstupních surovin a produktů na bázi ropy a energie ve formě elektřiny nebo užitečného tepla; a shromažďování a ošetření různorodé škály vstupních surovin z biomasy.

a)   Právní základ

(135)

Právním základem pro granty ministerstva energetiky na projekty energetické biorafinace je zákon o energetické politice z roku 2005, oddíl 931-932.

b)   Způsobilost

(136)

Způsobilost je specifická pro ohlášení možnosti financování (funding opportunity announcement) zveřejňovaného příslušnými orgány ministerstva energetiky. Pokud jde o ohlášení možnosti financování týkající se bioethanolu, příjemci musí využívat celulózovou biomasu a vyrábět biopalivo; v každém ohlášení možnosti financování je vymezena konkrétní způsobilá biomasa a biopalivo (biopaliva).

c)   Provádění v praxi

(137)

Program je spravován prostřednictvím řady ročních soutěžních žádostí nebo ohlášení možnosti financování, které distribuují přidělené prostředky. Soutěžní žádosti jsou otevřené způsobilým žadatelům z výrobního odvětví, vědecké obce a národních laboratoří. Způsobilí žadatelé předkládají návrhy, které jsou přezkoumávány na základě souboru kritérií stanovených v ohlášení možnosti financování. Jakmile jsou prostředky poskytnuty, příslušné orgány ministerstva energetiky sledují výkonnost příjemce z hlediska rozsahu, soupisu a nákladů, a to po celou dobu využívání přidělených prostředků. Platba za náklady, které příjemci vzniknou při provádění projektů, se provádí na základě náhrady.

(138)

Žádné dohody o finanční pomoci v rámci tohoto programu nepodporují rozvoj technologií pro zpracování bioethanolu z kukuřice. Pomoc se zaměřuje výhradně na celulózová vyspělá biopaliva.

(139)

Příjemci musí využívat celulózovou biomasu a vyrábět biopalivo; v každém ohlášení možnosti financování je vymezena konkrétní způsobilá biomasa a biopalivo (biopaliva).

(140)

Během OŠ bylo v rámci tohoto programu financováno pět rozsáhlých projektů zaměřených na bioethanol. Jedna společnost ve vzorku obdržela během OŠ výhody v rámci tohoto programu.

d)   Závěr

(141)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě grantů. Tato subvence představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(142)

Na základě šetření však bylo stanoveno, že během OŠ nebyl na trhu prodán žádný komerční celulózový bioethanol. Vzhledem ke zvláštním okolnostem současného případu, tedy ke skutečnosti, že se program zaměřuje např. na celulózová biopaliva, a s ohledem na nedostatečnou výrobu komerčního celulózového bioethanolu, se má za to, že během OŠ tento program neposkytl komerčním výrobcům bioethanolu v USA žádnou výhodu, a tudíž neměl během OŠ vliv na vývoz bioethanolu do EU.

(143)

Rovněž se podotýká, že ve vztahu k obratu dotčeného výrobku u společností zařazených do vzorku byla částka subvencí poskytnutá v rámci tohoto programu nevýznamná.

3.2.10.   Závěry ohledně federálních programů

(144)

Bylo stanoveno, že během OŠ poskytovala vláda Spojených států daňovou úlevu ve výši 0,45 USD za každý galon ethanolu použitého při výrobě alkoholové palivové směsi. To znamená, že výrobci směsí měli při prodeji výhodu snížené sazby daně nebo obdrželi přímou platbu, která vyrovnala jejich běžnou povinnost k části spotřební daně z benzinu. Pouze v menším rozsahu byla sleva na dani ze směsi použita k vyrovnání povinnosti ke spotřební dani. Tento finanční příspěvek má formu prominutí příjmu vlády, což příjemcům poskytuje výhodu ve formě snížení daňového závazku. Tento program je omezen pouze na společnosti, které působí v odvětví bioethanolu, tj. mísení bioethanolu, a tudíž je napadnutelný.

(145)

Při šetření však bylo stanoveno, že hlavní program subvencí, sleva na dani ze směsi bioethanolu, skončil na konci roku 2011 a nebyl znovu zaveden.

(146)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě se Komise rozhodla pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření, jedna ze stran uvedla, že různé daňové formuláře umožňují příjemců, aby si tuto subvenci nárokovali ještě po 31. prosinci 2011.

(147)

V reakci na toto tvrzení se uvádí, že šetření ukázalo, že o slevu na dani ze směsi bioethanolu žádal výrobce směsi převážně jako o slevu na spotřební dani v době, kdy mísil bioethanol s benzinem s cílem snížit povinnost žadatele, pokud jde o spotřební daň. Sleva na dani ze směsi bioethanolu byla k vyrovnání žadatelovy povinnosti k dani z příjmu použita pouze v omezeném rozsahu. Z toho automaticky vyplývá, že mezi dobou mísení a dobou, kdy je žadateli poskytnuta daňová úleva, existuje určité časové rozpětí. Částka slev na dani ze směsi poskytnutá během OŠ se vztahuje také k mísení probíhajícímu před OŠ. V důsledku toho by všechny žádosti o slevu na dani ze směsi byly bezvýznamné, pokud není v okamžiku rozhodnutí, zda v roce 2012 uložit konečná opatření, či nikoli, program obnoven se zpětnou působností. Proto neexistují žádné elementy, na jejichž základě by bylo možno konstatovat, že subvence pokračovala.

(148)

Stejná strana tvrdila, že z ustanovení čl. 15 odst. 1 čtvrtého pododstavce je zřejmé, že by subvence neměla být považována za „zrušenou“, dokud žalovaná strana nepředloží přesvědčivé důkazy o tom, že v rámci libovolného programu subvencí využívaného výrobci/vývozci dotčeného výrobku již nelze provést žádné platby. Je však třeba uvést, že sleva na dani ze směsi bioethanolu byla jediným programem subvencí, který v OŠ poskytoval potenciálně napadnutelné subvence, a že tento program již skončil. Ostatní prošetřované programy, které poskytovaly výhody přímo odvětví bioethanolu, byly nevýznamné. Tato námitka se proto zamítá.

(149)

Uvedená strana rovněž tvrdila, že sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu, která je popsána výše v 79. až 85. bodě odůvodnění, je programem navrženým k nahrazení programu slevy na dani ze směsi jako prostředek subvencování dotčeného výrobku. V reakci na toto tvrzení se uvádí, že zatímco podpora pro bioethanol první generace byla převážně ukončena, programy pro biopaliva druhé generace byly navýšeny. Výroba biopaliv druhé generace však není významná, a přiznané subvence jsou proto v této fázi velmi omezené. Je třeba upřesnit, že sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu nenahrazuje program slevy na dani ze směsi, a to z prostého důvodu, že tento program již existuje. Navíc je sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu, jak ukazuje název programu, pobídkou pro výrobce celulózového bioethanolu. Sleva na dani ze směsi poskytuje pobídku výrobcům směsí. Z šetření vyšlo najevo, že ve většině případů žádal o slevu na dani ze směsi výrobce směsi / obchodník s povinností ke spotřební dani jakožto petrochemická společnost. Lze tedy říci, že výrobci bioethanolu v OŠ nežádali o největší část slevy na dani ze směsi. Proto nelze tvrdit, že sleva na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu nahrazuje slevu na dani ze směsi. Toto tvrzení se proto zamítá.

(150)

A konečně, uvedená strana tvrdila, že s ohledem na pokračující využití dlouhodobých aktiv zaplacených ze subvence mohou být výhody čerpány i po ukončení programu slevy na dani ze směsi. Strana uvedla, že v případě opakujících se subvencí spojených s nabytím dlouhodobých aktiv by měly být při výpočtu výhody zohledněny výhody plynoucí z předchozích let v rámci doby amortizace. Za prvé je třeba uvést, že subvence není spojena s nabytím dlouhodobých aktiv. Sleva na dani ze směsi je opakující se subvence v tom smyslu, že je periodická a u výhod se předpokládá, že vznikají v roce, v němž jsou poskytnuty. A navíc, jak bylo uvedeno výše, byli výrobci bioethanolu během OŠ žadateli jen ve velmi malé míře. Proto se toto tvrzení zamítá.

(151)

Ze statistických údajů poskytnutých orgány Spojených států je patrné celkově velice nízké využití slevy na dani z příjmu pro malé výrobce ve srovnání s žádostmi o slevu na dani ze směsi. Ze srovnání celkové částky, o níž se žádalo v rámci této pobídky, a celkové výroby bioethanolu je patrné, že během OŠ celkově docházelo k nevýznamnému subvencování.

(152)

Během OŠ nebyly podány žádné žádosti o slevu na dani z příjmu pro výrobce celulózového bioethanolu, což souvisí s nedostatečnou komerční výrobou celulózového bioethanolu až do konce OŠ.

(153)

Na základě šetření bylo stanoveno, že bioenergetický program ministerstva zemědělství USA skončil v roce 2006 a nebyl znovu zaveden. Pokud jde o bioenergetický program ministerstva zemědělství USA pro vyspělá biopaliva, program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při biorafinaci, program ministerstva zemědělství USA pro pomoc při pěstování plodin pro biomasu, program ministerstva zemědělství USA zaměřený na venkovskou energetiku a granty ministerstva energetiky na projekty energetické biorafinace, z šetření vyplynulo, že pokud byly v rámci těchto šesti programů poskytnuty výhody na výrobu bioethanolu, částky subvencí byly nevýznamné.

3.3.   STÁTNÍ PROGRAMY

3.3.1.   Úvod

(154)

Při šetření vyšlo najevo, že tři státní programy, tj. granty na infrastrukturu pro E85 poskytované ve státě Illinois, granty na infrastrukturu pro biopaliva poskytované ve státě Iowa a granty na infrastrukturu pro palivo E85 poskytované ve státě Minnesota se nevztahují na výrobce bioethanolu. Tyto programy poskytují maloobchodním palivovým zařízení podporu pro montáž palivových pump schopných dodávat palivo s vysokým obsahem ethanolu a omezují se na maloobchodníky s bioethanolem. Z toho důvodu výrobci bioethanolu nepřijímají z těchto programů žádné výhody. V tomto ohledu se podotýká, že žádná ze společností ve vzorku neobdržela z těchto programů žádné přímé ani nepřímé výhody.

(155)

Kromě toho orgány USA vysvětlily, že ve státě Minnesota není zaveden program daňových úlev v souvislosti s investicemi do celulózového ethanolu, jak tvrdil žadatel. Bylo vysvětleno, že stát Minnesota uzákonil na počátku roku 2010 zákon s názvem „Sleva na dani v souvislosti s investicemi do malých podniků“ („Small Business Investment Tax Credit“), který je obvykle označován jako „daňová úleva pro andělské investice“ („Angel Investment Tax Credit“). Na rozdíl od tvrzení žadatele neposkytuje tato daňová úleva pro andělské investice daňové úlevy podnikům, ale spíše investorům, kteří investují do malých podniků.

3.3.2.   Granty státu Illionois pro zařízení na výrobu biopaliv (Illinois Biofuels Production Facility Grants)

(156)

Podle orgánů USA tento program v OŠ neprobíhal, od července 2007 neobdržel žádné financování a od roku 2008, kdy byly vyčerpány prostředky, není funkční. V době, kdy funkční byl, program povoloval granty na výstavbu nových zařízení na výrobu obnovitelných paliv nebo rozšíření stávajících zařízení.

(157)

V roce 2008, když byl program ještě funkční, byly uděleny dva granty, které obdržely dvě společnosti ze státu Illinois nezařazené do vzorku. Tento program již však nefunguje a žádná ze společností zařazených do vzorku nepřijala během OŠ v rámci tohoto programu žádné výhody.

3.3.3.   Program revolvingových půjček na alternativní energii ve státě Iowa (Iowa Alternate Energy Revolving Loan Program)

(158)

Program revolvingových půjček na alternativní energii (dále jen „program RPAE“) je povolen oddílem 476.46 iowského zákona z roku 1997 ve znění nejnovějších předpisů. Tento zákon stanoví, že iowské středisko pro energie (Iowa Energy Center) zřídí a bude spravovat program půjček na alternativní energetická řešení a při úřadu osoby odpovědné za státní finance vytvoří fond pro půjčky na alternativní energetická řešení, který bude spravován střediskem pro energie.

(159)

Finanční prostředky ve fondu RPAE lze použít k poskytování půjček na výstavbu zařízení pro alternativní výrobu energie nebo malých hydrologických zařízení definovaných v oddíle 476.46 iowského zákona z roku 1997 ve znění nejnovějších předpisů.

(160)

Podle orgánů Spojených států žádná zařízení na výrobu bioethanolu neobdržela v letech 2008, 2009, 2010 a v OŠ půjčky v rámci programu RPAE. Výhody v rámci tohoto programu nepřijala žádná společnost zařazená do vzorku. Proto bylo rozhodnuto, že tento program nebude předmětem dalšího šetření v souvislosti s tímto řízením.

3.3.4.   Sleva na dani v souvislosti s výrobou ethanolu ve státě Nebraska (Nebraska Ethanol Production Tax Credit)

(161)

Současná sazba daně z motorových paliv ve státě Nebraska činí 0,267 USD za galon v případě veškerého benzinu, gasoholu, nafty, bioethanolu a stlačených plynů prodávaných v tomto státě. Program pobídek pro výrobu ethanolu, který probíhal během OŠ, poskytuje daňovou úlevu ve výši 0,18 USD za galon zařízením na výrobu ethanolu, která se kvalifikovala a byla funkční ke dni 30. června 2004 nebo před tímto datem.

(162)

Lhůta pro podání žádosti o účast v tomto programu byla stanovena na 16. dubna 2004. Výrobní zařízení, které se kvalifikovalo, se muselo nacházet ve státě Nebraska a buď i) nesmělo být v provozu ke dni 1. září 2001 nebo před tímto datem, nebo ii) nesmělo obdržet žádné úlevy před 1. červnem 1999. Veškeré kvašení, destilace a dehydratace musí probíhat v zařízení, které se kvalifikovalo.

(163)

Tento program neposkytl výhody žádné společnosti ve vzorku. V každém případě se zdá, že částka subvence byla ve srovnání s celkovou výrobou bioethanolu v USA zanedbatelná.

3.3.5.   Pobídka pro výrobu ethanolu v Jižní Dakotě (South Dakota Ethanol Production Incentive)

(164)

Jižní Dakota spravuje program plateb pro výrobce bioethanolu, který poskytuje finanční pomoc způsobilým zařízením na výrobu bioethanolu ve výši 0,20 USD za galon vyrobeného bioethanolu až do výše 1 milionu USD na jedno zařízení ročně.

(165)

Ethylalkohol musí projít úplnou destilací a musí být vyroben v Jižní Dakotě, jeho čistota musí dosáhnout 99 %, musí být vydestilován z obilných zrn a musí být denaturovaný. Platba na výrobu ethanolu je k dispozici pouze pro způsobilý ethylalkohol vyrobený v zařízeních, která zahájila výrobu dne 31. prosince 2006 nebo dříve.

(166)

Každé způsobilé zařízení může v platbách na pobídku výroby obdržet nejvýše 83 333 USD měsíčně. Pokud nejsou k dispozici dostatečné prostředky k vyplacení měsíční platby ve výši 83 333 USD každému zařízení na výrobu bioethanolu, každé zařízení obdrží poměrný podíl dostupných prostředků na základě počtu galonů ethylalkoholu vyrobeného v daném měsíci v poměru ke všem způsobilým galonům ethylalkoholu vyrobeného ve všech zařízeních, která se kvalifikovala. Každé způsobilé zařízení může obdržet nanejvýš 1 milion USD ročně a za všechny roky účasti v programu nanejvýš 9 682 000 USD v platbách na výrobu. Jako takové jsou subvence opakované a má se za to, že jsou zaúčtovány do nákladů v každém konkrétním roce.

(167)

Při šetření vyšlo najevo, že dvě společnosti ve vzorku obdržely během OŠ výhody v rámci tohoto programu. U obou společností byla výše subvence vypočtena na základě částky plateb obdržených během OŠ. Částka subvence pak byla stanovena pro celkový prodej bioethanolu dotčenými společnostmi v OŠ (jmenovatel).

(168)

Výpočet ukázal, že výše subvence pro obě společnost byla nevýznamná.

3.3.6.   Závěry ohledně státních programů

(169)

Z šetření vyšlo najevo, že dva státní programy v USA označené žadatelem, tedy sleva na dani v souvislosti s výrobou ethanolu v Nebrasce a pobídka pro výrobu ethanolu v Jižní Dakotě, poskytovaly subvence na výrobu bioethanolu, které představují finanční příspěvky, které výrobcům v těchto státech poskytují výhodu. Ačkoli jsou programy v dotčených státech podle všeho specifické, výše subvencí je ve srovnání s celkovou výrobou bioethanolu v USA nevýznamná. Pokud jde o subvence obdržené společnostmi ve vzorku, byl rovněž vyvozen závěr, že výše subvencování byla nevýznamná.

3.4.   VÝŠE NAPADNUTELNÝCH SUBVENCÍ BĚHEM OŠ

(170)

Šetření ukázalo, že všechny prošetřované programy, kromě programu uvedeného níže ve 171. bodě odůvodnění, byly během OŠ zanedbatelné a nenapadnutelné.

(171)

Jak je uvedeno výše v 53. až 71. bodě odůvodnění, vyšlo při šetření najevo, že vláda USA poskytuje slevu na dani ze směsi ve výši 0,45 USD za každý galon bioethanolu použitého při výrobě alkoholové palivové směsi a tato úleva poskytuje výrobcům směsí ethanolu výhodu.

(172)

Jako taková byla subvence udělována na základě jednotek, tedy na základě odkazu na množství použitého bioethanolu. Výhoda je rovněž spjata s dovezeným výrobkem v Unii.

(173)

Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení činí 0,45 USD za galon.

(174)

Podotýká se, že výše subvencování závisí na hmotnostním podílu bioethanolu ve směsi.

(175)

Má se za to, že výše subvence činí 0,45 USD za galon v celých Spojených státech, jelikož celá výroba bioethanolu v USA včetně vývozu bioethanolu do Unie nakonec získala výhodu ze slevy na dani ze směsi s bioethanolem. Proto není nezbytné rozlišovat mezi hospodářskými subjekty, a to zejména proto, že subvence je zřídka poskytována výrobcům bioethanolu, ale především obchodníkům / hospodářským subjektům, které se zabývají mísením bioethanolu.

(176)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě se Komise rozhodla pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření, řada stran tvrdila, že výrobcům zařazeným do vzorku by v každém případě měla být přidělena individuální rozpětí subvence a že by jim v případě, že neobdrželi slevu na dani ze směsi bioethanolu, mělo být přiděleno nulové rozpětí subvence.

(177)

Podle článku 15 základního nařízení se v nařízení o uložení cla stanoví clo pro každého dodavatele nebo pro danou dodavatelskou zemi. V tomto případě bylo zjištěno, že vzhledem ke struktuře odvětví výroby bioethanolu a způsobu, jímž byly poskytovány subvence, zejména sleva na dani ze směsi bioethanolu, by žádné individuální rozpětí subvence nebylo reprezentativní a neodráželo by skutečnou situaci na trhu s bioethanolem, zejména pro vývoz.

(178)

Z Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a článku VI:3 GATT jasně vyplývá, že účelem veškerých opatření je vyrovnat účinek dovozu subvencovaných výrobků.

(179)

V tomto případě byly během šetření nalezeny důkazy, že veškerý vývoz bioethanolu z USA byl během OŠ subvencován maximální částkou 0,45 USD za galon. Poznamenává se, že v určitém okamžiku během šetření vyšlo najevo, že žádný vzorek není reprezentativní, a to zejména kvůli povaze subvencování v tomto případě. Výrobci zařazení do vzorku navíc nevyváželi dotčený výrobek do Unie.

(180)

Podnětem k přiznání daňové úlevy byla totiž výroba směsi bez ohledu na to, zda byla provedena výrobcem nebo vývozcem. V tomto případě bylo stanoveno, že o slevu na dani ze směsi bioethanolu žádali převážně vývozci.

(181)

Rovněž bylo tvrzeno, že by v alternativě k přidělení individuálního rozpětí subvence společnostem zařazeným do vzorku měla Komise poskytnout důkladnou analýzu způsobu, jímž lze slevu na dani ze směsi bioethanolu automaticky přidělovat výrobcům a poskytovat jim tak výhodu. Žádost o důkladnou analýzu je podle všeho nepodložená. Subvence je vyplacena pouze jednou a výrobek se nemění. Subvencován je výrobek vyvážený do EU, tedy bioethanol. Z toho důvodu není taková analýza nutná.

3.5.   VÝVOJ PO OŠ

(182)

Strany zdůraznily skutečnost, že hlavní program subvencí, sleva na dani ze směsi, v jehož rámci byly v OŠ příjemcům v USA poskytovány napadnutelné subvence, skončil na konci roku 2011 a nebyl znovu zaveden. Podotkly, že článek 15 základního nařízení stanoví, že se žádná opatření nepřijmou, pokud subvence skončí nebo již nepředstavují žádnou výhodu pro dotčené vývozce.

(183)

Vzhledem k tomu, že hlavní program subvencí identifikovaný v OŠ je v současnosti zastaven a nic nepoukazuje na to, že bude zaveden, se tyto strany domnívaly, že by uložení konečných vyrovnávacích opatření nebylo oprávněné. Rovněž tvrdily, že uložení konečných opatření by v každém případě přesáhlo rámec toho, co je nezbytné k vyvážení účinků subvencování v době, kdy by tato opatření byla uložena.

(184)

Z šetření vyšlo najevo, že sleva na dani ze směsi bioethanolu poskytovaná během OŠ byla na konci roku 2011 zrušena. Vzhledem k tomu, že k této události došlo po OŠ, Komise se při několika příležitostech obrátila na orgány USA s žádostí o další informace o definitivním ukončení hlavního programu subvencí.

(185)

Informace shromážděné během šetření v prostorách orgánů USA a další vysvětlení, která orgány poskytly, prokázaly, že určité částky byly příjemcům v USA vyplaceny těsně po OŠ, konkrétně v účetním období Spojených států v roce 2012, které probíhalo od 1. října 2011 do 30. září 2012. Zatímco uvedené částky by stále byly příčinou pokračujícího subvencování přesahujícího práhde minimis v prvním čtvrtletí účetního období 2012, částky vyplacené po tomto období, zejména na konci roku 2012, by byly vzhledem k zastavení hlavního programu subvencí v prosinci 2011 zanedbatelné. Dosud nic nenaznačuje, že by byla sleva na dani ze směsi obnovena, a k obnovení tohoto programu by zpravidla byl nezbytný zákon Kongresu Spojených států.

4.   CELNÍ EVIDENCE DOVOZU Z DOTČENÉ ZEMĚ

(186)

Žadatel několikrát požádal o celní evidenci dovozu bioethanolu pocházejícího z USA za účelem výběru cel se zpětnou působností. Žádost obsahovala dostatečné důkazy odůvodňující celní evidenci v souladu s čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(187)

Komise měla za to, že i v případě, že by prozatímně dospěla k závěru, že hlavní program subvencí, který byl během OŠ v platnosti, skončil a že již v době uložení prozatímních opatření neposkytuje žádnou výhodu, existovaly důkazy, že by Spojené státy mohly tento program subvencí znovu zavést. Aby tudíž byla za těchto zvláštních okolností chráněna práva Evropské unie, Komise se rozhodla podrobit dovoz dotčeného výrobku celní evidenci podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení, aby bylo případně možné uložit na tento dovoz opatření se zpětnou působností od data zahájení takové evidence. Za tímto účelem bylo dne 24. srpna 2012 vyhlášeno nařízení Komise (EU) č. 771/2012 (9).

5.   ZASTAVENÍ ANTISUBVENČNÍHO ŘÍZENÍ A UKONČENÍ CELNÍ EVIDENCE

(188)

Při šetření bylo stanoveno, že kromě hlavního programu subvencí, tj. slevy na dani ze směsi popsané výše v 53. až 71. bodě odůvodnění, byla výše subvencování obdrženého v rámci všech ostatních prošetřovaných programů subvencí během OŠ nevýznamná a nenapadnutelná.

(189)

Jak je uvedeno výše ve 182. až 185. bodě odůvodnění, při šetření bylo stanoveno, že hlavní program subvencí, sleva na dani ze směsi, skončil na konci roku 2011 a nebyl znovu zaveden. Z dostupných informací jasně vyplývá, že hlavní program subvencí byl zastaven. Dosud nic nenaznačuje, že by byla sleva na dani ze směsi obnovena, a k obnovení tohoto programu by zpravidla byl nezbytný zákon Kongresu Spojených států.

(190)

Článek 15 základního nařízení stanoví, že se žádná opatření nepřijmou, pokud subvence skončí nebo se prokáže, že subvence již nepředstavují žádnou výhodu pro dotyčné vývozce.

(191)

Je třeba rovněž poznamenat, že podle čl. 14 odst. 3 základního nařízení musí v případech, kdy je zjištěno, že částka napadnutelných subvencí je na úrovni de minimis, tj. nižší než 2 % ad valorem, dojít k okamžitému zastavení řízení.

(192)

S ohledem na zrušení hlavního programu subvencí identifikovaného v OŠ a na skutečnost, že výše subvencování obdrženého v rámci všech ostatních prošetřovaných programů subvencí byla během OŠ pod prahem de minimis ve smyslu čl. 14 odst. 3 základního nařízení, se má za to, že uložení konečných opatření není oprávněné.

(193)

S ohledem na výše popsané skutečnosti se má za to, že stávající antisubvenční šetření by mělo být zastaveno.

(194)

Zároveň se zastavením tohoto šetření by měla být ukončena celní evidence dovozu.

(195)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr zastavit řízení. Byla jim poskytnuta lhůta, během níž mohly v reakci na tyto informace předložit svá stanoviska.

(196)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tudíž dospěla k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozu bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických do Unie by mělo být zastaveno bez uložení antisubvenčních opatření a že by měla být ukončena také celní evidence dovozu,

6.   PORADNÍ VÝBOR

(197)

V poradním výboru byly vůči zastavení tohoto antisubvenčního řízení vzneseny námitky. Proto se má v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 597/2009 za to, že řízení bylo zastaveno, jestliže Rada do jednoho měsíce nepřijme kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí. Takové rozhodnutí pak bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zastavuje se antisubvenční řízení týkající se dovozu bioethanolu, též označovaného jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaného či nedenaturovaného, s výjimkou produktů o obsahu vody větším než 0,3 % (m/m), měřeno podle normy EN 15376, jakož i ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) obsaženého ve směsích s benzinem o obsahu ethylalkoholu větším než 10 % (v/v), pocházejícího ze Spojených států amerických, v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 11, ex 2710 12 15, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97.

Článek 2

Celním orgánům se nařizuje, aby ukončily celní evidenci dovozu vedenou podle článku 1 nařízení (EU) č. 771/2012. Z takto evidovaného dovozu nebude vybráno žádné vyrovnávací clo.

Článek 3

Nařízení (EU) č. 771/2012 se zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2)  Úř. věst. C 345, 25.11.2011, s. 13.

(3)  Úř. věst. C 345, 25.11.2011, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 229, 24.8.2012, s. 20.

(5)  Viz daňový zákoník USA (US Internal Revenue Code, IRC) – oddíl 40(b)(4) písmeno E.

(6)  Viz www.ethanol.org – RFS (norma pro obnovitelná paliva – Renewable fuels standard) podle zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007.

(7)  Šetření ukázalo, že aby bylo možné udělit daňovou úlevu z alkoholové směsi, jak je definováno v oddíle 40(b)(3) daňového zákoníku v USA, stačí smíchat čistý bioethanol s pouhým 0,1 % benzinu.

(8)  Např. a) informace zveřejněné na internetových stránkách americké koalice pro ethanol (American Coalition for Ethanol, ACE), b) zákon o energetické politice (EPA) z roku 2005, zejména P.L. 110-58 (c) zákon o energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007 (P.L. 110-140, H.R.6), který změnil a posílil program pro normu pro obnovitelná paliva (RFS) a požadoval, aby v roce 2008 bylo v užívání 9 miliard galonů obnovitelných paliv a v roce 201113,9 miliard galonů, (d) informační letáky vydané ministerstvem energetiky USA v rámci akcí pro čistá města (Clean cities actions) atd.

(9)  Úř. věst. L 229, 24.8.2012, s. 20.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU