(EU) č. 558/2010Nařízení Komise (EU) č. 558/2010 ze dne 24. června 2010 o změně přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Text s významem pro EHP )

Publikováno: Úř. věst. L 159, 25.6.2010, s. 18-21 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. června 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. července 2010 Nabývá účinnosti: 15. července 2010
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 558/2010

ze dne 24. června 2010

o změně přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu. Mimo jiné je v něm stanoveno, že provozovatelé potravinářských podniků mohou uvést produkty živočišného původu na trh pouze tehdy, pokud byly připraveny a bylo s nimi manipulováno výhradně v zařízeních, která splňují příslušné požadavky uvedené v příloze III daného nařízení.

(2)

V příloze III oddílu I kapitole VII nařízení (ES) č. 853/2004 se stanoví, že s cílem umožnit výrobu zvláštních produktů může být maso domácích kopytníků přepravováno před tím, než dosáhne teploty požadované v souladu s uvedeným nařízením, pokud tak příslušný orgán schválí, s výhradou určitých podmínek.

(3)

Z uznávaných znalostí v oblasti vhodných mikrobiologických a teplotních kritérií je patrné, že podobné ustanovení by bylo přínosem i pro výrobu jater foie gras s cílem umožnit používání tradičních výrobních metod.

(4)

Zmrazení provedené ihned po porážce a chlazení minimalizují vznik bakterií, a tudíž i kontaminaci mikrobiologickými organismy po rozmrazení. Maso získané z drůbeže a zajícovců určené ke zmrazení by mělo být po porážce a zchlazení bezodkladně zmrazeno, jak je obdobně uvedeno v již zavedených ustanoveních pro maso domácích kopytníků. Je tudíž vhodné odpovídajícím způsobem změnit přílohu III oddíl II kapitolu V nařízení (ES) č. 853/2004.

(5)

Pravidla stanovená v příloze III oddílu VII kapitole II nařízení (ES) č. 853/2004 zahrnují zvláštní požadavky pro živé mlže, živé ostnokožce, živé pláštěnce a živé mořské plže, pokud jde o mikrobiologickou klasifikaci produkčních oblastí.

(6)

V článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (2) se stanoví, že členské státy zajistí, aby produkce a uvádění živých mlžů, živých ostnokožců, živých pláštěnců a živých mořských plžů na trh podléhaly úředním kontrolám uvedeným v příloze II daného nařízení.

(7)

Příloha II uvedeného nařízení stanoví, že produkční oblasti se klasifikují podle úrovně fekálního znečištění. U živočichů, kteří získávají potravu filtrací vody, jako například mlži, se mohou nahromadit mikroorganismy představující riziko pro veřejné zdraví.

(8)

Mořští plži obecně nejsou živočichy, kteří získávají potravu filtrací vody. Riziko nahromadění mikroorganismů v souvislosti s fekálním znečištěním lze tudíž považovat na málo pravděpodobné. Vedle toho nebyly hlášeny žádné epizootologické informace dokazující spojitost mezi ustanoveními o klasifikaci produkčních oblastí a riziky pro veřejné zdraví souvisejícími s mořskými plži, kteří nezískávají potravu filtrací vody. Z tohoto důvodu by tito mořští plži měli být vyňati z ustanovení o klasifikaci produkčních oblastí uvedených v příloze III oddílu VII kapitole II nařízení (ES) č. 853/2004.

(9)

Příloha III oddíl VII kapitola VI nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví pouze, že jednotlivá spotřebitelská balení živých mlžů musí být uzavřena a musí zůstat uzavřena po celou dobu od odeslání z expedičního střediska až do doby nabídky k prodeji konečnému spotřebiteli. Na ostatní balení živých mlžů se tedy uvedený požadavek nevztahuje. V zájmu veřejného zdraví je vhodné pozměnit uvedený požadavek tak, aby všechna balení musela zůstat uzavřena až do doby nabídky konečnému spotřebiteli.

(10)

Příloha III oddíl VII kapitola IX nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní požadavky pro hřebenatkovité sbírané mimo klasifikované produkční oblasti. Tyto požadavky by se rovněž měly vztahovat na živé mořské plže, kteří nezískávají potravu filtrací vody. Bod 4 uvedené kapitoly stanoví zvláštní pravidla pro balení hřebenatkovitých. Je vhodné, aby se požadavky na balení živých mlžů při přepravě z expedičního střediska do maloobchodního prodeje vztahovaly i na hřebenatkovité a mořské plže, kteří nezískávají potravu filtrací vody, sbírané mimo klasifikované produkční oblasti.

(11)

Příloha III oddíl VIII kapitola III bod A nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví požadavky pro manipulaci s čerstvými produkty rybolovu. Definice čerstvých produktů rybolovu v bodu 3.5 přílohy I uvedeného nařízení nezahrnuje rozmrazené nezpracované produkty rybolovu a čerstvé produkty rybolovu, do nichž byly za účelem uchování přidány potravinářské přídatné látky v souladu s příslušnými právními předpisy. Z důvodu soudržnosti právních předpisů Unie by měly pro uvedené produkty platit stejné požadavky jako pro čerstvé produkty rybolovu.

(12)

Příloha III oddíl VIII kapitola VII bod 2 a oddíl VIII kapitola VIII bod 1 písm. b) nařízení (ES) č. 853/2004 odkazuje na odchylku od obecného požadavku, aby zmrazené produkty rybolovu byly udržovány při teplotě nepřesahující – 18 °C, platnou pro celé zmrazené ryby v nálevu určené k výrobě konzerv. Pro zmrazené ryby v nálevu musí být dosaženo teploty nepřesahující – 9 °C.

(13)

Jsou-li celé zmrazené ryby v nálevu, určené k výrobě konzerv, vyjmuty z nálevu použitého pro zmrazení, není nutné, aby teplota byla dále snížena jinými prostředky na hodnotu nepřesahující – 18 °C v souladu s běžným postupem aplikovaným při používání nálevu ke zmrazení celých ryb určených k výrobě konzerv.

(14)

Příloha III oddíl XIV kapitola I bod 1 a oddíl XV kapitola I bod 1 nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví požadavky na suroviny používané při výrobě potravinářské želatiny a potravinářského kolagenu.

(15)

V lednu 2005 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin vědecké stanovisko k bezpečnosti kolagenu a metodě zpracování použité při výrobě kolagenu (3). Podle tohoto stanoviska by používání kostí k výrobě kolagenu nemělo být považováno za riziko pro veřejné zdraví. Je proto vhodné stanovit požadavky na zpracování v souladu se stanoviskem úřadu EFSA a uvést, že kosti používané jako suroviny musí být jiné než kosti klasifikované jako specifikovaný rizikový materiál podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (4). Příloha III oddíl XV kapitola I bod 1 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(16)

Z důvodu soudržnosti právních předpisů Unie by měla být příloha III oddíl XIV kapitola I bod 1 a kapitola III bod 1 nařízení (ES) č. 853/2004 týkající se surovin pro výrobu želatiny odpovídajícím způsobem změněna.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(3)  Stanovisko vědecké komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ) k bezpečnosti kolagenu a metodě zpracování použité při výrobě kolagenu, přijaté 26. ledna 2005.

(4)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění takto:

1)

Oddíl II kapitola V body 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.

Jakmile je maso rozbouráno/rozporcováno a popřípadě zabaleno, musí být zchlazeno na teplotu nepřesahující 4 °C.

4.

Teplota masa nesmí před přepravou přesáhnout 4 °C a tato teplota musí být zachována v průběhu přepravy. Pokud to však příslušný orgán povolí, mohou být játra určená k výrobě jater foie gras přepravena o teplotě přesahující 4 °C za předpokladu, že:

a)

taková přeprava je v souladu s požadavky, které příslušný orgán stanoví pro přepravu z jednoho zařízení do jiného, a

b)

maso opouští jatky nebo bourárnu/porcovnu okamžitě a přeprava netrvá déle než dvě hodiny.

5.

Maso získané z drůbeže a zajícovců určené ke zmrazení musí být bezodkladně zmrazeno.

6.

Nebalené maso musí být skladováno a přepravováno odděleně od baleného masa, pokud není skladováno nebo přepravováno v různém čase nebo takovým způsobem, že materiál obalu a způsob skladování nebo přepravy nemohou být zdrojem kontaminace masa.“

2)

Oddíl VII se mění takto:

a)

V úvodní části uvedeného oddílu se bod 1 nahrazuje tímto zněním:

„1.

Tento oddíl se vztahuje na živé mlže. S výjimkou ustanovení o čištění se vztahuje také na živé ostnokožce, živé pláštěnce a živé mořské plže. Ustanovení o klasifikaci produkčních oblastí obsažená v kapitole II části A uvedeného oddílu se nevztahují na mořské plže, kteří nezískávají potravu filtrací vody.“

b)

V kapitole VI se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Všechna balení živých mlžů odesílaná z expedičních středisek či určená k zaslání do jiného expedičního střediska musí být uzavřena. Balení živých mlžů určená pro přímý maloobchodní prodej musí zůstat uzavřená až do doby nabídky k prodeji konečnému spotřebiteli.“

c)

Kapitola IX se nahrazuje tímto zněním:

„KAPITOLA IX:   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HŘEBENATKOVITÉ A MOŘSKÉ PLŽE, KTEŘÍ NEZÍSKÁVAJÍ POTRAVU FILTRACÍ VODY, SBÍRANÉ MIMO KLASIFIKOVANÉ PRODUKČNÍ OBLASTI

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří sbírají hřebenatkovité a mořské plže, jež nezískávají potravu filtrací vody, mimo klasifikované produkční oblasti nebo s takovými živočichy manipulují, musí splňovat následující požadavky:

1)

Hřebenatkovití a mořští plži, kteří nezískávají potravu filtrací vody, nesmějí být uváděni na trh, pokud jejich sběr a manipulace s nimi nejsou v souladu s kapitolou II částí B a pokud nesplňují normy stanovené v kapitole V, což se prokáže systémem vlastních kontrol.

2)

Pokud vedle toho údaje z úředních monitorovacích programů umožňují, aby příslušný orgán – případně ve spolupráci s provozovateli potravinářských podniků – klasifikoval rybolovné revíry, vztahují se ustanovení kapitoly II části A analogicky na hřebenatkovité.

3)

Hřebenatkovití a mořští plži, kteří nezískávají potravu filtrací vody, mohou být uváděni na trh k lidské spotřebě pouze prostřednictvím dražby, expedičního střediska nebo zpracovatelského zařízení. Provozovatelé potravinářských podniků, v jejichž zařízeních se manipuluje s hřebenatkovitými a/nebo uvedenými mořskými plži, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu, a pokud jde o expediční střediska, musí splnit požadavky kapitol III a IV.

4)

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří manipulují s hřebenatkovitými a živými mořskými plži, kteří nezískávají potravu filtrací vody, musí splňovat:

a)

požadavky na doklady stanovené v kapitole I bodech 3 až 7, pokud se použijí. V takovém případě musí být v dokladu o registraci jasně uvedeno, kde se nachází oblast, ve které byli hřebenatkovití a/nebo živí mořští plži sbíráni, nebo

b)

požadavky kapitoly VI bodu 2 týkající se uzavírání všech balení živých hřebenatkovitých a živých mořských plžů odesílaných k maloobchodnímu prodeji a požadavky kapitoly VII týkající se identifikačního označení a štítkování.“

3)

Oddíl VIII se mění takto:

a)

V úvodní části uvedeného oddílu se bod 1 nahrazuje tímto zněním:

„1.

Tento oddíl se nevztahuje na mlže, ostnokožce, pláštěnce a mořské plže, pokud jsou při uvádění na trh stále živí. S výjimkou kapitol I a II se tento oddíl na tyto živočichy vztahuje, pokud nejsou uváděni na trh živí a v takovém případě musí být získáváni v souladu s oddílem VII.

Tento oddíl se vztahuje na rozmrazené nezpracované produkty rybolovu a čerstvé produkty rybolovu, do nichž byly přidány potravinářské přídatné látky v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.“

b)

V kapitole VII se bod 2 nahrazuje tímto zněním:

„2.

Zmrazené produkty rybolovu musí být udržovány při teplotě nepřesahující – 18 °C ve všech částech produktu; celé ryby původně zmrazené v nálevu určené k výrobě konzerv však mohou být udržovány při teplotě nepřekračující – 9 °C.“

c)

V kapitole VIII se odst. 1 písm. b) nahrazuje tímto:

„b)

zmrazené produkty rybolovu, s výjimkou celých ryb původně zmrazených v nálevu a určených k výrobě konzerv, musí být během přepravy uchovávány při stálé teplotě nepřekračující – 18 °C ve všech částech produktu, s případným krátkodobým výkyvem nejvýše o 3 °C nahoru.“

4)

V oddílu XIV kapitole I se bod 1 písm. a) nahrazuje tímto:

„a)

kosti jiné než kosti klasifikované jako specifikovaný rizikový materiál podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (1);

5)

Oddíl XV se mění takto:

a)

V kapitole I se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Pro výrobu potravinářského kolagenu mohou být použity následující suroviny:

a)

kosti jiné než kosti klasifikované jako specifikovaný rizikový materiál podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001;

b)

kůže a kožky farmových přežvýkavců;

c)

kůže prasat;

d)

kůže drůbeže;

e)

šlachy a vaziva;

f)

kůže a kožky volně žijící zvěře a

g)

kůže a kosti ryb.“

b)

V kapitole III se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Postup výroby kolagenu musí zajišťovat, aby:

a)

všechen kostní materiál od přežvýkavců narozených, chovaných nebo poražených v zemích nebo regionech, které podle článku 5 nařízení (ES) č. 999/2001 vykazují kontrolované nebo neurčené riziko BSE, byl podroben procesu, při němž se veškerý kostní materiál jemně rozemele a zbaví se pomocí horké vody tuku a nejméně dva dny se zpracovává zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (o minimální koncentraci 4 % a pH < 1,5); po této úpravě musí následovat úprava pH kyselinou nebo zásadou, po níž se provede jedno nebo několikeré propláchnutí, filtrace a extruze; nebo jakýkoliv schválený rovnocenný postup;

b)

surovina jiná, než na kterou odkazuje písmeno a), je zpracovávána postupem, který zahrnuje praní, úpravu pH kyselinou nebo zásadou, následně jedno nebo několikeré propláchnutí, filtraci a extruzi, nebo schválený rovnocenný postup; extruze nemusí být prováděna při výrobě nízkomolekulárního kolagenu ze surovin pocházejících z nepřežvýkavců.“


(1)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU