(ES) č. 1126/2007Nařízení Komise (ES) č. 1126/2007 ze dne 28. září 2007 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, pokud jde o fusariové toxiny v kukuřici a ve výrobcích z kukuřice (Text s významem pro EHP)

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity fusariových toxinů v určitých potravinách.

(2)

Maximální limity by měly být stanoveny na přísné úrovni, které je možno rozumně dosáhnout při dodržování správné zemědělské a výrobní praxe a při zohlednění rizika souvisejícího s konzumací potravin.

(3)

Na obsah fusariových toxinů mají značný vliv klimatické podmínky během růstu, a zejména v období květu. Dodržování zásad správné zemědělské praxe, která sníží rizikové faktory na minimum, může kontaminaci houbami rodu Fusarium do určité míry předejít. Doporučení Komise 2006/583/ES ze dne 17. srpna 2006 k prevenci a snižování fusariových toxinů v obilovinách a výrobcích z obilovin (3), včetně kukuřice a výrobků z kukuřice, obsahuje obecné zásady prevence a snižování kontaminace fusariovými toxiny (zearalenon, fumonisiny a trichotheceny) v obilovinách, které mají být provedeny vnitrostátními zásadami správné praxe založenými na těchto obecných zásadách.

(4)

Maximální limity pro fusariové toxiny v obilovinách a výrobcích z obilovin, včetně kukuřice a výrobků z kukuřice, byly stanoveny v roce 2005. U kukuřice nebyly přesně známy všechny faktory, které se podílejí na tvorbě fusariových toxinů, zejména zearalenonu a fumonisinů B1 a B2. U kukuřice a výrobků z kukuřice se proto počítalo s uplatněním maximálních limitů deoxynivalenolu a zearalenonu až ode dne 1. července 2007 a fumonisinů B1 a B2 až od 1. října 2007, pokud nebudou do té doby stanoveny žádné jiné maximální limity založené na nových informacích o výskytu a tvorbě uvedených toxinů. Toto časové období umožnilo provozovatelům potravinářských podniků, jež jsou součástí řetězce zpracování obilí, aby provedli šetření zaměřená na zdroje tvorby těchto mykotoxinů a na určení řídicích opatření, která je třeba podniknout k vyloučení jejich přítomnosti v co největší možné míře.

(5)

Vzhledem k novým informacím po roce 2005 se zdá být nezbytné změnit maximální limity v kukuřici a výrobcích z kukuřice, jakož i datum jejich použitelnosti.

(6)

Podle informací, které byly nedávno poskytnuty, byla při sklizni kukuřice v letech 2005 a 2006 ve srovnání se sklizní v letech 2003 a 2004 zjištěna vyšší množství zearalenonu a fumonisinů a v menší míře deoxynivalenolu, a to v souvislosti s povětrnostními podmínkami. Stanovené limity zearalenonu a fumonisinů v kukuřici nejsou tudíž za určitých povětrnostních podmínek dosažitelné, ani když se použijí preventivní opatření v největší možné míře. Maximální limity je proto třeba změnit, aby se předešlo narušení trhu a současně se zachovala vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví zajištěním, že expozice člověka zůstane výrazně pod úrovní směrných hodnot stanovených z hlediska ochrany zdraví.

(7)

Za účelem zajištění řádného a hladkého použití těchto maximálních limitů je rovněž vhodné, aby se vztahovaly na veškerou kukuřici a veškeré výrobky z kukuřice sklizené v jednom období, a datum použitelnosti by proto mělo zohledňovat začátek obchodního období dalšího sklizňového roku. Jelikož sklizeň kukuřice začíná v Evropě obvykle v polovině září a probíhá do konce října, je vhodné přijmout jako den použitelnosti 1. říjen 2007.

(8)

Z hlediska výše uvedených skutečností by se mělo toto nařízení použít ode dne 1. července 2007.

(9)

Kromě toho by se rovněž měla provést řada nepatrných technických změn.

(10)

Je vhodné stanovit, aby se maximální limit nevztahoval na nezpracovanou kukuřici určenou ke zpracování mokrým mletím (výroba škrobu). Z vědeckých údajů totiž vyplývá, že bez ohledu na množství fusariových toxinů přítomných v nezpracované kukuřici nebyla ve škrobu vyrobeném z kukuřice zjištěna buď žádná, nebo jen velmi nízká množství. Provozovatelé potravinářských podniků z odvětví, které se zabývá mokrým mletím, by nicméně měli v zájmu ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat intenzivně monitorovat vedlejší produkty získané mokrým mletím a určené ke krmení zvířat a prověřovat tak soulad se směrnými hodnotami uvedenými v doporučení Komise 2006/576/ES ze dne 17. srpna 2006 o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat (4).

(11)

Výsledkem procesu suchého mletí jsou mleté frakce s různou velikostí částic ze stejné šarže nezpracované kukuřice. Z vědeckých údajů vyplývá, že mleté frakce s menšími částicemi mají vyšší hladinu fusariových toxinů než mleté frakce s většími částicemi. Frakce mleté kukuřice se zařazují podle velikosti částic do různých položek kombinované nomenklatury na základě množství propadlého sítem o velikosti otvorů 500 mikronů. Měly by se stanovit různé maximální limity pro mleté frakce menší než a větší než 500 mikronů, které by zohlednily úroveň kontaminace různých frakcí.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

Ustanovení čl. 11 bodu b) se nahrazují tímto:

2.

V příloze se oddíl 2 mění takto: