(ES) č. 1934/2006Nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006 , kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy
| Publikováno: | Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 41-59 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 21. prosince 2006 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 31. prosince 2006 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2007 |
| Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2013 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006, (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, p.41) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1338/2011 ze dne 13. prosince 2011 |
L 347 |
21 |
30.12.2011 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1934/2006
ze dne 21. prosince 2006,
kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy a s rozvojovými zeměmi, na něž se vztahuje Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, pro jiné činnosti než oficiální rozvojovou pomoc
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 181a této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
V průběhu posledního desetiletí Společenství soustavně posilovalo dvoustranné vztahy s celou řadou průmyslových a jiných zemí a území s vysokými příjmy z různých oblastí světa, zejména Severní Ameriky, východní Asie a Oceánie, ale také jihovýchodní Asie a oblasti Perského zálivu. Tyto vztahy se rozvinuly tak, že zahrnují rozšiřující se spektrum otázek a oblastí v hospodářské sféře i mimo ni. |
|
(2) |
Je v zájmu Společenství dále prohlubovat vztahy s průmyslovými zeměmi a územími, s nimiž často sdílí podobné politické, hospodářské a institucionální struktury a hodnoty a které jsou důležitými politickými a obchodními partnery ve dvoustranných vztazích, jakož i významnými aktéry na mnohostranných fórech a v globálním řízení. Jde o důležitý faktor při posilování úlohy a postavení Evropské unie ve světě, konsolidaci mnohostranných institucí a přispívání k rovnováze a rozvoji světového hospodářství a mezinárodního systému. |
|
(3) |
Evropská unie a průmyslové a jiné země a území s vysokými příjmy se dohodly na posilování svých vztahů a na spolupráci v oblastech společných zájmů prostřednictvím řady dvoustranných nástrojů, jako jsou dohody, prohlášení, akční plány a další podobné dokumenty. |
|
(4) |
Na základě zásad stanovených v uvedených dvoustranných nástrojích uskutečňuje Společenství politiku spolupráce s cílem vytvořit prostředí příznivé pro navazování a rozvoj svých vztahů s těmito zeměmi a územími. Činnosti v oblasti spolupráce přispějí k posílení přítomnosti a viditelnosti Evropy v těchto zemích a podpoří hospodářské, obchodní, akademické, kulturní a jiné výměny a interakce mezi rozmanitou škálou aktérů obou stran. |
|
(5) |
Evropská unie je založena na zásadách demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod. Činnost Společenství podle tohoto nařízení by měla přispívat k obecnému cíli rozvoje a upevňování těchto zásad v partnerských zemích a regionech prostřednictvím dialogu a spolupráce. |
|
(6) |
Podpora rozmanitých iniciativ dvoustranné spolupráce s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy v rámci jediného nástroje umožní úspory z rozsahu, synergické účinky, vyšší účinnost a viditelnost činnosti Společenství. |
|
(7) |
V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení je nezbytné prosazovat diferencovaný přístup a utvářet spolupráci s partnerskými zeměmi s ohledem na jejich konkrétní hospodářskou, sociální a politickou situaci, jakož i na zvláštní zájmy, strategie a priority Společenství. |
|
(8) |
Toto nařízení vyžaduje zrušení nařízení Rady (ES) č. 382/2001 ze dne 26. února 2001 o provádění projektů na podporu spolupráce a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a průmyslovými zeměmi Severní Ameriky, Dálného východu a Oceánie a o zrušení nařízení (ES) č. 1035/1999 ( 1 ). |
|
(9) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory posílené spolupráce mezi Společenstvím a průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
|
(10) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 2 ), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Cíl
1. Pro účely tohoto nařízení „průmyslové a jiné země a území s vysokými příjmy“ zahrnují země a území uvedené v příloze I tohoto nařízení a „rozvojové země“ zahrnují země, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci ( 3 ), a které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Dále jsou společně uváděny jako „partnerské země“.
Financování Unií podle tohoto nařízení podporuje hospodářskou, finanční, technickou, kulturní a akademickou spolupráci s partnerskými zeměmi v oblastech stanovených v článku 4, které spadají do její pravomoci. Toto nařízení slouží k financování opatření, která v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
2. Hlavním cílem spolupráce s partnerskými zeměmi je konkrétně reagovat na potřebu posílit vazby a prohloubit jednání na dvoustranné, regionální nebo mnohostranné úrovni, a vytvořit tak příznivější a transparentnější prostředí pro rozvoj vztahů mezi Unií a partnerskými zeměmi v souladu se zásadami stanovenými Smlouvami, jimiž se řídí vnější činnost Unie. K těmto zásadám patří mimo jiné prosazování demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, právního státu, podpora důstojných pracovních podmínek a řádné správy věcí veřejných a ochrana životního prostředí s cílem přispět k pokroku a k procesu udržitelného rozvoje v partnerských zemích.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Cílem spolupráce je jednat s partnerskými zeměmi za účelem posílení dialogu a vzájemného sbližování, sdílení a prosazování podobných politických, hospodářských a institucionálních struktur a hodnot. Unie se zaměřuje také na prohloubení spolupráce a výměn s tradičními nebo stále důležitějšími partnery ve dvoustranných vztazích i činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Spolupráce zahrnuje rovněž partnery, u nichž má Unie strategický zájem na rozšiřování vazeb a prosazování hodnot stanovených ve Smlouvě.
2. V řádně odůvodněných případech a za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unií a posílení regionální spolupráce může Komise při přijímání ročních akčních programů podle článku 6 rozhodnout, že pro opatření podle tohoto nařízení jsou způsobilé určité země, které nejsou uvedeny v přílohách, pokud je projekt nebo program, jenž má být prováděn, regionální nebo přeshraniční povahy. Tato možnost musí být stanovena ve víceletých programech spolupráce podle článku 5.
3. Komise mění seznamy uvedené v přílohách I a II v návaznosti na pravidelné přezkumy seznamu rozvojových zemí Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a o změnách informuje Evropský parlament a Radu.
4. V případě financování Unií podle tohoto nařízení se podle potřeby věnuje zvláštní pozornost dodržování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP) partnerskými zeměmi a jejich úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.
5. Ve vztahu k zemím uvedeným v příloze II tohoto nařízení se přísně dbá na soudržnost politik s opatřeními financovanými podle nařízení (ES) č. 1905/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích ( 4 ).
Článek 3
Obecné zásady
1. Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadě právního státu a snaží se prostřednictvím dialogu a spolupráce podporovat, rozvíjet a upevňovat oddanost těmto zásadám v partnerských zemích.
2. Při provádění tohoto nařízení se při utváření spolupráce s partnerskými zeměmi podle potřeby uplatňuje diferencovaný přístup s ohledem na jejich konkrétní hospodářskou, sociální a politickou situaci, jakož i na zvláštní zájmy, strategie a priority Unie.
3. Opatření financovaná podle tohoto nařízení jsou v souladu s oblastmi spolupráce stanovenými zejména v nástrojích, dohodách, prohlášeních a akčních plánech mezi Unií a partnerskými zeměmi, jakož i s oblastmi zvláštních zájmů a priorit Unie, a tyto oblasti zahrnují.
4. Unie usiluje o zajištění soudržnosti opatření financovaných podle tohoto nařízení s jinými oblastmi své vnější činnosti a s jinými příslušnými politikami Unie, zejména s rozvojovou spoluprací. Tato soudržnost se zajišťuje při tvorbě politiky, strategickém plánování i plánování a provádění jednotlivých opatření.
5. Opatření financovaná podle tohoto nařízení doplňují úsilí členských států a veřejných subjektů Unie v oblasti obchodních vztahů, kulturních, akademických a vědeckých výměn a přidávají jim hodnotu.
6. Komise informuje Evropský parlament a pořádá s ním pravidelnou výměnu názorů.
Článek 4
Oblasti spolupráce
Financování Unií podporuje činnosti spolupráce v souladu s článkem 1 a je v souladu s celkovým účelem, oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení. Unií jsou financovány činnosti, jež v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc a jež mohou zahrnovat regionální rozměr, v těchto oblastech spolupráce:
1) podpora spolupráce, partnerství a společných podniků mezi hospodářskými, sociálními, kulturními, akademickými a vědeckými činiteli v Unii a v partnerských zemích;
2) povzbuzení dvoustranného obchodu, investičních toků a hospodářských partnerství, včetně zaměření na malé a střední podniky;
3) podpora dialogu mezi politickými, hospodářskými, sociálními a kulturními činiteli a dalšími nevládními organizacemi v příslušných odvětvích v Unii a partnerských zemích;
4) podpora mezilidských vazeb, programů vzdělávání a odborné přípravy a intelektuálních výměn a posilování vzájemného pochopení mezi kulturami, zejména na úrovni rodiny, včetně opatření, jejichž cílem je zajistit a zvýšit účast Unie na programu Erasmus Mundus a zajistit její účast na evropských veletrzích vzdělávání;
5) podpora projektů spolupráce v oblastech, jako jsou výzkum, věda a technologie, sport a kultura, energetika (zejména energie z obnovitelných zdrojů), doprava, záležitosti životního prostředí (včetně změny klimatu), celní, finanční a právní záležitosti, záležitosti v oblasti lidských práv a jakékoli další oblasti společného zájmu Unie a partnerských zemí;
6) posílení povědomí o Evropské unii a jejího pochopení a posílení její viditelnosti v partnerských zemích;
7) podpora zvláštních iniciativ, včetně výzkumné práce, studií, pilotních režimů nebo společných projektů, které mají účinně a pružně reagovat na cíle spolupráce vyplývající z vývoje dvoustranných vztahů Unie s partnerskými zeměmi nebo jejichž cílem je poskytnout podnět k dalšímu prohlubování a rozšiřování těchto dvoustranných vztahů.
Článek 5
Programování a přidělování finančních prostředků
1. Činnost na podporu spolupráce podle tohoto nařízení je prováděna v rámci víceletých programů spolupráce zahrnujících spolupráci se všemi nebo s některými partnerskými zeměmi. Komise vypracovává víceleté programy spolupráce a vymezuje jejich oblast působnosti.
2. Víceleté programy spolupráce nezahrnují období delší, než je doba platnosti tohoto nařízení. Uvádějí zvláštní zájmy a priority Unie, obecné cíle a očekávané výsledky. Zejména s ohledem na program Erasmus Mundus usilují jednotlivé programy o co nejvyváženější zeměpisné pokrytí. Uvádějí rovněž oblasti zvolené pro financování Unií a vymezují orientační přidělení finančních prostředků, a to celkově, podle prioritních oblastí a podle partnerských zemí nebo skupiny partnerských zemí na dané období. Mohou být případně uvedeny ve formě rozpětí. Víceleté programy spolupráce jsou přezkoumávány v polovině období nebo příležitostně podle potřeby.
3. Komise přijímá víceleté programy spolupráce a všechny jejich přezkumy postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 5a
Strategické zájmy Unie, obecné cíle, prioritní oblasti pro financování a očekávané výsledky spolupráce s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II
Víceleté programy spolupráce uvedené v článku 5 s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II se zakládají na těchto obecných cílech, prioritních oblastech pro financování a očekávaných výsledcích:
1) Veřejná diplomacie a práce v terénu s těmito cíli:
— podporovat všeobecné porozumění Unii a její viditelnost,
— propagovat názory Unie na důležité politické otázky a hodnoty Unie, jimiž jsou demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod,
— podporovat úvahy a diskusi o Unii a jejích politikách a o vztazích Unie s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II,
— vyvinout nové přístupy, které dodají impuls pozitivním a na výsledky zaměřeným vztahům se zeměmi, které o Unii ví jen málo nebo nic.
Činnosti na podporu uvedených cílů by měly vést k lepšímu vnímání a dokonalejšímu vzájemnému porozumění mezi Unií a partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II, s výsledným příznivým účinkem na hospodářské a politické vztahy Unie s těmito partnery.
2) Hospodářské partnerství a obchodní spolupráce s tímto cílem:
— usnadnit podnikům z Unie přístup na trh, zejména prostřednictvím programů na jejich podporu (mimo jiné příslušnou regulační podporou ve vztahu k překážkám obchodu) s využitím zkušeností z dlouhodobých programů obchodní spolupráce.
Uvedené programy by měly pokud možno doplňovat stávající podpůrná opatření. Tyto programy by měly zajistit konkrétní příležitosti pro zdokonalenou obchodní a vědeckou spolupráci, zvýšený obrat a investice do cílených oblastí, jakož i větší objem obchodní výměny s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II.
Uvedené úsilí je v souladu s širší strategií Komise pro rozvoj konkurenceschopnosti Unie na světových trzích a s jinými politikami Unie vůči konkrétním regionům a zemím, a tuto strategii doplňuje.
Zdroje se soustředí na země, v nichž mohou zásahy zvýšit účast společností z Unie. Zvláštní pozornost je věnována malým a středním podnikům z Unie, které usilují o přístup na trhy Asie, Latinské Ameriky, Blízkého východu a Jižní Afriky. Zdroje se podle potřeby soustředí na země, které dodržují základní pracovní normy MOP a které přispívají k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.
3) Mezilidské vazby s těmito cíli:
— podpořit kvalitní partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání v Unii a ve třetích zemích jako základ pro strukturovanou spolupráci, výměnu a mobilitu, a to na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání (Akce 2 – ODDÍL 2: Partnerství se zeměmi a územími, na něž se vztahuje nástroj pro průmyslové země), v rámci akce 2 programu Erasmus Mundus II,
— doplnit stipendia v rámci akce 2 programu Erasmus Mundus, která jsou financována z finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (Akce 2 – ODDÍL 1: Partnerství se zeměmi, na něž se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropský rozvojový fond a nástroj předvstupní pomoci (dřívější část programu pro vnější spolupráci)), podporou mobility studentů a profesorů Unie do třetích zemí,
— podporovat spolu s občanskou společností v nejširším smyslu i lepší vnímání Unie jako takové, jejích postojů ke globálním otázkám, jakož i hospodářských, sociálních a politických integračních procesů, a tím doplňovat formální vztahy Unie s vládami,
— podporovat spolupráci, partnerství a společné podniky mezi hospodářskými, sociálními, kulturními, akademickými a vědeckými činiteli v Unii a v partnerských zemích.
Uvedené činnosti by měly přispívat k vytváření vzájemného prospěchu díky spolupráci v oblasti vzdělávání, kultury a občanské společnosti. Docílí se toho zlepšením kvality nabízeného vzdělávání a řešením společných výzev souvisejících s rozvojem společností založených na znalostech. Vykonávané činnosti by měly přidávat hodnotu k vzájemnému působení myšlenek, znalostí, výzkumu a technologických výsledků prostřednictvím akademických a odborných výměn, zejména s partnerskými zeměmi, jejichž systémy vysokoškolského vzdělávání jsou srovnatelné se systémy Unie.
Článek 6
Provádění
1. Komise přijímá roční akční programy na základě víceletých programů spolupráce podle článku 5 a předkládá je současně Evropskému parlamentu a Radě.
2. Roční akční programy stanoví pro všechny partnerské země nebo pro některé z nich sledované cíle, oblasti činnosti, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují popis operací, které mají být financovány, údaje o částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění.
3. Komise přijímá roční akční programy postupem podle čl. 15 odst. 2. Tento postup nemusí být použit pro změny akčních programů, jako jsou například změny, kterými se provádějí technické úpravy, prodlužuje prováděcí období, přerozdělují finanční prostředky mezi plánované operace v rámci předpokládaného rozpočtu nebo se zvyšuje či snižuje objem rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, jsou-li tyto změny v souladu s původními cíli stanovenými v akčních programech.
Článek 7
Způsobilost
◄
1. Pro financování podle tohoto nařízení za účelem provádění akčních programů podle článku 6 jsou způsobilé:
a) tyto subjekty a orgány členských států a partnerských zemí:
i) veřejné a polostátní subjekty, místní řady a správní orgány a jejich sdružení,
ii) společnosti, firmy a jiné soukromé organizace a podniky,
iii) nevládní organizace; sdružení občanů a odvětvové organizace, jako jsou odbory, organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, organizace spotřebitelů, ženské a mládežnické organizace; vzdělávací, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, organizace sdělovacích prostředků; univerzity a jiné vzdělávací instituce;
b) partnerské země a jejich regiony, instituce a decentralizované orgány;
c) mezinárodní organizace, včetně regionálních organizací, pokud přispívají k cílům tohoto nařízení;
d) fyzické osoby z členských států a partnerských zemí nebo dalších třetích zemí, pokud přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení;
e) společné orgány zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Unií;
f) orgány a instituce Unie, pokud provádějí podpůrná opatření určená v článku 9;
g) agentury Evropské unie.
2. Opatření, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci ( 5 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability ( 6 ) či nařízení (ES) č. 1905/2006 a jež jsou způsobilá pro financování podle uvedených nařízení, nesmějí být financována podle tohoto nařízení.
3. Financování Unií podle tohoto nařízení se nesmí použít k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.
Článek 8
Druhy financování
1. Projekty a programy spolupráce jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie buď zcela, nebo ve spolufinancování s jinými zdroji podle článku 10.
2. Financování provádění akčních programů může mít zejména tyto právní formy:
a) grantové dohody (včetně stipendií);
b) zakázky;
c) pracovní smlouvy;
d) finanční dohody.
3. Financování Unií se v zásadě nesmí použít na úhradu daní, cel nebo poplatků v partnerských zemích.
Článek 9
Podpůrná opatření
1. Financování Unií může krýt výdaje související s přípravou, sledováním, monitorováním, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a dosažení jeho cílů, a jakékoli jiné výdaje na správní nebo technickou pomoc, které může Komise včetně svých delegací v partnerských zemích vynaložit na řízení operací financovaných podle tohoto nařízení.
2. Tato podpůrná opatření nemusí být nutně zahrnuta ve víceletých programech, a proto mohou být financována mimo jejich oblast působnosti.
3. Komise přijímá podpůrná opatření, která nejsou zahrnuta ve víceletých programech spolupráce, a předkládá je současně Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 10
Spolufinancování
1. Opatření mohou spolufinancovat mimo jiné:
a) členské státy, jejich regionální a místní orgány a rovněž jejich veřejné a polostátní instituce;
b) partnerské země, a zejména jejich veřejné a polostátní agentury;
c) mezinárodní a regionální organizace, včetně mezinárodních a regionálních finančních institucí;
d) společnosti, firmy, jiné soukromé organizace a podniky a jiné nestátní subjekty;
e) partnerské země přijímající finanční prostředky a jiné subjekty způsobilé pro financování podle článku 7.
2. V případě souběžného spolufinancování je projekt nebo program rozdělen do více zřetelně odlišných operací, z nichž každou financuje jiný partner, který poskytuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.
3. V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři, kteří zajišťují spolufinancování, celkové náklady na projekt nebo program a zdroje se slučují takovým způsobem, že není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást projektu nebo programu.
4. Komise může přijmout a spravovat finanční prostředky pro spolufinancované projekty jménem subjektů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) za účelem provádění společných opatření. S těmito finančními prostředky se zachází jako s účelově vázanými příjmy v souladu s článkem 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 7 ).
Článek 11
Řídicí postupy
1. Opatření financovaná podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, a zejména s částí druhou hlavou IV uvedeného nařízení.
2. Komise může úkoly veřejné moci, a zejména úkoly v oblasti plnění rozpočtu, pověřit subjekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) a c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Subjekty vymezené v čl. 54 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení mohou být pověřeny úkoly veřejné moci pouze v případě, že mají uznávané mezinárodní postavení, splňují požadavky na mezinárodně uznávané systémy řízení a kontroly a podléhají dohledu veřejného orgánu.
Článek 12
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména s ohledem na nesrovnalosti, podvody, úplatkářství a jakákoli jiná protiprávní jednání, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 8 ), nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( 9 ) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 10 ).
2. Dohody výslovně zmocňují Komisi a Účetní dvůr k provádění auditu, včetně auditu na základě dokladů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. Dohody rovněž výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.
3. Veškeré smlouvy uzavřené v souvislosti s prováděním spolupráce zajistí během plnění smluv i po něm práva Komise a Účetního dvora stanovená v odstavci 2.
Článek 13
Hodnocení
1. Komise pravidelně vyhodnocuje činnost a programy financované podle tohoto nařízení, dle potřeby nebo na žádost Evropského parlamentu či Rady, prostřednictvím nezávislých vnějších hodnotících zpráv, aby zjistila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla sestavit doporučení pro zdokonalení dalších operací. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.
2. Komise zasílá hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1 pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.
3. Komise zapojí příslušné zúčastněné subjekty, včetně nestátních činitelů, do fáze hodnocení spolupráce Unie uskutečňované podle tohoto nařízení.
Článek 14
Výroční zpráva
Komise posuzuje pokrok dosažený při provádění opatření podle tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě podrobnou výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje výsledky plnění rozpočtu a uvádí všechny financované činnosti a programy a pokud možno i hlavní výsledky a dopad činností a programů v oblasti spolupráce.
Článek 15
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je 30 dní.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 16
Finanční ustanovení
Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2007 až 2013 činí 172 milionů EUR pro země uvedené v příloze I a 176 milionů EUR pro země uvedené v příloze II. Roční rozpočtové položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Článek 17
Zrušení
1. Nařízení (ES) č. 382/2001 se zrušuje s účinkem ode
— dne 1. ledna 2007 nebo
— dne vstupu tohoto nařízení v platnost,
podle toho, co nastane později.
2. Zrušené nařízení se i nadále použije pro právní úkony a závazky, kterými se plní rozpočtové roky před rokem 2007. Veškeré odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 18
Přezkum
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 zprávu hodnotící provádění tohoto nařízení v prvních třech letech a v případě potřeby i legislativní návrh jeho nezbytných úprav.
Článek 19
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam průmyslových a jiných zemí a území s vysokými příjmy, na něž se vztahuje toto nařízení
1. Austrálie
2. Bahrajn
3. Brunej
4. ČínskáTchaj-pej ( 11 )
5. Hongkong
6. Japonsko
7. Kanada
8. Katar
9. Korejská republika
10. Kuvajt
11. Macao
12. Nový Zéland
13. Omán
14. Saúdská Arábie
15. Singapur
16. Spojené arabské emiráty
17. Spojené státy americké
PŘÍLOHA II
Seznam rozvojových zemí, na něž se vztahuje toto nařízení
Latinská Amerika
1. Argentina
2. Bolívie
3. Brazílie
4. Chile
5. Kolumbie
6. Kostarika
7. Kuba
8. Ekvádor
9. Salvador
10. Guatemala
11. Honduras
12. Mexiko
13. Nikaragua
14. Panama
15. Paraguay
16. Peru
17. Uruguay
18. Venezuela
Asie
19. Afghánistán
20. Bangladéš
21. Bhútán
22. Barma/Myanmar
23. Kambodža
24. Čína
25. Indie
26. Indonésie
27. Korejská lidově demokratická republika
28. Laos
29. Malajsie
30. Maledivy
31. Mongolsko
32. Nepál
33. Pákistán
34. Filipíny
35. Srí Lanka
36. Thajsko
37. Vietnam
Střední Asie
38. Kazachstán
39. Kyrgyzská republika
40. Tádžikistán
41. Turkmenistán
42. Uzbekistán
Střední východ
43. Irán
44. Irák
45. Jemen
Jižní Afrika
46. Jižní Afrika
PŘÍLOHA III
Přidělení finančních prostředků pro spolupráci se zeměmi uvedenými v příloze II
Rozdělení finančních prostředků podle prioritních oblastí spolupráce s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II bude pro období 2011–2013 toto:
|
Prioritní oblast |
|
|
Veřejná diplomacie a práce v terénu |
nejméně 5 % |
|
Podpora hospodářských partnerství a obchodní spolupráce |
nejméně 50 % |
|
Mezilidské vazby |
nejméně 20 % |
|
Nepřidělená rezerva a správní náklady |
nejvýše 10 % |
( 1 ) Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 10. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1900/2005 (Úř. věst. L 303, 22.11.2005, s. 22).
( 2 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
( 3 ) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
( 4 ) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 62.
( 5 ) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
( 8 ) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
( 9 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
( 10 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
( 11 ) Ačkoliv neexistují diplomatické ani politické vztahy s čínskou Tchaj-pejí, probíhají intenzivní kontakty v oblasti hospodářství, obchodu, vědy a technologie, norem a standardů a v mnoha dalších, v nichž by se mělo pokračovat.