(ES) č. 130/2006Nařízení Rady (ES) č. 130/2006 ze dne 23. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Nařízením (ES) č. 1259/2005 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), která se v současnosti zařazuje do kódu KN 2918 12 00.

(2)

Je třeba připomenout, že se šetření dumpingu a újmy vztahovalo na období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o trendy relevantní pro posouzení újmy, Komise analyzovala údaje za období od 1. ledna 2001 do 30. června 2004 (dále jen „posuzované období“). Obdobím, kdy probíhalo šetření cenového podbízení, prodeje pod cenou a odstranění újmy, je právě výše uvedené období šetření.

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny vinné pocházející z ČLR předložily některé zúčastněné strany písemně své připomínky.

(4)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Po uložení prozatímních opatření provedla Komise další ověření, zaměřené především na stanovení běžné hodnoty, v provozovnách těchto společností:

Vyvážející výrobci v ČLR

(5)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(6)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a na jejich základě byla předchozí zjištění případně upravena.

(7)

Dotyčným výrobkem je kyselina vinná, která se v současnosti zařazuje do kódu KN 2918 12 00. Dotyčný výrobek se používá při výrobě vína jako potravinářská přídatná látka, jako zpomalovač do sádry a v řadě dalších výrobků. Získává se buď jako vedlejší produkt při výrobě vína, jak je tomu u všech výrobců ve Společenství, nebo chemickou syntézou petrochemických složek, jak je tomu v případě všech vyvážejících výrobců z ČLR.

(8)

Dva dovozci namítli, že je třeba rozlišovat mezi kyselinou vinnou určenou pro potravinové a farmaceutické účely, jako je přírodní kyselina vinná vyráběná výrobním odvětvím Společenství, a syntetickou kyselinou vinnou určenou pro technické (nepotravinářské) účely. Tvrdili rovněž, že technická kyselina vinná by měla být z tohoto řízení vyloučena, neboť na rozdíl od kyseliny vinné vyráběné výrobním odvětvím Společenství nemohou být technické třídy použity pro lidskou spotřebu.

(9)

Jeden dovozce rovněž upozornil na to, že kyselina vinná vyráběná výrobním odvětvím Společenství a kyselina vinná dovážená z ČLR jsou výsledkem zcela jiných výrobních postupů a že při výrobě vína je možné použít pouze přírodní kyselinu vinnou. Tento dovozce dále tvrdil, že druh kyseliny vinné, který dováží, je přizpůsoben potřebám jednoho konkrétního uživatele a nemůže být použit jinými subjekty. Tento dovozce proto namítl, že tento druh kyseliny vinné a kyselina vinná vyráběná výrobním odvětvím Společenství nejsou obdobné výrobky.

(10)

Přestože se uznává, že existují různé druhy kyseliny vinné, které nejsou stejně vhodné pro všechny způsoby použití, šetření potvrdilo, že všechny tyto druhy kyseliny vinné mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti. Co se týče způsobu použití, lze při výrobě vína, která představuje přibližně 25 % trhu, použít pouze přírodní kyselinu vinnou. Avšak u zbývajících 75 %, včetně některých výrobků určených pro lidskou spotřebu, je možné použít přírodní i syntetickou kyselinu vinnou, a jedná se tudíž o konkurenční výrobky. Je rovněž třeba připomenout, že výrobní postupy jako takové nejsou z hlediska definice obdobného výrobku relevantní.

(11)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně dotyčného a obdobného výrobku, potvrzuje se 11. až 13. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se udělení statusu tržního hospodářství, potvrzují se s konečnou platností závěry uvedené v 14. až 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Po poskytnutí prozatímních zjištění nebyly předloženy žádné připomínky ohledně metodiky použité při stanovení běžné hodnoty. Proto se s konečnou platností potvrzují závěry uvedené v 18. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné relevantní připomínky ohledně vývozních cen, potvrzují se s konečnou platností závěry uvedené ve 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně srovnání běžné hodnoty a vývozních cen, potvrzují se s konečnou platností závěry uvedené v 36. až 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Dva vyvážející výrobci předložili námitky týkající se podrobných výpočtů, na jejichž základě byla stanovena úroveň zjištěných prozatímních dumpingových rozpětí. Tyto připomínky byly zváženy s ohledem na revidované údaje, které byly získány v průběhu inspekcí na místě, jak je stanoveno ve 4. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Dále byly opraveny některé početní chyby.

(17)

Konečný vážený průměr dumpingových rozpětí, vyjádřený jako procento ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla, tedy činí:

(18)

Po poskytnutí prozatímních zjištění nebyly předloženy žádné připomínky ohledně metodiky použité při výpočtu dumpingového rozpětí u všech ostatních vyvážejících výrobců. Proto se s konečnou platností potvrzuje prozatímní celostátní úroveň dumpingu ve výši 34,9 % ceny CIF na hranice Společenství.

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně výroby ve Společenství, potvrzuje se 43. až 44. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jeden dovozce uvedl, že někteří výrobci ve Společenství, kteří se připojili k původnímu podnětu, ukončili svou výrobu, a požádal Komisi, aby ověřila, zda stále existuje dostatečná podpora pro šetření podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V tomto ohledu šetření potvrdilo, že výrobci podporující podnět představovali v období šetření více než 95 % odhadované výroby ve Společenství. Jsou tudíž splněny požadavky stanovené v čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně definice výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 45. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně spotřeby Společenství, potvrzuje se 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně dovozu z dotčené země, potvrzuje se 47. až 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jeden dovozce/uživatel a jeden vývozce vznesli námitky proti analýze uvedené v prozatímním nařízení na základě toho, že někteří výrobci ve Společenství ukončili výrobu, a neměli by proto být bráni v úvahu při posuzování situace výrobního odvětví Společenství.

(26)

Je třeba připomenout, že Komise do analýzy faktorů zmíněných v čl. 3 odst. 5 základního nařízení nezahrnula žádné údaje od společností, které ukončily výrobu. Tyto společnosti byly uvedeny v prozatímním nařízení pouze v rozsahu nezbytném pro výklad některých souhrnných ukazatelů, například podílů na trhu nebo celkové výrobní kapacity. Tato skutečnost byla vždy jasně uvedena ve vysvětlujícím textu ke každému dotčenému ukazateli, aby bylo možné úplně a správně posoudit situaci výrobního odvětví Společenství. Má se tudíž za to, že analýza situace výrobního odvětví Společenství byla provedena zcela v souladu se základním nařízením.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy další připomínky ohledně situace výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 53. až 82. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jeden vývozce namítl, že výrobci ve Společenství mají dominantní postavení na trhu a že čínský dovoz, který zaujímá pouze 11,5 % podíl na trhu, nemůže být hlavní příčinou újmy.

(29)

Podíl vývozu z ČLR na trhu se odhaduje v rozmezí 11,5 % až 15,8 % podle toho, zda se použijí statistické údaje Eurostatu nebo čínské statistické údaje. Ani konzervativně odhadnutý podíl na trhu ve výši 11,5 % nelze považovat za bezvýznamný vzhledem k tomu, že jak bylo zmíněno v prozatímním nařízení, újma byla zjevně způsobena zvyšujícím se tlakem narůstajícího dovozu za ceny, které byly výrazně pod cenami výrobního odvětví Společenství. Otázka, zda výrobní odvětví Společenství zaujímalo dominantní postavení na trhu, není v konečném důsledku relevantní, pokud se prokázalo, že utrpělo újmu, která neměla jinou podstatnou příčinu než dumpingový dovoz. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ani přes svůj větší podíl na trhu nebylo výrobní odvětví Společenství schopno vyhnout se v posuzovaném období velkým ztrátám. Tato skutečnost je v rozporu s tvrzením, že využívalo svého dominantního postavení. Kromě toho byla díky dovozu ze třetích zemí zajištěna dostatečná konkurence na trhu.

(30)

Jiný vývozce upozornil na skutečnost, že nová výroba, kterou na trh uvedli dva nově zavedení výrobci ve Společenství, je důležitějším faktorem než nárůst čínského dovozu, a příčina újmy tedy leží uvnitř Společenství. Ceny nových výrobců v ES však odpovídaly cenám zavedených výrobců a jejich výroba byla nižší než výroba společností, které svou činnost ukončily. Z těchto důvodů nemůže jejich vstup na trh, bez čínského dovozu, vysvětlit prudký pokles cen, ke kterému došlo v souvislosti se zvyšující se spotřebou Společenství.

(31)

Další vývozce uvedl, že regulační rámec společné zemědělské politiky vede k narušení běžných tržních podmínek pro výrobce ve Společenství a že tato skutečnost nebyla při hodnocení příčinných souvislostí zohledněna. Přestože byla tato námitka předložena pouze velmi obecně, je třeba připomenout, že společná zemědělská politika nereguluje cenu kyseliny vinné samotné, ale stanoví pouze minimální ceny některých vstupů používaných při její výrobě a prodejní cenu alkoholu. Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly tyto parametry v průběhu období šetření stabilní, a nemohly tedy způsobit zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Navíc nezpochybňují skutečnost, že čínský dovoz je dumpingový a způsobuje újmu výrobním odvětvím Společenství.

(32)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se příčinných souvislostí, potvrzuje se 83. až 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Jeden uživatel z odvětví výroby sádry namítl, že podíl kyseliny vinné na výrobních nákladech tohoto odvětví, který je uveden v prozatímním nařízení (méně než 2 %), je příliš malý. Toto číslo však vychází z údajů poskytnutých toutéž společností. Podle stejných údajů by bylo uvedené číslo mírně vyšší, pokud by bylo vyjádřeno jako procentní podíl pouze výrobků obsahujících kyselinu vinnou. Dvě další skupiny výrobců sádry však uvedly podstatně nižší procentní podíl, než je zmíněn výše. Tato skutečnost potvrzuje, že údaje uvedené v prozatímním nařízení lze považovat za přiměřený odhad.

(34)

Navíc je třeba připomenout, že sádrové výrobky, ve kterých se kyselina vinná používá jako zpomalovač, nejsou podle údajů Eurostatu vystaveny velké konkurenci ze strany dodavatelů ze zemí, které nejsou členy ES. Závěr uvedený v prozatímním nařízení, že mírné dumpingové clo uložené z tohoto procentního podílu nákladů by nemělo podstatně ovlivnit náklady a konkurenceschopnost dotčených uživatelských odvětví, se tedy nemění.

(35)

Stejný uživatel rovněž tvrdil, že by uvedená opatření mohla způsobit nedostatek kyseliny vinné, k čemuž údajně došlo v minulosti. Nepředpokládá se však, že antidumpingové clo v navrhovaných sazbách platných pro jednotlivé společnosti, jež představuje přibližně dvě třetiny vývozu z ČLR, by čínským dodavatelům zabránilo v přístupu na trh ES.

(36)

Jeden uživatel z odvětví emulgátorů namítl, že uložení opatření týkajících se dovozu kyseliny vinné pocházející z ČLR by ohrozilo jeho konkurenční postavení. Tvrdil, že z důvodu technické změny jsou emulgátory ve stále větší míře vystaveny konkurenci ze strany výrobců ze zemí, které nejsou členy EU, a že zvýšení nákladů po uložení opatření by ovlivnilo jeho konkurenční postavení na trhu. Komise se pokusila ověřit na základě měřitelných údajů možný účinek uvedených opatření na tuto kategorii uživatelů. Avšak vzhledem k tomu, že Komise neobdržela uspokojivé odpovědi na dotazník a že tato skupina uživatelů nespolupracovala, nebylo ověření možné.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně zájmu Společenství, potvrzuje se 98. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních zjištění zástupci výrobního odvětví Společenství uvedli, že vypočtená cena, při které nedochází k újmě, je příliš nízká, a to ze dvou důvodů:

(39)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně úrovně odstraňující újmu, potvrzuje se 115. až 118. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo ve výši zjištěných dumpingových rozpětí, neboť u všech dotčených vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že rozpětí újmy jsou vyšší než rozpětí dumpingová.

(41)

Pokud jde o formu opatření, zástupci výrobního odvětví Společenství požadovali, aby byla stanovena minimální cena vycházející z úrovně odstraňující újmu. Avšak vzhledem k tomu, že úroveň konečného antidumpingového cla je stanovena na základě zjištěných dumpingových rozpětí, jak je uvedeno v bodě odůvodnění výše, zachovává se uložení konečného antidumpingového cla ve formě valorického cla.

(42)

Na základě výše uvedeného se ukládají tato konečná cla:

(43)

Sazby antidumpingových cel platné pro jednotlivé společnosti, jak je uvedeno v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátních sazeb, které platí pro „všechny ostatní společnosti“) se tedy výlučně vztahují na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země, které vyrobily tyto společnosti, tedy uvedené konkrétní právnické osoby. Dovážené výrobky, které vyrábějí jiné společnosti, jejichž jméno a adresa není konkrétně uvedena v normativní části tohoto dokumentu, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(44)

Veškeré žádosti týkající se použití těchto antidumpingových celních sazeb platných pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustanovení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba bezodkladně zaslat Komisi ( 3 ), včetně veškerých podstatných informací, zvláště pokud jde o změny týkající se činností společnosti souvisejících s výrobou, prodejem na domácím trhu i na vývoz, pokud například souvisejí s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Toto nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(45)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková cla použít jen na nespolupracující vývozce, ale rovněž na společnosti, které v období šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v čl. 11 odst. 4. druhém pododstavci základního nařízení, mohou předložit žádost o přezkum podle tohoto článku, aby byla jejich situace posouzena individuálně.

(46)

Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla, které je uloženo prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 1259/2005, a to v rozsahu uložených konečných cel. Jelikož je konečné clo nižší než clo prozatímní, uvolňují se zajištěné částky přesahující konečnou sazbu antidumpingového cla.

(47)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkého rozdílu mezi výší cel, má se za to, že je nezbytné přijmout v tomto případě zvláštní opatření určená k zajištění řádného použití antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření zahrnují:

(48)

Povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní vývozce.

(49)

Komise bude navíc sledovat vývozní toky, jakož i příslušný kód KN pro soli a estery kyseliny vinné. Pokud by se podstatně zvýšil objem vývozu od některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby nebo pokud by došlo k výraznému nárůstu dovozu deklarovaného pod příslušným kódem KN pro soli a estery kyseliny vinné, lze dotčená individuální opatření považovat za pravděpodobně nedostatečná k vyrovnání zjištěného poškozujícího dumpingu. V důsledku toho a za předpokladu, že budou splněny náležité podmínky, může Komise zahájit prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. V rámci tohoto přezkumu lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,