(ES) č. 206/2005Nařízení Komise (ES) č. 206/2005 ze dne 4 února 2005 o zavádění definitivních ochranných opatření proti dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely

(1)

Dne 6. února 2004 informovaly Irsko a Spojené království Komisi, že trendy dovozu lososa obecného chovaného pro hospodářské účely zřejmě vyžadují zavedení ochranných opatření podle nařízení (ES) č. 3285/94 a č. 519/94, a předložily informace, které obsahují dostupné důkazy na základě článku 10 nařízení (ES) č. 3285/94 a článku 8 nařízení (ES) č. 519/94, a požádaly Komisi o zavedení ochranných opatření podle těchto předpisů.

(2)

Irsko a Spojené království předložily důkazy o tom, že dovoz lososa obecného chovaného pro hospodářské účely do Evropského společenství prudce roste z hlediska absolutního objemu i ve vztahu k vlastní produkci a spotřebě Společenství.

(3)

Irsko a Spojené království tvrdí, že zvýšení objemu dovozů lososa obecného chovaného pro hospodářské účely má kromě dalších následků negativní dopad na ceny obdobných a přímo konkurenčních produktů Společenství a na tržní podíl producentů Společenství, což jim způsobuje újmu.

(4)

Irsko a Spojené království dále tvrdí, že podle informací od producentů Společenství by jakákoliv prodleva při zavádění ochranných opatření Evropským společenstvím způsobila újmu, která by se těžko napravovala, a že tato opatření by tedy měla být zavedena co nejdříve.

(5)

Komise informovovala všechny členské státy o dané situaci a projednala s nimi dovozní podmínky, dovozní trendy a důkazy o závažné újmě, ale také různé aspekty hospodářské a obchodní situace týkající se dotyčného produktu Společenství.

(6)

Dne 6. března zahájila Komise šetření ohledně závažné újmy či její hrozby pro producenty Společenství, jejichž produkt přímo soutěží s dováženým produktem nebo je obdobný, přičemž dovážený produkt byl definován jako losos chovaný pro hospodářské účely, čerstvý, chlazený, zmrazený, též jako filé („dotyčný produkt“) (5), jak je vysvětleno níže. Období šetření zahrnuje rok 2003 a období zkoumané v rámci šetření je od začátku roku 2000 do konce roku 2003.

(7)

Komise oficiálně informovala o šetření vyvážející producenty a vývozce a jejich sdružení, kterých se dle znalostí Komise šetření týkalo, zástupce vývozních zemí a producenty Společenství. Komise poslala dotazníky všem dotčeným stranám, sdružením zastupujícím chovatele lososa ve Společenství a stranám, které se přihlásily v termínu stanoveném v oznámení o zahájení šetření. Podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 519/94 a článku 6 nařízení Rady (ES) č. 3285/94 dala Komise přímo dotčeným stranám možnost předložit své písemné stanovisko a požádat o slyšení.

(8)

Komise zavedla dne 13. srpna 2004 prozatímní ochranná opatření. Ta byla sdělena Radě podle čl. 15 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 519/94 a čl. 16 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 3285/94. Jejich platnost následně skončila dne 6. prosince 2004.

(9)

Po zveřejnění prozatímních opatření pokračovalo šetření Komise s cílem přijmou konečné závěry. Některé vlády, vyvážející producenti a jejich sdružení, producenti Společenství, dodavatelé, zpracovatelé a dovozci a jejich sdružení předložili písemná stanoviska. Ústní a písemná stanoviska předložená dotčenými stranami byla zvážena a při stanovení definitivních závěrů vzata v úvahu. Veškeré informace, které byly považovány pro účely konečných závěrů za nezbytné, byly vyhledány a ověřeny. Byly provedeny kontrolní návštěvy v sídlech osmi producentů Společenství.

(10)

Všechny spolupracující strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě měla být zavedena definitivní ochranná opatření, a o formě navrhovaných opatření. Byla jim poskytnuta příležitost předložit připomínky, které byly zváženy, a pokud byly shledány závažnými, byly vzaty v úvahu v rámci definitivních závěrů.

(11)

Produkt, v souvislosti s nímž byla Komise informována, že dovozní trendy zřejmě vyžadují ochranná opatření, je losos obecný chovaný pro hospodářské účely, čerstvý, chlazený, zmrazený, též jako filé.

(12)

Má se ovšem za to, že dotyčným produktem by měl být veškerý losos chovaný pro hospodářské účely. V případě omezení dotyčného produktu na lososa obecného chovaného pro hospodářské účely by byla definice dotyčného produktu příliš úzká. S ohledem na fyzické charakteristiky různých druhů lososa (velikost, tvar, chuť atd.), výrobní proces a nahraditelnost všech druhů lososa chovaného pro hospodářské účely z hlediska spotřebitele se považují všechny druhy lososa chovaného pro hospodářské účely za jeden produkt. Podobně mají všechny způsoby zpracování, ve kterých je losos chovaný pro hospodářské účely prodáván (celá vykuchaná ryba, celá vykuchaná ryba bez hlavy, filé), stejné koncové použití a mohou být snadno nahrazeny.

(13)

Některé strany tvrdily, že zmrazený losos je produkt odlišný od čerstvého lososa a neměl by být považován za součást dotyčného produktu. Jedna strana poznamenala, že podléhá rozdílnému třídění pro celní účely, a tvrdila, že zmrazený losos je určený pro průmyslové zpracovatele potravin a udírny, kteří mu též dávají přednost, zatímco spotřebitelé upřednostňují čerstvého lososa. Jiná strana tvrdila, že není vhodný jako surovina pro výrobu uzeného lososa. Dále bylo uplatněno tvrzení, že infrastruktura, kterou využívají zpracovatelé, se liší v případě čerstvých a zmrazených lososů. Také bylo řečeno, že existují dva rozdílné trhy pro čerstvé a zmrazené lososy, jak dokazuje absence vztahu mezi cenami čerstvého a zmrazeného lososa, a byly uvedeny příklady profilů maloobchodníků, zpracovatelů a spotřebitelů, kteří požadují jeden způsob zpracování, ale ne druhý. Jedna strana tvrdila, že obvyklá obchodní úprava zmrazeného lososa (např. celá ryba, filé atd.) se liší od obchodní úpravy čerstvého lososa.

(14)

Bylo však prokázáno, že tato tvrzení jsou neopodstatněná. Existence různého třídění pro celní účely tvoří jen jediný faktor mezi mnoha dalšími, které je třeba vzít v úvahu, a sama o sobě není rozhodující. Zpracovatelé používají čerstvé i zmrazené lososy. Čerství i mražení lososi se obvykle prodávají v maloobchodě a často i ve stejném obchodě (i když některé obchody prodávají jen čerstvé, nebo jen mražené lososy), a to i při existenci důkazů o drobné cenové odchylce. Oba druhy jsou k dostání v různých obchodních úpravách a spotřebitelé je přímo spotřebovávají. I když někteří spotřebitelé raději nakupují čerstvé nebo chlazené ryby, zatímco jiní dávají přednost zmrazeným, a některé způsoby zpracování jsou považovány za kvalitnější než jiné, tyto preference a odchylky nejsou podstatné. Oba způsoby zpracování mají stejné koncové použití a konkurují si na tomtéž trhu.

(15)

Jedna strana tvrdila, že neexistuje vzájemná pružná vazba mezi poptávkou po čerstvých a zmrazených lososech a na podporu svého tvrzení odkazovala na závěry nařízení Rady (ES) č. 930/2003. Toto nařízení však ve skutečnosti uznalo existenci cenové soutěže mezi těmito dvěma produkty.

(16)

Tvrzení, že zmrazený losos představuje jiný produkt než čerstvý losos, proto musí být zamítnuto.

(17)

Má se tedy za to, že losos chovaný pro hospodářské účely (ne volně žijící), čerstvý, chlazený nebo zmrazený, zpracovaný různým způsobem, představuje jeden produkt. V současnosti je klasifikován jako položka kombinované nomenklatury pod kódy ex 0302 12 00, ex 0303 11 00, ex 0303 19 00, ex 0303 22 00, ex 0304 10 13 a ex 0304 20 13.

(18)

Bylo provedeno šetření za účelem určení, zda je produkt vyráběný producenty Společenství – t.j. losos chovaný pro hospodářské účely (dále jen „obdobný produkt“) obdobný či přímo konkurenční vzhledem k dováženému dotyčnému produktu.

(19)

Pro stanovení závěru byla vzata v úvahu především následující zjištění.

(20)

Byl tedy učiněn závěr, že dovážený produkt a produkt Společenství představují „obdobné či přímo konkurenční produkty“.

(21)

Bylo provedeno šetření, které vycházelo z údajů dostupných za období 2000–2003, zaměřené na dovozy za poslední období, pro které jsou k dispozici spolehlivé údaje, aby bylo možné určit, zda je dotyčný produkt dovážen do Společenství v natolik zvýšeném množství, a to absolutním i relativním s ohledem na celkovou vlastní produkci Společenství, a/nebo za takových podmínek, aby to přivodilo nebo mohlo potenciálně přivodit producentům Společenství závažnou újmu. Jedna strana tvrdila, že zvýšení dovozu bylo způsobeno tím, že do hodnoty dovozů byly započítány i dovozy volně žijících lososů. Šetřením ale bylo zjištěno, že i když údaje Eurostatu nerozlišují mezi volně žijícími a chovanými lososy, dostupné informace (vývozní statistiky z USA a Kanady) ukazují, že dovoz volně žijících lososů do zemí Společenství ve skutečnosti od roku 2001 poklesl. Proto zahrnutí dovozu veškerých lososů do údajů Eurostatu nezpůsobilo zvýšení dovozu vykázané těmito údaji. Jedna strana dále tvrdila, že rok 2000 byl nevhodný pro provádění této analýzy, protože ceny lososa byly v daném roce neobvykle vysoké. Jenže tato analýza se soustředila na nejvýznamnější rysy vývoje za poslední období a změna výchozích údajů na rok 1999 nebo na rok 2001 by nezměnila výsledek analýzy.

(22)

Níže uvedená definitivní zjištění tedy vycházejí z údajů z let 2000 až 2003.

(23)

Dovozy vzrostly z 372 789 tun v roce 2000 na 455 948 tun v roce 2003, což představuje 22 % nárůst. V letech 2002 a 2003 stouply dovozy o 15 %.

(24)

S ohledem na vlastní produkci Společenství klesly dovozy z 254 % v roce 2000 na 235 % v roce 2001, avšak následně znovu vzrostly na 239 % v roce 2003. Přestože se ve srovnání s rokem 2000 jedná o pokles, je pozoruhodné, že po pádu, ke kterému došlo v roce 2001, dovozy každoročně vzhledem k objemu výroby rostou. Mimo to je třeba si povšimnout, že v roce 2003 došlo k absolutnímu nárůstu dovozu o 15 %, což bylo podstatně více než v předcházejících letech.

(25)

Čtvrtletní údaje za roky 2002 a 2003 dokládají, že v roce 2003 byly čtvrtletní dovozy vyšší než za stejné čtvrtletí roku 2002 a že k nejvyššímu nárůstu (o 20,8 %) došlo ve druhém pololetí roku 2003.

(26)

Na základě údajů o dovozech za období od roku 2000 do roku 2003 byl učiněn závěr, že v poslední době došlo k náhlému, prudkému a výraznému zvýšení dovozů z hlediska absolutního objemu i vzhledem k vlastní produkci Společenství.

(27)

Byly zváženy i podmínky, za kterých k dovozům dochází. Ačkoli údaje uvádějí malé množství volně žijících lososů, nejedná se o množství, které by mělo znatelný vliv na ceny.

(28)

V tomto ohledu je vhodné uvést, že mezi zářím 1997 a květnem 2003 se na značnou část dovozů lososa chovaného pro hospodářské účely z Norska (které má přibližně 55% podíl na trhu Společenství) vztahovaly cenové závazky v rámci tehdejších opatření proti dumpingu a proti dotacím. Během roku 2002 však začalo porušování těchto cenových závazků některými norskými vyvážejícími producenty, které postupně snižovalo efektivnost tohoto nástroje a způsobilo pokles cen. V prosinci 2002 byl oznámen návrh na zrušení opatření proti dumpingu a proti dotacím v souvislosti s dovozy z Norska a tato opatření byla zrušena v květnu 2003. Dovozní ceny během roku 2002 a v prvním pololetí roku 2003 klesly částečně z důvodu porušování a dobrovolného odstoupení od cenových závazků některými norskými vývozci.

(29)

Dovozní ceny klesly mezi lety 2000 a 2003 o 28,5 %. Tento pokles přesahuje obvyklé cenové výkyvy na trhu z důvodu poklesu objemu z hlediska absolutních hodnot a s přihlédnutím k tomu, že vyvážející producenti v roce 2000 nedosahovali výrazně nadprůměrných zisků a mezi lety 2000 a 2003 nebyl zaznamenán významný pokles výrobních nákladů.

(30)

Cenový vývoj v poslední době nejlépe dokládají čtvrtletní údaje. Dovozní ceny zůstaly v roce 2002 poměrně stabilní a pohybovaly se mezi 2,83 a 2,93 EUR, avšak v roce 2003 klesly z 2,87 EUR v prvním čtvrtletí na 2,24 EUR ve třetím čtvrtletí, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí znovu mírně stouply na 2,48 EUR.

(31)

Údaje Eurostatu za první pololetí roku 2004 naznačují, že ceny původně vzrostly, přestože zůstaly pod průměrem roku 2003, ale pak měly klesající tendenci. Nejnovější dostupné informace ukazují na stále klesající trend cen, které jsou nadále velmi nízké. Tvrzení, že ceny porostou, nejsou opodstatněná a informace z daného odvětví ve vyvážejících zemích potvrzují výjimečně nízké ceny.

(32)

Tržní podíl dovozů klesl ze 73,5 % v roce 2000 na 71,9 % v roce 2001 a přibližně na této úrovni zůstal i v roce 2002 (72 %). V roce 2003 vzrostl tržní podíl dovozů ze 72,0 % na 73,9 %, což přestavuje nárůst o 1,9 % a jde o nejvyšší úroveň za sledované období.

(33)

Téměř veškerá produkce dotyčného produktu ve Společenství probíhá ve Skotsku a Irsku, ačkoliv existují také dva producenti ve Francii a nejméně jeden v Lotyšsku.

(34)

V roce 2003 činila celková vlastní produkce Společenství 190 903 tun produktu, na čemž se producenti, kteří plně spolupracovali během prozatímní fáze prošetřování, podíleli 85 231 tunami, což odpovídá 45 % celkové vlastní produkce Společenství. Tito producenti tedy představují významnou část celkové vlastní produkce Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 3285/94 a čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 519/94. Jsou tedy považováni za producenty Společenství.

(35)

Ke konci roku 2002 činily norské předpovědi vlastní celkové produkce lososa na rok 2003 asi 446 000 tun. Do února 2003 předpovídala společnost Kontali Analyse (poskytovatel informací o výrobním odvětví) 475 000 tun. To bylo o 30 000 tun více než produkce Norska v roce 2002, ale očekávalo se, že většina tohoto nárůstu bude směřovat na rozvíjející se trhy, například do Ruska a Polska, a na trhy na Dálném východě, například do Japonska, Hongkongu, Tchaj-wanu a Číny. Růst na Dálném východě byl od roku 2000 záporný, ale Norsko očekávalo, že se tento pokles v roce 2003 obrátí díky otevření čínského trhu.

(36)

Skutečná produkce Norska v roce 2003 nakonec činila 509 000 tun (asi o 63 000 tun více, než kolik předpovídala norská vláda), tedy o 6 % více, než činil odhad společnosti Kontali. O 64 000 tun (nebo 14 %) překonala norskou produkci v roce 2002. Současně však nedošlo ke zvratu v poklesu prodejů na Dálném východě, pokles se naopak zvýšil na 6,0 %. Kromě toho se snížil i růst rozvíjejících se trhů, ze 47 % na 32 % v Rusku a z 50 % na 30 % v evropských zemích mimo Společenství. Celková světová spotřeba vzrostla pouze o 6 % ve srovnání s 9 % v roce 2002 a 14 % v roce 2001. Tato chyba v předpovědi produkce a vývoj na světových trzích představují nepředvídané okolnosti.

(37)

V důsledku toho se v Norsku objevil závažný problém nadprodukce a zdálo se, že Norsko si je tohoto problému vědomo. V rámci úsilí zaměřeného na odstranění nadbytečného množství produktu z trhu dokonce v srpnu 2003 někteří norští producenti uvažovali o zmrazení 30 000 tun lososa chovaného pro hospodářské účely. Později však od tohoto plánu upustili a trh zůstal přesycený.

(38)

Kromě toho oznámila v prosinci 2002 Komise svůj návrh na zrušení opatření proti dumpingu a proti subvencím vůči Norsku. Ta pak byla zrušena v květnu 2003. Opatření měla z velké části formu zavedení nejnižších dovozních cen, které ve své podstatě zaručovaly vyvážejícím producentům minimální cenu. Když bylo oznámeno navrhované zrušení opatření, mnoho norských vyvážejících producentů se buď dobrovolně zřeklo svých závazků nebo je prostě přestalo dodržovat. Obecně jsou norští producenti lososa výrazně zadluženi norským bankám. S poklesem cen a při absenci nejnižších dovozních cen začaly banky, které poskytovaly norským producentům půjčky, přijímat opatření pro snížení rizik a vyžadovaly splácení dluhů. To vedlo k vytvoření začarovaného kruhu, jehož důsledkem jsou zvýšený výlov, další tlak na ceny a zvýšený tlak na vývoz. Ačkoliv se daly očekávat určité dočasné a menší úpravy dovozních cen v důsledku zrušení opatření proti Norsku, byl rozsah cenového poklesu (k němuž přispěl i problém nadprodukce) a začarovaný kruh způsobený uvedeným způsobem fungování bankovního systému nepředvídaný.

(39)

V roce 2003 klesla hodnota norské koruny o 13 % vzhledem k euru, o 12 % vzhledem k dánské koruně a o 14 % vzhledem ke švédské koruně. Ačkoliv se měnové pohyby dají očekávat, v tomto případě šlo o relativně značné a setrvalé výkyvy, které překročily obvyklé rozpětí měnových výkyvů. Ačkoliv euro posílilo i vzhledem k britské libře, klesla britská libra pouze o 6 %, takže vzhledem k norským dovozům vzrostla v eurozóně oproti začátku roku cena lososa chovaného pro hospodářské účely původem ze Spojeného království. Hlavními dovozci norského lososa chovaného pro hospodářské účely do Společenství jsou Dánsko, Švédsko a Polsko. Značná část těchto dovozů je však přímo přepravena v rámci Společenství do zemí eurozóny, jako například Francie a Španělska. Kromě toho je více než polovina objemu lososa chovaného pro hospodářské účely, který je dovezen do Dánska, a téměř celý objem tohoto lososa dovezeného do Polska a dalších nových členských států dále po zpracování prodán v eurozóně. Z tohoto důvodu měl pokles hodnoty norské koruny vzhledem k euru vliv nejen na norské dovozy přímo do eurozóny, ale i na dovozy do zemí, jako například Dánsko a Polsko, které zpracovávají lososa chovaného pro hospodářské účely za účelem dalšího prodeje v eurozóně. Obecným důsledkem těchto měnových bylo zatraktivnění trhu Evropského společenství pro norské vyvážející producenty, což je do určité míry ochránilo před následky poklesu svých cen v eurech a dánských a švédských korunách a pomohlo jim udržet na stejné úrovni příjmy z vývozu v domácí měně. Jednotkové ceny však poklesly i v norských korunách. Současně došlo z důvodu těchto měnových pohybů ke zlevnění dováženého lososa v Evropském společenství a vzrostla přitažlivost dovozu pro dovozce a uživatele, jakými je například zpracovatelské odvětví. Následkem toho byla značná část nadprodukce v Norsku vyvezena do Evropského společenství.

(40)

Jedna strana tvrdila, že zahraniční nadprodukce nemusí nutně vést k zvýšení dovozu do zemí Společenství. I když z abstraktního hlediska toto tvrzení platí, šetření ukázalo, že v tomto konkrétním případě nadprodukce ve skutečnosti vedla ke zvýšení dovozu do zemí Společenství.

(41)

Dále tato strana tvrdila, že odstranění obchodních opatření i pohyb směnných kurzů lze předvídat. Jenže nelze předvídat zásadní vliv odstranění obchodních opatření a současného relativně vysokého a trvalého pohybu směnných kurzů.

(42)

Proto byl učiněn závěr, že nepředvídanými událostmi, které způsobily zvýšení dovozů, byla značná nadprodukce v Norsku (i přes nižší předpovědi), ke které přispěla skutečnost, že norské odvětví nedosáhlo předpovídaného růstu vývozů na trhy mimo Společenství, dále neočekávaný rozsah následků zrušení ochranných obchodních opatření proti Norsku a výše uvedený způsob fungování norského bankovního systému, v kombinaci s nárůstem hodnoty eura, díky němuž se stal trh Společenství neobvykle přitažlivý pro norské vývozy.

(43)

Aby bylo možné učinit závěr o závažné újmě, která byla způsobena producentům obdobného produktu ve Společenství, bylo provedeno šetření všech významných objektivních a měřitelných faktorů, které se jejich situace týkají. S ohledem na dotyčný produkt byl zejména prošetřen vývoj všeobecných údajů Společenství o spotřebě, výrobní kapacitě, produkci, využití kapacity, zaměstnanosti, produktivitě, celkových prodejích a tržním podílu. Tyto všeobecné údaje vycházejí ze statistických informací, které Spojené království a Irsko shromáždily na základě komplexních odvětvových průzkumů. Pokud jde o údaje o konkrétních společnostech, ty vycházejí z údajů o peněžních tocích, návratnosti vloženého kapitálu, zásobách, cenách, cenovém podbízení a ziskovosti za roky 2000 až 2003, poskytnutých spolupracujícími producenty Společenství.

(44)

Na úvod je třeba mít na paměti, že v odvětví chovu lososa ve Společenství, stejně jako kdekoliv jinde, existuje dlouhý a relativně neflexibilní výrobní cyklus, který vede k odlovu, a že po odlovu musí být losos chovaný pro hospodářské účely ihned prodán, protože pokud není ve zmrazeném stavu, může být skladován jen několik dnů. Zmrazování je drahé a kapacita Společenství pro zmrazování je omezená. V důsledku toho musí být úroveň produkce plánována alespoň dva roky dopředu a po stanovení plánu ji nelze měnit, s výjimkou menších úprav. Nadbytek na trhu má tedy opožděný dopad na produkci, ale okamžitý a vážný dopad na ceny.

(45)

Spotřeba dotyčného produktu ve Společenství byla stanovena na základě údajů o celkové produkci všech producentů ve Společenství a celkových dovozech dotyčného produktu do Společenství, poskytnutých Eurostatem, po odečtení vývozů z Evropského společenství.

(46)

Mezi lety 2000 a 2003 vzrostla spotřeba ve Společenství o 21,7 % z 507 705 tun na 618 038 tun.

(47)

Je třeba mít na paměti, že losos má relativně vysokou úroveň cenové elasticity a značný nárůst spotřeby v roce 2003 lze tedy alespoň částečně zdůvodnit poklesem velkoobchodních cen.

(48)

Produkce lososa chovaného pro hospodářské účely je v Evropském společenství omezena vládními licencemi, které stanoví maximální množství živých ryb, jež lze v libovolném místě a v libovolném okamžiku chovat. Uvedené údaje o kapacitě vycházejí z celkového množství, na které byly uděleny licence, ne z fyzické kapacity sádek, které producenti Společenství provozují. Náklady na žádost o licenci a její udržování jsou relativně nízké, takže jsou nízké i náklady na udržování nevyužité kapacity.

(49)

Mezi lety 2000 a 2002 zůstala sice teoretická výrobní kapacita stabilní, avšak podle výsledků šetření stoupla od roku 2002 do roku 2003 o 2,2 %.

(50)

Využití kapacity (tj. množství chovaných ryb ve srovnání s množstvím, na které byly uděleny licence) vzrostlo ze 43 % v roce 2000 na 48 % v roce 2001, a poté stoupalo dále do roku 2003, kdy dosáhlo 55 %. To odpovídá skutečnosti, že mezi lety 2000 a 2003 vzrostla produkce rychleji než kapacita podle licencí, která stoupla pouze o 2,2 %.

(51)

Produkce (uvažovaná jako množství odlovených ryb) vzrostla o 30 % ze 146 664 tun v roce 2000 na 190 903 tun v roce 2003, přičemž nárůst během jednoho roku činil 13,7 %.

(52)

Je třeba mít na paměti, že z důvodu dlouhého výrobního cyklu je produkce plánována nejméně dva roky dopředu a že po zahájení výrobního cyklu nelze úroveň produkce s výjimkou menších úprav měnit.

(53)

Zaměstnanost související s dotyčným produktem klesla o 6 % z 1 269 v roce 2000 na 1 193 v roce 2003, ale pak sledovala nevyrovnaný trend s částečným zlepšením v roce 2002.

(54)

Produktivita během sledovaného období neustále stoupala ze 115 tun v roce 2000 na 160 tun v roce 2003. To odpovídá stále rozsáhlejšímu využívání automatizovaných krmicích systémů a jiných zařízení, která usnadňují práci, i silnému tlaku na snižování nákladů z důvodu rostoucích finančních ztrát.

(55)

V letech 2000 a 2002 vzrostly prodeje producentů obdobných produktů ve Společenství o 14,3 % ze 134 916 na 154 171 tun. K tomuto nárůstu došlo při současném zvýšení spotřeby za totéž období o 8,5 %. Mezi lety 2002 a 2003 došlo k růstu prodejů producentů Společenství o 5,1 % ze 154 171 na 162 090 tun, ačkoliv spotřeba se za toto období zvýšila o 10,3 %.

(56)

Tržní podíl producentů Společenství vzrostl z 26,5 % v roce 2000 na 28,1 % v roce 2001 a přibližně na této úrovni zůstal i v roce 2002, avšak poté v roce 2003 poklesl o 1,9 procentních bodů (nebo 6,7 %) na 26,1 %, což byla jeho nejnižší úroveň za sledované období. To odpovídá skutečnosti, že v roce 2003 došlo k nárůstu dovozů nejen z hlediska absolutních hodnot, ale i vzhledem ke spotřebě.

(57)

Peněžní toky mohly být vyhodnoceny pouze na úrovni spolupracujících společností, které vyráběly dotyčný produkt, ne v souvislosti se samotným dotyčným produktem. Tomuto ukazateli byla tedy přikládána menší důležitost než ostatním uvedeným ukazatelům. Přesto je vidět, že v letech 2001, 2002 a 2003 došlo k velice negativním peněžním tokům.

(58)

Návratnost vloženého kapitálu mohla být hodnocena pouze na úrovni spolupracujících společností, které vyráběly dotyčný produkt, ne v souvislosti se samotným dotyčným produktem. Tomuto ukazateli byla tedy přikládána menší důležitost než ostatním uvedeným ukazatelům. Přesto je vidět, že návratnost vloženého kapitálu klesla ze 34 % v roce 2000 na téměř nulovou úroveň v roce 2001 a 2002, a poté na –20 % v roce 2003.

(59)

Průměrná cena obdobného produktu se v letech 2000 a 2003 snížila o 20,3 %, přičemž ceny během tohoto období trvale klesaly. Svého minima (2,79 EUR/kg) dosáhly ceny v roce 2003.

(60)

Dostupné informace ukazují, že v prvním pololetí roku 2004 průměrná jednotková cena prodejů producentů Společenství mírně stoupla, ale pak následoval pokles. Podle nejnovějších informací ceny znovu klesají a jsou na velmi nízké úrovni.

(61)

Podle jedné strany (ve vztahu k průměrným ročním směnným kurzům) byly cenové poklesy v britských librách nižší. Přesto zůstává důslednou praxí Komise používat v oblasti ochrany obchodu jako měnovou jednotku euro.

(62)

Kromě cenového vývoje byl vzat v úvahu i vývoj nákladů. Náklady se během období mezi lety 2000 a 2003 pohybovaly mezi 3,0 EUR a 3,2 EUR za jeden kilogram.

(63)

Ziskovost prodejů producentů Společenství ve Společenství klesla ze 7,3 % v roce 2000 na –3,3 % v roce 2001. V roce 2002 se ztráty zmírnily (–2,5 %), avšak v roce 2003 se prohloubily až na –17,1 %. V roce 2003, kdy dovozy dosáhly svého maxima a průměrná dovozní cena svého minima (2,54 EUR/kg), klesla na své minimum i průměrná cena produktu Společenství (2,79 EUR/kg). Ziskovost producentů Společenství v letech 2000 až 2003 klesala souběžně s poklesem ceny jednoho kilogramu produktu od producentů Společenství ze 3,50 EUR na 2,79 EUR.

(64)

Zásoby v této souvislosti představují chované živé ryby. Producenti Společenství, stejně jako ostatní producenti, mají zanedbatelné zásoby vylovených ryb, protože ty musí být ihned prodány. Pokles konečných zásob tedy ukazuje na snížení množství chovaných živých ryb pro výlov v budoucnosti. V tomto případě je tedy klesající stav zásob ukazatelem rostoucí újmy.

(65)

Stav zásob vzrostl ze 36 332 tun v roce 2000 na 53 178 tun v roce 2002, a poté klesl na 43 024 tun v roce 2003. To představuje 19,1 % pokles zásob mezi lety 2002 a 2003.

(66)

Šetření ukázalo, že mezi lety 2000 a 2003, a zejména mezi lety 2002 a 2003, docházelo k dovozům dotyčného produktu na trh Společenství ve zvýšeném množství a vysokých objemech.

(67)

Pokud jde o situaci producentů Společenství, zůstala teoretická výrobní kapacita mezi lety 2000 a 2002 přibližně stejná, zatímco produkce vzrostla o 14,8 %. V důsledku toho se v tomto období zvýšilo využití kapacity ze 43 % na 50 %. Zásoby chovaných živých ryb také stouply. Došlo k určitému poklesu zaměstnanosti, zatímco produktivita vzrostla, především díky vyšší úrovni automatizace.

(68)

Objem prodejů stoupl mezi lety 2000 a 2002 o 14,3 % (ve srovnání s 8,5 % nárůstem spotřeby) a tržní podíl producentů Společenství vzrostl z 26,5 % na 28,0 %.

(69)

Během tohoto období, tj. mezi lety 2000 a 2002, klesly ceny o 13,7 % a navzdory menšímu poklesu nákladů v roce 2002 (částečně způsobenému vyšším využitím kapacity a vyšší produktivitou) to zřejmě vedlo k poklesu ziskovosti ze 7,3 % v roce 2000 na ztrátu –3,3 % v roce 2001 a –2,5 % v roce 2002. Návratnost vloženého kapitálu a peněžní toky měly v tomto období také negativní vývoj.

(70)

V letech 2002 a 2003 se pozice producentů Společenství výrazně zhoršila. Ačkoliv výrobní kapacita a produkce stouply, nárůst výrobní kapacity byl velmi malý (2,2 %) ve srovnání se spotřebou v témže roce. Vzhledem k dlouhému výrobnímu cyklu jsou úrovně výroby nastaveny alespoň na dva roky dopředu a nárůst výroby byl v souladu s dřívějšími výrobními plány. Samotné zvýšení výroby tedy nelze považovat za důkaz zdravé situace producentů Společenství v roce 2003. Zvýšení výroby vedlo k vyššímu využití kapacity a vyšší produktivitě.

(71)

Všechny ostatní ukazatele vykazovaly negativní vývoj. Zásoby chovaných ryb klesly o 19,1 %. Přes nárůst spotřeby ve výši 10,3 % vzrostl prodej producentů Společenství jen o 5,1 %, zároveň se snížil jejich tržní podíl, který poklesl o 6,7 %. Mimo to byl tento propad doprovázen poklesem cen, takže producenti Společenství byli nuceni snížit ceny, aby svou produkci prodali. Kromě toho došlo k propadu cen ve výši 7,6 % ve srovnání s rokem 2002 (to je o 20,3 % méně než v roce 2000), přičemž náklady vzrostly na průměrnou hodnotu za čtyřleté období. To vedlo k prudkému poklesu ziskovosti a ztráty producentů Společenství činily 17,1 %. Tyto ztráty se promítly do celkové návratnosti vloženého kapitálu ve výši –20 %. Peněžní toky se sice zdánlivě zlepšily, avšak to bylo projevem snížených zásob chovaných ryb a neschopnosti dalších investic.

(72)

Tvrdí se, že velcí producenti neutrpěli žádné ztráty. Je proto nutné, že mezi producenty Společenství, jejichž výsledky ukazují závažné ztráty, patří i několik velkých producentů.

(73)

S přihlédnutím ke všem těmto faktorům je učiněn závěr, že producenti Společenství utrpěli závažnou újmu z důvodu výrazného obecného zhoršení své pozice.

(74)

Aby bylo možné vyhodnotit existenci příčinné souvislosti mezi zvýšenými dovozy a závažnou újmou a zajistit, že zvýšeným dovozům nebude přisouzena újma způsobená jinými faktory, byly od sebe navzájem rozlišeny škodlivé dopady faktorů, o kterých se má za to, že újmu způsobují, škodlivé dopady byly přisouzeny faktorům, které je způsobují, a po přisouzení újmy všem aktuálním příčinným faktorům bylo stanoveno, zda jsou zvýšené dovozy „skutečnou a podstatnou“ příčinou závažné újmy.

(75)

Jak již bylo doloženo, mezi lety 2000 a 2003, a zejména mezi lety 2002 a 2003, došlo k dovozům dotyčného produktu na trh Společenství ve zvýšeném množství a vysokém objemu.

(76)

Losos chovaný pro hospodářské účely je v zásadě komodita a dotyčný produkt a obdobný produkt spolu soutěží především cenou. Zatímco jedna strana tvrdila, že cenu určují dovozy z Chile, je obecně uznáváno, že to jsou především dovozy z Norska, které mají na trhu výsadní postavení a určují ceny. Následkem toho vede i menší cenové podbízení k poklesu ceny pro producenty Společenství.

(77)

V tomto případě byly nejvýznamnějším škodlivým dopadem zvýšených dovozů značné finanční ztráty producentů Společenství. Z důvodu výsadního postavení dovozů na trhu i v oblasti cenotvorby stlačily zvýšené dovozy ceny v celém Společenství. Kdyby byl nárůst dovozů menší, byl by slabší i tento tlak na ceny. Kdyby byla poptávka na trhu Společenství na takové úrovni, že by se i při zvýšení dovozů udržely podstatně vyšší ceny, i kdyby tento nárůst vedl k nižším prodejům a nižšímu tržnímu podílu producentů Společenství, je možné, že by producenti Společenství neutrpěli závažnou újmu.

(78)

Mezi lety 2000 a 2002 poklesly dovozní ceny o 19 %, přičemž ceny producentů Společenství je okamžitě následovaly. Zatímco se tržní podíl prodejů producentů Společenství během tohoto období ve Společenství zvýšil, bylo to důsledkem výrobních rozhodnutí přijatých v předcházejících letech. Prodeje producentů Společenství skončily v obou letech, tj. 2001 a 2002, ztrátou.

(79)

Mezi lety 2002 a 2003 vzrostly dovozy o 15 %. Tržní podíl dovozů stoupl ze 72 % na 73,9 %, zatímco tržní podíl producentů Společenství klesl z 28 % na 26,1 %. Během téhož období stoupl objem dovozů z 236 % na 239 % produkce Společenství. Zdá se tedy, že se dovozy zvýšily vzhledem k produkci Společenství i ke spotřebě na úkor producentů Společenství.

(80)

Nejdůležitější aspektem zvýšení dovozů byl jejich dopad na ceny a ziskovost producentů Společenství. Jak již bylo uvedeno, je všeobecně uznáváno, že dovozy (především z Norska) mají na trhu lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství výsadní postavení a ceny se řídí jejich vývojem. Byla tedy prošetřena existence cenového podbízení, aby bylo možné určit, zda levné dovozy skutečně stlačují ceny producentů Společenství.

(81)

Aby bylo možné učinit závěr o úrovni cenového podbízení, byly prošetřeny cenové informace za srovnatelné období, na stejné obchodní úrovni a ohledně prodejů podobným zákazníkům. Na základě srovnání průměrných cen (ex Glasgow), účtovaných producenty Společenství a vyvážejícími producenty dovozcům ve Společenství (CIF na hranice Evropského společenství, včetně cel), byly domácí ceny za poslední tři roky nižší o 3,1 % až 7,1 %. To zřejmě vedlo k poklesu cen producentů Společenství, protože se z důvodu jejich velkého tržního podílu ceny odvozují od cen dovozů. Je zejména zřejmé, že zvýšení dovozů za ještě nižší ceny až do třetího čtvrtletí roku 2003 přinutilo producenty Společenství, aby do třetího čtvrtletí roku 2003 trvale snižovali své ceny, což vedlo k jejich ztrátám za daný rok.

(82)

Přímé srovnání dovozních cen a cen producentů Společenství tuto analýzu potvrzuje. Dovozní ceny klesly mezi lety 2000 a 2003 o 28,5 %, konkrétně z 3,62 EUR na 2,59 EUR/kg, včetně cla. Za stejné období klesla průměrná cena obdobného produktu o 20 % ze 3,50 EUR na 2,79 EUR/kg, přičemž ceny během období trvale klesaly.

(83)

Mezi lety 2002 a 2003 klesla průměrná jednotková cena dovozů ze 2,93 EUR na 2,59 EUR/kg, včetně cla. Když dovozy dosáhly svého maxima a průměrná dovozní cena svého minima (2,59 EUR/kg, včetně cla), dovozní ceny vedly ke snížení cen producentů Společenství a průměrná cena produktu Společenství klesla na své minimum (2,79 EUR/kg). Průměrná jednotková cena produktu Společenství (upravena ex Glasgow) poklesla ze 3,02 EUR na 2,79 EUR/kg, což představuje snížení o 8 %.

(84)

Pokles cen producentů Společenství byl zřejmě hlavní příčinou výrazného snížení jejich ziskovosti. V roce 2000, když jejich náklady na jeden kilogram dosahovaly 3,1 EUR a jejich prodejní cena (upravena ex Glasgow) činila 3,50 EUR, vytvořili producenti Společenství zisk ve výši 7,3 %. Ačkoliv jejich využití kapacity, produkce, produktivita, zásoby živých ryb, prodeje a tržní podíl mezi lety 2001 a 2002 stouply, přesto utrpěli finanční ztráty a dosáhli nižší celkové návratnosti vloženého kapitálu a negativních celkových peněžních toků, protože jejich prodejní ceny (upravené ex Glasgow) klesly v roce 2001 na 3,23 EUR a v roce 2002 na 3,02 EUR, přičemž náklady nejprve mírně stouply, a poté poklesly na 3,2 EUR v roce 2001 a 3,0 EUR v roce 2002. Kromě toho poklesla i zaměstnanost.

(85)

V roce 2003, když ceny (upravené ex Glasgow) pod tlakem levných dovozů klesly na 2,79 EUR a náklady se vrátily na úroveň roku 2000, tj. 3,1 EUR, utrpěli producenti Společenství ztrátu ve výši 17,1 %. To se odrazilo na negativní celkové návratnosti vloženého kapitálu a peněžních tocích. Současně objem jejich prodejů vzrostl jen o 5,1 % ve srovnání s nárůstem spotřeby o 10,3 %, a jejich tržní podíl klesl o 1,9 procentních bodů, přičemž došlo k nárůstu objemu a tržního podílu dovozů. Výrobní kapacita, její využití, produkce a produktivita sice vzrostly a zaměstnanost zůstala stabilní, ale dopad nárůstu levných dovozů na využití kapacity, produkci a zaměstnanost je zpožděný. Snížení zásob živých ryb v roce 2003 ukazuje, že lze v důsledku zvýšených dovozů očekávat pokles produkce.

(86)

Z výše uvedených důvodů je učiněn závěr, že mezi nárůstem dovozů a závažnou újmou producentů Společenství existuje souvislost a že nárůst levných dovozů má na producenty Společenství škodlivé dopady, zejména v podobě tlaku na nižší ceny na trhu Společenství, který ve svém důsledku vede ke značným finančním ztrátám producentů Společenství.

(87)

Jedna strana tvrdila, že v roce 2003 prý došlo ve Spojeném království k poklesu spotřeby a že tím byla způsobena producentům Společenství újma. Trh Spojeného království však nelze izolovat od celého trhu Společenství a spotřeba v Evropském společenství vzrostla mezi lety 2000 a 2003 o 21,7 % a mezi lety 2002 a 2003 o 12,2 %. Hlavním důvodem značných ztrát producentů Společenství v roce 2003 byly nízké ceny, ne uváděný pokles spotřeby.

(88)

Byl prošetřen i dopad kolísání úrovně vývozů. Během sledovaného období vývozy stouply, a mezi roky 2002 a 2003 se dokonce zdvojnásobily, protože kvůli velice nepříznivé situaci na trhu Společenství se producenti Společenství snažili zvýšit vývoz. Takže je možné konstatovat, že změny úrovně vývozů nebyly příčinou vážné újmy producentů Společenství. Údaje týkající se ziskovosti vycházejí každopádně pouze z údajů o prodejích ve Společenství.

(89)

Bylo také prošetřeno, zda mohla být závažná újma způsobena nevyužitou kapacitou producentů Společenství. Teoretická kapacita vzrostla během sledovaného období od roku 2000 do roku 2003 o 2,2 %, tedy podstatně méně než produkce a spotřeba. Kromě toho, jak již bylo uvedeno, odpovídá teoretická kapacita celkové kapacitě živých ryb, na kterou byly uděleny vládní licence. Náklady na podání žádosti o udělení licence a její udržování jsou nízké. Hlavní nákladové položky představují náklady na strdlice a krmivo a náklady práce. Je tedy učiněn závěr, že zvýšení teoretické kapacity nebylo příčinou škodlivého dopadu na producenty Společenství.

(90)

Někteří vývozci tvrdili, že důvodem poklesu cen lososa na trhu Společenství je nadměrná nabídka producentů Společenství. Dovozy však v roce 2003 stouply o 15 %, zatímco prodeje producentů Společenství ve Společenství vzrostly jen o 5,1 %. Kromě toho určují ceny na tomto trhu dovozy, ne producenti Společenství. Šetření cenového chování všech dotčených stran v letech 2002 a 2003 jasně ukázalo, že dovozy byly po celou dobu prodávány za nižší ceny než produkty producentů Společenství a že se ceny producentů Společenství řídily klesajícím trendem cen dovozů. Dopady konkurence mezi producenty Společenství byly v rovnováze – za jinak stejných okolností byly ztráty jednoho producenta vykompenzovány zisky jiného. Je tedy učiněn závěr, že konkurence mezi producenty Společenství nebyla příčinou zaznamenané závažné újmy.

(91)

Jedna dotčená strana tvrdila, že u některých producentů mohla zvýšit výrobní náklady a narušit normální výrobní cyklus nadprůměrná úmrtnost ryb v Irsku a vzplanutí nákazy ve Spojeném království a Irsku v letech 2002 a 2003. Jenže k těmto jevům došlo na menším, omezeném počtu rybích farem. Kromě toho, jak ukazuje následující tabulka, klesly v roce 2002 výrobní náklady producentů Společenství a v roce 2003 byly přibližně na úrovni svého čtyřletého průměru. Je tedy učiněn závěr, že nadprůměrná úmrtnost ryb nebyla příčinou závažných škodlivých dopadů.

(92)

Tvrdí se, že norští producenti mají nižší výrobní náklady než producenti Společenství a že tento faktor a neschopnost producentů Společenství své výrobní náklady snížit je důvodem zvýšených dovozů a závažné újmy. Dostupné informace ukazují, že Norsko sice požívá určitých výhod v souvislosti s některými nákladovými položkami, ale producenti Společenství využívají výhod v oblasti jiných nákladových položek. Obecně je třeba mít na paměti, že značných ztrát v současnosti na trhu dosahují jak producenti Společenství, tak i norští producenti. Jak bylo uvedeno v oddíle 8.2.12, v roce 2003 činila ztráta producentů Společenství –17,1 %. Podle údajů norské vlády dosáhly v roce 2003 ztráty u vzorku 148 rybích farem chovajících lososa a pstruha duhového –12,1 %. Kromě toho byly norští výrobci značně zadluženi, což představovalo významnou část jejich celkových nákladů. Jejich celková zadluženost (s výjimkou vlastního kapitálu a rezerv) činila 6,3 miliardy norských korun, přičemž celkový obrat dosáhl 5,6 miliardy norských korun (9) (tyto dvě částky se přibližně rovnají 750 milionům EUR a 670 milionům EUR). Tato situace vedla v některých případech k tomu, že norské banky fakticky převzaly norské producenty. Závěrem tedy je, že přes určité případné malé rozdíly nejsou rozdíly mezi průměrnými výrobními náklady producentů Společenství a vyvážejících producentů podstatným důvodem utrpěné závažné újmy.

(93)

Jedna dotčená strana tvrdila, že v odlehlých částech Skotska je méně vyvinutá infrastruktura, čímž se zvyšují náklady a mohlo by to vést k újmě producentů Společenství. Z tohoto pohledu je brán ohled na skutečnost, že chov ryb v Norsku, které má výsostné postavení na trhu Společenství, často probíhá v odlehlých místech s relativně špatnou infrastrukturou.

(94)

Náklady na přepravu nepředstavují významnou část celkových výrobních nákladů na lososa chovaného pro hospodářské účely a liší se podle původu zboží a cíle jeho přepravy. Obecně se má za to, že v nákladech na přepravu na trh Společenství není mezi Norskem, Spojeným královstvím a Irskem výrazný rozdíl. Kromě toho je obecně vyšší pravděpodobnost, že náklady vyvážejících producentů (kteří podle definice sídlí mimo Evropské společenství) budou při prodeji na trhu Společenství vyšší. Nemá se tedy za to, že se vyšší náklady na přepravu ve Skotsku podílejí na újmě producentů Společenství.

(95)

Kromě toho nebyly předloženy důkazy o tom, že by se v posledních letech ve Skotsku zvýšily náklady na přepravu, takže vyšší náklady na přepravu nemohou odůvodnit nárůst finančních ztrát producentů Společenství v poslední době.

(96)

Tvrdí se, že přísnější právní předpisy týkající se životního prostředí a hygienické předpisy ve Společenství, omezení dovozu třetími zeměmi, vědecké zprávy o lososech a negativní vliv tisku na veřejné mínění přispěly k újmě, kterou utrpěli producenti Společenství. Toto tvrzení ale nebylo doposud dokázáno ani nebyly předloženy nové skutečnosti. Za těchto okolností nelze tyto faktory považovat za důvody závažné újmy na straně producentů Společenství. Během definitivní fáze šetření nebyly uvedeny další příčinné faktory, které by mohly být důležité.

(97)

Nárůst dovozů měl jen omezený negativní dopad na množství prodané producenty Společenství, ačkoliv jejich prodeje a tržní podíl v roce 2003 poněkud poklesl. Velice důležitá je však skutečnost, že značný nárůst dovozů měl zřejmě ničivý dopad na ziskovost producentů Společenství, o čemž svědčí souběžný cenový pokles. Jelikož dovozy (které představují asi 70-75 % trhu) udávají na trhu ceny, měla klesající spirála dovozních cen značný dopad na stlačení cen producentů Společenství. To vedlo k výrazným ztrátám producentů Společenství. Kromě zvýšení levných dovozů nebyly zjištěny jiné faktory, které by se mohly na újmě podílet.

(98)

Jelikož bylo zjištěno, že ostatní známé faktory nevedly k žádným závažným škodlivým dopadům, je učiněn závěr, že mezi zvýšenými levnými dovozy a závažnou újmou producentů Společenství existuje skutečná a podstatná souvislost.

(99)

Analýza závěrů šetření potvrzuje, že vznikla závažná újma a že je nutno uplatnit definitivní ochranná opatření v zájmy nápravy této újmy, kterou utrpěli producenti Společenství, a k zabránění další újmy.

(100)

Produkce lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství nedostačuje poptávce, a proto je nutné, aby byla přijata opatření, která sama o sobě nebudou bránit přístupu vyvážejících výrobců na trh Společenství. Protože hlavním důvodem újmy, která vzniká producentům Společenství, jsou masivní dovozy, které vedou k nízkým cenám a k poklesu a stlačení ceny, přijatá opatření by měla být zaměřena na nápravu této závažné újmy a na podporu změn. Aby opatření mohla tyto cíle splnit, musí vést k dočasné stabilizaci cen, která nemusí nutně omezit nabídku a která umožní zavedení určitého období, kdy se mohou producenti Společenství připravit na budoucí podmínky zvýšené soutěže ze strany levných dovozů.

(101)

Prozatímní ochranná opatření byla přijata výhradně ve formě celních kvót. Dokonce i v době, kdy prozatímním opatření platila, pokračovaly dovozy lososa chovaného pro hospodářské účely za ceny, které byly podstatně nižší, než kolik činily výrobní náklady producentů Společenství. Je proto třeba přijmout opatření, jimiž se ceny zvýší nejméně na úroveň, která plně pokryje náklady producentů Společenství. To by mělo usnadnit přizpůsobení tím, že během platnosti současných opatření nebudou producenti Společenství nadále trpět ztráty, které by jim zabránily získat finanční prostředky nutné k tomu, aby se přizpůsobili a provedli restrukturalizaci. Jako jednou z možností pro zvýšení cen se uvažovalo o zavedení celních kvót spolu s velmi nízkými ochrannými objemy bezcelních dovozů. Přestože lze předpokládat, že by tato metoda ovlivnila ceny, byla odmítnuta jako nevhodná, protože by příliš omezila rostoucí trh lososa chovaného pro hospodářské účely. Proto by měl být zaveden prvek ceny, který by se vztahoval na všechny dovozy lososa chovaného pro hospodářské účely do Společenství. Bylo zjištěno, že průměrné výrobní náklady producentů Společenství v roce 2003 činily 3,10 EUR za 1 kg. Ovšem produkty producentů Společenství obvykle mají nad dováženými produkty cenovou výhodu ve výši až asi 10 %. Proto se má za to, že úroveň dovozních cen by měla být stanovena na 2 850 za tunu čerstvého lososa. To by mělo umožnit, aby producenti Společenství – přes nízký prvek ceny – prodávali okolo úrovně nákladů. Bylo řečeno, že v předcházejících případech nebyl závazek minimální ceny dodržován. I když je to možné, tato opatření nepředstavují závazek, ale určují úroveň dovozní ceny, pod níž se platí clo a jejíž obcházení je celní delikt. Kromě toho se některé strany vyjádřili v tom smyslu, že dávají přednost specifickému nebo valorickému clu místo určení minimální dovozní ceny. Zavedení takového cla by však z trhu odčerpalo peníze, a proto se má za to, že zavedení minimální dovozní ceny je ze střednědobého hlediska lepším řešením. V zájmu přizpůsobení se nicméně považuje za vhodné, aby bylo během níže popsaného přechodného období zavedeno zvláštní clo.

(102)

Některé strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že se zmrazený losos prodává za nižší cenu než čerstvý, jelikož se struktura výrobních nákladů poněkud liší, použití téže úrovně dovozních cen by ve skutečnosti vyloučilo zmrazeného lososa z trhu Společenství. Podle nich by proto měla být v případě zmrazeného lososa stanovena nižší úroveň dovozních cen, aby se tak vzaly v úvahu rozdíly struktury výrobních nákladů zmrazených a čerstvých lososů. Cenový prvek by měl být nižší pro zmrazeného než pro čerstvého lososa. Protože se zdá, že na trhu existuje rozdíl v cenách asi ve výši 4 %, má se za to, že by měla být stanovena nižší úroveň dovozních cen zmrazených lososů, která by tento rozdíl odrážela. Dovozní cena zmrazených lososů chovaných pro hospodářské účely by tedy měla činit 2 736 EUR.

(103)

Jedna strana tvrdí, že zavedení dvojích dovozních cen zkomplikuje situaci úřadům a zvýší pravděpodobnost podvodů na místech vstupu do Společenství, ale tyto argumenty nejsou prakticky odůvodněné, vzhledem k existenci trestů za celní podvody. Na druhou stranu existuje názor, že by se měly zavést rozdílné cenové režimy v závislosti na předpokládaném konečném užití lososa chovaného pro hospodářské účely (zda je určen ke zpracování nebo konečnému prodeji v maloobchodě). To by bylo podstatně náročnější na kontrolu a z praktických důvodů se to za daných okolností nepovažuje za vhodné.

(104)

Protože tržní ceny jsou v současnosti nižší a je nutné předejít narušení trhu, zvláště pokud jde o zpracovatelský průmysl, zavádění cenového prvku by mělo být rozloženo na určitou dobu. To by mělo umožnit, aby se trh postupně přizpůsobil nově zavedené dovozní ceně. Názory na délku takového období se liší. Některé strany požadují delší období, které by zpracovatelům umožnilo, aby se připravili na zvyšování cen, některé strany požadují, aby bylo určeno krátké období, vzhledem k obtížné situaci, v níž se nacházejí producenti Společenství. Má se za to, že by přechodné období mělo trvat od okamžiku vstupu v platnost definitivních ochranných opatření do dne 15. dubna 2005 a že by v tomto období měla platit minimální dovozní cena 2 700 EUR/t čerstvého lososa a 2 592 EUR/t zmrazeného lososa.

(105)

Má se za to, že by cenový prvek v průběhu definitivní etapy měl být ve formě proměnného cla. Pokud se dovoz uskutečňuje za cenu zahrnující náklady, pojištění a dopravu (cif) na hranice Společenství, která se rovná určené dovozní ceně nebo ji převyšuje, neplatilo by se žádné clo. Pokud se dovoz uskutečňuje za nižší cenu, platilo by se clo z rozdílu skutečné ceny a určené dovozní ceny. Tento prvek minimální ceny by platil za všech okolností, jak v rámci celních kvót, jak je uvedeno níže, tak i při jejich překročení.

(106)

V zájmu zajištění toho, aby dovozci dodržovali cenový prvek, se zvažuje možnost, aby dovozci v určitém termínu museli uspokojivě doložit svým celním orgánům výši skutečně zaplacené dovozní ceny za tunu dovezeného lososa chovaného pro hospodářské účely. Aby se zajistilo, že všichni dovozci splní podmínku uspokojivého doložení ceny v určitém termínu, měli by složit při dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely u svých celních orgánů odpovídající jistotu. Vzhledem k výši navrhovaného prvku ceny, jak v přechodném, tak v definitivním období, se má za to, že by byla v případě čerstvých i zmrazených lososů vhodná jistota ve výši 290 EUR/t (jako ekvivalent celé ryby) dovážených lososů chovaných pro hospodářské účely (Skupina 1 – 320 EUR/t, Skupina 2 – 450 EUR/t). Některé strany namítaly, že taková výše jistoty je pro dovozce příliš nákladná a zatěžující. Domníváme se však, že nižší jistota by vzhledem k rozdílu mezi současnou tržní cenou a dovozní cenou, která bude určena, nesplnila svůj účel. Vzhledem k povaze požadovaných informací a ve snaze snížit administrativní náročnost se má za to, že termín pro poskytnutí uspokojivého důkazu by měl činit jeden rok od data převzetí příslušné celní deklarace. Jistota by měla být vrácena jakmile dovozce poskytne uspokojivý důkaz, pokud tak učiní v určeném termínu. Pokud dovozce v termínu uspokojivý důkaz nepředloží, jistota s konečnou platností propadne jako dovozní clo.

(107)

Aby se zajistilo, že nad tradiční výši dovozů jsou producenti Společenství schopni vyrábět s přiměřeným ziskem při zachování otevřeného trhu Společenství a dostatečné nabídky odpovídající poptávce, uvažuje se dále jako o vhodné možnosti zavést celní kvóty vztahující se k tradiční výši dovozů. Dovozy překračující tyto kvóty by měly podléhat dodatečnému clu. Znamená to, že až do dosažení tradiční výše dovozu lososa chovaného pro hospodářského účely by dovozy mohly pokračovat bez platby jakéhokoli cla, pokud by splnily podmínku stanoveného cenového prvku, a další dovozy by nebyly množstevně omezeny, avšak podléhaly by dodatečnému clu.

(108)

Aby se udržely tradiční obchodní toky a zajistila otevřenost trhu Společenství i pro menší subjekty, měla by být celní kvóta rozdělena mezi země/regiony s podstatným zájmem na dodávce dotyčného produktu, avšak část by měla být vyhrazena pro ostatní země. Po konzultaci s Norskem, Chile a Faerskými ostrovy, které mají takový podstatný zájem a představují podstatný podíl na dovozech, se má za to, že je vhodné přidělit každé této zemi konkrétní celní kvótu. V zásadě by měla celní kvóta odpovídat podílu na celkovém množství produktu dodaného danou zemí během tříletého období 2000 až 2003. Je ale známo, že dovozy z Chile v druhém pololetí 2003 z technických důvodů týkajících se hraničních kontrol podstatně poklesly (pod 3 % dovozů do Společenství), což je přibližně polovina obvyklého chilského dovozu do Společenství. Proto nejsou dovozy z Chile v roce 2003 reprezentativní a konkrétní kvóta pro tuto zemi by měla spíše vycházet z hodnot průměrných dovozů v letech 2001, 2002 a z upravených hodnot za rok 2003 (hodnota za rok 2002 zvýšená o poměr růstu v roce 2003 bez Chile), aby nedošlo k porušení tradičních obchodních toků. Aby se předešlo zbytečnému administrativní zatížení, měly by být kvóty rozdělovány podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

(109)

S ohledem na tempo růstu v nových členských státech se zdá, že za normálních okolností rostla spotřeba lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství o 4 % až 5 % za rok. Údaje za první pololetí 2004 však ukazují, že tempo růstu trhu lososa ve Společenství se ve skutečnosti zvyšuje, a že i když je velikost trhů v nových členských státech vzhledem k původním patnácti členským státům malá, existují důkazy, že roční tempo růstu v nových členských státech (které činilo zhruba 30 %), se v důsledku rozšíření zvyšuje, a nyní je podstatně vyšší (asi 50 %). Aby byl zohledněn tento nárůst, měly by být celní kvóty navyšovány o 10 % (na základě průměrných dovozů v letech 2001 až 2003). Jelikož trh s lososem podléhá sezónním vlivům, přičemž ve druhém pololetí jsou dovozy a prodeje vyšší než v prvním pololetí, měly by být celní kvóty o tyto sezónní vlivy očištěny. Kvóty byly vypočítány podle ekvivalentu ryb vcelku a poměr pro přepočítání na skutečně dovezené filé byl 1:0,65 a na skutečně dovezené ostatní maso 1:0,9. Pokud začne být během používání opatření zřejmé, že přepočítací koeficient pro jiné maso než filé (1:0,9) již není vhodný z důvodů obchodní úpravy dováženého lososa chovaného pro hospodářské účely, který se v současné době dováží většinou jako celá vykuchaná ryba, lze taková opatření přezkoumat.

(110)

Dodatečné clo by mělo být stanoveno na takové úrovni, aby zajistilo producentům Společenství odpovídající úlevu, ale současně by nemělo představovat nepřiměřené zatížení pro dovozce a uživatele. Valorické clo není považováno za vhodné, protože by podporovalo snižování dovozních cen bez cla a v reálném vyjádření by se zvýšilo, kdyby došlo ke zvyšování cen. Mělo by být tedy stanoveno pevné clo.

(111)

Výše popsaný prvek minimální ceny bude vždy možno použít k tomu, aby producenti Společenství mohli prodávat na úrovni nákladů. Jak je také uvedeno výše, výše minimální ceny je určena pod úrovní výrobních nákladů producentů Společenství, ale protože byli v minulosti schopni prodávat se zvýhodněním asi 10 %, má se za to, že tak budou moci činit i nadále a tak pokrýt své výrobní náklady. Pokud dojde k překročení tradičních objemů obchodování a bude uvaleno dodatečné clo, považuje se při aplikaci tradiční metody orgánu Společenství na „prodej pod cenou“ za správné, aby toto dodatečné clo vycházelo z rozdílu mezi výší spravedlivé cílové ceny producentů ve Společenství a prvku minimální ceny. Tento rozdíl, který odpovídá tomu, o co je cena dováženého produktu nižší než cena, jejíž dosažení lze očekávat od producentů ve Společenství v situaci, kdy jim není způsobena újma, po úpravě o cenový rozdíl mezi dováženým produktem a produktem původem ze Společenství, je považován za přiměřený základ pro stanovení výše cla. Tento rozdíl byl vypočítán na základě vážené průměrné spravedlivé ceny tuny produktu vyrobeného ve Společenství, která vychází z výrobních nákladů na produkt ve Společenství, zvýšené o zisk při obratu 14 %. To odpovídá výši zisku určené jako minimální zisk v předcházejících případech týkajících se ochrany obchodu s lososem a vyjadřuje výši klimatických, biologických a úbytkových rizik, jimž toto odvětví čelí. Tato spravedlivá cena (kdy není způsobena újma) byla srovnána s prvkem minimální ceny. Rozdílem mezi těmito dvěma cenami je vyměřené počáteční clo ve výši 330 EUR/t (v ekvivalentu ryby vcelku), což se při použití výše uvedených přepočítacích poměrů rovná částce 366 EUR/t pro produkty mimo filé a částce 508 EUR/t za filé.

(112)

Měl by být stanoven postup pro přezkoumání těchto opatření Komisí pro případ, že se změní okolnosti. Aby bylo možno řádně přihlédnout k případnému dopadu současných ochranných opatření, zvažuje se možnost provádět sledování trhu a vývoje cen. Pokud zjištěné údaje nebo jiné informace ukáží, že definitivní úroveň dovozních cel ve výši 2 850 EUR nebo 2 736 EUR, podle toho, která částka připadá v úvahu, je nevhodná, bude okamžitě zahájeno šetření a provedena změna těchto částek ještě před tím, než vstoupí v platnost. Pravidelná jednání se zúčastněnými stranami by se měla konat jednou za půl roku nebo na základě dostatečně odůvodněné žádosti zúčastněných stran.

(113)

V souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky Společenství by neměla být definitivní ochranná opatření uplatňována na produkty pocházející z jakékoli rozvojové země, pokud její podíl na dovozech daného produktu do Společenství nepřesáhne 3 %. V tomto ohledu je v nařízení (ES) č. 1447/2004 věnována zvláštní pozornost situaci, v níž se nachází Chile jako rozvojová země, a je v něm stanoveno, že na dovozy z Chile se nevztahují prozatímní opatření, protože v druhém pololetí 2003 dovozy z Chile nepřesáhly hranici 3 %. V nařízení se však také stanoví, že je třeba pečlivě sledovat vývoj těchto dovozů, aby se zjistilo, zda má zjištěný klesající trend trvalou povahu. Na základě dalšího šetření bylo zjištěno, že dovozy z Chile se vrátily na hodnotu přibližně 6 % dovozů do Společenství a že snížená hodnota dovozů ve druhé polovině roku 2003 byla zřejmě jen přechodná. Vzhledem k tomu, že celkové dovozy původem z Chile za rok 2003 přesáhly výše uvedený 3 % limit, měla by se definitivní ochranná opatření vztahovat i na dovozy z Chile. Rozvojové země, na která se definitivní opatření nevztahují, jsou uvedeny v příloze 2.

(114)

Definitivní opatření by neměla trvat déle než čtyři roky, včetně období platnosti prozatímních opatření. Opatření by měla vstoupit v platnost dnem 6. února 2005 a měla být zůstat v platnosti do 13. srpna 2008.

(115)

V zájmu přizpůsobení odvětví by měla opatření po zavedení podléhat pravidelné liberalizaci, aby se zajistilo, že producenti Společenství budou mít silnou motivaci k provedení nezbytných restrukturalizačních změn. Má se za to, že tato liberalizace by měla začít jeden rok po zavedení prozatímních opatření a následně by se měla uskutečňovat každý rok.

(116)

Liberalizace by měla být naplánována tak, aby umožnila dovoz většího množství lososa chovaného pro hospodářské účely bez placení dodatečného cla, pouze s dodržením cenového prvku, a aby tak došlo ke zvýšení konkurenčního tlaku na producenty Společenství v době platnosti ochranných opatření. Podobně by se měla postupně snižovat i sazba dodatečného cla, aby dovozy převyšující celní kvóty postupně podléhaly nižšímu clu. Liberalizace též musí brát v úvahu očekávaný růst trhu. Proto by se měla liberalizace uskutečňovat ve formě zvyšování celních kvót doprovázeným snižováním sazby dodatečných cel vyměřovaných na zboží nad tarifní kvóty. Proto se má za to, že by se při každé úpravě měla celní kvóta zvýšit o 10 % a dodatečné clo snížit o 5 %, ovšem tuto zásadu lze v případě potřeby přezkoumat.

(117)

Účelem zavedení definitivních ochranných opatření je poskytnout producentům Společenství omezenou lhůtu, během níž by se mohli restrukturalizovat, aby dokázali účinněji konkurovat dovozům. V tomto smyslu se odkazuje na ustanovení čl. 20 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 3285/94, které zakazuje případné rozšiřování opatření, pokud není zřejmé, že se producenti Společenství skutečně přizpůsobují.

(118)

Producenti Společenství již provádějí restrukturalizaci v důsledku těžkých ztrát, kvůli nimž někteří z nich přestali podnikat v oboru, a dále z důvodů konkurzu a ustanovení nuceného správce, kvůli čemuž museli další ukončit činnost. Za několik posledních let se též podstatně zvýšila produktivita a efektivita. Pokud se má ale odvětví rozvíjet tak, aby maximalizovalo svůj soutěžní potenciál nyní i v budoucnosti, potřebuje k realizaci organizované restrukturalizace určitý čas.

(119)

Klíčové prvky strategie restrukturalizace, kterou vytvořily příslušné vnitrostátní orgány ve spolupráci s odborníky z odvětví, zahrnují 1) uskutečnění plánu územní optimalizace zaměřeného na přemístění nebo spojování rybích farem s cílem během dvou až tří následujících let zvětšit jejich velikost a tak zvýšit jejich efektivitu a snížit náklady; 2) diverzifikaci zaměřenou na chov dalších druhů, jako je treska a platýs, osazení rybích farem druhy s bílým masem a zvýšení chovu korýšů (vzhledem k současné finanční situaci narážejí tyto změny podstatným způsobem na nedostatek finančních zdrojů); 3) vývoj propracovanějších ekologických kapacitních nástrojů, které umožní lepší vyhodnocení maximální povolené biomasy na rybích farmách, kterou lze povolit, aniž by došlo k poškození zdravého mořského ekosystému, a tak dovolí sdružovat farmy do větších celků a lépe využívat úspory z rozsahu; 4) další využívání souběžného úhorování rybích farem v hydrologicky propojených oblastech společně s koordinovaným hubením parazitů, které zlepší ochranu chovaných ryb před parazity a nemocemi, zvýší míry přežívání strdlic a sníží náklady; 5) zavedení koordinace organizací producentů v Irsku, Spojeném království a v Norsku s cílem vyhnout se v budoucnosti problémům s nadprodukcí.

(120)

Při realizaci této strategie již byly zaznamenány částečné úspěchy, zvláště pokud jde o synchronizované úhorování a koordinované hubení parazitů; další podstatný pokrok se očekává během období po zavedení těchto opatření. Pokud by změny nepostupovaly během období po zavedení těchto opatření dostatečně rychle, Komise by mohla tento neúspěch považovat za změnu okolností ve smyslu článku 1 odst. 6 tohoto nařízení, takže by bylo nutno přezkoumat, zda mají opatření platit i nadále.

(121)

Kromě nepředvídaného vývoje, zvýšených dovozů, závažné újmy, příčin a kritických okolností bylo také prošetřeno, zda existují nějaké vážné důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství zavádět definitivní opatření. K tomuto účelu byl zvážen dopad definitivních opatření na všechny dotčené strany řízení a pravděpodobné následky přijetí nebo nepřijetí těchto opatření na základě dostupných důkazů získaných od producentů Společenství, dalších producentů lososů chovaných pro hospodářské účely ve Společenství, dovozců a zpracovatelů.

(122)

Celkový roční obrat producentů Společenství činí více než 500 miliónů eur. Kromě přímo vytvářených asi 1 450 pracovních míst podporují dle odhadů nepřímo dalších 8 000 pracovních míst ve zpracovatelském a ostatních odvětvích. Jsou součástí významného růstového odvětví, ve kterém se produkce mezi lety 1995 a 2001 zdvojnásobila. Dosahují stále vyšší efektivnosti výroby produktu, jehož trh ve Společenství i v celosvětovém měřítku neustále roste. Za normálních tržních podmínek jsou životaschopní a konkurenceschopní a vykazují stoupající produktivitu.

(123)

Pozice producentů Společenství je jasně ohrožena, pokud nebude upravena aktuální úroveň levných dovozů. Důkazem jsou stále přicházející zprávy o hrozících konkurzech. Navrhovaná opatření budou uplatňována na všechny dovozy dotyčného produktu, s výjimkou dovozů z rozvojových zemí, jejichž vývozy do Evropského společenství nepředstavují více než 3 % dovozů Společenství. Budou tedy uplatňována na více než 95 % takových dovozů. Přestože na základě předcházejících zkušeností týkajících se cenových závazků ohledně lososů chovaných pro hospodářské účely existují obavy, že bude obtížné vynutit dodržování cenových opatření, je třeba mít na paměti, že tento cenový prvek nevyplývá ze závazku, ale z proměnného cla, které bude vybírat celní orgán daného státu. Lze proto očekávat, že tato opatření budou účinná a umožní zvýšení cen producentů ve Společenství na uspokojivou úroveň.

(124)

Oblasti, ve kterých je chov lososa provozován, bývají spíše odlehlé – především na pobřeží západního a severního Skotska a na západním pobřeží Irska. Počet pracovních příležitostí je omezený a ekonomická činnost související s chovem lososa se výrazně podílí na místním hospodářství. Bez tohoto podílu by nebylo mnoho malých místních podniků, které dodávají producentům Společenství a jejich zaměstnancům zboží a služby, životaschopných. Přijetí účinných definitivních opatření je tedy v zájmu závislých odvětví.

(125)

Přestože jedna strana tvrdila opak, je jasně v zájmu významných dodavatelů producentů Společenství (například producentů strdlic a krmiv), aby měli silnou a předvídatelnou poptávku po svých produktech za ceny, které jim umožní vytvářet přiměřený zisk.

(126)

Aby bylo možné vyhodnotit dopad přijetí nebo nepřijetí opatření na dovozce, zpracovatele a uživatele, byly známým dovozcům, zpracovatelům a uživatelům dotyčného produktu na trhu Společenství poslány dotazníky. Dovozci/zpracovatelé/uživatelé jsou obvykle stejné subjekty a mnoho jich je propojených s vyvážejícími producenty mimo Společenství, zejména v Norsku. Odpovědi doručilo 6 dovozců/zpracovatelů/uživatelů a jedno sdružení zpracovatelů. Kromě toho mnoho sdružení zpracovatelů předložilo Komisi své připomínky a byl navázán kontakt s některými zpracovateli a jejich sdruženími.

(127)

Některé strany tvrdily, že by neměla být přijímána žádná opatření, protože během dvou až tří měsíců po zrušení antidumpingových opatření proti Norsku v květnu 2003 došlo pouze k menšímu dočasnému poklesu cen lososa chovaného pro hospodářské účely a tyto ceny se od té doby zase vrátily na obvyklou úroveň. Zpracovatelé zdůraznili, že jakýkoliv nárůst cen by vedl ke zvýšení jejich nákladů a snížení obratu a ziskovosti a mohl by vést až ke snížení počtu pracovních příležitostí a přemísťování provozů, přičemž zdůraznili, že zaměstnanost v odvětví zpracování ryb je mnohem vyšší než v odvětví chovu ryb a v některých případech poskytuje zaměstnání v oblastech s nízkou zaměstnaností.

(128)

Je ale zřejmé, že se ceny za první pololetí roku 2004 nevrátily na předešlou úroveň. Ceny dovozů se sice od 4. čtvrtletí roku 2003 do počátku 1. čtvrtletí roku 2004 zvýšily, ale potom v další části 1. čtvrtletí a ve 2. čtvrtletí 2004 stále klesaly a ceny producentů Společenství sledovaly stejný trend. Ceny producentů Společenství zůstávají výrazně pod cenou v situaci bez újmy. Kromě toho podle posledních informací ceny stále klesají.

(129)

Hlavní náklady zpracovatelů představují náklady na suroviny a mzdové náklady a je pravda, že zvýšení cen surovin by vedlo ke zvýšení nákladů zpracovatelů. Podle informací poskytnutých zpracovateli však mezi lety 2002 a 2003 klesly jejich náklady na suroviny o 10 %, přičemž již mezi lety 2000 a 2002 klesly o 18 %. V roce 2003 byly o 26 % nižší než v roce 2000. Současně jimi poskytnuté informace ukazují, že v roce 2002 a 2003 zůstaly jejich prodejní ceny přibližně na stejné úrovni. Pro všechny zpracovatele, kteří poskytli informace o ziskovosti své činnosti zpracování lososa je tato činnost zisková a má se za to, že jsou schopni absorbovat mírný růst nákladů bez ztráty pracovních příležitostí či nutnosti přemísťování provozů. Je zřejmé, že současná úroveň cen lososů chovaných pro hospodářské účely je jak ve střednědobém tak i v dlouhodobém časovém horizontu neudržitelná. Zpracovatelský průmysl proto bude v každém případě muset ve střednědobém až dlouhodobém horizontu čelit růstu nákladů na suroviny.

(130)

Pokud jde o zaměstnanost, v průmyslu zpracování ryb je ve Společenství zaměstnáno na 100 000 lidí, i když jen zlomek z nich se podílí na zpracovávání lososů chovaných pro hospodářské účely. Nebylo zjištěno nic, co by naznačovalo, že by případná opatření vedla k poklesu úrovně zaměstnanosti ve Společenství.

(131)

Zpracovatelé také zdůraznili, že obchodníci na hlavních evropských trzích a spotřebitelé musí mít nadále přístup ke kvalitním produktům za nízké ceny. Vyjádřili své obavy zejména ze spekulativních nákupů ihned po zavedení celní kvóty a tvrdili, že při naplnění celní kvóty by mohli být donuceni k zastavení produkce. Nakonec prohlásili, že je-li skutečně nutné přijmout nějaká opatření, měla by tato opatření respektovat zachování dostatečné nabídky a pomoci při udržení cenové stability na trhu, aby bylo snadnější předvídat jejich náklady. V tomto ohledu sice někteří vyjádřili svůj jasný odpor vůči jakýmkoliv opatřením, ale jiní naznačili, že v případě skutečné nutnosti přijetí nějakých opatření by upřednostňovali systém celních kvót, přičemž někteří by preferovali systém licencí.

(132)

Je třeba mít na paměti, že opatření jsou tvořena cenovým prvkem, který odráží návratnost nákladů producentů Společenství, a celními kvótami, vycházejícími z průměrných dovozů do Společenství v období od roku 2001 do roku 2003 zvýšených o 10 %, přičemž u dovozů nad tuto kvótu bude platit dodatečné clo. Zpracovatelské odvětví by tedy mělo mít nadále přístup k dostatečné nabídce surovin. Přestože některé strany tvrdily, že opatření budou znamenat pro zpracovatele ve Společenství závažnou administrativní zátěží, toto tvrzení nebylo opodstatněné a má se za to, že opatření jsou jen minimální administrativní zátěží, která je nezbytné k tomu, aby byla opatření účinná.

(133)

Případné nevýhody, které by mohly pro zpracovatele, příp. uživatele a dovozce vyplynout, tedy nejsou považovány za takové nevýhody, které by převážily očekávané výhody opatření pro producenty Společenství, přičemž tato definitivní opatření jsou považována za minimální opatření nezbytná k nápravě závažné utrpěné újmy a k zabránění dalšímu vážnému zhoršování situace producentů Společenství.

(134)

Jelikož je dotyčný produkt spotřebním zbožím, informovala Komise o zahájení šetření různé spotřebitelské organizace. Jedna strana odpověděla, že kladné účinky spotřeby lososa na zdraví jsou obecně uznávány a že umělým zvyšováním ceny by došlo k znesnadnění výběru vhodné výživy na straně spotřebitelů a k poškození ekonomické životaschopnosti dovozců, zpracovatelů a maloobchodníků s lososy chovanými pro hospodářské účely. Jiná strana tvrdila, že opatření by jim mohla zabránit dovážet a nadále prodávat zmrazeného lososa chovaného pro hospodářské účely. Dále byly vyjádřeny obavy z toho, že po zvýšení cen by se stal losos chovaný pro hospodářské účely méně dostupným a zastavil by se rozvoj trhu v těch členských státech, kde je nižší než průměrný hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele.

(135)

Jak je ale uvedeno výše, má se za to, že současná tržní cena je tak nízká, že je to ze střednědobého až z dlouhodobého hlediska neudržitelné, a podniky budou mít i nadále přístup k neomezenému množství dovozů, které podléhají cenovému prvku, a pokud jejich množství převyšuje celní kvótu, pak dodatečnému clu. Dále, vzhledem k marži mezi cenou celé ryby přímo z farmy a maloobchodní cenou zpracovaných produktů z lososa se má za to, že opatření zřejmě nebudou mít podstatný vliv na maloobchodní cenu a že dopad na spotřebitele tedy bude minimální. Přesto ale bude Komise pečlivě sledovat vliv opatření na dostupnost a rozvoj trhu v členských státech s podprůměrným HDP.

a)

předložení osvědčení o původu, vydaného příslušnými státními orgány země, v souladu s podmínkami stanovenými v článku 47 nařízení (EHS) č. 2454/93, a

b)

podmínce přímé přepravy produktu z příslušné země do Společenství ve smyslu článku 6.

a)

produkty, které nebyly přepravovány přes území třetí země,

b)

produkty přepravované přes území jedné nebo více třetích zemí, které nejsou zemí původu, s překládkou či dočasným uskladněním v těchto zemích nebo bez překládky či dočasného uskladnění, za předpokladu, že je tento tranzit ospravedlněný z geografických důvodů nebo je vynucen výlučně přepravními požadavky, a za předpokladu, že produkty:

a)

jednotný přepravní doklad, vydaný v zemi původu, který se vztahuje na přepravu tranzitní zemí nebo tranzitními zeměmi,

b)

osvědčení vydané celními orgány tranzitní země nebo tranzitních zemí, které obsahuje:

—

opustily zemi původu před datem zahájení platnosti tohoto nařízení, a

—

jsou přepravovány z místa nakládky v zemi původu do místa vykládky ve Společenství v souladu s platným přepravním dokladem, vydaným před datem účinnosti tohoto nařízení.

—

v případě námořní přepravy nákladní list, který dokládá, že k nakládce došlo před tímto datem,

—

v případě železniční přepravy nákladní list, který byl před tímto datem přijat železničními orgány v zemi původu,

—

v případě pozemní přepravy přepravní smlouvu v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) ohledně přepravy zboží či jakýkoliv jiný přepravní doklad vydaný v zemi původu před tímto datem,

—

v případě letecké přepravy letecký nákladní list, který dokládá, že letecká společnost produkt převzala před tímto datem.