2005/395/SZBPRozhodnutí Rady 2005/395/SZBP ze dne 10. května 2005, kterým se mění rozhodnutí 2001/80/SZBP o zřízení Vojenského štábu Evropské unie
Publikováno: | Úř. věst. L 164, 26.5.2005, s. 17-24 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 10. května 2005 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 10. května 2005 | Nabývá účinnosti: | 10. května 2005 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
ROZHODNUTÍ RADY 2005/395/SZBP
ze dne 10. května 2005,
kterým se mění rozhodnutí 2001/80/SZBP o zřízení Vojenského štábu Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Stávající organizace a struktura Vojenského štábu EU nezohledňují některé jeho nové úkoly. |
(2) |
S ohledem na provádění samostatných vojenských operací může dále za určitých okolností Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodnout o využití společných kapacit Vojenského štábu EU, zejména v případě, kdy se vyžaduje společná civilně-vojenská reakce a kdy není určeno žádné národní velitelství. |
(3) |
V důsledku toho je nutné změnit mandát a organizaci Vojenského štábu EU. |
(4) |
Dne 12. dubna 2005 Politický a bezpečnostní výbor doporučil, aby se změnil mandát a organizace Vojenského štábu EU. |
(5) |
Rozhodnutí 2001/80/SZBP (1) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Rozhodnutí 2001/80/SZBP se mění takto:
1. |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Mandát a organizace Vojenského štábu Evropské unie jsou definovány v příloze tohoto rozhodnutí.“ |
2. |
Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Členové Vojenského štábu Evropské unie podléhají pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady (2). |
3. |
Příloha se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Článek 3
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 10. května 2005.
Za Radu
J. KRECKÉ
předseda
(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2001, s. 7.
(2) Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 72.“
PŘÍLOHA
MANDÁT A ORGANIZACE VOJENSKÉHO ŠTÁBU EVROPSKÉ UNIE
1. Úvod
Členské státy EU na zasedání v Helsinkách rozhodly zřídit v rámci Rady nové stálé politické a vojenské orgány, které by EU umožnily v plném rozsahu převzít odpovědnost za předcházení konfliktům a za úkoly spojené s řešením krizí definované ve Smlouvě o EU. Jak je stanoveno ve zprávě ze zasedání v Helsinkách, Vojenský štáb EU „v rámci struktur Rady zajišťuje vojenské odborné znalosti a podporu společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, včetně řízení vojenských operací pro řešení krizí vedených EU“.
Evropská rada na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 uvítala dokument nazvaný „Evropská obrana: konzultace, plánování a operace NATO/EU“. Ve dnech 16. a 17. prosince 2004 Evropská rada schválila podrobné návrhy na provádění tohoto dokumentu. Mandát Vojenského štábu EU se vymezuje takto:
2. Poslání
Vojenský štáb EU provádí včasné varování, vyhodnocení situace a strategické plánování misí a úkolů stanovených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o EU včetně misí a úkolů určených v Evropské bezpečnostní strategii. To zahrnuje rovněž určení evropských národních a mnohonárodních sil a provádění politik a rozhodnutí podle pokynů Vojenského výboru EU.
3. Úloha
— |
Je zdrojem vojenských odborných znalostí EU, |
— |
zajišťuje spojení mezi Vojenským výborem EU na jedné straně a vojenskými zdroji, které jsou EU k dispozici, na straně druhé a podle pokynů Vojenského výboru EU poskytuje evropským orgánům vojenské odborné znalosti, |
— |
plní tři základní operační funkce: včasné varování, vyhodnocení situace a strategické plánování, |
— |
zajišťuje schopnost včasného varování. Plánuje, vyhodnocuje a podává doporučení týkající se koncepce řešení krizí a obecné vojenské strategie a provádí rozhodnutí Vojenského výboru EU a jeho pokyny, |
— |
je nápomocen Vojenskému výboru EU při vyhodnocování situace a vojenských aspektů strategického plánování (1) v celém rozsahu misí a úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii včetně misí a úkolů stanovených v Evropské bezpečnostní strategii pro všechny operace vedené EU bez ohledu na to, zda EU využije prostředků a schopností NATO či nikoli, |
— |
(na žádost generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru) podporuje dočasné mise v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích, aby tam poskytoval poradenství a pomoc, pokud jde o vojenské aspekty předcházení konfliktům, řešení krizí a stabilizace po ukončení konfliktů, |
— |
v souladu s dohodnutými postupy přispívá k procesu vypracování, vyhodnocování a přezkoumávání cílů kapacit s ohledem na potřebu daných členských států zajistit soudržnost s procesem plánování obrany NATO a s procesem plánování a kontroly Partnerství pro mír, |
— |
úzce spolupracuje s Evropskou obrannou agenturou, |
— |
odpovídá za sledování, vyhodnocování a podávání doporučení týkajících se sil a prostředků, které poskytují členské státy Evropské unii, pokud jde o výcvik, cvičení a interoperabilitu, |
— |
udržuje kapacitu k posílení národního velitelství, které má autonomní operaci EU řídit, a to zejména prostřednictvím civilně-vojenské buňky, |
— |
prostřednictvím civilně-vojenské buňky zodpovídá za poskytování kapacity pro plánování a průběh autonomní vojenské operace EU a udržuje kapacitu v rámci Vojenského štábu EU, aby poté, co Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodne o konkrétní operaci, mohlo být pro tuto operaci rychle zřízeno operační středisko, zejména pokud se vyžaduje společná civilní a vojenská odezva a pokud není určeno žádné národní velitelství. |
4. Úkoly
— |
Pod velením Vojenského výboru EU poskytuje odborné vojenské informace generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a institucím EU, |
— |
prostřednictvím národních a mnohonárodních zpravodajských služeb sleduje potenciální krize, |
— |
předává vojenské informace situačnímu středisku a přijímá od něj výsledek zpracování, |
— |
uskutečňuje vojenské aspekty předsunutého strategického plánování, |
— |
určuje a eviduje evropské národní a mnohonárodní síly pro operace vedené EU ve spolupráci s NATO, |
— |
přispívá k rozvoji a přípravě národních a mnohonárodních sil poskytovaných EU členskými státy (včetně výcviku a cvičení). Úprava vztahu s NATO je definována v příslušných dokumentech, |
— |
organizuje a koordinuje postupy s národními a mnohonárodními velitelstvími, včetně těch velitelství NATO, která má Evropská unie k dispozici, přičemž zajišťuje nejvyšší možnou míru slučitelnosti s postupy NATO, |
— |
přispívá k vojenským aspektům evropské bezpečnostní a obranné politiky v oblasti boje proti terorismu, |
— |
přispívá k rozvoji koncepcí, doktríny, plánů a postupů pro využití vojenských prostředků a možností při operacích pro řešení krizí, které vznikly jako důsledek přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, |
— |
plánuje, navrhuje, řídí a vyhodnocuje vojenské aspekty postupů EU při řešení krizí, včetně nacvičování postupů EU/NATO, |
— |
podílí se na odhadování finančních nákladů na operace a cvičení, |
— |
udržuje styk s národními a mnohonárodními velitelstvími mnohonárodních sil, |
— |
na základě „stálých ujednání mezi EU a NATO“ navazuje trvalé vztahy s NATO, |
— |
poskytuje prostory styčné skupině NATO při Vojenském štábu EU a udržuje skupinu EU při Vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE), v souladu se zprávou předsednictví o evropské bezpečnostní a obranné politice, přijatou Radou dne 13. prosince 2004, |
— |
navazuje odpovídající vztahy s určenými protistranami v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Africké unie, s výhradou souhlasu těchto organizací, |
— |
přispívá k nezbytnému procesu důsledného ponaučení, |
— |
úkoly civilně-vojenské buňky:
|
a) Další úkoly při řešení krizových situací
— |
Požaduje a zpracovává přesné informace zpravodajských služeb a další důležité informace ze všech dostupných zdrojů, |
— |
podporuje Vojenský výbor EU při jeho působení v oblasti poradenství v otázkách počátečního plánování a plánovacích směrnic Politického a bezpečnostního výboru, |
— |
rozvíjí vojenská strategická řešení a stanovuje v této oblasti priority jakožto základ vojenského poradenství Vojenského výboru EU poskytovaného Politickému a bezpečnostnímu výboru, přičemž:
|
— |
ve spolupráci s národními plánovacími štáby, a pokud je to vhodné, též s NATO určuje, které vojenské síly se mohou zúčastnit případných operací vedených EU, |
— |
je nápomocen veliteli operace při technických výměnách se třetími zeměmi, které nabízejí vojenské zapojení do operací vedených EU, a při přípravě konference o vytváření vojenských sil, |
— |
nadále sleduje krizové situace, |
— |
úkoly civilně-vojenské buňky:
|
b) Další úkoly během operací
— |
Vojenský štáb EU pod vedením Vojenského výboru EU trvale sleduje všechny vojenské aspekty operací. Ve spolupráci s určeným velitelem operace provádí strategický rozbor, čímž podporuje poradní roli Vojenského výboru EU ve vztahu k Politickému a bezpečnostnímu výboru v záležitostech strategického řízení, |
— |
s ohledem na politický a operační vývoj poskytuje Vojenskému výboru EU nová řešení, která tvoří základ vojenského poradenství Vojenského výboru EU poskytovaného Politickému a bezpečnostnímu výboru, |
— |
přispívá k posílenému jádru a podle potřeby k dalšímu rozšíření operačního střediska EU, |
— |
úkoly civilně-vojenské buňky:
|
5. Organizace
— |
Pracuje pod vojenským velením Vojenského výboru EU, kterému podává hlášení, |
— |
Vojenský štáb EU je útvarem sekretariátu Rady přímo podléhající generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a úzce spolupracuje s dalšími útvary generálního sekretariátu Rady, |
— |
Vojenský štáb EU řídí náčelník Vojenského štábu EU, tříhvězdičkový generál, |
— |
tvoří jej personál vyslaný členskými státy, který jedná v rámci mezinárodního pověření v souladu s pravidly platnými pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady, a civilní úředníci vyslaní generálním sekretariátem Rady a Komisí. Aby se v rámci Vojenského štábu EU zlepšilo výběrové řízení, vyzývají se členské státy k tomu, aby na každé dotčené místo nabízely více než jednoho kandidáta, |
— |
Vojenský štáb EU je organizován, jak je uvedeno v dodatku, aby byl schopen obsáhnout veškeré mise a úkoly, |
— |
v případě řešení krizí nebo při cvičeních může Vojenský štáb EU vytvářet krizové akční skupiny, které využívají vlastních odborných znalostí, lidských zdrojů a infrastruktury. Kromě toho může v případě potřeby požádat prostřednictvím Vojenského výboru EU o pracovníky z členských států EU za účelem dočasného zvýšení stavu, |
— |
poslání, funkci a organizaci civilně-vojenské buňky i postavení operačního střediska schválila Rada dne 13. prosince 2004 a na zasedání ve dnech 16. a 17. prosince 2004 je potvrdila Evropská rada. Vojenský výbor EU bude prostřednictvím náčelníka Vojenského štábu EU provádět dozor nad vojenskými aktivitami civilně-vojenské buňky. Podíl buňky na civilních aspektech řešení krizí zůstává v rámci funkční působnosti generálního ředitelství pro vnější vztahy. Informování o těchto aktivitách Výboru pro civilní aspekty krizového řízení bude v souladu se zavedenými postupy v oblasti civilních aspektů krizového řízení. |
6. Vztahy s třetími zeměmi
Vztahy mezi Vojenským štábem EU a evropskými členy NATO mimo EU, jinými třetími státy a zeměmi kandidujícími na přistoupení k Evropské unii jsou definovány v odpovídajících dokumentech o vztazích EU se třetími zeměmi.
(1) Předběžné definice:
|
Strategické plánování: plánování, které začíná se vznikem krize a končí, jakmile politické orgány EU schválí vojenské strategické řešení nebo soubor vojenských strategických řešení. Strategický proces zahrnuje hodnocení vojenské situace, definice politicko-vojenského rámce a vývoj vojenských strategických řešení. |
|
Vojenské strategické řešení: možná vojenská akce určená k dosažení politicko-vojenských cílů uvedených v politicko-vojenském rámci. Vojenské strategické řešení bude popisovat rámcové vojenské řešení, požadované zdroje a omezení a doporučení týkající se výběru velitele operace a operačního velitelství. |
DODATEK
SCHÉMA ORGANIZACE VOJENSKÉHO ŠTÁBU EVROPSKÉ UNIE
ZKRATKY
A
ACOS |
Asistent náčelníka štábu – náčelník oddělení |
ADMIN |
Správní úsek |
C
CEUMC |
Předseda Vojenského výboru Evropské unie |
CIS |
Oddělení komunikací a informačních systémů |
CIV/MIL |
Civilně-vojenská buňka |
CIVCOM |
Výbor pro civilní aspekty řešení krizí |
CMC SPT |
Pomocný úsek předsedy Vojenského výboru Evropské unie |
CMPS |
Úsek civilního, vojenského strategického plánování |
CONOPS |
Plán operace |
CRP/COP |
Úsek krizového plánování/operační úsek |
D
DDG/COS |
Zástupce náčelníka a náčelník štábu Vojenského štábu Evropské unie |
DGEUMS |
Náčelník Vojenského štábu Evropské unie |
DOC/CON |
Úsek doktrín |
E
EXE/TRG/ANL |
Úsek cvičení, výcviku a analýzy |
EX OFFICE |
Výkonný úřad |
F
FOR/CAP |
Úsek politik zpravodajského oddělení |
I
INT |
Zpravodajské oddělení |
INT POL |
Úsek politik zpravodajského oddělení |
ITS |
Úsek informačních technologií a bezpečnosti |
L
LEGAL |
Právní poradce |
LOG |
Úsek logistiky |
LOG/RES |
Oddělení logistiky a zdrojů |
O
OCPS |
Stálí zaměstnanci operačního střediska |
OHQ |
Operační velitelství |
OPLAN |
Operační plán |
OPSCEN |
Operační středisko |
OPS/EXE |
Oddělení operací a cvičení |
P
PERS |
Personální oddělení |
POL |
Úsek politiky |
POL/PLS |
Oddělení politiky a plánování |
POL/REQ |
Úsek politiky a plánování |
PRD |
Úsek tvorby zpravodajských dokumentů |
R
REQ |
Úsek požadavků |
RES/SPT |
Úsek podpory zdrojů |
U
UN MLO |
Vojenský styčný důstojník OSN |
V
VVEU |
Vojenský výbor Evropské unie |
VŠEU |
Vojenský štáb Evropské unie |