(ES) č. 1496/2004Nařízení Rady (ES) č. 1496/2004 ze dne 18. srpna 2004, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 964/2003 o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu některých potrubních tvarovek pocházejících mimo jiné z Thajska

(1)

Opatření, která v současnosti platí pro dovoz některých železných nebo ocelových potrubních tvarovek pocházejících z Thajska, mají podobu konečných antidumpingových cel původně uložených nařízením Rady (ES) č. 584/96 (2), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1592/2000 (3), a potvrzených po přezkumu před pozbytím platnosti nařízením Rady (ES) č. 964/2003 (4).

(2)

Opatření použitelná na tento dovoz sestávají z valorických cel s výjimkou dvou thajských vyvážejících výrobců, v jejichž případě přijala Komise závazky rozhodnutím 96/252/ES (5), ve znění rozhodnutí Komise 2000/453/ES (6).

(3)

V dubnu 2001 Komise současně zahájila přezkum před pozbytím platnosti (7) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a prozatímní přezkum vlastního podnětu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl uzavřen nařízením (ES) č. 964/2003, které stávající opatření zachovalo. Prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení však zůstával při uzavření přezkumu před pozbytím platnosti nadále otevřen.

(4)

V dubnu 2001 zahájila Komise z vlastního podnětu prozatímní přezkum z moci úřední podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení za účelem přezkoumání přiměřenosti podoby opatření souvisejících s dovozem výrobků pocházejících z Thajska. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že při sledování závazků přijatých od dvou vývozců z Thajska, tj. Awaji Sangyo (Thailand) Co., Ltd a TTU Industrial Corp. Ltd („dotyční výrobci“) došlo k problémům při jejich prosazování, což mělo vliv na nápravný účinek uvedených opatření. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise šetření, které se omezilo na podobu opatření. Zahájení přezkumu bylo oznámeno současně se zahájením přezkumu před pozbytím platnosti, který stávající opatření potvrdil.

(5)

Komise o zahájení přezkumu úředně informovala žádající výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v Thajsku, dovozce nebo obchodníky, uživatelská odvětví a sdružení uživatelů, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a zástupce thajské vlády. Komise rovněž dala přímo dotčeným stranám příležitost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení.

(6)

Po zveřejnění výsledků šetření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení podal jeden thajský vyvážející výrobce, Awaji Sangyo (Thailand) Co., Ltd (dále jen „žadatel“) v dubnu 2002 žádost o prozatímní přezkum antidumpingových opatření na něj použitelných, který by se omezil na okolnosti týkající se dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. V žádosti se uvádělo, že trvalá změna v okolnostech vedla k výraznému snížení běžné hodnoty, která následně snížila či odstranila dumping, takže pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni s ohledem na dovoz žadatele již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(7)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení prozatímního přezkumu existují postačující důkazy, a zveřejnila proto oznámení o zahájení (8) a zahájila šetření.

(8)

Komise úředně informovala zástupce vyvážející země a žadatele o zahájení prozatímního přezkumu s omezením na dumping a dala všem přímo dotčeným stranám příležitost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení. Komise rovněž zaslala žadateli dotazník.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k určení dumpingu, a provedla inspekci na místě u žadatele.

(10)

Šetření s omezením na dumping se týkalo období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2002 (dále jen „posuzované období“).

(11)

Dotyčný výrobek, na nějž se vztahuje prozatímní přezkum, je stejný jako dotyčný výrobek v dřívějších šetřeních, tedy některé potrubní tvarovky (kromě litých tvarovek, přírub a tvarovek se závity) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm používané ke svařování na tupo a jiné účely (dále jen „dotyčný výrobek“ nebo „potrubní tvarovky“) pocházející z Thajska. V současnosti spadá do kódů KN ex 7307 93 11 (kód Taric 7307931199), ex 7307 93 19 (kód Taric 7307931999), ex 7307 99 30 (kód Taric 7307993098) a ex 7307 99 90 (kód Taric 7307999098).

(12)

Obdobně jako tomu bylo v předchozích šetřeních, i tato šetření ukázala, že potrubní tvarovky ze železa nebo oceli vyrobené v Thajsku, prodávané na domácích trzích a/nebo vyvážené do Společenství mají stejné základní chemické a fyzikální vlastnosti jako potrubní tvarovky prodávané ve Společenství výrobci ze Společenství, a jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(13)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, bylo nejprve zjišťováno, je-li celkový domácí prodej obdobného výrobku žadatelem reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo shledáno, že tomu tak je, neboť objem prodeje žadatele na domácím trhu představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(14)

Následně se zkoumalo, zda je prodej žadatele na domácím trhu dostatečně reprezentativní u všech druhů výrobku vyvážených do Společenství. Shledalo se, že tomu tak je, neboť v průběhu posuzovaného období představoval celkový objem prodeje na domácím trhu u daného druhu výrobku 5 % a více celkového objemu prodeje stejného druhu vyváženého do Společenství. Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že prodej na domácím trhu je dostatečně reprezentativní u všech druhů výrobku vyvážených do Společenství s výjimkou jednoho.

(15)

Rovněž proběhlo posouzení, zda lze prodej jednotlivých druhů výrobku na domácím trhu považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to tím, že se určil podíl ziskového prodeje daného druhu nezávislým odběratelům. V případě, kdy objem prodeje daného druhu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené jednotkové výrobní náklady, představuje více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu, a v případě, kdy je vážený průměr cen daného druhu alespoň roven jednotkovým výrobním nákladům, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všeho prodeje daného druhu na domácím trhu uskutečněných v průběhu posuzovaného období, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne. V případě, kdy objem ziskového prodeje některého druhu výrobku představuje nejvýše 80 % a alespoň 10 % celkového objemu prodeje, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného druhu na domácím trhu.

(16)

V případech, kdy objem ziskového prodeje jakéhokoli druhu tvarovek představuje méně než 10 % celkového objemu prodeje daného druhu na domácím trhu, se mělo za to, že tento konkrétní druh se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základnu pro určení běžné hodnoty.

(17)

V případech, kde nebylo možno pro stanovení běžné hodnoty použít u konkrétního druhu prodávaného žadatelem cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V této souvislosti se za neexistence dalších vyvážejících výrobců a jiných vhodných metod použila početně zjištěná běžná hodnota.

(18)

Ve všech případech, v nichž se použila početně zjištěná běžná hodnota, se tato hodnota v souladu čl. 2 odst. 3 základního nařízení určila tím, že se k výrobním nákladům na vyvážený druh, případně upraveným, připočetla přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Za tímto účelem Komise zkoumala, zda vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a uskutečněný zisk na domácím trhu dotyčného vyvážejícího výrobce představují spolehlivé údaje. Skutečné domácí prodejní, správní a režijní náklady se považovaly za spolehlivé, neboť objem prodeje dotyčné společnosti na domácím trhu bylo možné považovat za reprezentativní. Ziskové rozpětí na domácím trhu se stanovilo na základě prodeje na domácím trhu, který proběhl v běžném obchodním styku.

(19)

Vzhledem k tomu, že všechen vývozní prodej dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo nezávislému zákazníku ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných při prodeji na vývoz do Společenství.

(20)

Pro účely spravedlivého srovnání podle druhů výrobků na základě ceny ze závodu a na stejné úrovni prodeje byl proveden řádný zápočet rozdílů, které byly předneseny a prokázány jako ovlivňující cenovou srovnatelnost vývozní ceny a běžné hodnoty. Tyto úpravy byly provedeny ve vztahu k dovozním poplatkům, slevám, dopravním, pojistným a manipulačním nákladům, nákladům na balné, úvěrování a provize v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(21)

Za účelem výpočtu dumpingového rozpětí Komise porovnala vážený průměr běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen do Společenství.

(22)

Toto výše popsané srovnání ukázalo v případě žadatele existenci dumpingu. Určené dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z hodnoty CIF na hranice Společenství před clem představovalo 7,4 %.

(23)

Podle běžného postupu Komise se posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně označit jako okolnosti trvalé povahy.

(24)

Zjistilo se, že neexistují důvody, na jejichž základě by se mělo očekávat, že ceny na domácím trhu a běžná hodnota nebudou v dohledné budoucnosti stabilní.

(25)

Komise posoudila možný vývoj vývozních cen v důsledku použití nižší celní sazby. V této souvislosti se má za to, že účinkem závazků přijatých v rámci původního řízení bylo omezení prodeje žadatele na trhu Společenství. Jak je uvedeno níže, v 35. bodu odůvodnění, zjistilo se, že tento druh závazku již není přiměřený. Proto se zkoumalo, zda může vývozní prodej zatížený nižším clem způsobit výrazný růst dovozu dotyčného výrobku vyráběného žadatelem do Společenství.

(26)

Z šetření vyplynulo, že výrobní kapacita žadatele od původního posuzovaného období výrazně rostla, menší měrou pak v posledních třech letech, zatímco její využití se nadále pohybovalo na téměř 100 %.

(27)

Šetření však rovněž ukázalo, že společnost vyváží většinu své produkce na dobře rozvinuté trhy v jiných třetích zemích. V průběhu posuzovaného období vyvezl žadatel více než 90 % své produkce dotyčného výrobku téměř výhradně do ostatních třetích zemí. Vývoz do ostatních třetích zemí se od původního posuzovaného období ztrojnásobil a v posledních třech letech nadále rostl. Rovněž bylo zjištěno, že vývoz do ostatních třetích zemí probíhal za ceny o zhruba 25 % vyšší než vývoz do ES.

(28)

Vzhledem k tomu, že žadatel nemá příliš mnoho volné kapacity, kterou by mohl využít ke zvýšení prodeje do Společenství, pokud by byla antidumpingová opatření snížena, považují se výše uvedené závěry, včetně závěrů o vývozech do třetích zemí a zejména o vývozní ceně do těchto zemí, za důkaz, že není pravděpodobné, že by v dohledné době došlo k opětovnému výskytu dumpingového dovozu na úrovni srovnatelné s úrovní zjištěnou v předchozím šetření.

(29)

V důsledku toho se dospělo k závěru, že změna okolností, zejména pak významně nižší běžná hodnota, je trvalé povahy. S ohledem na sníženou úroveň dumpingu se tudíž považuje za vhodné opatření, která se týkají žadatele, změnit.

(30)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení nesmí být antidumpingové clo vyšší než dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno, a musí být nižší než toto rozpětí, pokud takové menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že clo pro žadatele bylo stanoveno na základě dumpingového rozpětí, je třeba toto clo upravit vzhledem k nižšímu dumpingovému rozpětí, které bylo zjištěno v tomto šetření, konkrétně na 7,4 %.

(31)

Z výše uvedených skutečností plyne, že vůči žadateli je třeba antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 584/2003 a potvrzené nařízením (ES) č. 964/2003 změnit.

(32)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se dospělo k záměru doporučit, aby antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 964/2003 bylo vůči žadateli změněno.

(33)

Závazky původně přijaté od dvou dotyčných vývozců měly v podstatě podobu množstevních závazků a společnosti se v nich zavázaly, že zajistí, aby objem jejich vývozu do Společenství nepřesáhl stanovenou maximální výši.

(34)

Podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení je cílem závazků odstranění poškozujících účinků dumpingu tím, že vývozce zvýší své ceny nebo přestane výrobky vyvážet za dumpingové ceny. Z šetření plyne, že druh závazků, které byly v této věci původně přijaty v roce 1996 a které pouze omezovaly množství dovozu do Společenství, nevedl ke zvýšení cen na úroveň, která by nepůsobila újmu a obnovila tak na trhu Společenství spravedlivý obchod. Proto se v tomto případě tyto závazky ve stávající podobě nepovažují za přiměřené a účinné opatření pro odstranění poškozujících účinků dumpingu. Komise navíc nemá možnost účinně kontrolovat, zda se vyvážené množství dotyčného výrobku omezuje na množství stanovené v závazcích.

(35)

V důsledku toho se dospělo k závěru, že platné závazky již nejsou přiměřené.

(36)

Zúčastněné strany byly informovány o všech hlavních skutečnostech a úvahách, které k tomuto závěru vedly.

(37)

Antidumpingové opatření použitelné na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Thajska, potvrzené nařízením (ES) č. 964/2003, je třeba změnit s ohledem na i) žadatele v souvislosti s nižším dumpingovým rozpětím zjištěným v průběhu šetření a ii) dotyčné vývozce v souvislosti se závěry prozatímního přezkumu omezeného na podobu opatření,